Array ( [0] => 15484246 [id] => 15484246 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dharma [uri] => Dharma [3] => Ahimsa hand.png [img] => Ahimsa hand.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Dharma** Dharma je pojem, který se v různých asijských tradicích a náboženstvích, jako jsou hinduismus, buddhismus, jainismus a sikhismus, používá k označení principů, zákonů a morálních hodnot, jež určují etické, společenské a duchovní chování jednotlivce i společnosti. V těchto kulturách je dharma vnímána jako klíčový aspekt životní cesty, který podporuje harmonii a rovnováhu v osobním i kolektivním životě. Ve filozofii dharmy platí, že každý člověk má své vlastní jedinečné poslání a roli, kterou hraje v rámci širšího společenství a vesmíru. Tento koncept může být inspirujícím průvodcem, který jednotlivcům pomáhá nalézt smysl a účel svého života. Dharma povzbudí každého, aby hledal vnitřní rovnováhu a spravedlnost, tím, že rozvíjí své schopnosti a přispívá ke blahu ostatních. Z pohledu buddhismu je dharma nejen součástí etického chování, ale také učení Buddhy, které ukazuje cestu k osvícení. Buddha učil, že porozumění dharmě a jejímu uplatnění v každodenním životě vede k většímu klidu, harmonii a míru. Následováním dharmy se jednotlivci učí, jak se vyrovnávat s výzvami a konflikty, a nacházejí nové způsoby, jak přispět k pozitivnímu rozvoji společnosti. Pojem dharma tedy neznamená pouze dodržování pravidel, ale také aktivní účast na vytváření lepšího světa. V dnešním rychle se měnícím prostředí, kde čelíme mnoha výzvám, se může dodržování dharmy stát cenným nástrojem pro budování komunity, porozumění a vzájemného respektu. Ačkoli může být dharma někdy obtížné pochopit, její principy nám připomínají, že život je cestou, na které můžeme najít smysl a vést ostatní k radosti a spokojenosti. [oai_cs_optimisticky] => **Dharma** Dharma je pojem, který se v různých asijských tradicích a náboženstvích, jako jsou hinduismus, buddhismus, jainismus a sikhismus, používá k označení principů, zákonů a morálních hodnot, jež určují etické, společenské a duchovní chování jednotlivce i společnosti. V těchto kulturách je dharma vnímána jako klíčový aspekt životní cesty, který podporuje harmonii a rovnováhu v osobním i kolektivním životě. Ve filozofii dharmy platí, že každý člověk má své vlastní jedinečné poslání a roli, kterou hraje v rámci širšího společenství a vesmíru. Tento koncept může být inspirujícím průvodcem, který jednotlivcům pomáhá nalézt smysl a účel svého života. Dharma povzbudí každého, aby hledal vnitřní rovnováhu a spravedlnost, tím, že rozvíjí své schopnosti a přispívá ke blahu ostatních. Z pohledu buddhismu je dharma nejen součástí etického chování, ale také učení Buddhy, které ukazuje cestu k osvícení. Buddha učil, že porozumění dharmě a jejímu uplatnění v každodenním životě vede k většímu klidu, harmonii a míru. Následováním dharmy se jednotlivci učí, jak se vyrovnávat s výzvami a konflikty, a nacházejí nové způsoby, jak přispět k pozitivnímu rozvoji společnosti. Pojem dharma tedy neznamená pouze dodržování pravidel, ale také aktivní účast na vytváření lepšího světa. V dnešním rychle se měnícím prostředí, kde čelíme mnoha výzvám, se může dodržování dharmy stát cenným nástrojem pro budování komunity, porozumění a vzájemného respektu. Ačkoli může být dharma někdy obtížné pochopit, její principy nám připomínají, že život je cestou, na které můžeme najít smysl a vést ostatní k radosti a spokojenosti. ) Array ( [0] => [[Soubor:Flag of India.svg|náhled|vpravo|240px|Symbol ''dharmy'' uprostřed indické vlajky]] [1] => '''Dharma''' ([[sanskrt]]: धर्म; [[Pálijština|pálijsky]] धम्म, ''dhamma''; [[Tibetština|tibetsky]] ལྷ་ཆོས, ''čhö'') je [[Indie|indický]] [[Náboženství|nábožensko]]-[[Indická filosofie|filosofický]] termín, odvozený od sanskrtského slovního kořene ''dhri'', znamenající „způsob bytí“. Termínu má být porozuměno v jeho [[Metafyzika|metafyzickém]] významu, což je soulad s božským nebo tvořivým principem činným v individuu nebo v přírodě. Představuje individuální ''vnitřní zákon'', který „musí“ být následován, jestliže individuální život má být v souladu s přírodními zákony a [[Brahman|univerzální podstatou bytí]]. Dharma je slovo užívané ve dvou významech – ve významu nauky a ve významu jevů. [2] => [3] => == Dharma ve významu nauka == [4] => ''Dharma'' – volně překládáno jako zákon nebo cesta, je pojem používaný v dálnovýchodních [[náboženství]]ch. Jedná se o: [5] => # cestu k univerzální pravdě [6] => # univerzální pravdu samotnou [7] => # způsob života vedoucí k minimální akumulaci [[karma (buddhismus)|karmy]] [8] => [9] => Slovo dharma je používáno ve většině, respektive všech filozofiích a náboženstvích indického původu (tzv. dharmová náboženství), zejména [[Hinduismus|hinduismu]] (Sanátana Dharma), [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Džinismus|džinismu]]. Ve své nejstarší podobě, ''dharmam'', se