Array ( [0] => 15483265 [id] => 15483265 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Írán [uri] => Írán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Persie|druhý=historických státních útvarech|stránka=Perská říše}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Íránu [3] => | úřední název = جمهوری اسلامی ایران
Džomhúrí-je eslámí-je Írán [4] => | úřední název česky = Íránská islámská republika [5] => | vlajka = Flag of Iran.svg [6] => | článek o vlajce = Íránská vlajka [7] => | znak = Emblem of Iran (green).png [8] => | článek o znaku = Státní znak Íránu [9] => | mapa umístění = Iran (orthographic projection).svg [10] => | rozloha = 1 648 195 [11] => | rozlmisto = 17 [12] => | procent vody = 1,6 [13] => | počet obyvatel = 87 590 873 [14] => {{Citace monografie [15] => | titul = Iran [16] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/iran/ [17] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [18] => | jazyk = en [19] => | datum přístupu = 2024-03-27 [20] => }} [21] => | obyvmisto = 17 [22] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [23] => | hustota = 55 [24] => | hustmisto = 132 [25] => | HDI = 0,780 [26] => | HDIvývoj = růst [27] => | HDIvýše = vysoký [28] => | HDI aktuální k = 2022 [29] => | HDImísto = 78 [30] => | jazyk = [[perština]] (úřední), [[lúrština]], [[turečtina]], [[kurdština]], [[balúčština]], [[ázerbájdžánština]], [[arabština]], [[arménština]] [31] => | náboženství = [[šíité|šíitští]] [[muslim]]ové 90 %, [[Sunnitský islám|sunnitští]] [[muslim]]ové 8 %, [[Křesťanství|křesťané]], [[židé]], [[Zoroastrismus|zoroastriáni]], [[bahá’í]], [[Jarsanismus|Ahl-e Hakk]] [32] => | nejvyšší hora = [[Damávand]] [33] => | výška nejvyšší hory = 5610 [34] => | státní zřízení = [[islámská republika]] [35] => | hlavní město = [[Teherán]] (تهران) [36] => | funkce1 = Prezident [37] => | vládce1 = [[Ebráhím Raísí]] [38] => | funkce2 = Duchovní vůdce [39] => | vládce2 = [[Sajjid Alí Chameneí]] [40] => | článek o hymně = Íránská hymna [41] => | hymna = Sorúd-e mellí Džomhúrí-je eslámí-je Írán [42] => | datum vzniku = [[4. listopad]]u [[1979]] [43] => | způsob vzniku = [[Íránská islámská revoluce|islámská revoluce]] [44] => | měna = [[íránský riál]] [45] => | kód měny = IRR [46] => | HDP/ob. = 19 942{{Citace elektronického periodika| titul = Report for Selected Countries and Subjects [47] => | periodikum = IMF| url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report [48] => | jazyk = en| datum přístupu = 2024-03-27}} [49] => | HDP/ob.misto = 79 [50] => | HDP aktuální k = 2023 [51] => | Gini = 40.9 [52] => | Gini aktuální k = 2019 [53] => | ison = 364 [54] => | iso3 = IRN [55] => | iso2 = IR [56] => | mpz = IR [57] => | doména = ir [58] => | předvolba = +98 [59] => | čas = +3:30 [60] => | commonscat = Iran [61] => }} [62] => '''Írán''' ({{Vjazyce2|fa|ایران}}), plným názvem '''Íránská islámská republika''', dříve znám jako '''Persie''',{{Citace monografie [63] => | příjmení = Axworthy [64] => | jméno = Michael [65] => | titul = Dějiny Íránu [66] => | vydání = 1 [67] => | vydavatel = NLN [68] => | místo = Praha [69] => | rok vydání = 2009 [70] => | isbn = 978-80-7422-352-5}} je [[stát]] nacházející se na křižovatce [[Jihozápadní Asie|západní]], [[Střední Asie|střední]] a [[jižní Asie]]. Sousedí s [[Irák|Irákem]] na západě a [[Turecko|Tureckem]] na severozápadě, [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánem]], [[Arménie|Arménií]], [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]] a [[Turkmenistán|Turkmenistánem]] na severu, [[Afghánistán|Afghánistánem]] na východě, [[Pákistán|Pákistánem]] na jihovýchodě, [[Ománský záliv|Ománským zálivem]] a [[Perský záliv|Perským zálivem]] na jihu. S téměř 90 miliony lidí na ploše 1,648 milionu km2, Írán zaujímá 17. místo na světě jak z hlediska [[Seznam států světa podle rozlohy|geografické rozlohy]], tak [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|počtu obyvatel]]. Většinu země zaujímá [[Íránská vysočina|Íránská náhorní plošina]]. Hlavním a největším městem je [[Teherán]], v jehož metropolitní oblasti žije přibližně 16 milionů lidí; mezi další velká městská centra patří [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Karadž|Karaj]], a [[Šíráz]]. [71] => [72] => Írán je jednou z nejstarších civilizací světa, počínaje [[Elam|Elamity]] ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Poprvé byl sjednocen [[Médové|Médy]] v sedmém století před naším letopočtem a svého územního vrcholu dosáhl v šestém století před naším letopočtem, kdy [[Kýros II.|Kýros Veliký]] založil [[Achaimenovská říše|Achajmenovu říši]], jednu z největších říší ve [[Starověk|starověku]]. [[Alexandr Veliký]] dobyl říši ve čtvrtém století před naším letopočtem a následně byla rozdělena na několik [[Helénismus|helénistických států]]. Íránské povstání založilo [[Parthská říše|Parthskou říši]] ve třetím století př. n. l., kterou ve třetím století našeho letopočtu vystřídala [[Sásánovská říše]]. [[Muslimské dobytí Persie|Arabští muslimové dobyli]] region v sedmém století našeho letopočtu, což vedlo k jeho islamizaci. Írán se stal hlavním centrem islámské kultury a vzdělanosti a jeho kultura, jazyk a zvyky se rozšířily po celém [[Islámský svět|muslimském světě]]. Řada původních íránských muslimských dynastií vládla zemi až do [[Seldžucká dynastie|Seldžuckých]] a [[Ílchanát|mongolských]] výbojů v 11. až 14. století. V 16. století obnovili domorodí Safavidové sjednocený íránský stát s [[Isná ašaríja|dvanáctníckým]] [[Ší'itský islám|šíitským islámem]] jako oficiálním náboženstvím, což znamenalo počátek moderních íránských dějin. [73] => [74] => Za [[Nádir Šáh|Nádira Šáha]] v 18. století byl Írán přední světovou velmocí, i když v 19. století ztratil značnou část území v důsledku [[Rusko-perské války|řady konfliktů]] s [[Ruské impérium|Ruskou říší]]. Na počátku 20. století došlo k [[Perská revoluce|perské ústavní revoluci]], nastolení [[dynastie Pahlaví]] a snahám o modernizaci. Pokusy znárodnit rozsáhlé zásoby fosilních paliv v zemi vedly v roce 1953 k anglo-americkému převratu. Po [[Íránská islámská revoluce|íránské revoluci]] byla v roce 1979 monarchie svržena a [[Rúholláh Chomejní]], který se stal prvním [[Nejvyšší vůdce Íránu|nejvyšším vůdcem]] země, založil Íránskou islámskou republiku. Írán je oficiálně řízen jako [[islámská republika]] s [[Prezidentská republika|prezidentským systémem]], i když s konečnou moc má teokratický nejvyšší vůdce (rahbar), kterým je od Chomejního smrti v roce 1989 v současnosti [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chameneí]]. Íránská vláda je [[Autoritarismus|autoritářská]] a sklízí širokou kritiku za svá omezení a porušování lidských práv. [75] => [76] => Írán je významnou střední a regionální velmocí díky svým velkým zásobám [[Fosilní palivo|fosilních paliv]], včetně druhých největších světových dodávek zemního plynu, třetím největším prokázaným zásobám ropy, své strategické poloze na [[Asie|asijském kontinentu]], svým vojenským schopnostem, regionálnímu vlivu a svou roli jako ústředního bodu [[Ší'itský islám|šíitského islámu]] na Blízkém východě a ve světě. Je zakládajícím členem [[Organizace spojených národů]], [[Organizace ekonomické spolupráce]], [[Organizace islámské spolupráce]], [[Organizace zemí vyvážejících ropu]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]] a členem [[BRICS]].{{Cite news|date=2023-12-29|title=BRICS to Grow as Saudi, Iran, UAE, Egypt, Ethiopia Join Ranks|language=en|work=Bloomberg.com|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2023-12-29/brics-to-grow-as-saudi-iran-uae-egypt-ethiopia-join-ranks|access-date=2024-01-01}} Díky své dlouhé historii a bohatému kulturnímu odkazu je Írán domovem 27 památek světového dědictví UNESCO, což je 10. nejvyšší počet na světě, a v počtu zápisů nehmotného kulturního dědictví neboli lidských pokladů se řadí na 5. místo na světě.