Array ( [0] => 15482699 [id] => 15482699 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Afghánistán [uri] => Afghánistán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=Afghánistánu v současnosti|druhý=politické situaci podrobněji|stránka=Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Afghánistánu [3] => | úřední název česky = [[Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)|Afghánský islámský emirát]] [4] => | úřední název = د افغانستان اسلامي امارت {{malé|([[Paštština|paštunsky]])
Da Afġānistān Islāmī Amārāt}}
امارت اسلامی افغانستان {{malé|([[darí]])
Imārat-i Islāmī-yi Afġānistān}} [5] => | vlajka = Flag of the Taliban.svg [6] => | velikost vlajky = 130px [7] => | článek o vlajce = Afghánská vlajka [8] => | znak = Arms of the Islamic Emirate of Afghanistan.svg [9] => | velikost znaku = [10] => | článek o znaku = Státní znak Afghánistánu [11] => | hymna = دا د باتورانو کور (Dá da bátoráno kor, Toto je domov odvážných) [12] => | článek o hymně = Afghánská hymna [13] => | motto = [14] => | článek o mottu = [15] => | motto překlad = {{malé|„Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží.“}} [16] => | mapa umístění = Afghanistan (orthographic projection).svg [17] => | velikost mapy = [18] => | hlavní město = [[Kábul]] [19] => | rozloha = 652 865 [20] => | rozlmisto = 40 [21] => | procent vody = zanedbatelné [22] => | nejvyšší hora = [[Nošak]] [23] => | výška nejvyšší hory = 7485 [24] => | čas = +4:30 [25] => | počet obyvatel = {{formatnum|39835428}} [26] => | obyvmisto = 39 [27] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [28] => | hustota = 43,5 [29] => | hustmisto = 150 [30] => | HDI = 0,511 [31] => | HDIvýše = nízký [32] => | HDIvývoj = růst [33] => | HDImísto = 169 [34] => | HDI aktuální k = 2019 [35] => | jazyk = [[paštština]], [[Darí|darí (perština)]], [[uzbečtina]] [36] => | národnosti = {{nowrap|42 % [[Paštunové]]}}
{{nowrap|27 % [[Tádžikové]]}}
{{nowrap|9 % [[Hazárové]]}}
{{nowrap|9 % [[Uzbeci]]}}
{{nowrap|4 % [[Aimakové]]}}
{{nowrap|3 % [[Turkmeni]]}}
{{nowrap|2 % [[Balúčové]]}}
{{nowrap|4 % ostatní}} [37] => | náboženství = {{nowrap|99,7 % [[islám]] ([[Státní náboženství|státní]])}}, {{nowrap|0,3 % ostatní}} [38] => | státní zřízení = [[Unitární stát|unitární]] [[Islamismus|islámská]] [[Deobandismus|deobandská]] [[teokracie]] ([[emirát]]) s [[Úřednická vláda|úřednickou vládou]]{{cite news |last1=Choi |first1=Joseph |title=EU: Provisional Taliban government does not fulfill promises |url=https://thehill.com/policy/international/571292-eu-provisional-taliban-government-does-not-fulfill-promises |access-date=18 March 2022 |work=[[The Hill (newspaper)|The Hill]] |date=8 September 2021}}{{cite news |last1=Bezhan |first1=Frud |title=Key Figures In The Taliban's New Theocratic Government |url=https://gandhara.rferl.org/a/afghanistan-taliban-government-figures/31448372.html |access-date=6 February 2022 |work=[[Radio Farda]] |publisher=[[Radio Free Europe/Radio Liberty]] |date=7 September 2021}}{{cite journal |last1=Jones |first1=Seth G. |title=Afghanistan's Future Emirate? The Taliban and the Struggle for Afghanistan |journal=CTC Sentinel |date=December 2020 |volume=13 |issue=11 |url=https://ctc.usma.edu/afghanistans-future-emirate-the-taliban-and-the-struggle-for-afghanistan/ |access-date=5 March 2022 |publisher=[[Combating Terrorism Center]]}}{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Rozhodně ne demokracie. Podle Tálibánu povede Afghánistán rada a nejvyšší vůdce [40] => | periodikum = Aktuálně.cz [41] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [42] => | vydavatel = Economia [43] => | odkaz na vydavatele = Economia [44] => | datum_vydání = 2021-08-18 [45] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rozhodne-ne-demokracie-podle-talkibanu-povede-afghanistan-ra/r~76992c52005611ec878fac1f6b220ee8/ [46] => | datum_přístupu = 2021-08-19 [47] => }} [48] => | datum vzniku = duben [[1709]] (Úspěšná rebelie proti [[Persie|Persii]])
říjen [[1747]] ([[Durránská říše]])
[[19. srpen|19. srpna]] [[1919]] [49] => | způsob vzniku = {{nowrap|mezinárodní uznání existence}} [50] => | funkce1 = Předseda přechodné vlády [51] => | vládce1 = [[Abdul Kábir]] [52] => {{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = Rai [54] => | jméno = Arpan [55] => | titul = Blacklisted by UN and accused of organising 2007 atrocity: Meet Afghanistan’s new prime minister [56] => | url = https://www.independent.co.uk/asia/south-asia/taliban-new-pm-afghanistan-mohammad-abdul-kabir-b2340438.html [57] => | datum vydání = 2023-05-17 [58] => | datum přístupu = 2023-05-29 [59] => | periodikum = Independent [60] => | jazyk = en [61] => }} [62] => [63] => | funkce2 = [64] => | vládce2 = [65] => | měna = [[Afghánský afghání|afghání]] [66] => | kód měny = AFN [67] => | HDP/ob. = 1 925{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [68] => | HDP/ob.misto = 165 [69] => | HDP aktuální k = 2015 [70] => | Gini = 29 [71] => | Gini aktuální k = 2008 [72] => | ison = 004 [73] => | iso3 = AFG [74] => | iso2 = AF [75] => | mpz = AFG [76] => | předvolba = +93 [77] => | doména = af [78] => | commonscat = Afghanistan [79] => }} [80] => '''Afghánistán''' ({{Vjazyce2|ps|افغانستان}}), plným názvem '''[[Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)|Afghánský islámský emirát]]'''{{Citace elektronické monografie [81] => | titul = Seznam jmen států a jejich územních částí [82] => | url = https://cuzk.cz/O-resortu/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Nazvoslovna-komise-CUZK-(1)/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx [83] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [84] => | místo = Praha [85] => | datum vydání = 2022-03-03 [86] => | datum přístupu = 2022-03-18 [87] => }} ({{Vjazyce2|ps|د افغانستان اسلامي امارت}}) je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou [[Tálibán]]u. Leží na pomezí střední a jižní [[Asie]]. Na severu hraničí s [[Uzbekistán]]em (137 km) a [[Tádžikistán]]em (1206 km), na severovýchodě s [[Čína|Čínou]] (76 km), na východě s [[Pákistán]]em (tzv. [[Durandova linie]], 2430 km), na západě s [[Írán]]em (936 km) a na severozápadě s [[Turkmenistán]]em (744 km). Hlavním městem je [[Kábul]].{{Citace monografie [88] => | příjmení = Vogelsang [89] => | jméno = Willem [90] => | příjmení2 = [91] => | jméno2 = [92] => | titul = Dějiny Afghánistánu [93] => | vydání = 1 [94] => | vydavatel = Grada Publishing,a.s. [95] => | místo = Praha [96] => | počet stran = 368 [97] => | strany = 14 [98] => | isbn = 978-80-247-3077-6 [99] => | rok = 2010 [100] => }} [101] => [102] => V červenci a srpnu 2021 ovládlo území [[Afghánská islámská republika|Afghánské islámské republiky]] [[Radikalismus|radikální]] [[Islamismus|islamistické]] hnutí [[Tálibán]], které po dosažení významných územních zisků vyhlásilo 19. srpna 2021 vznik nového státního útvaru – Afghánského islámského emirátu,{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení1 = Jemelka [104] => | jméno1 = Petr [105] => | titul = Tálibán vyhlásil Islámský emirát Afghánistán [106] => | periodikum = Novinky.cz [107] => | datum_vydání = 2021-08-19 [108] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/taliban-vyhlasil-islamsky-emirat-afghanistan-40369534 [109] => | datum_přístupu = 2021-08-19 [110] => }}[https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/afghanistan-prezident-asraf-ghani.A210819_120645_zahranicni_kha Chci zpátky domů, žádné peníze jsem nevzal, prohlásil afghánský exprezident], iDNES.cz, 19. 8. 2021, kh, ČTK jenž nezískal mezinárodní uznání dalšími státy.{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = Politici jsou zajedno. Vládu Tálibánu Česko v žádném případě neuzná [112] => | periodikum = iDNES.cz [113] => | datum_vydání = 2021-08-18 [114] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/taliban-afghanistan-politici-diplomacie.A210818_102846_domaci_knn [115] => | datum_přístupu = 2021-08-19 [116] => }} Poslední ohnisko protitálibánského odporu, provincii [[Pandžšír]], kde operuje [[Fronta národního odporu]], dobyli tálibové na počátku září 2021.{{Citace elektronického periodika [117] => | titul = Tálibán dobyl provincii Pandžšír, kterou držela opozice [118] => | periodikum = Seznam Zprávy [119] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [120] => | vydavatel = Seznam.cz [121] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [122] => | datum_vydání = 2021-09-06 [123] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/taliban-dobyl-provincii-pandzsir-kterou-drzela-opozice-173953 [124] => | datum_přístupu = 2021-09-06 [125] => }}{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení1 = Novák [127] => | jméno1 = Martin [128] => | titul = "Nedobytné" údolí padlo do rukou tálibů. Pandžšíru chybělo pozemní spojení se světem [129] => | periodikum = Aktuálně.cz [130] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [131] => | vydavatel = Economia [132] => | odkaz na vydavatele = Economia [133] => | datum_vydání = 2021-09-06 [134] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nedobytne-udoli-padlo-do-rukou-talibu-pandzsiru-chybelo-poze/r~10c43f5c0ef711eca7d80cc47ab5f122/ [135] => | datum_přístupu = 2021-09-06 [136] => }}{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Dobyli jsme Pandžšír, země je bez válečných strázní, ohlásil Tálibán [138] => | periodikum = iDNES.cz [139] => | datum_vydání = 2021-09-06 [140] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hnuti-taliban-provincie-pandzsir-afghanistan-vudce.A210906_070208_zahranicni_misl [141] => | datum_přístupu = 2021-09-06 [142] => }} [143] => [144] => == Historie == [145] => {{Podrobně|Dějiny Afghánistánu}} [146] => === Starověk a středověk === [147] => [[Soubor:BamyanBuddha Smaller 1.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Jedna ze soch [[Buddhové z Bámjánu|Buddhů z Bámjánu]] (před zničením)]] [148] => Staroperský výraz „stan“ znamená zemi, čili Afghánistán znamená zemi [[Afghánci|Afghánců]]. Přípona ''-stán'' (znamenající vlastně totéž jako české ''-sko'') se používá i pro řadu dalších států a národních území v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní]] a [[Střední Asie|střední Asii]], jako jsou Kurdistán, Tádžikistán, Kohistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Pákistán, Balúčistán, Uzbekistán a další. [149] => [150] => Současný Afghánistán byl v [[8. století př. n. l.]] součástí [[Médie]] a od [[6. století př. n. l.]] okrajovou součástí [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]] (na západě současného Afghánistánu a jejich vazalských území na východě). [[Alexandr Veliký]] dobyl tuto oblast [[Perská říše|Perské říše]] v roce 330 př. n. l. a jeho nástupci zde založili [[Řecko-baktrijské království]].http://afghanistan-na-vlastni-kuzi.abchistory.cz/afghanistan-zakladni-informace.htm Ve [[3. století]] se zde rozkládala říše [[Kušáni|Kušánů]], v [[6. století]] říše [[Heftalité|Heftalitů]]. Od 7. století n. l. bylo území Afghánistánu postupně připojováno k území [[Islámská expanze|Arabské říše]]. Ve 13. století [[Mongolská říše|Mongolové]] pod vedením [[Čingischán]]a přispěli k vylidnění území Afghánistánu poté, co napadli [[Chórezmská říše|Chórezmskou říši]] a zničili zavlažovací systém i mnoho měst jako [[Balch]] a Herát."[http://www.national-geographic.cz/clanky/cingischan-ochladil-planetu.html Čingischán ochladil planetu]". National Geographic. Koncem [[14. století]] se území Afghánistánu stalo součástí říše [[Tamerlán]]a a o něco později i [[Mughalská říše|Mughalské říše]]. V 18. století území Afghánistánu ovládl perský dobyvatel [[Nádir Šáh]]. [151] => [152] => === Moderní afghánský stát (1746–1973) === [153] => {{Podrobně|Durránská říše|Afghánský emirát|Afghánské království}} [154] => Moderní afghánský stát vznikl v roce 1746 pod jménem [[Durránská říše]]. Historičtí vládci Afghánistánu patřili ke kmenu [[Abdalí]], jejichž jméno bylo změněno na Durrání po nástupu [[Ahmad Šáh Durrání|Ahmada Šáha]]. Vojska Ahmada Šáha obsadila část severní [[Indie]] a v roce 1761 v bitvě u Panípatu porazila armádu hinduistických [[Maráthové|Maráthů]]."[https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Afg%C3%A1nist%C3%A1n Afgánistán]". ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 326–341. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n348/mode/1up Dostupné online.] Během [[První anglo-afghánská válka|první anglo-afghánské války]] roku 1842 byla při ústupu z Afghánistánu zničena téměř celá britská invazní armáda."[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/8/prilis-horka-puda-/ Příliš horká půda]". [[Dějiny a současnost]]. Na konci 19. století se Afghánistán stal „nárazníkovým státem“ v rámci rusko-britské [[Velká hra|Velké hry]]. V té době afghánský vládce [[Abdurrahmán Chán]] dobyl [[Núristán]], jehož obyvatelé byli nuceni přijmout islám,"[http://www.scienceworld.cz/clovek/prezili-rekove-ve-stredni-asii-az-do-konce-19-stoleti-5764/ Přežili Řekové ve Střední Asii až do konce 19. století?]". Science World. 