Array ( [0] => 15482225 [id] => 15482225 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Buddhismus [uri] => Buddhismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Large Gautama Buddha statue in Buddha Park of Ravangla, Sikkim.jpg|náhled]] [1] => [2] => '''Buddhismus''' je [[náboženství]] či [[Filozofie|filozofická]] tradice, původem z [[Indický subkontinent|indického subkontinentu]], založená na [[Dharma|učeních]] [[Gautama Buddha|Siddhártha Gautamy]], běžně známého jako [[Buddha]],{{Citace monografie [3] => | příjmení = Siderits [4] => | jméno = Mark [5] => | titul = Buddha [6] => | url = https://plato.stanford.edu/archives/spr2023/entries/buddha/ [7] => | editoři = Edward N. Zalta, Uri Nodelman [8] => | vydání = Spring 2023 [9] => | vydavatel = Metaphysics Research Lab, Stanford University [10] => }} což znamená „probuzený“. Buddha žil a [[Dharma|učil]] na území dnešní severovýchodní [[Indie]] někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. V současnosti je [[Světová náboženství|čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím na světě]] s více než 520 miliony stoupenců ("'''buddhistů"'''), kteří tvoří sedm procent světové populace.{{Citace elektronické monografie [11] => | příjmení = Author [12] => | jméno = No [13] => | titul = Buddhists [14] => | url = https://www.pewresearch.org/religion/2012/12/18/global-religious-landscape-buddhist/ [15] => | datum vydání = 2012-12-18 [16] => | datum přístupu = 2023-09-02 [17] => | jazyk = en-US [18] => }} [19] => [20] => Buddhismus zahrnuje celou řadu tradic, víry a duchovních praktik, které z velké části vycházejí z Buddhova [[Dharma|učení]] a z něj vycházejících [[Buddhistická filozofie|filozofických výkladů]]. [21] => [22] => Buddhovo ústřední [[Dharma|učení]] zdůrazňuje cíl dosáhnout [[Mókša|osvobození]] od pout a překážek, které způsobují [[Ulpívání (buddhismus)|připoutanost či lpění]] a [[Duševní porucha|duševní nestabilitu]] či neklid ([[dukkha]]), nebo způsoby, jak se jich zbavit. Buddha podporoval střední cestu, cestu duševního rozvoje, která se vyhýbá jak extrémnímu [[Askeze|asketismu]], tak [[Hédonismus|hédonismu]]. [23] => [24] => Shrnutí této cesty je vyjádřeno v [[Ušlechtilá osmidílná stezka|Ušlechtilé osmidílné stezce]], která je kultivací mysli prostřednictvím dodržování [[meditace]] a buddhistické [[Etika|etiky]]. Mezi další široce rozšířené praktiky patří: [[mnišství]], "[[Buddhistické útočiště|přijímání útočiště]]" u Tří klenotů: [[Buddha|Buddhy]], [[Dharma|dharmy]] a [[Sangha (buddhismus)|saṅghy]] a pěstování dokonalostí ([[Páramitá|pāramitā]]) [25] => [26] => [[Buddhistické školy]] se liší ve výkladu cest k osvobození (márga), stejně jako v relativní důležitosti, kterou přisuzují různým [[Buddhistické texty|buddhistickým textům]], a v jejich specifických naukách a praktikách.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Williams [28] => | jméno = Paul [29] => | titul = Mahāyāna Buddhism : the doctrinal foundations [30] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/18049692 [31] => | vydavatel = Routledge [32] => | místo = London [33] => | rok vydání = 1989 [34] => | počet stran = 317 [35] => | strany = 275ff [36] => | isbn = 0-415-02536-2 [37] => | isbn2 = 0-415-02537-0 [38] => | oclc = 18049692 [39] => | jazyk = en [40] => }}{{Citace monografie [41] => | příjmení = Robinson [42] => | jméno = Richard H. [43] => | titul = Buddhist religions : a historical introduction [44] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/56120854 [45] => | vydání = 5 [46] => | vydavatel = Wadsworth/Thomson [47] => | místo = Belmont, CA [48] => | rok vydání = 1997 [49] => | počet stran = xxiii, 357 [50] => | strany = xx [51] => | isbn = 978-0-534-55858-1 [52] => | isbn2 = 0-534-55858-5 [53] => | oclc = 56120854 [54] => }} [55] => [56] => Badatelé obecně uznávají tři hlavní existující směry buddhismu: [57] => [58] => * [[Théraváda]] (doslova „Škola starších“), [59] => * [[Mahájána]] (doslova „Velké vozidlo“) a [60] => * [[Vadžrajána]] ("Nezničitelné vozidlo"). [61] => [62] => Théraváda je rozšířena na [[Srí Lanka|Srí Lance]] a také v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] (konkrétně v [[Myanmar|Myanmaru]], [[Thajsko|Thajsku]], [[Laos|Laosu]] a [[Kambodža|Kambodži]]). Mahájána – zahrnující tradice zen, [[Čistá země]], [[Ničirenova škola|Ničiren]], [[Tchien-tchaj]] , [[Tendai]] a [[Šingon]] – se praktikuje převážně v [[Nepál|Nepálu]], [[Čína|Číně]], [[Malajsie|Malajsii]], [[Vietnam|Vietnamu]], na [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]], v [[Korea|Koreji]] a [[Japonsko|Japonsku]]. [[Tibetský buddhismus]], který uchovává učení vadžrajány z Indie osmého století, se především praktikuje v himálajských státech (v [[Bhútán|Bhútánu]] je oficiálním státním náboženstvím{{Citace elektronického periodika [63] => | titul = Religious Beliefs In Bhutan [64] => | periodikum = WorldAtlas [65] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/religious-beliefs-in-bhutan.html [66] => | datum vydání = 2018-11-09 [67] => | jazyk = en-US [68] => | datum přístupu = 2023-09-02 [69] => }}) a také v [[Mongolsko|Mongolsku]] a v ruském [[Kalmycko|Kalmycku]]. Historicky byl buddhismus široce rozšířen na [[Indický subkontinent|indickém subkontinentu]] až do počátku 2. tisíciletí; a do jisté míry se