{{Cite web|date=2023-12-06|title=ایران در جایگاه پنجم جهانی ثبت آثار ناملموس در یونسکو قرار گرفت|url=https://www.mehrnews.com/news/5959467/%D8%A7%DB%8C%D8%B1%D8%A7%D9%86-%D8%AF%D8%B1-%D8%AC%D8%A7%DB%8C%DA%AF%D8%A7%D9%87-%D9%BE%D9%86%D8%AC%D9%85-%D8%AC%D9%87%D8%A7%D9%86%DB%8C-%D8%AB%D8%A8%D8%AA-%D8%A2%D8%AB%D8%A7%D8%B1-%D9%86%D8%A7%D9%85%D9%84%D9%85%D9%88%D8%B3-%D8%AF%D8%B1-%DB%8C%D9%88%D9%86%D8%B3%DA%A9%D9%88-%D9%82%D8%B1%D8%A7%D8%B1-%DA%AF%D8%B1%D9%81%D8%AA|access-date=2023-12-06|website=Mehrnews}}{{Cite web|date=2023-12-06|title=ایران در جایگاه پنجم جهانی ثبت آثار ناملموس در یونسکو قرار گرفت|url=https://dolat.ir/detail/429567|archive-date=|access-date=2023-12-06|website=Dolat}} Obyvatelé Íránu jsou multikulturní a tvoří je nejrůznější etnické, jazykové a náboženské skupiny. [77] => [78] => == Etymologie == [79] => [[Soubor:Irnp105-Grobowce_Naqsh-E_Rustam.jpg|alt=Inscription of Ardeshir Babakan (ruling 224–242) in Naqsh-e Rostam|náhled| Dobře zachovaný nápis [[Ardašír I.|Ardašíra I.]] (224–242 n. l.) v [[Nakš-e Rustam]] : „Toto je postava Mazdaworshippera, pána Ardašíra, krále Íránu.“The history of pre-Islamic literature of Persia, Ahmad Tafazzoli and Zhale Amoozgar, p 84, Sokhan publications, Tehran, {{ISBN|964-5983-14-2}}]] [80] => Termín ''Írán'' ''(„země Árijců“)'' pochází z [[Střední perština|středoperského]] Ērān, poprvé doložený nápisem ze třetího století v [[Nakš-e Rustam]], s doprovodným [[Parthština|parthským]] nápisem používajícím termín Aryān v odkazu na Iránce.{{Citace elektronického periodika [81] => | příjmení = Foundation [82] => | jméno = Encyclopaedia Iranica [83] => | titul = Welcome to Encyclopaedia Iranica [84] => | periodikum = iranicaonline.org [85] => | url = https://iranicaonline.org/ [86] => | jazyk = en [87] => | datum přístupu = 2024-03-27 [88] => }} Termíny Ērān a Aryān jsou sklonné množné tvary [[Demonymum|genitivních]] podstatných jmen ''ēr-'' (střední perština) a ''ary-'' (parthština), oba pocházejí z protoíránského jazyka ''*arya-'' (ve významu „[[Árjové|Árijec]] “, tj. „z Íránců“), uznávaného jako derivát [[Praindoevropský jazyk|protoindoevropského jazyka]] ''*ar-yo-'', což znamená „ten, kdo se (dovedně) skládá“.Laroche. Podle íránské mytologie pochází název země od Irádže, legendárního prince a krále. [89] => [90] => Historicky byl Írán na [[Západní svět|Západě]] označován jako ''Persie''{{Cite book|last=A. Fishman|first=Joshua|title=Handbook of Language and Ethnic Identity: Disciplinary and Regional Perspectives (Volume 1)|publisher=[[Oxford University Press]]|year=2010|isbn=978-0-19-537492-6|page=266|quote=" "Iran" and "Persia" are synonymous" The former has always been used by the Iranian speaking peoples themselves, while the latter has served as the international name of the country in various languages}}{{Cite journal|last=Lewis|first=Geoffrey|year=1984|title=The naming of names|journal=British Society for Middle Eastern Studies Bulletin|volume=11|issue=2|pages=121–124|doi=10.1080/13530198408705394}} především díky spisům [[Řekové|řeckých]] historiků, kteří celý Írán označovali jako Persís ([[Starořečtina|starořecky]] : Περσίς; ze [[Staroperština|staroperského]] {{Cizojazyčně|peo|𐎱𐎠𐎼𐎿}} Pârsa),[https://www.britannica.com/place/Persia Persia], ''[[Encyclopædia Britannica]]'', "The term Persia was used for centuries... [because] use of the name was gradually extended by the ancient Greeks and other peoples to apply to the whole Iranian plateau." což znamená „země [[Peršané|Peršanů]] “, zatímco [[Persis]] byla pouze jednou z provincií nacházející se na jihozápadě starověkého Íránu.{{Cite book|last=Wilson, Arnold|title=The Persian Gulf (RLE Iran A)|date=2012|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-84105-7|page=71|chapter=The Middle Ages: Fars|chapter-url=https://books.google.com/books?id=FocirvdZKjcC}} [91] => [92] => V roce 1935 požádal [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezáa Pahlaví]] mezinárodní společenství, aby zemi nazývalo jejím původním jménem ''Írán''.{{Cite news|title=This day in history, March 21: Social media website Twitter established with the sending of the first 'tweet' by co-founder Jack Dorsey|work=Chicago Tribune|agency=Associated Press|url=https://www.chicagotribune.com/history/ct-aud-today-history-almanac-march-21-20210321-diloqzhmcvg2bhehhl3ytwwutq-story.html}}{{Cite news|date=1 January 1935|title=Persia Changes Its Name; To Be 'Iran' From Mar. 22|work=[[The New York Times]]|url=https://www.nytimes.com/1935/01/01/archives/persia-changes-its-name-to-be-iran-from-mar-22.html|access-date=26 December 2018}} Zatímco Íránci nazývali svůj národ ''Íránem'' přinejmenším od roku 1000 př. n. l., změna názvu byla provedena pouze proto, aby západní svět začal zemi nazývat stejným jménem jako její obyvatelé.{{Cite web|title=When Did Persia Become Iran and Why?|url=https://www.historyhit.com/when-did-persia-become-iran-and-why/|access-date=2024-03-15|website=History Hit|language=en-GB}} ''Írán'' byl uznán jako ''Írán'' dříve, než byl vůbec znám jako ''Persie''. Dnes se v kulturním kontextu používá jak ''Írán'', tak ''Persie'', zatímco v oficiálním státním kontextu zůstává závazný název ''Írán.''{{Cite web|title=Persia or Iran, a brief history|url=http://www.art-arena.com/history.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130523020103/http://www.art-arena.com/history.html|archive-date=23 May 2013|access-date=21 June 2013|publisher=Art-arena.com}}{{Cite AV media|url=http://azadegan.info/files/Dr.Frye-discusses-greater-Iran-on-CNN.mp4|title=interview by Asieh Namdar|date=20 October 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20160423185051/http://azadegan.info/files/Dr.Frye-discusses-greater-Iran-on-CNN.mp4|archive-date=23 April 2016|url-status=dead|quote=I spent all my life working in Iran, and as you know I don't mean Iran of today, I mean Greater Iran, the Iran which in the past, extended all the way from China to borders of Hungary and from other Mongolia to Mesopotamia|people=[[Richard N. Frye]]|work=CNN}}{{Cite book|last=Christoph Marcinkowski|url=https://books.google.com/books?id=F9khRsDDuX8C&pg=PA83|title=Shi'ite Identities: Community and Culture in Changing Social Contexts|publisher=LIT Verlag Münster|year=2010|isbn=978-3-643-80049-7|page=83|quote=The 'historical lands of Iran' – 'Greater Iran' – were always known in the Persian language as Irānshahr or Irānzamīn.|access-date=21 June 2013}}{{Cite journal|last=Frye|first=Richard Nelson|date=October 1962|title=Reitzenstein and Qumrân Revisited by an Iranian|journal=The Harvard Theological Review|volume=55|issue=4|pages=261–268|doi=10.1017/S0017816000007926|jstor=1508723|s2cid=162213219|quote=I use the term Iran in an historical context [...] Persia would be used for the modern state, more or less equivalent to "western Iran". I use the term "Greater Iran" to mean what I suspect most Classicists and ancient historians really mean by their use of Persia – that which was within the political boundaries of States ruled by Iranians.}}{{Cite book|last=Richard Frye|url=https://books.google.com/books?id=9QOfAvCP1jkC&pg=PA13|title=Persia (RLE Iran A)|publisher=Routledge|year=2012|isbn=978-1-136-84154-5|page=13|quote=This 'greater Iran' included and still includes part of the Caucasus Mountains, Central Asia, Afghanistan, and Iraq; for Kurds, Baluchis, Afghans, Tajiks, Ossetes, and other smaller groups are Iranians|access-date=21 June 2013}}Farrokh, Kaveh. Shadows in the Desert: Ancient Persia at War. {{ISBN|1-84603-108-7}} [93] => [94] => == Dějiny == [95] => {{Podrobně|Dějiny Íránu}} [96] => [[Soubor:Persepolis 24.11.2009 11-49-59.jpg|náhled|200px|Ruiny města [[Persepolis]]]] [97] => Dnešní Írán se rozkládá na území, v [[čeština|českém]] prostředí dříve označovaném termínem Persie, odvozeného podle názvu etnika Peršanů, pocházejících z jedné z provincií na jihozápadě země ([[Fárs]]). Geografická poloha země, vymezená [[Kavkaz]]em na severu, [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]] na jihu, [[Indie|Indií]] a [[Čína|Čínou]] na východě a [[Mezopotámie|Mezopotámií]] a [[Sýrie|Sýrií]] na západě, byla od nepaměti natolik exponovaná, že z oblasti učinila dějiště významných historických zvratů a událostí. [98] => [99] => Ve [[starověk]]u zde vznikly rozlehlé říše [[Médie|Médů]] a [[Peršané|perských]] [[Achaimenovci|Achaimenovců]], o nichž často píší klasičtí [[Starověké Řecko|řečtí]] spisovatelé, poté si teritorium podmanil [[Alexandr Veliký]], [[Makedonie (království)|makedonští]] [[Seleukovci]], [[Parthové|parthští]] [[Arsakovci]] a perští [[Sásánovci]], až nakonec Persii obsadili a [[Islám|islamizovali]] kočovní [[Arabové]], politicky sjednocení vystoupením [[Mohamed]]ovým. [100] => [101] => Arabští [[chalífát|chalífové]] z rodu [[Umajjovci|Umajjovců]] a později [[Abbásovci|Abbásovců]] začlenili íránské kraje do své nadnárodní říše sahající od [[Maroko|Maroka]] až do střední [[Asie]], ale již v [[9. století]] se jejich stát začal rozpadat – proces, který byl završen zhruba během sta let. V Persii poté vládly různé dynastie, většinou cizího původu (např. [[Seldžukové]]), a již ve [[13. století]] přišli noví dobyvatelé: [[Mongolové]] v čele s [[Čingischán]]em. Ti v oblasti založili tzv. [[Ílchanát|říši ílchánů]], zahrnující i [[Irák]] s částí [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u a [[Turkmenistán]]u, avšak již po století následovalo nové období partikularismu. Po přechodné nadvládě [[Tamerlán]]a a jeho nástupců se staly vlastními tvůrci novodobého Íránu dynastie [[Safíovci|Safíovců]] a [[Kádžárovci|Kádžárovců]], za nichž také počíná [[Evropa|evropské]] pronikání na Střední východ. To zesílilo zejména poté, kdy v roce 1892 [[Jacques de Morgan]] v zemi objevil ropu. [102] => [103] => === Pod vládou dynastie Pahlaví (1925–1979) === [104] => {{Podrobně|Íránské císařství}} [105] => [[Soubor:Shahvisitkharg.