Array ( [0] => 15482919 [id] => 15482919 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Indus [uri] => Indus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=souhvězdí |stránka=Souhvězdí Indiána|tento=řece}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = 200px [3] => | řeka = Indus [4] => | obrázek = Nanga_Parbat_Indus_Gorge.jpg [5] => | velikost obrázku = 300px [6] => | popisek = Soutěska Indu vzniká, když se řeka Indus ohýbá kolem masivu [[Nanga Parbat]], který se tyčí vzadu a vymezuje západní kotvu pohoří [[Himálaj]]. [7] => | alt = [8] => | délka = 3180 [9] => | průtok = 3850 [10] => | plocha = 980000 [11] => | světadíl = [[Asie]] [12] => | pramen = [[Kailás]] [13] => | zdrojnice = [14] => | zeměpisná šířka1 = 31.155 [15] => | zeměpisná délka1 = 81.2369444 [16] => | výška1 = 5600 [17] => | ústí = [[Arabské moře]] [18] => | zeměpisná šířka2 = 23.9902778 [19] => | zeměpisná délka2 = 67.4091667 [20] => | výška2 = 0 [21] => | protéká = {{vlajka a název|ČLR}} ''([[Tibetská autonomní oblast|Tibet]])''
{{vlajka a název|Indie}} ''([[Džammú a Kašmír]])''
{{vlajka a název|Pákistán}} ''([[Gilgit-Baltistán]], [[Chajbar Paštúnchwá]], [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]], [[Sindh]])'' [22] => | povodí = [[Indický oceán]], [[Arabské moře]], [[Povodí Indu]] ''([[Pákistán]] 52,48%, [[Indie]] 33,51%, [[Čína|ČLR]] 6,69%, [[Afghánistán]] 6,33%, [[Aksai Čin]] 0,84%, území pod indickou kontrolou nárokované ČLR 0,14%, [[Nepál]] <0,01%)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Indus] [23] => | hčp = [24] => | mapa = Indus river.svg [25] => | popisek mapy = mapa říční sítě řeky s vyznačenými státními hranicemi [26] => }} [27] => '''Indus''' ([[tibetština|tibetsky]] སེང་གེ་ཁ་འབབ, [[wylieho transliterace tibetštiny|wylie]] ''Seng-ge kha-'abb,'' ''Sênggê Zangbo (Lví řeka),'' {{čínsky|český přepis=Jin-tu-che|znaky=印度河|pchin-jin=Yìndù Hé}}, {{Vjazyce2|ur|دریائے سندھ}} [Daryā-e Sindhu], {{Vjazyce2|pa|ਸਿੰਧ ਦਰਿਆ}} [Siñdhū] nebo {{cizojazyčně|pa|سندھ}} [Sindhu], {{Vjazyce2|ps|اباسين}} [Ābāsinn], {{Vjazyce2|sd|سنڌوندي}} [Sindhū], {{Vjazyce2|sa|सिन्धूनदी}} [Sindhūnadī], {{Vjazyce2|hi|सिन्धु नदी}} [Sindhu nadī], {{Vjazyce2|fa|سند}} [Sind], {{Vjazyce2|el|''Ινδός''}} [Indos]) je nejvýznamnější [[řeka]] v [[Pákistán]]u. Protéká [[Tibetská autonomní oblast|Tibetskou autonomní oblastí]] v [[Čína|ČLR]], [[Ladak]]em v [[Indie|indickém]] [[indické státy|státě]] [[Džammú a Kašmír]] přes [[pákistán]]skou část Kašmíru [[Gilgit-Baltistán]] a [[provincie]] [[Chajbar Paštúnchwá]], [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]] a [[Sindh]]. Řeka dala jméno dnešní ''Indii'' (přes [[řečtina|řecké]] ''Sinthos'' a [[latina|latinské]] ''Sindus)''. Před rozdělením [[Britská Indie|Britské Indie]] na [[Pákistán]] a [[Indie|Indii]] v roce [[1947]] byla po [[Ganga|Ganze]] druhou nejvýznamnější řekou této [[Britské společenství národů|britské]] [[kolonie]] – z hlediska [[geografie|geografického]], [[Kultura|kulturního]] i [[obchod]]ního. Je 3 180 [[kilometr|km]] dlouhá.Údaje o celkové délce toku se rozcházejí v rozmezí 2 900 až 3 200 [[kilometr|km]]. [[Povodí]] má rozlohu 980 000 [[kilometr čtvereční|km²]]. [28] => [29] => == Průběh toku == [30] => [[Soubor:Indus Valley, Ladakh, India.jpg|náhled|vlevo|Horní tok řeky v pohoří Ladak]] [31] => Indus pramení v [[Transhimálaj]]i nedaleko od posvátné hory [[Kailás]] (asi 12 km severozápadním směrem) v nadmořské výšce 5 600 m. Tibeťané této řece říkají ''Sênggê Zangbo.'' Pod názvem ''Sindhu'' je znám až na indicko-pákistánském území, nicméně v západní literatuře je právě Sênggê Zangbo ztotožňována s Indem. Krátce po soutoku s [[Gar]]em řeka vstupuje do [[Kašmír]]u, resp. [[Ladak]]u, protéká severozápadním směrem dnem hluboké [[tektonická dolina|tektonické doliny]] a vytváří zde mnohé [[skála|skalní]] [[soutěska|soutěsky]] a [[kaňon]]y. Nejdivočejší z nich je 20 km dlouhý [[kaňon Rondu]] v [[Baltistán]]u. Pod ústím [[Gilgit (řeka)|Gilgitu]] se řeka obrací na jihozápad a západně od [[Nanga Parbat]]u odděluje západní [[Himálaj]] od pohoří [[Karákóram]] a [[Hindúkuš]]. Na středním toku protéká [[pahorkatina|pahorkatinou]] a přijímá velký přítok [[Kábul (řeka)|Kábul]], který se ''Indu'' téměř vyrovná [[Vodnost|vodnatostí]]. Níže řeka protéká [[Kalabagská soutěska|Kalabagskou soutěskou]] mezi výběžky [[Sulejmanovy hory|Sulejmanových hor]] a [[Solný hřbet|Solného hřbetu]]. Poté vtéká do [[Indoganžská nížina|Indoganžské nížiny]]. Teče jižním směrem po dně široké doliny téměř po celé délce [[Pákistán]]u [[planina]]mi [[Paňdžáb]]u a [[Sindh]]u, kde se jeho tok zpomaluje a rozlévá na řadu [[Říční rameno|ramen]] a [[průtok (kanál)|průtoků]]. Pod posledním velkým přítokem řekou [[Paňdžáb]] šířka koryta vzrůstá ze 400 až 500 m na 1 až 2 km. V době [[povodeň|záplav]] dosahuje 5 až 7 km a u města [[Deraismailchán]] 20 až 22 km. Koryto je obklopeno [[hráz]]emi, které chrání okolní území před [[povodeň|povodněmi]]. Na dolním toku řeka protíná západní okraj [[poušť|pouště]] [[Thár]]. Pod [[Hajdarábád (pákistánské město)|Hajdarábádem]] začíná zhruba 8 000 km² rozlehlá nesplavná [[říční delta]], ve které se řeka dělí na 11 základních ramen. Ústí jihovýchodně od [[Karáčí]] do [[Arabské moře|Arabského moře]]. [32] => [33] => === Přítoky === [34] => * '''P''' [[Šajók]] [35] => * '''P''' [[Šigar]] [36] => * '''P''' [[Gilgit (řeka)|Gilgit]] [37] => * '''P''' [[Kábul (řeka)|Kábul]] [38] => * '''L''' [[Soán]] [39] => * '''P''' [[Kurra]] [40] => * '''L''' [[Pandžnad]] ([[Satladž]]) [41] => [42] => == Vodní stav == [43] => V horách jsou zdrojem vody především tající [[sníh]] a [[ledovec|ledovce]], zatímco ve zbývající části povodí jsou to [[monzun]]ové [[déšť|deště]]. Vysoký vodní stav je po celé jaro a léto od března do září. Hladina stoupá o 10 až 15 m na horním toku a o 5 až 7 m na dolním toku. Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] u Hajdarábádu činí 3 850 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. V nejvodnatějších letech byly zaznamenány průtoky až 30 000 m³/s. V suchých obdobích někdy na dolním toku zcela vysychá. Každoročně řeka přinese 450 [[megatuna|Mt]] [[nános]]ů. ''Indus'' je jedna z mála řek, na které vzniká [[přílivová vlna]] ([[slapová síla|slapová]], ne tzv. [[tsunami]]). [44] => [45] => == Využití == [46] => V povodí ''Indu'' je [[zavlažování|zavlažováno]] 110 000 km² převážně v [[Paňdžáb]]u a v [[říční delta|deltě]]. Bylo vybudováno 14 nevelkých [[přehrada|přehrad]], z nichž [[Sukkurská přehrada]] u města [[Sukkur]] s pomocí podpůrných systémů zavlažuje přibližně 17 000 km². Celková délka zavlažovacích kanálů je 65 000 km. Za běžného stavu vody je řeka splavná od ústí ke městu [[Deraismailchán]]. Menší lodě s malým [[ponor (loď)|ponorem]] plují výše až do města [[Attok]] u ústí řeky [[Kábul (řeka)|Kábul]]. [47] => [48] => == Historie osídlení == [49] => V údolí řeky vznikla ve [[starověk]]u významná lidská civilizace s jedněmi z nejstarších sídlišť. [[Harappská kultura|Tato civilizace]] je vedle [[Mezopotámie|mezopotámské]], [[starověký Egypt|egyptské]] a [[starověká Čína|čínské]] jedna ze čtyř starověkých civilizací. Významná města v údolí, jako například [[Harappa]] a [[Mohendžodaro]], patřila k největším sídlištím [[starověk]]u období kolem roku 3 000 let [[gregoriánský kalendář|př. n. l.]] Harappská kultura v údolí Indu byla vůbec nejstarší městskou kulturou na území Indie (dnes Pákistánu) s počátky v 2. pol. 4. tis. př. n. l. s hlavními centry v Mohedžodáru (což je teprve soudobý název naleziště) na Indu a v Harappě na řece Ravi. Největšího rozkvětu a slávy dosáhla tato velkolepá města před příchodem [[Indoevropané|Indoevropanů]]. Města Mohendžodáro a Harappa vzdálená 600 km, avšak propojená řekou, dosáhla na přelomu 3. a 2. tis. př. n. l. vysoké kulturní úrovně a dodnes obdivovaného urbanistického řešení. Uprostřed rozlehlého návrší (později opevněné citadely) v Mohendžodáru byl velký bazén určený ke kultické očistě, který je dnes možné obdivovat mezi fragmenty půdorysů někdejších budov z pálených cihel.