Array ( [0] => 15534047 [id] => 15534047 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aloe [uri] => Aloe [3] => Aloe succotrina - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-007.jpg [img] => Aloe succotrina - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-007.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Aloe** Aloe je rod šťavnatých rostlin, který zahrnuje více než 500 různých druhů. Tyto rostliny se vyznačují svou schopností přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám, což je důvodem, proč jsou rozšířeny po celém světě, zejména v suchých a polosuchých oblastech. Aloe je známé nejen pro svou krásu, ale také pro své léčivé vlastnosti a široké využití v medicíně a kosmetice. Listy aloe jsou dužnaté a obsahují gely a šťávy, které jsou bohaté na vitamíny, minerály a antioxidants. Tyto přírodní látky se osvědčily jako užitečné při podpoře zdraví pokožky, zklidňování popálenin nebo podráždění a dokonce při podpoře trávení. Také se ukazuje, že některé druhy aloe mají imunostimulační účinky, které mohou podpořit celkovou pohodu organismu. Aloe se často pěstuje jako pokojová rostlina, což přispívá k jejímu popularitě. Její péče je většinou nenáročná, což ji činí ideální volbou pro začínající zahrádkáře. Kromě estetického přínosu, který přidává k interiéru, také přispívá k zlepšení kvality ovzduší. V současné době se aloe těší rostoucímu zájmu nejen v zahradnictví, ale i ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Výrobky na bázi aloe, jako jsou krémy, gely a potravinové doplňky, se stávají stále oblíbenějšími pro jejich přírodní a pro zdraví prospěšné vlastnosti. Celkově tedy aloe představuje inspirativní příklad toho, jak příroda může přispět k našemu zdraví a pohodě, a to nejen svou krásou, ale také užitečnými účinky, které nám nabízí. [oai_cs_optimisticky] => **Aloe** Aloe je rod šťavnatých rostlin, který zahrnuje více než 500 různých druhů. Tyto rostliny se vyznačují svou schopností přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám, což je důvodem, proč jsou rozšířeny po celém světě, zejména v suchých a polosuchých oblastech. Aloe je známé nejen pro svou krásu, ale také pro své léčivé vlastnosti a široké využití v medicíně a kosmetice. Listy aloe jsou dužnaté a obsahují gely a šťávy, které jsou bohaté na vitamíny, minerály a antioxidants. Tyto přírodní látky se osvědčily jako užitečné při podpoře zdraví pokožky, zklidňování popálenin nebo podráždění a dokonce při podpoře trávení. Také se ukazuje, že některé druhy aloe mají imunostimulační účinky, které mohou podpořit celkovou pohodu organismu. Aloe se často pěstuje jako pokojová rostlina, což přispívá k jejímu popularitě. Její péče je většinou nenáročná, což ji činí ideální volbou pro začínající zahrádkáře. Kromě estetického přínosu, který přidává k interiéru, také přispívá k zlepšení kvality ovzduší. V současné době se aloe těší rostoucímu zájmu nejen v zahradnictví, ale i ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Výrobky na bázi aloe, jako jsou krémy, gely a potravinové doplňky, se stávají stále oblíbenějšími pro jejich přírodní a pro zdraví prospěšné vlastnosti. Celkově tedy aloe představuje inspirativní příklad toho, jak příroda může přispět k našemu zdraví a pohodě, a to nejen svou krásou, ale také užitečnými účinky, které nám nabízí. ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Aloe [2] => | obrázek = Aloe ferox D2007-02-03.jpg [3] => | popisek = Aloe kapská (''Aloe ferox'') [4] => | velikost obrázku = 265px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'') [9] => | řád = [[chřestotvaré]] (''Asparagales'') [10] => | čeleď = [[asfodelovité]] (''Asphodelaceae'') [11] => | rod = '''aloe''' (''Aloe'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => '''Aloe''' (''Aloe'') je rod [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z čeledi [[asfodelovité]]. Jsou to vytrvalé rostliny se silně [[sukulent]]ními listy a trubkovitými [[květ]]y v [[hrozen|hroznovitých]] či [[lata|latovitých]] květenstvích. Květy jsou u většiny druhů opylovány [[ptáci|ptáky]], zejména [[strdimilovití|strdimily]]. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]]. Rod zahrnuje téměř 600 druhů a je přirozeně rozšířen v [[Afrika|Africe]], [[Arabský poloostrov|Arábii]], [[Madagaskar]]u a menších ostrovech západního [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Některé druhy zdomácněly i v jiných částech světa včetně [[Středomoří]]. Rostliny jsou dobře přizpůsobeny suchému prostředí a nezřídka rostou na extrémních stanovištích. [15] => [16] => Aloe jsou více či méně jedovaté rostliny kvůli obsahu [[anthrachinon]]ových [[glykosidy|glykosidů]], přítomných v [[latex]]ové šťávě v [[mléčnice (botanika)|mléčnicích]] pod pokožkou listů. Čistý gel z listů tyto látky neobsahuje. Nejznámějším druhem je [[aloe pravá]], která je využívána jak ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, tak i v domácím léčení. Latex byl v minulosti používán jako silné [[laxativum|projímadlo]]. V domorodé africké a indické [[lékařství|medicíně]] jsou využívány i desítky dalších druhů k léčení široké palety různých neduhů. Aloe bývají často pěstovány ve sbírkách sukulentů a v sušších oblastech [[tropický pás|tropů]] a [[subtropický pás|subtropů]] se vysazují jako okrasné rostliny. Některé druhy byly v letech 2013 a 2014 vyčleněny do samostatných rodů. [17] => [18] => [[Soubor:Aloe polyphylla Schönland ex Pillans 02.jpg|náhled|Horský druh ''Aloe polyphylla'' v botanické zahradě na Novém