Array ( [0] => 15522742 [id] => 15522742 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hinduismus [uri] => Hinduismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Shiva Bangalore.jpg|náhled|upright=1.0|[[Šiva]], jeden z hlavních bohů hinduismu.]] [1] => [2] => '''Hinduismus''' je různě definován jako [[Indická náboženství|indické náboženství]], soubor náboženských přesvědčení nebo praktik, náboženská tradice, způsob života nebo [[dharma]] - náboženský a univerzální řád, kterým se stoupenci řídí. Jako náboženství je [[Světová náboženství|třetím největším náboženstvím na světě]] s více než 1,2-1,35 miliardami stoupenců, označovaných jako hinduisté, kteří tak představují 15-16 % světové populace.{{cite web|url=https://www.deccanherald.com/national/can-muslims-surpass-hindus-in-population-numbers-experts-say-practically-not-possible-1103547.html|title=Can Muslims surpass Hindus in population numbers? Experts say practically not possible|date=24 April 2022}}{{Cite web|date=2021|title=Hindu Countries 2021|url=https://worldpopulationreview.com/country-rankings/hindu-countries|access-date=2 June 2021|website=World Population Review|language=en-US}}{{Cite web |date=18 December 2012 |title=The Global Religious Landscape – Hinduism |url=http://www.pewforum.org/global-religious-landscape-hindu.aspx |access-date=31 March 2013 |website=A Report on the Size and Distribution of the World's Major Religious Groups |publisher=Pew Research Foundation}}{{Cite web |date=January 2015 |title=Christianity 2015: Religious Diversity and Personal Contact |url=http://www.gordonconwell.edu/resources/documents/1IBMR2015.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20170525141543/http://www.gordonconwell.edu/resources/documents/1IBMR2015.pdf |archive-date=25 May 2017 |access-date=29 May 2015 |website=gordonconwell.edu}} Slovo hinduismus je [[exonymum]],{{sfn|Siemens|Roodt|2009|s=546}}{{sfn|Leaf|2014|s=36}} a přestože je hinduismus označován za nejstarší náboženství na světě, mnozí praktikující označují své náboženství jako [[Sanátana Dharma]] (v sánsr: सनातन धर्म, dosl. "věčná dharma", "věčné držmo"), moderní užití, které odkazuje na myšlenku, že její původ leží mimo lidské dějiny, jak je vyjeveno v hinduistických textech{{sfn|Knott|1998|s=3, 5}}{{sfn|Hatcher|2015|s=4–5, 69–71, 150–152}}{{sfn|Bowker|2000}}{{sfn|Harvey|2001|s=xiii}} Dalším [[Endonymum|endonymem]] je [[vaidika dharma]],{{cite journal |last=Smith |first=Brian K. |title=Questioning Authority: Constructions and Deconstructions of Hinduism |journal=International Journal of Hindu Studies |volume=2 |issue=3 |pages=313–339 |year=1998 |doi=10.1007/s11407-998-0001-9 |jstor=20106612 |s2cid=144929213}}{{sfn|Sharma|Sharma|2004|s=1–2}}{{sfn|Klostermaier|2014|s=2}}{{sfn|Klostermaier|2007b|s=7}}{{Cite journal|last=Sharma|first=A|year=1985|title=Did the Hindus have a name for their own religion?|url=https://josa-publications.sydney.edu.au/chronological-index-1960-2002/|journal=The Journal of the Oriental Society of Australia|volume=17|issue=1|pages=94–98 [95]}} dharma související s [[Védy|védami]].{{Cite web|title=View Dictionary|url=https://sanskritdictionary.com/scans/?col=1&img=mw1022.jpg|access-date=19 November 2021|website=sanskritdictionary.com}} [3] => [4] => Hinduismus je rozmanitý myšlenkový systém vyznačující se řadou [[Hinduistická filosofie|filozofií]] a sdílených pojmů, [[Rituál|rituálů]], kosmologických systémů, [[Poutní místo|poutních míst]] a společných písemných pramenů, které pojednávají mimo jiné o teologii, metafyzice, mytologii, védské jadžně, [[Jóga|józe]], agamických rituálech a stavbě chrámů.{{sfn|Michaels|2004}} K významným tématům hinduistické víry patří čtyři purušárthy, správné cíle či záměry lidského života, a to dharma (etika/povinnosti), artha (blahobyt/práce), kama (touhy/vášeň) a [[mókša]] (osvobození od vášní a koloběhu smrti a [[znovuzrození]]),{{harvnb|Bilimoria|2007}}; see also {{harvnb|Koller|1968}}.{{sfn|Flood|1997|s=11}} a také [[Karma v hinduismu|karma]] (jednání, záměr a následky) a [[sansára]] (koloběh smrti a znovuzrození).{{Cite encyclopedia |title=Sanatana dharma {{!}} Hinduism |encyclopedia=Encyclopædia Britannica |url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/665848/sanatana-dharma |access-date=17 November 2016}}{{Cite book|last1=Dharma|first1=Samanya|title=History of Dharmasastra|last2=Kane|first2=P. V.|volume=2|pages=4–5}} See also {{harvnb|Widgery|1930}}{{sfn|Klostermaier|2007|s=46–52, 76–77}}{{sfn|Brodd|2003}} Hinduismus předepisuje věčné povinnosti, jako jsou mimo jiné poctivost, zdržení se ubližování živým bytostem ([[ahinsá]]), trpělivost, snášenlivost, zdrženlivost, ctnost a soucit. Mezi hinduistické praktiky patří uctívání ([[púdža]]), ohňové rituály (homa/havan), recitace (praváčan), oddanost ([[bhakti]]), zpěv (džapa), meditace ([[Džhána|dhjána]]), obětování (jadžňa), dobročinnost ([[dána]]), nezištná služba (sevā), pocta předkům (śrāddha), rodinné obřady, výroční slavnosti a příležitostné poutě (yatra). Spolu s praktikováním různých jógových cvičení někteří hinduisté opouštějí svůj společenský svět a hmotný majetek a věnují se celoživotnímu sannjásovi (mnišství), aby dosáhli [[Mókša|mókši]].{{Cite book|last=Ellinger|first=Herbert|url=https://books.google.com/books?id=pk3iAwAAQBAJ|title=Hinduism|publisher=Bloomsbury Academic|year=1996|isbn=978-1-56338-161-4|pages=69–70}} [5] => [6] => Hinduistické texty se dělí na šruti ("slyšené") a [[Smrti|smṛti]] ("vzpomínané"), z nichž hlavními spisy jsou védy, [[upanišady]], [[purány]], [[mahábhárata]], [[rámájana]] a ágamy.{{sfn|Klostermaier|2007|s=46–52, 76–77}}{{Cite book|last=Zaehner|first=R. C.|url=https://books.google.com/books?id=eWuezQEACAAJ|title=Hindu Scriptures|publisher=Penguin Random House|year=1992|isbn=978-0-679-41078-2|pages=1–7}} Existuje šest āstických škol hinduistické filosofie, které uznávají autoritu Véd, a to [[Sánkhja]], [[Jóga]], Ňája, [[Vaišéšika]], [[Mimámá]] a [[Védánta]].