15. června 2010. a také území šíitských Hazárů. Během třetí anglo-afghánské války v roce [[1919]] uhájil Afghánistán svou nezávislost a získal mezinárodní uznání. V roce [[1923]] bylo zrušeno [[otroctví]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.afghangovernment.com/Constitution1923.htm |titul=Afghan Constitution: 1923 |vydavatel=Afghangovernment.com |datum vydání= |jazyk=anglicky}} [155] => [156] => Afghánské království bylo geograficky i etnicky rozmanité. Jeho státnost postrádala historické kořeny. Žilo tam deset národů, které spolu neudržovaly kontakt a vzájemně se přehlížely. Za skutečné a opravdové Afghánce se považovali [[Paštunové]]. Ke komunikaci lidí sloužilo asi dvacet jazyků. Početní kočovníci žili mimo kontrolu a dohled státu, neplatili daně a nesloužili v armádě. Přísné islámské předpisy určovaly ženám držet se stranou a nevycházet z domu. Pokud se na veřejnosti objevily, tak pouze v burce, zahalující ženské tělo i tvář. Roku 1955 navštívil [[Kábul]] sovětský představitel [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščov]], který zahájil éru sovětské pomoci Afghánistánu. Od roku 1963 jim začaly konkurovat Spojené státy. V letech 1970–1971 postihla zemi neúroda. Chyběly potraviny a v některých provinciích zemřela následkem hladomoru až polovina obyvatel. [157] => [158] => === Afghánská republika (1973–1978) === [159] => {{Podrobně|Afghánská republika}} [160] => Převratem, který proběhl 17. července 1973, byl svržen král [[Muhammad Záhir Šáh]] (vládl 1933–1973) a byl nahrazen jedním z jeho příbuzných, [[Muhammad Dáúd Chán|Muhammadem Dáudem Chánem]] (vládl 1973–1978), který vyhlásil republiku. V osobě krále ztratil Afghánistán jedno z mála pojítek mezi etnickými skupinami, provinciemi a kmeny a namísto zklidnění rozpoutala nová situace vlnu vášní. Daúd, který byl v [[Spojené státy americké|USA]] nazývaný „rudým vladařem“ se zaměřil na [[Moskva|Moskvu]]. V roce 1973 skončila deset let trvající (1963–1973) éra americké pomoci a politiky rovnováhy. [161] => [162] => === Afghánská demokratická republika (1979–1992) === [163] => {{Podrobně|Afghánská demokratická republika}} [164] => Po krátké době Dáuda odstranil [[Núr Mohammad Tarakí|Núr Muhammad Tarakí]] (vládl 1978–1979). Vládní politika se obrátila doleva. Smlouva o spolupráci Afghánistánu a SSSR umožnila sovětské straně zasáhnout, bude-li třeba na obranu Afghánistánu. V zemi panovala anarchie, když byl 14. září 1979 Tarakí zavražděn. V prosinci roku 1979 vstoupily do země sovětské jednotky a byla ustavena komunistická vláda v čele s Babrakem Karmalem (vládl 1979–1986), bývalým velvyslancem země v Československu. Afghánistán tak vstoupil do desetileté války.{{Citace monografie [165] => | příjmení = Roux [166] => | jméno = Jean-Paul [167] => | příjmení2 = [168] => | jméno2 = [169] => | titul = Dějiny Střední Asie [170] => | vydání = 1 [171] => | vydavatel = Nakladatelství lidové noviny [172] => | místo = Praha [173] => | rok = 2007 [174] => | počet stran = 435 [175] => | strany = 334,335 [176] => | isbn = 978-80-7106867-9 [177] => }} [178] => [179] => ==== Sovětská invaze do Afghánistánu ==== [180] => {{Podrobně|Sovětská válka v Afghánistánu}} [181] => {{Více obrázků [182] => | velikost obrázku1 = 200px [183] => | obrázek1 = Afgan1987_Gardez_UAZ469.jpg [184] => | popisek1 = Sovětské jednotky v Gardezu, 1987 [185] => | velikost obrázku2 = 120px [186] => | obrázek2 = Jamiat_e-Islami_in_Shultan_Valley_1987_with_Dashaka.jpg [187] => | popisek2 = Mudžáhidi v sultánově údolí v provincii Kunar, 1987 [188] => }} [189] => Sovětská invaze do Afghánistánu proběhla 25. prosince 1979.{{Citace monografie [190] => | příjmení = Šiška [191] => | jméno = Jiří F. [192] => | příjmení2 = [193] => | jméno2 = [194] => | titul = Bojiště Afghánistán, Sovětsko-afghánský válečný konflikt 1979-1989 [195] => | vydání = 2 [196] => | vydavatel = SVĚT KŘÍDEL [197] => | místo = Cheb [198] => | rok vydání = 2015 [199] => | počet stran = 295 [200] => | strany = 25 [201] => | isbn = 978-80-87567-72-2 [202] => }}{{Citace monografie [203] => | příjmení = Feifer [204] => | jméno = Gregory [205] => | příjmení2 = [206] => | jméno2 = [207] => | titul = Velký Hazard, Sovětská válka v Afghánistánu [208] => | vydání = 1 [209] => | vydavatel = Nakladatelství Slovart,s.r.o. [210] => | místo = Praha [211] => | rok vydání = 2009 [212] => | počet stran = 335 [213] => | strany = 16 [214] => | isbn = 978-80-7391-255-0 [215] => }} Tím byl zahájen konflikt mezi sovětskými jednotkami, které do Afghánistánu přišly na pozvání afghánské komunistické vlády, a mezinárodními povstaleckými skupinami [[Mudžáhid|mudžahedínů]]. Spojené státy, znepokojené vznikem komunistického režimu, začaly už od léta 1979 dodávat peníze a zbraně povstaleckým skupinám mudžáhedínů, které byly od vypuknutí bojů vyzbrojovány a cvičeny agenty [[Central Intelligence Agency|CIA]].{{Citace monografie [216] => | příjmení = Hecht [217] => | jméno = Emmanuel [218] => | příjmení2 = Servent [219] => | jméno2 = Pierre [220] => | titul = Krvavé století 1914-2014. Dvacet válek, které změnily svět/SSSR chycen do afghánské léčky 1979-1989/ [221] => | vydání = 1 [222] => | vydavatel = Vyšehrad,s.r.o. [223] => | místo = Praha [224] => | rok vydání = 2015 [225] => | počet stran = 262 [226] => | strany = 147–154 [227] => | isbn = 978-80-7429-630-7 [228] => }} V květnu 1979 se začali američtí představitelé prostřednictvím pákistánských vládních kontaktů tajně setkávat s vůdci afghánských povstalců. Dne 3. července 1979 podepsal americký prezident [[Jimmy Carter]] prezidentský výnos, v němž pověřil CIA utratit přes půl milionu dolarů na pomoc mudžáhedínům. Tím začala Operace Cyklon. Jednu z nejdelších a nejdražších utajených operací v historii CIA zpopularizoval film [[Soukromá válka pana Wilsona]] v hlavní roli s [[Tom Hanks|Tomem Hanksem]].{{Citace elektronické monografie [229] => | příjmení = Krupka [230] => | jméno = Jaroslav [231] => | titul = Před 40 lety začala Operace Cyklon. Tajná akce, co dostala Rusy z Afghánistánu [232] => | url = https://www.dotyk.cz/publicistika/pred-40-lety-zacala-operace-cyklon-tajna-akce-co-dostala-rusy-z-afghanistanu-20200703.html [233] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA,a.s. [234] => | místo = Praha [235] => | datum vydání = 3.7.2019 [236] => | datum přístupu = 5.7.2019 [237] => }} Kromě Spojených států začala i [[Saúdská Arábie]] prostřednictvím pákistánské tajné služby ISI masivně financovat a vyzbrojovat protisovětský odboj z řad domácích [[Mudžáhid|mudžáhedínů]] i zahraničních dobrovolníků z celého [[Islámský svět|islámského světa]], mezi kterými byl i [[Usáma bin Ládin]]."[http://tema.novinky.cz/afghanistan Afghánistán] {{Wayback|url=http://tema.novinky.cz/afghanistan |date=20151117041929 }}". Novinky. [[Sovětská armáda|Sovětské armádě]] a prosovětské afghánské vládě se nikdy nepodařilo ovládnout celý Afghánistán. Během bojů bylo zabito až 1,5 milionu lidí,Noor Ahmad Khalidi, [http://www.nonel.pu.ru/erdferkel/khalidi.pdf "Afghanistan: Demographic Consequences of War: 1978-87,"] ''Central Asian Survey'', vol. 10, no. 3, pp. 101–126, 1991.Marek Sliwinski, "Afghanistan: The Decimation of a People," ''Orbis'' (Winter, 1989), p.39. převážně civilistů, a přibližně 5–⁠10 milionů civilistů uprchlo převážně do [[Pákistán]]u a [[Írán]]u, cca polovina všech uprchlíků na světě byli Afghánci.Kaplan, ''Soldiers of God'' (2001) (p. 11) Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku, ztrátě asi 15 000 sovětských vojáků zabitých mudžáhedíny trénovanými [[Spojené státy americké|USA]], [[Pákistán]]em a dalšími zahraničními vládami, a ekonomickým problémům v [[Sovětský svaz|SSSR]], opustil dne 15. února 1989 poslední sovětský voják Afghánistán.Jiří F.Šiška, Bojiště Afghánistán /Sovětsko-afghánský válečný konflikt 1979–1989/, str. 215 [238] => [239] => ==== Vývoj po stažení sovětských vojsk ==== [240] => [[Soubor:Kabul during civil war of fundamentalists 1993-2.jpg|náhled|upright=0.8|Část Kábulu zničená občanskou válkou (1993)]] [241] => 23. února 1989 byla sestavena prozatímní exilová vláda. V zemi však sílily snahy o regionální autonomii. Stále významnější protivládní složkou se stávali náčelníci ozbrojených osvobozeneckých oddílů bojujících většinou na vlastní pěst. Členové prozatímní vlády se snažili získat politickou moc v celé zemi, náčelníci upevňovali svá postavení v dobytých horských oblastech. Spíše než proti ústřední vládě bojovali mezi sebou navzájem, jak to v kmenovém společenství dělávali odedávna. Exilová vláda si udržovala svou moc ve městech a osvobozenecké síly mudžáhedínů kontrolovaly většinu afghánského venkova. V roce 1989 na obou válčících stranách zesílil přísun zbraní i výcvik záloh a naplno se rozhořela občanská válka. [242] => [243] => === Občanská válka (1992–1996) === [244] => {{Pahýl část}}V době probíhající občanské války byla v Kábulu zastoupena paštunská většina, v severních oblastech to byly organizované skupiny Tádžiků a Uzbeků, mezi nimi se nacházely ostatní etnicity. Průběh občanské války lze charakterizovat jako konflikt mezi paštunskými elitami ovládajícími Kábul a tádžicko-uzbeckými skupinami. Regionální mocnosti podporovaly jednotlivé skupiny. Do roku 1993 se rozpoutala nelítostná válka mezi jednotlivými frakcemi mudžáhedinů.{{Citace monografie [245] => | příjmení = Marek [246] => | jméno = Jan [247] => | příjmení2 = [248] => | jméno2 = [249] => | titul = Dějiny Afghánistánu [250] => | vydání = 1 [251] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny,s.r.o. [252] => | místo = Praha [253] => | rok vydání = 2006 [254] => | počet stran = 403 [255] => | strany = 279,281 [256] => | isbn = 80-7106-445-9 [257] => }} Během válek v 90. letech zahynulo více než 400 000 afghánských civilistů."[http://www.csmonitor.com/2001/0920/p1s3-wosc.html Life under Taliban cuts two ways]". 20. září 2001. [258] => [259] => === Islámský emirát Afghánistán (1996–2001) === [260] => {{Podrobně|Islámský emirát Afghánistán (1996–2001)}} [261] => [[Soubor:Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley-109146.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Jedna ze soch [[Buddhové z Bámjánu|Buddhy]] zničených [[Tálibán]]em 21. března 2001]] [262] => Dlouhotrvající nestability se podařilo využít původně sociálnímu hnutí [[Tálibán]], které vládlo v Afghánistánu od poloviny devadesátých let 20. století do října roku 2001. Členové Tálibánu se do Afghánistánu začali vracet z Pákistánu v roce 1994 ve snaze docílit toho, aby všechny znepřátelené strany v Afghánistánu složily zbraně a současně ve snaze zavést v zemi klid a pořádek. Od roku 1994 docházelo k vzestupu moci Tálibánu. V čele hnutí stál samozvaný náboženský vůdce mulla Muhammad Umar, který zemi přejmenoval na [[Islámský emirát Afghánistán (1996–2001)|Islámský emirát Afghánistán]] a zavedl v ní tvrdý zpátečnický režim v nejpřísnějším duchu prvotního [[islám]]u. [[Muhammad Umar|Umar]] nikdy nehlásal vývoz své „islámské revoluce“ do jiných zemí světa. Do té doby, než Spojené státy začaly Afghánistán letecky bombardovat, nikdy nevyhlašoval svatou válku západnímu světu. Koncem devadesátých let 20. století napojil [[Usáma bin Ládin]], vůdce teroristické organizace [[Al-Káida]], Umarovu vládu na radikální islámská hnutí po celém světě. Ládin vnutil Umarovi bojovnou rétoriku proti Západu.{{Rozpor|O kousek výš se píše, že před bombardováním Umar nevyhlašoval válku západnímu světu}} Závislost na Ládinově islámské teroristické organizaci se stala pro celý Afghánistán osudnou poté, co teroristé organizace Al-Káida provedli 11. 9. 2001 letecký útok na [[Světové obchodní centrum]] v [[New York]]u a zčásti na budovu [[Pentagon]]u ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]].Marek, str.285,290Vogelsang,str.315-318 [263] => [264] => === Přechodný stát a Afghánská islámská republika (2002–2021) === [265] => {{Podrobně|Přechodný islámský stát Afghánistán|Afghánská islámská republika}} [266] => [[Soubor:Flag of Afghanistan (2013–2021).svg|náhled|upright=0.7|[[Afghánská vlajka|Vlajka republiky]] {{nowrap|([[2013]]–[[2021]])}}]] [267] => Dne 9. října 2004 vyhrál náčelník paštunského kmene [[Hámid Karzaj]] prezidentské volby a vznikla [[Afghánská islámská republika]], ale země se vyrovnávala s problémy nadále. V následujících letech nabíral Tálibán znovu na síle a získal některé části země zpět pod svoji kontrolu, zatím co prezidentova moc se omezila pouze na oblast hlavního města, zbytek měli v moci vojenští velitelé. Od roku 2006 vliv Tálibánu rostl, což se projevovalo zvýšeným počtem atentátů, útoků a rostoucí mocí hnutí. [268] => [269] => ==== Po invazi Spojených států ==== [270] => {{Viz též|Válka v Afghánistánu (2001–2021)|Operace Trvalá svoboda}} [271] => [[Soubor:Afghan history from 2008-2011.jpg|náhled|upright=1.0|Shora zleva, ve směru hodinových ručiček– Kanadské jednotky v Kandaháru; Americký prezident Barack Obama při setkání s vůdcem Hámidem Karzajem v březnu 2010; Ministryně zahraničí Hillary Clintonová s političkami v Kábulu v říjnu 2011; Důstojník RAF popisuje C-27, červenec 2011]] [272] => Válka proti Afghánistánu byla zahájena sérií leteckých útoků, které provedly Spojené státy a Spojené království 7. října 2001 jako součást operace [[Operace Trvalá svoboda|Trvalá svoboda]] (Enduring Freedom). Šlo o spojení leteckých útoků s akcemi speciálních sil a na ně navazujících útoků vnitřních opozičních sil Severní aliance. Severní aliance za podpory Američanů a Britů mohla 13. listopadu 2001 dobýt Kábul. Afghánistán byl potrestán za to, že dovolil mezinárodní organizaci Al-Káida naplánovat teroristické útoky ze svého území. Američané zvolili cestu síly ve snaze rychle zničit teroristickou organizaci a současně potrestat hostitelský stát. Tato strategie přinesla rychlé vojenské vítězství, vedla ke svržení Tálibánu, ale nevyřešila vnitřní problémy země. Američané dostali k moci náčelníka paštunského kmene [[Hámid Karzaj|Hámida Karzaje]].{{Citace monografie [273] => | příjmení = Hecht [274] => | jméno = Emmanuel [275] => | příjmení2 = Servent [276] => | jméno2 = Pierre [277] => | titul = Krvavé století 1914-2014, Dvacet válek, které změnily svět /Válka v Afghánistánu 2001-?