Zélandu]] [19] => == Popis == [20] => [21] => Aloe jsou bylinné až dřevnaté, vytrvalé, mělce kořenící [[sukulent]]ní rostliny s větveným nebo nevětveným stonkem. Nejmenší druhy jsou vysoké pouze několik centimetrů (''[[Aloe longistyla]]''), zatímco ''[[Aloe marlothii]]'' dorůstá výšky až 10 metrů a její stáří může přesahovat 200 let. Stromovitý ''[[Aloydendron barberae]]'' dosahuje výšky až 20 metrů. Některé druhy mají ve stonku [[druhotné tloustnutí]]. [[List]]y jsou u většiny druhů silně dužnaté, lysé, skvrnité, žíhané nebo bez kresby, s celistvým nebo trnitým okrajem, uspořádané v růžicích nebo řidčeji spirálně či dvouřadě rozložené (např. ''[[Aloe suprafoliata]]''). [[Trn (botanika)|Trn]]y na okraji nebo i na ploše listů mohou být drobné, měkké, štětinovité či hrbolkovité, nebo i dlouhé, tvrdé a ostré. Část druhů mívá přízemní listovou růžici se silně zkráceným stonkem, zatímco jiné vytvářejí větvený nebo nevětvený nadzemní stonek a mohou mít stromovitý, keřovitý, polehlý nebo i převisavý vzrůst. Některé druhy se rozrůstají prostřednictvím výběžků a tvoří trsy. Průměr listové růžice východoafrického druhu ''[[Aloe rivae]]'' může přesahovat i jeden metr. Existují i druhy s trávovitými, málo dužnatými listy (např. kapská ''[[Aloe micracantha]]''), které schraňují vláhu v podzemních orgánech. Několik druhů (např. ''[[Aloe buettneri]]'') vytváří podzemní [[hlíza|hlízu]]. [22] => [23] => [[Květ]]y jsou žluté, oranžové až červené, řidčeji hnědé, bělavé nebo zelenavé, pravidelné až dvoustranně souměrné, s více či méně přímou, někdy na bázi vydutou korunní trubkou, zpravidla delší než 15 mm, uspořádané v řídkých až velmi hustých [[hrozen|hroznech]] či [[lata|latách]]. Květy rozkvétají v rámci květenství odzdola nahoru a barva poupat se často liší od barvy plně rozvitých květů. Vnější okvětní lístky jsou v dolní části srostlé, vnitřní víceméně volné. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6 a zpravidla vyčnívají z květů. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek s mnoha vajíčky. [[Čnělka]] je dlouhá a tenká. Plodem je tenkostěnná až dřevnatá, pouzdrosečná [[tobolka (plod)|tobolka]] obsahující mnoho semen. U některých druhů jsou semena křídlatá.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Kubitzki [25] => | jméno = K. (ed.) [26] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 3 [27] => | vydavatel = Springer [28] => | místo = Berlin [29] => | rok = 1998 [30] => | isbn = 3-540-64060-6 [31] => | jazyk = en [32] => }}{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Chen [34] => | jméno = Xinqi et al. [35] => | titul = Flora of China: Aloe [36] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=101163 [37] => | jazyk = en [38] => }}{{Citace monografie [39] => | příjmení = Smith [40] => | jméno = Gideon F. [41] => | příjmení2 = van Wyk [42] => | jméno2 = Braame [43] => | titul = Aloes in Southern Africa [44] => | vydavatel = Penguin Random House South Africa [45] => | místo = Pretoria [46] => | rok = 2011 [47] => | isbn = 978-1-77007-462-0 [48] => | jazyk = en [49] => }} [50] => [51] => [52] => Aloe branddraaiensis in Arid Zone garden Brisbane Botanic Gardens Mt Coot-tha P1030130.jpg|Bohatě kvetoucí ''Aloe branddraaiensis'' [53] => Aloe ferox in pot D170405 - Thorns of the apex.jpg|Detail trnů aloe kapské [54] => Aloe tauri Blütenstand.jpg|Květenství ''Aloe tauri'' [55] => Aloe maculata Aloe saponaria3.jpg|Květ ''Aloe maculata'' [56] => Aloe pienaarii - from Goba (10222879975).jpg|Květy ''Aloe pienaari'' [57] => Starr 061211-2258 Aloe vera.jpg|Plody ''Aloe massawana'' [58] => [59] => [60] => == Rozšíření a stanoviště == [61] => [62] => Aloe je největší rod čeledi [[asfodelovité]], zahrnující asi 400 až 600 druhů (web ''Plants of the world online'' uvádí 587 uznávaných druhů{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Plants of the world online [64] => | url = http://powo.science.kew.org/ [65] => | datum přístupu = [66] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [67] => | jazyk = en [68] => }}). Areál původního výskytu zahrnuje víceméně celou subsaharskou Afriku, [[Arabský poloostrov|Arábii]] včetně [[Sokotra|Sokotry]], [[Madagaskar]] a další ostrovy západního [[Indický oceán|Indického oceánu]] ([[Maskarény]], [[Komory]], [[Seychely]]). [69] => Největší diverzity dosahují v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] a jihovýchodní [[Botswana|Botswaně]], dále na Madagaskaru, východní Africe ([[Keňa]] a [[Tanzanie]]) a jihozápadě Arabského poloostrova. Nevyskytují se na [[Sahara|Sahaře]] a rovněž do zemí [[Sahel]]u zasahují jen okrajově. Vlivem pěstování se některé druhy rozšířily i v jiných klimaticky příhodných částech světa, jmenovitě zejména ve [[Středomoří]], [[Indický subkontinent|Indii]], [[Čína|Číně]], [[Austrálie|Austrálii]] i [[Amerika|Americe]]. [70] => Mezi druhy rostoucí zdomácněle v jižní Evropě náleží [[aloe stromovitá]] (''Aloe arborescens''), [[aloe kapská]] (''A. ferox''), [[aloe východoafrická]] (''A. succotrina''), dále ''[[Aloe brevifolia]]'', ''[[Aloe humilis|A. humilis]]'', ''[[Aloe maculata|A. maculata]]'', ''[[Aloe perfoliata|A. perfoliata]]'', ''[[Aristaloe aristata]]'' a ''[[Aloiampelos ciliaris]]''.