Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15482764 [id] => 15482764 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pákistán [uri] => Pákistán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Pákistánu [2] => | úřední název = اسلامی جمہوریۂ پاکستان
Islámí džamhúri-ye Pákistán [3] => | úřední název česky = Pákistánská islámská republika [4] => | vlajka = Flag of Pakistan.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Pákistánu [6] => | znak = State emblem of Pakistan.svg [7] => | mapa umístění = Pakistan (orthographic projection).svg [8] => | popisek mapy = Poloha Pákistánu kontrolované území tmavě zeleně. Nárokované území světle zeleně. [9] => | rozloha = 803 940 [10] => | rozlmisto = 34 [11] => | procent vody = 3,1 [12] => | počet obyvatel = 219 290 153 [13] => | obyvmisto = 5 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [15] => | hustota = 197 [16] => | hustmisto = [17] => | HDI = 0,562 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2007 [21] => | HDImísto = 139 [22] => | jazyk = [[urdština]], [[paňdžábština]], [[paštština]], [[sindhština]], [[balúčština]], [[angličtina]] a další jazyky [23] => | náboženství = [[islám]] [24] => | nejvyšší hora = [[K2|Čhokori]] (K2) [25] => | výška nejvyšší hory = 8611 [26] => | státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[parlamentní republika]] [27] => | hlavní město = [[Islámábád]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Ásif Alí Zardárí]] [30] => | funkce2 = Premiér [31] => | vládce2 = [[Šáhbáz Šaríf]] [32] => | článek o hymně = Pákistánská hymna [33] => | hymna = Pak sarzamin shad bad [34] => | datum vzniku = [[1947]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [36] => | měna = [[pákistánská rupie]] [37] => | kód měny = PKR [38] => | HDP/ob. = 5 011{{Citace elektronické monografie | korporace=Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14 | url archivu=https://web.archive.org/web/20170123144932/http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum archivace=2017-01-23 | nedostupné=ne }} [39] => | HDP/ob.misto = 135 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 586 [42] => | iso3 = PAK [43] => | iso2 = PK [44] => | mpz = PK [45] => | doména = pk [46] => | předvolba = +92 [47] => | čas = +5 [48] => | commonscat = Pakistan [49] => }} [50] => '''Pákistán''' ([[urdština]] پاکستان, pakistan), plným názvem '''Pákistánská islámská republika''' ([[urdština]] اسلامی سیاست پاکستان, islami siasatdaan e pakistan) {{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| titul =Ministerstvo zahraničních věcí České republiky| url =http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/pakistan/index.html| vydavatel =| místo =| datum vydání =| datum přístupu =2017-05-15| url archivu =https://web.archive.org/web/20171102163303/http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/pakistan/index.html| datum archivace =2017-11-02| nedostupné =ne}}, je [[federace|federativní]] [[republika]] ležící v [[Jižní Asie|jižní]] [[Asie|Asii]]. Na jihovýchodě hraničí s [[Indie|Indií]], na severovýchodě s [[Čína|Čínou]], na severozápadě s [[Afghánistán]]em, na jihozápadě s [[Írán]]em. S téměř 227 miliony obyvatel je pátou nejlidnatější zemí světa a druhou nejlidnatější [[Islám|muslimskou]] zemí na světě. Při svém vzniku v roce 1947 měla země přitom jen 32 milionů obyvatel. Populační boom trvá, takže se očekává, že okolo roku 2045 bude mít Pákistán 400 milionů obyvatel. Z hlediska rozlohy je 33. největší zemí planety. [51] => [52] => Hlavním městem je [[Islámábád]]. Největším městem je přístav [[Karáčí]], který byl až do roku 1960 hlavním městem. Karáčí má téměř 15 milionů obyvatel, tedy zhruba stejně jako bývalé [[Československo]]. I druhé největší město [[Láhaur]] má více obyvatel než [[Česko]], asi 11 milionů. Pákistán je etnicky a jazykově různorodá země. [53] => [54] => Již před 9000 lety fungovala na území Pákistánu vyspělá kultura, kterou archeologové nazývají [[Méhrgarh]]. Následná [[Harappská kultura]] byla první známá městská kultura na [[Indický subkontinent|Indickém subkontinentu]]. Poté území spadalo pod různé říše, aby se v 19. století dostalo pod kontrolu [[Britské impérium|Britů]]. Současný stát vznikl roku 1947 rozdělením [[Britská Indie|Britské Indie]] na [[Hinduismus|hinduistickou]] část ([[Indie|Indii]]) a [[Islám|muslimskou]] část (Pákistán). Zpočátku si ponechal [[Seznam britských králů|britského panovníka]] v čele, ale roku 1956 se stal [[Republika|republikou]]. V roce 1971 se Východní Pákistán po devět měsíců trvající [[Bangladéšská válka za nezávislost|občanské válce]] odtrhl a vyhlásil samostatnost jakožto [[Bangladéš]]. V následujících čtyřech desetiletích se v Pákistánu střídaly vlády civilní i vojenské, demokratické i [[Autoritarismus|autoritářské]], relativně [[Sekularismus|sekulární]] i [[Islamismus|islamistické]]. V roce 2008 Pákistán zvolil civilní vládu a v roce 2010 přijal [[parlamentní systém]] s pravidelnými volbami. Islám zůstává [[Státní náboženství|státním náboženstvím]]. [55] => [56] => [[Ekonomika Pákistánu|Pákistánská ekonomika]] je jednou z nejvíce rostoucích na světě a očekává se její brzké zařazení mezi dvacet největších světových ekonomik. Pákistán je regionální [[velmoc]] a má šesté největší stálé ozbrojené síly na světě. Ty disponují [[Jaderná zbraň|jadernými zbraněmi]]. Silnou armádu buduje Pákistán zejména kvůli napjatým vztahům se sousední Indií. Je členskou zemí [[Commonwealth]]u a [[Organizace islámské spolupráce]]. Bývá označován za hlavního spojence [[Spojené státy americké|Spojených států]] mimo [[Severoatlantická aliance|NATO]]. [57] => [58] => == Etymologie == [59] => Označení tehdejší severozápadní části [[britská Indie|britské Indie]] obývané muslimským obyvatelstvem jako ''Pákistán'' bylo vytvořeno v roce 1933 [[Choudhary Rahmat Ali|Choudharym Rahmatem Alim]], muslimským aktivistou. Jedná se o [[akronym]] '''Pakstan''' z počátečních slov tehdejších provincií, které zahrnovaly pozdější Pákistán: [[Paňdžáb|'''P'''aňdžáb]], [[Chajbar Paštúnchwá|'''A'''fghánská provincie]], [[Kašmír|'''K'''ašmír]], [[Sindh|'''S'''indh]] a [[Balúčistán|Balúčis'''tán''']]. Písmeno „i“ bylo přidáno pro usnadnění výslovnosti.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Filipský [61] => | jméno = [62] => | příjmení2 = Holman [63] => | jméno2 = a kol. autorů [64] => | rok = 2008 [65] => | titul = Dějiny Indie [66] => | vydavatel = Lidové noviny [67] => | místo = Praha [68] => | stránky = 1054 [69] => | poznámka = dále jen [Hradečný] [70] => | isbn = 80-7106-493-9 [71] => }} Zároveň v [[perština|perštině]] a urdštině znamená „země čistých“ (od perského slova پاک ''pâk'' „čistý“), tento význam je však až druhotný.https://www.britannica.com/place/Pakistan/History [72] => [73] => == Historie == [74] => [75] => === Rané dějiny === [76] => [[Soubor:Mohenjodaro Sindh.jpeg|vlevo|náhled|[[Mohendžodaro]]]] [77] => [[Soubor:Lahore Fort view from Baradari.jpg|vlevo|náhled|[[Láhaurská pevnost]]]] [78] => V [[paleolit]]u, před 500 až 125 tisíci lety, se na území Pákistánu rozvíjela kultura, kterou archeologové nazvali [[Kultura Sóán|sóánskou]], a jejíž [[Industrie|industrii]] lze přiřadit k [[acheuléen]]u.{{Citace periodika [79] => | příjmení = Mohapatra [80] => | jméno = G. C. [81] => | titul = Soanian-Acheulian Relationship [82] => | periodikum = Bulletin of the Deccan College Research Institute [83] => | datum vydání = 1990 [84] => | ročník = 49 [85] => | strany = 251–259 [86] => | issn = 0045-9801 [87] => | url = https://www.jstor.org/stable/42930294 [88] => | datum přístupu = 2022-03-24 [89] => }} [[Neolit]]ické osídlení je doloženo již v 7. tisíciletí př. n. l., významným jeho pozůstatkem je především [[Méhrgarh]].{{Citace periodika [90] => | příjmení = JARRIGE [91] => | jméno = Jean-Francois [92] => | titul = The Early Architectural Traditions of Greater Indus as Seen from Mehrgarh, Baluchistan [93] => | periodikum = Studies in the History of Art [94] => | datum vydání = 1993 [95] => | ročník = 31 [96] => | strany = 25–33 [97] => | issn = 0091-7338 [98] => | url = https://www.jstor.org/stable/42620470 [99] => | datum přístupu = 2022-03-24 [100] => }} Počátky rozvinuté civilizace na území Pákistánu lze vypozorovat už ve 3. tisíciletí př. n. l., zejména v oblasti kolem řeky [[Indus]]. Zde se rozvíjela [[harappská kultura]], jejímiž nejvýznamnějšími centry byly [[Harappa]] a [[Mohendžodaro]].{{Citace periodika [101] => | příjmení = Kenoyer [102] => | jméno = Jonathan Mark [103] => | titul = The Indus Valley Tradition of Pakistan and Western India [104] => | periodikum = Journal of World Prehistory [105] => | datum vydání = 1991 [106] => | ročník = 5 [107] => | číslo = 4 [108] => | strany = 331–385 [109] => | issn = 0892-7537 [110] => | url = https://www.jstor.org/stable/25800603 [111] => | datum přístupu = 2022-03-24 [112] => }}{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Mohendžodaro: důvod zániku fascinující civilizace v Pákistánu nikdo nezná [114] => | periodikum = iDNES.cz [115] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/mohendzodaro-mohenjo-daro-pakistan-archeologie.A170530_113557_kolem-sveta_hig [116] => | datum vydání = 2017-05-30 [117] => | jazyk = cs [118] => | datum přístupu = 2022-03-24 [119] => }} [120] => [121] => Okolo roku 1500 bylo území začleněno do široké indoárijské kultury, obvykle zvané [[Védské období|védská]]. Tehdy se začal šířit [[hinduismus]], jehož nejvýznamnějším centrem na území Pákistánu byl zprvu [[Multán]]. K důležitým státním útvarům patřila [[Gandhára]], rozvíjející se asi od 6. století př. n. l. Jejím významným duchovním centrem byla [[Taxila]], v jejíž proslulé škole dlouho působil i známý učenec [[Čánakja]]. Zde se začaly do náboženských představ přimíchávat [[Buddhismus|buddhistické]] příměsi, jak dosvědčuje i [[gandhárské umění]]. [122] => [123] => Území Pákistánu bylo ovšem ovládáno velkými říšemi, okolo roku 519 př. n. l. [[Achaimenovská říše|Achaimenovskou]], roku 326 př. n. l. ho dobyl [[Alexandr Veliký]], později území ovládla [[Maurjovská říše]]. [[Helenizace]] nebyla však jednorázová a krátkodobá, v oblasti se dlouho držely dva [[Helénismus|helenistické]] státní útvary, nejprve [[Řecko-baktrijské království|Řecko-baktrijského království]] (256–125 př. n. l.) a posléze [[Indo-řecké království]] (185 př. n. l.–10).{{Citace periodika [124] => | příjmení = Sidky [125] => | jméno = H. [126] => | titul = Alexander the Great, the Graeco-Bactrians, and Hunza: Greek Descents in Central Asia [127] => | periodikum = Central Asiatic Journal [128] => | datum vydání = 1999 [129] => | ročník = 43 [130] => | číslo = 2 [131] => | strany = 232–248 [132] => | issn = 0008-9192 [133] => | url = https://www.jstor.org/stable/41928199 [134] => | datum přístupu = 2022-03-24 [135] => }}{{Citace periodika [136] => | příjmení = Jakobsson [137] => | jméno = Jens [138] => | titul = Who Founded the Indo-Greek Era of 186/5 B.C.E.? [139] => | periodikum = The Classical Quarterly [140] => | datum vydání = 2009 [141] => | ročník = 59 [142] => | číslo = 2 [143] => | strany = 505–510 [144] => | issn = 0009-8388 [145] => | url = https://www.jstor.org/stable/20616702 [146] => | datum přístupu = 2022-03-24 [147] => }}{{Citace periodika [148] => | příjmení = WALLACE [149] => | jméno = Shane [150] => | titul = Greek Culture in Afghanistan and India: Old Evidence and New Discoveries [151] => | periodikum = Greece & Rome [152] => | datum vydání = 2016 [153] => | ročník = 63 [154] => | číslo = 2 [155] => | strany = 205–226 [156] => | issn = 0017-3835 [157] => | url = https://www.jstor.org/stable/26776786 [158] => | datum přístupu = 2022-03-24 [159] => }} Tyto helénské útvary pěstovaly kulturu někdy nazývanou řecko-buddhistická.{{Citace elektronického periodika [160] => | titul = Greco-Buddhism [161] => | periodikum = www.hellenicaworld.com [162] => | url = http://www.hellenicaworld.com/Greece/LX/en/GrecoBuddhism.html [163] => | datum přístupu = 2022-03-24 [164] => }} Důležité bylo, že i lokální dynastie, které převzaly moc po pádu helénského světa (sídlily v [[Sindh]]u), byly buddhistické, takže nedošlo ke znovuetablování hinduismu. [165] => [166] => Roku 711 pak území dobyl [[Umajjovci|umajjovský]] válečník [[Muhammad ibn al-Kásim ath-Thakaff]] a začal se šířit [[islám]].{{Citace elektronického periodika [167] => | příjmení = Ahmed [168] => | jméno = Nazeer [169] => | titul = The Conquest of Sindh [170] => | periodikum = History of Islam [171] => | url = https://historyofislam.com/contents/the-age-of-faith/the-conquest-of-sindh/ [172] => | datum vydání = 2009-12-11 [173] => | jazyk = en-US [174] => | datum přístupu = 2022-03-24 [175] => }} Současnou pákistánskou politickou elitou je tento okamžik stále více vnímán jako klíčový historický zlom, v němž hledá počátek Pákistánu.