{{Cite book |last=Clarke |first=Matthew |url=https://books.google.com/books?id=DIvHQc0-rwgC&pg=PA28 |title=Development and Religion: Theology and Practice |publisher=Edward Elgar Publishing |year=2011 |isbn=978-0-85793-073-6 |page=28 |access-date=11 February 2015 |archive-date=29 December 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201229174115/https://books.google.com/books?id=DIvHQc0-rwgC&pg=PA28 |url-status=live }}{{Cite book |editor-last=Holberg |editor-first=Dale |title=Students' Britannica India |year=2000 |volume=4 |publisher=Encyclopædia Britannica India |isbn=978-0-85229-760-5 |page=316}}{{Cite book |last=Nicholson |first=Andrew |title=Unifying Hinduism: Philosophy and Identity in Indian Intellectual History |publisher=Columbia University Press |year=2013 |isbn=978-0-231-14987-7 |pages=2–5}} Zatímco puránská chronologie předkládá tisíciletou genealogii počínaje védskými riši, vědci považují hinduismus za fúzi či syntézu{{sfn|Samuel|2008|s=193}} bráhmanské orthopraxe s různými indickými kulturami,{{harvnb|Hiltebeitel|2007|p=12}}; {{harvnb|Flood|1996|p=16}}; {{harvnb|Lockard|2007|p=50}} s různými kořeny{{sfn|Narayanan|2009|s=11}} a bez konkrétního zakladatele.{{sfn|Fowler|1997|s=1, 7}} Tato hinduistická syntéza se objevila po védském období, mezi cca lety 500{{sfn|Hiltebeitel|2007|s=12}}-200{{sfn|Larson|2009}} př. n. l. a cca 300 lety n. l.,{{sfn|Hiltebeitel|2007|s=12}} v období druhé urbanizace a raně klasického období hinduismu, kdy vznikly eposy a první purány.{{sfn|Hiltebeitel|2007|s=12}}{{sfn|Larson|2009}} Její rozkvět nastal ve středověku, s úpadkem buddhismu v Indii.{{sfn|Larson|1995|s=109–111}} [7] => [8] => V současné době existují čtyři hlavní směry hinduismu: [[višnuismus]], [[šivaismus]], [[šaktismus]] a tradice [[Smarta]],{{sfn|Bhandarkar|1913|s=}}{{sfn|Tattwananda|n.d.|s=}}{{sfn|Flood|1996|s=113, 134, 155–161, 167–168}}{{sfn|Lipner|2009|s=377, 398}} vedle nich další menší směry jako je [[ajjávari]] u [[Tamilové|Tamilů]]. Zdroje autority a věčných pravd v hinduistických textech hrají důležitou roli, ale existuje také silná hinduistická tradice zpochybňování autority s cílem prohloubit pochopení těchto pravd a dále rozvíjet tradici.{{Cite book|last=Frazier|first=Jessica|url=https://archive.org/details/continuumcompani00fraz|title=The Continuum companion to Hindu studies|date=2011|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-9966-0|location=London|pages=[https://archive.org/details/continuumcompani00fraz/page/1 1]–15|url-access=limited}} Hinduismus je nejrozšířenější vírou v [[Indie|Indii]], [[Nepál|Nepálu]], na [[Mauricius|Mauriciu]] a na [[Indonésie|indonéském]] [[Bali]]. Významné hinduistické komunity žijí i v dalších zemích [[jižní Asie]], v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]], v [[Karibik|Karibiku]], ve státech [[Perský záliv|Perského zálivu]], v Severní Americe, Evropě, Oceánii, Africe a dalších regionech.{{Cite book|last=Vertovec|first=Steven|url=https://books.google.com/books?id=FRVTAQAAQBAJ|title=The Hindu Diaspora: Comparative Patterns|publisher=Routledge|year=2013|isbn=978-1-136-36705-2|pages=1–4, 7–8, 63–64, 87–88, 141–143}}-{{Cite web|date=18 December 2012|title=Hindus|url=http://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-hindu/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200209012719/https://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-hindu/|archive-date=9 February 2020|access-date=14 February 2015|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project}} [9] => [10] => -{{Cite web|date=18 December 2012|title=Table: Religious Composition by Country, in Numbers (2010)|url=http://features.pewforum.org/grl/population-number.php?sort=numberHindu|archive-url=https://web.archive.org/web/20130201224548/http://features.pewforum.org/grl/population-number.php?sort=numberHindu|archive-date=1 February 2013|access-date=14 February 2015|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project}}{{Cite web|date=18 December 2012|title=Hindus|url=http://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-hindu/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200209012719/https://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-hindu/|archive-date=9 February 2020|access-date=14 February 2015|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project}}
{{Cite web|date=18 December 2012|title=Table: Religious Composition by Country, in Numbers (2010)|url=http://features.pewforum.org/grl/population-number.php?sort=numberHindu|archive-url=https://web.archive.org/web/20130201224548/http://features.pewforum.org/grl/population-number.php?sort=numberHindu|archive-date=1 February 2013|access-date=14 February 2015|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project}} [11] => [12] => == Název == [13] => Název pochází z [[Perština|perského]] slovního kořene ''hindu'' (هندو), v [[sanskrt]]u ''sindhu'' (सिन्धु), což je pojmenování řeky [[Indus]]. [[Islám|Muslimští]] [[Peršané]] slovem '''hindu''' označovali nemuslimské obyvatelstvo, žijící za řekou [[Indus]]. Je to v principu podobné označení, jako u křesťanů v Evropě bylo slovo [[Pohanství|pohan]] pro obyvatelstvo nekřesťanské. Hinduismus není možno považovat za [[náboženství]] v evropském, [[teismus|teistickém]] smyslu (jako například judaismus, křesťanství, islám), nýbrž je to [[dharma]], způsob bytí, života, založený na určité filozofii. Toto slovo překládal přední český indolog [[Vladimír Miltner]] do češtiny jako ''držmo'' a definuje jej jako ''to, čehož jest se držeti'' a vysvětluje je jako ''všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti''.Miltner Vladimír, PhDr.,CSc.: Malá encyklopedie buddhismu, Praha 1997, {{ISBN|80-208-0394-7}}, str.77 [14] => [15] => Zatímco v Evropě se pod slovem hinduista rozumí jednoznačně vyznavač „hinduistického náboženství“, v [[Indie|Indii]] má tento termín spíše politický kontext a označuje příslušníky politické komunity, mnohdy až extremisty. Tito mají v [[Indie|Indii]] i svoji vlastní politickou stranu – [[Indická lidová strana|Indickou lidovou stranu]], což je pravicová strana prosazující [[Nacionalismus|nacionalisticko]]-[[Teokracie|teokratické]] principy (tzv. ''hindutva'').