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Muhammad Rezá Pahlaví]] při návštěvě petrochemického komplexu Kharg, 1970]] [106] => Z evropských [[Kolonialismus|koloniálních]] mocností získaly v [[19. století]] největší vliv [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Rusko]], jež si Persii postupně rozdělily na zájmové sféry. Slabá ústřední vláda v [[Teherán]]u jim v tom nebyla schopná zabránit a ani [[perská revoluce]] z let [[1905]]–[[1911]], která zemi zajistila [[parlament]]arismus, nevedla k důkladné reformě mnohdy archaických správních struktur. V roce [[1921]] povstal proti kádžárovskému šáhu [[Ahmad Šáh|Ahmadovi]] kozácký důstojník, [[plukovník]] [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezá Chán]], a poté, co soustředil veškerou moc ve svých rukou, dal se zvolit roku [[1925]] novým šáhem pod jménem Rezá Šáh Pahlaví. Za jeho vlády nastala překotná a místy neuvážená modernizace země podle evropského vzoru, prosazovaná diktátorskými metodami. [107] => [108] => Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovaly Írán Velká Británie a [[Sovětský svaz|SSSR]], což souviselo jednak s vojenskou strategií Londýna i Moskvy, jednak s šáhovou proněmeckou politikou. Obě velmoci také dosadily Íráncům nového vládce – dosavadního [[Korunní princ|korunního prince]] [[Muhammad Rezá Pahlaví|Muhammada Rezu Pahlavího]], absolventa internátní školy ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Pod dohledem okupačních vojsk se ve dnech [[28. listopad]]u až [[1. prosinec|1. prosince]] [[1943]] konala v íránském hlavním městě [[Teheránská konference]] za účasti [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelta]], [[Winston Churchill|Churchilla]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]]. [109] => [110] => Muhammad Rezá Pahlaví po válce umožnil jisté uvolnění politických poměrů a v Íránu se tak na legální bázi zformovaly politické strany. V roce [[1951]] se stal [[Předseda vlády|ministerským předsedou]] vůdce [[Národní fronta (Írán)|Národní fronty]] [[Muhammad Mosaddek]], který měl podporu komunistů a islamistů, jehož vláda znárodnila íránský [[Ropa|ropný]] průmysl, kontrolovaný od počátku století Brity. Toto opatření vyvolalo mezinárodní krizi ve vztazích s Velkou Británií (viz [[íránská krize]]) a vyústilo ve [[státní převrat]], zorganizovaný šáhem za podpory [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]]. Od té doby vládl Muhammad Rezá Pahlaví diktátorsky pomocí [[Tajná policie|tajné policie]] [[SAVAK]], přičemž zahraničněpoliticky se silně orientoval na USA a podporoval [[Izrael]]. Jeho autokratické metody a přílišné prosazování západní kultury, jakož i překotně prováděná modernizace („[[Bílá revoluce]]“) však nakonec postavily proti [[Monarchie|monarchii]] téměř celou společnost. [111] => [112] => === Islámská republika (1979–současnost) === [113] => {{Podrobně|Íránská islámská revoluce}} [114] => V roce [[1978]] vypukly v celém Íránu rozsáhlé protivládní [[Demonstrace (protest)|demonstrace]], které přerostly v [[Íránská islámská revoluce|revoluci]] a skončily svržením starého režimu. Šáh musel [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] odejít do [[exil]]u a mocenské vakuum vyplnil [[charisma]]tický duchovní, [[ájatolláh]] [[Rúholláh Chomejní]], který se naopak z exilu vrátil. V následujících měsících byly demontovány všechny pilíře šáhovy světské diktatury, [[Referendum|referendem]] schváleno ustavení islámské [[Republika|republiky]] a do [[Ústava|ústavy]] zakomponovány [[Teokracie|teokratické]] prvky. Chomejní postupně prosadil svou politickou doktrínu „o nadvládě teologa“, jež v praxi znamenala, že moc převzalo [[Šíité|šíitské]] duchovenstvo. [115] => Čímž byl sekulární, modernizující se Írán pod vládou Šáha uvržen do islámské republiky pod vládou teokratů.[http://www.britannica.com/eb/article-32981 ''Encyclopædia Britannica''] [116] => [117] => [[Soubor:6th Day - Green Condolence.jpg|náhled|vlevo|''Tichá demonstrace'' během [[Zelená revoluce (Írán)|zelené revoluce]].]] [118] => Zahraničněpoliticky se nový režim dostal téměř ihned do konfliktu s [[Spojené státy americké|USA]] (viz [[Americká rukojmí v Íránu]]), dosavadním nejužším spojencem, a se sousedním [[Irák]]em ovládaným světskou stranou [[Baas]] [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]]. V roce [[1980]] překročila irácká armáda hranice Íránu a začala [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácká válka]], jež trvala osm let a stála zhruba milion lidských životů. Vnější ohrožení Chomejnímu a jeho okolí umožnilo ještě více omezit svobodu ve vnitropolitickém smyslu – popravy byly na denním pořádku. Sestřelení íránského civilního letadla [[Let Iran Air 655|Iran Air 655]] křižníkem USS ''Vincennes'' v roce 1988 dále vyostřilo vztahy se Spojenými státy. [119] => [120] => Uzavření míru v roce [[1988]] a Chomejního smrt o rok později nevedly k zásadní změně kursu islamistického vedení Íránu, dílčí korektury ve vnitřní politice však přece jen proběhly. V osobě [[Sajjid Alí Chameneí|Alího Chameneího]], nového vůdce země, se dostala do popředí osobnost, jež neměla zdaleka takovou autoritu jako Chomejní, což umožnilo vzrůst reálné moci formální hlavy státu – [[prezident]]a. V politice se začali více angažovat lidé spíše pragmatičtí, zaměření na ekonomiku a poválečnou obnovu infrastruktury, a sami Íránci projevovali nyní mnohem hlasitěji nespokojenost s vývojem své země – jejich mínění musel brát režim vážně. [121] => [122] => [[Soubor:Rouhani re-election celebrations in Tehran 3.jpg|náhled|Stoupenci íránského prezidenta [[Hasan Rúhání|Rúháního]] oslavují jeho znovuzvolení v květnu 2017]] [123] => V roce [[1997]] byl zvolen prezidentem umírněný duchovní [[Muhammad Chátamí]], pod jehož vedením započal pokus o liberalizaci režimních struktur. Byla zmírněna [[cenzura]], v [[tisk]]u se po dlouhé době objevovaly kritické hlasy na adresu vlády a reformní strany navíc triumfovaly v parlamentních volbách v roce [[2000]]. Konzervativní kruhy kladly tomuto vývoji od počátku silný odpor, a protože moc prezidenta i parlamentu je v Íránu omezená, podařilo se reálně docílit jen málo změn. V roce [[2004]] nakonec vládnoucí konzervativci eliminovali volebními manipulacemi oponenty v parlamentu a o rok později získali vítaného spojence v novém konzervativním prezidentu [[Mahmúd Ahmadínežád|Mahmúdu Ahmadínežádovi]], známém svými výpady proti [[Izrael]]i. Současná situace v Íránu je komplikovaná – velká část společnosti si přeje změny, není však prozatím sil, které by je politicky mohly prosadit. V oblasti zahraničních vztahů vzrostlo poslední dobou napětí se Spojenými státy, především kvůli podezření, že Írán usiluje o získání [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. [124] => [125] => 15. června 2013 byl íránským prezidentem zvolen [[Hasan Rúhání]], kdy porazil [[Mohammad Bagher Ghalibaf|Mohammada Bagher Ghalibafa]] a další 4 kandidáty.