{{Citace periodika [176] => | příjmení = Paracha [177] => | jméno = Nadeem F [178] => | titul = Why some in Pakistan want to replace Jinnah as the founder of the country with an 8th century Arab [179] => | periodikum = Scroll.in [180] => | jazyk = en-US [181] => | url = https://scroll.in/article/721012/why-some-in-pakistan-want-to-replace-jinnah-as-the-founder-of-the-country-with-an-8th-century-arab [182] => | datum přístupu = 2022-03-24 [183] => }}{{Citace elektronického periodika [184] => | příjmení = Paracha [185] => | jméno = Nadeem F. [186] => | titul = The first Pakistani? [187] => | periodikum = Dawn.com [188] => | url = http://www.dawn.com/news/1175127 [189] => | datum vydání = 2015-04-12 [190] => | jazyk = en [191] => | datum přístupu = 2022-03-24 [192] => }} Zajímavostí je, že první islámští misionáři v Pákistánu byly z velké části [[Súfismus|súfisté]] (islámští mystici). Od 10. století oblast Pákistánu ovládaly různé muslimské říše. První z nich byla [[Ghaznovská říše]] (975–1187), jejíž [[Turkické národy|turkičtí]] vládci nejprve sídlili v [[Afghánistán]]u, ale roku 1151 za své sídlo zvolili [[Láhaur]].{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení = Khalid [194] => | jméno = Haroon [195] => | titul = How old is Lahore? The clues lie in a blend of historical fact and expedient legend [196] => | periodikum = Scroll.in [197] => | url = https://scroll.in/article/905700/how-old-is-lahore-the-clues-lie-in-a-blend-of-historical-fact-and-expedient-legend [198] => | jazyk = en-US [199] => | datum přístupu = 2022-03-24 [200] => }} Poté byl Pákistán připojen kulturně k Indii, když se stal součástí dvou mohutných indických muslimských říší: [[Dillíský sultanát|Dillíského sultanátu]] (1206–1526) a [[Mughalská říše|Mughalské říše]] (1526–1857). Mughalové přinesli perskou kulturu. Klíčovými městy se v té době staly Láhaur a [[Thatta]], kde lze nalézt nejvíce pozůstatků [[Mughalská architektura|mughalské architektury]] ([[Bádišáhova mešita]], [[Láhaurská pevnost]]). [201] => [202] => Britská nadvláda nad územím Pákistánu má zárodek v roce 1839, kdy Britové obsadili tehdy malou rybářskou vesničku [[Karáčí]] a učinili z ní svou vojenskou základnu pro potřeby svých bojovníků v [[První anglo-afghánská válka|první anglo-afghánské válce]]. V roce 1893 již Britové ovládali celé území dnešního Pákistánu. Učinili ho součástí [[Britská Indie|Britské Indie]]. [203] => [204] => === Nezávislost a konflikty s Indií === [205] => [[Soubor:Sayyid Ahmad Khan.jpg|vlevo|náhled|239x239pixelů|[[Sajjid Ahmad Chán]]]] [206] => [[Soubor:Muhammad Ali Jinnah.jpg|náhled|[[Muhammad Alí Džinnáh]], otec zakladatel Pákistánu]] [207] => Spojení s převážně [[Hinduismus|hinduistickými]] indickými oblastmi však vyvolávalo četné konflikty. Prvním signálem napětí byl jazykový spor z roku 1867, který řešil, zda [[hindština]] a [[urdština]] jsou jedním jazykem.{{Citace elektronického periodika [208] => | titul = Definition against External Rivals: The Hindi-Urdu Controversy [209] => | periodikum = publishing.cdlib.org [210] => | url = https://publishing.cdlib.org/ucpressebooks/view?docId=ft6p3007sk&chunk.id=d0e10267&toc.depth=1&toc.id=d0e10062&brand=ucpress [211] => | datum přístupu = 2022-03-24 [212] => }} Výraznou roli poté sehrál [[Sajjid Ahmad Chán]], muslimský intelektuál, který založil tzv. alígarhské hnutí, které prosazovalo evropský způsob vzdělávání a vyzývalo indické muslimy k loajalitě vůči britské správě. To budilo nevoli hinduistických Indů, kteří v tom viděli podvracení svých emancipačních snah. Sajjid Ahmad Chán zpočátku viděl muslimy a hinduisty v Britské Indii jako jeden národ dvou konfesí. Rostoucí napětí mezi představiteli obou náboženství ho však přivedlo k [[Teorie dvou národů|teorii dvou národů]], která se stala jádrem pákistánského nacionalismu (či též náboženského nacionalismu).{{Citace periodika [213] => | příjmení = Malik [214] => | jméno = Hafeez [215] => | titul = Sir Sayyid Ahmad Khan's Doctrines of Muslim Nationalism and National Progress [216] => | periodikum = Modern Asian Studies [217] => | datum vydání = 1968 [218] => | ročník = 2 [219] => | číslo = 3 [220] => | strany = 221–244 [221] => | issn = 0026-749X [222] => | url = https://www.jstor.org/stable/311594 [223] => | datum přístupu = 2022-03-24 [224] => }}{{Citace periodika [225] => | příjmení = Malik [226] => | jméno = Hafeez [227] => | titul = Sir Sayyid Ahmad Khan's Contribution to the Development of Muslim Nationalism in India [228] => | periodikum = Modern Asian Studies [229] => | datum vydání = 1970 [230] => | ročník = 4 [231] => | číslo = 2 [232] => | strany = 129–147 [233] => | issn = 0026-749X [234] => | url = https://www.jstor.org/stable/311608 [235] => | datum přístupu = 2022-03-24 [236] => }} [237] => [238] => Tato koncepce se stala základem ideologie [[Muslimská liga|Muslimské ligy]], politické strany založené roku 1906 v [[Dháka|Dháce]]. V roce 1913 do této strany vstoupil [[Muhammad Alí Džinnáh]], roku 1916 se stal jejím předsedou.{{Citace elektronického periodika [239] => | příjmení = Talbot [240] => | jméno = Ian [241] => | titul = Jinnah and the Making of Pakistan {{!}} History Today [242] => | periodikum = www.historytoday.com [243] => | url = https://www.historytoday.com/archive/jinnah-and-making-pakistan [244] => | datum přístupu = 2022-03-25 [245] => }} Další výraznou postavou strany byl [[Muhammad Iqbal]]. V roce 1940 strana přijala tzv. Láhaurskou rezoluci, která žádala rozdělení Indie a vznik samostatného muslimského státu.{{Citace periodika [246] => | příjmení = Datta [247] => | jméno = V. N. [248] => | titul = The Pakistan Resolution (1940) [249] => | periodikum = Proceedings of the Indian History Congress [250] => | datum vydání = 2000 [251] => | ročník = 61 [252] => | strany = 761–769 [253] => | issn = 2249-1937 [254] => | url = https://www.jstor.org/stable/44148151 [255] => | datum přístupu = 2022-03-24 [256] => }}{{Citace monografie [257] => | titul = Muslim League Session 1940 & the Lahore Resolution: Documents [258] => | url = https://books.google.cz/books/about/Muslim_League_Session_1940_the_Lahore_Re.html?id=ho5GAQAAIAAJ&redir_esc=y [259] => | vydavatel = National Institute of Historical and Cultural Research [260] => | počet stran = 418 [261] => | isbn = 978-969-415-022-2 [262] => | poznámka = Google-Books-ID: ho5GAQAAIAAJ [263] => | jazyk = en [264] => }} Přitom, na rozdíl od [[Indický národní kongres|Indického národního kongresu]], strana podporovala Brity ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a získávala u nich podporu pro ideu rozdělení Indie po náboženské linii. V roce 1944 Džinnáh vedl v [[Bombaj]]i rozsáhlá jednání s [[Mahátma Gándhí|Mahátmou Gándhím]] o podobě poválečné Indie, ale shodu nenalezli.{{Citace periodika [265] => | příjmení = Siddiqi [266] => | jméno = Zahoor [267] => | titul = Gandhi—Jinnah Equation [268] => | periodikum = Proceedings of the Indian History Congress [269] => | datum vydání = 2013 [270] => | ročník = 74 [271] => | strany = 629–639 [272] => | issn = 2249-1937 [273] => | url = https://www.jstor.org/stable/44158866 [274] => | datum přístupu = 2022-03-24 [275] => }} [276] => [277] => Po válce Britové oznámili, že se v krátké době z Indie stáhnou. Debaty o novém uspořádání nabraly na obrátkách. Indický národní kongres dlouho argumentoval tím, že Muslimská liga nereprezentuje většinu indických muslimů, avšak když ve volbách v roce 1946 Liga získala 90 procent parlamentních křesel vyhrazených pro muslimy, tento argument padl. Poslední pokus, jak zabránit [[rozdělení Indie]], učinili Britové roku 1946, ale ztroskotali.{{Citace periodika [278] => | příjmení = Noorani [279] => | jméno = A. G. [280] => | titul = Collapse of the Cabinet Mission's Plan [281] => | periodikum = Economic and Political Weekly [282] => | datum vydání = 1979 [283] => | ročník = 14 [284] => | číslo = 47 [285] => | strany = 1918–1920 [286] => | issn = 0012-9976 [287] => | url = https://www.jstor.org/stable/4368164 [288] => | datum přístupu = 2022-03-24 [289] => }} Poté již poslední místokrál Britské Indie [[Louis Mountbatten]] souhlasil s rozdělením. O půlnoci 15. srpna 1947 tak vznikly dva nezávislé státy, [[Dominium Indie]] a [[Dominium Pákistán]], a to z rozhodnutí [[Parlament Spojeného království|parlamentu Spojeného království]] ([[Zákon o nezávislosti Indie]]). Džinnáh se stal prvním [[Generální guvernér Pákistánu|generálním guvernérem]] Pákistánu. Prvním premiérem byl jmenován [[Líákat Alí Chán]]. [290] => [[Soubor:War1947-48.jpg|vlevo|náhled|Pákistánští vojáci během první války v Kašmíru]] [291] => Rozdělení vedlo k obrovským přesunům obyvatelstva. 10–15 milionů lidí muselo opustit své domovy, buď dobrovolně, aby nebyli menšinou v cizím státě, anebo byli vyhnáni. Z Indie do Pákistánu odešlo asi 6,5 milionu muslimů. Opačným směrem mířilo asi 5 milionu hinduistů. Šlo o největší migrační vlnu v lidské historii. Proces nebyl poklidný. Řada násilných střetů byla nepřehledná a dodnes historici tento jev s obtížemi mapují. Někde bylo násilí organizováno a mělo povahu [[Etnická čistka|etnických čistek]] (v podezření jsou zvláště [[Sikhismus|sikhští]] [[Mahárádža|mahárádžové]]). Počet obětí násilností je nejasný, odhady se pohybují mezi několika stovkami tisíc až dvěma miliony. Vyhánění i migrační příval byly rovněž doprovázeny mimořádnou vlnou násilí na ženách.{{Citace elektronického periodika [292] => | titul = Před 70 lety vznikla samostatná Indie, nezávislost spustila obří migraci [293] => | periodikum = iDNES.cz [294] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/70-vyroci-nezavislost-indie-pakistan.A170814_131044_zahranicni_ert [295] => | datum vydání = 2017-08-15 [296] => | datum přístupu = 2020-06-21 [297] => }}{{Citace elektronického periodika [298] => | titul = Krvavý zrod Indie a Pákistánu. Dva miliony mrtvých a rány, které se hojí dodnes [299] => | periodikum = Plus [300] => | url = https://plus.rozhlas.cz/krvavy-zrod-indie-a-pakistanu-dva-miliony-mrtvych-a-rany-ktere-se-hoji-dodnes-7688337 [301] => | datum vydání = 2017-07-18 [302] => | jazyk = cs [303] => | datum přístupu = 2020-06-21 [304] => }} Vzápětí vznikl mezi Indií a Pákistánem spor o hranice, jak je Britové narýsovali. Nejznámějším je [[Konflikt v Kašmíru|spor o Kašmír]], s většinovou muslimskou populací. Ten přerostl v [[První válka v Kašmíru|první válku v Kašmíru]] (1947-1948). Skončila ustavením tzv. [[linie kontroly]], kompromisní hranice, s níž ale ani jedna strana není spokojena.{{Citace elektronického periodika [305] => | příjmení = Kejlová [306] => | jméno = Tamara [307] => | titul = Spor jaderných států o Kašmír hoří už dekády. Muslimové se bojí okupace, pandité touží po návratu [308] => | periodikum = ČT24 [309] => | vydavatel = Česká televize [310] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2907377-spor-jadernych-statu-o-kasmir-hori-uz-dekady-muslimove-se-boji-okupace-pandite-touzi-po [311] => | datum vydání = 2019-08-29 [312] => | jazyk = cs [313] => | datum přístupu = 2022-03-24 [314] => }} [315] => [316] => Východní a západní Pákistán v roce [[1956]] vytvořily po přijetí ústavy Islámskou republiku Pákistán. Prvním prezidentem se stal [[Iskandar Mírza]]. O dva roky později byl po vojenském převratu vedeném generálem [[Ajub Chán|Ajubem Chánem]] zaveden [[výjimečný stav]].{{Citace periodika [317] => | příjmení = Wilcox [318] => | jméno = Wayne Ayres [319] => | titul = The Pakistan Coup d'Etat of 1958 [320] => | periodikum = Pacific Affairs [321] => | datum vydání = 1965 [322] => | ročník = 38 [323] => | číslo = 2 [324] => | strany = 142–163 [325] => | issn = 0030-851X [326] => | doi = 10.2307/2753785 [327] => | url = https://www.jstor.org/stable/2753785 [328] => | datum přístupu = 2022-03-24 [329] => }} Chán zemi vedl až do roku 1969. V roce [[1960]] byl za hlavní město Pákistánu zvolen [[Islámábád]].{{Citace periodika [330] => | příjmení = Doxiadis [331] => | jméno = C. A. [332] => | titul = Islamabad, the creation of a new capital [333] => | periodikum = Ekistics [334] => | datum vydání = 2005 [335] => | ročník = 72 [336] => | číslo = 430/435 [337] => | strany = 113–130 [338] => | issn = 0013-2942 [339] => | url = https://www.jstor.org/stable/43619514 [340] => | datum přístupu = 2022-03-24 [341] => }} [342] => [343] => V roce [[1965]] vypukl opět ozbrojený konflikt mezi Pákistánem a sousední [[Indie|Indií]] o území Kašmíru. Tzv. [[Indicko-pákistánská válka (1965)|indicko-pákistánská válka]] či též druhá válka v Kašmíru byla ukončena [[Taškentská deklarace|Taškentskou deklarací]] roku 1966.{{Citace elektronického periodika [344] => | titul = Tashkent Agreement {{!}} India-Pakistan [1966] {{!}} Britannica [345] => | periodikum = www.britannica.com [346] => | url = https://www.britannica.com/event/Tashkent-Agreement [347] => | jazyk = en [348] => | datum přístupu = 2022-03-24 [349] => }} Definitivní mír však nepřinesla, k největším návratům násilí došlo během [[Indicko-pákistánská válka (1971)|třináctidenní eskalace]] roku 1971 a v roce 1999, kdy vypukla tzv. [[kárgilská válka]].{{Citace periodika [350] => | příjmení = Shakoor [351] => | jméno = Farzana [352] => | titul = The Kargil Crisis: An Analysis [353] => | periodikum = Pakistan Horizon [354] => | datum vydání = 1999 [355] => | ročník = 52 [356] => | číslo = 3 [357] => | strany = 49–65 [358] => | issn = 0030-980X [359] => | url = https://www.jstor.org/stable/41394429 [360] => | datum přístupu = 2022-03-24 [361] => }} Konflikt tehdy vzbudil velké obavy po celém světě, protože Indie i Pákistán v té době již vlastnily [[jaderná zbraň|jaderné zbraně.]]