{{Citace periodika [16] => | příjmení = Berglund [17] => | jméno = Henrik [18] => | titul = Religion and Nationalism: Politics of BJP [19] => | periodikum = Economic and Political Weekly [20] => | datum vydání = 2004 [21] => | ročník = 39 [22] => | číslo = 10 [23] => | strany = 1064–1070 [24] => | issn = 0012-9976 [25] => | url = https://www.jstor.org/stable/4414737 [26] => | datum přístupu = 2021-09-22 [27] => }} V této souvislosti vzbudil pozornost pokus indického farmáře Bandiho Venkatramanana, jenž ve své vesnici vztyčil tzv. Šafránovou desku, zapovídající vstup vyznavačům jiných náboženství.[https://info.dingir.cz/2023/03/safranove-desky-hinduisticti-fundamentaliste-vytvareji-nabozensky-ciste-obce/ Šafránové desky: Hinduističtí fundamentalisté vytvářejí „nábožensky čisté“ obce] : [[Náboženský infoservis|Dingir]] 15. 3. 2023 [28] => [29] => == Rozšíření == [30] => [[Soubor:Hindu festival Navratri dancers in Maputo Mozambique.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|Hinduisté v indické komunitě v [[Mosambik]]u]] [31] => [[Soubor:12BCM11.jpg|náhled|upright=1.0|Hinduističtí kněží]] [32] => Hinduismus převládá mimo Indii také v [[Nepál]]u a na [[Mauricius|Mauriciu]], významné menšiny najdeme v [[Bangladéš]]i (9,35%), na [[Srí Lanka|Srí Lance]] (9,3%), na [[Réunion]]u, v [[Surinam]]u, [[Guyana|Guyaně]], [[Malajsie|Malajsii]], na [[Fidži]] (47%), [[Trinidad a Tobago|Trinidadu]] a v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kam se indičtí hinduisté stěhovali v rámci [[Britské impérium|Britského impéria]], dále v [[Indonésie|Indonésii]] (především na ostrově [[Bali]]), v [[Pákistán]]u (kde jsou terčem stále častějších útoků ze strany islamistů) a mezi nedávnými imigranty v [[Kanada|Kanadě]] a USA. Několik set tisíc hinduistů indického původu bylo donuceno opustit [[Myanmar]] po převratu v roce 1962, ale v zemi stále existuje hinduistická menšina.{{Citace periodika [33] => | příjmení = Lewy [34] => | jméno = Guenter [35] => | titul = Militant Buddhist Nationalism: The Case of Burma [36] => | periodikum = Journal of Church and State [37] => | datum vydání = 1972 [38] => | ročník = 14 [39] => | číslo = 1 [40] => | strany = 19–41 [41] => | issn = 0021-969X [42] => | url = https://www.jstor.org/stable/23914531 [43] => | datum přístupu = 2021-09-22 [44] => }} Početná menšina hinduistů nepálského původu v [[Bhútán]]u čelila v 90. letech diskriminaci a vyhánění ze strany většinových buddhistů.[http://zpravy.idnes.cz/bhutan-chce-do-zeme-pustit-sto-tisic-turistu-a-vyvazet-ideologii-stesti-1oi-/zahranicni.aspx?c=A100924_010705_zahranicni_stf Bhútán chce do země pustit sto tisíc turistů a vyvážet ideologii štěstí]". iDNES.cz. 25. září 2010 [45] => [46] => Mocné hinduistické království [[Čampa]] na území dnešního středního [[Vietnam]]u bylo v 15. století dobyto Vietnamci a hinduističtí Čamové byli postupně zredukováni na úroveň nepatrné menšiny. Ostrovní říše [[Madžapahit]], ovládající většinu indonéského souostroví, se rozpadla v první polovině 16. století a její hinduisticko-buddhistické obyvatelstvo bylo z velké části islamizováno. [47] => [48] => V Evropě žije cca milionová hinduistická komunita (1,8%) ve [[Spojené království|Spojeném království]], další najdeme v Nizozemsku (původem ze [[Surinam]]u), kteří žijí především v [[Haag]]u a okolí (cca 180 tisíc), a velkou hinduistickou komunitu tamilských šivaistů – uprchlíků z Tamilského [[Ílam]]u před [[Občanská válka na Srí Lance|občanskou válkou na Srí Lance]] (33 tisíc) najdeme (spolu s cca 40 tisíci hinduisty z Indie) v Německu, kde vybudovali větší počet zajímavých šivaistických [[mandir]]ů (hinduistických [[chrám]]ů) v jihoindickém stylu. [49] => [50] => V Česku se podle posledního sčítání lidu hlásí k hinduismu 637 lidí a dalších 675 se hlásí k hnutí [[ISKCON|Hare Kršna]].Sčítání hinduistů je velmi problematickou záležitostí. Nepanuje jasná shoda ohledně toho, zdali by se mezi hinduisty měli počítat i západní vyznavači tohoto náboženství (např. příslušníci hnutí Hare Kršna, apod.). [51] => [52] => == Historie == [53] => [[Soubor:A Hindoo Widow Burning Herself with the Corpse of her Husband.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|Obřad [[Satí (obřad)|satí]], při kterém byla vdova upálena se svým mrtvým manželem, byl zakázán Brity v 19. století]] [54] => Pojmu „hinduismus“ se v historickém pohledu nepoužívá zcela jednoznačně. [[Dušan Zbavitel]]D. Zbavitel: Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. DharmaGaia 1993, str. 6. rozlišuje védské (předbuddhistické) a hinduistické období. Existují i rozlišení jiná, ale toto není podstatný problém, jelikož se jedná o postupný vývoj jednoho náboženství, ve kterém nejsou příliš veliké skoky. [55] => [56] => Podle západních názorů (nepodporovaných tradicí ale ani posledními výzkumy) nevznikl hinduismus náhlým zlomem, ale někdy okolo poloviny 1. tisíciletí př. n. l. se postupně vyvinul z původního [[védy|védského]] náboženství ([[vaidika dharma|védské dharmy]], které se zaměřovalo na uctívání přírodních sil jako oheň, vítr, apod.). Okolo 2. tis. př. n. l. měli dobýt [[Árjové]] Indii, zničit pravděpodobně vyspělou civilizaci (našly se zbytky měst [[Mohendžodaro]], Harrapa a dalších postavených podle plánu a s pokročilou infrastrukturou jako je kanalizace) a usadit se zde, i když myšlenka o vpádu Árjů do Indie je v současnosti čím dále tím více badateli zpochybňována. Hinduismus pak údajně přebíral vlivy i z této původní civilizace (myšlenka osvícení ([[mókša]]) už pravděpodobně v této době existovala). [57] => [58] => Počátkem 1. tis. př. n. l. dochází k úpadku nejvyšší společenské vrstvy