/ [278] => | vydání = 1 [279] => | vydavatel = Nakladatelství Vyšehrad,s.r.o. [280] => | místo = Praha [281] => | rok vydání = 2015 [282] => | počet stran = 262 [283] => | strany = 196,197 [284] => | isbn = 978-80-7429-630-7 [285] => }}{{Citace monografie [286] => | příjmení = Hynek, Eichler, Majerník [287] => | jméno = Nik, Jan, Lubomír [288] => | příjmení2 = [289] => | jméno2 = [290] => | titul = Konflikt a obnova v Afghánistánu: kontext,prostředí a zájmy [291] => | vydání = 1 [292] => | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů,v.v.i. [293] => | místo = Praha [294] => | rok vydání = 2012 [295] => | počet stran = 191 [296] => | strany = 11,12,37,38,39 [297] => | isbn = 978-80-87558-06-5 [298] => }} V prosinci [[2001]] byl jmenován [[Hámid Karzaj]] předsedou prozatímní vlády, v roce [[2002]] tzv. prozatímním ({{cizojazyčně|en|interim}}) prezidentem a [[9. říjen|9. října]] [[2004]] vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu měl [[Tálibán]] v roce 2007 pod kontrolou menší část země, prezident pouze oblast hlavního města[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 Nekonečná válka] {{Wayback|url=http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 |date=20071117173245 }}, Eric Margolis, [[19. duben]] [[2007]] a vojenští velitelé zbytek země.http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism ([http://www.zvedavec.org/komentare/2008/03/2486-afghanska-mise-speje-k-nezdaru.htm česky]) Úřady a instituce ustavené v roce 2001 byly slabé, zkorumpované a jen málo uznávané. Na jejich podporu zorganizovala [[Rada bezpečnosti OSN]] umístění Mezinárodních jednotek podpůrných sil ([[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly|ISAF]]) na území Afghánistánu, jejichž první jednotky přijely v lednu 2002. ISAF nedošla uznání ani u Pentagonu ani u místních vojenských velitelů, a proto zůstala dlouho omezena jen na počet 4000 mužů, kteří byli ubytování v Kábulu. Když se v srpnu 2003 rozhodly Spojené státy soustředit své úsilí na [[Irák]], vyzvaly Severoatlantickou alianci, aby zajistila veleni ISAF. Do roku 2006 došlo k početnímu navýšení stavu na 20 000 mužů, kdy hlavními poskytovateli členů ISAF bylo [[Spojené království]], [[Německo]], [[Kanada]], [[Nizozemsko]] a [[Francie]]. Po nástupu [[Barack Obama|Baracka Obamy]] do funkce prezidenta Spojených států se zvyšuje počet amerických vojáků v Afghánistánu a v roce 2009 dosáhl čísla 65 000.Hecht, Servent str. 197,201 [299] => [300] => ==== Vzrůst moci Tálibánu po roce 2006 ==== [301] => [[Soubor:AH-64 Apache in Daykundi-2012.jpg|náhled|upright=0.8|Americký [[Hughes AH-64 Apache|AH-64 Apache]] operuje v provincii [[Dájkundí]]]] [302] => Od roku 2006 vliv Tálibánu v Afghánistánu roste. Přibývá počet atentátů, útoků a stále větší území se dostává pod kontrolu tohoto hnutí. Pokud koalice osvobodí nějaké území, tak jen nakrátko, protože většinu Talibánců se nepodaří chytit. Část jich uteče a část si oblékne civilní šaty. V době, kdy Tálibán posiluje, nesází už jen na vojenské akce, ale stává se také reálnou politickou silou, která na obsazených územích ustavuje vlastní správu. Tálibán se spojuje nejen s dalšími vzbouřeneckými skupinami, ale snaží se také vyjednávat s protivníky koalice.{{Citace elektronického periodika [303] => | příjmení = Švamberk [304] => | jméno = Alex [305] => | titul = Tálibán [306] => | periodikum = Novinky [307] => | vydavatel = Borgis,a.s. [308] => | url = https://tema.novinky.cz/taliban [309] => | datum vydání = 2010 [310] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181216210917/https://tema.novinky.cz/taliban [311] => | datum přístupu = 2018-12-16 [312] => | datum archivace = 2018-12-16 [313] => }} Dne 9.11.2018 se zástupci hnutí Tálibán zúčastnili diplomatické konference v Moskvě, kde zopakovali, že jsou otevřeni dalším jednání o budoucnosti Afghánistánu s představiteli Spojených států s tím, že Tálibán odmítá jednání s místní vládou, kterou považuje za nelegitimní režim dosazený zahraničními tlaky.{{Citace elektronické monografie [314] => | příjmení = Rott [315] => | jméno = Lukáš [316] => | titul = Jonference v Moskvě průlom nepřinesla.Tálibán odmítá jednat s afghánskou vládou [317] => | url = /www.denik.cz/ze_sveta/konference-v-moskve-prulom-neprinesla-taliban-odmita-jednat-s-afghanskou-vladou-20181109.html [318] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA,a.s. [319] => | místo = [320] => | datum vydání = 9.11.2018 [321] => | datum přístupu = 20.12.2018 [322] => }} Afghánský prezident [[Ašraf Ghaní]] dne 28.11.2018 na Konferenci OSN o pomoci Afghánistánu informoval o vytvoření týmu, který by měl s Tálibánem dojednat mírovou dohodu o ukončení občanské války v zemi.{{Citace elektronické monografie [323] => | příjmení = Novinky, ČTK [324] => | jméno = [325] => | titul = Afghánský prezident oznámil ustavení týmu pro jednání s Tálibánem [326] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/490466-afghansky-prezident-oznamil-ustaveni-tymu-pro-jednani-s-talibanem.html [327] => | vydavatel = Borgis,a.s. [328] => | místo = Praha [329] => | datum vydání = 28.11.2018 [330] => | datum přístupu = 26.12.2018 [331] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181227040614/https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/490466-afghansky-prezident-oznamil-ustaveni-tymu-pro-jednani-s-talibanem.html [332] => | datum archivace = 2018-12-27 [333] => | nedostupné = ano [334] => }} Americký prezident [[Donald Trump]] požádal Pákistán o pomoc při mírových jednáních s hnutím Tálibán. Trump chtěl ukončit již 17 let trvající válku mezi afghánskou armádou a bojovníky hnutí Tálibán, kteří se snaží vypudit ze země mezinárodní jednotky a zavést verzi přísného výkladu islámského práva.{{Citace elektronické monografie [335] => | příjmení = ČTK,REUTERS [336] => | jméno = [337] => | titul = Trump požádal Pákistán o pomoc při jednáních s Tálibánem [338] => | url = www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/trump-pozadal-pakistan-o-pomoc-pri-jednanich-s-talibanem_505413.html [339] => | vydavatel = Media,s.r.o. [340] => | místo = [341] => | datum vydání = 3.12.2018 [342] => | datum přístupu = 20.12.2018 [343] => }} [344] => [345] => [[Soubor:Taliban insurgency in Afghanistan (2015–present).svg|náhled|upright=0.8|vlevo|Situace v Afghánistánu počátkem srpna 2021: [346] => {{legend|#ebc0b3|Území pod kontrolou afghánské vlády a NATO}}]] [347] => Postoje veřejnosti se ve Spojených státech postupně proměňovaly od podpory invaze a války až k odporu proti účasti Spojených států. V roce 2009 už počet odpůrců války v Afghánistánu stoupl dokonce na 57 procent. Vyplynulo to z průzkumu televizní stanice CNN z konce srpna 2009, jehož výsledky byly zveřejněny v noci na středu 2. září 2009. Podíl oponentů války se proti předchozímu měsíci zvýšil o tři procenta. Válku podpořilo jen 42 procent Američanů. Průzkum byl proveden na samém konci srpna 2009, který byl pro americké jednotky v Afghánistánu z hlediska ztrát na životech nejhorší od zahájení bojů na přelomu let 2001 a 2002. O život přišlo 51 amerických vojáků. V průzkumu řeklo 62 procent z dotázaných 1010 Američanů, že USA válku nevyhrávají. Počet těch, kdo se domnívali, že válku vyhrát nelze, stoupl proti podobnému průzkumu v únoru roku 2009 ze 35 na 40 procent. V Afghánistánu bylo přitom v roce 2009 nasazeno již přes 100 000 zahraničních vojáků, především Američanů (63 000). Českých vojáků zde působily na čtyři stovky. Jedním z velkých nezvládnutých problémů invaze je prudký růst [[Opium|produkce opia]] po roce 2001. Afghánistán produkuje většinu opia ve světě. V roce 2007 jeho produkce byla rekordní, činila 8200 tun, od té doby však pěstování máku pokleslo a v roce 2009 se očekávalo jen 6900 tun. Za vlády Tálibánu v roce 2001 to bylo pouhých 185 tun. (zdroj ČTK, BBC). V září 2015 bojovníci Tálibánu nečekaně přepadli a na několik dní obsadili páté největší město v zemi [[Kundúz (město)|Kundúz]]."[http://zpravy.idnes.cz/tri-mrtvi-po-utoku-na-nemocnici-lekaru-bez-hranic-v-afghanistanu-p8u-/zahranicni.aspx?c=A151003_072233_zahranicni_zt Zasáhli jsme afghánskou nemocnici, připustilo NATO. Zemřelo 19 lidí]". ''iDNES.cz.'' 3. října 2015. [348] => [349] => Podle některých odhadů si od roku 2001 do roku 2015 vyžádala válka v Afghánistánu až 220 000 obětí."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/zahynulo-pri-tazeni-zapadu-proti-teroru-1-3-milionu-lidi_337622.html Zahynulo při tažení Západu proti teroru 1,3 milionu lidí?]". Týden. 27. března 2015. V říjnu 2018 odmítla česká vláda stažení českých vojáků z Afghánistánu, protože podle premiéra [[Andrej Babiš|Babiše]] „Teror by se pak přenesl do Evropy.“{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Je třeba se z Afghánistánu stáhnout, řekl Zaorálek. Babiš to odmítl [351] => | periodikum = iDNES.cz [352] => | datum_vydání = 23. října 2018 [353] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesti-politici-mise-v-afghanistanu-vojenska-pritomnost.A181023_111922_domaci_kop [354] => }} Více než 13 milionů Afghánců podle OSN trpělo v roce 2019 akutním [[Hlad|nedostatkem potravin]].{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = 13 milionů Afghánců trpí hladem. Mohou za to nejen války, ale i velké sucho [356] => | periodikum = Seznam Zprávy [357] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [358] => | vydavatel = Seznam.cz [359] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [360] => | datum_vydání = 15. května 2019 [361] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/13-milionu-afghancu-trpi-hladem-mohou-za-to-nejen-valky-ale-i-velke-sucho-71839 [362] => }} V dubnu 2021 oznámily členské státy [[Severoatlantická aliance|NATO]], že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu.{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = Vojska NATO na podzim opustí „hřbitov impérií”. Afghánistán se změnil, tvrdí generál Pavel [364] => | periodikum = Česká televize [365] => | datum_vydání = 19. dubna 2021 [366] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3298909-vojska-nato-na-podzim-opusti-hrbitov-imperii-afghanistan-se-zmenil-tvrdi-general-pavel [367] => }} V květnu 2021 zahájil Tálibán ofenzívu, během níž ovládl velkou část Afghánistánu.{{Citace elektronického periodika [368] => | titul = V Afghánistánu vyhlásili na měsíc noční zákaz vycházení kvůli postupu Tálibánu [369] => | periodikum = Novinky.cz [370] => | datum_vydání = 25. července 2021 [371] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/v-afghanistanu-vyhlasili-na-mesic-nocni-zakaz-vychazeni-kvuli-postupu-talibanu-40367141 [372] => }} [373] => [374] => Válka v Afghánistánu si za dvacet let vyžádala 242 000 životů, z toho přes 40 000 tvořili civilisté. Amerických vojáků a jejich spojenců padlo přes 3,5 tisíce, bojovníků Tálibánu přes 84 000. Zbytek připadá na afghánskou armádu a policii. Své domovy kvůli válce opustilo přes 5 milionů lidí. Jen Spojené státy stála válka v Afghánistánu odhadem víc než 978 miliard dolarů.{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = Afghánistán v sevření Talibanu [376] => | periodikum = 90’ ČT24 [377] => | vydavatel = Česká televize [378] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/221411058130812/ [379] => | datum přístupu = 2021-08-16 [380] => }} [381] => [382] => === Islámský emirát Afghánistán (po 2021) === [383] => {{Podrobně|Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)}} [384] => [[Soubor:Flag_of_the_Taliban.svg|náhled|upright=0.7|[[Afghánská vlajka|Vlajka Tálibánu a emirátu]] (od [[2021]])]] [385] => [[Soubor:Taliban Fighters in Kabul, August 17 2021 (cropped).png|náhled|upright=0.9|Bojovníci Tálibánu v Kábulu po jeho ovládnutí v srpnu [[2021]]]] [386] => V květnu 2021 [[Tálibán]] zahájil ofenzívu s cílem získat kontrolu nad zemí.{{Citace elektronické monografie [387] => | titul = Taliban launches major Afghan offensive after deadline for U.S. pullout [388] => | url = https://www.reuters.com/world/asia-pacific/taliban-launches-huge-afghan-offensive-after-deadline-us-pullout-2021-05-04/ [389] => | vydavatel = Reuters [390] => | datum vydání = 2021-05-04 [391] => | datum přístupu = 2021-08-16 [392] => | jazyk = en [393] => }} Ofenzíva byla souběžná se stažením spojeneckých vojsk ze země, které mělo být původně dokončeno do 11. září 2021 (na dvacáté výročí [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoků z 11. září 2001]]). Během června a července Tálibán dosáhl významných územních zisků na venkově a v izolovaných městských centrech.{{Citace elektronického periodika [394] => | příjmení = Roggio [395] => | jméno = Bill [396] => | titul = Mapping Taliban Contested and Controlled Districts in Afghanistan [397] => | url = https://www.longwarjournal.org/mapping-taliban-control-in-afghanistan [398] => | periodikum = FDD's Long War Journal [399] => | datum přístupu = 2021-08-16 [400] => | jazyk = en [401] => }} Před boji uprchly stovky tisíc civilistů.{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = Porážka NATO a USA může povzbudit radikály v Evropě, říká generál Šedivý [403] => | periodikum = iDNES.cz [404] => | datum_vydání = 16. srpna 2021 [405] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/afghanistan-taliban-general-sedivy-rozhovor-nasledky.A210816_182210_domaci_kuka [406] => }} Americké rozvědky varovaly před kolapsem afghánské armády.{{Citace elektronického periodika [407] => | titul = Nová krvavá kapitola afghánských dějin: Tálibán postupuje rychleji, Kábul může padnout do 90 dnů [408] => | periodikum = iROZHLAS [409] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [410] => | vydavatel = Český rozhlas [411] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [412] => | datum_vydání = 12. srpna 2021 [413] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afghanistan-taliban-valka-islamiste-konflikt-odchod-vojsk-usa-nato-biden_2108120900_ban [414] => }} Počínaje 6. srpnem pak začalo hnutí ve velmi rychlém sledu dobývat městská centra (hlavní města provincií) a dne 15. srpna jeho bojovníci nečekaně vstoupili do [[Kábul]]u; během postupu afghánským územím se Tálibán prakticky nesetkal s významnějším odporem afghánské armády.