{{Citace monografie [362] => | příjmení = Tellis [363] => | jméno = Ashley J. [364] => | příjmení2 = Fair [365] => | jméno2 = C. Christine [366] => | příjmení3 = Medby [367] => | jméno3 = Jamison Jo [368] => | titul = Limited Conflicts Under the Nuclear Umbrella: Indian and Pakistani Lessons from the Kargil Crisis [369] => | url = https://books.google.cz/books?id=yi5vrOsUoHgC&printsec=frontcover&dq=Limited+Conflicts+Under+the+Nuclear+Umbrella:+Indian+and+Pakistani+Lessons+from+the+Kargil+Crisis&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Limited%20Conflicts%20Under%20the%20Nuclear%20Umbrella:%20Indian%20and%20Pakistani%20Lessons%20from%20the%20Kargil%20Crisis&f=false [370] => | vydavatel = Rand Corporation [371] => | počet stran = 109 [372] => | isbn = 978-0-8330-3229-4 [373] => | poznámka = Google-Books-ID: yi5vrOsUoHgC [374] => | jazyk = en [375] => }} Konflikt trvá dodnes a hraniční přestřelky mezi pákistánskými a indickými vojáky jsou i dnes zcela běžné. Počet mrtvých civilistů od roku 1991 překročil již desetitisícovou hranici.{{Citace elektronického periodika [376] => | příjmení = Šajtar [377] => | jméno = Jaroslav [378] => | titul = Mezi Indií a Pákistánem to už zase jiskří. Svedou obě jaderné mocnosti čtvrtou válku o Kašmír? [379] => | periodikum = Reflex.cz [380] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93451/mezi-indii-a-pakistanem-to-uz-zase-jiskri-svedou-obe-jaderne-mocnosti-ctvrtou-valku-o-kasmir.html [381] => | jazyk = cs [382] => | datum přístupu = 2022-03-24 [383] => }} [384] => [385] => === Odtržení Bangladéše === [386] => [[Soubor:1971 Instrument of Surrender.jpg|náhled|Kapitulace pákistánských sil]] [387] => Moc v roce 1969 uchopil generál [[Jahjá Chán]].{{Citace periodika [388] => | příjmení = Wilcox [389] => | jméno = Wayne [390] => | titul = Pakistan in 1969: Once again at the Starting Point [391] => | periodikum = Asian Survey [392] => | datum vydání = 1970 [393] => | ročník = 10 [394] => | číslo = 2 [395] => | strany = 73–81 [396] => | issn = 0004-4687 [397] => | doi = 10.2307/2642241 [398] => | url = https://www.jstor.org/stable/2642241 [399] => | datum přístupu = 2022-03-24 [400] => }} Vzápětí čelil [[Bengálci|bengálskému]] povstání ve východním Pákistánu. Ještě více napětí do východního Pákistánu přinesl v roce 1970 [[cyklón Bhola]], na nějž podle bengálských separatistů centrální vláda nebyla schopna adekvátně zareagovat. Přinesl půl milionu až milion obětí.{{Citace elektronického periodika [401] => | titul = Cyklon, který způsobil povstání. Bhola vymazal v Bangladéši vesnice [402] => | periodikum = iDNES.cz [403] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cyklon-banglades-zaplavy-katastrofa.A201110_095923_zahranicni_kzem [404] => | datum vydání = 2020-11-14 [405] => | jazyk = cs [406] => | datum přístupu = 2022-03-24 [407] => }}{{Citace elektronického periodika [408] => | příjmení = [409] => | jméno = [410] => | titul = Před půlstoletím zasáhl Východní Pákistán extrémně silný cyklon Bhola. O život připravil půl milionu lidí [411] => | periodikum = ČT24 [412] => | vydavatel = Česká televize [413] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3224510-pred-pulstoletim-zasahl-vychodni-pakistan-extremne-silny-cyklon-bhola-o-zivot-pripravil [414] => | datum vydání = 2020-11-12 [415] => | jazyk = cs [416] => | datum přístupu = 2022-03-24 [417] => }} [418] => [419] => V roce 1970 byly uspořádány první demokratické prezidentské volby v historii Pákistánu. Uspěl v nich však vůdce východopákistánských rebelů [[Mudžíbur Rahmán]] a jeho Lidová liga. Jahjá Chán odmítl pověřit Rahmána úřadem premiéra a vypukla [[bangladéšská válka za nezávislost]]. [[Bangladéš]] byl 26. března 1971 vyhlášen samostatným státem a Rahmán se stal jeho prezidentem.{{Citace elektronického periodika [420] => | příjmení = Šajtar [421] => | jméno = Jaroslav [422] => | titul = Před 50 lety vznikla v Indii bangladéšská exilová vláda. Co tomu předcházelo a co následovalo? [423] => | periodikum = Reflex.cz [424] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/106432/pred-50-lety-vznikla-v-indii-bangladesska-exilova-vlada-co-tomu-predchazelo-a-co-nasledovalo.html [425] => | datum vydání = 2021-04-12 [426] => | jazyk = cs [427] => | datum přístupu = 2022-03-24 [428] => }} Vzápětí byl však zatčen a uvězněn ve [[Faisalábád]]u. Útok centrální vlády na povstaleckou provincii přinesl krveprolití. Počet obětí se odhaduje až na tři miliony (toto číslo obvykle uvádí Bangladéšané) a hovoří se někdy o bangladéšské genocidě.{{Citace periodika [429] => | příjmení = ALAMGIR [430] => | jméno = JALAL [431] => | příjmení2 = D'COSTA [432] => | jméno2 = BINA [433] => | titul = The 1971 Genocide: War Crimes and Political Crimes [434] => | periodikum = Economic and Political Weekly [435] => | datum vydání = 2011 [436] => | ročník = 46 [437] => | číslo = 13 [438] => | strany = 38–41 [439] => | issn = 0012-9976 [440] => | url = https://www.jstor.org/stable/41152283 [441] => | datum přístupu = 2022-03-24 [442] => }}{{Citace monografie [443] => | příjmení = Bass [444] => | jméno = Gary Jonathan [445] => | titul = The Blood Telegram: Nixon, Kissinger, and a Forgotten Genocide [446] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Blood_Telegram.html?id=ER-tAAAACAAJ&redir_esc=y [447] => | vydavatel = Alfred A. Knopf [448] => | počet stran = 499 [449] => | isbn = 978-0-307-70020-9 [450] => | jazyk = en [451] => }} [452] => [453] => Separatistické jednotky [[Muktí Bahíní]] si však zajistily podporu Indie (výše zmíněná třináctidenní válka s Indií byla součástí tohoto konfliktu) a válku nakonec vyhrály. 16. prosince 1971 Pákistán uznal bangladéšskou nezávislost. 9. ledna 1972 byl Rahmán propuštěn a vrátil se do vlasti. Jahjá Chán po porážce předal vládu [[Zulfikár Alí Bhutto|Zulfikáru Alí Bhuttovi]]. [454] => [455] => === Rodina Bhutto, Hako a Mušaraf === [456] => [[Soubor:Benazir Bhutto, the Prime Minister of Pakistan, speaks to the press upon her arrival for a state visit - DPLA - 8d98666d15d306702b147733ad0c59b4.jpeg|náhled|[[Bénazír Bhuttová|Bénázir Bhuttová]]]] [457] => [[Soubor:US Navy 051015-N-8796S-072 Pakistani President Gen. Pervez Musharraf speaks during a press conference at the Pakistan Air Force base in Chaklala Pakistan.jpg|náhled|[[Parvíz Mušaraf]]]] [458] => Bhutto roku 1972 obnovil demokracii, která vydržela až do roku 1977. Spustil ambiciózního plán na výrobu vlastní jaderné zbraně. Projekt byl urychlený v reakci na první jaderný test Indie v roce 1974. Dokončen byl v roce 1979.{{Citace elektronického periodika [459] => | titul = Atomoví vyzvědači: testování islámské bomby nezabránil ani Clinton [460] => | periodikum = iDNES.cz [461] => | url = https://www.idnes.cz/technet/technika/atomovi-vyzvedaci-testovani-islamske-bomby-nezabranil-ani-clinton.A090514_134251_tec_technika_mbo [462] => | datum vydání = 2009-05-15 [463] => | jazyk = cs [464] => | datum přístupu = 2022-03-24 [465] => }} [466] => [467] => Volební vítězství Bhuttovi Pákistánské lidové strany v roce [[1977]] vyvolalo bouřlivé protesty. Ty vyústily ve vojenský převrat vedený generálem Zijáluem Hakem.{{Citace periodika [468] => | příjmení = Richter [469] => | jméno = William L. [470] => | titul = Persistent Praetorianism: Pakistan's Third Military Regime [471] => | periodikum = Pacific Affairs [472] => | datum vydání = 1978 [473] => | ročník = 51 [474] => | číslo = 3 [475] => | strany = 406–426 [476] => | issn = 0030-851X [477] => | doi = 10.2307/2757938 [478] => | url = https://www.jstor.org/stable/2757938 [479] => | datum přístupu = 2022-03-24 [480] => }} Bhutto byl uvězněn, odsouzen a popraven. Pod Hakovou vládou Pákistán pomáhal financovat a vyzbrojovat [[Mudžáhid|mudžahedíny]] bojující proti [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětské intervenci v Afghánistánu]].{{Citace periodika [481] => | příjmení = Weinbaum [482] => | jméno = Marvin G. [483] => | titul = War and Peace in Afghanistan: The Pakistani Role [484] => | periodikum = Middle East Journal [485] => | datum vydání = 1991 [486] => | ročník = 45 [487] => | číslo = 1 [488] => | strany = 71–85 [489] => | issn = 0026-3141 [490] => | url = https://www.jstor.org/stable/4328240 [491] => | datum přístupu = 2022-03-24 [492] => }} Za jeho vlády posilovaly též konzervativní tendence. A ovšem také byl zaznamenán masivní ekonomický růst.{{Citace periodika [493] => | příjmení = Burney [494] => | jméno = Nadeem A. [495] => | příjmení2 = Syed [496] => | jméno2 = Aftab A. [497] => | titul = Sources of Pakistan's Economic Growth [with Comments] [498] => | periodikum = The Pakistan Development Review [499] => | datum vydání = 1986 [500] => | ročník = 25 [501] => | číslo = 4 [502] => | strany = 573–589 [503] => | issn = 0030-9729 [504] => | url = https://www.jstor.org/stable/41258780 [505] => | datum přístupu = 2022-03-24 [506] => }} [507] => [508] => Po smrti Haka v roce [[1988]] se konaly volby a opět vyhrála Pákistánská lidová strana, která byla vedená Bhuttovou dcerou [[Bénazír Bhuttová|Bénázir Bhuttovou]]. V roce [[1990]] byla její vláda sesazena ve prospěch vlády usilující o striktní uplatňování islámských tradic. Důvodem bylo také podezření z korupce. V roce [[1993]] byla Bhuttová opět zvolena. Napomohla finančně nástupu [[Taliban]]u v sousedním Afghánistánu, od kterého si slibovala stabilizaci oblasti.{{Citace periodika [509] => | příjmení = Khan [510] => | jméno = Ijaz Ahmad [511] => | titul = Understanding Pakistan's Pro-Taliban Afghan Policy [512] => | periodikum = Pakistan Horizon [513] => | datum vydání = 2007 [514] => | ročník = 60 [515] => | číslo = 2 [516] => | strany = 141–157 [517] => | issn = 0030-980X [518] => | url = https://www.jstor.org/stable/41500068 [519] => | datum přístupu = 2022-03-24 [520] => }}{{Citace elektronického periodika [521] => | titul = Crisis of Impunity - Pakistan's Support Of The Taliban [522] => | periodikum = www.hrw.org [523] => | url = https://www.hrw.org/reports/2001/afghan2/Afghan0701-02.htm [524] => | datum přístupu = 2022-03-24 [525] => }} V roce [[1996]] musela opět odstoupit, protože byla znovu obviněna z korupce. Bhuttová odešla do exilu do [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]] v roce [[1998]]. [526] => [527] => V roce [[1999]] provedl generál pákistánské armády [[Parvíz Mušaraf]] puč a chopil se moci.{{Citace periodika [528] => | příjmení = Rizvi [529] => | jméno = Hasan-Askari [530] => | titul = Pakistan in 1999: Back to Square One [531] => | periodikum = Asian Survey [532] => | datum vydání = 2000 [533] => | ročník = 40 [534] => | číslo = 1 [535] => | strany = 208–218 [536] => | issn = 0004-4687 [537] => | doi = 10.2307/3021235 [538] => | url = https://www.jstor.org/stable/3021235 [539] => | datum přístupu = 2022-03-24 [540] => }} Začal se prezentovat jako spojenec [[Spojené státy americké|USA]] a bojovník proti terorismu. Sám přežil několik pokusů o atentát. Západem mu bylo vyčítáno, že jako prezident Pákistánu je i vrchní velitel vojsk. Po [[Teroristické útoky 11. září 2001|11. září 2001]] se angažoval jako spojenec [[Spojené státy americké|USA]] při svržení afghánského [[Taliban]]u.{{Citace periodika [541] => | příjmení = Fazal-ur-Rahman [542] => | jméno = [543] => | titul = Pakistan and the War on Terrorism [544] => | periodikum = Strategic Studies [545] => | datum vydání = 2003 [546] => | ročník = 23 [547] => | číslo = 3 [548] => | strany = 57–84 [549] => | issn = 1029-0990 [550] => | url = https://www.jstor.org/stable/45242481 [551] => | datum přístupu = 2022-03-24 [552] => }} Parvíz Mušaraf se v roce [[2007]] vzdal velení armády a dokonce povolil Bénázir Bhuttové návrat do vlasti z exilu. Bhuttová se vrátila do Pákistánu 18. října 2007. Hned po příjezdu se stala terčem neúspěšného atentátu. Zahájila kampaň před nadcházejícími parlamentními volbami, ale 27. prosince 2007 byl na ní spáchán úspěšný atentát.{{Citace elektronického periodika [553] => | titul = Pákistánská expremiérka Bhuttová zemřela po atentátu [554] => | periodikum = iDNES.cz [555] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pakistanska-expremierka-bhuttova-zemrela-po-atentatu.A071227_132505_zahranicni_tha [556] => | datum vydání = 2007-12-27 [557] => | jazyk = cs [558] => | datum přístupu = 2022-03-24 [559] => }} Pákistánská vláda obvinila z útoku teroristickou organizaci [[Al-Káida]]. Ta se k atentátu i přihlásila.{{Citace elektronického periodika [560] => | titul = Al-Kajda se přihlásila k zabití Bhuttové [561] => | periodikum = Novinky.cz [562] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/al-kajda-se-prihlasila-k-zabiti-bhuttove-40180976 [563] => | datum přístupu = 2022-03-24 [564] => }} Pákistánská lidová strana byla ale přesvědčena, že Bhuttová byla zavražděna na příkaz Mušarafovy vlády. [565] => [566] => [[22. listopad]]u [[2007]] bylo Pákistánu pozastaveno členství v [[Commonwealth]]u. Prezident [[Parvíz Mušaraf]] nesplnil požadavky na ukončení výjimečného stavu a rezignování na funkci velitele armády. Avšak po demokratických volbách na začátku roku 2008 se Pákistán opět stal členem Commonwealthu. [567] => [568] => === Dnešní situace === [569] => {{viz též|Válka v severozápadním Pákistánu}} [570] => [[Soubor:Mapa Pákistánu.PNG|náhled|Mapa Pákistánu]] [571] => Země se potýká se sílící mocí islámských radikálů. Velice časté jsou srážky vojska s radikály a protivládní demonstrace. Po těchto událostech vláda velice často vyvolává výjimečný stav, který někdy trvá až nepřirozeně dlouho. Centrální vláda nemá žádnou kontrolu nad územím při hranici s Afghánistánem, kde kvete obchod se zbraněmi a [[Psychoaktivní droga|drogami]]. Toto území je pod kontrolou místních kmenových vůdců, kteří většinou podporují svržený [[Taliban]] a teroristickou organizaci [[Al-Káida|Al-Káidu]]. Ukrýval se zde i [[terorista]] [[Usáma bin Ládin]], kterého 1. května 2011 zabila americká armáda v jeho sídle.