{{Citace elektronické monografie [71] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [72] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [73] => | datum vydání = 2006 [74] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [75] => | místo = Berlin-Dahlem [76] => | jazyk = en [77] => }} [78] => [79] => Aloe se vyskytují na široké škále sušších biotopů od podrostu sezónně suchých lesů přes savany po pouště a extrémní skalní stanoviště, v nadmořských výškách od nížin až do 3500 metrů. V řadě aridních a semiaridních biotopů tvoří charakteristickou a významnou součást vegetace, a jejich přítomnost je zároveň známkou zachovalosti společenstva. Často rostou pospolu s různými druhy [[akácie|akácií]] (''Acacia''), [[kleinie|kleinií]] (''Kleinia''), [[žumen]]ů (''Cissus'') a [[pryšec|pryšců]] (''Euphorbia''). V některých biotopech jsou aloe prvotními kolonizátory, jejichž přítomnost umožňuje uchycení dalších, méně odolných druhů. V jižní Africe se vyskytují i v subtropických oblastech se zimními nebo naopak letními dešti. Nejsou zastoupeny v afrických nížinných [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]].{{Citace monografie [80] => | příjmení = Reynolds [81] => | jméno = Tom (ed.) [82] => | titul = A medicinal and aromatic plants –⁠ Industrial profiles. The genus Aloe [83] => | vydavatel = CRC Press [84] => | rok = 2004 [85] => | isbn = 0-415-30672-8 [86] => | jazyk = en [87] => }}{{Citace periodika [88] => | příjmení = Cousins [89] => | jméno = S.R. [90] => | příjmení2 = Witkowski [91] => | jméno2 = E.T.F. [92] => | titul = African aloe ecology: A review [93] => | periodikum = Journal of Arid Environments [94] => | rok = 2012 [95] => | číslo = 85 [96] => }} [97] => [98] => [99] => Aloe melanacantha 16061501.jpg|''Aloe melanacantha'' v polopouštním biotopu západního Kapska [100] => Aloe marlothii - landscape (9435964828).jpg|''Aloe marlothii'' v savaně jižního Mosambiku [101] => Aloe khamiesensis 94946258.jpg|''Aloe khamiesensis'' v Západním Kapsku [102] => Aloe hereroensis Auob C15.JPG|''Aloe hereroensis'' na extrémním stanovišti v severním Kapsku [103] => [104] => [105] => == Ekologie == [106] => [107] => [[Soubor:Cinnyris afer 2008 05 18 5846.jpg|náhled|Strdimil západokapský mlsající nektar na květech aloe stromovité]] [108] => Aloe jsou jakožto sukulentní rostliny dobře přizpůsobené růstu v suchém prostředí. K doplnění zásob vody potřebují periodické vlhčí období a v extrémně suchých oblastech, jako je například [[Sahara]], proto nerostou. Přesto je odolnost některých druhů vůči suchu extrémní. V oblasti [[Matabeleland]] v [[Zimbabwe]] byly nalezeny vitální rostliny ''[[Aloe globuligemma]]'' v místech, kde prokazatelně nezapršelo 23 měsíců v kuse. Voda je podobně jako u jiných listových sukulentů schraňována ve slizovitém obsahu velkých, tenkostěnných buněk listového [[parenchym]]u. Povrch listů je chráněn proti odparu tlustou pokožkou krytou vrstvou [[vosk]]u. [[Průduch]]y jsou zanořené pod povrchem listu a otevírají se pouze na noc, což souvisí s [[CAM cyklus|CAM metabolismem]] a zabraňuje ztrátám vody v denním žáru. [109] => Mělce žlábkovitý tvar listů umožňuje soustředění vláhy z rosy a deště v blízkosti báze růžice, kde je pro mělký kořenový systém nejlépe dostupná. [110] => Mnohé druhy jsou schopny snášet velmi vysoké denní teploty. ''[[Aloe pearsonii]]'' a druhy ''[[Aloidendron dichotomum]]'', ''[[Aloidendron pillansii|A. pillansii]]'' a ''[[Aloidendron ramosissima|A. ramosissima]]'' v pouštní oblasti [[Richtersveld]] na severu [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] a přilehlé oblasti [[Namibie]] snášejí letní teploty přesahující 50 °C. Do určité míry jsou však aloe odolné i vůči mrazu. Práh tolerance chladu se u většiny druhů pohybuje v rozmezí mezi −5 a −7 °C. Nižší teploty již zpravidla způsobí vážné poškození nebo i odumření rostliny. Druhy kvetoucí v létě jsou obecně vůči mrazu odolnější než druhy kvetoucí v zimě a některé snesou ještě nižší teploty. Vyšší odolnost je i u horských druhů, jako je například ''[[Aloe polyphylla]]'', pocházející z jihoafrické provincie [[Lesotho]], kde roste v nadmořských výškách okolo 2400 metrů. [111] => [112] => Většina druhů aloí má žlutě až červeně zbarvené trubkovité květy, které jsou nevonné a specializované na opylování nektarožravými [[ptáci|ptáky]]. Vyhledávají je hlavně [[Strdimilovití|strdimilové]], pro něž jsou zejména v zimním období, kdy je obecně [[nektar]]u nedostatek, důležitým potravním zdrojem. Navštěvují je i [[včely]], které však nejsou vzhledem k hloubce korunní trubky účinnými opylovači. Nektar v květech některých druhů obsahuje [[fenol]]ické sloučeniny, které mu propůjčují tmavou barvu a hořkou chuť odpuzující jak včely, tak i strdimily, avšak vyhledávají jej někteří hmyzožraví a plodožraví ptáci. Několik druhů aloí má krátké, bledé květy, které opylují převážně včely. Patří mezi ně i ''[[Aloe modesta]]'' jakožto jediný africký druh s vonnými květy. K opylování některých druhů přispívají i noční návštěvy drobných [[savci|savců]] (například [[bércouni|bércounů]]). [113] => Na listech aloí se v Africe živí housenky [[lišajovití|lišajů]] ''Hyles lineata'' a ''H. livornica'' a [[martináčovití|martináče]] ''Cirina forda''.