{{Citace elektronického periodika [415] => | titul = Tálibán Afghánistán neovládne, tvrdil americký prezident Biden. Má krev na rukou, viní ho kritici [416] => | periodikum = Novinky.cz [417] => | datum_vydání = 17. srpna 2021 [418] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/taliban-afghanistan-neovladne-tvrdil-americky-prezident-biden-ma-krev-na-rukou-vini-ho-kritici-40369282 [419] => }}{{Citace elektronického periodika [420] => | titul = Americké rozvědky měly Bidena varovat před rychlým kolapsem afghánské armády [421] => | periodikum = Lidovky.cz [422] => | datum_vydání = 18. srpna 2021 [423] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/americke-rozvedky-mely-bidena-varovat-pred-rychlym-kolapsem-afghanske-armady.A210818_103521_ln_zahranici_rkj [424] => }} Západní státy narychlo evakuovaly své občany a ze země se snažilo uprchnout také mnoho Afghánců.{{Citace elektronického periodika [425] => | titul = Kábulské letiště svírá zoufalství, důkladný Tálibán ztěžuje evakuace [426] => | periodikum = iDNES.cz [427] => | datum_vydání = 20. srpna 2021 [428] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/aghanistan-taliban-evakuace-australane-nizozemci.A210820_151516_zahranicni_kha [429] => }}{{Citace elektronického periodika [430] => | titul = Evropská unie jedná s Tálibánem [431] => | periodikum = Novinky.cz [432] => | datum_vydání = 21. srpna 2021 [433] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/evropska-unie-jedna-s-talibanem-40369707 [434] => }} [[Pád Kábulu (2021)|Pád Kábulu]] byl některými kritiky přirovnán k [[Pád Saigonu|pádu Saigonu]] v roce 1975.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = Joe Biden je kvůli Afghánistánu pod palbou kritiky [436] => | periodikum = Seznam Zprávy [437] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [438] => | vydavatel = Seznam.cz [439] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [440] => | datum_vydání = 16. srpna 2021 [441] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/joe-biden-je-kvuli-afghanistanu-pod-palbou-kritiky-172303 [442] => }} [443] => [444] => Dne 19. srpna 2021 hnutí vyhlásilo vznik nového státního útvaru – Islámského emirátu Afghánistán,{{Citace elektronického periodika [445] => | příjmení1 = Jemelka [446] => | jméno1 = Petr [447] => | titul = Tálibán vyhlásil Islámský emirát Afghánistán - Novinky.cz [448] => | periodikum = Novinky.cz [449] => | datum_vydání = 2021-08-19 [450] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/taliban-vyhlasil-islamsky-emirat-afghanistan-40369534 [451] => | datum_přístupu = 2021-08-19 [452] => }}{{Citace elektronického periodika [453] => | titul = Chci zpátky domů, žádné peníze jsem nevzal, ozval se afghánský exprezident [454] => | periodikum = iDNES.cz [455] => | datum_vydání = 2021-08-19 [456] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/afghanistan-prezident-asraf-ghani.A210819_120645_zahranicni_kha [457] => | datum_přístupu = 2022-03-18 [458] => }} aniž by dosáhlo mezinárodního uznání dalšími státy. Z ústavního pohledu je režim [[Monarchie|monarchií]], neboť došlo k recepci těch ustanovení monarchistické ústavy z roku 1964, které nebyly v rozporu s právem [[šaría]]. Komise pro vypracování nové ústavy měla vzniknout v roce 2022.{{doplňte zdroj}} [459] => [460] => == Státní symboly == [461] => Od [[Pád Kábulu (2021)|pádu Kábulu]] (ten padl 15. srpna 2021) ve [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|válce v Afghánistánu]] jsou afghánské symboly symboly obnoveného (mezinárodně neuznaného) [[Islámský emirát Afghánistán (2021–současnost)|Islámského emirátu Afghánistán]]. [462] => [463] => Navzdory vzniku emirátu existuje od 29. září 2021 exilová vláda [[Afghánská islámská republika|Islámské republiky Afghánistán]], užívající afghánské symboly před vznikem emirátu. [464] => [465] => === Vlajka === [466] => [467] => {{Podrobně|Afghánská vlajka}} [468] => [469] => Afghánská vlajka je vlajkou politicko-vojenského hnutí [[Tálibán]] o poměru stran 1:2. Podobná vlajka (s jiným grafickým provedením) byla vlajkou Afghánistánu již v letech 1997–2002. Vlajka je tvořena bílým listem s černou [[Šaháda|šahádou]] (arabským, [[islám]]ským [[krédo|krédem]], neboli vyznání víry, které patří k [[pět pilířů islámu|pěti pilířům islámu]] – v překladu „Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží“). [470] => [471] => === Znak === [472] => [473] => {{Podrobně|Státní znak Afghánistánu}} [474] => [475] => Afghánský státní znak je od roku 2021 jen mírně upravený znak Afghánského islámského emirátu z let 1997–2002, byl vypuštěn text v koránu a text šahády na stuze. [476] => [477] => === Hymna === [478] => [479] => {{Podrobně|Afghánská hymna}} [480] => [481] => Afghánská hymna je od 19. srpna 2021 [[de facto]] píseň ''Dá da bátoráno kor'' ({{Vjazyce2|cs|''Toto je domov odvážných''}}). [482] => [483] => == Geografie == [484] => {{Podrobně|Geografie Afghánistánu}} [485] => [[Soubor:Mapa Afghánistánu.PNG|náhled|upright|Orientační mapka Afghánistánu]] [486] => Afghánistán je středně velká země ležící přibližně uprostřed asijského světadílu ukrytá ve vysokých horách nazývaných [[Hindúkuš]] (Ničitel Indů) a dalších pohořích na pomezí jižní a západní Asie. Hindúkuš rozděluje zemi na dvě odlišné části: afghánský sever, který se podobá suchým vnitrozemským oblastem Střední Asie, a oblast jihu země, který patří k vlhčímu pásmu íránských stepí. Moderní Afghánistán a sousedící předhůří Pákistánu utvářejí východní část íránské náhorní plošiny. Pásmo hor se táhne až k břehům Indu na východě. Průsmyky Hindúkuše umožňovaly odedávna spojení mezi [[Blízký východ|Blízkým Východem]], [[Střední Asie|Střední Asií]] a [[Indický subkontinent|Indickým subkontinentem]]. Právě tato strategická křižovatka na hedvábné stezce způsobila, že v 19. století došlo ke střetu mezi carským Ruskem a Velkou Británií v rámci [[Velká hra|Velké hry]].Marek, str. 5, 8.Vogelsang, str. 19. [487] => [488] => === Povrch a hydrologie === [489] => [[Soubor:Afghan topo en.jpg|náhled|vlevo|upright|Topografie]] [490] => Čtyři pětiny povrchu země pokrývají vysoké hory. Hlavním afghánským horstvem je Hindúkuš, který je nejzápadnějším výběžkem mohutného himálajského pohoří [[Karákóram]] (Černé srázy). Přes sto jeho vrcholů vysokých kolem 7000 metrů tvoří tzv. Pamírský uzel. Nejvyšším afghánským je [[Nošak]] –⁠ 7492 m n. m. Na východ od centrálního Hindúkuše se nachází zalesněné pohoří Spínghár. Pokračováním íránské náhorní plošiny je suchá západní a jihozápadní část Afghánistánu. Nížin a rovin je v zemi málo. Největší z nich jsou Turkestánské pláně ležící na levém břehu Amudarji. Z ekologického hlediska se většina afghánského území považuje za polopoušť. Jen v údolí řeky Kábul převládá mírné středomořské podnebí. V Hindúkuši pramení většina řek země. Afghánistán má hojné zásoby vody ve vysoko položených částech centrálních hor. Problémem není nedostatek vody, ale její nerovnoměrné rozdělení během roku. Mezi nejvýznamnější řeky s jejich přítoky patří [[Amudarja]], [[Tedžen]], [[Hilmand (řeka)|Hilmand]] s Arghandábem a [[Kábul (řeka)|Kábul]]. Do moře odtéká jedině řeka Kábul. Tato řeka, která protéká hlavním městem [[Kábul]], patří jako pravý přítok do soustavy pákistánského veletoku [[Indus|Indu]], se vlévá do [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Nejdelší afghánská řeka [[Hilmand (řeka)|Hilmand]], jejíž údolí bývalo před staletími hlavní obilnicí širokého okolí, nemá odtok do moře a zaniká v soustavě močálovitých jezer Hámúme Hilmand za hranicí s [[Írán]]em.Vogelsang, str. 16, 18.Marek, str. 10, 11, 12. [491] => [492] => === Podnebí === [493] => [[Soubor:Geography of Afghanistan.jpg|náhled|upright|Různé části země, zleva: 1. [[Band-e Amir|Národní park Band-e Amir]]; 2. [[Salangský průsmyk]] v provincii [[Parván]]; dole: 3. [[údolí Korangal]] v provincii [[Kúnar]] a 4. [[přehrada Kadžaki]] v [[Hilmand (provincie)|Hílmandu]]]] [494] => Podnebí v Afghánistánu je vnitrozemské, suché a velmi proměnlivé. Jeho území tvoří přechod mezi jižní, jihozápadní a centrální Asií a vlivy těchto tří oblastí se promítají do přírodních podmínek země. Podnebí v sobě slučuje prvky jihoasijských monzunových oblastí, mírného středomořského klimatu jihozápadní Asie a středoasijských pouští. V rovinaté severní a jihozápadní části stát bývá suché a horké léto a krátká mírná zima, v níž jen zřídka padá sníh. V horách naproti tomu bývá léto chladné s častými, ale málo vydatnými dešti a zima drsná se sněhovými vánicemi. Ve výškách nad 2500 zůstává sníh ležet až sedm měsíců v roce. Velké rozdíly jsou také v teplotách. V místech, kam ještě zasahuje vliv monzunu, se průměrná letní teplota pohybuje od 25 do 32 stupňů a v zimě od 0 do −8 stupňů Celsia. Horské oblasti pak nabízejí nesrovnatelně drsnější podmínky, kde v létě nepřekročí teplota často ani 10 stupňů a v zimě přesahuje až 35stupňových mrazů. Jih země je pak ovlivněn hlavně svou pouštní charakteristikou – teplem a suchem. V létě vanou v této oblasti silné větry, které s sebou přinášejí velké množství prachu a písku a vyvolávají písečné bouře.Marek, str. 12, 13. [495] => [496] => === Fauna a flóra === [497] => Afghánská zvířena tvoří směsici druhů z různých oblastí Asie. Ve vysokých horách žije [[Kozorožec horský|kozorožec]], [[Irbis|sněžný leopard]], vzácně i sibiřský tygr. Jako dopravní prostředek slouží [[Jak divoký|jak]]. Mezi ptáky na severu nechybějí dravci – [[Jestřáb lesní|jestřábi]], [[sokoli]], [[Orel skalní|orli]] a [[sup]]i. Těsně pod hranicí věčného sněhu se objevuje velký sněžný tetřev a sněžný bažant. V poušti a stepích se daří [[Gazela|gazelám]], [[Antilopa|antilopám]], nacházejí se zde i divočáci a [[Gazela|gazely]]. V bezlesých pahorkatinách hnízdí [[koroptve]]. V řekách tekoucích z Hindúkuše se loví [[Kapr|kapři]], v horských oblastech [[Pstruh obecný potoční|pstruzi]]. V teplých vodách Amudarje plavou i velké dravé ryby. V Afghánistánu na svých dalekých cestách do Indie nebo východní Afriky odpočívají stěhovaví ptáci. K hadům patří [[Kobry|kobra]], [[Krajty|krajta]] a četné druhy [[Zmije|zmijí]]. [498] => [499] => Na afghánském území převládají suchomilné rostliny. Horké a suché letní počasí způsobuje, že na místech, kde by mohly růst stromy, rostou jen keře, a tam, kde by měly být keře, zůstává jen tráva. V horách na severu rostou [[Řečík pistáciový|pistácie]], z nichž se kromě oříšků používá i dřevo na výrobu nástrojů a nábytku a míza se používá jako léčivý balzám. Východní horská oblast má jako jediná lesy, které pokrývají jen necelých pět procent afghánského území. Ve východním Hindúkuši se ve výši kolem tisíce metrů objevují divoké fíkovníky, [[Réva vinná|vinná réva]] a marhaník granátový (Punica granatum), ve dvou tisících metrech rostou [[dub]]y a [[ořešák]]y, výš rostou [[cedr]]y a [[borovice]] a ve výšce kolem tří tisíc metrů se objevují [[jedle]] a [[smrk]]y.Marek, str. 13, 14.Vogelsang, str. 21, 22. [500] => [501] => == Vláda a politika == [502] => [[Soubor:Secretary Kerry meets Abdullah and Ghani 2014.jpg|náhled|upright|Zleva: [[Abdulláh Abdulláh]], [[John Kerry]] a [[Ašraf Ghaní]] během prezidentských voleb v roce 2014]] [503] => [[Soubor:Presidential Palace - panoramio (7).jpg|náhled|upright|vlevo|Prezidentský palác Arg v Kábulu]] [504] => [[Operace Trvalá svoboda]] byla v roce 2001 druhým pokusem o změnu společenského zřízení země. USA zahájily vojenskou operaci po neochotě země vydat [[Usáma bin Ládin|Usámu bin Ládina]] z Afghánistánu na základě rozhodnutí RB OSN o tom, že Afghánistán byl označen za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. [505] => [506] => Vojenská operace měla za cíl nastolení hodnot a norem západní civilizace. Současně šlo o druhý pokus, jak centralizovat Afghánistán. Při prvním pokusu z let 1979–1989, kdy se představitelé SSSR snažili zaostalé zemi fungující na kmenových a v podstatě feudálních základech nastolit sovětské pojetí socialismu. Tentokrát byl zemi pokus o nastolení systému západního pomocí podpory západu afghánským protitálibanským silám, jehož hlavním pilířem se stala funkce přímo voleného prezidenta a vytvoření systému zastupitelské demokracie.{{Citace monografie [507] => | příjmení = Hynek,Eichler,Majerník [508] => | jméno = Nik,Jan,Lubomír [509] => | příjmení2 = [510] => | jméno2 = [511] => | titul = Konflikt a obnova v Afghánistánu:kontext,prostředí,zájmy [512] => | vydání = 1 [513] => | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů,v.v.i. [514] => | místo = Praha [515] => | rok vydání = 2012 [516] => | počet stran = 191 [517] => | strany = 28,63,64 [518] => | isbn = 978-80-87558-06-5 [519] => }} [520] => [521] => Nastolení prezidentského systému předcházelo přechodné období, jehož rámec byl vymezen na bonnské konferenci, která se pod záštitou [[Organizace spojených národů|OSN]] konala na přelomu listopadu a prosince 2001. Rozhovorů, které se týkaly mírového uspořádání Afghánistánu, se zúčastnili zástupci většiny protitálibánských sil.Marek,str.292 Zde se dohodli na vytvoření afghánské prozatímní vlády složené celkem ze třiceti členů. V jejím čele stanul [[Hámid Karzaj]] pocházející z významné paštúnské rodiny. V návaznosti na to byl pak Karzaj dvakrát zvolen v přímém hlasování prezidentem země, a to v letech 2004 a 2009. Po prvních prezidentských volbách v roce 2004 se Karzaj stal prvním afghánským politikem, který zastával funkci premiéra i prezidenta. Neblahým důsledkem kumulace funkcí v jedné osobě se stala politická nerovnováha, kdy na jedné straně stáli stoupenci prozápadního modelu sekulárního náboženského uspořádání státu založeném na kapitalistické cestě rozvoje, jejichž představitelem byl prezident Karzaj. Na druhé straně dědicové protisovětského odboje prosazující návrat k tradicím. Jejich cílem je nastolení autoritářského systému vládnutí založeného především na ústřední úloze [[islám]]u. Na poli zahraniční politiky usilují o ukončení prozápadní a především proamerické orientace a o návrat k tradicím neutrality. Vnitropolitické problémy vyplývají ze stále probíhajícího a neukončeného střetu těchto dvou představ o budoucnosti státu. U Karzaje, který začal být nazývaný starostou [[Kábul]]u, bylo jen otázkou času, kdy se jeho režim zhroutí, a to jednak pod vlivem vlastní kompromitace, jednak pod vlivem sílící troufalosti Tálibánu, který zastřešuje a vede všechny opoziční síly v zemi.Hynek,Eichler,Majerník,str.65,66,67 [522] => [523] => Na jaře roku 2014 se v Afghánistánu konaly nové prezidentské volby. Bývalý ministr financí Ašraf Ghaní a bývalý ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh po sporu o vítězství v červnovém druhém kole volby nového prezidenta podepsali dohodu o rozdělení moci v podobě vlády národní jednoty. Podle dohody se prezidentem stal [[Ašraf Ghaní]] a premiérem země [[Abdulláh Abdulláh]]. Jedním z prvních kroků Ghaního v úřadu prezidenta měl být podpis dlouho odkládané smlouvy s USA, která by umožnila ponechání malého kontingentu mezinárodních jednotek v Afghánistánu i po konci roku 2014.