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-22916174|titul=Hassan Rouhani wins Iran presidential election|datum vydání=15 June 2013|datum přístupu=15 June 2013|vydavatel=BBC News}}{{cite news|url=http://online.wsj.com/article/SB10001424127887323734304578544912995560792.html|title=Moderate Candidate Wins Iran's Presidential Vote|date=15 June 2013|accessdate=16 June 2013|newspaper=[[The Wall Street Journal]]|first=Farnaz|last=Fassihi}} Rúháního volební vítězství zlepšilo vztahy Íránu s ostatními zeměmi.''Strategic Asia 2013–14: Asia in the Second Nuclear Age'' – Page 229, Abraham M. Denmark, Travis Tanner – 2013 Vztahy Íránu se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] se prudce zhoršily poté, co USA v roce 2018 odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zpřísnily protiíránské sankce.{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = USA obnovily všechny sankce proti Íránu, chtějí jej ekonomicky izolovat a vyhladovět [127] => | periodikum = [[Info.cz]] [128] => | datum_vydání = 5. listopadu 2018 [129] => | url = https://www.info.cz/svet/usa-obnovily-vsechny-sankce-proti-iranu-chteji-jej-ekonomicky-izolovat-a-vyhladovet-37666.html [130] => }} [131] => [132] => == Státní symboly == [133] => === Vlajka === [134] => {{Podrobně|Íránská vlajka}} [135] => [136] => Íránská vlajka je tvořena listem o poměru stran 4:7 se třemi vodorovnými pruhy: zeleným, bílým a červeným. Ve středu vlajky, v bílém pruhu, je umístěn státní znak, avšak v červeném provedení. Při dolním okraji zeleného pruhu a při horním okraji červeného je stylizovaný, bílý nápis Allāhu Akbar ([[Takbír]]) v arabském kúfickém písmu, který se vždy 11× opakuje. Bílý pruh tak vypadá opticky širší. [137] => [138] => === Znak === [139] => {{Podrobně|Státní znak Íránu}} [140] => Íránský státní znak tvoří čtyři malé půlměsíce, obklopující svisle ležící čepel meče, nad kterou je umístěn znak [[Arabské písmo|arabského písma]] nazývaný [[šadda]] nebo tašdíd. Barva íránského znaku je zelená, symbol se však užívá v různých barvách (na státní vlajce je červený, na lodní vlajce žlutý). [141] => [142] => === Hymna === [143] => {{Podrobně|Íránská hymna}} [144] => Íránská hymna je píseň ''Sorude Melli''. Hudbu složil Hassan Riyahi a text napsal Aiadan Maroni. [145] => [146] => == Geografie == [147] => {{viz též|Geografie Íránu}} [148] => [[Soubor:Damavand3.jpg|vlevo|náhled|Hora [[Damávand]] – nejvyšší bod v Íránu]] [149] => [[Soubor:Iran-geographic map.svg|náhled|Topografická mapa Íránu]] [150] => Írán je [[Seznam států světa podle rozlohy|šestnáctou největší zemí světa]] po [[Súdán]]u a před [[Libye|Libyí]]. Sdílí hranice s [[Ázerbájdžán]]em (767 km) a [[Arménie|Arménií]] (38 km) na severozápadě, s [[Turkmenistán]]em (1206 km) na severovýchodě, s [[Pákistán]]em (978 km) a [[Afghánistán]]em (945 km) na východě a s [[Turecko|Tureckem]] (486 km) a [[Irák]]em (1609 km) na západě. Jeho hranice dále vymezuje [[Kaspické moře]] na severu a [[Perský záliv|Perský]] a [[Ománský záliv]] na jihu. [151] => [152] => Nejsevernější bod Íránu leží na 39°47' severní šířky a nachází se tak zhruba na stejné úrovni jako [[Palma de Mallorca]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Nejjižnější bod je na 25° severní šířky, což odpovídá poloze města [[Dauhá]] v [[Katar]]u. [153] => Íránské krajině dominují rozlehlá [[Pohoří|horstva]], mezi nimiž je spousta různých proláklin a náhorních plošin. Nejhornatější je zalidněná západní část s pohořími jako [[Kavkaz]], [[Zagros]] a [[Alborz|Elborz]] (nejvyšší hora Íránu: [[Damávand]] s 5671 m). Východní část země tvoří hlavně neobydlené [[Poušť|pouště]] jako [[Dašt-e Kavír]], občas zpestřené slaným jezerem. Jediné rozlehlejší roviny se rozkládají na pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a na severním konci [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Vodních toků je především ve vnitrozemí málo, většina z nich ústí do bezodtokových jezer a některé z nich v létě úplně vysychají. [154] => [155] => === Podnebí === [156] => [[Soubor:Persian Leopard sitting.jpg|náhled|Levhart perský]] [157] => Pro Írán je typické [[Subtropický pás|subtropické podnebí]] s výraznou kontinentalitou, na jihu pak horké a suché podnebí [[Tropický pás|tropického]] charakteru. Průměrná teplota činí v lednu 2–19 [[Stupeň Celsia|°C]], v červenci 25–32 [[Stupeň Celsia|°C]]. [[Srážky]] od západu k východu ubývají, nejvíce jich spadne v oblastech u [[Kaspické moře|Kaspického moře]] (ročně až 2000 mm). Nejsušší jsou kraje u slaných jezer ve vnitrozemí, zatímco v pouštích při jižním pobřeží dochází v noci ojediněle k tvorbě [[Mlha|mlhy]]. Na horách v severních oblastech země a náhorních plošinách na severozápadě v zimě [[Sníh|sněží]]. [158] => [159] => === Fauna a flora === [160] => Zhruba 53 % území Íránu zabírají [[Poušť|pouštní]] oblasti, 27 % [[Pastvina|pastviny]], 9 % [[Zemědělství|zemědělská]] půda (75 620 km² je zavlažováno) a 11 % [[les]]y. Mezi [[strom]]y převažuje [[dub]], [[jalovec]], [[habr]], [[jasan]] a [[javor]], na jihu [[myrta]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[ořešák]]. Z [[Živočichové|živočichů]] je běžná [[antilopa středoasijská]], [[Džejran|gazela perská]], [[jelen maral]], [[rys ostrovid]], [[vlk]], [[Šakal obecný|šakal]], [[muflon]], [[koza bezoárová]], [[Sysel obecný|sysel]], [[frček]], [[dikobraz]], [[Netopýři|netopýr]] a [[varan]]. K tomu přistupuje řada druhů [[ptáci|ptáků]], [[hmyz]]u a [[Hadi|hadů]]. Ochraně podléhá [[levhart perský]], jenž se v Íránu nachází v počtech větších než v jakémkoliv jiném státě. Za posledních sto let byli zcela vyhubeni někteří typičtí zástupci [[Savci|savců]] – mj. i perské národní zvíře [[lev]]. Teprve poslední dobou se podnikají opatření v oblasti ochrany [[Životní prostředí|životního prostředí]]. [161] => [162] => V Íránu je 16 [[Národní park|národních parků]] o celkové rozloze 1 649 771 [[Hektar|ha]], přičemž první národní park vznikl již v roce [[1957]]. [[Přírodní rezervace|Rezervací]] je v celé zemi celkem 33. [163] => [164] => == Politický systém == [165] => [[Soubor:Ali Khamenei met with Xi Jinping in Tehran 2016 (1).jpg|náhled|[[Sajjid Alí Chameneí]], duchovní vůdce Íránu, při setkání s čínským prezidentem [[Si Ťin-pching]]em 23. ledna 2016. – Írán a Čína jsou strategičtí spojenci.[http://news.xinhuanet.com/english/2016-01/23/c_135038615.htm China, Iran lift ties to comprehensive strategic partnership]. [[Nová Čína|Xinhua News Agency]]. 23 January 2016.[http://www.timesofisrael.com/iran-china-vow-tighter-ties-as-president-xi-jinping-visits/ Iran, China discuss $600b economic deals as Xi Jinping visits] {{Wayback|url=http://www.timesofisrael.com/iran-china-vow-tighter-ties-as-president-xi-jinping-visits/ |date=20160827191050 }}. ''[[The Times of Israel]]''. 23 January 2016.]] [166] => [[Soubor:Swedish PM Stefan Löfven meeting Iranian Supreme Leader Ali Khamenei 04.jpg|náhled|Švédský premiér [[Stefan Löfven]], Alí Chameneí a [[Hasan Rúhání]] v lednu 2017. Členky švédské delegace mají [[Hidžáb|muslimské šátky]]]] [167] => Státním zřízením Íránu je [[islámská republika]], a to na základě [[Ústava|ústavy]], pro niž hlasovalo v roce [[1979]] přes 98 % voličů. Moc nad zemí je rozdělena na [[Zákonodárná moc|zákonodárnou]], [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Soudní moc|soudní]]. Nejvyšší autoritou země je [[Nejvyšší vůdce Íránu|duchovní vůdce revoluce]] ({{vjazyce2|fa|رهبرانقلاب اسلامی}}), který fakticky ovládá klíčové oblasti politického systému země – je nejvyšším velitelem jak íránské [[Armáda|armády]], tak samostatně fungující speciální organizace [[Íránské revoluční gardy|Íránských revolučních gard]]. Kromě bezpečnostních složek kontroluje také státní televizi, rozhlas a justici. Určuje 6 členů dvanáctičlenného orgánu [[Rada dohlížitelů]] ({{vjazyce2|fa|شورای نگهبان}}), jmenuje členy Rady pro určování zájmů režimu ({{vjazyce2|fa|مجمع تشخیص مصلحت نظام}}). Současným nejvyšším duchovním vůdcem je Sajid [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chamene´í]]. [[Prezident|Prezident republiky]], jako druhá nejvyšší autorita země, je představitelem výkonné moci. Volen je přímou volbou občanů na 4 roky a může být zvolen na maximálně jedno další funkční období v řadě. Prezident sestavuje svou vládu, jednotlivé členy vlády (ministry) schvaluje [[parlament]]. Vláda je pověřena řízením státní správy a vykonává zahraniční politiku v souladu s principy islámské [[Republika|republiky]]. Prezident rovněž předsedá [[Nejvyšší rada národní bezpečnosti|Nejvyšší radě národní bezpečnosti]] ({{vjazyce2|fa|شورای عالی امنیت ملی}}). Současným prezidentem Íránu je [[Ebráhím Raísí]]. Legislativní moc reprezentuje 290členný parlament ({{vjazyce2|fa|مجلس شورای اسلامی}}), jehož členové jsou voleni ve všeobecných volbách na 4 roky. Zákony schválené parlamentem vstupují v platnost až po schválení Radou dohlížitelů. V případě sporu mezi těmito dvěma institucemi rozhoduje [[Rada pro určování zájmů režimu]]. Další významnou institucí v rámci politického systému Íránu je tzv. [[Shromáždění znalců]] (persky مجلس خبرگان), 88členný sbor náboženských učenců (modžtahedů), kteří rozhodují o volbě nebo odvolání duchovního vůdce. [168] => [169] => Od [[Íránská islámská revoluce|revoluce]] v roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v současnosti je jím [[Ebráhím Raísí]]). Skutečnou moc v zemi má však v rukou [[Nejvyšší vůdce Íránu|rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[Občanství|občané]] již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů. V soudním systému se uplatňuje právo [[šaría]], i když spousta ohledů [[Kontinentální evropské právo|evropského práva]] zůstala. [170] => [171] => '''Rozložení sil v madžlisu (parlamentu)