uchytil i na dalších místech, například v [[Afghánistán|Afghánistánu]], [[Uzbekistán|Uzbekistánu]] a na [[Filipíny|Filipínách]]. [70] => [71] => == Základní charakteristika == [72] => [[Soubor:Dharma wheel.svg|náhled|upright=0.7|vpravo|Kolo dharmy – jeden ze symbolů buddhismu]] [73] => Buddhismus není primárně náboženské misionářské hnutí. Je to spíše [[Dharma|vzdělávací]] hnutí s náboženským rozměrem. Způsob, jakým je náboženství definováno v západním světě, kde jde především o přijetí systému víry a konverze, tedy o změně jednoho systému víry na jiný, definici buddhismu příliš neodpovídá. Víra sama o sobě nemůže vést k [[Bodhi|osvobození]]. Ta pouze orientuje člověka tam, kde se může začít dostávat do vzdělávacího procesu, s jehož pomocí by se díky rozvoji porozumění a moudrosti mohl stát [[Bódhi|osvobozeným]], což je skutečným cílem buddhismu.{{Citace elektronické monografie [74] => | příjmení = Thurman [75] => | jméno = Robert A.F. [76] => | titul = Buddhism As Education [77] => | url = https://www.ikedacenter.org/thinkers-themes/thinkers/thurman-interview [78] => | vydavatel = Ikeda Center for Peace, Learning, and Dialogue [79] => | datum přístupu = 19.1.2022 [80] => }} [81] => [82] => Buddhismus bývá také někdy označován jako [[Teismus|neteistické]] náboženství{{Citace monografie|příjmení=Störig|jméno=Hans|příjmení2=|jméno2=Joachim|titul=Malé dějiny filosofie|vydání=8|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2007|počet stran=653|strany=42|isbn=978-80-7195-206-0}} především proto, že se v buddhistických textech objevují ''[[božstvo|božstva]]'' jakožto třída [[bytosti|bytostí]], žijící v jiných [[Dimenze (rozcestník)|dimenzích]]. Na rozdíl od [[Teismus|teistických]] náboženství jsou však tyto bytosti z třídy božstev považovány za smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako bytosti z třídy lidí nebo zvířat, pouze je převyšují svými schopnostmi a dlouhověkostí. [[Podstata|Podstatou]] buddhismu je ale rozvoj a spočívání ve vnitřní probuzenosti sebe sama,{{Citace monografie|jméno=Jan|příjmení=Kozák|odkaz na autora=Jan Kozák (archivář)|titul=Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného Buddha|místo=Praha|rok=2018|vydavatel=Bibliotheca gnostica|isbn=978-80-904050-7-3|stránky=12-13}} a ne pěstování a udržování vztahu k bohům. Původní buddhismus tedy není ani teismem, ani není náboženstvím. Ostatně samotný Buddha ve svém [[Dharma|učení]] zavrhoval myšlenku na [[Íšvara|Íšvaru]] coby [[stvořitelské božstvo]].{{Citace monografie|jméno=Paul|příjmení=Carus|odkaz na autora=Paul Carus|titul=Buddhovo evangelium|místo=Bratislava|rok=1995|vydavatel=CAD Press|isbn=80-85349-33-7|stránky=47}} [83] => [84] => Z období [[Gautama Buddha|Buddhova]] života o něm neexistují žádné písemné zprávy, naše znalosti jeho učení vychází z tzv. [[Tipitaka|Tipitaky]], která sice byla sepsána až po jeho smrti, nicméně se lze domnívat, že v ní je obsaženo učení velmi blízké původnímu učení Buddhy. [85] => [86] => [[Soubor:Buddhist Man Meditating.jpg|náhled|upright=1.0|vpravo|Meditující mniši, [[Bódhgaja]] v [[Indie|Indii]]]] [87] => Mezi ostatními duchovními a filosofickými systémy zaujímá buddhismus zvláštní místo postojem k [[Duše|duši]]. Nepatří k [88] => * [[Nesmrtelnost|eternalistickým]] systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („Nope“), která po smrti přetrvává, ani k [89] => * [[Nihilismus|nihilistickým]] systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („[[Bytostné Já|já]]“), která se smrtí zaniká. [90] => Místo toho tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu, s níž bychom se mohli identifikovat jako s „já“ ([[anattá|anátman]]), a že tedy oba výše zmíněné přístupy jsou mylným důsledkem nevědomosti. [91] => [92] => [[Soubor:Bodhgaya ei06-20.jpg|náhled|upright=0.9|vlevo|Poutníci u [[Strom bódhi|Stromu bódhi]] v [[Bódhgaja|Bódhgaji]]]] [93] => K pochopení pojmu ''buddhismus'' je nutné si uvědomit, že tento termín přijali buddhisté teprve nedávno. V [[Théraváda|théravádových]] zemích je buddhismus, tedy Buddhovo učení, nazýváno jako '''sásana''' – ''učení''. V [[Tibet]]u je nejčastěji používán termín '''nangpä čhö''' – ''náboženství zasvěcených'', v [[Čína|Číně]] '''fo-ťiao''' – ''[[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení'', v [[Japonsko|Japonsku]] '''bukkjó''' – ''[[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení'', či méně často '''bucudó''' – ''[[Gautama Buddha|Buddhova]] cesta''. Ještě v [[19. století]] nebyl mezi stoupenci různých směrů buddhismu rozšířen pocit příslušnosti k buddhismu jako univerzálnímu náboženství, které nesdílelo ani jednotné označení. Poprvé bylo použito slovo ''Boudhism'' v ''Oxfordském slovníku angličtiny'' v roce [[1801]]. Až v roce [[1816]] se změnilo na ''Buddhism'' ve větě v článku z časopisu ''Asiatic Journal''. V roce [[1829]] bylo vydáno první dílo v [[angličtina|angličtině]], v jehož názvu se vyskytovalo slovo buddhismus, i když s jedním ''d'', byla to kniha od Edwarda Uphama ''The History and Doctrine of Buddhism (Dějiny a učení buddhismu)''. Teprve v průběhu [[19. století]] začali mniši různých buddhistických tradic hovořit o jediném buddhismu jako univerzálním náboženství, aby odvrátili útoky [[křesťanství|křesťanských]] misionářů a koloniálních úředníků. Je paradoxní, že vůbec první pokus o sjednocení buddhismu učinil buddhista ze západu [[plukovník]] [[Henry Steel Olcott]].