{{Citace elektronické monografie [524] => | příjmení = ČTK [525] => | jméno = [526] => | titul = Novinky.cz [527] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/348264-prezidentem-afghanistanu-bude-asraf-ghani.html [528] => | vydavatel = Borgis,a.s. [529] => | místo = Praha [530] => | datum vydání = 21.9.2014 [531] => | datum přístupu = 31.12.2018 [532] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180904121107/https://www.novinky.cz/zahranicni/348264-prezidentem-afghanistanu-bude-asraf-ghani.html [533] => | datum archivace = 2018-09-04 [534] => | nedostupné = ano [535] => }} [536] => [537] => Dne 16. 8. 2021 vstoupila vojska Tálibánu do Kábulu a prakticky bez boje začala obsazovat všechny jeho administrativní části. Vedoucí představitelé Tálibánu vyhlásili změnu názvu státu na emirát Afghánistán. [538] => [539] => === Administrativní rozdělení === [540] => {{Viz též|Administrativní dělení Afghánistánu}} [541] => [[Soubor:Afghanistan provinces numbered.png|náhled|upright|Mapa afghánských provincií]] [542] => '''34 provincií''' (''velájat''): [543] => {| [544] => |- valign="top" [545] => | [546] => * 1 [[Badachšán]] [547] => * 2 [[Bádghís]] [548] => * 3 [[Baghlán]] [549] => * 4 [[Balch (provincie)|Balch]] [550] => * 5 [[Bámján (provincie)|Bámján]] [551] => * 6 [[Dájkundí]] [552] => * 7 [[Faráh]] [553] => * 8 [[Fárjáb]] [554] => * 9 [[Ghazní (provincie)|Ghazní]] [555] => * 10 [[Ghór]] [556] => * 11 [[Hilmand (provincie)|Hilmand]] [557] => * 12 [[Herát (provincie)|Herát]] [558] => | [559] => * 13 [[Džúzdžán]] [560] => * 14 [[Kábul (provincie)|Kábul]] [561] => * 15 [[Kandahár (provincie)|Kandahár]] [562] => * 16 [[Kápísá]] [563] => * 17 [[Chóst (provincie)|Ghóst]] [564] => * 18 [[Kúnar]] [565] => * 19 [[Kundúz (provincie)|Kundúz]] [566] => * 20 [[Laghmán]] [567] => * 21 [[Lógar]] [568] => * 22 [[Nangarhár]] [569] => * 23 [[Nímróz]] [570] => | [571] => * 24 [[Núristán]] [572] => * 25 [[Orúzgán]] [573] => * 26 [[Paktíja]] [574] => * 27 [[Paktíka]] [575] => * 28 [[Pandžšír]] [576] => * 29 [[Parván]] [577] => * 30 [[Samangán]] [578] => * 31 [[Sar-e Pol (provincie)|Sar-e Pol]] [579] => * 32 [[Tachár]] [580] => * 33 [[Vardak]] [581] => * 34 [[Zábul]] [582] => |} [583] => [584] => === Ozbrojené síly === [585] => [[Soubor:First set of Afghan UH-60A Black Hawks.jpg|náhled|upright|vlevo|Vrtulníky [[Sikorsky UH-60 Black Hawk|Black Hawk]] afghánského letectva na letišti v Kandaháru. Většinu vybavení i výcviku do roku 2021 poskytly Spojené státy.]] [586] => [[Soubor:ANP trucks in Kunar.jpg|náhled|upright|vpravo|Afghánská národní policie (ANP) v provincii Kunar]] [587] => Současné Afghánské národní bezpečnostní síly (Afghan National Security Forces, zkr. ANSF) se skládají ze tří složek, kterými jsou Afghánská národní armáda (Afghan National Army, zkr. ANA), [[Afghánské vzdušné síly]] (Afghan Air Force, zkr. AAF) a Afghánská národní policie (Afghan National Policy, zkr. ANP). Afghánská národní armáda oficiálně vznikla 3. dubna 2002. V době svého založení měla pouze 600 vojáků různého etnického původu.{{Citace elektronické monografie [588] => | příjmení = Pavlica [589] => | jméno = Marek [590] => | titul = Perspektivy bezpečnostního vývoje v Afghánistánu po roce 2014 [591] => | url = https://is.muni.cz/th/f6ito/ [592] => | vydavatel = MU, Fakulta sociálních studií [593] => | místo = Brno [594] => | datum vydání = 2015-12-28 [595] => | datum přístupu = 2019-01-12 [596] => }} V roce 2013 měla Afghánská národní armáda 183 000 příslušníků, včetně 10 000 příslušníků speciálních sil a s počtem 416 žen. Ženy mají v ANA i u policie nezastupitelnou úlohu na kontrolních propouštěcích místech, kde jako jediné mohou provádět fyzickou prohlídku žen (podle pravidel tamní kultury a náboženství muž nesmí tuto prohlídku žen provádět). Afghánskou národní policii tvořilo přibližně 151 000 příslušníků včetně 1 531 žen. [[Afghánské vzdušné síly]], které byly vybudovány jako poslední součást, měly přibližně 6 700 příslušníků včetně zhruba 30 žen.{{Citace elektronické monografie [597] => | příjmení = Smetana [598] => | jméno = Jan [599] => | titul = Afghánská národní armáda. Skutečná síla nebo jen alibi? [600] => | url = https://www.iir.cz/article/afghanska-narodni-armada-skutecna-sila-nebo-jen-alibi [601] => | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů [602] => | místo = Praha [603] => | datum vydání = 22.11.2013 [604] => | datum přístupu = 12.1.2019 [605] => }} V letectvu přetrvávají největší slabiny afghánských sil. Pozemní operace v boji proti povstalcům se v mnoha případech neobejdou bez letecké podpory. Tu však sami Afghánci nejsou schopni poskytnout a stále využívají amerických vzdušných sil. Afghánská národní policie je hlavní silou boje proti kriminalitě, korupci, organizovanému zločinu a drogovému průmyslu. Jejím hlavním partnerem se staly Spojené státy, které zahájily vlastní výcvik afghánských policistů v roce 2013.Bc.Pavlica,Perspektivy bezpečnostního vývoje v Afghánistánu po roce 2014 [606] => [607] => Mezi přednosti afghánských vojáků patří znalost prostředí a schopnost získávat informace od běžných občanů, kteří jim důvěřují více, než vojákům zahraničním. Na druhou stranu se zahraniční vojáci setkávají s afghánskou tradicí libovolně měnit strany. (Už sovětští vojáci se setkali s tím, že jednotliví povstalečtí velitelé, kteří nejdřív spolupracovali s Rudou armádou, v příhodnou chvíli náhle přeběhli na druhou stranu).{{Citace monografie [608] => | příjmení = Feifer [609] => | jméno = Gregory [610] => | příjmení2 = [611] => | jméno2 = [612] => | titul = Velký Hazard. Sovětská válka v Afghánistánu [613] => | vydání = 1 [614] => | vydavatel = Slovart,s.r.o. [615] => | místo = Praha [616] => | rok vydání = 2009 [617] => | počet stran = 335 [618] => | strany = 285 [619] => | isbn = 978-80-7391-255-0 [620] => }} Situace v ANA je bezprostředně závislá na afghánské občanské společnosti, ve které přetrvává prvek kmenového uspořádání, včetně uznávání stařešiny i prvek islámského náboženství. Důležité je zde množství jednotlivých menšin ([[Paštunové]] 42 %, [[Tádžikové]] 27 %, [[Hazárové]] 9 %, [[Uzbeci]] 9 % a další minoritní – [[Ajmakové]], [[Turkmeni]]). Jednotlivé kmeny nebyly zvyklé na úzkou spolupráci, ale spíše na vlastní spravování vlastního území. Tato etnická rozmanitost vyvolává napětí také v armádě.Smetana, Afghánská národní armáda. Skutečná síla nebo jen alibi? Hlavním problémem, se kterým se setkává centrální vláda v Afghánistánu je vytvoření silných a kvalitních bezpečnostních složek. Afghánští vojáci i policisté jsou často negramotní a mají katastrofální smysl pro povinnost. Pokud voják někam nechce jít, tak nejde. S tím souvisí i případy proniknutí tálibánských vojáků do afghánské armády. Na některých vojenských základnách musí afghánští vojáci nechávat své zbraně na vstupní bráně, aby přeběhlíci mezi nimi nemohli zaútočit na spojenecké vojáky.{{Citace elektronické monografie [621] => | příjmení = Grohman [622] => | jméno = Jan [623] => | titul = Nejistá budoucnost Afghánistánu [624] => | url = https://www.armadninoviny.cz/nejista-budoucnost-afghanistanu-a-afghanske-armady.html [625] => | vydavatel = Army Times [626] => | místo = Praha [627] => | datum vydání = 8.8.2012 [628] => | datum přístupu = 12.1.2019 [629] => }} [630] => [631] => Závazek mezinárodního společenství k rozvoji Afghánistánu je plněn působením Mezinárodních pomocných bezpečnostních sil ([[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly|ISAF]]), Asistenční mise OSN v Afghánistánu ([[UNAMA]]), finančními přísliby států [[G8]] a mezinárodních organizací a účastí stovek nevládních organizací.{{Citace elektronické monografie [632] => | příjmení = Nauta [633] => | jméno = David [634] => | titul = Proces reformace justice v Afghánistánu – V zájmu každého občana [635] => | url = https://www.nato.int/docu/review/2009/Afghanistan-law-order-elections/Judicial-Reform-Process/CS/index.htm [636] => | vydavatel = NATO Review [637] => | místo = [638] => | datum vydání = 2009 [639] => | datum přístupu = 12.1.2019 [640] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160915015140/http://www.nato.int/docu/review/2009/Afghanistan-law-order-elections/Judicial-Reform-Process/CS/index.htm [641] => | datum archivace = 2016-09-15 [642] => | nedostupné = ano [643] => }} [644] => [645] => Po odchodu amerických a spojeneckých vojsk v srpnu 2021 ovládl Tálibán během jediného týdne Afghánistán, neboť vojáci vládních sil se vzdávali bez boje.{{Citace elektronického periodika [646] => | titul = Tálibán se blíží ke Kábulu, vládní jednotky prchají. Afghánistán zachvátil chaos [647] => | periodikum = Aktuálně.cz [648] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [649] => | vydavatel = Economia [650] => | odkaz na vydavatele = Economia [651] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/povstalci-z-hnuti-taliban-zahajili-utok-na-mazare-sarif-na-s/r~74fc91d8fccb11eba7d3ac1f6b220ee8/ [652] => | datum vydání = 2021-08-14 [653] => | datum přístupu = 2021-08-16 [654] => }}{{Citace elektronického periodika [655] => | titul = ,Dosáhli jsme toho, o co jsme usilovali.‘ Tálibán mluví o konci bojů v Afghánistánu, chce se vyhnout izolaci [656] => | periodikum = iROZHLAS [657] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [658] => | vydavatel = Český rozhlas [659] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [660] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afghanistan-kabul-komunikace-zahranicni-vlady-taliban_2108160656_pat [661] => | datum přístupu = 2021-08-16 [662] => }}{{Citace elektronického periodika [663] => | titul = Válka skončila, hlásí Tálibán. Ministr svolává krizový štáb [664] => | periodikum = Seznam Zprávy [665] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [666] => | vydavatel = Seznam.cz [667] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [668] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/valka-skoncila-hlasi-taliban-prvni-letadlo-do-ceska-zamirilo-i-s-mistnimi-172188 [669] => | datum přístupu = 2021-08-16 [670] => }} [671] => [672] => == Ekonomika == [673] => {{Podrobně|Ekonomika Afghánistánu}} [674] => [[Soubor:Afghan pomegranate processing.jpg|náhled|upright|Zpracovávání [[Granátové jablko|granátových jablek]]]] [675] => [[Soubor:Kabul carpet seller 2.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Prodejce [[Afghán (koberec)|afghánských koberců]]]] [676] => [[Soubor:Afghan women at a textile factory in Kabul.jpg|náhled|upright|Afghánské ženy v textilní továrně v Kábulu]] [677] => Afghánská ekonomika zažila rychlý rozvoj po roce 2002. Hrubý domácí produkt zaznamenal od roku 2003 do roku 2012 roční nárůst přibližně o 9,4 %. Po fázi ekonomického růstu přišlo v roce 2012 zpomalení a následný pokles ekonomické aktivity společně s poklesem v nezemědělských sektorech. Hlavní odvětví průmyslu představuje zpracování bavlny a výroba koberců, které tvoří výraznou část afghánského vývozu. Obrovský rozmach zaznamenal sektor služeb, zejména vývoj v oblasti telekomunikace. Pokrok zaznamenala také oblast afghánské vzdělávání, které je umožněno i dívkám, ale které trpí nedostatkem kvalifikovaných učitelů a školních zařízení. Výrazně se zvýšil počet dětí chodících do školy. Negramotnost dospělých zůstává stále nejvyšší na světě. Ke zlepšení došlo také ve zdravotnictví, přesto se Afghánistán pohybuje pod světovým průměrem a mnoho dětí trpí podvýživou. Rychlý rozvoj afghánské ekonomiky do roku 2012 byl do velké míry zapříčiněn nadprůměrnou úrodou a také expanzí sektoru služeb. Pokles v roce 2013 nezpůsobily faktory ekonomické, ale politické. Afghánistán se ponořil do nejistoty, která vyplývá z politické a bezpečnostní transformace. V roce 2013, kdy se Afghánistán připravoval na prezidentské volby spojené s nejistým jednáním o setrvání zahraničních sil v zemi, se podíl zahraničních firem v zemi snížil na nejnižší úroveň od roku 2008. Situaci zhoršila i krize bankovního sektoru, který po roce 2010 z důvodu nezodpovědného přístupu vlády celkově upadl. [678] => [679] => Afghánské firmy zaměřující se na činnost v odvětvích jako obchod a prodej (29 %); výroba –⁠ včetně zpracování potravin (22 %); nebo ubytování a stravovací služby (10 %), zaměstnávají malé množství lidí. V oblasti zemědělství samotného (mimo pěstování opia), se v roce 2013 díky vhodným klimatickým podmínkám dosáhlo rekordní produkce; i tak však nestačilo pokrýt ztráty vzniklé v dalších odvětvích ekonomiky. Naopak se zvýšila produkce opia, a to téměř o 50 %, celková produkce činila 5500 tun v roce 2013, což je stejně jako v případě vysoké zemědělské produkce za daný rok připisováno příznivému počasí. Pěstování a produkce opia v roce 2013 tvořily 4 % afghánského HDP, zatímco exportní hodnota opiátů a drog se zvýšila na 3,1 miliardy dolarů, což představuje již 15 % HDP. Veřejné výdaje se zvýšily jen nepatrně, v roce 2013 představovaly 24 % afghánského domácího produktu. HDP za rok 2014 byl odhadován na 20,8 mld. dolarů, v roce 2015 však HDP vzrostl na 21,2 % (není započítána drogová ekonomika). Původně se očekával vyšší růst, jeho zpomalení ale způsobilo zhoršení bezpečnostní situace. Největší výzvou nadále zůstává infrastruktura, zejména co se týče elektřiny, která je i přes mnohá zlepšení poznamenána častými výpadky. V roce 2002 disponovalo přístupem k elektřině pouhých 6 % obyvatelstva, nyní ji může využívat téměř 30 % afghánské populace. 