{{Citace elektronické monografie [114] => | titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [115] => | url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml [116] => | vydavatel = Natural History Museum [117] => | místo = London [118] => | jazyk = en [119] => }} [120] => Listy aloí konzumují někteří býložravci, aktivně je vyhledávají například [[slon africký|sloni]], [[kudu velký]], [[pavián]]i, [[dikobraz]]i nebo [[nosorožec dvourohý]]. [121] => Rostliny se proti býložravcům brání přítomností hořkého latexového exudátu v mléčnicích pod pokožkou listů a také mechanicky prostřednictvím trnů. Některé druhy mají tenké trávovité listy bez trnů, které jsou dobře maskované v okolní travní vegetaci, a vodu neschraňují v listech, ale v podzemních hlízách tvořených zdužnatělými listovými bázemi. [122] => [123] => Rod aloe má v subsaharské Africe značně rozsáhlý areál, jednotlivé druhy naproti tomu mají ve většině spíše omezené oblasti výskytu. Jejich rozšíření ovlivňují tři základní faktory, a sice odolnost vůči požárům vegetace, průběh a množství srážek a teplota. [124] => Vůči požárům vegetace, které jsou v řadě oblastí obvyklým a periodicky se opakujícím jevem, mají aloe spíše menší odolnost. Z tohoto důvodu rostou především v oblastech s řídkým vegetačním pokryvem, který není ohněm tolik postihován, nebo v případě hustě zarostlých oblastí vyhledávají extrémní stanoviště, jako jsou skalnaté rokliny, skalní výchozy a podobně, anebo rostou zejména ve východním Kapsku jako součást sukulentní vegetace, která je k požárům méně náchylná. Semena některých druhů jsou opatřena křídlem a šíří se větrem, s čímž může souviset rozlehlejší areál některých těchto druhů (např. ''[[Aloe excelsa]]'') v porovnání s druhy s bezkřídlými semeny. [125] => Řada druhů má vazbu na specifický minerální podklad. Některé vyhledávají silně zásadité půdy na [[vápenec|vápencovém]] či [[dolomit]]ickém podloží, jiné naopak preferují kyselé půdy na [[křemičitany|silikátových]] horninách. Druh ''[[Aloe ortholopha]]'' je vázaný na silně mineralizované půdy s vysokým obsahem [[chrom]]u, [[nikl]]u a [[hořčík]]u. U některých druhů má složení podkladu dokonce vliv na barvu květů. Příkladem může být jihoafrická [[aloe kapská]], která má obvykle oranžovočervené až jasně šarlatové květy, pokud však roste na výchozech [[gabro|gabra]] se zvýšeným obsahem [[těžké kovy|těžkých kovů]], má květy bledě žluté až téměř bílé. [126] => [127] => Arabské druhy jsou příbuzné s druhy z africké pevniny, naopak příbuznost madagaskarských aloí je vzdálenější. Ke speciaci proto pravděpodobně došlo až po oddělení ostrova od africké pevniny. [128] => [129] => [130] => Cirina forda00.jpg|Housenka martináče ''Cirina forda'' [131] => Striped Hawkmoth. Hyles livornica. Sphingidae - Flickr - gailhampshire (1).jpg|Lišaj ''Hyles livornica'' [132] => Hyles lineata larva colorado.jpg|Housenky lišaje ''Hyles lineata'' [133] => [134] => [135] => == Ohrožení a ochrana == [136] => [137] => Mezinárodní obchod se všemi volně rostoucími druhy aloí s výjimkou [[aloe pravá|aloe pravé]] je regulován [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin|úmluvou CITES]]. [138] => Přírodní populace vyhledávaných atraktivních druhů, jako je ''[[Aloe polyphylla]]'' nebo ''[[Aloe peglerae]]'', jsou ohrožovány a vyčerpávány nelegálním sběrem. Neukojitelná poptávka po charismatickém stromovitém druhu ''[[Aloidendron dichotomum]]'' údajně vede v [[Severní Kapsko|Severním Kapsku]] k nelegálnímu sběru odhadem asi 40 rostlin měsíčně a ohrožuje dlouhodobé přežití tohoto druhu ve volné přírodě. Z přibližně 140 druhů vyskytujících se v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] je 46 druhů řazeno mezi ohrožené, z nichž 11 % náleží mezi kriticky ohrožené druhy. Přírodní populace jsou ohrožovány řadou různých vlivů, zahrnujících především ztrátu či degradaci biotopů a sběr pro pěstitelství či průmyslové zpracování, k úbytku některých druhů přispívá též nevhodné zemědělství, sešlap hospodářskými zvířaty, zalesňování, těžba a urbanizace. Na [[Madagaskar]]u roste asi 121 druhů, které jsou všechny endemické a většina má chudé populace s omezeným areálem výskytu. O jejich ekologii je známo málo podobně jako v případě druhů rostoucích v [[Africký roh|Africkém rohu]]. [139] => [140] => == Obsahové látky a jedovatost == [141] => [[Soubor:Алоиновые клетки Aloe erinacea.jpg|náhled|Příčný řez listem ''Aloe erinacea'' s buňkami mléčnicového kanálku]] [142] => Aloe jsou více či méně jedovaté rostliny. Hlavními obsahovými látkami jsou [[anthrachinon]]ové [[glykosidy]], zejména [[barbaloin]] a [[homonatoloin]]. Tyto látky jsou koncentrovány v [[latex]]ové šťávě, obsažené v [[mléčnice (botanika)|mléčnicích]] doprovázejících cévní svazky pod pokožkou listů. Při přeříznutí listu z nich tento latex vytéká v podobě žluté tekutiny. Složení latexu se u různých druhů aloe liší. Obsažené glykosidy nejsou primárně jedovaté, avšak střevní bakterie je metabolizují na toxikologicky významnější sloučeniny, jako je [[aloe-emodin]], který má silně projímavý účinek. Mimo to mají tyto sloučeniny rakovinotvorné a abortivní účinky. Projímavý účinek je přisuzován stimulaci produkce [[prostaglandin]]ů a zvýšené aktivitě [[adenylátcykláza|adenylátcyklázy]] tlustého střeva. Tím se zvyšuje sekrece [[hlen]]u a obsah vody v tlustém střevě, což stimuluje [[peristaltika|peristaltiku]] s následným průjmem. Slizovitý [[parenchym]] vnitřní části listů, tzv. gel, naproti tomu není přinejmenším u [[aloe pravá|aloe pravé]] nijak zdraví škodlivý, a nachází hojné využití v domácím léčení i farmakologickém a kosmetickém průmyslu.