{{Citace monografie | jméno = Donald S | příjmení = Lopez | titul = Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením | překladatelé = Lenka Borecká | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2001 | strany = 16}} [94] => [95] => == Základní myšlenky buddhismu == [96] => ''Podle pojetí školy [[théraváda]].'' [97] => [98] => === Osvobození od utrpení === [99] => [[Soubor:Buddha-Footprint.jpeg|náhled|upright=0.7|vpravo|Jedno z nejstarších znázornění Buddhy – stopa doplněná o kolo dharmy]] [100] => [[Soubor:Ashoka Chakra.svg|náhled|upright=0.6|vpravo|Kolo dharmy z doby vládce [[Ašóka|Ašóky]] jako znak Indie]] [101] => [[Dharma|Učení]] [[Gautama Buddha|Buddhy]] bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z utrpení z nekonečného, [[Iluze|iluzorního]] [[Znovuzrozování|koloběhu]] zrození a smrti. Ve středu jeho rozhovorů je proto [[praxe]], která osvobozuje od narození a smrti nebo umožňuje lepší zrození či uvědomělý, blažený [[život]]. Vždy šlo o vysvobození z nevědomého, [[Dualismus (filosofie)|dualistického]] [[Egoismus|egoismu]]: ''Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí osvobození.'' [102] => [103] => === Osobní zkušenost === [104] => Buddha se distancoval od těch, kteří vytvářeli [[intelekt]]uální teorie o [[Smysl života|smyslu]] [[život]]a či [[Podstata|podstatě]] [[svět]]a. Srovnával je se slepci, z nichž se každý dotýká slona na jiném místě a pak se dostávají do prudkého sporu o pravém tvaru zvířete: Jeden posuzuje slona podle ocasu, kterého se dotýkal, druhý podle nohy, další podle ucha. Podle tohoto podobenství je každá interpretace světa a člověka [[Iluze|iluzorní]] a je jen promarněným časem. [105] => [106] => Kdo o tom přemýšlí, je uvězněn v kleci svých názorů. Ten, kdo vyžaduje vysvětlení, je jako člověk zasažený otráveným šípem, který řekl lékaři: ''„Nenechám si vytáhnout šíp, dokud nebudu vědět, zda mě zasáhl válečník, bráhman, obchodník nebo sluha, dokud nebudu znát jeho jméno a příjmení (…) a jaký přesně je hrot šípu.“'' Tento člověk by zemřel dříve, než by se to všechno dozvěděl. Právě tak zemře v nevědomosti ten, kdo zanedbává praxi, vedoucí k osvobození, a místo ní intelektuálně spekuluje o podstatě věcí. [107] => [108] => Buddha neodpovídal těm, kteří chtěli vysvětlení, sahající za hranice intelektuálního poznání, stejně jako slepci nebo zranění, kteří nechávají svou záchranu záviset na nesmyslných otázkách. Své výroky chápal pouze jako prostředek na cestě k probuzení. Srovnával je s vorem, který slouží pouze k převozu přes řeku, ale nemá žádný smysl sám o sobě. [109] => [110] => Nejkratší formulka Buddhovy filosofie je o třech charakteristikách všech [[Fenomén|jevů]]; z ní lze vyjít při nárysu jeho obrazu světa a člověka: [111] => # Všechny [[sankháry|jevy]] jsou [[aničča|pomíjivé]], [112] => # Všechny jevy přinášejí [[dukkha|utrpení]], [113] => # Veškeré [[dharma|bytí]] je [[Iluze|iluzorní]] jako [[anattá|sen]]. [114] => [115] => '''Buddha radil lidem, aby nepřijímali nic jen na základě slepé [[Víra|víry]] či autority druhého, nýbrž aby sami usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti.''' [116] => [117] => === Iluzornost „já“ === [118] => Jelikož všechny jevy jsou [[Klam|iluzorní]] stejně jako sen, jsou také [[Aničča|pomíjivé]] jako sen. Proto bylo pro Buddhu důležité vymanit se z neustálého [[Reinkarnace|koloběhu]] [[Iluzorní myšlení|iluzorní]] existence, který je v podstatě [[dukkha|strastiplný]], jelikož není [[Skutečnost|skutečný]] a stejně budeme muset jednoho dne vše opustit. Ukončení koloběhu neustálého [[znovuzrozování]] se nazývá [[nirvána]]. Původní význam tohoto slova neznamenal věčnou blaženost ve smyslu křesťanského chápání tohoto slova, ale pouze stav, kdy člověk realizoval poznání neskutečnosti svého [[Clam-Gallasův palác (Praha)|iluzorního]] "já" a tak se zbavil utrpení, které s sebou přinášelo nekonečné putování [[Dualismus (filosofie)|dualismem]] [[sansára|sansáry]] (= "já jsem"). [[Nirvána]] je tedy konečným cílem všech buddhistů, přesto [[Gautama Buddha|Buddha]] neučil všechny své stoupence, jak dosáhnout okamžitého vysvobození, jelikož každý není na tuto cestu připraven. Vyjadřoval se proto k mnoha aspektům tehdejšího života. V buddhistických textech můžeme najít návody, jak dosáhnout štěstí v tomto životě, co dělat pro lepší budoucí zrození, jak se správně chovat k manželce či manželovi a udržet si tak šťastný partnerský život v tomto i budoucím životě, jak si zachovat dobré přátele, jak si udržet bohatství atd... [119] => [120] => === Cesta k probuzení === [121] => [[Soubor:Buddha's statue near Belum Caves Andhra Pradesh India.jpg|náhled|upright|vlevo|Socha [[Gautama Buddha|Gautamy Buddhy]] v [[Indie|Indii]], poblíž jeskyní [[Belum]]]] [122] => Cestu vedoucí k osvobození Buddha formuloval v tzv. '''[[Ušlechtilá osmidílná stezka|ušlechtilé osmidílné stezce]]''', která zahrnuje tyto způsoby chování: ''pravé pochopení, pravé myšlení, pravou řeč, pravé jednání, pravý život, pravé úsilí, pravou [[Sati|bdělou pozornost]] a pravé soustředění''. Podle [[Théraváda|theravádových]] škol vede osmidílná stezka ke vstoupení do proudu, k jedinému návratu, k nenávratu nebo ke stavu vysvobozeného [[arahant]]a. Ten, kdo vstoupil do