{{Citace elektronického periodika [572] => | titul = Usáma bin Ládin je mrtev. Američané ho zabili v Pákistánu [573] => | periodikum = iROZHLAS [574] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/usama-bin-ladin-je-mrtev-americane-ho-zabili-v-pakistanu_201105021152_kbrezovska [575] => | jazyk = cs [576] => | datum přístupu = 2022-03-24 [577] => }} [[Pákistánská armáda]] začala naplno bojovat s radikály na severozápadě země na začátku roku [[2008]]. Své útoky provádí hlavně v oblasti severního a jižního [[Vazíristán]]u, není však dobře vyzbrojena a radikálové se mohou opřít o podporu místních obyvatel, kteří s nimi většinou sympatizují. [578] => [579] => Dalším už méně známým problémem Pákistánu je snaha jihozápadní provincie [[Balúčistán]]u vytvořit nezávislý stát. Boj za nezávislost v této největší a nejméně zalidněné provincii vypukly v 70. letech 20. století pod vedením Akbara Bugtiho a [[Balúčistánská osvobozenecká armáda|Balúčistánské osvobozenecké armády (BLA)]]. Ozbrojené střety v malé míře trvají dodnes. [580] => [581] => Dolní komora parlamentu na návrh prezidenta [[Ásif Alí Zardárí|Zárdarího]] a premiéra [[Júsaf Ráza Kílání|Kíláního]] schválila 8. dubna 2010 změnu ústavy. Touto změnou se výkonná moc vrátila do rukou parlamentu a předsedy vlády, jak to platilo do roku 1973, prezident zastává reprezentativní roli. Už nemůže odvolat premiéra, rozpustit parlament ani jmenovat náčelníka generálního štábu a předsedu volební komise. Větší pravomoci získaly provincie.{{Citace periodika [582] => | příjmení = [583] => | jméno = [584] => | autor = -lgtt- [585] => | odkaz na autora = [586] => | spoluautoři = [587] => | titul = Zardárího ústavní harikiri [588] => | periodikum = Týden [589] => | odkaz na periodikum = Týden [590] => | rok = 2010 [591] => | měsíc = duben [592] => | ročník = [593] => | číslo = 16 [594] => | strany = 46 [595] => | url = [596] => | issn = [597] => }} [598] => [599] => V roce 2012 tajná zpráva NATO obvinila pákistánskou zpravodajskou službu ISI, že ve [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|válce v Afghánistánu]] tajně podporuje militantní islamistické hnutí [[Talibán]].[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1193829-pakistansti-tajni-podporuji-taliban-konstatuje-zprava-nato Pákistánští tajní podporují Taliban, konstatuje zpráva NATO] {{Wayback|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1193829-pakistansti-tajni-podporuji-taliban-konstatuje-zprava-nato |date=20160207050830 }}. Česká televize. 1. února 2012. Spojené státy obvinily pákistánskou ISI z napojení na teroristické skupiny i v roce 2017.[https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/450875-pakistanska-tajna-sluzba-je-napojena-na-teroristy-tvrdi-americane.html Pákistánská tajná služba je napojena na teroristy, tvrdí Američané] {{Wayback|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/450875-pakistanska-tajna-sluzba-je-napojena-na-teroristy-tvrdi-americane.html |date=20180423033924 }}. Novinky. 4. října 2017. [600] => [601] => == Státní symboly == [602] => === Vlajka === [603] => [604] => {{Podrobně|Vlajka Pákistánu}} [605] => [606] => Pákistánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, bílým a zeleným (barva má [[Tartan (látka)|tartanový]] odstín), o poměru šířek 1:3. Ve středu zeleného pole je bílý půlměsíc s bílou pěticípou hvězdou (pootočené přibližně ve směru k hornímu cípu vlajky). [607] => [608] => === Hymna === [609] => [610] => {{Podrobně|Pákistánská hymna}} [611] => [612] => Pákistánská hymna je píseň ''Qaumi Taranah'' ({{Vjazyce2|cs|''Národní hymna''}}). Autorem hudby je pákistánský skladatel Ahmad G. Chagla a text napsal urdský básník Hafeez Jullundhri. [613] => [614] => == Geografie == [615] => [[Soubor:Hunza Valley from Eagle Point.jpg|náhled|Údolí řeky Hunza v pohoří [[Karákóram]]]] [616] => Pákistán má velice různorodý terén. Nejdůležitější řekou Pákistánu je řeka [[Indus]], která odvodňuje celou zemi. Nejvyšší horou je známá [[K2]] místně zvaná Čhogori. V severní části země se rozprostírá [[Himálaj]]. Západ země a především hranice s [[Afghánistán]]em je velice hornatý. Rozprostírá se zde pohoří Hindúkuš. Na jihu země se rozprostírají úrodné nížiny Paňdžábu, které jsou zavodňovány řekou [[Indus]]. Jihozápad je pokryt plošinami Balúčistánu. Pákistán má především vnitrozemské subtropické klima, které se vyznačuje horkými léty a mírnými zimami. Velký teplotní rozdíl je mezi dnem a nocí. [617] => [618] => V posledních letech vzhledem k postupnému odlesňování Himálají, zemi postihují záplavy a povodně, které mají kvůli vysoké hustotě zalidnění dopad na velké množství obyvatel. V roce 2005 připravilo silné [[Zemětřesení v Kašmíru 2005|zemětřesení]] v oblasti severního Pákistánu a Indie o život přes 80 000 lidí.{{Citace elektronické monografie|titul = www.clovekvtisni.cz|url = https://www.clovekvtisni.cz/cs/historie|vydavatel = www.clovekvtisni.cz|datum přístupu = 2016-01-15|url archivu = https://web.archive.org/web/20160128072529/https://www.clovekvtisni.cz/cs/historie|datum archivace = 2016-01-28|nedostupné = ne}} Humanitární pomoc sem distribuovala například organizace [[Člověk v tísni]], byla též založena veřejná sbírka SOS Pákistán. V [[Červenec 2010|červenci]] 2010 postihly území Pákistánu [[Povodně v Pákistánu 2010|katastrofální povodně]], které bezprostředně usmrtily 2000 lidí a dalších 20 milionů, což je asi desetina obyvatel, připravily o domov.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/pakistan |datum přístupu=17-12-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131217225003/http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/pakistan |datum archivace=17-12-2013 |nedostupné=ano }} [619] => [620] => Podnebí je s ohledem na různou nadmořskou výšku různorodé, obecně má Pákistán horká léta, kdy teploty mohou vystoupit nad 50 °C a chladné zimy, které jsou v horách i kruté. Naopak, přímořská oblast u [[Perský záliv|Perského zálivu]] má roční průměrné teploty nad 25 °C, a klima vyváženější. Například průměrná teplota nejteplejšího července v [[Karáčí]] je 34 °C, kdy noční teploty neklesají pod 30 °C, resp. zhruba 20 °C v nejstudenějším lednu. [621] => [622] => == Politika == [623] => [[Soubor:Pakistani Parliament House, Islamabad1.jpg|náhled|Budova Parlamentu Pákistánu]] [624] => Pákistán je federální parlamentární republikou, jejímž [[Státní náboženství|státním náboženstvím]] je [[islám]]. Podle pákistánské ústavy je prezident nepřímo volenou [[Hlava státu|hlavou státu]] a také vrchním velitelem [[Pákistánské ozbrojené síly|pákistánských ozbrojených sil]]. Prezidentské období a jmenování je dle ústavy nezávislé na premiérovi. Volené instituce (skládající se ze Senátu a Národního shromáždění a čtyř Provinčních shromáždění) vybírají vedení země reprezentované prezidentem v pětiletém období. Premiérem je obvykle vůdce největší strany v Národním shromáždění, sestavuje kabinet ministrů, který následně schvalují obě komory federálního parlamentu. Guvernéři provincií jsou jmenováni prezidentem. [625] => [626] => Vliv armády na politiku země je značný. Přesto, že je Pákistán od svého vzniku demokratickou socialistickou republikou, vystřídal již několik vojenských vlád. Poslední byla vláda generála [[Parvíz Mušaraf|Parvíze Mušarafa]] v letech 1999–2008. Během této vlády došlo k úspěšnému atentátu na předsedkyni [[Pákistánská lidová strana|Pákistánské lidové strany]] [[Bénazír Bhuttová|Bénazír Bhuttovou]]. Premiérem se stal v červnu 2012 [[Rádža Parvíz Ašraf]] z [[Pákistánská lidová strana|Pákistánské lidové strany]]. Krédo strany je: "[[Islám]] je naše víra, [[demokracie]] je naše politika, [[socialismus]] je naše ekonomie; všechnu moc lidu" {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.paktribune.com/party_%26_party_leaders_profile.shtml |datum přístupu=28-07-2018 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160313062819/http://www.paktribune.com/party_%26_party_leaders_profile.shtml |datum archivace=13-03-2016 |nedostupné=ano }}. [627] => [628] => Po volbách v roce 2013 vykonával funkci předsedy celostátní vlády [[Naváz Šaríf]] z konzervativní Pákistánské muslimské ligy, dlouholetý rival rodiny Bhuttů. Pákistánský premiér Naváz Šaríf rezignoval 25. 8. 2017 poté, co nejvyšší soud rozhodl, že musí odejít z funkce kvůli korupčnímu jednání, na které upozornily dokumenty uniklé v kauze panamských dokumentů, které odkrývají praktiky převádění peněz do daňových rájů.{{Citace elektronického periodika [629] => | příjmení = Novinky,ČTK [630] => | jméno = [631] => | titul = Pákistánský premiér končí, panamská aféra provalila jeho bohatství [632] => | periodikum = Novinky.cz [633] => | vydavatel = Borgis,a.s. [634] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/444762-pakistansky-premier-konci-panamska-afera-provalila-jeho-bohatstvi.html [635] => | datum vydání = 28.7.2017 [636] => | datum přístupu = 30.10.2017 [637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171107015438/https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/444762-pakistansky-premier-konci-panamska-afera-provalila-jeho-bohatstvi.html [638] => | datum archivace = 07-11-2017 [639] => | nedostupné = ne [640] => }} Jeho dočasným nástupcem byl jmenován dosavadní ministr pro ropu a přírodní zdroje Šahíd Chakan Abbásí, který měl stát v čele kabinetu, dokud se premiérského úřadu nebude moci ujmout Šarífův bratr Šahbáz, vybraný za trvalého zástupce.{{Citace elektronického periodika [641] => | příjmení = ECHO 24, ČTK [642] => | jméno = [643] => | titul = Pákistán má dočasného premiéra. Je jím ministr pro ropu Abbásí [644] => | periodikum = Echo24.cz [645] => | vydavatel = ECHO MEDIA,a.s. [646] => | url = https://echo24.cz/a/i8ynZ/pakistan-ma-docasneho-premiera-je-jim-ministr-pro-ropu-abbasi [647] => | datum vydání = 29.7.2017 [648] => | datum přístupu = 30.10.2017 [649] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170730153024/https://echo24.cz/a/i8ynZ/pakistan-ma-docasneho-premiera-je-jim-ministr-pro-ropu-abbasi [650] => | datum archivace = 30-07-2017 [651] => | nedostupné = ne [652] => }} [653] => [654] => Ve volbách v roce 2018 však došlo k vítězství [[Pákistánské hnutí za spravedlnost|Hnutí za spravedlnost]] a obě dosavadní tradiční strany (Pákistánská muslimská liga a Pákistánská lidová strana) utrpěly porážku. Premiérem se stal předseda Hnutí za spravedlnost a bývalý reprezentační hráč kriketu [[Imran Chán]], doposud nevykonávající žádnou významnou státní funkci.{{Citace periodika [655] => | příjmení = [656] => | jméno = [657] => | autor = [658] => | titul = Novým pákistánským premiérem byl zvolen Imran Chán. [659] => | periodikum = iROZHLAS [660] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [661] => | vydavatel = Český rozhlas [662] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [663] => | datum = 2018-08-17 [664] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pakistan-novy-premier-imran-chan_1808171530_kro [665] => | datum přístupu = 2018-08-17 [666] => }} [667] => [668] => === Lidská práva === [669] => Mužská [[homosexualita]] je v Pákistánu nezákonná a trestá se až doživotním vězením.{{Citace elektronického periodika [670] => | titul = The countries where homosexuality is still illegal {{!}} The Week UK [671] => | periodikum = web.archive.org [672] => | url = https://www.theweek.co.uk/96298/the-countries-where-homosexuality-is-still-illegal [673] => | datum vydání = 2019-11-28 [674] => | datum přístupu = 2022-03-25 [675] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191128203653/https://www.theweek.co.uk/96298/the-countries-where-homosexuality-is-still-illegal [676] => | datum archivace = 2019-11-28 [677] => }}{{Citace elektronického periodika [678] => | příjmení = Grierson [679] => | jméno = Jamie [680] => | titul = Home Office refused thousands of LGBT asylum claims, figures reveal [681] => | periodikum = The Guardian [682] => | url = http://www.theguardian.com/uk-news/2019/sep/02/home-office-refused-thousands-of-lgbt-asylum-claims-figures-reveal [683] => | datum vydání = 2019-09-02 [684] => | jazyk = en [685] => | datum přístupu = 2022-03-25 [686] => }} [[Reportéři bez hranic]] ve svém Indexu svobody tisku za rok 2021 zařadili Pákistán až na 145. místo ze 180 zemí - situace médií je tak hodnocena jako lepší než například v [[Čína|Číně]], [[Rusko|Rusku]], [[Turecko|Turecku]], [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]] či [[Kazachstán]]u, ale horší než v [[Indie|Indii]], [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátech]], [[Malajsie|Malajsii]] nebo [[Indonésie|Indonésii]].{{Citace elektronického periodika [687] => | titul = 2020 World Press Freedom Index {{!}} Reporters Without Borders [688] => | periodikum = RSF [689] => | url = https://rsf.org/en/ranking [690] => | jazyk = en [691] => | datum přístupu = 2022-03-25 [692] => }} Pákistán oproti minulým letům v žebříčku klesá (v roce 2018 byl 139.), takže situace se zhoršuje. Televizní stanice a noviny jsou běžně zakazovány pro zveřejnění jakýchkoli zpráv kritických vůči vládě nebo armádě.