bráhmanů, které má jako následek od 8. stol. př. n. l. vznik mnoha „heretických“ hnutí – různých duchovních škol hledající mókšu jinak než skrze bráhmanské obřady (mimo jiné takto vznikl [[džinismus]] a [[buddhismus]]). [59] => [60] => V této době se hinduismus zakládá převážně na rituální praxi prováděné bráhmany (cesta obřadů – karmamárga), takže obyčejný člověk má přístup k božství zprostředkovaný. V době [[Šramana|šramanského]] hnutí (podle západních názorů okolo 6. stol. př. n. l.) vznikají [[Upanišady]], které hlásají možnost dosažení vysvobození ([[mókša|mókši]]) skrze poznání (cesta poznání – džňánamárga). Tím se cesta k vysvobození otevřela i pro kšatrije, ale ostatní [[varna (hinduismus)|varny]] se začaly přiklánět k [[Buddhismus|buddhismu]], protože ten umožňoval dosáhnout vysvobození i jim. Za vlády císaře [[Ašóka|Ašóky]] (3. stol. př. n. l.) dochází k velikému rozšíření buddhismu. Okolo přelomu letopočtu ale hinduismus nabírá novou sílu a znovu se šíří. Je to mimo jiné i díky [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]], která nabízí cestu k vysvobození pomocí uctívání božstva (cesta oddanosti – bhaktimárga). Tak vzniká klasický hinduismus. [61] => [62] => == Základní náboženské představy == [63] => [64] => === Svět a čas === [65] => [[Soubor:Brahma, the God of Creation LACMA M.2000.30.jpg|náhled|upright|Socha Brahmy-stvořitele, ostrov [[Jáva]] z 9. století]] [66] => Nejautoritativnější teorie vzniku světa pochází z [[Manuův zákoník|Manuova zákoníku]] (Manu smrti), podle níž je stvořitelem celého světa bůh ([[déva]]) [[Brahmá|Brahma]]. Svět netrvá věčně, ale je periodicky ničen a znovu tvořen (čas je v hinduismu cyklický). [67] => [68] => Postupně prochází čtyřmi [[juga]]mi (věky): [69] => * ''Krtajuga'', která trvá 1 728 000 let, [70] => * ''Tretájuga'' trvá 1 296 000 let, poté následuje [71] => * ''Dváparajuga'' trvající 842 000 let a nakonec [72] => * ''[[Kalijuga]]'' v délce 432 000 let [73] => [74] => Mezi každými dvěma věky je navíc 400 let soumraku předchozího a poté 400 let svítání následujícího věku. Krta-jugam (též ''juga'') představuje počáteční zlatý věk, každý další věk je o něco horší: upadají mravy, snižuje se délka života i inteligence (nyní žijeme v [[Kalijuga|Kali-juze]]). Cyklus těchto čtyř věků se nazývá '''mahájuga''' (velká juga) a trvá 4 320 000 let. Až skončí, nastane ''pralaja'' – rozplynutí. 1000 ''mahájug'' tvoří jednu ''kalpu''. Po uplynutí každé ''kalpy'' následuje ''mahápralaja'' – velké rozplynutí. Dvě kalpy také představují jeden Brahmův den (jedna kalpa pro den a jedna pro noc). [[Brahmá|Brahma]] se dožije 100 „svých let“ (50 kalp, 5000 velkých rozplynutí, asi 200 miliard let), poté umírá, ale kosmický cyklus pak začne znovu. Existují i další podobné systémy, ale tento je nejrozšířenější.M. Eliade: Mýtus o věčném návratu. Oikoymenh 2003, str. 76 an. [75] => [76] => === Stvoření === [77] => Zajímavý je přístup ke stvoření světa ve [[Védy|Védách]]. Nejzákladnějším hymnem celého Rgvédu je Píseň o stvoření světa (RV 10.129). Autor této písně se v jejích prvních dvou strofách snaží zbavit různých rozšířených představ tím, že ukazuje, že při vzniku světa nebylo vůbec nic (''„Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy…“''). Poté dochází k tomu, že na počátku byla voda (což je rozšířená představa v Indii) – pravděpodobně ve smyslu „chaos“. Motivem stvoření pak byla touha (''káma'', smyslná touha), což je myšlenka, která se objevuje i jinde. Sám proces stvoření ale nemůžeme pochopit – „Nemůžeme jej pochopit jinak než působením, podnětem vyšší moci“.Védské hymny (př. O Friš). DharmaGaia 2000, str. 101. Sám básník píše: [78] => [79] => ''5. Kdo v pravdě ví, kdo může na světě říci,''
[80] => ''odkud vše vzniklo, odkud se vše vytvářelo.''
[81] => ''Bozi se zrodili později s tímto světem.''
[82] => ''Kdo tedy ví, z čeho svět povstal'' [83] => [84] => ''6. Ten, jenž toto stvořil svou mocí,''
[85] => ''ať sám vše vykonal nebo ne,''
[86] => ''on, bdící nad světem v nejvyšším nebi,''
[87] => ''jistě to ví – nebo neví to ani on sám.''Védské hymny (př. O Friš). DharmaGaia 2000, str. 100 an. [88] => [89] => [[Soubor:Cow on Delhi street colorcorr.jpg|náhled|vpravo|upright=0.9|Posvátná kráva v ulicích Dillí]] [90] => Hinduismus má většinou více různých verzí jednotlivých mýtů, takže i variant stvoření existuje veliké množství. [91] => [92] => Při výkladu světa se uplatňuje také pět živlů a tři [[Guna (hinduismus)|guny]] (kvality). Mezi pět živlů, které tvoří tento svět, patří oheň, vzduch, voda, země a pátý je prostor (akáša). Těchto pět živlů je doloženo už u Jádžňavalkji (640–610 př. n. l., který často vystupuje v Upanišadách).J. Olmrová & B. Blažek: Jací jsme a jací nejsme. Albatros 1982. [93] => [94] => Tři ''guny'' jsou jakési kvality, ve kterých se může nacházet všechno existující. [95] => * 1. ''sattva'' – čistota, [96] => * 2. ''radžas'' – neklid, [97] => * 3. ''tamas'' – temnota. [98] => [99] => Tyto kvality jsou často definovány ve vztahu k člověku – např. o mase se soudí, že je kvality ''radžas'', protože člověka zneklidňuje, činí aktivním a obrací ho ke světským věcem. Nejčastěji jsou zmiňovány v souvislosti se stavem mysli. Věnuje se jim celý čtrnáctý zpěv Bhagavadgíty. [100] => [101] => == Člověk == [102] => [[Soubor:A day of devotion – Thaipusam in Singapore (4316108409).jpg|náhled|upright=0.9|Hinduistický festival v [[Singapur]]u]] [103] => Poměrně starou a důležitou myšlenkou je nauka o [[reinkarnace|reinkarnaci]] (v plné šíři se objevuje už v [[Upanišady|Upanišadách]]). Lidská duše se podle ní po smrti znovu narodí do jiného těla. Kde a v jakých podmínkách se narodí, určuje tzv. ''[[karma (buddhismus)|karmanový zákon]]'' (od ''karman'' = čin). Člověk si svými činy vytváří buď dobrou nebo špatnou karmu, která se postupně hromadí a projevuje se v tomto a příštích zrozeních. Tento zákon je zcela nezávislý na bozích – je to prostě příčina a