poprvé objevilo ve [[Védy|Védách]]. Je obtížné poskytnout stručnou definici dharmy, vývoj pojmu má za sebou dlouhou a pestrou historii a je mu přisuzován rozsáhlý soubor významů a interpretací od spravedlnosti až po náboženství. [10] => [11] => V buddhismu se pojem ''dharma'' překládá jako „jak se věci mají“, či „způsob, jak věci existují/fungují“ a označují nauky [[Gautama Buddha|Buddhy Šákjamuniho]] (přibližně [[563 př. n. l.]] – 484 př. n. l.) I když sám Buddha Šákjamuni nic nenapsal, jeho žáci posbírali a sepsali všechna jeho učení. Slovem dharma se tak označuje [[Kandžur|všech jeho 84 000 nauk]]. [12] => [13] => Dharma se dá dělit podle různých úrovní a pohledů. Klasické dělení je na [[Vinaja|'''Vináju''']], [[Sútra|'''Sútry''']], [[Abidharma|'''Abhidharmu''']] a buddhistickou [[buddhistické tantry|'''Tantru''']], přičemž každá z těchto skupin obsahuje 21 000 nauk Buddhy Šákjamuniho. Jiné dělení dharmy je na [[Hínajána|'''Hínajánu''']], [[Mahájána|'''Mahájánu''']] a [[Vadžrajána|'''Vadžrajánu''']]. [14] => [15] => == Dharma ve významu jevů == [16] => [[Sanskrt]]ské slovo ''dharma'' je odvozeno ze slovního kořene ''dhar'' („nést“) a označuje v [[Buddhismus|buddhismu]] ''jevy nesoucí skutečnost''. Dharma, nebo také dharmy se proto nejčastěji překládají jako jevy, někdy nepřesně jako [[atom]]y. Nauka o dharmách je pokusem odvodit poslední principy všeho existujícího. Mnoho indických systémů usilovalo o výčet takových principů, na nichž je založeno všechno existující: [[Džinismus|džinisté]] hovořili o džívovi jako trvalé podstatě, filosofie sánkhja učila dualitu prahmoty a věčné duchovní monády, pro [[šramana|šramanu]] Adžitu Kešakembalu byly posledními skutečnostmi jedině materiální prvky. V [[upanišady|upanišadách]] se jako jediný prvotní princip objevuje [[Brahman]], který vytvořil svět a bytosti. [17] => [18] => === Různé interpretace ''dharem'' === [19] => [[Gautama Buddha|Buddha]] odmítal jakoukoli spekulativní interpretaci světa. Podle něho i tento pojem vychází z přímého pozorování skutečnosti. [[Gautama Buddha|Buddha]] nepřijímal závěry, které by nebyly ověřitelné přímým pozorováním. Podle toho vychází buddhistická analýza skutečnosti z bezprostředního pozorování s cílem vnímat poslední principy jako skutečnosti působící za jevy, které označuje jako dharmy. Dharmy jsou skutečnosti, které při analytickém pozorování světa jevů již nejsou dále rozložitelné. Živé bytosti, jejichž funkce jako tělo, vnímání a cítění jsou rozdílné, nejsou proto dharmy. Ani složené věci z přírody a lidské produkce nejsou dharmy, nýbrž výsledky spolupůsobení různých dharem. Jen to, co nelze odvodit z něčeho jiného, se nazývá dharma. [20] => [21] => === Skupiny ''dharem'' === [22] => Ve své analýze člověka rozlišuje [[Gautama Buddha|Buddha]] pět skupin dharem, doslova houfů ([[skandha]]): tělo, pociťování, vnímání, volní činnost ([[sankháry|sanskára]]) a vědomí. Zatímco tělo je rozložitelné na čtyři živly/dharmy – zemi (pevné skupenství), vodu (tekuté skupenství), oheň (teplo) a vzduch (pohyb) – nelze například u dharmy vědomí, schopnosti vnímání, rozpoznat další složky. [23] => [24] => === Bezpodstatnost ''dharem'' === [25] => Každá dharma je podle Buddhy bezpodstatná ([[anattá|anátman]]). [[Anattá|Anátman]] je negace [[átman]]a. Naopak v [[upanišady|upanišadách]] se jako [[átman]] označuje věčná [[monáda]] v každé živé bytosti, identická s [[Brahman]]em. Kdyby dharmy měly podstatu, jednalo by se o konečné jevy. Tento pojem by tím zastupoval něco, co se skládá samo ze sebe, existuje nezávisle na něčem jiném a je tedy absolutní. Ačkoli dharmy jsou poslední poznatelné principy, nemají takovou absolutní existenci, ale jsou bezpodstatné ([[anattá|anátman]]). Každá dharma je ve svém trvání závislá na jiných dharmách. Také vysvobození ([[nirvána]]) je skutečnost, již nelze analyzovat, je tedy dharmou. Avšak na rozdíl od ostatních dharem, je [[nirvána]] nepodmíněná a nezávislá. [26] => ---- [27] => (pozn.: pojmy jsou uváděny v [[sanskrt]]u, není-li uvedeno jinak) [28] => [29] => == Literatura == [30] => * {{citace monografie | jméno = Volker | příjmení = Zotz | odkaz na autora = Volker Zotz | titul = Buddha | překladatelé = Eva Bosáková | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 1995 | isbn = 80-85885-72-7}} [31] => * {{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | jméno2 = Jaroslav | příjmení2 = Vacek | titul = Bhagavadgíta neboli Zpěv Vznešeného | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7220-028-3}} [32] => [33] => == Související články == [34] => * [[Tři klenoty]] [35] => [36] => == Externí odkazy == [37] => * {{Commonscat}} [38] => * {{Otto|Dharma}} [39] => [40] => {{Autoritní data}} [41] => {{Portály|Jóga|Hinduismus}} [42] => [43] => [[Kategorie:Sanskrtské buddhistické pojmy|Dhamma]] [44] => [[Kategorie:Jóga]] [45] => [[Kategorie:Hinduismus]] [46] => [[Kategorie:Buddhismus]] [47] => [[Kategorie:Sikhismus]] [] => )
good wiki