{{Citace elektronického periodika [693] => | příjmení = Greenslade [694] => | jméno = Roy [695] => | titul = Intimidated journalists in Pakistan cannot exercise press freedom [696] => | periodikum = The Guardian [697] => | url = http://www.theguardian.com/media/greenslade/2014/jun/09/press-freedom-pakistan [698] => | datum vydání = 2014-06-09 [699] => | jazyk = en [700] => | datum přístupu = 2022-03-25 [701] => }} Problémem jsou i [[ženská práva]]. [[Malála Júsufzajová]] získala v roce 2014 [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]], za svůj boj za lidská práva, zejména právo dívek na vzdělání.{{Citace elektronického periodika [702] => | titul = Nobelovu cenu za mír má Ind Kailáš Satjárthí a Pákistánka Malála Júsufzajová [703] => | periodikum = iROZHLAS [704] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nobelovu-cenu-za-mir-ma-ind-kailash-satjarthi-a-pakistanka-malalaj-jusufzaiova_201410101245_jpiroch [705] => | jazyk = cs [706] => | datum přístupu = 2021-02-11 [707] => }} Známou pákistánskou aktivistkou je rovněž [[Sabatina James]]ová. Oceňována je její angažovanost při pomoci pronásledovaným křesťanům a ženám nuceným k sňatku. [708] => [709] => === Zahraniční politika === [710] => Zahraniční politika země je do velké míry určována sporem o [[Kašmír]], o nějž svedl se sousední Indií [[Indicko-pákistánské války|čtyři války]]. Od [[Čínsko-indická válka|čínsko-indické války]] v roce 1962 je jeho nejbližším strategickým spojencem [[Čína]], která ho vyzbrojila pro další války. Jako anti-sovětská mocnost dostával významnou pomoc od Spojených států zejména v době [[Sovětská válka v Afghánistánu|Sovětské války v Afghánistánu]], kdy Pákistán i Spojené státy podporovaly afghánské [[Mudžáhid|mudžáhedíny]]. Intenzivní spolupráce probíhala i v počátcích amerického [[Válka proti terorismu|tažení proti terorismu]]. Pak se vztahy ale zkomplikovaly, zejména proto, že vzhledem k mnoha nábožensko-politickým souvislostem má Pákistán jisté vazby na hnutí [[Tálibán]] v Afghánistánu - Američané nakonec v roce 2012 obvinili pákistánskou zpravodajská služba ISI z tajné podpory Tálibánu.{{Citace periodika [711] => | titul = Pakistani intelligence helping Taliban: NATO report [712] => | periodikum = ABC News [713] => | datum vydání = 2012-02-01 [714] => | jazyk = en-AU [715] => | url = https://www.abc.net.au/news/2012-02-02/leaked-nato-report-finds-taliban-pakistan-links/3806102 [716] => | datum přístupu = 2022-03-25 [717] => }} Pákistán má též úzké vazby s [[Turecko|Tureckem]] a [[Írán]]em, naopak nikdy nenavázal diplomatické vztahy s [[Izrael]]em{{Citace elektronického periodika [718] => | příjmení = Tharoor [719] => | jméno = Ishaan [720] => | titul = The Pakistani origins of the Israeli state [721] => | periodikum = The Washington Post [722] => | url = https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2014/12/03/the-pakistani-origins-of-the-israeli-state/ [723] => | datum vydání = 2014-12-03 [724] => | datum přístupu = 2022-03-25 [725] => }} a je také jedinou zemí světa, která neuznala [[Arménie|Arménii]].{{Citace elektronického periodika [726] => | titul = News.Az - Pakistan the only country not recognizing Armenia – envoy [727] => | periodikum = web.archive.org [728] => | url = http://news.az/articles/armenia/86325 [729] => | datum vydání = 2015-03-03 [730] => | datum přístupu = 2022-03-25 [731] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150303050820/http://news.az/articles/armenia/86325 [732] => | datum archivace = 2015-03-03 [733] => }} [734] => [735] => === Administrativní dělení === [736] => [[Soubor:Sub Pakistan.png|náhled|Administrativní členění Pákistánu]] [737] => Pákistán se skládá ze čtyř [[Autonomní území|autonomních]] [[provincie|provincií]] respektujících historická území a tří teritorií, z nichž dvě jsou částí [[Kašmír]]u. [738] => [739] => ==== Provincie ==== [740] => * 1. [[Balúčistán]] [741] => * 2. [[Chajbar Paštúnchwá|Chajbarsko-Paštunsko]] [742] => * 3. [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]] [743] => * 4. [[Sindh]] [744] => [745] => ==== Teritoria ==== [746] => * 5. [[Islamábád|území hlavního města Islamabádu]] [747] => * 6. [[Ázád Kašmír]] [748] => * 7. [[Gilgit-Baltistán]] [749] => [750] => == Ekonomika == [751] => {{viz též|Ekonomika Pákistánu}} [752] => [[Soubor:Board Bazaar Peshawar.jpg|náhled|Na trhu v [[Péšávar]]u]] [753] => [[Soubor:Dolmen City Karachi.jpg|náhled|Finanční centrum země v [[Karáčí]]]] [754] => V 1. tisíciletí patřilo území Pákistánu k nejproduktivnější oblasti na světě. Podobně jako v případě Číny a Indie se tento náskok ztratil v 18. století ve prospěch Evropy. Ve 2. polovině 20. století ale Pákistán ztrátu znovu dohání. Je rapidně [[rozvojová země|rozvíjející se zemí]]{{Citace elektronické monografie|autor=Faryal Leghari|url=http://www.grc.ae/?frm_module=contents&frm_action=detail_book&sec=Contents&override=Articles%20%3E%20GCC%20Investments%20in%20Pakistan%20and%20Future%20Trends&book_id=25458&op_lang=en|titul=GCC investments in Pakistan and future trends|vydavatel=Gulf Research Center|datum vydání=3 January 2007|datum přístupu=12 February 2008|url archivu=https://web.archive.org/web/20120111131042/http://www.grc.ae/?frm_module=contents&frm_action=detail_book&sec=Contents&override=Articles%20%3E%20GCC%20Investments%20in%20Pakistan%20and%20Future%20Trends&book_id=25458&op_lang=en|datum archivace=11-01-2012|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mcb.com.pk/quick_links/pdf/Quid%20Pro%20Quo%2045%20Tales%20of%20Success.pdf|titul=Quid Pro Quo 45 – Tales of Success|vydavatel=Muslim Commercial Bank of Pakistan|druh nosiče=PDF|year=2007|strany=2|datum přístupu=12 February 2008|url archivu=https://web.archive.org/web/20080216025016/http://www.mcb.com.pk/quick_links/pdf/Quid%20Pro%20Quo%2045%20Tales%20of%20Success.pdf|datum archivace=16-02-2008|nedostupné=ano}}{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/5007680.stm|title=Pakistan steels itself for sell-offs|publisher=BBC News|date=1 June 2006|accessdate=12 February 2008|author=Malcolm Borthwick|archive-url=https://web.archive.org/web/20120522042326/http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/5007680.stm|archive-date=22-05-2012|dead-url=no|df=}} a jednou ze zemí skupiny [[Next Eleven]], jedenácti států, které spolu se zeměmi [[BRICS]], mají velký potenciál se v 21. století stát největšími ekonomikami.{{cite news|author=Tavia Grant|title=On 10th birthday, BRICs poised for more growth|url=http://www.theglobeandmail.com/report-on-business/economy/economy-lab/daily-mix/on-10th-birthday-brics-poised-for-more-growth/article2264208/|accessdate=4 January 2012|newspaper=The Globe and Mail|date=8 December 2011|location=Toronto|archive-url=https://web.archive.org/web/20111228071343/http://www.theglobeandmail.com/report-on-business/economy/economy-lab/daily-mix/on-10th-birthday-brics-poised-for-more-growth/article2264208/|archive-date=28-12-2011|dead-url=no|df=}} K roku 2021 byla pákistánská ekonomika 23. největší na světě z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]], s předpokladem dostat se do roku 2030 do první světové dvacítky. V roce 2014 [[Goldman Sachs]] předpověděl, že pákistánská ekonomika vzroste v příštích 35 letech 15krát a do roku 2050 se stane 18. největší ekonomikou na světě.{{Citace elektronického periodika [755] => | titul = Global ranking: Pakistan billed to become 18th largest economy by 2050 [756] => | periodikum = The Express Tribune [757] => | url = http://tribune.com.pk/story/660936/global-ranking-pakistan-billed-to-become-18th-largest-economy-by-2050 [758] => | datum vydání = 2014-01-19 [759] => | jazyk = en [760] => | datum přístupu = 2022-03-24 [761] => }} Je to druhá největší ekonomika [[jižní Asie]], představuje 15 procent jejího HDP. [762] => [763] => To ale neznamená, že pákistánská ekonomika nemá své problémy. Vyvíjí se značně nerovnoměrně, ve skocích, které střídají propady (nezřídka související s politickými turbulencemi). [[Velká recese|Globální ekonomická krize]] roku 2008 způsobila v Pákistánu [[Inflace|inflaci]] 25 procent a hrozil [[státní bankrot]], který musela odvracet pomoc [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]]. Také v roce 2013 vyvstaly závažné nedostatky v makromanagementu a nevyvážené [[Makroekonomie|makroekonomii]] v základních službách, jako je železniční doprava nebo dodávky elektrické energie.{{cite news|title=Pakistan, Rusting in Its Tracks|url=http://www.nytimes.com/2013/05/19/world/asia/pakistans-railroads-sum-up-nations-woes.html|accessdate=19 May 2013|newspaper=The New York Times|date=18 May 2013|author=Declan Walsh|quote=natural disasters and entrenched insurgencies, abject poverty and feudal kleptocrats, and an economy near meltdown|archive-url=https://web.archive.org/web/20130519182303/http://www.nytimes.com/2013/05/19/world/asia/pakistans-railroads-sum-up-nations-woes.html|archive-date=19-05-2013|dead-url=no|df=}} [764] => [765] => Ekonomika Pákistánu je považována za poloprůmyslovou, s centry růstu nacházejícími se tradičně podél řeky Indus. S nimi kontrastují méně rozvinuté oblasti, zejména v Balúčistánu. Motorem růstu je populační boom. Zatím má Pákistán jen relativně malou [[Střední společenská třída|střední třídu]], která by mohla vytvořit spotřební trh (odhadem 40 milionů občanů). Předpokládá se nicméně, že do roku 2050 vzroste počet příslušníků střední třídy na 100 milionů.{{Citace elektronického periodika [766] => | příjmení = Runde [767] => | jméno = Daniel [768] => | titul = How U.S. Higher Education Partnerships Can Promote Development In Pakistan [769] => | periodikum = Forbes [770] => | url = https://www.forbes.com/sites/danielrunde/2016/02/29/us-higher-education-partnership-development-pakistan/ [771] => | jazyk = en [772] => | datum přístupu = 2022-03-24 [773] => }} Pákistán je jedním z největších producentů přírodních komodit a jeho trh práce je 10. největší na světě. Významně zemi pomáhají [[remitence]], tedy prostředky, které do země posílá šestimilionová pákistánská diaspora. Jen v roce 2016 remitence činily 20 miliard [[Americký dolar|amerických dolarů]].{{Citace elektronického periodika [774] => | příjmení = Iqbal [775] => | jméno = Shahid [776] => | titul = $20 billion remittances received in FY16 [777] => | periodikum = Dawn.com [778] => | url = http://www.dawn.com/news/1271081 [779] => | datum vydání = 2016-07-16 [780] => | jazyk = en [781] => | datum přístupu = 2022-03-24 [782] => }} Hlavním zdrojem remitencí do Pákistánu jsou [[Spojené arabské emiráty]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]], [[Saúdská Arábie]], [[Bahrajn]], [[Kuvajt]], [[Katar]], [[Omán]], [[Austrálie]], [[Kanada]], [[Japonsko]], [[Spojené království|Británie]], [[Norsko]] a [[Švýcarsko]].{{Citace elektronického periodika [783] => | titul = Remittances rise by 21% in first 7 months of FY10 - Daily Times [784] => | periodikum = web.archive.org [785] => | url = http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2010%5C02%5C11%5Cstory_11-2-2010_pg5_3 [786] => | datum vydání = 2010-06-11 [787] => | datum přístupu = 2022-03-24 [788] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100611043330/http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2010%5C02%5C11%5Cstory_11-2-2010_pg5_3 [789] => | datum archivace = 2010-06-11 [790] => }} [791] => [792] => Podle [[Organizace spojených národů]] Pákistán v roce 2005 vyprodukoval 21 591 400 tun [[pšenice]], tedy více než celá [[Afrika]] a téměř tolik jako celá [[Jižní Amerika]]. Podíl [[zemědělství]] v pákistánské ekonomice ale setrvale klesá, je již jen 24 procent HDP.{{Citace elektronického periodika [793] => | titul = Agriculture Statistics [794] => | periodikum = Pbs.gov.pk [795] => | vydavatel = Pakistan Bureau of Statistics [796] => | url = https://www.pbs.gov.pk/content/agriculture-statistics [797] => | datum přístupu = 2022-03-24 [798] => }} Zabírá si ovšem stále ještě 43,5 % zaměstnané pracovní síly a je největším zdrojem devizových příjmů. Země je také pátým největším producentem [[Bavlna|bavlny]] a čtvrtým největším producentem [[Mléko|mléka]] na světě. [[Průmysl]] je druhým největším sektorem ekonomiky, tvoří 19,74 % HDP a 24 % celkové zaměstnanosti. V roce 2012 a 2013 se nejziskovějším odvětvím ekonomiky stal cementářský průmysl. Jinak ovšem dominuje tradiční [[textilní průmysl]], který přispívá 9,5 % k HDP a poskytuje zaměstnání přibližně 15 milionům lidí.{{Citace elektronického periodika [799] => | příjmení = Baig [800] => | jméno = Khurram [801] => | titul = Why the Pakistan textile industry cannot die [802] => | periodikum = The Express Tribune [803] => | url = http://tribune.com.pk/story/522293/anatomy-of-an-indispensable-sector-why-the-pakistan-textile-industry-cannot-die [804] => | datum vydání = 2013-03-17 [805] => | jazyk = en [806] => | datum přístupu = 2022-03-24 [807] => }} V Asii je Pákistán osmým největším vývozcem textilních výrobků. Čína je druhým největším odběratelem pákistánského textilu. Na rozdíl od západních zemí, kam se dováží převážně textilie s přidanou hodnotou, Čína nakupuje z Pákistánu pouze bavlněné příze a tkaniny. [[Terciární sektor|Sektor služeb]] již tvoří 58,8 % HDP a zajišťuje asi třetinu zaměstnanosti. V květnu 2020 měl Pákistán asi 82 milionů uživatelů [[internet]]u, což z něj činilo zemi s devátou největší komunitou uživatelů internetu na světě.