následek a člověk se dopadu své [[karma (buddhismus)|karmy]] nemůže vyhnout. Karmu vytváří i mluva. Negativní karma není dána „neposlušností vůči Bohu“, ale porušením vesmírných zákonů [[dharma|dharmy]]. Příčinou toho je nevědomost ([[avidja]]), která je postupně odstraněna a nahrazena poznáním – ''„Satjaméva džajaté“'' (Mundakópanišada), „Pravda vždy vítězí“.B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116 an. [104] => [105] => Z tohoto koloběhu zrození ([[samsára]]), který je považován za velice strastný, je možno se dostat jedině vysvobozením ([[mókša]]) – to je doména mnoha spirituálních směrů. Zásadní předěl tedy pro hinduismus není smrt (jako ku příkladu v západních náboženstvích), ale dosažení ''mókši''. [106] => [107] => Život muže (předně [[bráhman]]a) by měl být podle Manuova zákoníku rozdělen na 4 období ([[ášram]]y): [108] => * 1. ''brahmačárin'' – student, učí se védy a další písma pod vedením [[guru]]a, [109] => * 2. ''grhastha'' – hospodář, věnuje se rodinnému životu, [110] => * 3. ''vánaprastha'' – poustevník, odchází do lesů, aby hledal spirituální poznání, [111] => * 4. ''sannjásin'' – svatý muž, stav, který usnadňuje vysvobození. [112] => [113] => === Uspořádání společnosti === [114] => Často zaměňované pojmy jsou [[Varna (hinduismus)|varny]] a [[kasta|kasty]]. Původně byla varna a kasta definována vlastnostmi a činnostmiBhagavadgíta 4.13, ale později začala být příslušnost definována pouhým narozením (děděna po rodičích) a do konce života se neměnila (bylo možné jen klesnout). [115] => [116] => Obyvatelstvo se dělí na čtyři varny (stavy, třídy, někdy nesprávně [[kasta|kasty]]) + ''nedotýkatelní'' (dříve ''nedotknutelní''), kteří se nacházejí mimo varny. [117] => [[Kasta]] (''džáti'', dosl. „zrození“, významem rod nebo původ) je podrobnější rozdělení jednotlivých varen a dělí obyvatelstvo podle povolání na kastu hrnčířů, kastu hudebníků, atd. [118] => [119] => === Varny === [120] => [[Soubor:Caste AS.jpg|náhled|upright|Vyobrazení oblíbeného boha Ganéši se zástupci čtyř hlavních [[Kastovní systém|indických kast]]]] [121] => Varna (třída, stav, rasa) doslova znamená barva – vyšší varny mají (či spíše mívaly, přišly totiž na jih později) světlejší barvu pleti, i když dnes už to fakticky neplatí. Podle starověkých [[Ind]]ů čtyři varny měly rovnocenné postavení ve společnosti, byly rozděleny podle povinností vůči společnosti a společně pracovaly ve prospěch všech. Podle některých názorů jde zřejmě o představu o zlatých časech všeobecné rovnosti do mytologických knih. [122] => [123] => Jednotlivé varny jsou: [124] => * 1. ''bráhmani'', kněží (jako jediní mohou provádět tradiční védské rituály) – ''„Zklidnění, sebevláda a pokání, čistota, snášenlivost a přímost, poznání, rozpoznávání a náboženské přesvědčení tvoří činy bráhmanů a rodí se z jejich podstaty“''Bhagavadgíta XVIII.42 (př. J. Filipský, J. Vacek) [125] => * 2. ''kšatrijové'', válečníci, panovníci, šlechta – ''„Chrabrost a životnost, vytrvalost a obratnost, neochvějnost v boji, štědrost a svrchovanost patří k činům kšatrijů zrozeným z jejich podstaty“''Bhagavadgíta XVIII.43 (př. J. Filipský, J. Vacek) [126] => * 3. ''vaišjové'', obchodníci, zemědělci a řemeslníci, střední stav – ''„Obdělávání polí, chov dobytka a obchod patří k činům vaišjů zrozeným z jejich podstaty“''Bhagavadgíta XVIII.44 (př. J. Filipský, J. Vacek) [127] => * 4. ''šúdrové'', služebníci ostatních varen – ''„A činností šúdry, zrozenou z jeho podstaty, je služba.“'' [128] => [[Soubor:Sadhu PASHUPATI.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|[[Sádhu]]ové v hinduistickém chrámu]] [129] => [130] => Každá varna má podrobně stanovené povinnosti, které rozebírá Manuův zákoník. Tyto povinnosti se týkaly mužů. Ženy se neúčastnily společenského života a jejich povinností byla oddanost manželovi a mateřství. [131] => [132] => === Nedotýkatelní === [133] => Tzv. [[Nedotknutelní|nedotýkatelní]] (také „nedotknutelní“; [[Mahátma Gándhí]] razil termín ''haridžan'', „boží lid“, nebo ''dalit'', „utlačovaný“, v [[sanskrt]]u ''dalita'' – दलित) nepřísluší k žádné varně a jsou zcela naspodu tradiční sociální hierarchie (obdoba otroků, ale bez pána). Mohou vykonávat jen rituálně nečisté práce a platí pro ně mnohá přísná omezení, např. člověk s varnou by se znečistil už tím, kdyby na něj padl stín nedotýkatelného. [134] => [135] => Odhaduje se, že k nim náleží přes 200 miliónů Indů.{{cite news|title=2011 census recorded nearly 20.14 crore people are Dalit|url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Half-of-Indias-dalit-population-lives-in-4-states/articleshow/19827757.cms}} [136] => [137] => === Gótra === [138] => Dalším atributem, který hinduisty společensky zařazuje, je ''gótra'' (dosl. „ohrada pro krávy“, významově podobná slovu „rod“ či dynastie). Ta hraje roli především při svatbě – ženich a nevěsta musejí mít stejnou [[kasta|kastu]], ale odlišnou gótru (těch je poměrně velký počet, například v [[Bengálsko|Bengálsku]] je bráhmanských góter okolo čtyřiceti). Ohledně svatby platí mnoho dalších nařízení (jsou i jemnější rozlišení než gótry, atd.).H. Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození. Vyšehrad 1997, str. 49 an.) [139] => [140] => === Proti kastovnímu systému === [141] => Mnoho v [[Indie|Indii]] vzniklých duchovních směrů bylo proti úpadkovému kastovnímu systému (zcela explicitně a jasně např. [[buddhismus]]). Ty ale většinou neměly za cíl reformovat celou společnost (spíše se odtrhly od většinové společnosti). O reformu v pravém slova smyslu začaly usilovat až později vzniklé organizace. [142] => * Už roku [[1828]] založil [[Rámmohan Ráj]] v [[Bengálsko|Bengálsku]] společnost Brahmo samádž, která měla za svůj cíl zrušit diskriminaci na základě varen i kast. [143] => * Další, ještě populárnější hnutí, byl Árja samádž (Společenství Árjů, zal. [[1875]]), které se snažilo očistit hinduismus od domnělých pozdějších zvyků, hlásalo návrat k [[Védy|védám]] a reformu sociálního systému hinduismu (žádná dědičná privilegia vyšších kast, apod.). [144] => * Od roku [[1950]] jsou dle ústavy [[Indie|Indické republiky]] všechny varny i další společenská rozdělení rovnoprávné a diskriminace na základě varen je zakázaná. Toto se ale nepodařilo zcela prosadit. Ve městech se už většinou na varnu či kastu nehledí, ale na vesnicích tento systém často přetrvává. (Společná gótra jako překážka sňatku je ale zakotvena v zákoně z roku [[1955]], který dosud platí). [145] => [146] => == Bůh a bohové == [147] => [[Soubor:Vishnu Shiva.jpg|náhled|vlevo|upright|Bohové Višnu a Šiva]] [148] => [[Soubor:Halebid3.JPG|náhled|vpravo|upright=0.9|Tři hlavní bohové – Brahmá, Višnu a Šiva]]Označení hinduismu za [[polyteismus]] není přesné a je opět další zavádějící doktrínou vytvořenou portugalskými křesťanskými misionáři z řádu [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], podobně jako systém kast. (A také samotné slovo ''kasta'' je portugalského původu.) [149] => [150] => L. Ondračka parafrázuje [[Mahábhárata|Mahábháratu]] (1.56.33): „Na co religionista narazí v Indii, může nalézt i jinde, co však v Indii není, těžko někde objeví.“Kol. autorů: Bůh a bohové, pojetí božství v náboženských tradicích světa. DharmaGaia 2004, str. 131. Toto náboženství je totiž rozšířené po celém subkontinentu, a navíc se vyznačuje velikou tolerantností. Vedle sebe zde existují filosofické školy, které se různým způsobem snaží božství „promyslet“, poté mystici, kteří o něm nechtějí přemýšlet, ale chtějí ho dosáhnout, a samozřejmě i prostí lidé, kteří to řeší spíše vlastním názorem. Většina lidí uctívá stejného Boha/bohy jako jejich rodiče. [151] => [152] => Už v nejstarších písemných pramenech nacházíme pochybnosti o bozích (pravděpodobně způsobené jejich velkým počtem). To nasvědčuje tomu, že za vnější různorodostí se skrývá jednota. V Rgvédu se nachází velice známý verš: „Různě nazývají věštci, co jest jedno“ (RV 1.164.46; př. O. Friš).O. Friš: ''O védské literatuře'', in: Védské hymny (př. O. Friš). DharmaGaia, Praha 2000, 1. vydání, str. 17 an. Obdobný názor je možné nalézt v [[Upanišady|Upanišadách]] i [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]]. [153] => [154] => === Védská božstva === [155] => [[Soubor:Evening prayers at Har-Ki-Pairi Ghat in Haridwar.jpg|náhled|vpravo|upright=1.0|Obřady k uctění posvátné řeky [[Ganga|Gangy]].]] [156] => [[Soubor:Farewell Ritual - Durga Idol Immersion Ceremony - Baja Kadamtala Ghat - Kolkata 2012-10-24 1425.JPG|náhled|vlevo|upright=0.9|Festival [[Durga]] púdžá v [[Kalkata|Kalkatě]]]] [157] => „Védské náboženství“ je popisováno ve [[Védy|Védách]]. Většina védských dévů je spojena s různými přírodními silami (např. ''Váju'' – vítr, ''Agni'' – oheň atd.). Přední místo pantheonu náleží [[Indra|Indrovi]], který je atmosférickým bohem (tzn. vládne hlavně počasí) a bohem válečníků. Dalším významným dévou je Varuna, strážce vesmírného řádu (rta). [158] => [159] => Aditi je androgynní bohyní, od níž pochází celý vesmír a vše živé. Je také matkou dévů, mezi něž patří veškerá božstva védského pantheonu i většina hlavních bohů jako Višnu, Šiva, atd. [160] => Diti a Danu jsou matky asurů, kteří jsou sice mocní téměř jako dévové, ale většinou se pokoušejí ovládnou svět, ale dévové je přemohou nebo přelstí, někdy s pomocí Višnua či Šivy. Otcem dévů i asurů je mudrc Kašjapa.Bhágavata Purána 8.7.5, 8.9.7 [161] => [162] => Mezi dévy patří i posvátná řeka [[Ganga]] a [[Sarasvatí]] (tato řeka již dnes neexistuje a vedou se debaty, jestli vůbec existovala, nedávno bylo ovšem objeveno vyschlé řečiště, které by jí mohlo patřit{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.tantrajoga.cz/hlavniokno.php?rub=zaklady_0_1 |datum přístupu=2007-04-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070707030123/http://www.tantrajoga.cz/hlavniokno.php?rub=zaklady_0_1 |datum archivace=2007-07-07 }}). Ganga je zobrazována i v personifikované podobě a má stále veliký počet uctívačů (na rozdíl od většiny ostatních védských dévů). [163] => [164] => Různé védské hymny označují různé dévy za nejvyšší, protože jsou představiteli svrchovaného brahma.Vedánta sútra 1.4.28, etena sarve vyaakhyaataa vyaakhyaatah [165] => [166] => === Klasický hinduismus === [167] => Hlavními bohy (dá-li se to tak říci) je trojice [[Brahmá|Brahma]], [[Višnu]] a [[Šiva]] (dohromady označovaní jako [[Trimúrti]]). Brahmani zase považují za hlavního a jediného boha Šivu. Obě skupiny ale nejsou většinou nepřátelské a chodí do stejných chrámů. [168] => [169] => [[Soubor:Kali lithograph.jpg|náhled|upright|Bohyně [[Kálí]] spojená se smrtí a zánikem]] [170] => Tito bohové mají i své ženské protějšky (šakti). [[Sarasvatí]] je Brahmova dcera a podle jedné verze i manželka. Je uctívána jako bohyně literatury a umění. [[Lakšmí]], bohyně štěstí, je manželkou Višnua. Manželkou Šivy je [[Párvatí]], které má mnoho rozličných podob. Jednou z jejích nejznámějších forem je bohyně Kálí (na západě je chápaná jako jakési „ďábelské božstvo“, ale to neodpovídá pravdě – je spíše symbolem pomíjivosti a nového zrození). [171] => [172] => === Světci, kteří milují === [173] => Mezi bohy hinduismu je třeba počítat i různé světce či mudrce. Z hlediska hinduismu je totiž pro člověka možné narodit se jako déva a naopak. Konkrétní interpretace stavu světce záleží na duchovním směru. Světci jsou považováni za inkarnace brahma, určitého dévy nebo lidi, kteří dosáhli vysvobození ([[mókša]]). Existují školy, které [[guru]]a (duchovního učitele) považují za vyššího a důležitějšího než jsou běžní dévové. Oblíbený je např. verš z [[Guru gítá|Guru gíty]] (součást Uttara Khandy Skanda Purány) – ''gurur Brahma, gurur Višnu, gururdévo Mahéšvara gurur eva parabrahma tasmai šrí gurave namah'' (32) – „Guru je Brahma, Guru je Višnu, Guru je Mahéšvara (Šiva). Guru je Parabrahma. Tomuto guruovi se klaním“. [174] => [175] => V mnoha puránských