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Knight [144] => | jméno = Anthony P. [145] => | titul = A guide to poisonous house and garden plants [146] => | vydavatel = CRC Press [147] => | rok = 2006 [148] => | jazyk = en [149] => }} [150] => [151] => V minulosti byl latex z [[aloe pravá|aloe pravé]], [[aloe kapská|aloe kapské]] a ''[[Aloe perryi]]'' používán jako drastické projímadlo. V dnešní době se používání projímadel na bázi anthrachinonů obecně nedoporučuje zejména pro jejich potenciálně rakovinotvorné účinky. Latex z aloe by se rozhodně neměl užívat během těhotenství a kojení, kontraindikovány jsou také jakékoliv zánětlivé procesy v trávicím traktu, neprůchodnost střev, bolesti trávicí soustavy neznámého původu, hemeroidy, onemocnění jater a dysfunkce ledvin. Doba jeho užívání nemá přesáhnout 8 dní a nesmí se podávat dětem. Předávkování může vést k perforaci střev, krvi ve stolici a poškození ledvin. Byly zaznamenány i smrtelné případy. Dlouhodobé užívání vede k vyčerpání elektrolytů a hořčíku v krvi, dysfunkci ledvin a bušení srdce. Podle některých studií může mít spojitost i s rakovinou tlustého střeva a konečníku.{{Citace monografie [152] => | příjmení = Gardner [153] => | jméno = Zoë [154] => | příjmení2 = McGuffin [155] => | jméno2 = Michael [156] => | titul = Botanical Safety Handbook [157] => | vydavatel = AHPA [158] => | rok = 2013 [159] => | jazyk = en [160] => }} Domácí zvířata mohou po okousání listů aloí pěstovaných například jako pokojové [[sukulent]]y trpět silným průjmem. Moč se může dočasně zbarvit do červena barbaloinem. Veterinární ošetření nebývá zpravidla nutné, pokud tedy nedojde následkem průjmů k těžké [[dehydratace|dehydrataci]]. [161] => Kontakt se šťávou rostlin může způsobit alergické reakce a [[dermatitida|dermatitidu]].{{Citace monografie [162] => | příjmení = Nelson [163] => | jméno = L.S. et al [164] => | titul = Handbook of Poisonous and Injurious Plants [165] => | url = https://archive.org/details/handbookofpoison0000nels [166] => | vydavatel = Springer [167] => | místo = New York [168] => | rok = 2007 [169] => | isbn = 978-0387-31268-2 [170] => | jazyk = en [171] => }} [172] => Některé africké druhy, mezi jinými ''[[Aloe ballyi]]'', ''[[Aloe chabaudii]]'' a ''[[Aloe globuligemma]]'', jsou silně jedovaté a jejich požití může skončit i smrtí. [173] => [174] => [175] => Aloin.svg|Strukturní vzorec [[barbaloin]]u [176] => Aloe emodin.svg|Strukturní vzorec aloe-emodinu [177] => [178] => [179] => == Taxonomie == [180] => [[Soubor:Aloe dichotoma -Keetmanshoop, Namibia-21Aug2009-2.jpg|náhled|''Aloidendron dichotomum'' (syn. ''Aloe dichotoma'') v Namibii]] [181] => [[Soubor:Aloe (Aloe x principis).JPG|náhled|''Aloe'' × ''principis'', kříženec ''Aloe ferox'' a ''A. arborescens'']] [182] => [[Soubor:Asphodelaceae Gasteraloe beguinii 1.jpg|náhled|×''Gasteraloe beguinii'', mezirodový kříženec ''Aristaloe aristata'' a ''Gasteria carinata'']] [183] => Rod ''Aloe'' je v rámci čeledi ''[[asfodelovité|Asphodelaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Asphodeloideae]]''. V minulosti nebylo jeho zařazení podobně jako u ostatních příbuzných rodů jednotné a záviselo na celkovém pojetí taxonomie jednoděložných u toho kterého taxonoma. V klasických systémech byl rod řazen nejčastěji buď do široce pojaté čeledi ''Liliaceae'', nebo v užším pojetí do čeledi ''Aloaceae'', popsané [[August Batsch|Augustem Batschem]] v roce 1802. V prvním vydání [[systém APG|systému APG]] byl rod ''Aloe'' součástí čeledi ''Asphodelaceae'', která byla v [[systém APG II|systému APG II]] spolu s ''Hemerocallidaceae'' vřazena do čeledi ''Xanthorrhoeaceae''. V roce 2013 byl pro takto pojatou čeleď vybrán a konzervován vhodnější název ''Asphodelaceae'', který se následně objevuje v systému [[systém APG IV|APG IV]].{{Citace periodika [184] => | příjmení = Klopper [185] => | jméno = Ronell R. [186] => | příjmení2 = Smith [187] => | jméno2 = Gideon F. [188] => | příjmení3 = van Wyk [189] => | jméno3 = Abraham E. [190] => | titul = Proposal to conserve the family name Asphodelaceae (Spermatophyta: Magnoliidae: Asparagales) [191] => | periodikum = Taxon [192] => | rok = 2013 [193] => | měsíc = Apr. [194] => | číslo = 62(2) [195] => }}{{Citace periodika [196] => | příjmení = Byng [197] => | jméno = James W. et al. [198] => | titul = An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV [199] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [200] => | rok = 2016 [201] => | číslo = 181 [202] => | url = http://w3.ufsm.br/herb/APG%20IV.pdf [203] => }} [204] => [205] => [[Carl Linné]] popsal ve svém klasickém díle ''[[Species Plantarum]]'' z roku 1753 celkem 10 druhů rodu ''Aloe'', z nichž je v současnosti do tohoto rodu řazena pouze ''[[aloe pravá|Aloe vera]]'' a ''[[Aloe perfoliata]]'', zatímco ostatních 8 druhů bylo postupně přeřazeno do jiných rodů v rámci stávajících čeledí ''[[asfodelovité|Asphodelaceae]]'' a ''[[chřestovité|Asparagaceae]]''.{{Citace monografie [206] => | příjmení = Eggli [207] => | jméno = U. [208] => | příjmení2 = Hartmann [209] => | jméno2 = H.E.K. (eds.) [210] => | titul = Illustrated handbook of succulent plants: Monocotyledons [211] => | vydavatel = Springer [212] => | místo = Berlin [213] => | rok = 2001 [214] => | isbn = 978-3-642-62585-5 [215] => | jazyk = en [216] => }}{{Citace elektronické monografie [217] => | titul = The International Plant Names Index [218] => | url = http://www.ipni.org/ [219] => | jazyk = en [220] => }} [221] => Do rodu ''Aloe'' byl vřazen rod ''Lomatophyllum'', rozšířený na [[Madagaskar]]u a [[Maskarény|Maskarénách]] a odlišující se dužnatými [[bobule|bobulovitými]] plody. [222] => Na základě výsledků molekulárních analýz byly od rodu ''Aloe'' v letech 2013 a 2014 odděleny rody ''[[Aloiampelos]]'' (7 druhů v jižní Africe), ''[[Aloidendron]]'' (7 druhů v Arábii, v. a j. Africe), ''[[Aristaloe]]'' (1 druh v j. Africe), ''[[Gonialoe]]'' (3 druhy v j. a jz. Africe) a ''[[Kumara (rod)|Kumara]]'' (2 druhy v j. Africe) a naopak byl včleněn bývalý rod ''Chortolirion'' (4 druhy v j. Africe).