{{Citace elektronického periodika [808] => | titul = Digital 2020: Pakistan [809] => | periodikum = DataReportal – Global Digital Insights [810] => | url = https://datareportal.com/reports/digital-2020-pakistan [811] => | jazyk = en-GB [812] => | datum přístupu = 2022-03-24 [813] => }} [814] => [815] => K roku 2021 měl Pákistán šest [[Jaderná elektrárna|jaderných elektráren]].{{Citace periodika [816] => | příjmení = Hassan [817] => | jméno = Syed Raza [818] => | titul = Pakistan's largest Chinese-built nuclear plant to start operating [819] => | periodikum = Reuters [820] => | datum vydání = 2021-05-21 [821] => | jazyk = en [822] => | url = https://www.reuters.com/business/energy/pakistans-largest-chinese-built-nuclear-plant-start-operating-2021-05-21/ [823] => | datum přístupu = 2022-03-24 [824] => }} Přesto to představovalo jen 5,8 % produkce elektrické energie. 64,2 % se získávalo spalováním [[Fosilní palivo|fosilních paliv]], 29,9 % zajišťovaly [[Vodní elektrárna|vodní elektrárny]]. [825] => [826] => == Obyvatelstvo == [827] => {{viz též|Obyvatelstvo Pákistánu}} [828] => {| class="wikitable" style="float: right; margin-left: 10px" [829] => ! colspan="4" style="text-align:center; background:#cfb;"| Populace Pákistánu"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)] {{Wayback|url=http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf |date=20170408021211 }}". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.29. [830] => |- [831] => ! style="background:#cfb;"| Rok [832] => ! style="background:#cfb;"| Miliony [833] => |- [834] => | style="text-align:left;"| 1950 || style="text-align:right;"| 39 [835] => |- [836] => | style="text-align:left;"| 2000 || style="text-align:right;"| 141 [837] => |- [838] => | style="text-align:left;"| 2015 || style="text-align:right;"| 204 [839] => |} [840] => Podle odhadů [[United States Census Bureau|amerického úřadu pro sčítání lidu]] byl počet obyvatel asi 199 085 847 (199,1 milionů) v roce 2015, což je ekvivalent 2,57 % [[Světová populace|světové populace]].{{Citace elektronické monografie|last1=World Meters staff works|titul=Pakistan Population|url=http://www.worldometers.info/world-population/pakistan-population/|website=http://www.worldometers.info/|vydavatel=World Meters|datum přístupu=2 March 2015|url archivu=https://web.archive.org/web/20150227211805/http://www.worldometers.info/world-population/pakistan-population/|datum archivace=27-02-2015|nedostupné=ne}} Země je také známá jako [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|šestá nejlidnatější]] na světě a růst obyvatelstva byl ~2,03%, což je nejvyšší ze zemí [[Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci|SAARC]] a dává meziroční nárůst 3,6 milionu. Do roku 2020 se předpokládá dosažení 210,13 milionů obyvatel a ke zdvojnásobení by mělo dojít v roce 2045. [841] => [842] => V době [[rozdělení Indie]] v roce 1947 měl Pákistán 32,5 milionu obyvatel{{cite news|title=High population growth rate affecting economy'|url=http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2011\07\12\story_12-7-2011_pg7_9|accessdate=19 December 2011|newspaper=Daily Times|date=12 July 2011| url archivu = https://web.archive.org/web/20120112000723/http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2011%5C07%5C12%5Cstory_12-7-2011_pg7_9|archive-date=12-01-2012|dead-url=no|df=}}, ale počet se mezi lety 1990 a 2009 zvýšil o 57,2 %.{{Citace elektronické monografie|titul=CO2 Emissions from Fuel Combustion|url=http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf|vydavatel=International Energy Agency (IEA) Paris|druh nosiče=PDF|year=2011|strany=88|datum přístupu=2 January 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20120106205757/http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf|datum archivace=06-01-2012|nedostupné=ano}} Do roku 2030 se očekává, že překoná [[Indonésie|Indonésii]] jako největší převážně muslimskou zemi na světě.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.aina.org/news/20110127104753.htm |titul=World Muslim Population Doubling, Report Projects |vydavatel=Assyrian International News Agency |datum vydání=27 January 2011 |datum přístupu=16 April 2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110724230920/http://www.aina.org/news/20110127104753.htm |datum archivace=24-07-2011 |nedostupné=ne }} Pákistán je také klasifikován jako "mladý národ" s průměrným věkem okolo 22 let. V roce 2010 zde žilo 104 milionů lidí ve věku do 30 let. Pákistánská [[porodnost]] činí 3,07 – vyšší než má jeho soused [[Indie]] (2,57). Přibližně 35 % lidí má pod 15 let. [843] => [844] => Drtivá většina žije v jižním Pákistánu podél řeky [[Indus]], a [[Karáčí]] je nejlidnatějším městem.{{Citace elektronické monografie|titul=The Urban Frontier—Karachi|url=http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=91009748|vydavatel=National Public Radio|datum vydání=2 June 2008|datum přístupu=2 July 2008|url archivu=https://web.archive.org/web/20100121211735/http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=91009748|datum archivace=21-01-2010|nedostupné=ne}} [845] => [846] => === Etnika === [847] => [[Soubor:Kalash Tribe- Chitral district.jpg|náhled|[[Kalašové]] si udrželi své neislámské náboženství]] [848] => Pákistán obývají čtyři hlavní etnika; [[Paňdžábci]] (44,70 %), [[Paštunové]] (15,42 %), [[Sindhové]] (14,1 %), Saraikiové (8,4 %) a [[Balúčové]] (3,57 %). Kromě stálého obyvatelstva žije v zemi asi 2 miliony [[uprchlík]]ů ze sousedního [[Afghánistán]]u. Početná je také celosvětová pákistánská [[diaspora]], čítající více než sedm miliónů lidí na celém světě.{{Citace elektronické monografie|autor=Nadia Mushtaq Abbasi|titul=[[International Institute for Democracy and Electoral Assistance]]|url=http://www.idea.int/resources/analysis/upload/Abbasi_low_2-2.pdf|druh nosiče=PDF|year=2010|strany=5|datum přístupu=18 December 2013|url archivu=https://www.webcitation.org/5vB5EiLIV?url=http://www.idea.int/resources/analysis/upload/Abbasi_low_2-2.pdf|datum archivace=22-12-2010|nedostupné=ano}}.{{Citace elektronického periodika [849] => | titul = Iraqi refugees – leading an uncertain life [850] => | url = http://www.dawn.com/news/1019505 [851] => | periodikum = DAWN.COM [852] => | datum vydání = 2013-06-20 [853] => | datum přístupu = 2019-11-03 [854] => | jazyk = en [855] => | jméno = A. [856] => | příjmení = Reporter [857] => }} Pákistánská diaspora ve světě se odhaduje na sedm milionů a jde tudíž o šestou největší diasporu na světě.{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = India has largest diaspora population in world [859] => | periodikum = The Tribune [860] => | url = https://www.tribuneindia.com/news/archive/nation/india-has-largest-diaspora-population-in-world-un-183731 [861] => | jazyk = en [862] => | datum přístupu = 2022-03-23 [863] => }} [864] => [865] => === Jazyky === [866] => V Pákistánu se celkem hovoří asi 60 jazyky, včetně spousty nářečí. [[Urdština]] je jakási ''[[lingua franca]]'', symbol muslimského nacionalismu a národní jednoty – jde o národní jazyk, jemuž rozumí přes 75 % Pákistánců, a je hlavním zdrojem celostátní komunikace.{{cite book|title=Language in South Asia|publisher=Cambridge University Press|url=http://books.google.com.pk/books?id=O2n4sFGDEMYC&pg=PA138#v=onepage&q&f=false|author=Braj B. Kachru|author2=Yamuna Kachru|author3=S.N. Sridhar|page=138|isbn=9781139465502|date=27 March 2008|access-date=11-12-2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20160304205844/https://books.google.com.pk/books?id=O2n4sFGDEMYC&pg=PA138#v=onepage&q&f=false|archive-date=04-03-2016|dead-url=no|df=}} Prvním jazykem je ovšem jen pro sedm procent populace. [[Angličtina]] je vedle urdštiny druhý [[úřední jazyk]] v Pákistánu a je používána hlavně v obchodu, vládě a právních smlouvách.{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení = Nordquist [868] => | jméno = Richard [869] => | titul = The English Language as Spoken in Pakistan [870] => | periodikum = ThoughtCo [871] => | url = https://www.thoughtco.com/what-is-pakistani-english-1691476 [872] => | jazyk = en [873] => | datum přístupu = 2022-03-23 [874] => }} Nejužívanějším jazykem v zemi je ovšem [[paňdžábština]], kterou má jako první jazyk asi 39 % populace, soustředěných především v provincii [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]]. Druhým nejužívanějším jazykem je [[paštština]], jež je prvním jazykem asi pro 18 procent Pákistánců. Mluví se jí hlavně na severu, v provincii [[Chajbar Paštúnchwá]]. Zhruba 14 procent obyvatel má jako mateřský jazyk [[Sindhština|sindhštinu]]. Tou se mluví hlavně na jihu, v provincii [[Sindh]]. K pěti velkým jazykům, kteří mají více než 10 milionů mluvčích, patří ještě [[saraiki]], jazyk užívaný hlavní v jižním Paňdžábu.{{Citace elektronického periodika [875] => | příjmení = Kiani [876] => | jméno = Khaleeq [877] => | titul = CCI defers approval of census results until elections [878] => | periodikum = Dawn.com [879] => | url = https://www.dawn.com/news/1410447 [880] => | datum vydání = 2018-05-28 [881] => | jazyk = en [882] => | datum přístupu = 2022-03-23 [883] => }} [884] => [885] => === Náboženství === [886] => {{bar box [887] => |title=Náboženství v Pákistánu (sčítání 2017){{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html#pk |title=Religions in Pakistan |publisher=[[CIA World Factbook]] |access-date=9 July 2013 |archive-date=6 March 2008 |archive-url=https://wayback.archive-it.org/all/20080306224519/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html#pk |url-status=dead }}Curtis, Lisa; Mullick, Haider (4 May 2009). "Reviving Pakistan's Pluralist Traditions to Fight Extremism". The Heritage Foundation. Retrieved 31 July 2011
- a b c "Religions: Islam 96.0%, other (includes Christian and Hindu, 2% Ahmadiyyah ) 3.6%". CIA. ''The World Factbook'' on Pakistan. 2010. Retrieved 28 August 2010.
- Rohan Bedi, "Have Pakistanis Forgotten Their Sufi Traditions?", International Centre for Political Violence and Terrorism Research at Nanyang Technological University, Singapore, April 2006{{cite web |url=http://pakistanhinducouncil.org.pk/?page_id=1592 |title=Hindu Population (PK) |website=[[Pakistan Hindu Council]] |access-date=14 March 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180315003754/http://pakistanhinducouncil.org.pk/?page_id=1592 |archive-date=15 March 2018 |url-status=dead}}{{cite web|url=https://www.opendoorsusa.org/christian-persecution/world-watch-list/pakistan/|title=Christian Persecution in Pakistan |publisher=Open Doors USA}} [888] => |titlebar=#ddd [889] => |left1=Náboženství [890] => |right1=Procent [891] => |float=right [892] => |bars= [893] => {{bar percent|[[Islám v Pákistánu|Islám]]|green|96.47}} [894] => {{bar percent|[[Hinduismus]]|orange|2.14}} [895] => {{bar percent|[[Křesťanství]]|blue|1.27}} [896] => {{bar percent|ostatní/nevěřící|purple|0.11}} [897] => }} [898] => [[Soubor:The Badshahi in all its glory during the Eid Prayers.JPG|náhled|vlevo|[[Bádišáhova mešita]] v [[Láhaur]]u během svátku [[Svátek přerušení půstu|Íd al-fitr]]]] [899] => [[Soubor:Hawan at Hinglaj Mata (Rani ki Mandir) During Yanglaj Yatra 2017 Photo by Aliraza Khatri.jpg|náhled|vlevo|Hinduisté v Pákistánu]] [900] => Pákistán je druhou nejlidnatější zemí s [[Islám v Pákistánu|muslimskou většinou]] (po [[Indonésie|Indonésii]]){{cite book|author=Robert U. Ayres|title=Turning Point: The End of the Growth Paradigm.|year=1998|publisher=James & James publishers|isbn=1-85383-439-4|page=63}} a po [[Írán]]u má druhou nejvyšší [[Ší'itský islám|ší'itskou]] populaci.{{Citace elektronické monografie|url=http://pewforum.org/Muslim/Mapping-the-Global-Muslim-Population%286%29.aspx|titul=Mapping the Global Muslim Population: A Report on the Size and Distribution of the World's Muslim Population|editor=Tracy Miller|datum vydání=October 2009|vydavatel=[[Pew Research Center]]|datum přístupu=9 June 2010|url archivu=https://web.archive.org/web/20100327201319/http://pewforum.org/Muslim/Mapping-the-Global-Muslim-Population(6).aspx|datum archivace=27-03-2010|nedostupné=ano}}{{cite book|last1=Nasr|first1=Vali|title=The Shia revival : how conflicts within Islam will shape the future|date=2007|publisher=W.W. Norton|location=New York|isbn=0393329682|edition=Paperback}} Žije v něm 10,5 % světové muslimské populace. Karáčí je největším muslimským městem světa. Okolo 97 % Pákistánců jsou [[Islám v Pákistánu|muslimové]]. Většina jsou [[Sunnitský islám|sunnité]] a odhadem asi 5–20 % šíité.