81 % afghánské elektřiny navíc představuje importovaná energie; země je rovněž závislá také na dodávkách zemního plynu z Turkmenistánu. Postižena je kvůli zničené či narušené infrastruktuře také doprava a logistika, navzdory značnému úsilí vynaloženého od roku 2002 zůstává stále 85 % cest v bídném stavu a pro motorová vozidla jsou většinou nesjízdné. [680] => [[Soubor:Afghan market teeming with vendors and shoppers 2-4-09.jpg|náhled|upright|Afghánský trh s pouličními prodejci v Kábulu]] [681] => [682] => Zemědělský sektor nadále zůstává podstatným prvkem afghánské ekonomiky. Značnou část zemědělské půdy ale zničil dlouholetý konflikt, což omezuje možnosti pěstitelů a přispívá rovněž k nedostatku potravin. Ještě před sovětskou invazí a zahájením konfliktu bylo afghánské zemědělství na vysoké úrovni, vyznačovalo se soběstačností v oblasti masných a mléčných produktů, Afghánistán byl také významným vývozcem vlny, koberců nebo kožených výrobků. Populační růst a konfliktem zničené zemědělství i infrastruktura vedlo k tomu, že Afghánistán je nyní pouze soběstačný. Pouze 12 % půdy v zemi tvoří orná půda, z toho je pouze polovina zemědělsky využita. I tak zemědělství pro zemi znamená hlavní zdroj příjmů a nejdůležitější sektor hospodářství zaměstnávající většinu obyvatelstva. V roce 2013 představovalo zemědělství více než třetinu HDP. Po roce 2010 zemědělství představuje 25 % HDP země a zaměstnává více než polovinu afghánské pracovní síly (na zemědělství je celkem závislých 75 % populace). Na zemědělský sektor, ve kterém se nachází obrovský potenciál, se zaměřují různé projekty, které hodlají afghánské zemědělství modernizovat, zlepšovat dostupnost zdrojů a rozšiřovat spektrum pěstovaných plodin.Pavlica,str.57,58,61 [683] => [684] => Jedním z nejzávažnějších problémů poválečné rekonstrukce Afghánistánu se stala [[Opium|produkce drog]], která po roce 2001 soustavně narůstala a brzy tvořila třetinu podílu celkového příjmu státu. Půda pro pěstování plodin na výrobu narkotik se údajně rozrostla téměř z ničeho na 4,5 tisíce hektarů, sklizeň vzrostla z 500 tun na 6,5 tisíce tun. Drogový průmysl na jednu stranu přinesl zisky jejich pěstitelům a pozitivně ovlivnil makroekonomickou bilanci, zároveň však oslabil vnitřní i politickou bezpečnost. V čele vzbouřeneckých organizací, které poskytují bezpečnost všem, kdo se zabývají výrobou, sklizní a zpracováním drog a kdo s nimi i obchodují, stojí „[[warlord]]i“. Za peníze získané z prodeje drog pořizují výzbroj, výstroj a výcvik. Podporou výroby a prodeje drog destabilizují a oslabují vládu i bezpečnost země. Slabá vláda, která byla u moci v roce 2012, kdy mnozí státní úředníci byli zkorumpovaní, nebyla schopna s tímto závažným problémem bojovat.Hynek,Eichler,Majerník, str.64 Hynek a kolektiv uvádějí, že soustavného zlepšování bezpečnosti a posilování autority státu je možno dosáhnout čtyřmi základními způsoby. Prvním způsobem je zákaz pěstování omamných látek, problémem jsou nepřátelské reakce ze strany špiček řídících drogovou ekonomiku a „warlordů“. Druhým způsobem je ničení polí určených k pěstování drog, nevýhodou je rychlé a značné zchudnutí farmářů jako nejnižších článků drogové ekonomiky. Třetím způsobem je pěstování alternativních plodin, např. šafránu (nevýhodou je časová a finanční náročnost a také nízká trpělivost venkovských obyvatel). Čtvrtým způsobem je kombinace pěstování alternativních plodin s ničením polí osázených plodinami pro výrobu drog (nevýhodou je, že jde o úkol časově i finančně náročný spojený s určitým odklonem místního obyvatelstva od spojeneckého úsilí).Hynek, Eichler, Majerník, str. 65 Po nástupu [[Taliban|Tálibánu]] k moci bylo pěstování drog, a to včetně opia, postaveno zcela mimo zákon a došlo tak k rapidnímu poklesu produkce. V červnu 2023 uvedl šéf Tálibánu Achúndzáda, že pěstování máku bylo v zemi dokonce zcela vymýceno. Analytická společnost Alcis uvedla, že v provincii Hílmand skutečně došlo ke snížení produkce opia, a to až o 99 %.{{Citace elektronického periodika [685] => | titul = Tálibán hlásí vymýcení výroby opia. Není se z čeho radovat [686] => | periodikum = Seznam Zprávy [687] => | datum vydání = 2023-06-29 [688] => | datum přístupu = 2023-06-29 [689] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-taliban-hlasi-vymyceni-vyroby-opia-neni-se-z-ceho-radovat-233206 [690] => | jazyk = cs [691] => }} [692] => [693] => === Nerostné bohatství === [694] => [[Soubor:Lapis Lazuli from Afghanistan.jpg|náhled|upright=0.9|[[Lapis lazuli]]]] [695] => Afghánistán má také velký potenciál v oblasti těžební. Američtí geologové objevili v Afghánistánu ložiska kovů v hodnotě bilionu dolarů. Zásoby [[Železo|železa]], [[Měď|mědi]], [[kobalt]]u, [[Zlato|zlata]] a především [[Lithium|lithia]] mohou zásadně změnit ekonomiku zaostalého státu (využití lithia je velmi široké, např. elementární lithium se používá v energetice, lithiové baterie patří k velmi perspektivním prostředkům pro dlouhodobější uchování elektrické energie a jejich využití v elektronice stále silně roste, organické soli lithia se používají ve farmaceutickém průmyslu jako součásti uklidňujících léků tlumících afekt a mnoho dalších způsobů). Dalšími zásobami jsou [[černé uhlí]], [[ropa]] a [[zemní plyn]].{{Citace elektronické monografie [696] => | příjmení = ipl,aha [697] => | jméno = [698] => | titul = Lithium místo opia? Objev obřích zásob v Afghánistánu [699] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lithium-misto-opia-objev-obrich-zasob-kovu-muze-zmenit-afghanistan.A100614_073752_zahranicni_aha [700] => | vydavatel = Mafra,a.s. [701] => | místo = Praha [702] => | datum vydání = 14.7.2010 [703] => | datum přístupu = 27.1.2019 [704] => }} Dopad na afghánskou ekonomiku má stahování koaličních sil, které vedlo i ke ztrátě pracovních míst. V době působení 150 tisíc vojáků NATO a 400 tisíc kontraktů v zemi bylo vytvořeno mnoho pracovních pozic v oblasti transportu a stavebnictví. V roce 2012 Afghánistán nebyl ekonomicky soběstačnou zemí, a proto zahraniční ekonomická pomoc představuje jeden ze zásadních aspektů úspěchu celé rekonstrukce Afghánistánu i celého mezinárodního angažmá. Existuje několik projektů a programů na podporu Afghánistánu. O rozvoj se stará také [[Světová banka]], která vytvořila program orientovaný na tři oblasti: vybudování legitimity a kapacity institucí; spravedlivá distribuce služeb; ekonomický růst a zaměstnanost.Pavlica, str.59, 60 [705] => [706] => Nejvíce nerostných surovin v sobě skrývají hory. Geologové v nich objevili zásoby kamenného uhlí a v posledních desetiletích i ropy. V horách se odedávna nacházely drahokamy a polodrahokamy, zejména [[malachit]] a [[lazurit]]. Jsou známá i naleziště rudy a dalších barevných kovů, např. [[chrom]]u, mědi i vzácných kovů jako např. [[Beryllium|beryllia]], [[Zlato|zlata]] a [[Stříbro|stříbra]]. Pro hospodářský rozvoj země mají význam ložiska [[Vápenec|vápence]], [[azbest]]u a stavebního kamene včetně [[mramor]]u.Marek, str. 10. [707] => [708] => === Doprava === [709] => {{Podrobně|Doprava v Afghánistánu}} [710] => [[Soubor:Car Passing on Highway in Herat.jpg|náhled|upright|Doprava v Afghánistánu na nákladním autě na cestě z Kandaháru do Herátu]] [711] => Ekonomická infrastruktura země je silně narušena a dezintegrována. Cestování je velmi omezené už povrchem Afghánistánu. [712] => Silniční dopravní síť – jediná fungující – je narušována aktuální vojenskou situací i kontrolou místních vojenských velitelů. Přesto je v Afghánistánu 21 000 km cest –⁠ z nich je ale pouze 13 % zpevněných a 8 % štěrkových. [713] => [714] => [[Železnice]] v Afghánistánu prakticky neexistuje. V celé zemi bylo na přelomu tisíciletí pouze 25 km [[Kolejnice|kolejí]], které jsou určeny k přepravě zboží mezi Afghánistánem a Turkmenistánem a Uzbekistánem. Všechny pokusy vybudovat železniční síť vždy selhaly, což tamním obyvatelům vůbec nevadilo. Vlaková doprava pro ně symbolicky ztělesňovala kolonizaci a oni byli náležitě hrdí na to, že jejich zemi se tohoto porobení podařilo ušetřit. To se ale má časem změnit. V roce 1982 byl Sovětským svazem pro podporu sovětských vojsk postaven silniční a železniční [[afghánsko-uzbecký most přátelství]], který spojoval Afghánistán s SSSR (celkem asi 15 km trati). V roce [[2010]] začala výstavba další navazující 75 km dlouhé tratě od uzbeckých hranic do severního Afghánistánu do města [[Mazáre Šeríf]]. První nákladní vlaky po ní začaly jezdit okolo srpna 2011.{{Citace periodika|url=http://www.railwaygazette.com/nc/news/single-view/view/first-major-afghan-railway-opens.html|datum přístupu=25 August 2011|titul=First major Afghan railway opens|datum vydání=25 August 2011|periodikum=[[Railway Gazette International]]|jazyk=anglicky}} {{Wayback|url=http://www.railwaygazette.com/nc/news/single-view/view/first-major-afghan-railway-opens.html |date=20110917155436 }}{{Citace periodika| url=http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16287929 | periodikum=BBC News | titul=Afghan railway: First train runs on new line in north | datum vydání=2011-12-21|jazyk=anglicky}}[http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16287929 Afghan railway: First train runs on new line in north], BBC, 2011-12-11 Poté budou následovat i další tratě. Afghánistán by se tak mohl stát významným železničním mostem. [715] => [716] => Z řek je k přepravě vhodná pouze [[Amudarja]], která má splavných 1 400 km. Na Amudarji leží také 2 jediné větší říční přístavy v zemi – ''Keleft'' a ''Chejrabad''. Řeky, které jsou velmi divoké, jsou využívány pro ''samosplavování'' dřevěných trámů. [717] => [718] => Veřejná doprava probíhá v Afghánistánu především pomocí [[autobus]]ů nebo nákladních aut. V nich se převážejí jak lidé tak zvířata – a jak uvnitř dopravního prostředku tak na jeho střeše. V hromadné dopravě je důležité si zapamatovat to, že ženy vždy cestují odděleně od mužů (převážně v přední části vozu). Obyvatelé měst pak velmi často využívají k dopravě [[jízdní kolo]]. [719] => [720] => Letecká doprava se opírá o 2 mezinárodní letiště v [[Kábul]]u a [[Kandahár]]u. V celé zemi je celkem 48 letišť, z nichž přibližně polovina má zpevněné přistávací plochy. Národní leteckou společností je [[Ariana Afghan Airlines]]. Další významnější společnost je [[Kam Air]] – služby této společnosti jsou však velmi omezené. V Afghánistánu byla zakázána mezinárodní letecká doprava a tudíž šlo využít letadla k přepravě pouze mezi městy v Afghánistánu. [721] => [722] => == Obyvatelstvo == [723] => {{viz též|Obyvatelstvo Afghánistánu|Afghánci}} [724] => [[Soubor:Ethnolinguistic Groups Afghanistan EN.svg|náhled|upright|Etnolingvistická mapa Afghánistánu]] [725] => {| class="wikitable sortable" style="float: right; margin-left: 10px" [726] => ! colspan="2" | {{nowrap|1=Populace Afghánistánu"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)]". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27.}} [727] => |- [728] => ! Rok !! Miliony [729] => |- [730] => | style="text-align:left;" | 1950 || style="text-align:right;" | 8,1 [731] => |- [732] => | style="text-align:left;" | 2000 || style="text-align:right;" | 21,8 [733] => |- [734] => | style="text-align:left;" | 2015 || style="text-align:right;" | 35,6 [735] => |} [736] => [737] => Populace Afghánistánu činí asi 40 milionů a vyznačuje se rychlým růstem, a to i přes vysokou míru emigrace spojenou s válečnými konflikty a špatnou bezpečnostní situací v zemi. Podle odhadů by do roku 2050 měla populace stoupnout na 82 milionů.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.prb.org/Countries/Afghanistan.aspx |titul=Afghanistan – Population Reference Bureau |vydavatel=[[Population Reference Bureau]] |datum vydání= |datum přístupu=29 December 2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131202224051/http://www.prb.org/Countries/Afghanistan.aspx |datum archivace=02-12-2013 |nedostupné=ano }} V roce 1979 měl Afghánistán více než 13 milionů obyvatel.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.prb.org/Publications/Articles/2009/afghanistan.aspx |titul=Winds of Demographic Change in Afghanistan? |vydavatel=Population Reference Bureau |datum přístupu=2015-11-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150926225113/http://www.prb.org/Publications/Articles/2009/afghanistan.aspx |datum archivace=2015-09-26 |nedostupné=ano }} Vlivem ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof je velká část obyvatel závislá na vnější pomoci. Státní instituce naplno nefungují a životní úroveň je neuspokojivá.{{Citace elektronického periodika|titul=Afghánistán {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/afghanistan|datum přístupu=2017-03-09}} [738] => [739] => Obyvatelstvo se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou [[Paštunové]], další nejpočetnější jsou [[Tádžikové]], [[Uzbeci]] a [[Hazárové]]. Mezi další skupiny patří například [[Ajmakové]] a [[Turkmeni]]. Paštunové se dělí na přibližně 60 kmenů.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.jamestown.org/programs/gta/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=891&tx_ttnews%5BbackPid%5D=181&no_cache=1 |titul=Profiles of Pakistan's Seven Tribal Agencies|autor=Syed Saleem Shahzad|datum vydání=20. října 2006}} Mezi nejdůležitější jazyky patří [[perština]] (dárí, či [[darí]]) a [[paštština|paštu, či paštština]]. Další jsou [[uzbečtina]] a [[turkmenština]]. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou sunnitští [[islám|muslimové]], Hazárové vyznávají [[ší'itský islám]]. [740] => [741] => [[Soubor:Schoolgirls in Bamozai.JPG|náhled|upright|Školní děti v provincii [[Paktíja]]]] [742] => Co se týče postavení žen ve společnosti, v posledních několika letech v zemi působí místní organizace, které si kladou za cíl je vylepšit. Mezi ně patří například organizace RAWA (revoluční asociace afghánských žen), která bojuje za práva žen, vede vzdělávací lekce pro ženy a provozuje sirotčince. Lepší výsledky podle pozorovatelů vykazuje ale jenom oblast hlavního města země. [743] => [744] => V roce [[2004]] mělo přístup k pitné vodě 24–25 % Afghánců, k sanitaci (sprcha/koupel) pak 12–13 %. [745] => [746] => Velká města: [[Kábul]] (4 000 000), [[Kandahár]] (225 000), [[Herát]] (170 000), [[Mazáre Šeríf]] (118 000) [747] => [748] => Velkým problémem pro obyvatele Afghánistánu z minulých a současných konfliktů jsou [[Pozemní mina|nášlapné miny]] a nevybuchlá munice. Denně 10 až 20 lidí ztratí končetinu nebo život, nejvíce děti a zemědělci. V hlavním městě [[Mezinárodní červený půlměsíc]] spolupracuje s výrobnou umělých končetin a protetických implantátů. [749] => [750] => === Jazyk === [751] => [[Paštština|Paštštinu]] používají logicky převážně [[Paštúnové]] (více než třetina obyvatel), [[darí]] lze pak slyšet z úst [[Tádžikové|Tádžiků]], [[Hazárové|Hazarů]], [[Ajmaci|Ajmaků]] a [[Kizilbaši|Kizilbašů]] (tímto jazykem tak mluví více než polovina obyvatel Afghánistánu). Další indoevropské jazyky jsou zastoupeny už jen okrajově. Celkový počet jazyků v Afghánistánu se odhaduje na 50. [752] => [753] => === Vzdělání === [754] => V létě [[2003]] bylo 30 % ze 7 000 afghánských škol vážně poničeno následkem bojů v předchozích letech. Jenom polovina škol měla čistou vodu. Za vlády [[Tálibán]]u nebylo vzdělání chlapců dostatečné a dívky se nesměly vzdělávat vůbec. [755] => [756] => Až čtyři miliony afghánských dětí se v roce [[2003]] přihlásilo do školy, což je asi nejvíc v historii země. Vzdělání je teoreticky dostupné pro obě pohlaví, v praxi zejména ve venkovských oblastech může být vzdělání žen a dívek značně podmíněno tamním dodržováním ortodoxního [[islám]]ského náboženství. [757] => [758] => Gramotnost je 28,1 % (údaj k roku 2000).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html |datum přístupu=2008-05-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170920072213/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html |datum archivace=2017-09-20 }} [759] => [760] => === Náboženství === [761] => {{Bar box [762] => | title=Náboženství v Afghánistánu [763] => | titlebar=#ddd [764] => | float=right [765] => | bars= [766] => {{Bar percent|[[Sunnitský islám]] |green |70}} [767] => {{Bar percent|[[Isná ašaríja]] |lightgreen |25}} [768] => {{Bar percent|[[Ismá'ílíja]] |greenyellow |4.5}} [769] => {{Bar percent|ostatní |orange |0.5}} [770] => }} [771] => [[Soubor:Herat Congregational Mosque -Afghanistan.jpg|náhled|vlevo|Páteční mešita ''Džama Mašdžíd'' v [[Herát]]u]] [772] => [[Soubor:Afghan women at market 2-4-09.jpg|náhled|vlevo|Zahalené ženy procházejí trhem]] [773] => Afghánistán patří mezi islámské státy. Cca od roku 1994 byl v Afghánistánu zaváděn Islám v té nejhorší formě, jakou si jen lze představit, včetně práva Šaría. V tomto roce bylo totiž v jižním Afghánistánu, v provincii [[Kandahár (provincie)|Kandahár]], založeno hnutí [[Tálibán]]. To si dalo za úkol oživit islámské tradice. Toto hnutí se pak „proslavilo“ především násilím, které páchalo na obyvatelstvu, a to ve jménu božím – tedy jménem [[Alláh]]a. Přihlásilo se tak k [[Džihád]]u, tedy Svaté Válce, díky níž by se měl stát Islám světovým [[náboženství]]m. Postupně se Tálibánu podařilo ovládnout asi 95 % území celého Afghánistánu. A především Tálibán je důvodem toho, že prakticky celý svět přerušil všechny styky s tímto státem. Tálibán státu vládl podle [[korán]]u. Korán je pro Afghánistán vlastně zákonem a kdo se podle zákona nechová, bývá tvrdě trestán. Nejvíce postiženy byly tímto ženy, které už samotný Islám omezoval. Tálibán pak zaváděl výklad koránu až do absurdity, nad kterými obyčejný smrtelník z civilizovaného světa může jen žasnout. Lidé jsou vlastně nuceni žít v chudobě, nemohou se šatit podle svého uvážení (opět to platí především pro ženy), dokonce by neměli vlastnit ani [[televizor]]. Muži nemohou být oholení – musí mít neustále na tváři bradku. Ženy jsou nuceny chodit zahalené do oděvů, přes které není vidět ani kousíček jejich těla. V některých provinciích musely ženy nosit dokonce i síťky přes oči (burka). Tyto praktiky byly Tálibánem dohnány do extrémů ve zdravotnictví, kde často nastanou situace kdy žena nemůže být dokonce ani operována, protože muž-doktor nesmí vidět odhalenou část těla cizí ženy. [774] => [775] => V Afghánistánu se koránem řídí prakticky celý život. Je zde přesně upravené například to, jak požádat dívku o ruku (je třeba se obrátit na otce), nebo jak se lze s ženou či mužem rozvést, apod. [776] => [777] => V oblastech, které ovládal Tálibán, byly tyto náboženské zvyklosti (povinnosti) striktně dodržovány a „nečinnost“ se tvrdě trestala (pochopitelně opět dle Koránu – tedy [[bičování]]m, [[Poprava ukamenováním|kamenováním]], useknutím končetiny, apod.). [778] => [779] => == Kultura == [780] => Mnoho historických památek bylo ve válkách v poslední době zničeno. Slavné [[Buddhové z Bámjánu|sochy dvou Buddhů]] byly bezohledně zničeny [[Tálibán]]em, protože byly označeny za symbol jiného náboženství. V [[Herát]]u se narodil a žil nejvýznamnější představitel středověké perské miniatury, malíř [[Bihzád]]. [781] => [782] => Afghánci jsou známí jako výborní jezdci na koních. Než se k moci dostal [[Tálibán]], byl Afghánistán sídlem mnoha hudebníků tradiční i moderní afghánské hudby. Kábul poloviny [[20. století]] byl přirovnáván k [[Vídeň|Vídni]] [[18. století|18.]] a [[19. století]]. [783] => [784] => === Literatura === [785] => Řada významných spisovatelů [[Islámský zlatý věk|muslimského zlatého věku]] se narodila na území dnešního Afghánistánu. Patřil k nim například [[Súfismus|súfista]] [[Džaláleddín Balchí Rúmí]]. Jeho nejvýznamnější práce se jmenuje ''Masnaví''. Jedná se o šestisvazkovou báseň, která je považovaná súfisty za nejvýznamnější knihu po Koránu. V [[Herát]]u se narodil [[Alíšer Navoí]], k němuž se jako ke klasikovi hlásí také [[Uzbeci]]. [786] => [787] => === Film === [788] => Režisér [[Siddiq Barmak]] získal v roce 2004 [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]], a to za drama ''Osama'', který vypráví příběh dívky žijící pod vládou Talibánu, která se vydává za chlapce, aby se vyhnula diskriminaci.{{Citace elektronického periodika [789] => | titul = Afghanistan: 'Osama' Wins Golden Globe For Best Foreign Film [790] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [791] => | url = https://www.rferl.org/a/1051324.html [792] => | jazyk = en [793] => | datum přístupu = 2022-04-03 [794] => }} [795] => [796] => === Hudba === [797] => [[Soubor:Afghan musicians in Farah.jpg|náhled|Muzikanti ve městě [[Faráh]]]] [798] => V Afghánistánu se setkáme jen s hudbou místní. Není to tím, že by se Afgháncům zahraniční hudba nelíbila, ale tím, že se k ní prostě neměli jak dostat. V celé zemi byly zakázány [[televizor]]y a radiopřijímačů je v celém Afghánistánu jen asi 100 000 (pochopitelně lze naladit pouze místní stanice). [[Internet]] či jiné modernější formy komunikací zde nejsou vůbec. Přesto nelze říci, že by si Afghánci nemohli vybrat z více odnoží hudby – naopak. Mimo tradiční hudby si lze poslechnout jako afghánské [[folk]]ové skladby, tak například i afghánský pop (jeho představitelem je například asi nejznámější zpěvák v Afghánistánu – [[Ahmad Zahir]]). Zřejmě nejoblíbenější je však tradiční afghánská hudba. Využívá se při ní mnoho zvláštních nástrojů, které nelze vidět nikde jinde než zde. Jde hlavně o různé druhy bubínků, bubnů a strunných nástrojů – pro zajímavost názvy některých z nich: [799] => * Richak (jakási místní basa) [800] => * Waj (drnkací nástroj) [801] => * Rebab (plní funkci kytary) [802] => [803] => === Sport === [804] => [[Soubor:Zohib Islam Amiri (in red uniform) vs Jeje Lalpekhlua (in blue uniform).jpg|náhled|[[Afghánská fotbalová reprezentace]] (v červeném)]] [805] => Národním sportem je tzv. [[Buzkaši]] (mimochodem jde o sport, o kterém se říká, že se začal v Afghánistánu praktikovat už s příchodem prvních obyvatel na toto území –⁠ [[Mongolové|Mongolů]]). Hrají ho pochopitelně jen muži. Prohánějí se na velkém prostranství na [[kůň|koních]] a snaží se dostat bezhlavou telecí mrtvolu do určeného sektoru (''branky''). Vítězí pochopitelně ten tým, kterému se podaří mrtvolu do branky umístit nejvíce krát. Navíc existují v Afghánistánu jakési dvě verze této hry –⁠ ''Tudabarai'' a ''Qarajai''. Rozdíl je pouze v obtížnosti pravidel. Jednodušší na pochopení je prý ''Tudabarai''. Je nutno dodat, že umístit mrtvolu do kruhového vymezeného prostoru je velmi těžké a muži, kteří to dokážou, jsou ve svém okolí dokonce uctíváni – říká se jim ''Chapandaz''. [806] => [807] => [[Tálibán]] nastolil během své vlády v zemi velké omezení například ve sportovním oblékání, v době kdy se smí či nesmí sportovat apod. Kvůli tomu se například musel před lety Afghánistán oficiálně omluvit (speciálně město [[Kandahár]]) pákistánským fotbalistům za to, že je členové hnutí Tálibán po zápase s národním týmem Afghánistánu ostříhali dohola. Důvodem bylo to, že hráči z Pákistánu hráli v trenýrkách, což je nábožensky nepřípustné. Dalším omezením ze strany Tálibánu bylo to, že se her nemohou účastnit ženy, takže Afghánistán nemohl své sportovce vysílat na [[olympijské hry]]. [808] => [809] => V zemi jsou populární především silové sporty jako [[wrestling]] (''Palwani''), [[box]] či [[judo]]. Dále pak [[basketbal]], [[fotbal]], [[Sportovní střelba|střelba]] či [[atletika]] (především běhy na větší vzdálenost). [810] => [811] => === Kuchyně === [812] => {{viz též|Afghánská kuchyně}} [813] => [[Soubor:Afghan cuisine.jpg|náhled|Některá z populárních jídel, zleva: 1. grilovaný jehněčí kebab ; 2. Palao a salá; 3. [[kuře Tandoori]] a 4. [[Mantu]] („knedlíky“). V místní kuchyni se mísí vlivy střední, východní a jižní Asie a stejně tak [[Blízký východ|blízkého východu]]. Téměř všechna jídla jsou nepálivá.]] [814] => Svých tradičních jídel si Afghánci příliš neužijí. Mnoho z nich žije na hranici chudoby a mnozí z nich dokonce pod ní (v některých částech Afghánistánu jsou dokonce lidé nuceni jíst listí ze stromů). Proto se častěji setkáváme s jídly mnohem jednoduššími. Nejčastěji se je afghánský chléb – ''[[naan]]'', speciální typ jogurtu – ''mast'' či zeleninové polévky. Strava je pak pochopitelně doplněna místním [[ovoce]]m a [[Zelenina|zeleninou]]. [[Maso]] či [[rýže]] se na jídelníček dostávají popravdě zřídka. Nejoblíbenějším nápojem v Afghánistánu je zelený, velmi slazený [[čaj]]. Čajovny jsou vůbec místem, kde je rušno. Lidé se tu scházejí a povídají a dokonce do nich často zvou své návštěvy. [815] => [816] => == Česká pomoc v Afghánistánu == [817] => [[Soubor:Aeromobilní operace 43. vpr, Afghánistán - Logar, 2009.jpeg|náhled|Český [[43. výsadkový pluk]] v provincii [[Lógar]], 2009]] [818] => [[Soubor:BVP2 IFVs in Afghanistan.JPG|náhled|České bojové vozidlo pěchoty v Afghánistánu v roce 2010]] [819] => [820] => === Česká účast v misi ISAF a vytvoření českého PRT === [821] => Souběžně s probíhající operací [[Operace Trvalá svoboda|Trvalá svoboda]] (OEF), která je dominantně americkou operací, zahájilo [[Severoatlantická aliance|NATO]] v Afghánistánu svoji rozsáhlou operaci [[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly|ISAF]] (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly, International Security Assistance Force).{{Citace periodika [822] => | příjmení = Hynek, Eicler [823] => | jméno = Nikola, Jan [824] => | titul = Češi v Afghánistánu [825] => | periodikum = Vojenské rozhledy [826] => | datum vydání = 24.5.2010 [827] => | ročník = XIX. [828] => | číslo = 2/2010 [829] => | strany = 88,89 [830] => | url = http://vojenskerozhledy.cz/kategorie/cesi-v-afghanistanu [831] => }} ČR se do mezinárodní operace ISAF zapojila roku 2002 vysláním polní nemocnice a polního chirurgického týmu.{{Citace periodika [832] => | příjmení = Stejskal [833] => | jméno = Libor [834] => | titul = Mise České republiky v Afghánistánu: Zkouška nových rozměrů [835] => | periodikum = Vojenské rozhledy [836] => | datum vydání = 23.11.2009 [837] => | ročník = XVIII. [838] => | číslo = 4/2009 [839] => | strany = 101 [840] => | url = http://vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/ozbrojene-konflikty/mise-ceske-republiky-v-afghanistanu-zkouska-novych-rozmeru [841] => }} Od konce roku 2002 operují v Afghánistánu [[provinční rekonstrukční tým]]y (Provincial Reconstruction Team, PRT), u kterých se předpokládá zajistit přechod z bojové fáze operace OEF do její stabilizační a rekonstrukční podoby.