proudu, se nachází na jisté cestě k vysvobození a je v bezpečí před zrozením ve světech pod lidskou úrovní existence, tedy ve světech intenzivního utrpení. Po omezeném počtu znovuzrození bude dokonale osvobozen od žádosti, nenávisti a zaslepení. Ten, kdo se vrátí již jen jednou, k tomu potřebuje ještě jeden, poslední pozemský život. Ten, kdo se již nevrátí, se po smrti dostane do světů zvaných "čistá území", kde uskuteční nirvánu. Arahant dosáhl tohoto cíle již v tomto životě. Tyto různé stupně pravděpodobně podstatně přispěly k úspěchu Buddhovy nauky. Stát se arahantem vyžadovalo přijmout životní podmínky mnicha ([[bhikkhu|bhikšu]]), který se jako Buddha vzdal majetku a vztahů. Mnozí stoupenci, kteří byli vázáni majetkem a vztahy, mohli například usilovat o vstoupení do proudu, a být si tak jisti budoucím vysvobozením. I v dalším vývoji buddhismu měly velký úspěch školy nabízející způsob výcviku, který zaručoval možnost duchovního pokroku i laikům, kteří žili rodinným životem. [123] => [[Soubor:Astasahasrika Prajnaparamita Dharmacakra Discourse.jpeg|náhled|upright=0.9|vpravo|Buddha vyučuje [[Čtyři ušlechtilé pravdy|čtyři vznešené pravdy]] v rukopisu z indické [[Nálanda|Nálandy]]]] [124] => [125] => Ušlechtilá osmidílná stezka, která vede ke konečnému vysvobození, tvoří poslední z tzv. „Čtyř vznešených pravd“, které lze považovat za základ filosofie buddhismu. Čtyři vznešené pravdy jsou: [126] => # Existuje utrpení [127] => # Existuje příčina utrpení [128] => # Utrpení je možné ukončit [129] => # Existuje cesta vedoucí k zániku utrpení (neboli [[Ušlechtilá osmidílná stezka]]). [130] => [131] => Gautama ustanovil pro všechny své stoupence pět základních pravidel, pro mnichy pak další pravidla, která se počtem i zněním v jednotlivých školách liší. [132] => Pravidla pro všechny stoupence zahrnují: [133] => * zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí [134] => * zdržet se braní věcí, co nejsou dávány (nekrást) [135] => * zdržet se nesprávného sexuálního chování [136] => * zdržet se zraňující a nepravdivé mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně...) [137] => * zdržet se zneužívání omamných prostředků [138] => [139] => Formulace i počet základních pravidel se může v jednotlivých školách lišit, ale v podstatě se vždy jedná o rozvedení nebo přizpůsobení novým podmínkám výše vyjmenovaných základních zásad, proto lze říci, že těchto pět pravidel tvoří jakési základní životní zásady každého buddhisty. [140] => [141] => == Členění buddhistického učení == [142] => Členění na hínajánu, mahájánu a vadžrajánu vychází z pozdějších tradic buddhismu. Starší buddhistická škola [[théraváda]] toto dělení nezná. [143] => [144] => === Théraváda === [145] => {{viz též|Théraváda}} [146] => [[Soubor:Phutthamonthon Buddha.JPG|náhled|upright=0.9|vpravo|Théravádoví mniši v Thajsku]] [147] => [[Soubor:2013 Phra Buddha Chinnarat 01.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Socha [[Gautama Buddha|Buddhy Gautamy]], Wat Phra Si Rattana Mahathat, [[Thajsko]]]] [148] => [[Soubor:Monywa-shwezigon-paya-d01.jpg|náhled|upright=0.9|Šwezigonská pagoda poblíž Baganu v [[Myanmar|Barmě]]]] [149] => '''[[Théraváda]]''', neboli „učení starších“ („nauka starších“), je buddhistickou školou, podle tradice vzniklé po tzv. 1. Buddhovu otočení kola dharmy, která se opírá o [[Pálijský kánon|Buddhovy rozpravy]] zachované v jazyce [[páli]]. [[Théraváda]] je jediná z tzv. starších škol, která se zachovala do dnešní doby. [[Théraváda|Théravádový buddhismus]] je dnes rozšířen především v oblastech [[Srí Lanka|Srí Lanky]], [[Myanmar|Barmy]], [[Laos]]u, [[Thajsko|Thajska]] a částí [[Vietnam]]u a [[Malajsie]]. [[Mahájána]] a [[vadžrajána]] označují někdy [[Théraváda|théravádu]] jako [[Hínajána|hínajánu]], což může být vnímáno problematicky. Termín hínajána byl poprvé použit na buddhistickém koncilu svolaném [[Indie|indickým]] králem [[Kaniška|Kaniškou]] v prvé polovině [[2. století]]. V této době však [[théraváda]] už na [[Indický subkontinent|indickém subkontinentu]] nepůsobila, takže [[Bhikkhu|théravádoví mniši]] se nemohli koncilu účastnit a být tak označeni za stoupence hínajány. I z hlediska nauky je řazení théravády do hínajány sporné, jelikož théraváda uznává tzv. cestu [[bódhisattva|bódhisattvy]] a není neobvyklé, že i stoupenci théravády někdy skládají slib bódhisattvy. [150] => [151] => === Hínajána === [152] => {{viz též|Hínajána}} [153] => '''[[Hínajána]]''', neboli „malé vozidlo“ („malý vůz“, „malé plavidlo“ nebo „malá stezka“), bylo původně posměšné označení, kterým se začali v mahájánových textech označovat stoupenci tzv. starších škol, kteří měli údajně usilovat pouze o své vlastní osvícení. V současnosti existuje jediná hínajánová škola, théraváda. Podle vadžrajánových textů je hínajána původní sútrické učení [[Gautama Buddha|Buddhy]] o 4 vznešených pravdách, založené především na morální kázni – základem je vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti. Dle vadžrajány stoupenci tohoto směru jsou vázáni slibem zabránit jakékoliv negativní akci způsobené ať už tělesně, energií nebo i jen myšlenkou a tím se snaží uvést do praxe učení o Pravdě o utrpení. Hinajána se vnitřně člení na učení [[Buddha|Šravaků]] a učení [[Buddha|Pratjéka Buddhů]]. [154] => [155] => === Mahájána === [156] => {{viz též|Mahájána}} [157] => [[Soubor:Kamakura-buddha-2.