Dharma

Symbol dharmy uprostřed indické vlajky Dharma (sanskrt: धर्म; pálijsky धम्म, dhamma; tibetsky ལྷ་ཆོས, čhö) je indický nábožensko-filosofický termín, odvozený od sanskrtského slovního kořene dhri, znamenající „způsob bytí“. Termínu má být porozuměno v jeho metafyzickém významu, což je soulad s božským nebo tvořivým principem činným v individuu nebo v přírodě.

More about us

About

V těchto kulturách je dharma vnímána jako klíčový aspekt životní cesty, který podporuje harmonii a rovnováhu v osobním i kolektivním životě. Ve filozofii dharmy platí, že každý člověk má své vlastní jedinečné poslání a roli, kterou hraje v rámci širšího společenství a vesmíru. Tento koncept může být inspirujícím průvodcem, který jednotlivcům pomáhá nalézt smysl a účel svého života. Dharma povzbudí každého, aby hledal vnitřní rovnováhu a spravedlnost, tím, že rozvíjí své schopnosti a přispívá ke blahu ostatních. Z pohledu buddhismu je dharma nejen součástí etického chování, ale také učení Buddhy, které ukazuje cestu k osvícení. Buddha učil, že porozumění dharmě a jejímu uplatnění v každodenním životě vede k většímu klidu, harmonii a míru. Následováním dharmy se jednotlivci učí, jak se vyrovnávat s výzvami a konflikty, a nacházejí nové způsoby, jak přispět k pozitivnímu rozvoji společnosti. Pojem dharma tedy neznamená pouze dodržování pravidel, ale také aktivní účast na vytváření lepšího světa. V dnešním rychle se měnícím prostředí, kde čelíme mnoha výzvám, se může dodržování dharmy stát cenným nástrojem pro budování komunity, porozumění a vzájemného respektu. Ačkoli může být dharma někdy obtížné pochopit, její principy nám připomínají, že život je cestou, na které můžeme najít smysl a vést ostatní k radosti a spokojenosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gautama Buddha','Brahman','átman','Džinismus','sanskrt','Buddhismus','nirvána','anattá','upanišady','sankháry','Kategorie:Jóga','Indická filosofie'