Array ( [0] => 15485376 [id] => 15485376 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Anattá [uri] => Anattá [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Anattá''' ([[páli]]), '''anátman''' ([[sanskrt|sanskrt, skt.]]) se skládá ze dvou slov, '''an''' = ''ne'' a '''attá''' ('''átman''') = ''individuální podstata, individuální já, individuální identita,'' ''individuální osobnost'' nebo jednoduše ''individuálno''. Překlad tedy může znít „bezpodstatnost individuality“, „ne-já“, „neidentičnost individuality“, „neosobnost individuality“ nebo „neindividuálno“. [1] => ''Anattá'' tvoří základní kámen [[Gautama Buddha|Buddhova]] učení. Je to také charakteristický znak [[buddhismus|buddhismu]], který není k nalezení v jiném [[náboženství]] nebo duchovním směru. Jedná se o nejnepochopitelnější, nejmylněji vykládaný a nejpřekrucovanější pojem [[Gautama Buddha|Buddhovy]] nauky.{{zdroj?}} [2] => [3] => Dle [[Buddhismus|buddhismu]] jde o jeden ze tří základních charakteristických znaků veškeré existence. Zbylé dva jsou pomíjivost (''[[aničča]],'' [[sanskrt|skt.]] ''anitja'') a strastiplnost (''[[dukkha]],'' [[sanskrt|skt.]] ''[[duhkha]])''. [4] => [5] => == Přehled == [6] => Podle tohoto učení se v žádných jevech veškeré existence nenachází neměnná individuální podstata. Neexistuje žádná individuální čili jednotlivá podstata individuálních entit sama o sobě, která by byla skutečná a neměnná. Veškeré [[fenomén]]y jsou ve své individuálnosti čili jednotlivosti [[Iluze|iluzorní]]. Ke správnému pochopení ''anátmanu'' je v první řadě nutné učinit vhled do tří charakteristik veškeré existence (''vipassaná''). Tím bytost rozpozná myšlenky jako "JÁ" či "MOJE" pouze jako další bezpodstatné pomíjivé jevy. Postupně tak dochází k rozpadu ega. Popření ''átma'' coby původně hinduistického pojmu je též popřením ''paramátma'', transcendentního individuálna, takže z pojmu ''anátma'' plyne také závěr, že není nic, co bychom mohli označit za tvůrce, hybatele či řídící autoritu světa v nadpřirozenu či nad přirozeností jevů, protože vše je produktem neustálého vznikání a zanikání podmíněných jevů. Buddhismus připouští jen transcendentního Původce, z jehož věčného a něměnného meditačního prodlévání v transcendentnu se už vše utváří samo (viz [[Ádi-buddha|Adi Buddha]]) ve věčném procesu vznikání a zanikání. [7] => [8] => == Prázdné shluky == [9] => Jsme složeni z neustále se měnících individuálních shluků mentálních a tělesných procesů, které se dají rozdělit do pěti skupin neboli ''[[skandha|khand]], v [[sanskrt|skt.]] skhand''. Tyto složky se vzájemně ovlivňují, závisí jedna na druhé a vytváří to, co obvykle považujeme za svoje individuální „já“. Není žádný individuální dohlížitel, hybatel či nositel zkušenosti a žádná individuální podstata, kterou bychom mohli najít. V individuální rovině jsou jenom tyto [[Aničča|pomíjivé]], [[Dukkha|neuspokojivé]] a bezpodstatné fenomény. Individuálně není nikdo, kdo cítí, jen cítění, nikdo, kdo poznává, jen poznávání, nikdo, kdo jedná, jen jednání, nikdo, kdo si je vědom, jen vědomí. To ale neznamená, že neexistuje mysl či jedinec. ''Anátma'' není popřením mysli jako "takové" / jedince jako "takového" (''tathá''), ale pouze jako individuální podstaty či individuálna. Každá mysl či každý jedinec je ve své vrozené "buddhovské podstatě" (''buddha dhátu'') a v "lůně toho, který přichází takově" (''Tathágatagarbha'') či ve své "takovosti" (''tatháta'') jedinečným "ztělesněním" a "projevením" neindividuální, univerzální podstaty všeho (dharmakája, brahmakája, dharmabhúta, brahmabhúta). Kdo dojde tohoto poznání, osvobodí se z pout individuality, oddělující jedince od reality v její univerzální podstatě. [10] => [11] => V tomto smyslu je třeba rozlišovat pojmy jedinec a jednotlivec. Každý jedinec je