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Socha [[Amitábha|buddhy Amidy]] v [[Kamakura|Kamakuře]]]] [158] => '''[[Mahájána]]''', doslova „velké vozidlo“ („velký vůz“, „velké plavidlo“ nebo „velká stezka“), je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 2. Buddhovu otočení kola dharmy, podle některých mahájánových škol i po 3. otočením kola dharmy. Dle legendy se jednalo o tak hluboké učení, že nemohlo být pochopeno v Buddhově době, bylo proto uchováno v říši [[nága|nágů]], odkud jej později [[Nágárdžuna]] vynesl na zemský povrch. Podle většiny buddhistických badatelů začala mahájána vznikat někdy kolem [[1. století]] našeho letopočtu. [159] => [160] => [[Soubor:Chinese Buddhist Monks Ceremony Hangzhou.jpeg|náhled|upright=0.9|vpravo|Čínští buddhističtí mniši při ceremonii v [[Chang-čou]]]] [161] => Mahájána zdůrazňuje ideál [[Bódhisattva|bódhisattvy]], který se sice vyskytoval ve starších školách buddhismu, ale nebyl považován za všeobecně dosažitelný cíl. Osoba, která se rozhodne vydat na cestu bódhisattvy, se vzdává možnosti realizace [[Bódhi|probuzení]] podle théravádoveho pojetí a vydává se na dlouhou cestu směřující k realizaci tzv. nejvyššího dokonalého probuzení ([[Sanskrt|sa]] samjak-sambódhi) – probuzení dokonalého buddhy ([[Sanskrt|sa]] [[samjak-sambuddha]]), které je možné dosáhnout od kompletního rozvoje cesty nahromadění i ve svém nynějším životě. Po dosažení tohoto cíle tak bude moci vyučovat [[Dharma|dharmu]] v různých světech anebo na zemi v době, kdy byla zapomenuta a pomoci tím nespočtu bytostem k probuzení. Na rozdíl od starších škol mahájána začala tvrdit, že takový závazek by měl na sebe vzít každý následovník Buddhy a ne jen několik silně odhodlaných jedinců. [162] => [163] => V mahájáně byly rozpracovány jednotlivé stupně pokroku, kterými bódhisattva na své cestě prochází. Bódhisattvům na vyšších stupních začaly být přisuzovány výjimečné schopnosti včetně schopnosti vyučovat dharmu. Dle tradiční představy si bódhisattva na vyšším stupni rozvoje udržuje jakési „éterické“ tělo ([[Sanskrt|sa]] [[sambhógakája]]), jehož prostřednictvím je schopen pomáhat nespočtu bytostí. V mahájaně tak vystupuje obrovské množství bódhisattvů, ke kterým je možno se obracet s nejrůznějšími prosbami. [164] => [165] => Součástí mahájány je i [[zen-buddhismus|zenový buddhismus]], ačkoliv se spíše jedná o samostatnou školu, které sice vychází z [[Mahájánové sútry|mahájánových súter]], ale má vlastní velice specifický negraduální systém výuky. Mahájánový buddhismus je dnes praktikován především v [[Čína|Číně]], [[Japonsko|Japonsku]], [[Korea|Koreji]] a větší části [[Vietnam]]u. [166] => [167] => === Vadžrajána === [168] => {{viz též|Vadžrajána}} [169] => [[Soubor:Bhavachakra.jpg|náhled|upright|vlevo|Tradiční [[Tibetský buddhismus|tibetská]] [[thangka]] zobrazující [[Bhavačakra|kolo života]]]] [170] => [[Soubor:Mandala zel-tary.jpg|náhled|Tibetský mnich tvoří mandalu]] [171] => [[Soubor:Faith Buddhism Vajra.svg|náhled|upright=0.7|vpravo|[[Vadžra]] ([[Tibetština|tib.]] dordže) – rituální předmět a symbol ve vadžrajáně]] [172] => '''[[Vadžrajána]]''' neboli „cesta tajné mantry“ („mantrajána“, doslova „nezničitelné vozidlo“), někdy se používá výraz '''tantrajána – tantrický buddhismus''' je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 3. Buddhovu otočení kola dharmy. Forma buddhismu spojována především s [[tibetský buddhismus|tibetským buddhismem]]. Používá všech metod předchozích směrů, ale navíc ještě speciálních praxí spojených s realizací skutečné podstaty a recitací [[mantra|manter]]. Nejvyšší učení vadžrajány je skryto v „posvátných“ textech (''[[Buddhistické tantry|buddhistických tantrách]]''). Nezbytným předpokladem je 'abhišeka / transmise'' od realizovaného učitele, který uvede žáka na přímou cestu k [[Bódhi|probuzení]]. Vadžrajána se vnitřně člení na ''[[Buddhistické tantry|vnější tantry]] (Krija Tantra, Charja Tantra, Joga Tantra'') a ''[[Buddhistické tantry|vnitřní tantry]] (Mahajoga, Anujoga, [[Dzogčhen|Atijoga]]''). [173] => [174] => Základem vadžrajánového buddhismu je využití všech možných nástrojů na cestě k probuzení. Vadžrajána sama sebe považuje za nejvyšší učení a tvrdí, že její metody vedou nejrychleji k realizaci stavu buddhy. Dle vadžrajánového pojetí se u ostatních výše zmíněných směrů jedná o tzv. pomalejší hromadění příčin (smysluplné jednání, pozitivní činy apod.), zatímco sama se označuje za tzv. cestu plodu. To znamená, že praktikující se identifikují přímo se svou skutečnou podstatou a díky spojením s učitelem (tib. [[láma]]) by měli realizovat osvícení tím nejrychlejším možným způsobem. [175] => [176] => Dnes je praktikována především na území [[Tibet]]u, [[Nepál]]u, [[Bhútán]]u, [[Mongolsko|Mongolsku]], [[Laos|Laosu]] a některých částí [[Indie]], [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. V současnosti se rychle rozšiřuje zejména na Západě (prakticky celá Evropa i Amerika), za nejrozšířenější lze považovat školy [[Karma Kagjü]] a učení [[dzogčhen]]u školy [[Ňingmapa]]. [177] => [178] => Vadžrajánová tradice, jejímiž zakladatelem je Gautama Buddha a později také [[Garab Dordže]], byla díky [[Padmasambhava|Guru rinpočemu]] zavedena do [[Tibet]]u. Zdrojem nauk jsou také kraje severního