Array ( [0] => 14676054 [id] => 14676054 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amudarja [uri] => Amudarja [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | velikost obrázku = 200px [2] => | řeka = Amudarja [3] => | obrázek = Amudaryasunset.jpg [4] => | popisek = Amudarja v Turkmenistánu [5] => | alt = [6] => | délka = 1415 [7] => | průtok = 2000 [8] => | plocha = 309 000 [9] => | světadíl = [[Asie]] [10] => | zdrojnice = [[Pandž|Pjandž]], [[Vachš]] [11] => | zeměpisná šířka1 = 37.105972 [12] => | zeměpisná délka1 = 68.306278 [13] => | výška1 = [14] => | ústí = [[Jižní Aralské jezero]] [15] => | zeměpisná šířka2 = 44.108333 [16] => | zeměpisná délka2 = 59.681111 [17] => | výška2 = [18] => | protéká = {{vlajka a název|Uzbekistán}} ''([[Karakalpakstán]], [[Bucharský vilaját|Bucharský]], [[Surchandarjinský vilaját|Surchandarjinský]], [[Chorezmský vilaját]])'', {{vlajka a název|Turkmenistán}} ''([[Dašoguz]], [[Lebap]])'', {{vlajka a název|Tádžikistán}} ''([[Chatlonský vilájet‎]])'', {{vlajka a název|Afghánistán}} ''([[Juzján]], [[Balch]], [[Kundúz (provincie)|Kundúz]])'' [19] => | povodí = [[Aralské jezero]] [20] => | mapa = Amudaryamap.jpg [21] => | popisek mapy = Řeka a její přítoky na mapě [22] => | hčp = [23] => }} [24] => [[Soubor:Aral map.png |náhled|upright=1.0|[[Amudarja]], [[Syrdarja]] a [[Aralské jezero]] v roce 1960 (dnes téměř vyschlé)]] [25] => '''Amudarja''' ({{Vjazyce2|tg|''Дарёи Аму''}} [Amudaryo], {{Vjazyce2|fa|آمودریا}} [Âmudaryâ], {{Vjazyce2|uz|''Amudaryo''}} , ve starověku {{Vjazyce2|el|''Oxos''}}) je [[řeka]] v [[Uzbekistán]]u ([[Karakalpakstán]], [[Bucharský vilaját|Bucharský]], [[Surchandarjinský vilaját|Surchandarjinský]], [[Chorezmský vilaját]]), [[Turkmenistán]]u ([[Dašoguz]], [[Lebap]]), [[Tádžikistán]]u ([[Chatlonský vilájet‎]]) a její tok tvoří také hranice [[Afghánistán]]u ([[Juzján]], [[Balch]], [[Kundúz (provincie)|Kundúz]]). Teče z oblasti západního [[Pamír]]u na severozápad a vlévá se do jižního břehu vysychajícího [[Aralské jezero|Aralského jezera]], přes zanikající deltu. Je to, nebo alespoň byla, nejvodnější řeka [[Střední Asie]]. Je 1 415 [[kilometr|km]] dlouhá, od [[pramen]]e nejdelší [[zdrojnice]] řeky [[Pandž|Pjandž]] 2 540 km. [[Povodí]] má u města [[Kerki]] rozlohu 309 000 [[kilometr čtvereční|km²]] (bez povodí [[Zeravšan]]u a [[Kaškadarja|Kaškadarji]]). Velikost plochy, ze které existuje odtok vody, je 227 000 km² (včetně ''Zeravšanu'' a ''Kaškadarji''). Její sesterskou řekou je do Aralu také tekoucí [[Syrdarja]], která teče souběžně, ovšem cca o 500 km severněji. [26] => [27] => == Průběh toku == [28] => Řeka nese jméno ''Amudarja'' od [[soutok]]u [[Pandž|Pjandže]] a [[Vachš]]e. V povodí těchto zdrojnic také přijímá převážnou část vody ze [[sníh|sněhových]] polí a [[ledovec|ledovců]]. Plocha zalednění v jejich povodí dosahuje 10 000 km². Až k [[soutěska|soutěsce]] [[Ilčik]] se šířka údolí pohybuje od 4 do 25 km. Pod soutěskou má údolí tvar pánevního údolí. Je značně užší (2 až 4 km) a až k řece zasahují [[poušť|pouště]] [[Karakum]] a [[Kyzylkum]]. Pod soutěskou [[Tjujamujun]] teče v usazeninách staré