po volbách ze 14. března a 26. dubna 2008''' [172] => {| class="wikitable" [173] => !style="background-color:#E9E9E9" align=center| Politická příslušnost [174] => !style="background-color:#E9E9E9" align="center"| Počet křesel [175] => !style="background-color:#E9E9E9" align=center| Procenta [176] => |- [177] => | Radikální konzervativci [178] => | 117 [179] => | 40,3 [180] => |- [181] => | Kritičtí konzervativci [182] => | 53 [183] => | 18,3 [184] => |- [185] => | Reformisté [186] => | 46 [187] => | 15,8 [188] => |- [189] => | Nezávislí [190] => | 71 [191] => | 24,5 [192] => |- [193] => | Arménská menšina [194] => | 2* (k Nezávislým) [195] => |- [196] => | Chaldejská a asyrská menšina [197] => | 1 [198] => |- [199] => | Židovská menšina [200] => | 1 [201] => |- [202] => | Zarathuštrovci [203] => | 1 [204] => |- [205] => | '''Celkem''' [206] => | 290 [207] => | 100 [208] => |} [209] => [210] => === Zahraniční vztahy === [211] => {{viz též|Krize v Perském zálivu 2019–2020}} [212] => [[File:Diplomatic relations of Iran.svg|thumb|300px|Státy, se kterými má Írán diplomatické vztahy]] [213] => [[Soubor:13 Aban (3).jpg|náhled|Demonstranti v Teheránu pálí vlajky USA, [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] a [[Izrael]]e v listopadu 2015]] [214] => Od doby [[Íránská islámská revoluce|revoluce v roce 1979]] byly zahraniční vztahy Íránu často vykreslovány jako založené na dvou strategických principech: eliminaci vnějších vlivů v regionu a navazování rozsáhlých diplomatických kontaktů s rozvojovými a [[Hnutí nezúčastněných zemí|nezúčastněnými zeměmi]].{{cite book|title=Iran Country Study Guide Volume 1 Strategic Information and Developments |isbn=978-1-4387-7462-6 |page=141|publisher=IBP |date=3 March 2012 }} [215] => [216] => Od roku 2005 se [[íránský jaderný program]] stal předmětem sporů s mezinárodním společenstvím, zejména se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]. Mnoho zemí vyjádřilo obavy, že íránský jaderný program by mohl převést civilní jadernou technologii do zbrojního programu. To vedlo [[Rada bezpečnosti OSN|Radu bezpečnosti OSN]] k uvalení sankcí proti Íránu, které dále izolovaly Írán politicky a ekonomicky od zbytku globálního společenství. V roce 2009 americký ředitel National Intelligence řekl, že Írán, pokud se tak rozhodne, nebude schopen vyvinout jadernou zbraň až do roku 2013.{{cite news|url=https://www.reuters.com/article/idUSN25158068|title=RPT-EXCLUSIVE-Iran would need 18 months for atom bomb-diplomats|work=Reuters|access-date=1 August 2010 | first=Louis | last=Charbonneau | date=26 October 2009}} [217] => [218] => Od roku 2009 udržuje íránská vláda diplomatické vztahy s 99 členy Organizace spojených národů,{{cite web |url=http://www.mfa.gov.ir/cms/cms/Tehran/fa/mission/mission2.html |title=Ministry of Foreign Affairs, Islamic Republic of Iran|year=2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20090228095004/http://www.mfa.gov.ir/cms/cms/Tehran/fa/mission/mission2.html |archive-date=28 February 2009|access-date=8 November 2011}} nikoli však se Spojenými státy ani s [[Izrael]]em – státem, který íránská vláda od revoluce v roce 1979 zbavila uznání.{{cite book|author1=Seyed Hossein Mousavian|author2=Shahir Shahidsaless|title=Iran and the United States: An Insider's View on the Failed Past and the Road to Peace|url=https://books.google.com/books?id=ppe9AwAAQBAJ&pg=PA33|year=2014|publisher=Bloomsbury Publishing|isbn=978-1-62892-870-9|page=33}} Mezi muslimskými národy má Írán nepřátelský vztah se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] kvůli odlišným politickým a islámským ideologiím.Guffey, Robert A. (2009). ''Saudi-Iranian Relations Since the Fall of Saddam: Rivalry, Cooperation and Implication for US Policy''. RAND Corporation. {{ISBN|978-0-8330-4657-4}}. Co se týče [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]], íránská vláda uznala [[Jeruzalém]] za hlavní město [[Stát Palestina|Státu Palestina]] poté, co [[Donald Trump]] uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele.{{cite web|url=http://aa.com.tr/en/middle-east/iran-assembly-recognizes-jerusalem-as-palestine-capital/1016460|title=Iran assembly recognizes Jerusalem as Palestine capital|website=Anadolu Agency|access-date=1 January 2018}}{{cite web|url=https://www.aljazeera.com/news/2018/02/iran-jerusalem-unchangeable-capital-palestine-180201103316807.html|title=Iran says Jerusalem 'unchangeable' capital of Palestine|website=Al-Jazeera|access-date=12 May 2018}}{{cite web|url=http://www.newsweek.com/iran-recognizes-jerusalem-capital-city-palestinians-response-trump-declaration-760356|title=Iran Recognizes Jerusalem as Palestinian Capital City in Response to Trump Declaration|website=Newsweek|date=27 December 2017|access-date=12 May 2018}} [219] => [220] => Od počátku 21. století vyvolává kontroverzní [[íránský jaderný program]] obavy, což je součástí základu mezinárodních sankcí proti zemi. Dne 14. července 2015 se Írán a [[P5+1]] dohodly na Společném komplexním akčním plánu (JCPOA), jehož cílem je ukončit hospodářské sankce výměnou za omezení Íránu ve výrobě [[Obohacený uran|obohaceného uranu]] poté, co předvedou mírový jaderný výzkumný projekt, který by odpovídal mezinárodním standardům [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]].{{cite web |author=Kutsch, Tom |date=14 July 2015 |title=Iran, world powers strike historic nuclear deal |publisher=Aljazeera America |access-date=15 July 2015 |url=http://america.aljazeera.com/articles/2015/7/14/iran-world-powers-strike-historic-nuclear-deal.html |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20150715175516/http://america.aljazeera.com/articles/2015/7/14/iran-world-powers-strike-historic-nuclear-deal.html |archive-date=15 July 2015}} [221] => [222] => Írán je členem desítek mezinárodních organizací, včetně [[Skupina G15|G-15]], [[G-24]], [[G77|G-77]], [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Světová banka|IBRD]], [[Mezinárodní asociace pro rozvoj|IDA]], [[Islámská rozvojová banka|IDB]], [[Mezinárodní finanční korporace|IFC]], [[Mezinárodní organizace práce|ILO]], [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], [[Mezinárodní námořní organizace|IMO]], [[Interpol]], [[Organizace islámské spolupráce|OIC]], [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPEC]],{{cite book|last=Rubin |first=Barry |title=Paved with Good Intentions |year=1980 |publisher=Penguin Books |location=New York |page=83 |url=http://www.gloria-center.org/wp-content/uploads/2013/02/Paved-with-Good-Intentions-final.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131021121704/http://www.gloria-center.org/wp-content/uploads/2013/02/Paved-with-Good-Intentions-final.pdf |archive-date=21 October 2013}} [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] a [[Organizace spojených národů|OSN]] a v současnosti má status pozorovatele ve [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizaci]]. [223] => [224] => Jako oficiální cíl íránská vláda uvádí vytvoření [[Nový světový pořádek|Nového světového řádu]] na základě [[Světový mír|světového míru]], globálního [[Vojenský pakt|vojenského paktu]] a spravedlnosti.