příbězích je postavení dévů, hlavně Indry, domněle ohroženo nějakým světcem, který přísnou askezí, oddaností či různými duchovními technikami získal příliš velikou moc a je ho třeba zastavit. Indra v takových případech často posílá apsary, nebeské kurtizány, aby daného světce rozptýlily. [176] => Jindy dévům hrozí nebezpečí od asurů a v takových případech dévům často pomáhají Višnu nebo Šiva. Např. Višnu se zrodil jako Narasinha, aby zabil asuru Hiranjakašipua, který oddaností Brahmovi získal velikou moc a stal se téměř nesmrtelným. [177] => [178] => Mezi nejznámější indické světce patří [[Vjása]] (podle tradice napsal [[Mahábhárata|Mahábháratu]] a provedl konečnou redakci [[Védy|Véd]]), [[Ádi Šankara|Šankaráčárja]] (významný filosof, 788–820?), [[Kannappa]] (významný uctívač Šivy), [[Mírábáí]] (oblíbená uctívačka Kršny, 1498–1547), atd. Existuje mnoho dalších legendárních i historicky doložených světců a dodnes není v Indii málo těch, kteří jsou za světce považováni. [179] => [180] => == Hinduismus v Česku == [181] => [182] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, Česká hinduistická náboženská společnost, věková struktura.svg|Věková struktura České hinduistické náboženské společnosti v České republice roku 2011 [183] => [184] => [185] => == Reference == [186] => {{Překlad|en|Hinduism|1117835178}} [187] => [188] => == Literatura == [189] => * ''Bhagavadgíta'' (př. J. Filipský & J. Vacek). Odeon, Praha 1976, 1. vydání. [190] => * ''Upanišady'' (př. D. Zbavitel). DharmaGaia, Praha 2004, 1. vydání, {{ISBN|80-86685-34-9}}. [191] => * ''Védské hymny'' (př. O. Friš, studii napsal P. Vavroušek). DharmaGaia, Praha 2000, 3. rozšířené a revidované vydání, {{ISBN|80-85905-62-0}}. [192] => * Preinhaelterová, H.: ''Hinduista od zrození do zrození''. Vyšehrad, Praha 1997, 1. vydání, {{ISBN|80-7021-211-X}}. [193] => * Zbavitel, D.: ''Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti''. DharmaGaia, Praha 1993, 1. vydání {{ISBN|80-901225-5-8}}. [194] => * Zbavitel, D. (hl. red.): ''Bozi, bráhmani a lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu''. ČSAV, Praha 1964, 1.ydání. [195] => * Zbavitel, D. & Vacek, J.: ''Průvodce dějinami staroindické literatury''. Arca JiMfa, Třebíč 1996, 1. vydání, {{ISBN|80-85766-34-5}}. [196] => * {{Citace monografie |příjmení1=Siemens |first1=Herman |titul=Nietzsche, Power and Politics: Rethinking Nietzsche's Legacy for Political Thought |url=https://books.google.com/books?id=L2sEL7Kj6lcC |rok=2009 |vydavatel=Walter de Gruyter |příjmení2=Roodt |jméno2=Vasti |isbn=978-3-11-021733-9| ref = harv }} [197] => * {{Citace monografie |příjmení=Leaf |jméno=Murray J. | titul=The Anthropology of Eastern Religions: Ideas, Organizations, and Constituencies |url=https://books.google.com/books?id=NRavAwAAQBAJ |rok=2014 |vydavatel=Lexington Books |isbn=978-0-7391-9241-2 |datum přístupu=29 December 2020 |datum archivace=29 December 2020 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201229174232/https://books.google.com/books?id=NRavAwAAQBAJ |url-status=live | ref = harv}} [198] => * {{Citace monografie |příjmení=Leaf |jméno=Murray J. | titul=The Anthropology of Eastern Religions: Ideas, Organizations, and Constituencies |url=https://books.google.com/books?id=NRavAwAAQBAJ |rok=2014 |vydavatel=Lexington Books |isbn=978-0-7391-9241-2 |datum přístupu=29 December 2020 |datum archivace=29 December 2020 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201229174232/https://books.google.com/books?id=NRavAwAAQBAJ |url-status=live | ref = harv}} [199] => * {{Citace monografie |příjmení=Knott |jméno=Kim |url=https://books.google.com/books?id=p4kzNzII3zAC&pg=PA6 |titul=Hinduism: A Very Short Introduction |vydavatel=Oxford University Press |rok=1998 |isbn=978-0-19-160645-8 |datum přístupu=27 October 2015 |datum archivace=29 December 2020 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201229174324/https://books.google.com/books?id=p4kzNzII3zAC&pg=PA6 |url-status=live | ref = harv}} [200] => * {{Citace monografie |příjmení=Hatcher |jméno=Brian A. |titul=Hinduism in the Modern World |url=https://books.google.com/books?id=IdeoCgAAQBAJ |rok=2015 |vydavatel=Routledge |isbn=978-1-135-04631-6| ref = harv}} [201] => * {{Citace monografie|příjmení=Bowker |jméno=John |author-link = John Bowker (theologian) |url=https://archive.org/details/isbn_9780192800947 |titul=The Concise Oxford Dictionary of World Religions |vydavatel=Oxford University Press |rok=2000 |isbn=978-0-19-280094-7 |url-access=registration| ref = harv}} [202] => * {{Citace monografie |příjmení=Harvey |jméno=Andrew |titul=Teachings of the Hindu Mystics |url=https://archive.org/details/teachingsofhindu0000unse |vydavatel=Shambhala |rok=2001 |isbn=978-1-57062-449-0 |author-link=Andrew Harvey (religious writer)| ref = harv}} [203] => * {{Citace monografie |příjmení=Sharma |jméno=Suresh K. |titul=Cultural and Religious Heritage of India: Hinduism |url=https://books.google.com/books?id=XFKi3Uak8ssC&pg=PA1 |rok=2004 |vydavatel=Mittal Publications |isbn=978-81-7099-956-0 |příjmení2=Sharma |jméno2=Usha |datum přístupu=29 December 2020 |datum archivace=29 December 2020 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201229174311/https://books.google.com/books?id=XFKi3Uak8ssC&pg=PA1 |url-status=live| ref = harv }} [204] => * {{Citace monografie |příjmení=Klostermaier |jméno=Klaus K. |rok=2014 |titul=A Concise Encyclopedia of Hinduism |vydavatel=Oneworld Publications |isbn=978-1-78074-672-2 |url=https://books.google.com/books?id=v1UQBwAAQBAJ |datum přístupu=29 December 2020 |datum archivace=29 December 2020 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201229174254/https://books.google.com/books?id=v1UQBwAAQBAJ |url-status=live | ref = harv}} [205] => * {{Citace monografie |příjmení=Klostermaier |jméno=Klaus K. |rok=2007b |titul=Hinduism: A Beginner's Guide |vydavatel=Oneworld Publications |isbn=978-1-78074-026-3 |url=https://books.google.com/books?id=P0VCO1900dMC |datum přístupu=29 December 2020 |datum archivace=29 December 2020 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201229174233/https://books.google.com/books?id=P0VCO1900dMC |url-status=live| ref = harv }} [206] => * {{Citace monografie |příjmení=Michaels |jméno=Axel |url=https://books.google.com/books?id=jID3TuoiOMQC |titul=Hinduism: Past and Present |vydavatel=Princeton University Press |rok=2004 |isbn=978-0-691-08953-9 |translator-last=Harshav |translator-first=Barbara |author-link=Axel Michaels |datum přístupu=5 July 2017 |datum archivace=5 February 2017 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170205003241/https://books.google.com/books?id=jID3TuoiOMQC |url-status=live| ref = harv }} [207] => * {{Citace monografie|příjmení=Flood|jméno=Gavin|titul=The Bhagavadgītā for Our Times|vydavatel=Oxford University Press|rok=1997|isbn=978-0-19-565039-6|editor-last=Lipner|editor-first=Julius J.|kapitola=The Meaning and Context of the Puruṣārthas|author-link=Gavin Flood| ref = harv}} [208] => * {{Citace monografie |příjmení=Klostermaier |jméno=Klaus K. |rok=2007 |titul=A Survey of Hinduism |vydavatel=SUNY Press |isbn=978-0-7914-7082-4 |edition=3rd |url=https://books.google.com/books?id=E_6-JbUiHB4C |datum přístupu=27 October 2015 |datum archivace=22 January 2017 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170122033955/https://books.google.com/books?id=E_6-JbUiHB4C |url-status=live| ref = harv }} [209] => * {{Citace monografie |příjmení=Brodd |jméno=Jeffrey |titul=World Religions |url=https://archive.org/details/worldreligionsvo00unse |vydavatel=Saint Mary's Press |rok=2003 |isbn=978-0-88489-725-5 |místo=Winona, MN| ref = harv}} [210] => * {{Citace monografie|příjmení=Samuel|jméno=Geoffrey|titul=The Origins of Yoga and Tantra: Indic Religions to the Thirteenth Century|vydavatel=Cambridge University Press|rok=2008|isbn=978-0-521-69534-3|author-link=Geoffrey_Samuel| ref = harv}} [211] => * {{Citace monografie |příjmení=Narayanan |jméno=Vasudha |url=https://books.google.com/books?id=E0Mm6S1XFYAC |titul=Hinduism |vydavatel=The Rosen Publishing Group |rok=2009 |isbn=978-1-4358-5620-2 | ref = harv}} [212] => * {{Citace monografie |příjmení=Fowler |jméno=Jeaneane D. |rok=1997 |titul=Hinduism: Beliefs and Practices |vydavatel=Sussex Academic Press |isbn=978-1-898723-60-8 |url={{Google books|RmGKHu20hA0C|strany=|keywords=|text=|plainurl=yes}} |ref=harv }}{{Nedostupný zdroj}} [213] => * {{Citace monografie |příjmení=Hiltebeitel |jméno=Alf |titul=The Religious Traditions of Asia: Religion, History, and Culture |vydavatel=Routledge |rok=2007 |editor-last=Kitagawa |editor-first=Joseph |kapitola=Hinduism |isbn=978-1-136-87590-8 |chapter-url=https://books.google.com/books?id=9fyzAAAAQBAJ |edition=Digital| ref = harv }} [214] => * {{Citace monografie |příjmení=Larson |jméno=Gerald James |titul=World Religions in America: An Introduction |vydavatel=Westminster John Knox Press |rok=2009 |strany=179–198 |kapitola=Hinduism |isbn=978-1-61164-047-2 |chapter-url=https://books.google.com/books?id=34vGv_HDGG8C | ref = harv}} [215] => * {{Citace monografie |surname=Bhandarkar |given=R. G. |author-link=R. G. Bhandarkar |rok=1913 |titul=Vaiṣṇavism, Śaivism and Minor Religious Systems |series=Grundriss der indo-arischen Philologie und Altertumskunde, 3.6 |vydavatel=Trübner |místo=Strassburg |url=https://archive.org/details/VaishnavismShaivismAndOtherMinorReligiousSystemsR.G.Bhandarkar/page/n1/mode/1up?view=theater| ref = harv}} [216] => * {{Citace monografie|příjmení=Tattwananda |jméno=Swami |titul=Vaisnava Sects, Saiva Sects, Mother Worship |místo=Calcutta |vydavatel=Nirmalendra Bikash Sen Gupta |rok=n.d. |url=https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.128453| ref = harv}} [217] => * {{Citace monografie|příjmení=Lipner |jméno=Julius |author-link=Julius J. Lipner |titul=Hindus: their religious beliefs and practices |vydavatel=Routledge |rok=2009 |isbn=978-0-203-86464-7 |edition=2nd |místo=Abingdon |oclc=812916971| ref = harv}} [218] => [219] => == Související články == [220] => * [[Óm]] [221] => * [[Indra]] [222] => * [[Šiva|Mahádéva]] a [[Šiva]] [223] => * [[Višnu]] [224] => * [[Súrja]] [225] => * [[Ganéša]] [226] => * [[Nátha Sampradája]] [227] => [228] => === Související náboženství === [229] => * [[Buddhismus]] [230] => * [[Džinismus]] [231] => * [[Jóga]] [232] => * [[Sikhismus]] [233] => * [[Tantrismus]] [234] => * [[Teosofie]] [235] => [236] => == Externí odkazy == [237] => * {{commonscat|Hinduism}} [238] => * {{Wikislovník|heslo=hinduizmus}} [239] => * {{Wikislovník|heslo=hinduismus}} [240] => * {{Cs}} [http://www.hinduismus.cz/ Česká hinduistická náboženská společnost] [241] => * {{en}} [http://www.hinduismtoday.com/ Hinduism Today] [242] => * {{en}} [http://www.ochs.org.uk/ The Oxford Centre for Hindu Studies] [243] => * Hinduismus (Cyklus České televize Náboženství světa) – [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/205562230380001-nabozenstvi-sveta/ video on-line v archivu ČT] [244] => [245] => {{Indická filosofie}} [246] => {{Autoritní data}} [247] => {{Portály|Hinduismus|Jóga}} [248] => [249] => [[Kategorie:Hinduismus| ]] [250] => [[Kategorie:Polyteismus]] [251] => [[Kategorie:Dharmy v souladu s mókšou]] [252] => [[Kategorie:Indická náboženství]] [] => )
good wiki

Hinduismus

Šiva, jeden z hlavních bohů hinduismu. Hinduismus je různě definován jako indické náboženství, soubor náboženských přesvědčení nebo praktik, náboženská tradice, způsob života nebo dharma - náboženský a univerzální řád, kterým se stoupenci řídí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mókša','Indie','Védy','Jóga','Šiva','Brahmá','dharma','Upanišady','kasta','Surinam','sanskrt','Mahábhárata'

Brahmá

Dharma

Indie

Jóga

Kasta

Mahábhárata

Mókša

Sanskrt

Šiva

Surinam

Surinam (česky také Surinam) je stát ležící na severním pobřeží Jižní Ameriky.

Upanišady

Védy