Pákistánu, pověstmi opředená [[Udjána|Odijána]], království stovek klášterů v údolí řeky Svat. Zde se buddhismus rozvíjel od 3. stol. př. n. l. po středověký útok Mahmúda z Ghazny. Za tohoto muslimského vpádu bylo zdejší obyvatelstvo zdecimováno, kláštery pobořeny a území Svátu se stalo divokým krajem. [179] => [180] => == Dějiny buddhismu == [181] => {{viz též|Dějiny buddhismu}} [182] => [[Soubor:Borobudur-Temple-Park Indonesia Stupas-of-Borobudur-04.jpg|náhled|upright=0.9|Buddhistický chrámový komplex [[Borobudur]] na [[Jáva|Jávě]], kde byl buddhismus zcela vytlačen [[islám]]em]] [183] => Dějiny buddhismu lze orientačně rozdělit do čtyř fází:{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 60}} [184] => [185] => # '''Období Buddhova života''' (přibližně pol. 6. století př. n. l. – pol. 5. století př. n. l.) [186] => # '''Doba štěpení na různé školy''' (od pol. 4. století př. n. l.) [187] => # '''Vznik a působení mahájány''' (od 1. století) [188] => # '''Nástup tantrismu''' (po 7. století){{Ujasnit}} [189] => [190] => === Období Buddhova života === [191] => Je pravděpodobné, že Buddha a jeho následovníci začínali jako skupina potulných asketů, avšak brzy se jim začaly stavět přístřešky, z nichž se některé postupně proměnily v kláštery.{{Citace monografie | jméno = Donald S | příjmení = Lopez | titul = Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením | překladatelé = Lenka Borecká | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2001 | strany = 109}} Dokud zde byl Buddha, jeho žáci se na něj obraceli s prosbami o řešení sporů a nejasností. Avšak již za Buddhova života se objevovaly mezi jeho žáky četné spory,{{Citace monografie | jméno = Egon | příjmení = Bondy | titul = Buddha | vydavatel = DharmaGaia| místo = Praha | rok = 2006| strany = 63}} které naplno propukly až po jeho smrti. [192] => [193] => === Štěpení do škol === [194] => {{viz též|Buddhistické koncily}} [195] => [[Soubor:Ashtamangala.jpg|náhled|upright=0.8|vpravo|[[Aštamangala|Osm šťastných symbolů]] v [[Tibetský buddhismus|tibetském buddhismu]]]] [196] => [[Soubor:Rank celebration of Thai Buddhist monk 1.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Thajští [[Bhikkhu|bhikkuové]]]] [197] => Když Buddha zemřel, bylo třeba nějakým způsobem utřídit jeho nauku. Podle tradice se již následujícího roku po Buddhově smrti (tedy kolem roku 483 př. n. l.) konal v [[Rádžgir|Rádžargze]] [[první buddhistický koncil]], na němž došlo k sestavení mnišských pravidel a recitovaly se na něm Buddhovy rozpravy.{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 148}} Z historického hlediska však tento koncil zůstává nejistý.{{Citace monografie | jméno = Vladimír | příjmení = Miltner | titul = Vznik a vývoj buddhismu | vydavatel = Vyšehrad| místo = Praha | rok = 2001 | strany = 166}} Podle tradice tak již na tomto mnišském shromáždění vznikly dvě ze tří sbírek buddhistického kánonu (p. ''tipitaka''; sa. ''tripitaka''), a to [[vinaja]]pitaka a [[Sutta-pitaka|suttapitaka]]. Avšak podle théravádové tradice již zde vznikl třetí oddíl tipitaky, [[abhidhamma]]pitaka. Z následujícího období se nedochovaly téměř žádné informace, avšak přibližně po sto letech se měl ve [[Vaišálí]] pořádat další koncil, který se již neobešel bez vážných sporů.{{Citace monografie | jméno = Vladimír | příjmení = Miltner | titul = Vznik a vývoj buddhismu | vydavatel = Vyšehrad| místo = Praha | rok = 2001 | strany = 167}} Tamější mniši byli obviněni z nedodržování řádových pravidel a koncil v čele s radou starších rozhodl, že mnišská nařízení se musí přísně dodržovat. Skupina mnichů v čele s vaišálskými mnichy toto rozhodnutí odmítla přijmout a založili vlastní shromáždění, na kterém pozměnili kánon a přidali k němu i některé další texty.{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 150—151}} Tato skupina mnichů se později označila jako [[mahásánghika]] (dosl. „velká sangha“), aby se odlišila od ostatních mnichů, které se začalo říkat [[théraváda]] (sa. sthaviraváda). [198] => [[Soubor:77letDalajLamy3.jpg|náhled|upright=0.9|Buddhistický klášter v [[Kalmycko|Kalmycku]] v Rusku s portrétem [[dalajláma|dalajlámy]]]] [199] => Jakmile se od mnišské obce odtrhla první hnutí mnichů, dala tím podnět k osamostatnění se dalším skupinám.{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 152}} Za dalších přibližně dvě stě let se konal v pořadí [[třetí buddhistický koncil]], který měl se zabýval otázkou, jak rozpoznat [[arhat]]a. Jelikož tento koncil svolali mahásanghikové, théravádinové jej odmítli uznat a za třetí buddhistický koncil považují setkání mnichů v [[Srí Lanka|cejlonské]] [[Pátaliputra|Pátaliputře]] kolem roku 244 př. n. l.{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 239}} Na rozdíl od prvních dvou koncilů o třetím koncilu nejsou záznamy ve vinajapitace. Kolem roku 140 př. n. l. vznikla další škola s názvem [[vátsiputríja]], jejíž zakladatel Vátsiputra začal tvrdit, že existuje samostatná duše, nezávislá na [[Skandha|pěti složkách lidské existence]].{{Citace monografie | jméno = Vladimír | příjmení = Miltner | titul = Vznik a vývoj buddhismu | vydavatel = Vyšehrad| místo = Praha | rok = 2001 | strany = 171}} Následovalo další štěpení do desítek různých škol, které jsou však dnes všechny zaniklé. [200] => [201] => Zakladatel indické dynastie Maurjů král [[Ašóka]] (300 př. n. l. – 232 př. n. l.) přijal buddhismus za svůj a začal vysílat buddhistické misie mimo jiné do [[Baktrie]] a na Cejlon. Zejména úspěch misie na Cejlonu byl ohromující, jelikož se tam buddhismus udržel dodnes.