[http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ Iran urges NAM to make collective bids to establish global peace] {{Wayback|url=http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ |date=20120827222528 }}. PressTV, 26 August 2012. Retrieved 20 November 2012. {{webarchive | url = http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20121101160814/http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ |date=1 November 2012 }}{{dead link|date=August 2016}}[http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ Ahmadinejad calls for new world order based on justice] {{Wayback|url=http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ |date=20120830041459 }}. PressTV 26 May 2012. Retrieved 20 November 2012. {{webarchive | url = http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20120830041459/http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ |date=30 August 2012 }}{{dead link|date=August 2016}} [225] => [226] => V roce 2015 odsoudili íránští představitelé [[Vojenská intervence v Jemenu|saúdskou vojenskou intervenci]] v [[Jemen]]u jako „agresi“ a porušení mezinárodního práva a požadovali okamžité zastavení vojenských operací.[http://www.reuters.com/article/2015/05/13/yemen-security-iran-un-idUSL1N0Y41JR20150513 Iran complains to UN of foiled Yemen aid as ship standoff looms] {{Wayback|url=http://www.reuters.com/article/2015/05/13/yemen-security-iran-un-idUSL1N0Y41JR20150513 |date=20151008075207 }}. Reuters. 13. května 2015. [227] => [228] => Po útoku davu íránských demonstrantů na areál saúdského velvyslanectví v Teheránu, kteří tak reagovali na popravu šíitského duchovního [[Nimr Bákir al-Nimr|Šajcha Nimra]] v Saúdské Arábii, který byl kritikem saúdského režimu a požadoval pro menšinové [[Ší'itský islám|šíitské věřící]] stejná práva jako pro většinové [[Sunnitský islám|sunnity]], přerušila [[Saúdská Arábie]] diplomatické styky s Íránem.[https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/390741-saudska-arabie-prerusila-diplomaticke-styky-s-iranem.html Saúdská Arábie přerušila diplomatické styky s Íránem ]. Novinky. 3. ledna 2016 [229] => [230] => Se Spojenými státy má Írán špatné vztahy od revoluce v roce 1979. Ke zhoršení vztahů přispěla i americká podpora iráckého prezidenta [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] během [[Irácko-íránská válka|irácko-íránské války]] v 80. letech[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/usa-pomahaly-saddamovi-s-nasazenim-chemickych-zbrani_280991.html USA pomáhaly Saddámovi s nasazením chemických zbraní ]. Týden. 30. srpna 2013 a sestřelení íránského civilního letadla [[Let Iran Air 655|Iran Air 655]].[http://www.slate.com/articles/news_and_politics/war_stories/2014/07/the_vincennes_downing_of_iran_air_flight_655_the_united_states_tried_to.html America’s Flight 17]. ''Slate''. 23. července 2014. Po americkém leteckém útoku v iráckém [[Mosul]]u 17. března 2017, při kterém zahynulo přes 200 civilistů, Írán obvinil Spojené státy ze spáchání [[válečný zločin|válečného zločinu]] a požadoval, aby se útokem zabýval [[Mezinárodní soudní dvůr]] v Haagu.[http://www.presstv.com/Detail/2017/03/26/515669/Iran-Shamkhani-Mosul-airstrikes-US-crimes-- Iran urges 'war crime' hearing into US killings in Mosul] {{Wayback|url=http://www.presstv.com/Detail/2017/03/26/515669/Iran-Shamkhani-Mosul-airstrikes-US-crimes-- |date=20170410213801 }}. Press TV. 26 March 2017 [231] => [232] => === Právo === [233] => Nejvyšší vůdce jmenuje hlavu justice země, který obratem jmenuje hlavu Nejvyššího soudu a prokurátora neboli nejvyššího žalobce. Existuje několik typů soudů, mezi nimi veřejné soudy, zabývající se občanskoprávními a kriminálními případy, a také tzv. Islámský revoluční soud, zabývající se určitou kategorií trestných činů, hlavně vlastizradou a zločiny proti státní bezpečnosti. Rozsudky Revolučního soudu jsou neměnné a nedá se proti nim odvolat. [234] => [235] => Zvláštní duchovní soud se zabývá přestupky a trestnými činy způsobenými představiteli duchovenstva. Funguje nezávisle na jakýchkoli ostatních soudech, jediný, komu se zodpovídá, je Nejvyšší soud. Rozsudky jsou neměnné a nelze se proti nim odvolat. Shromáždění expertů, které se sejde na jeden týden každý rok, se skládá z 86 „čestných a učených“ duchovních volených na základě pasivního volebního práva. [236] => [237] => === Správní členění === [238] => Írán se dělí na 31 [[Íránské provincie|provincií]] (''ostán''), z nichž každou spravuje guvernér (استاندار, ''ostándár''). Provincie se dále dělí na okresy (''šahrestán''), okrsky (''bachš'') a podokrsky (''dehestán''). [239] => [240] => [[Soubor:IranNumbered.svg|vpravo|300px|Íránské provincie]] [241] => Mapa nezobrazuje nejjižnější ostrovy provincie [[Hormozgán]] (číslo 20). [242] => {| style="background:transparent;" [243] => |- valign="top" [244] => | [245] => {| style="background:transparent; font-size:90%;" [246] => | 1. || [[Teheránská provincie|Teherán]] (تهران Tehrān) [247] => |- [248] => | 2. || [[Qom]] (قم Qom) [249] => |- [250] => | 3. || [[Markazí]] (مرکزی Markazī) [251] => |- [252] => | 4. || [[Kazvín]] (قزوین Qazvīn) [253] => |- [254] => | 5. || [[Gílán]] (گیلان Gīlān) [255] => |- [256] => | 6. || [[Ardabíl (provincie)|Ardabíl]] (اردبیل Ardabīl) [257] => |- [258] => | 7. || [[Zandžán]] (زنجان Zanjān) [259] => |- [260] => | 8. || [[Východní Ázerbájdžán]] (آذربایجان شرقی Āzarbāījān-e Sharqī) [261] => |- [262] => | 9. || [[Západní Ázerbájdžán]] (آذربایجان غربی Āzarbāījān-e Gharbī) [263] => |- [264] => | 10. || [[Kurdistán (íránská provincie)|Kurdistán]] (کردستان Kordestān) [265] => |} [266] => | [267] => {| style="background:transparent; font-size:90%;" [268] => | 11. || [[Hamadán (provincie)|Hamadán]] (همدان Hamadān) [269] => |- [270] => | 12. || [[Kermánšáh (provincie)|Kermánšáh]] (کرمانشاه Kermānshāh) [271] => |- [272] => | 13. || [[Ílám]] (ایلام Īlām) [273] => |- [274] => | 14. || [[Lorestán]] (لرستان Lorestān) [275] => |- [276] => | 15. || [[Chúzistán]] (خوزستان Khūzestān) [277] => |- [278] => | 16. || [[Čahármahál a Bachtijárí]] (چهارمحال و بختیاری Chahārmahāl va Bakhtiyārī) [279] => |- [280] => | 17. || [[Kohgíluje a Bójer-Ahmad]] (کهگیلویه و بویراحمد Kohgīluyeh va Bōyer-Ahmad) [281] => |- [282] => | 18. || [[Búšehr (provincie)]] (بوشهر Būshehr) [283] => |- [284] => | 19. || [[Fárs]] (فارس Fārs) [285] => |- [286] => | 20. || [[Hormozgán]] (هرمزگان Hormozgān) [287] => |} [288] => | [289] => {| style="background:transparent; font-size:90%;" [290] => | 21. || [[Sístán a Balúčistán]] (سیستان و بلوچستان Sīstān va Balūchestān) [291] => |- [292] => | 22. || [[Kermán (provincie)|Kermán]] (کرمان Kermān) [293] => |- [294] => | 23. || [[Jazd (provincie)|Jazd]] (یزد Yazd) [295] => |- [296] => | 24. || [[Isfahán (provincie)|Isfahán]] (اصفهان Esfahān) [297] => |- [298] => | 25. || [[Semnán]] (سمنان Semnān) [299] => |- [300] => | 26. || [[Mázandarán]] (مازندران Māzandarān) [301] => |- [302] => | 27. || [[Golestán]] (گلستان Golestān) [303] => |- [304] => | 28. || [[Severní Chorásán]] (خراسان شمالی Khorāsān Shamālī) [305] => |- [306] => | 29. || [[Chorásán Razaví]] (خراسان رضوی Khorāsān Razavī) [307] => |- [308] => | 30. || [[Jižní Chorásán]] (خراسان جنوبی Khorāsān Janūbī) [309] => |- [310] => | 31. || [[Alborz (provincie)|Alborz]] (استان البرز [[Alborz (provincie)|Alborz]]) [311] => |} [312] => | [313] => |} [314] => [315] => === Ozbrojené síly === [316] => {{viz též|Íránská armáda}} [317] => [[Soubor:Iranian kilo class submarine.jpg|náhled|vlevo|Jedna z [[Ponorka|ponorek]] [[Projekt 877|třídy Kilo]], nakoupených v [[Rusko|Rusku]]]] [318] => [[File:Sejjil missile launch - November 2008 (21).jpg|alt=|thumb|[[Sadžíl]], rodina íránský balistických raket středního dosahu na [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|tuhé palivo]].]] [319] => Írán má 17. nejsilnější armádu na světě. Ozbrojené síly Islámské republiky Írán mají několik složek: pravidelné síly armády, které zahrnují [[Íránská armáda|pozemní síly]], síly protivzdušné obrany, [[Íránské vojenské letectvo|letectvo]] a [[Íránské námořnictvo|námořnictvo]], a sbor [[Íránské revoluční gardy|islámských revolučních gard]] (IRGC), celkem asi 545 000 aktivních vojáků. Írán má také asi 350 000 záložních sil, což je celkem asi 900 000 vycvičených vojáků.''[[IISS]] Military Balance 2006'', Routledge for the IISS, London, 2006, p.187 Zatímco pravidelná armáda chrání suverenitu země v tradiční funkci, mandátem IRGC je zajišťovat integritu Islámské republiky a jejího systému.