delty. Údolí se rozšiřuje až na několik desítek kilometrů. Pod vesnicí [[Tachijatos]] začíná současná [[říční delta|delta]] řeky. [[Říční koryto|Koryto]] je vystaveno častým změnám, řeka bloudí v širokém [[údolí]] a [[podemílání břehů|podemílá]] jednou levý jednou pravý břeh. Přítoky přijímá pouze na svých prvních 180 km, níže se voda rozebírá na [[zavlažování]], vypařuje se a vsakuje. Její průtok se tak postupně zmenšuje. Hlavní přítoky jsou [[Kundúz (řeka)|Kunduz]] zleva a [[Kafirnigan]] a [[Surchandarja]] zprava. Ústí do [[Aralské jezero|Aralského jezera]], nicméně od 90. let [[20. století]] částečně vysychá ještě před jeho dosažením. [29] => [30] => == Vodní stav == [31] => [[Průtok vodního toku|Průtok]] ''Amudarji'' je dán průtokem jejích zdrojnic, jejichž zdrojem jsou [[ledovec|ledovce]] a [[sníh]]. Hladina obvykle začíná stoupat v březnu, což je způsobeno táním sněhu v nižších oblastech povodí a částečně také [[déšť|dešti]]. Od [[červen|června]] do [[srpen|srpna]] dosahuje průtok maxima díky tání sněhu a ledovců v [[Pamír]]u. Nejvyššího průtoku u města [[Kerki]] dosahuje v červenci, zatímco nejnižší je v lednu až v únoru, výjimečně v březnu. Do roku [[1960]] činil průměrný roční průtok u města ''Kerki'' 2 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. V důsledku odebírání vody do [[Karakumský kanál|Karakumského]], [[Amubucharský kanál|Amubucharského kanálu]] a dalších se průtok na dolním toku, zvláště v době nízkých vodních stavů zmenšil. Voda se vyznačuje vysokou [[kalnost]]í 3,3 [[kilogram na metr krychlový|kg/m³]]. Podle množství unášených pevných částic zaujímá ''Amudarja'' jedno z prvních míst na světě. Do roku [[1960]] činil průměrně 210 [[megatuna|Mt]] ročně. Na dolním toku řeka každoročně zamrzá. V okolí [[Nukus]]u bývá délka [[led]]ové pokrývky téměř čtyři měsíce ročně. [32] => [33] => == Flóra a fauna == [34] => Na březích především dolního toku rostou [[pobřežní lesy]] ([[topol]]y, [[Tamaryšek|tamaryšky]], [[hlošina|hlošiny]], [[rákos obecný|rákosí]]). Mezi [[ryby]], které v řece žijí patří kriticky ohrožený [[lopatonos malý]] a dále [[jeseter hladký]], [[parma krátkohlavá]], [[bolen dravý]], [[kapr obecný]]). [35] => [36] => == Využití == [37] => Spolu se svými přítoky má ''Amudarja'' velký význam pro [[zavlažování]]. Zavlažovaná území jsou v [[Tádžikistán]]u, [[Uzbekistán]]u, [[Turkmenistán]]u a také v [[Afghánistán]]u. Celkem se jedná o 12 600 km² nepočítaje v to povodí [[Zeravšan]]u, [[Kaškadarja|Kaškadarji]] a [[Afghánistán]]. Využití pro [[Vodní doprava|lodní dopravu]] není velké, vzhledem k nepravidelnému průtoku a uzavřenosti povodí. Hydroenergetické využití je zanedbatelné. Na řece leží města [[Kerki]], [[Čardžou]] a v těsné blízkosti [[Urgenč]], [[Nukus]], [[Termez]]. [38] => [39] => == Vysychání == [40] => [[Soubor:Amu darya delta.jpg|náhled|Satelitní pohled na deltu řeky (1994)]] [41] => K urychlenému vysychání přispělo masivní využívání vod veletoku pro zemědělské účely v polopouštní krajině okolních států. V období existence [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byly vybudovány mohutné [[zavlažovací kanál]]y, které