{{Citace periodika [223] => | příjmení = Manning [224] => | jméno = John C: et al. [225] => | titul = A molecular phylogeny and generic classification of Asphodelaceae subfamily Alooideae: A final resolution of the prickly issue of polyphyly in the Alooids? [226] => | periodikum = Systematic Botany [227] => | rok = 2014 [228] => | číslo = 39(1) [229] => }} [230] => [231] => === Kladogram ''Aloe'' [[Stricto sensu|s. l.]] a příbuzných rodů === [232] => [233] => {{klad | style=font-size:100%;line-height:100% [234] => |1={{klad [235] => |1={{klad [236] => |1= '''''Aloidendron''''' [237] => |2={{klad [238] => |1={{klad [239] => |1= ''Haworthia'' [240] => |2= '''''Kumara''''' [241] => }} [242] => |2={{klad [243] => |1={{klad [244] => |1= '''''Aloiampelos''''' [245] => |2={{klad [246] => |1= '''''Aloe''''' [247] => |2={{klad [248] => |1={{klad [249] => |1= ''Astroloba'' [250] => |2={{klad [251] => |1= '''''Aristaloe''''' [252] => |2={{klad [253] => |1= '''''Gonialoe''''' [254] => |2= ''Tulista''}}}}}} [255] => |2={{klad [256] => |1= ''Haworthiopsis'' [257] => |2= ''Gasteria''}} [258] => }}}}}}}}}}}}}}}} [259] => [260] => [[Soubor:Karyotype of Aloe vera.png|náhled|Karyotyp aloe pravé]] [261] => Většina druhů ''Aloe'' jsou [[ploidie|diploidi]] se základním [[chromozom]]ovým číslem n = 7, jejichž [[karyotyp]] sestává z 8 velkých a 6 malých chromozómů.{{Citace periodika [262] => | příjmení = Gunjan [263] => | jméno = Kumari [264] => | příjmení2 = Roy [265] => | jméno2 = Bijoy Krishna [266] => | titul = Karyotype studies in dominant species of Aloe from eastern India [267] => | periodikum = International Journal of Cytology, Cytosystematics and Cytogenetics [268] => | rok = 2010 [269] => | číslo = 63(1) [270] => }} Existují však i triploidní a tetraploidní druhy.{{Citace periodika [271] => | příjmení = Brandham [272] => | jméno = P.E. [273] => | příjmení2 = Johnson [274] => | jméno2 = M.A.T. [275] => | titul = Polyploidy and chromosome interchange in Aloe (Liliaceae) from Somalia [276] => | periodikum = Kew Bulletin, Vol. 37, No. 3 (1982) [277] => | rok = [278] => | měsíc = [279] => | číslo = [280] => | url = [281] => }} Jihoafrický druh ''[[Aloiampelos ciliaris]]'' je hexaploidní.{{Citace periodika [282] => | příjmení = Riley [283] => | jméno = Herbert Parkes [284] => | titul = Polyploidy in South African species of Aloe [285] => | periodikum = American Journal of Botany [286] => | rok = 1959 [287] => | měsíc = Feb. [288] => | číslo = 46 [289] => }} [[Aloe pravá]] je diploidní, vlivem abnormalit při dělení chromozomů je však sterilní a netvoří semena. [290] => Jednotlivé druhy se navzájem snadno kříží a v přírodě občas dochází ke spontánní hybridizaci. Z kultury jsou známí i mezirodoví kříženci, jmenovitě ×''Gasteraloe'' (''Aristaloe'' × ''[[gastérie|Gasteria]]'') a ×''Alworthia'' (''Aloe'' × ''[[havortie|Haworthia]]''). [291] => [292] => S aloe bývá někdy zaměňován americký rod ''[[agáve|Agave]]'' z čeledi ''[[chřestovité|Asparagaceae]]''. Ve většině případů lze oba rody snadno rozlišit podle konzistence listů. Listy aloe jsou uvnitř měkké a snadno se proto odlamují nebo odřezávají nožem. Naproti tomu agáve má v listech pevná vlákna, která oddělení listu velmi znesnadňují. Také trny bývají u agáve většinou tvrdší a ostřejší a snadněji pronikají kůží. Agáve je na rozdíl od aloe striktně [[monokarpie|monokarpická]], rostlina tedy po vykvetení a tvorbě plodů odumírá. Také květy mají odlišný charakter. Většina druhů agáve má přisedlou růžici bez stonku a v květenství se často vytvářejí dceřiné rostlinky. Od řady podobných rostlin lze aloe odlišit podle listů s člunkovitým průřezem a bez kýlu na spodní straně, a podle žluté šťávy vytékající z [[mléčnice (botanika)|mléčnic]] na řezu listu. Podobné květy jako aloe má africko-madagaskarský rod ''[[kniphofie|Kniphofia]]'', který se však vyznačuje podstatně méně dužnatými listy s průřezem listů ve tvaru V. [293] => [294] => [295] => Aloiampelos striatula (7585951218).jpg|''Aloiampelos striatula'' (syn. ''Aloe striatula'') [296] => AloeAristata.jpg|''Aristaloe aristata'' (syn. ''Aloe aristata'') [297] => Aloe variegata.jpg|''Gonialoe variegata'' (syn. ''Aloe variegata'') [298] => Aloe plicatilis in Funchal Botanical garden IMG 1792.JPG|''Kumara plicatilis'' (syn. ''Aloe plicatilis'') [299] => [300] => [301] => == Zástupci == [302] => [303] => * [[aloe africká]] (''Aloe africana'') [304] => * [[aloe jihoafrická]] (''Kumara plicatilis'', syn. ''Aloe plicatilis'') [305] => * [[aloe kamesienská]] (''Aloe khamiesensis'') [306] => * [[aloe Krahpolova]] (''Aloe krahpoliana'') [307] => * [[aloe pravá]] (''Aloe vera''), syn. aloe západoindická (''Aloe barbadensis'') [308] => * [[aloe rozsochatá]] (''Aloidendron dichotomum'', syn. ''Aloe dichotoma'') [309] => * [[aloe různobarvá]] (''Aloe versicolor'') [310] => * [[aloe různotvará]] (''Gonialoe variegata'', syn. ''Aloe variegata'') [311] => * [[aloe stromovitá]] (''Aloe arborescens'') [312] => * [[aloe Thorncroftova]] (''Aloe thorncroftii'') [313] => * [[aloe transvaalská]] (''Aloe transvaalensis'') [314] => * [[aloe kapská]] (''Aloe ferox'') [315] => * [[aloe velkoplodá]] (''Aloe macrocarpa'') [316] => * [[aloe Volkensova]] (''Aloe volkensii'') [317] => * [[aloe Vossova]] (''Aloe vossii'') [318] => * [[aloe východoafrická]] (''Aloe succotrina'') [319] => * [[aloe západoindická]] (''Aloe barbadensis'') [320] => * [[aloe