[http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7064353.stm "Profile: Iran's Revolutionary Guards"] {{Wayback|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7064353.stm |date=20081227000000 }}. BBC News. 18 October 2009. [320] => [321] => Íránská vláda má v rámci IRGC polovojenské, dobrovolnické milice, zvané [[Basídž]], které zahrnují asi 90 000 uniformovaných členů na plný úvazek v aktivní službě. Členů Basídž je až 11 milionů mužů a žen. V roce 2021 se vojenské výdaje Íránu poprvé za čtyři roky zvýšily na 24,6 miliardy dolarů, tedy 2,30 % HDP země.{{Cite web |date=2023-12-10 |title=Iran Military Spending=Defense Budget 1960-2023 |url=https://www.macrotrends.net/countries/IRN/iran/military-spending-defense-budget |url-status=live |access-date=2023-12-10 |website=Macrotrends}} Financování islámských revolučních gard představovalo 34 % celkových vojenských výdajů Íránu v roce 2021.{{Cite web |date=2022-04-25 |title=World military expenditure passes $2 trillion for first time |url=https://www.sipri.org/media/press-release/2022/world-military-expenditure-passes-2-trillion-first-time |url-status=live |access-date=2023-12-10 |website=Sipri}} Írán patří mezi 15 nejlepších zemí světa z hlediska vojenského rozpočtu.{{Cite web |date=2022-04-26 |title=Iran Boosts Military Budget To Stand Among Top 15 |url=https://www.iranintl.com/en/202204261827 |url-status=live |access-date=2023-12-10 |website=Iran International}} [322] => [323] => Írán si drží významný vliv a oporu v zemích jako [[Irák]], [[Sýrie]], [[Jemen]] a [[Libanon]].{{Cite web |last=Nawras |first=Jaff |date=2023-08-11 |title=Tracking Iranian Soft Power Influence in the KRI |url=https://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/tracking-iranian-soft-power-influence-kri |url-status=live |website=Washington Institute}}{{Cite web |last=Feierstein |first=Gerald |date=2018-12-06 |title=Iran's Role In Yemen and Prospect for Peace |url=https://www.mei.edu/publications/irans-role-yemen-and-prospects-peace |url-status=live |website=Middle East Institute}}{{Cite web |last=Saban |first=Navvar |date=2020-11-05 |title=Iranian influence and presence in Syria |url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/menasource/factbox-iranian-influence-and-presence-in-syria/ |url-status=live |access-date=2023-12-16 |website=Atlantic Council}}{{Cite web |last=Shabb |first=Basem |date=2022-12-13 |title=Lebanon Under Iranian Influence: Little Peace And No Prosperity |url=https://www.hoover.org/research/lebanon-under-iranian-influence-little-peace-and-no-prosperity |url-status=live |website=Hoover Institute}} Íránská vláda podporuje vojenské aktivity svých spojenců v Sýrii, Iráku a Libanonu ([[Hizballáh]]) vojenskou a finanční pomocí.Karam, Joyce & Gutman, Roy, presenters. (5 August 2015) Middle East Institute: "Iran Nuclear Agreement and Middle East Relations". Washington, DC: Johns Hopkins School of Advanced International Studies. Retrieved 5 August 2015. [https://www.c-span.org/video/?327496-1/roy-gutman-middle-east-iran-nuclear-deal C-Span website] {{Wayback|url=https://www.c-span.org/video/?327496-1/roy-gutman-middle-east-iran-nuclear-deal |date=20160305000000 }} Írán a Sýrie jsou blízcí strategičtí spojenci a Írán poskytl významnou podporu syrské vládě za [[Občanská válka v Sýrii|syrské občanské války]].{{cite news |title=Iran's 80,000 militia men in Syria prime powder keg |url=https://www.thetimes.co.uk/article/iran-s-80-000-militia-men-in-syria-prime-powder-keg-86sgbpxzw |work=[[The Times]] |date=5 May 2018}} Podle některých odhadů Írán kontroloval v Sýrii přes 80 000 pro-Asadovskýých [[Ší'itský islám|šíitských]] bojovníků.{{cite news |title=How Iran enlists Afghans to fight for Assad in Syria |url=https://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/recruited-by-iran-to-fight-for-syrian-regime-young-afghans-bring-home-cash-and-scars/2018/07/29/ecf9e34c-64e0-11e8-81ca-bb14593acaa6_story.html |newspaper=The Washington Post |date=29 July 2018}} [324] => [325] => Íránská vláda vyvinula svůj vlastní vojenský průmysl, aby překonala zahraniční embarga od [[Íránská islámská revoluce|revoluce v roce 1979]]. Vyrábí vlastní [[tank]]y, [[Obrněný transportér|obrněné transportéry]], [[Raketa (zbraň)|rakety]], [[Ponorka|ponorky]], vojenská plavidla, [[Raketový torpédoborec|raketové torpédoborce]], radarové systémy, [[vrtulník]]y, námořní a [[Stíhací letoun|stíhací letadla]].{{cite book|author1=Hossein Askari|author2=Amin Mohseni|author3=Shahrzad Daneshvar|title=The Militarization of the Persian Gulf: An Economic Analysis|url=https://books.google.com/books?id=GxdtLyJZxDUC&pg=PA93|year=2010|publisher=Edward Elgar Publishing|isbn=978-1-84980-186-7|page=93}} V posledních letech oficiální oznámení zdůraznila vývoj zbraní, jako jsou Hút, [[Kosar]], Zelzal, Fateh-110, [[Šaháb-3]], [[Sadžíl]], Chorramšahr, Kheibar Shekan, Emad, [[Qadr 110]], Hormuz-1, Dezful, Qiam 1, Ashoura, Fajr-3, Haj Qasem, Persian gulf, Raad-500, Zolfaghar a řada bezpilotních letounů (UAV).{{Cite news|title=Iran tests new long-range missile|work=BBC|date=12 November 2008|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7725951.stm|access-date=12 November 2008}} Írán má největší a nejrozmanitější arzenál balistických raket na [[Blízký východ|Blízkém východě]].[https://www.bbc.com/news/world-middle-east-31984423 "Are the Iran nuclear talks heading for a deal?"]. [[BBC News Online]]. Retrieved: 4 August 2016. Írán je považován za globálního lídra a supervelmoc ve výrobě dronů.{{Cite web |date=2022-11-17 |title=Iran is emerging as a drone superpower |url=https://www.middleeastmonitor.com/20221117-iran-is-emerging-as-a-drone-superpower/ |url-status=live |access-date=2023-12-08 |website=Middle East Monitor}}{{Cite web |date=2023-12-08 |title=Iran becoming global drone producer on back of Ukraine war, says US |url=https://www.theguardian.com/world/2023/feb/14/us-says-iran-becoming-a-drone-leader-as-russia-uses-its-craft-in-ukraine |url-status=live |access-date=2023-12-08 |website=The Guardian}} Írán je po [[Rusko|Rusku]], [[Čína|Číně]], [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a [[Severní Korea|Severní Koreji]] pátou zemí na světě s technologií [[Hypersonická zbraň|hypersonických raket]].{{Cite web |last=Motamedi |first=Maziar |date=2023-06-06 |title=Fattah: Iran unveils its first hypersonic missile |url=https://www.aljazeera.com/news/2023/6/6/fattah-iran-unveils-its-first-hypersonic-missile |url-status=live |website=Aljazeera}} [326] => [327] => V červnu 1925 [[Rezá Šáh Pahlaví]] zavedl zákon o branné povinnosti v Národním poradním shromáždění. V té době musel každý muž, který dosáhl 21 let, sloužit v armádě dva roky. Branná povinnost osvobodila ženy od vojenské služby po revoluci v roce 1979. Od října 2023 byla povinná vojenská služba pro všechny brance v zemi zkrácena o tři měsíce.{{Cite web |date=2023-10-22 |title=Iran cuts military service for all conscripts by three months |url=https://en.irna.ir/news/85267269/Iran-cuts-military-service-for-all-conscripts-by-3-months |url-status=live |website=Irna}} [328] => [329] => Vrchním velitelem je od dob islámské revoluce duchovní vůdce a v součinnosti s ním působí [[Nejvyšší rada národní bezpečnosti]], která je vrcholným grémiem zabývajícím se bezpečnostní problematikou; [[Ministerstvo obrany Íránu|ministerstvu obrany]] přísluší hlavně správní záležitosti. [330] => [331] => Íránská armáda se stále ještě nachází ve fázi budování, jejímž smyslem je vyrovnat ztráty z dob [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] v osmdesátých letech. Podle odhadů [[Spojené státy americké|amerických]] expertů zničil [[Irák]] během osmi let válčení 20 až 40 % íránských vojenských kapacit, technických i lidských. V oblasti početního stavu úderných jednotek je proces obnovy již dávno ukončen a totéž se patrně týká pozemních obranných systémů, kde jde spíše o otázku jejich modernizace než o jejich množství. Naopak v případě [[Íránské vojenské letectvo|íránského vojenského letectva]], jehož ztráty za války byly značné, a ještě více [[Válečné loďstvo|námořnictva]] je situace opačná – na tomto poli je Írán vzhledem ke svému regionálnímu významu dosud vyzbrojen nedostatečně. Jednou z příčin je [[embargo]] řady západních států na vývoz špičkové vojenské techniky do země. Embargo vládu nutí nakupovat [[Zbraň|zbraně]] jinde, především v [[Rusko|Rusku]], [[Čína|Číně]] a [[Severní Korea|Severní Koreji]]. [332] => [333] => === Lidská práva === [334] => Situace v oblasti [[Lidská práva|lidských práv]] v Íránu je mimořádně špatná.