reálný, protože každý jedinec je jedinečným vyjádřením reality jako takové, zatímco každý jednotlivec je iluzorní či nereálný, protože každý jednotlivec je jevem jednotlivosti coby oddělenosti od okolní reality. V tomto smyslu je tak rovněž možné správně chápat význam pojmu ''anátma'' (''anattá''), aniž by byl založen na špatném chápání pojmu ''átma''. Už průkopníci hinduistické džňána jógy ("poznání jednoty") dospěli k závěru, že ''átma'' není nic jiného než brahma v jednotlivé formě. Tím byly otevřeny dvě perspektivy - perspektiva pojetí brahmanu átmanem (''paramátma'') a perspektiva nepotřebnosti pojmu átma (''anátma''). [[Gautama Buddha]] se vydal touto druhou cestou a pokročil tak od hinduistického sebepojetí (pojetí ''átmanu'' brahmanem v klasické józe) a sebepoznání (poznání totožnosti ''átmanu'' a brahmanu v džňána józe) k buddhovskému sebezapření (zapření ''átmanu'' v buddhovství). [12] => [13] => Kdo si připadá individuálně, žije v iluzi. Slova jako „JÁ“, „MOJE“, „OSOBNOST“ jsou pouhá konvenční označení, mentální koncepty, které nelze přiřadit k ničemu skutečnému. Kdyby měl každý svoji individuální podstatu, panoval by ve světě naprostý chaos. Jelikož jsou však všechny entity ve své reálné povaze jen projevy jediné reálné podstaty, která je tak univerzální, vládne veškeré realitě přirozený řád (''[[dharma]]''). [14] => [15] => == Kauzalita == [16] => Nic také nevzniká nahodile bez příčiny, každý [[jev]] je podmíněn nějakým jiným jevem (jevy). Protože tyto příčiny jsou samy pomíjivé, i jejich následek musí být pomíjivý. Jediné, co není pomíjivé, je ''[[nirvána]]'', stav prožívání dokonalé podstaty mysli. [17] => [18] => Tvrzení o podmíněnosti všech jevů by mohlo způsobit falešný dojem, že [[buddhismus]] hlásá [[fatalismus]] a pasivitu. [[Gautama Buddha|Buddha]] ovšem opakovaně učil, že [[Nirvána|nirvány]] nelze dosáhnout pasivně bez vlastního vytrvalého úsilí. I ke vzniku úsilí a námahy nicméně musí být vhodné podmínky. [19] => [20] => [[Nirvána]] a ''Anattá'' velmi úzce souvisí s pojmem „prázdnoty“ ([[sanskrt|skt.]] [[šúnjata|šúnjatá]]). [[Vadžrajána|Vadžrajánoví]] mistří říkají, že prvotní prázdnota všech jevů je jedinou skutečnou realitou. V původním smyslu však Buddha učil o prázdnotě foremného světa z důvodu, aby se od něj adepti odvrátili k duchovnímu životu (viz [[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení: "Forma je prázdnota, prázdnota je forma, forma a prázdnota jsou od sebe neoddělitelné." - vede k otázce obsahu - viz učení o dharma dhátu a buddha dhátu). Prázdnota formy (''[[šúnjatá]]'') tak významově koresponduje s bezpodstatností individuality (''anatta''). [21] => [22] => == Odkazy == [23] => [24] => === Související články === [25] => * [[Aničča]] [26] => * [[Dukkha]] [27] => * [[Átma]] [28] => * [[Šúnjatá]] [29] => * [[Skandha]] [30] => * [[Nirvána]] [31] => * [[Dharma]] [32] => * [[Gautama Buddha]] [33] => [34] => === Externí odkazy === [35] => * [https://web.archive.org/web/20111012184525/http://dhammadesana.110mb.com/S22.html#59 Khandha-samjutta Osobnostní skupiny] [36] => ---- [37] => (pozn. pojmy jsou uváděny v jazyce [[páli]], není-li uvedeno jinak) [38] => [39] => {{Buddhismus}} [40] => {{Autoritní data}} [41] => {{Portály|Buddhismus}} [42] => [43] => [[Kategorie:Pálijské buddhistické pojmy]] [] => )
good wiki

Anattá

Anattá (páli), anátman (sanskrt, skt. ) se skládá ze dvou slov, an = ne a attá (átman) = individuální podstata, individuální já, individuální identita, individuální osobnost nebo jednoduše individuálno.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gautama Buddha','sanskrt','Nirvána','Dukkha','buddhismus','Aničča','páli','Ádi-buddha','Dharma','fatalismus','dukkha','dharma'

Ádi-buddha

Aničča

Buddhismus

Dharma

Dukkha

Fatalismus

Nirvána

Páli

Sanskrt