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html?countryName=Pakistan&countryCode=pk®ionCode=sas#pk |titul=[[The World Factbook]] |datum přístupu=24 August 2010 |vydavatel=[[Central Intelligence Agency]] |year=2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100528170605/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html?countryName=Pakistan&countryCode=pk®ionCode=sas&#pk |datum archivace=28-05-2010 |nedostupné=ne }}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.pewforum.org/2012/08/09/the-worlds-muslims-unity-and-diversity-1-religious-affiliation/#identity|titul=The World’s Muslims: Unity and Diversity|datum vydání=August 9, 2012|vydavatel=[[Pew Research Center]]'s Religion & Public Life Project|datum přístupu=26 June 2015|url archivu=https://web.archive.org/web/20161226113158/http://www.pewforum.org/2012/08/09/the-worlds-muslims-unity-and-diversity-1-religious-affiliation/#identity|datum archivace=26-12-2016|nedostupné=ne}} Islám je v Pákistánu [[Státní náboženství|státním náboženstvím]]. Roku 1949 parlament schválil rezoluci, která deklarovala, že budoucí ústava musí být, stejně jako celý stát, [[islám]]ská. Všichni zástupci náboženských menšin hlasovali proti rezoluci. Ta se nicméně stala integrální součástí pákistánské ústavy. Její první věta zní: „Svrchovanost nad celým vesmírem náleží pouze [[Alláh]]ovi Všemohoucímu. Autorita, kterou delegoval státu Pákistán, prostřednictvím jeho lidu, je udělena za to, že dodržuje zákony, které On stanoví jakožto svatou pravdu.“ Pákistán je tak jediným státem na světě založeným čistě ve jménu islámu. Od počátku pákistánského státu byl pákistánský nacionalismus de facto [[Panislamismus|panislamismem]], tedy ideou, že všichni muslimové jsou jeden národ a měli by se sjednotit do jednoho státu Islamistánu.{{Citace monografie [901] => | příjmení = Haqqani [902] => | jméno = Husain [903] => | titul = Pakistan: Between Mosque and Military [904] => | url = https://books.google.cz/books?id=nYppZ_dEjdIC&pg=PA18&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [905] => | vydavatel = Carnegie Endowment [906] => | počet stran = 413 [907] => | isbn = 978-0-87003-285-1 [908] => | poznámka = Google-Books-ID: nYppZ_dEjdIC [909] => | jazyk = en [910] => }}{{Citace monografie [911] => | příjmení = Dhulipala [912] => | jméno = Venkat [913] => | titul = Creating a New Medina: State Power, Islam, and the Quest for Pakistan in Late Colonial North India [914] => | url = https://books.google.cz/books?id=PrqLBgAAQBAJ&pg=PA491&redir_esc=y [915] => | vydavatel = Cambridge University Press [916] => | počet stran = 554 [917] => | isbn = 978-1-316-25838-5 [918] => | poznámka = Google-Books-ID: PrqLBgAAQBAJ [919] => | jazyk = en [920] => }} Byl to jeden z důvodů odtržení Bangladéše, protože bengálští muslimové toto pojetí odmítali.{{Citace monografie [921] => | příjmení = Cochrane [922] => | jméno = Iain [923] => | titul = The Causes of the Bangladesh War [924] => | url = https://books.google.cz/books?id=X2_FAgAAQBAJ&pg=PT37&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [925] => | vydavatel = Lulu.com [926] => | počet stran = 111 [927] => | isbn = 978-1-4452-4043-5 [928] => | poznámka = Google-Books-ID: X2_FAgAAQBAJ [929] => | jazyk = en [930] => }} Tradice se udržuje dodnes, průzkumu [[Pew Research Center]] zjistil, že Pákistánci mají tendenci se více ztotožňovat se svým náboženstvím než se svou národností, na rozdíl od muslimů v jiných zemích, jako je [[Egypt]], [[Indonésie]] nebo [[Jordánsko]]. Přetrvávající panislamismus je také příčinou pákistánského důrazu na činnost [[Organizace islámské spolupráce]]. [931] => [932] => Po vůbec prvních svobodných volbách v Pákistánu byla vytvořena ústava z roku 1973, která prohlásila Pákistán za islámskou republiku a islám za [[státní náboženství]]. Rovněž se v ní uvádí, že všechny zákony musí být uvedeny do souladu s příkazy islámu, jak jsou stanoveny v [[Korán]]u a [[Sunna|Sunně]], a že žádný zákon odporující takovým příkazům nemůže být přijat. Existují silné politické skupiny usilující o to, aby Pákistán překročil poslední hranici k dosažení statusu plně islámského státu, tedy nadřazení práva [[šaría]] nad všechny ostatní zákony nebo omezení zákonodárství jen na právo šaría. Nejblíže k tomu bylo za vlády generála Zia-ul-Haka v letech 1978-1988, kdy [[Deobandismus|deobandisté]] (specifická jihoasijská verze islámského fundamentalismu, poněkud vyhraněná vůči známějšímu [[Salafíja|salafismu]]) získali velké postavení v armádě i jiných státních institucích. S Hakovou protišíitskou politikou v zemi také vzrostlo sektářské napětí.{{Citace monografie [933] => | příjmení = Syed [934] => | jméno = Jawad [935] => | příjmení2 = Pio [936] => | jméno2 = Edwina [937] => | příjmení3 = Kamran [938] => | jméno3 = Tahir [939] => | titul = Faith-Based Violence and Deobandi Militancy in Pakistan [940] => | url = https://books.google.cz/books?id=0Mx5DQAAQBAJ&pg=PA346&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [941] => | vydavatel = Springer [942] => | počet stran = 552 [943] => | isbn = 978-1-349-94966-3 [944] => | poznámka = Google-Books-ID: 0Mx5DQAAQBAJ [945] => | jazyk = en [946] => }} Fundamentalisté mají zázemí v širokých masách. Podle [[Průzkum veřejného mínění|průzkumu veřejného mínění]] provedeného v roce 2016 společností [[Pew Research Center]] většina Pákistánců podporuje, aby se šaría stala oficiálním zákonem země. Pákistán a [[Jordánsko]] jsou země, kde nejvíce muslimů na světě věří, že šaría je čistou vůlí Boha (81 procent - v [[Albánie|Albánii]] je to například 24 %, v [[Turecko|Turecku]] 49 %, v [[Indonésie|Indonésii]] 54 %, v [[Bangladéš]]i 65 procent).{{Citace elektronického periodika [947] => | titul = The World's Muslims Religion, Politics and Society: Chapter 1: Beliefs About Sharia [948] => | periodikum = Pewforum.org [949] => | vydavatel = Pew Research Center [950] => | url = https://www.pewforum.org/2013/04/30/the-worlds-muslims-religion-politics-society-beliefs-about-sharia/ [951] => | datum vydání = 2013-04-30 [952] => | datum přístupu = 2022-03-25 [953] => }} [954] => [955] => Pronásledována je muslimská sekta [[ahmadíja]]. Zákony o rouhání (§ 298B a § 298C pákistánského trestního zákoníku) zakazují ahmadíjcům označovat se za muslimy a mohou být uvězněni na 3 a více let za pouhé vyřčení islámského pozdravu „salaam“ či za nazvání jejich místa uctívání mešitou. Výraznou roli v Pákistánu sehrává též islámská mystika, tedy [[súfismus]], zejména na venkově. To však nenechává chladným řadu bigotních imámů a súfisté se stali nejen terčem jejich kritiky, ale i obětí islámských fundamentalistů a teroristů.{{Citace periodika [956] => | titul = Hard-liners threaten Pakistan's Sufis [957] => | periodikum = BBC News [958] => | jazyk = en-GB [959] => | url = https://www.bbc.com/news/av/world-asia-28635974 [960] => | datum přístupu = 2022-03-23 [961] => }}{{Citace elektronického periodika [962] => | příjmení = Chapple [963] => | jméno = Amos [964] => | titul = Music, Dancing, And Tolerance -- Pakistan's Embattled Sufi Minority [965] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [966] => | url = https://www.rferl.org/a/pakistan-sufi-attacks/28315772.html [967] => | jazyk = en [968] => | datum přístupu = 2022-03-23 [969] => }} [970] => [971] => Největší náboženskou menšinou jsou [[Hinduismus|hinduisté]] (2,14 %). Pákistán tak má pátou největší hinduistickou populaci na světě.{{Citace periodika [972] => | titul = 10 Countries With the Largest Hindu Populations, 2010 and 2050 [973] => | periodikum = Pew Research Center's Religion & Public Life Project [974] => | jazyk = en-US [975] => | url = https://www.pewforum.org/2015/04/02/hindus/pf_15-04-02_projectionstables96/ [976] => | datum přístupu = 2022-03-23 [977] => }} V okrese Umerkot vyznává hinduismus přes 50 procent obyvatel. Ač hinduistům ústava přiznává práva a rovnost s muslimy, řada z nich se cítí znerovnoprávněna a migruje do sousední Indie.{{Citace periodika [978] => | příjmení = Sohail [979] => | jméno = Riaz [980] => | titul = Hindus feel the heat in Pakistan [981] => | periodikum = BBC News [982] => | datum vydání = 2007-03-02 [983] => | jazyk = en-GB [984] => | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/6367773.stm [985] => | datum přístupu = 2022-03-23 [986] => }} [987] => [988] => Třetím největším náboženstvím v zemi je [[křesťanství]], 1,27 % vyznavačů v populaci. Nejvíce jsou zkoncentrováni v Láhaurském okrese, kde tvoří asi 5 procent obyvatel. Unikátní verzi [[pohanství]] si uchovali [[Kalašové]].{{Citace elektronického periodika [989] => | příjmení = Bezhan [990] => | jméno = Frud [991] => | titul = Pakistan's Forgotten Pagans Get Their Due [992] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [993] => | url = https://www.rferl.org/a/28439107.html [994] => | jazyk = en [995] => | datum přístupu = 2022-03-23 [996] => }} Podle různých odhadů a výzkumů jsou 1-2 procenta Pákistánců [[Ateismus|ateisté]]. [997] => [998] => == Kultura == [999] => [[Soubor:Faisal Mosque - fountain area.jpg|náhled|[[Faisalova mešita]]]] [1000] => Za největšího pákistánského spisovatele je považován [[Muhammad Iqbal]]. Inspiroval vznik pákistánského hnutí a rozdělení Indie na dva národy - muslimský a [[Hinduismus|hinduistický]]. V Pákistánu získal titul "národní básník" a den jeho narození je státním svátkem. Jako levicový básník byl znám [[Faiz Ahmad Faiz]]. K nejznámějším prozaikům patřil [[Saadat Hasan Manto]]. [1001] => [1002] => K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří Bádišáhova mešita ve městě [[Láhaur]]. Postavena byla v letech 1671-1673 a je příkladem tzv. [[Mughalská architektura|mughalské architektury]]. V době svého otevření byla největší mešitou na světě, dnes je pátou největší.{{Citace elektronického periodika [1003] => | příjmení = [1004] => | jméno = [1005] => | titul = Badshahi Mosque, Lahore, Pakistan [1006] => | periodikum = Asian Architecture [1007] => | vydavatel = [1008] => | url = https://www.orientalarchitecture.com/sid/568/pakistan/lahore/badshahi-mosque [1009] => | datum vydání = [1010] => | jazyk = EN [1011] => | url archivu = [1012] => | datum přístupu = 2021-02-11 [1013] => }} Další památkou je Láhaurská pevnost. Od roku [[1981]] je spolu se [[Šalimarovy zahrady|Šalimarovymi zahradami]] na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Tam byla zapsána i [[pevnost Rohtas]], buddhistický klášterní komplex [[Takht-i-Bahi]], zbytky starověkého města [[Mohendžodaro]], starobylé město [[Thatta]] a archeologické lokality [[Sehri-Bahlol]] a [[Taxila]]. Moderní architekturu reprezentuje například [[Faisalova mešita]] v [[Islámábád]]u postavená v letech 1976—1986 nebo národní památník [[Minar-e-Pakistan]] dokončený roku 1968. [1014] => [1015] => Významnou kulturní institucí je [[Pákistánské národní muzeum]]. Vzniklo v roce 1950 jako nástupce předchozího Viktoriina muzea. To založil [[Artur Sasko-Koburský]] roku 1887. Jeho hlavním cílem je sbírání, prezentace a konzervace artefaktů pákistánské kulturní historie. [[Péšávarské muzeum]] bylo otevřeno v roce 1907. Nejdůležitější částí muzejní sbírky jsou předměty (mince, sochy atd.) z [[Gandhára|gandhárské kultury]], včetně relikviáře z [[Kaniška|Kanišky]] s jedním z nejstarších známých zobrazení [[Buddha|Buddhy]], který pochází z doby kolem roku 150. [1016] => [1017] => === Sport === [1018] => [[Soubor:Gaddafi Stadium at Night.jpg|náhled|[[Stadion Muammara Kaddáfího]] v Láhauru]] [1019] => Pákistán se samostatně zúčastnil olympijských her poprvé v roce [[Letní olympijské hry 1948|1948]]. Od té doby získal tři zlaté medaile a všechny v [[Pozemní hokej|pozemním hokeji]], který v Pákistánu patří k nejpopulárnějším sportům. Krom tří míst prvních ([[Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1960|1960]], [[Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1968|1968]], [[Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1984|1984]]) získal mužský hokejový tým ještě tři stříbra a dva bronzy. Krom těchto medailí získal Pákistán již jen dva bronzy: [[Muhammad Bašír]] v zápase ve volném stylu na olympiádě v Římě roku 1960 a [[Husajn Šáh (boxer)|Husajn Šáh]] v boxu v [[Box na Letních olympijských hrách 1988|Soulu 1988]]. Pákistánští pozemní hokejisté mají na svém kontě krom tří olympijských titulů též čtyři triumfy na [[Mistrovství světa v pozemním hokeji mužů|mistrovství světa]] (1971, 1978, 1982, 1994), což je rekord. [1020] => [1021] => Nejpopulárnějším sportem v Pákistánu je ovšem [[kriket]]. Kriketisté dosáhli na stříbro na mistrovství světa roku 1999 a zvítězili ve světovém poháru roku 1992. Úspěšným kriketistou byl i současný premiér Pákistánu [[Imran Chán]], byl dokonce uveden do mezinárodní kriketové síně slávy. Svoje domácí zápasy hraje pákistánská reprezentace a 2 láhaurské kluby na [[Stadion Muammara Kaddáfího|Stadionu Muammara Kaddáfího]] v Láhauru. Má kapacitu 60 tisíc diváků. V roce 1996 Pákistán spolupořádal [[Mistrovství světa v kriketu]] a na stadionu se odehrála celkem 4 utkání včetně finále mezi Srí Lankou a Austrálií. [1022] => [1023] => [[Jahangir Khan]] je patrně nejúspěšnějším hráčem [[squash]]e v jeho dějinách, byl mistrem světa v letech 1982 až 1988. Po dobu pěti let nenašel na kurtu přemožitele a vyhrál ve více než pěti stech utkáních v řadě. Tenista [[Ajsám Kúreší]] si zahrál finále US Open ve čtyřhře. [1024] => [1025] => === Kuchyně === [1026] => {{Podrobně|Pákistánská kuchyně}} [1027] => [[Soubor:Biryani Home.jpg|náhled|[[Biryani]]]] [1028] => Pákistánská kuchyně je v mnoha ohledech podobná [[Indická kuchyně|indické kuchyni]], byla ale ovlivněna také [[Íránská kuchyně|perskou kuchyní]] nebo kuchyní [[střední Asie]]. Mezi nejdůležitější suroviny používané v pákistánské kuchyni patří [[rýže]] (především [[basmati]]), [[luštěniny]], [[zelenina]], [[maso]], [[jogurt]], [[ghí]] a [[koření]]. Mezi používané suroviny patří také [[Meruňka obecná|meruňky]], kterých se pěstuje mnoho druhů a které se často suší. V pákistánské kuchyni se využívají i meruňková jádra.