z řeky odvádějí vodu hlavně na [[Uzbekistán|uzbecká]] pole, na kterých pěstovaný [[bavlník]] dosahuje od té doby významného podílu na světovém trhu s [[bavlna|bavlnou]]. Voda je využívána především pro pole nacházející se na jih od Aralského jezera. Avšak rozvod vody je značně neefektivní, takže se její velká část odpaří ještě dříve než dosáhne zavlažovaných polí. Následkem zvýšeného [[vypařování|odparu]] ubývá nejen vod v řece a cílovém jezeře, ale voda v nich je zahuštěna a obsahuje tedy relativně více [[mořská sůl|soli]]. Tou pak působí [[zasolení]] zavlažovaných oblastí a mění i složení vod [[Aralské jezero|Aralského jezera]]. [42] => [43] => == Historie == [44] => V povodí ''Amudarji'' se rozkládaly starodávné státy [[Střední Asie]]. Při ústí to byl [[Chórezmská říše|Chórezm]] a na středním a horním toku [[Sogdiana]] a [[Baktrie]]. Řeka byla známá již v [[Starověk|antických]] dobách. Ve [[středověk]]u vedla [[Obchod|kupecká]] stezka z [[Ruské impérium|Ruska]] do ''Chorezmu'' a [[Buchara|Buchary]] přes [[Astrachaň]], [[Emba (řeka)|Embu]] a podél [[Aralské jezero|Aralského jezera]]. Velké pozornosti se řeka těšila za [[Petr I. Veliký|Petra I.]], který se snažil dostat tuto oblast pod vliv ruského obchodu. V té době se objevily první ruské mapy s ''Amudarjou'' vtékající do ''Aralu''. Víceméně systematický průzkum řeky začal až na konci [[19. století|19.]] a na začátku [[20. století]]. [45] => [46] => == Literatura == [47] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Амударья}} [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * {{Wikislovník|heslo=Amudarja}} [51] => * {{Commonscat}} [52] => {{Autoritní data}} [53] => [54] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] [55] => [[Kategorie:Řeky v Uzbekistánu]] [56] => [[Kategorie:Karakalpakstán]] [57] => [[Kategorie:Bucharský vilájet]] [58] => [[Kategorie:Surchandarjinský vilájet]] [59] => [[Kategorie:Chorezmský vilájet]] [60] => [[Kategorie:Řeky v Turkmenistánu]] [61] => [[Kategorie:Dašoguz]] [62] => [[Kategorie:Lebap]] [63] => [[Kategorie:Řeky v Tádžikistánu]] [64] => [[Kategorie:Chatlonský vilájet]] [65] => [[Kategorie:Řeky v Afghánistánu]] [66] => [[Kategorie:Džúzdžán]] [67] => [[Kategorie:Balch]] [68] => [[Kategorie:Kundúz (provincie)]] [69] => [[Kategorie:Přítoky bezodtokých oblastí (Asie)]] [70] => [[Kategorie:Povodí Amudarji| ]] [] => )
good wiki

Amudarja

Amudarja, Syrdarja a Aralské jezero v roce 1960 (dnes téměř vyschlé) Amudarja ( [Amudaryo], [Âmudaryâ], ve starověku ) je řeka v Uzbekistánu (Karakalpakstán, Bucharský, Surchandarjinský, Chorezmský vilaját), Turkmenistánu (Dašoguz, Lebap), Tádžikistánu (Chatlonský vilájet‎) a její tok tvoří také hranice Afghánistánu (Juzján, Balch, Kundúz). Teče z oblasti západního Pamíru na severozápad a vlévá se do jižního břehu vysychajícího Aralského jezera, přes zanikající deltu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aralské jezero','Uzbekistán','Kerki','Pandž','Afghánistán','Chatlonský vilájet‎','Vachš','Balch','Střední Asie','Dašoguz','Karakalpakstán','20. století'

Afghánistán

Balch

Daşoguz

Karakalpakstán

Pandž

Uzbekistán

Vachš