zebrovaná]] (''Aloe zebrina''){{Citace elektronické monografie [321] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [322] => | url = http://www.florius.cz/ [323] => }}{{Citace elektronické monografie [324] => | titul = Biolib [325] => | url = http://www.biolib.cz/cz/main/ [326] => }} [327] => [328] => == Význam == [329] => [[Soubor:Aloe Kedongensis Alicante.jpg|náhled|''Aloe kedongensis'' ve španělském Alicante]] [330] => [[Soubor:Aloe pulcherrima in cultivation 4.jpg|náhled|''Aloe pulcherrima'']] [331] => [332] => [[Aloe pravá]] (''Aloe vera'') je tradiční léčivá rostlina, používaná v tradiční [[lékařství|medicíně]] již po tisíce let. Gel z listů je surovinou pro farmakologický a kosmetický průmysl a oblíbený prostředek lidové a domácí medicíny k léčení spálenin, odřenin a drobnějších poranění. Latexová šťáva z [[mléčnice (botanika)|mléčnic]] aloe pravé i některých jiných druhů ([[aloe kapská]], ''[[Aloe candelabrum]]'') byla v minulosti využívána jako silné projímadlo. V africké i indické domorodé medicíně je využíváno více než 60 druhů aloí k léčení široké palety různých neduhů. Zevně slouží k ošetřování zranění, popálenin, odřenin, kožních chorob a revmatu nebo i očních potíží, vnitřně se užívají jako projímadlo nebo k léčení malárie, tuberkulózy či astmatu a řady jiných chorob a neduhů. Širší využití mají zejména druhy ''Aloe excelsa'', ''Aloe ferox'', ''Aloe kedongensis'', ''Aloe lateritia'', ''Aloe littoralis'', ''Aloe macroclada'', ''Aloe marlothii'', ''Aloe ruspoliana'', ''Aloe secundiflora'', ''Aloe wilsonii'' a ''Aloe zebrina''.{{Citace monografie [333] => | příjmení = Quattrocchi [334] => | jméno = Umberto [335] => | titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants [336] => | vydavatel = CRC Press [337] => | rok = 2012 [338] => | isbn = 978-1-4822-5064-0 [339] => | jazyk = en [340] => }} [341] => [342] => Projímavý účinek hořké pryskyřice z listů ''[[Aloe perryi]]'', rostoucí na [[Sokotra|Sokotře]], využívali [[Starověké Řecko|Starověcí Řekové]] již ve čtvrtém století před naším letopočtem a exportovali rostlinu do Řecka, Sýrie i Egypta. V současnosti má farmakologický význam zejména [[aloe pravá]] a [[aloe kapská]], které jsou obchodovány ve velkém množství na světových trzích k výrobě léčebných a kosmetických přípravků. Aloe pravá je pěstována na plantážích zejména v Mexiku, USA a některých jihoamerických zemích a zde také zpracovávána na meziprodukty dále obchodované na světových trzích, zatímco v Africe se sklízí zejména aloe z divokých populací, jmenovitě v Jihoafrické republice aloe kapská a ve východní Africe ''[[Aloe secundiflora]]'' a v menší míře i některé další druhy. Tyto aloe se vyvážejí zpravidla nezpracované na evropské a asijské trhy. [343] => [344] => Druhy ''[[Aloe ngongensis]]'' a ''[[Aloe turkanensis]]'' mají [[insekticid]]ní působení a používají se ke kontrole komářích larev, ''[[Aloe broomii]]'' má využití ve veterinární medicíně k hubení klíšťat. Exudát z ''[[Aloe rabaiensis]]'' používají východoafričtí domorodci společně s ''[[Acokanthera schimperi]]'' jako [[šípový jed]]. Některé druhy jsou použitelné k zazeleňování degradovaných suchých oblastí. [345] => [346] => Aloe jsou pro atraktivní vzhled a poměrně snadné pěstování oblíbenými rostlinami pěstitelů kaktusů a sukulentů a v kultuře jsou jich desítky druhů. Drobné druhy nezaberou mnoho místa a jsou velmi vhodné do domácích okenních skleníčků se sukulenty. Náleží mezi ně například ''Aloe bellatula'', ''Aloe bowiea'', ''Aloe cameronii'', ''Aloe descoingsii'', ''Aloe fragilis'', ''Aleo haworthioides'', ''Aloe juvenna'', ''Aloe parvula'' a ''Aloe saundersiae''. Krásně dekorované i tvarované listy má snadno pěstovatelná ''Gonialoe variegata''. Robustnějších druhů s přízemními růžicemi je pěstována celá řada. Pohledným, silně sukulentním olistěním se vyznačuje ''Aloe asperifolia'' a ''Aloe striata'', krásné růžice pravidelně otrněných listů má ''Aloe broomii'', ''Aloe erinacea'', ''Aloe melanacantha'', ''Aloe perfoliata'' (syn. ''A. mitriformis''). Pěkně dekorované listy má například ''Aloe albiflora'', ''Aloe gariepensis'', ''Aloe maculata'', ''Aloe rauhii'' a ''Aristaloe aristata''. Krásně červené olistění má ''Aloe dorotheae''. ''Aloe decaryi'' má neobvyklý keříkovitý vzrůst. Zajímavým hlávkovitým květenstvím se vyznačuje ''Aloe capitata'' z Madagaskaru a ''Aloe distans'' z Kapska. Mezi druhy se skutečně rozměrnými přízemními růžicemi náleží ''Aloe cryptopoda'', ''Aloe rubroviolacea'', ''Aloe tauri'', ''Aloe vanbalenii'' a bohatě kvetoucí ''Aloe camperi''. Druhy s keřovitým a stromovitým růstem jsou ozdobou subtropických a tropických zahrad a velkých skleníků. Pěstuje se zejména ''Aloe arborescens'', ''Aloe divaricata'', ''Aloe ferox'', ''Aloe kedongensis'', ''Aloe littoralis'', ''Aloe marlothii'', ''Aloe speciosa'', ''Aloe vaombe'', ''Aloidendron dichotomum'' a ''Aloidendron ramosissimum''. Zvláštním druhem je ''Aloiampelos ciliaris'' ze subtropických lesů jižního Kapska, kde roste jako [[hemiepifyt]]. Rostlina kvete téměř celý rok a vyžaduje vlhčí podmínky než většina ostatních druhů. Velmi atraktivní, dvouřadě uspořádané listy na krátkých a tlustých kmíncích má ''Kumara plicatilis''. Dvouřadé olistění má i přízemní ''Aloe suprafoliata'' a rovněž vzácně pěstovaná a náročná ''Kumara haemanthifolia''.