{{Citace elektronického periodika [1029] => | titul = Apricot magic in Pakistan [1030] => | periodikum = www.nzdl.org [1031] => | url = http://www.nzdl.org/gsdlmod?e=d-00000-00---off-0fnl2.2--00-0----0-10-0---0---0direct-10---4-------0-1l--11-en-50---20-about---00-0-1-00-0--4----0-0-11-10-0utfZz-8-00&cl=CL3.38&d=HASH01372bebfa1a55fe282b0ce0.6>=1 [1032] => | datum přístupu = 2020-11-02 [1033] => }} Mezi používaná koření patří [[nepálský kardamom]], [[zelený kardamom]], [[skořice]], [[hřebíček]], [[muškátový oříšek]], [[Pepř černý|pepř]], [[Šabrej kmínovitý|římský kmín]], [[Chilli paprička|chilli]], [[kurkuma]], [[zázvor]] nebo [[bobkový list]]. Velmi populární je také kořenící směs [[garam masála]].{{Citace elektronické monografie [1034] => | titul = Puro Foods [1035] => | url = https://www.puro.pk/list-pakistani-spices/ [1036] => | datum vydání = 2019-01-14 [1037] => | datum přístupu = 2020-11-02 [1038] => | jazyk = en-US [1039] => }} Typické jsou nekvašené druhy chleba jako [[naan]] nebo [[Roti (pokrm)|roti]].{{Citace elektronického periodika [1040] => | titul = 3 Most Popular Pakistani Breads [1041] => | periodikum = www.tasteatlas.com [1042] => | url = https://www.tasteatlas.com/most-popular-breads-in-pakistan [1043] => | datum přístupu = 2020-11-02 [1044] => }} K nejoblíbenějším jídlům patří [[biryani]], kořeněný pikantní rýžový pokrm se zeleninou a masem{{Citace elektronické monografie [1045] => | titul = Recipe52.com [1046] => | url = https://recipe52.com/pakistani-chicken-biryani-recipe/ [1047] => | datum vydání = 2020-06-05 [1048] => | datum přístupu = 2020-11-02 [1049] => | jazyk = en-US [1050] => }}, dále z arabské oblasti proniknuvší různé druhy [[kebab]]u nebo naopak z Indie převzatá čočková kaše dal. Typickým dezertem je [[chalva]] nebo [[gulab jamun]], smažený tvarohový dezert kulatého tvaru.{{Citace elektronického periodika [1051] => | titul = Gulab Jamun-pakistani Sweet Fried Balls Recipe [1052] => | periodikum = www.grouprecipes.com [1053] => | url = http://www.grouprecipes.com/120484/gulab-jamun-pakistani-sweet-fried-balls.html [1054] => | datum přístupu = 2020-11-02 [1055] => }} Populárním nápojem je [[čaj]], který se pije velmi silný a slazený, nebo [[lasí]], studený nápoj z jogurtu nebo mléka, který existuje jak ve sladké, tak ve slané verzi. Konzumace [[Alkoholický nápoj|alkoholických nápojů]] je v Pákistánu zakázaná, výjimkou mají některé licencované bary a hotely. Existují i dosti specifické regionální kuchyně, k nejosobitějším patří kuchyně [[Paštunové|Paštunů]] (národa žijícího na severu Pákistánu), která na rozdíl od většiny ostatních regionálních kuchyní v Pákistánu není pikantní. Mezi nejpopulárnější paštunské pokrmy patří ''kábulské pulao'' (varianta rýžového [[pilaf]]u s [[rozinka]]mi a mrkví) nebo [[mantu]] ([[Knedlík|knedlíčky]] plněné masem).{{Citace elektronického periodika [1056] => | příjmení = chefbrad [1057] => | titul = Kabuli Pulao Recipe (Afghan rice and lamb pilaf) [1058] => | periodikum = Whats4eats [1059] => | url = https://www.whats4eats.com/grains/kabuli-pulao-recipe [1060] => | datum vydání = 2015-05-20 [1061] => | jazyk = en [1062] => | datum přístupu = 2020-11-02 [1063] => }} [1064] => [1065] => == Věda == [1066] => Některá vědecká odvětví jsou v Pákistánu na vysoké úrovni. Fyzik [[Abdus Salam]] předpověděl existenci „intermediálních částic elektroslabé interakce“, včetně jejich vlastností, za což obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] v roce 1979. Stal se prvním pákistánským a také prvním [[islám]]ským držitelem této ceny. Pákistán se v roce 1998 stal sedmou zemí světa, která vyvinula [[Jaderná zbraň|atomovou bombu]]. "Otcem pákistánské atomové bomby" bývá nazýván jaderný vědec a metalurg [[Abdul Kádir Chán]].{{Citace elektronického periodika [1067] => | titul = International Institute for Strategic Studies Bhutto was father of Pakistani bomb [1068] => | periodikum = web.archive.org [1069] => | url = http://www.iiss.org/whats-new/iiss-in-the-press/press-coverage-2007/may-2007/bhutto-was-father-of-pakistani-bomb/?locale=en [1070] => | datum vydání = 2012-03-14 [1071] => | datum přístupu = 2021-02-11 [1072] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120314025504/http://www.iiss.org/whats-new/iiss-in-the-press/press-coverage-2007/may-2007/bhutto-was-father-of-pakistani-bomb/?locale=en [1073] => | datum archivace = 2012-03-14 [1074] => }} [1075] => [1076] => V roce 1990 se Pákistán stal první muslimskou zemí, která vypustila satelit na oběžnou dráhu. [1077] => [1078] => V rámci [[paleontologie]] obratlovců je zhruba od roku [[2000]] významnou osobností paleontolog a geolog [[Muhammad Sadiq Malkani]], který již formálně popsal několik druhů pákistánských [[Dinosauři|dinosaurů]] (například rod ''[[Vitakrisaurus]]''). Většina těchto taxonů (vědeckých jmen) ale není paleontologickou majoritou přijímána jako platná a oficiální.Malkani, M. S. (2011)."''Vitakridrinda'' and ''Vitakrisaurus'' of Vitakrisauridae Theropoda from Pakistan". ''Proceedings of the 6th Symposium of IGCP 507 on Paleoclimates of the Cretaceous in Asia and their global correlation.'' Beijing, China. 59–66. [1079] => [1080] => == Odkazy == [1081] => [1082] => === Reference === [1083] => [1084] => {{cite news|url=https://www.dawn.com/news/1410447|access-date=26 April 2020|title=CCI defers approval of census results until elections|work=Dawn}} [1085] => [1086] => [1087] => === Literatura === [1088] => * {{Citace monografie [1089] => | příjmení = Filipský [1090] => | jméno = Jan [1091] => | spoluautoři = a kol. [1092] => | rok = 2003 [1093] => | titul = Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky [1094] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1095] => | místo = Praha [1096] => | stránky = [1097] => | poznámka = [1098] => | isbn = 80-7106-647-8 [1099] => }} [1100] => * LAPIERRE Dominique, COLLINS Larry. ''O půlnoci přijde svoboda''. Praha: Mladá fronta, 1983. [1101] => * {{Citace monografie [1102] => | příjmení = Marek [1103] => | jméno = Jan [1104] => | rok = 2002 [1105] => | titul = Pákistán [1106] => | vydavatel = Libri [1107] => | místo = Praha [1108] => | stránky = [1109] => | poznámka = [1110] => | isbn = 978-80-7277-142-4 [1111] => }} [1112] => * BLAŽEK, Václav. Hydronymia Rgvedica. ''Linguistica Brunensia.'' 2016, roč. 64, č. 2, s. 7–54. Přístup z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/136169 [1113] => [1114] => === Související články === [1115] => * [[Bezpečnostní dilema]] [1116] => * [[Povodně v Pákistánu 2010]] [1117] => [1118] => === Externí odkazy === [1119] => * {{Commonscat}} [1120] => * {{Wikislovník|heslo=Pákistán}} [1121] => * {{Wikizprávy|kategorie=Pákistán}} [1122] => * [http://www.cfr.org/interactives/CG_Pakistan/index.html Crisis Guide: Pakistan, Council on Foreign Relations] [1123] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801280029-historicky-magazin/ Vyhlášení nezávislosti Indie a Pákistánu] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]] [1124] => * {{citace elektronické monografie | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/pakistan/report-0911.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Pakistan | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-09-29 | datum aktualizace = 2011-11-06 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141848/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/pakistan/report-0911.pdf?view=Binary | datum archivace = 2011-12-08 | nedostupné = ano }} [1125] => * {{Citace elektronické monografie [1126] => | titul = Pakistan - Amnesty International Report 2011 [1127] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/pakistan/report-2011 [1128] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1129] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1130] => | jazyk = anglicky [1131] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110816203143/http://www.amnesty.org/en/region/pakistan/report-2011 [1132] => | datum archivace = 2011-08-16 [1133] => | nedostupné = ano [1134] => }} [1135] => * {{Citace elektronické monografie [1136] => | titul = Pakistan (2011) [1137] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8108 [1138] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1139] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1140] => | jazyk = anglicky [1141] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230745/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8108&year=2011 [1142] => | datum archivace = 2011-08-23 [1143] => | nedostupné = ano [1144] => }} [1145] => * {{Citace elektronické monografie [1146] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1147] => | titul = BTI 2010 — Pakistan Country Report [1148] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Pakistan.pdf [1149] => | datum vydání = 2009 [1150] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1151] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1152] => | místo = Gütersloh [1153] => | jazyk = anglicky [1154] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521072337/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Pakistan.pdf [1155] => | datum archivace = 2011-05-21 [1156] => | nedostupné = ano [1157] => }} [1158] => * {{Citace elektronické monografie [1159] => | korporace = Bureau of South and Central Asian Affairs [1160] => | titul = Background Note: Pakistan [1161] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3453.htm [1162] => | datum vydání = 2010-10-06 [1163] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1164] => | vydavatel = U.S. Department of State [1165] => | jazyk = anglicky [1166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110504143730/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3453.htm [1167] => | datum archivace = 2011-05-04 [1168] => | nedostupné = ano [1169] => }} [1170] => * {{Citace elektronické monografie [1171] => | korporace = CIA [1172] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1173] => | titul = The World Factbook - Pakistan [1174] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pk.html [1175] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [1176] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1177] => | jazyk = anglicky [1178] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200517030017/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pk.html [1179] => | datum archivace = 2020-05-17 [1180] => | nedostupné = ano [1181] => }} [1182] => * {{Citace elektronické monografie [1183] => | korporace = Library of Congress [1184] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1185] => | titul = Country Profile: Pakistan [1186] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Pakistan.pdf [1187] => | datum vydání = 2005-03-08 [1188] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1189] => | jazyk = anglicky [1190] => }} [1191] => * {{Citace elektronické monografie [1192] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Islámabádu [1193] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Pákistán [1194] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/pakistan-2011-03-31.pdf [1195] => | datum vydání = 2011-03-31 [1196] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1197] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1198] => | jazyk = česky [1199] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111093713/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/pakistan-2011-03-31.pdf [1200] => | datum archivace = 2012-01-11 [1201] => | nedostupné = ano [1202] => }} [1203] => * {{Citace elektronické monografie [1204] => | příjmení = Burki [1205] => | jméno = Shahid Javed [1206] => | příjmení2 = Ziring [1207] => | jméno2 = Lawrence [1208] => | spoluautoři = a kol. [1209] => | titul = Pakistan [1210] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/438805/Pakistan [1211] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1212] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1213] => | jazyk = anglicky [1214] => }} [1215] => [1216] => {{Pákistán}} [1217] => {{Asie}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Navboxes [1218] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1219] => | list = {{Commonwealth}} [1220] => {{D8}} [1221] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1222] => }} [1223] => {{Autoritní data}} [1224] => {{Portály|Geografie}} [1225] => [1226] => [[Kategorie:Pákistán| ]] [1227] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [1228] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [1229] => [[Kategorie:Jihoasijské země]] [1230] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1947]] [1231] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1232] => [[Kategorie:Paštsky mluvící státy a území]] [] => )

good wiki

Pákistán

Pákistán (urdština پاکستان, pakistan), plným názvem Pákistánská islámská republika (urdština اسلامی سیاست پاکستان, islami siasatdaan e pakistan) , je federativní republika ležící v jižní Asii. Na jihovýchodě hraničí s Indií, na severovýchodě s Čínou, na severozápadě s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Pákistán

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Afghánistán

Hinduismus

Indie

Indonésie

Indus

Islám

Islámábád

Karáčí

Sindh

Turecko

Urdština

Service

About us

Technology

Locations