{{Citace periodika [842] => | příjmení = Zona [843] => | jméno = Pavel [844] => | titul = Provinční rekonstrukční týmy v Afghánistánu [845] => | periodikum = Vojenské rozhledy [846] => | datum vydání = 31.1.2008 [847] => | ročník = XVII. [848] => | číslo = 1/2008 [849] => | strany = 57 [850] => | url = https://vojenskerozhledy.cz/kategorie/mise-ceske-republiky-v-afghanistanu-zkouska-novych-rozmeru [851] => }} Od roku 2005 působili čeští vojáci v rámci německého rekonstrukčního týmu (PRT) s dánskou účastí ve Fajzábádu v provincii v provincii [[Badachšán]]. Kromě pyrotechniků a meteorologů, kteří působili na mezinárodním letišti v Kábulu, se jednalo o přibližně čtyřicetičlenný kontingent, rekrutovaný převážně ze 102. průzkumného praporu, působící v provincii Badachšán na severu země. Společně s německými a dánskými vojáky zajišťoval ochranu německého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT). Celkem se zde v šesti rotacích vystřídalo přibližně dvě stě padesát vojáků. [852] => [853] => V listopadu 2006 se téměř padesátičlenný kontingent ujal řízení mezinárodního letiště v Kábulu a přípravy jeho předání civilním orgánům. V dubnu následujícího roku zde začal působit rovněž kontingent české polní nemocnice, chemické jednotky, meteoskupiny a poradního týmu zaměřeného na výcvik afghánských vzdušných sil. K zásadní změně došlo v letech 2007–⁠2008, kdy Česká republika vyslala do Afghánistánu hned několik nových kontingentů, a celkově se tak prudce zvýšily počty zde nasazených českých vojáků, ale i policistů a civilních pracovníků. [854] => [855] => Paralelně s tím došlo k nasazení speciální jednotky Vojenské policie SOG v jedné z nejrizikovějších provincií na jihu země [[Hilmand (provincie)|Hílmand]]. Ve třech kontingentech se zde vystřídalo přes sto vojáků. Přelomovým rokem z hlediska nasazení našich vojáků v Afghánistánu je rok 2008. Česká diplomacie již delší dobu usilovala o vytvoření samostatného českého provinčního rekonstrukčního týmu, který by získal odpovědnost za některou z afghánských provincií. Původně mělo dojít k plnění toho úkolu po maďarských vojácích, ale Budapešť si nakonec stažení svého týmu rozmyslela. Pozornost České republiky se soustředila na provincii [[Logaritmicko-normální rozdělení|Lógar]], která zde v březnu 2008 vytvořili vlastní PRT. Ten se skládal z vojenské a civilní části. Početně menší civilní složka (5 až 10 osob) se věnovala rekonstrukčním projektům. Tvořili ji převážně experti relevantních ministerstev a rozvojových agentur. Vojenská složka PRT byla mnohem početnější. Zajišťovala bezpečnost všech členů týmu, jejich dopravu a komunikaci s ISAF. [856] => [857] => Až do června 2013 se v Lógaru vystřídalo v půlročních etapách jedenáct kontingentů. Původních necelých dvě stě vojáků se postupně navýšilo na téměř tři sta. Tým byl umístěn na základně Shank (pojmenované na počest amerického seržanta, který v Afghánistánu zahynul), vzdálené jen pár kilometrů od metropole provincie. Malá, předsunutá základna, se v průběhu našeho působení rozrostla do obřích rozměrů s vlastní přistávací dráhou. [858] => [859] => [[Soubor:Afghan National Police officers prepare to engage their targets under the guidance of Czech military police instructors during a small arms practice range at Forward Operating Base Shank, Logar province 120222-A-RR514-055.jpg|náhled|upright|vlevo|Čeští instruktoři cvičí afghánské vojáky 22. února 2012]] [860] => Výrazné zapojení v Lógaru zastínilo dva naše kontingenty, které měly od července 2008 do dubna 2009 v provincii Uruzgán na starost ochranu nizozemské základny Deh Rawod. Od prosince 2009 do prosince 2011 působilo v provincii [[Paktíka|Paktika]] celkem sedm kontingentů (v tříměsíčních intervalech) české vrtulníkové jednotky. Ta zajišťovala leteckou přepravu osob a materiálu, podporu nasazení [[Síly rychlé reakce NATO|sil rychlé reakce]], evakuaci zraněných a nemocných vojáků NATO a afghánských bezpečnostních sborů. V provincie [[Vardak|Wardak]], která není příliš vzdálená od Kábulu, byla bezpečnostní situace složitější. Od září 2010 do října 2013 zde byly nasazeny české mentorovací jednotky. Celkově se jednalo o pět OMLT /Operation Mentoring and Liaison Team/ týmů a jeden tým MAT /Military Advisory Team/. Jejich úkolem bylo cvičit, mentorovat a pomáhat v procesu plánování, velení a řízení afghánské pěší jednotky o síle praporu. Na podzim 2013 došlo k výrazné redukci počtů našich vojáků nasazených v této misi. Po odchodu českých vojáků z Lógaru se naší nejpočetnější jednotkou v Afghánistánu stala od října toho roku strážní rota BAF (Bagram Air Field). Jejím úkolem bylo střežit a aktivně chránit jednu z největších spojeneckých základen v této zemi [[Letecká základna Bagrám|Bagrám]]. Její příslušníci operovali i v okolí základny s cílem eliminovat nepřátelské aktivity proti tomuto velkému objektu [861] => [862] => V misi ISAF kromě této strážní roty působila výcviková letecká jednotka AAT (Air Advisory Team). Sídlila na mezinárodním letišti v Kábulu a zaměřovala se na poradenství a výcvik afghánských pilotů a pozemního leteckého personálu. Na kábulském letišti byl dislokován náš národní podpůrný prvek, velitelství úkolového uskupení a chirurgický tým. V misi ISAF působili také vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova.{{Citace elektronické monografie [863] => | příjmení = [864] => | jméno = MO ČR [865] => | titul = Úkolové uskupení AČR v misi Resolute Support Mission [866] => | url = http://www.mise.army.cz/historie-misi/ukolove-uskupeni-acr-v-misi-resolute-support-mission-205929/ [867] => | vydavatel = Army.cz [868] => | místo = Praha [869] => | datum vydání = 30.11.2018 [870] => | datum přístupu = 28.4.2019 [871] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190428093419/http://www.mise.army.cz/historie-misi/ukolove-uskupeni-acr-v-misi-resolute-support-mission-205929/ [872] => | datum archivace = 2019-04-28 [873] => | nedostupné = ano [874] => }} [875] => [876] => === Humanitární a rozvojová pomoc z České republiky === [877] => Česká republika je v Afghánistánu dlouhodobě přítomna i na poli humanitární a rozvojové pomoci. Významnou součástí byly do roku 2012 projekty rychlého dopadu (tzv. Quick Impact Projects) a peníze z ČR také potřebným do Afghánistánu směřovaly prostřednictvím britské nevládní organizace HALO trust.{{Citace periodika|příjmení = Ministerstvo zahraničních věcí|jméno = ČR|titul = Afghánistán – humanitární pomoc – přehled|periodikum = zahraniční vztahy|datum = 26.6.2014|ročník = |číslo = |strany = |url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/humanitarni_pomoc/projekty/humanitarni_pomoc_prehled_2005_2010.html}} [878] => [879] => V zemi již od roku 2012 působí také organizace [[Člověk v tísni]]. Ta se nezaměřuje jen na akutní řešení problémů, ale také na jejich dlouhodobé udržitelné řešení. V současné době (2016) [[Člověk v tísni]] v Afghánistánu má dvě stálá centra v Kábulu a Mazáre Šerífu a osm terénních kanceláří.{{Citace elektronické monografie|titul = www.clovekvtisni.cz|url = https://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/afghanistan|vydavatel = www.clovekvtisni.cz|datum přístupu = 2016-02-11}} [880] => [881] => == Zajímavosti == [882] => V Afghánistánu se prý nachází nejvýše položené hnízdiště [[Plameňák růžový|plameňáka růžového]] (3 000 [[nadmořská výška|m n. m.]]).{{Doplňte zdroj}} [883] => [884] => == Odkazy == [885] => === Poznámky === [886] => [887] => [888] => === Reference === [889] => [890] => [891] => === Literatura === [892] => * CHLÁDEK, Milan. [http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0001-milan-chladek--zeme-bilych-holubic.htm ''Země bílých holubic''] ''Afghánistán na vlastní kůži.'' Praha, NZB 2009. {{ISBN|978-80-904272-0-4}} [893] => * {{Citace monografie [894] => | příjmení = Marek [895] => | jméno = Jan [896] => | rok = 2003 [897] => | titul = Afghánistán [898] => | vydavatel = Libri [899] => | místo = Praha [900] => | stránky = [901] => | poznámka = [902] => | isbn = 80-7277-128-0 [903] => }} [904] => * {{Citace monografie [905] => | příjmení = Marek [906] => | jméno = Jan [907] => | rok = 2006 [908] => | titul = Dějiny Afghánistánu [909] => | vydavatel = Nakladatelství lidové noviny [910] => | místo = Praha [911] => | stránky = [912] => | poznámka = [913] => | isbn = 80-7106-445-9 [914] => }} [915] => [916] => === Související články === [917] => * [[Seznam představitelů Afghánistánu]] [918] => * [[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly]] [919] => * [[Provinční rekonstrukční tým]] [920] => * [[Transafghánský plynovod]] [921] => * [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|Válka v Afghánistánu]] [922] => [923] => === Externí odkazy === [924] => * {{Commons}} [925] => * {{Commonscat}} [926] => * {{Wikicitáty|téma=Afghánistán}} [927] => * {{Wikislovník|heslo=Afghánistán}} [928] => * {{Otto|heslo=Afgánistán}} [929] => * {{Wikizprávy|kategorie=Afghánistán}} [930] => * [http://www.cesty.in/afghanistan#mapy_afghanistanu Topografické mapy Afghánistánu (1:300 000)], cesty.in [931] => * [http://www.lib.utexas.edu/maps/jog/afghanistan/index_map.html Topografické mapy Afghánistánu 1:250 000], [[Texaská univerzita v Austinu]] [932] => * [https://web.archive.org/web/20160305055100/http://www.afganistan.plan.pl/ Afghánistán Internetová mapa] [933] => * [https://web.archive.org/web/20090628203245/http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=263 Projekty Člověka v tísni v Afghánistánu], clovekvtisni.cz [934] => * http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/humanitarni_pomoc/projekty/humanitarni_pomoc_prehled_2005_2010.html [935] => * [http://www.prtlogar.cz Oficiální stránky českého Provinčního rekonstrukčního týmu], prtlogar.cz [936] => * [http://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/68751/holky-v-minisuknich-v-afghanistanu-skutecne-to-tak-bylo.html Holky v minisukních v Afghánistánu? Skutečně to tak bylo], Reflex.cz [937] => * {{Citace elektronické monografie [938] => | titul = Afghanistan – Amnesty International Report 2011 [939] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/afghanistan/report-2011 [940] => | datum přístupu = 2011-08-16 [941] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [942] => | jazyk = anglicky [943] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110903212337/http://www.amnesty.org/en/region/afghanistan/report-2011 [944] => | datum archivace = 2011-09-03 [945] => | nedostupné = ano [946] => }} [947] => * {{Citace elektronické monografie [948] => | titul = Afghanistan (2011) [949] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=7980 [950] => | datum přístupu = 2011-08-16 [951] => | vydavatel = [[Freedom House]] [952] => | jazyk = anglicky [953] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225230/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=7980&year=2011 [954] => | datum archivace = 2011-08-23 [955] => | nedostupné = ano [956] => }} [957] => * {{citace elektronické monografie [958] => | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/afghanistan/report-1110.pdf?view=Binary [959] => | titul = Country of Origin Information Report – Afghanistan [960] => | vydavatel = UK Border Agency [961] => | datum vydání = 2011-10-11 [962] => | datum přístupu = 2011-12-10 [963] => | jazyk = anglicky [964] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141543/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/afghanistan/report-1110.pdf?view=Binary [965] => | datum archivace = 2011-12-08 [966] => | nedostupné = ano [967] => }} [968] => * {{Citace elektronické monografie [969] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [970] => | titul = BTI 2010 — Afghanistan Country Report [971] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Afghanistan.pdf [972] => | datum vydání = 2009 [973] => | datum přístupu = 2011-08-16 [974] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [975] => | místo = Gütersloh [976] => | jazyk = anglicky [977] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521011924/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Afghanistan.pdf [978] => | datum archivace = 2011-05-21 [979] => | nedostupné = ano [980] => }} [981] => * {{Citace elektronické monografie [982] => | korporace = Bureau of South and Central Asian Affairs [983] => | titul = Background Note: Afghanistan [984] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5380.htm [985] => | datum vydání = 2010-12-06 [986] => | datum přístupu = 2011-08-16 [987] => | vydavatel = U.S. Department of State [988] => | jazyk = anglicky [989] => }} [990] => * {{Citace elektronické monografie [991] => | korporace = CIA [992] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [993] => | titul = The World Factbook – Afghanistan [994] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html [995] => | datum aktualizace = 2011-07-14 [996] => | datum přístupu = 2011-08-16 [997] => | jazyk = anglicky [998] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170920072213/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html [999] => | datum archivace = 2017-09-20 [1000] => | nedostupné = ano [1001] => }} [1002] => * {{Citace elektronické monografie [1003] => | korporace = Library of Congress [1004] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1005] => | titul = Country Profile: Afghanistan [1006] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Afghanistan.pdf [1007] => | datum vydání = 2008-08-25 [1008] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1009] => | jazyk = anglicky [1010] => }} [1011] => * {{Citace elektronické monografie [1012] => | příjmení = Ali [1013] => | jméno = Mohammad [1014] => | spoluautoři = a kol. [1015] => | titul = Afghanistan [1016] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/7798/Afghanistan [1017] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1018] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1019] => | jazyk = anglicky [1020] => }} [1021] => [1022] => {{Afghánistán}} [1023] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1024] => {{Asie}} [1025] => {{Autoritní data}} [1026] => {{Portály|Geografie}} [1027] => [1028] => [[Kategorie:Afghánistán| ]] [1029] => [[Kategorie:Země Střední Asie]] [1030] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1031] => [[Kategorie:Emiráty]] [1032] => [[Kategorie:Íránské státy a území]] [1033] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1034] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [1035] => [[Kategorie:Paštsky mluvící státy a území]] [1036] => [[Kategorie:Persky mluvící státy a území]] [1037] => [[Kategorie:Jihoasijské země]] [1038] => [[Kategorie:Teokracie]] [1039] => [[Kategorie:Íránská vysočina]] [1040] => [[Kategorie:Islámské státy]] [1041] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1747]] [] => )
good wiki

Afghánistán

Afghánistán , plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu. Leží na pomezí střední a jižní Asie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tálibán','Kábul','islám','Tádžikové','Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly','Hámid Karzaj','Paštunové','Hazárové','Uzbeci','Herát','Pákistán','Írán'

Hazárové

Herát

Írán

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Kábul

Pákistán

Paštunové

Tádžikové

Tálibán

Uzbeci