{{Citace monografie [347] => | příjmení = Ježek [348] => | jméno = Zdeněk [349] => | příjmení2 = Kunte [350] => | jméno2 = Libor [351] => | titul = Encyklopedie sukulenty [352] => | vydavatel = Rebo Productions [353] => | rok = 2005 [354] => | isbn = 80-7234-442-0 [355] => }}{{Citace monografie [356] => | příjmení = Llamas [357] => | jméno = Kirsten Albrecht [358] => | titul = Tropical Flowering Plants [359] => | url = https://archive.org/details/tropicalflowerin0000llam [360] => | vydavatel = Timber Press [361] => | místo = Cambridge [362] => | rok = 2003 [363] => | isbn = 0-88192-585-3 [364] => | jazyk = en [365] => }} [366] => [367] => [368] => Aloe brevifolia - Brooklyn Botanic Garden - Brooklyn, NY - DSC08089.JPG|Růžice ''Aloe brevifolia'' [369] => Aloe deltoideodonta1.jpg|''Aloe deltoideodonta'' se skvrnitými listy [370] => Aloe greenii 01 ies.jpg|Kolorované listy ''Aloe greenii'' [371] => Aloe haworthioides (6262225484) (2).jpg|Hustě trsnatě rostoucí ''Aloe haworthioides'' [372] => Starr-110218-1557-Aloe squarrosa-habit-Ulana St Makawao-Maui (24445849064).jpg|Trsnatá ''Aloe squarrosa'' [373] => Aloe perryi - United States Botanic Garden, Washington. D.C. - Sarah Stierch.jpg|Ozdobné trny ''Aloe perryi'' [374] => [375] => [376] => == Pěstování == [377] => [378] => Aloe jsou obecně poměrně snadno pěstovatelné sukulenty. Jsou sice odolné vůči suchu, nejlépe však prosperují, když se jim ve vegetační sezóně dostává přiměřené zálivky. Některé druhy mají vegetační období v létě, jiné přes zimu. Snížení zálivky v kombinaci s umístěním na přímém slunci vyvolá u některých druhů působivé červené zbarvení listů. [379] => Na složení půdy je většina druhů nenáročná, pouze některé mají specifické nároky. Podobně jako u většiny jiných sukulentů musí být půda dobře propustná a nepřemokřená. [380] => Aloe se poměrně snadno množí výsevem semen nebo oddělováním odnoží. Keřovité druhy lze také řízkovat. Řízky by se měly nechat několik dní zaschnout a až poté se sázejí do substrátu k zakořenění. Rostliny se snadno navzájem kříží a potomstvo z výsevu proto nemusí odpovídat rodičovské rostlině.{{Citace monografie [381] => | příjmení = Pavlat [382] => | jméno = Jeff [383] => | titul = Aloes in cultivation [384] => | rok = 2008 [385] => | jazyk = en [386] => }} [387] => [388] => Kultury aloí bývají napadány mikroskopickým roztočem ''[[Aceria aloinis]]'', který způsobuje tvorbu novotvarů na listech i ve středech růžic. Poškození rostlin je nevratné a při silnějším napadení je lepší je zlikvidovat, aby se zabránilo přenosu na další exempláře. Roztoči jsou málo pohybliví a k přenosu dochází pohybem vzduchu nebo také rozstřikováním vody při zalévání. Někdy rostliny napadá i rez houbového původu, způsobující nevzhledné skvrny na listech. [389] => [390] => [391] => Aceria aloinis galls.jpg|Aloe se středem růžice napadeným roztočem ''Aceria aloinis'' [392] => [393] => [394] => == Odkazy == [395] => === Reference === [396] => [397] => [398] => === Externí odkazy === [399] => * {{Commonscat}} [400] => * {{Wikidruhy|taxon=Aloe}} [401] => * {{Otto|Aloe}} [402] => {{Taxonbar|from=Q127134}} [403] => {{Autoritní data}} [404] => {{Portály|Rostliny}} [405] => [406] => [[Kategorie:Aloe| ]] [407] => [[Kategorie:Sukulenty]] [408] => [[Kategorie:Asfodelovité]] [409] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [410] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [411] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [412] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [413] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [414] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [415] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [416] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [] => )
good wiki

Aloe

Aloe (Aloe) je rod jednoděložných rostlin z čeledi asfodelovité. Jsou to vytrvalé rostliny se silně sukulentními listy a trubkovitými květy v hroznovitých či latovitých květenstvích.

More about us

About

Tyto rostliny se vyznačují svou schopností přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám, což je důvodem, proč jsou rozšířeny po celém světě, zejména v suchých a polosuchých oblastech. Aloe je známé nejen pro svou krásu, ale také pro své léčivé vlastnosti a široké využití v medicíně a kosmetice. Listy aloe jsou dužnaté a obsahují gely a šťávy, které jsou bohaté na vitamíny, minerály a antioxidants. Tyto přírodní látky se osvědčily jako užitečné při podpoře zdraví pokožky, zklidňování popálenin nebo podráždění a dokonce při podpoře trávení. Také se ukazuje, že některé druhy aloe mají imunostimulační účinky, které mohou podpořit celkovou pohodu organismu. Aloe se často pěstuje jako pokojová rostlina, což přispívá k jejímu popularitě. Její péče je většinou nenáročná, což ji činí ideální volbou pro začínající zahrádkáře. Kromě estetického přínosu, který přidává k interiéru, také přispívá k zlepšení kvality ovzduší. V současné době se aloe těší rostoucímu zájmu nejen v zahradnictví, ale i ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Výrobky na bázi aloe, jako jsou krémy, gely a potravinové doplňky, se stávají stále oblíbenějšími pro jejich přírodní a pro zdraví prospěšné vlastnosti. Celkově tedy aloe představuje inspirativní příklad toho, jak příroda může přispět k našemu zdraví a pohodě, a to nejen svou krásou, ale také užitečnými účinky, které nám nabízí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'aloe pravá','aloe kapská','asfodelovité','mléčnice (botanika)','Madagaskar','Jihoafrická republika','sukulent','tobolka (plod)','lékařství','ptáci','aloe stromovitá','Arabský poloostrov'

Asfodelovité

Lékařství

Madagaskar

Ptáci

Sukulent