{{Citace monografie | jméno = Mircea| příjmení = Eliade | jméno2 = Ioan P| příjmení2 = Culianu |titul = Slovník náboženství | vydavatel = Český spisovatel | místo = Praha | rok = 1993| strany = 39}} [202] => [203] => === Nástup mahájány === [204] => {{viz též|Mahájána}} [205] => [[Soubor:Debating Monks.JPG|náhled|upright|Debatující mniši v [[tibet]]ském klášteře [[Sera]]]] [206] => Přibližně okolo 1. století př. n. l.Filipský, s. 272 se začal objevovat mezi stoupenci Buddhovy nauky nový směr myšlení, jehož stoupenci ho později začali nazývat mahájána (velké vozidlo). Tehdy také vznikl pojem hínajána, jehož autoři byli stoupenci mahájánového směru a který sloužil k označení všeho buddhistického učení, které nebylo mahájánou, což z něj dělá slovo pejorativního charakteru. Společně s mahájánou se začal objevovat i nový druh buddhistických textů, tzv. [[Pradžňápáramitá sútra|pradžňápáramitové sútry]]. [207] => [208] => Ve 2. století př. n. l. začal působit filosof [[Nágárdžuna]], který založil školu Mádhjamika a sesystematizoval nauku, s jakou přišla pradžňápáramitová literatura.{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 299}} Začaly vznikat i další mahájánové školy, jako byla [[Škola prázdnoty]] apod. Jak mahájánový, tak théravádový proud se začal šířit svým směrem. Mahájána se začala šířit na sever do Nepálu, Mongolska, Číny, Koreje a odtud do Japonska; théravádové učení se rozšířilo spíše do jižních oblastí.{{Citace monografie | jméno = Michael | příjmení = Jordan | titul = Buddha | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | strany = 53}} [209] => [210] => == Buddhismus v Česku == [211] => {{Viz též|Buddhismus v Česku}} [212] => Mnoho buddhistů v České republice tvoří příslušníci [[Vietnamci|vietnamské]] menšiny a většinou i čeští obyvatelé. V lednu [[2008]] si jejich komunita zřídila ve [[Varnsdorf]]u buddhistický chrám.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.radio.cz/cz/zpravy/102229 |datum přístupu=2008-04-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090409225138/http://www.radio.cz/cz/zpravy/102229 |datum archivace=2009-04-09 |nedostupné=ano }} [213] => V ČR také existuje 46 center (údaj 10/2008) [[Buddhismus Diamantové cesty|Buddhismu Diamantové Cesty]] pod vedením [[Thinlä Thajä Dordže|17. Karmapy Thinlä Thajä Dordžeho]] a [[Ole Nydahl|lamy Ole Nydahla]], několik center [[Dzogčhen]]u a mnoho dalších skupin. Přesné informace lze nalézt v uvedené literatuře{{Citace elektronické monografie [214] => | url = http://www.dharmagaia.cz/kniha/800-jan-honzik-jednota-v-rozmanitosti-buddhismus-v-ceske-republice [215] => | titul = Jan Honzík, Jednota v rozmanitosti. Buddhismus v České republice [216] => | datum přístupu = 2010-07-11 [217] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100709131940/http://www.dharmagaia.cz/kniha/800-jan-honzik-jednota-v-rozmanitosti-buddhismus-v-ceske-republice [218] => | datum archivace = 2010-07-09 [219] => | nedostupné = ano [220] => }} [221] => [222] => == Významní buddhisté == [223] => V následujícím výčtu jsou uvedeny osobnosti buddhismu. Seznam nemá za cíl obsáhnout slavné osoby praktikující buddhismus. [224] => [225] => * [[Gautama Buddha]] [226] => * [[Ánanda]] [227] => * [[Garab Dordže]] [228] => * [[Padmasambhava]] [229] => * [[Nágárdžuna]] [230] => * [[Tilopa]] [231] => * [[Náropa]] [232] => * [[Marpa]] [233] => * [[Milaräpa]] [234] => * [[Gampopa]] [235] => * [[Dalajláma|Jeho svatost dalajlama]] [236] => * [[Karmapa|Jeho svatost karmapa]]{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = 16. Karmapa {{!}} Buddhismus Diamantové cesty [238] => | periodikum = bdc.cz [239] => | url = https://bdc.cz/ucitele/16-karmapa/ [240] => | datum přístupu = 2019-11-22 [241] => }}{{Citace elektronického periodika [242] => | titul = 17. Karmapa {{!}} Buddhismus Diamantové cesty [243] => | periodikum = bdc.cz [244] => | url = https://bdc.cz/ucitele/17-karmapa/ [245] => | datum přístupu = 2019-11-22 [246] => }} [247] => * [[Tai Situ|Tai situ rinpočhe]] [248] => * [[Žamarpa|Žamar rinpočhe]]{{Citace elektronického periodika [249] => | titul = 14. Žamarpa {{!}} Buddhismus Diamantové cesty [250] => | periodikum = bdc.cz [251] => | url = https://bdc.cz/ucitele/14-samarpa/ [252] => | datum přístupu = 2019-11-22 [253] => }} [254] => * [[Džamgön Kongtul Lodö Thajä]] [255] => * [[Patrul rinpočhe]] [256] => * [[Čhögjal Namkhai Norbu|Čhögjal Namkhai Norbu rinpočhe]] [257] => * [[Dilgo Khjence rinpočhe]] [258] => * [[Khando rinpočhe]] [259] => * [[Buddhadása]] [260] => * [[Rewatadhamma Sayadaw]] [261] => * [[Nyánaponika Maháthera]] [262] => * [[Mahási Sayadaw]] [263] => * [[Jasódhara|Jašódhara]] [264] => * [[Henry Steel Olcott]] [265] => * [[Ole Nydahl]]{{Citace elektronického periodika [266] => | titul = Lama Ole Nydahl {{!}} Buddhismus Diamantové cesty [267] => | periodikum = bdc.cz [268] => | url = https://bdc.cz/ucitele/lama-ole-nydahl/ [269] => | datum přístupu = 2019-11-22 [270] => }} [271] => * [[Hannah Nydahl]]{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = Hannah Nydahlová {{!