{{Citace elektronické monografie [50] => | příjmení = Havelka [51] => | jméno = Ondřej [52] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [53] => | titul = Náboženství v oblasti řeky Indus – od buddhistických pramenů k islámské deltě 3/4 [54] => | url = https://info.dingir.cz/2021/03/nabozenstvi-v-oblasti-reky-indus-od-buddhistickych-pramenu-k-islamske-delte-3-4/ [55] => | vydavatel = Dingir [56] => | datum přístupu = 2022-09-17 [57] => | jazyk = cs [58] => }} S příchodem Indoevropanů se začíná v oblasti Indu rodit kastovní členění společnosti, přičemž původní obyvatelstvo bylo patrně vytlačeno do nejnižší kasty nedotykatelných (nedotknutelných). [[Rgvéda|Rgvéd]] podle jedné z badatelských teorií v nejasných narážkách hovoří o hrázích na řece Indus, které snad stavěly původní obyvatelé měst harappské kultury před příchodem Árjů, když představuje hromovládce boha [[Indra|Indru]] jako osvoboditele vod, jenž byly zajaty hrázemi. Také údolí Indu má svůj příběh o [[Potopa světa|potopě světa]], kde se role přeživšího ujal praotec lidstva Manu, jemuž malá rybka (snad avatar boha [[Višnu]]a znamý jako Matsya) napověděla, že svět bude zatopen velkými dešti. Manu přichystal loď a rybku ochránil ve džbánu před většími rybami, později v rybníku. Ryba v rybníku dorostla obří velikosti a když přišla na svět potopa, ryba táhla Manuovo plavidlo k vysoké hoře, kde záplavu přečkali.{{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = Havelka [60] => | jméno = Ondřej [61] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [62] => | titul = Náboženství v oblasti řeky Indus – od buddhistických pramenů k islámské deltě 4/4 [63] => | url = https://info.dingir.cz/2021/03/nabozenstvi-v-oblasti-reky-indus-od-buddhistickych-pramenu-k-islamske-delte-4-4/ [64] => | vydavatel = Dingir [65] => | datum přístupu = 2022-09-17 [66] => | jazyk = cs [67] => }} [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => [73] => [74] => === Literatura === [75] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Инд}} [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]] [79] => [80] => === Externí odkazy === [81] => * {{Wikislovník|heslo=Indus}} [82] => * {{Commonscat|Indus River}} [83] => [84] => {{Pahýl}} [85] => {{Autoritní data}} [86] => [87] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] [88] => [[Kategorie:Řeky v Tibetské autonomní oblasti]] [89] => [[Kategorie:Řeky v Pákistánu]] [90] => [[Kategorie:Gilgit-Baltistán]] [91] => [[Kategorie:Chajbar Paštúnchwá]] [92] => [[Kategorie:Sindh]] [93] => [[Kategorie:Paňdžáb (pákistánská provincie)]] [94] => [[Kategorie:Řeky v Džammú a Kašmíru]] [95] => [[Kategorie:Přítoky Arabského moře]] [96] => [[Kategorie:Povodí Indu| ]] [] => )
good wiki

Indus

Indus (tibetsky སེང་གེ་ཁ་འབབ, wylie Seng-ge kha-'abb, Sênggê Zangbo (Lví řeka), [Daryā-e Sindhu], [Siñdhū] nebo [Sindhu], [Ābāsinn], [Sindhū], [Sindhūnadī], [Sindhu nadī], [Sind], [Indos]) je nejvýznamnější řeka v Pákistánu. Protéká Tibetskou autonomní oblastí v ČLR, Ladakem v indickém státě Džammú a Kašmír přes pákistánskou část Kašmíru Gilgit-Baltistán a provincie Chajbar Paštúnchwá, Paňdžáb a Sindh.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pákistán','Sindh','Kábul (řeka)','Paňdžáb','Indie','Arabské moře','Nanga Parbat','Kailás','Deraismailchán','Džammú a Kašmír','Čína','Ladak'

Čína

Indie

Kailás

Ladak

Pákistán

Paňdžáb

Sindh