}} Buddhismus Diamantové cesty [273] => | periodikum = bdc.cz [274] => | url = https://bdc.cz/ucitele/hannah-nydahlova/ [275] => | datum přístupu = 2019-11-22 [276] => }} [277] => * [[František Drtikol]] [278] => [279] => == Odkazy == [280] => === Reference === [281] => {{Překlad|en|Buddhism|1117637016}} [282] => [283] => === Literatura === [284] => * {{Citace monografie | jméno = Edward | příjmení = Conze | odkaz na autora = Edward Conze | titul = Stručné dějiny buddhismu | překladatelé = Jolana Navrátilová | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 1997 | isbn = 80-7217-002-3}} [285] => * {{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = [[Lexikon východní moudrosti]] | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-168-0}} [286] => * {{Citace monografie | jméno = Jan (ed.)| příjmení = Honzík| titul = Jednota v rozmanitosti. Buddhismus v České republice | vydání = 1 | vydavatel = DharmaGaia| místo = Praha| rok = 2010 | isbn = 978-80-7436-006-0}} [287] => * {{Citace monografie | jméno = Vincenc| příjmení = Lesný| odkaz na autora = Vincenc Lesný | titul = Buddhismus | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-062-5}} [288] => * {{Citace monografie | jméno = Donald S | příjmení = Lopez | odkaz na autora = Donald S. Lopez jr. | titul = Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením | překladatelé = Lenka Borecká | vydání = 1 | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 80-86598-54-3}} [289] => * {{Citace monografie | jméno = Vladimír | příjmení = Miltner | odkaz na autora = Vladimír Miltner | titul = Vznik a vývoj buddhismu | vydání = 1 | vydavatel = Vyšehrad| místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7021-410-4}} [290] => * {{Citace monografie | příjmení = Nyánaponika | odkaz na autora = Nyánaponika Maháthera | titul = Jádro buddhistické meditace | vydavatel = Dharma Gaia | místo = Praha | rok = 1995 | isbn = 80-85905-06-X}} [291] => * {{Citace monografie [292] => | příjmení = Nyánatiloka [293] => | odkaz na autora = Nyanatiloka [294] => | titul = Buddhistický slovník. Příručka buddhistických pojmů a nauky [295] => | vydavatel = DharmaGaia [296] => | místo = Praha [297] => | rok = 2009 [298] => }} [299] => * {{Citace monografie [300] => | příjmení = Nyánatiloka [301] => | odkaz na autora = [302] => | titul = Slovo Buddhovo [303] => | překladatelé = Mirko Frýba [304] => | vydavatel = Albert [305] => | místo = Boskovice [306] => | rok = 2010 [307] => | isbn = 978-80-7326-181-8 [308] => }} [309] => * {{Citace monografie | jméno = Namkhai| příjmení = Norbu| titul = Kříšťál a cesta světla | vydání = 1 | vydavatel = DharmaGaia| místo = Praha| rok = 2004 | isbn = 80-86685-11-X|jméno2=|rok vydání=2004|odkaz na autora=Čhögjal Namkhai Norbu}} [310] => * {{Citace monografie | jméno = Zdeněk | příjmení = Trávníček | odkaz na autora = Zdeněk Trávníček | titul = Leopold Procházka: První český buddhista | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2950-1}} [311] => * {{Citace monografie | jméno = Allione | příjmení = Tsultrim | odkaz na autora = | titul = Moudré ženy | překladatelé = Eva Klimentová, Barbora Sojková, Lukáš Chmelík| vydání = 1 | vydavatel = OWP | místo = Praha | rok = 2015 | isbn = 978-80-86356-53-2}} [312] => * {{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2978-1}} [313] => * {{Citace monografie | jméno = Paul | příjmení = Williams | příjmení2 = Tribe | jméno2 = Anthony | odkaz na autora = | titul = Buddhistické myšlení: Úplné uvedení do indické tradice | překladatelé = Dušan Zbavitel | vydání = 1 | vydavatel = ExOriente | místo = Praha | rok = 2011 | isbn = 978-80-904246-8-5}} [314] => * {{Citace monografie | jméno = Volker | příjmení = Zotz | odkaz na autora = Volker Zotz | titul = Buddha | překladatelé = Eva Bosáková | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 1995 | isbn = 80-85885-72-7}} [315] => [316] => === Související články === [317] => * [[Buddhistická ekonomie]] [318] => * [[Buddhistický fundamentalismus]] [319] => * [[Buddhistický symbolismus]] [320] => * [[Buddhistické umění]] [321] => [322] => === Externí odkazy === [323] => * {{Commonscat}} [324] => * {{Otto|heslo=Buddhismus}} [325] => * {{Wikicitáty|téma=Buddhismus}} [326] => * {{Wikislovník|heslo=buddhismus}} [327] => * [https://www.buddhaweb.cz/co-je-buddhismus/ Buddhaweb] – o učení a praxi buddhismu, rozcestník [328] => * [http://buddhismus.webnode.cz/ Buddha a buddhismus] [329] => * [http://www.buddhismus.cz Buddhismus.cz] [330] => * Buddhismus (z cyklu České televize Náboženství světa) – [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10077100525-nabozenstvi-sveta/205562230380002/ video on-line v archivu ČT] [331] => [332] => {{Buddhismus}} [333] => {{Autoritní data}} [334] => {{Portály|Buddhismus}} [335] => [336] => [[Kategorie:Buddhismus| ]] [337] => [[Kategorie:Gautama Buddha]] [338] => [[Kategorie:Dharmy v souladu s mókšou]] [339] => [[Kategorie:Indická náboženství]] [] => )
good wiki

Buddhismus

náhled Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“. Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gautama Buddha','Dharma','Théraváda','Japonsko','Čína','Buddha','théraváda','Iluze','Indický subkontinent','Indie','Srí Lanka','Ušlechtilá osmidílná stezka'

Buddha

Čína

Dharma

Iluze

Indie

Japonsko

Théraváda