{{cite web |date=24 January 2019 |title=2018 will go down in history as a year of shame for Iran |url=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2019/01/irans-year-of-shame-more-than-7000-arrested-in-chilling-crackdown-on-dissent-during-2018/ |access-date=14 March 2019 |website=www.amnesty.org |language=en}}{{cite web |date=11 March 2019 |title=Nasrin Sotoudeh sentenced to 33 years and 148 lashes in Iran |url=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2019/03/iran-shocking-33-year-prison-term-and-148-lashes-for-womens-rights-defender-nasrin-sotoudeh/ |access-date=14 March 2019 |website=www.amnesty.org |language=en}}{{cite web |date=30 January 2019 |title=Iran |url=https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2019/iran |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20190430053909/https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2019/iran |archive-date=30 April 2019 |access-date=30 April 2019 |website=freedomhouse.org}} Režim v Íránu je nedemokratický,{{cite web|url=http://pages.eiu.com/rs/753-RIQ-438/images/Democracy_Index_2017.pdf|title=Democracy Index 2017 : Free Speech Under Attack|date=30 January 2018|website=www.eiu.com|access-date=24 February 2018}} často pronásleduje a zatýká kritiky vlády a [[Nejvyšší vůdce Íránu|Rahbara]] a přísně omezuje účast kandidátů v lidových volbách i jiných formách politické činnosti.{{cite web |last1=Schmidt |first1=Patrick |title=Iran's Election Procedures |url=https://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/irans-election-procedures |website=The Washington Institute |access-date=30 September 2018}}{{cite news |last1=Bezhan |first1=Frud |title=Explainer: Iran's Process For Vetting Presidential Candidates |url=https://www.rferl.org/a/explainer-iran-candidate-vetting-process/24992823.html |newspaper=Radiofreeeurope/Radioliberty |access-date=30 September 2018}} [[Ženská práva]] v Íránu jsou popisována jako vážně nedostatečná{{cite web|title=Iran: Stop Prosecuting Women Over Dress Code|date=2018 |publisher=Human Rights Watch|access-date=18 March 2018|url=https://www.hrw.org/news/2018/02/24/iran-stop-prosecuting-women-over-dress-code}} a [[Úmluva o právech dítěte|práva dětí]] jsou vážně porušována, přičemž v Íránu bylo popraveno více dětských delikventů než v kterékoli jiné zemi na světě.{{cite web|title=Iran: Three Child Offenders Executed|date=2018|publisher=Human Rights Watch|url=https://www.hrw.org/news/2018/02/07/iran-three-child-offenders-executed}}{{cite web|title=Iran|work=Freedom in the World 2017|author=Freedom House|date=2017|publisher=Freedom House|access-date=25 May 2017|url=https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2017/iran|quote=The Islamic Republic of Iran holds elections regularly, but they fall short of democratic standards due to the role of the hard-line Guardian Council, which disqualifies all candidates deemed insufficiently loyal to the clerical establishment. Ultimate power rests in the hands of the country's [[Supreme Leader of Iran|supreme leader]], Ayatollah [[Ali Khamenei]], and the unelected institutions under his control. Human rights abuses continued unabated in 2016, with the authorities carrying out Iran's largest mass execution in years and launching a renewed crackdown on women's rights activists. The regime maintained restrictions on freedom of expression, both offline and online, and made further arrests of journalists, bloggers, labor union activists, and dual nationals visiting the country, with some facing heavy prison sentences. Hard-liners controlling powerful institutions, including the judiciary and the Islamic Revolutionary Guard Corps (IRGC), were behind many of the year's abuses. There were no indications that President Hassan Rouhani, a self-proclaimed moderate seeking reelection in 2017, was willing or able to push back against repressive forces and deliver the greater social freedoms he had promised. Opposition leaders Mir Hossein Mousavi, his wife Zahra Rahnavard, and reformist cleric Mehdi Karroubi remained under house arrest for a sixth year without being formally charged or put on trial. As in 2015, the media were barred from quoting or reporting on former president Mohammad Khatami, another important reformist figure.|archive-date=17 May 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170517002547/https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2017/iran |url-status=dead}} [[LGBT práva v Íránu|Sexuální aktivita]] mezi příslušníky stejného pohlaví je nezákonná a může být [[Trest smrti|trestána smrtí]].{{cite news |first=Daniel |last=Avery |title=71 Countries Where Homosexuality is Illegal |url=https://www.newsweek.com/73-countries-where-its-illegal-be-gay-1385974 |work=Newsweek |date=4 April 2019}}{{cite news |title=Iran defends execution of gay people |url=https://www.dw.com/en/iran-defends-execution-of-gay-people/a-49144899 |work=Deutsche Welle |date=12 June 2019}} [335] => [336] => Zvláštní zpravodaj OSN Javaid Rehman informoval, že několik etnických menšin v Íránu čelí diskriminaci.{{Cite news |date=22 October 2019 |title=Iran: UN expert says ethnic, religious minorities face discrimination |work=[[Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights]] |location=New York |url=https://www.ohchr.org/en/press-releases/2019/10/iran-un-expert-says-ethnic-religious-minorities-face-discrimination |url-status=live}} Skupina expertů OSN v srpnu 2022 naléhala na Írán, aby zastavil „systematické pronásledování“ náboženských menšin, a dodala, že členové víry [[Bahá’í]] jsou zatýkáni, bráněno jim zapisovat se na univerzity nebo jsou jim zbourány domy.{{Cite web |date=2022-08-22 |title=Rights experts urge Iran to end ‘systematic persecution’ of religious minorities |url=https://news.un.org/en/story/2022/08/1125162 |access-date=2023-12-12 |website=[[UN News]] |language=en}}{{Cite news |title=UN Rights Experts Call On Iran To Stop Persecution Of Baha'is, Other Religious Minorities |language=en |work=[[RadioFreeEurope/RadioLiberty]] |url=https://www.rferl.org/a/iran-bahai-faith-persecution-un-rights-religious-minorities/31999696.html |access-date=2023-12-12}} Předseda USCIRF Nury Turkel v lednu 2023 poznamenal, že v zemi dochází k represím vůči [[Sunnitský islám|sunnitským muslimům]], gonabadským súfijským muslimům, křesťanům a vyznavačům [[Jarsanismus|jarsanismu]].{{Cite web |date=26 January 2023 |title=USCIRF HEARING SUMMARY: RELIGIOUS FREEDOM AND WOMEN’S RIGHTS IN IRAN |url=https://www.uscirf.gov/sites/default/files/2023%20Women%20in%20Iran%20Hearing%20Summary.pdf |website=[[United States Commission on International Religious Freedom]]}} [337] => [338] => Během poslední dekády propukla po celém Íránu řada protivládních protestů (jako například [[Protesty v Íránu (2019–2020)|íránské protesty v letech 2019–2020]]), které požadovaly reformy nebo konec islámské republiky. Sbor [[Íránské revoluční gardy|islámských revolučních gard]] (IRGC) a policie však často masové protesty násilně potlačovaly, což vedlo k zabití tisíců demonstrantů. [339] => [340] => == Ekonomika == [341] => {{viz též|Ekonomika Íránu}} [342] => [[Soubor:Carpet bazzar.JPG|náhled|200px|Odhaduje se, že je v Íránu 1,2 milionu tkalců, kteří vyrábí [[Perský koberec|koberce]] pro domácí trhy i vývoz.{{Citace elektronické monografie [343] => |url = http://www.presstv.com/Detail.aspx?id=74845§ionid=351020102 [344] => |titul = Iran to form carpet export consortium [345] => |datum přístupu = 1 March 2009 [346] => |datum vydání = 9 November 2008 [347] => |vydavatel = [[PressTV]] [348] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20110501151536/http://www.presstv.com/Detail.aspx?id=74845§ionid=351020102 [349] => |datum archivace = 01-05-2011 [350] => |nedostupné = ano [351] => }}]] [352] => Íránské hospodářství podléhá z větší části [[stát]]ní kontrole, v soukromých rukou se nacházejí pouze menší podniky. Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je [[těžební průmysl]], zpracovávající bohatá ložiska [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]] na západě země. Kromě toho mají význam ještě [[textilní průmysl]], [[zemědělství]] a produkce [[cement]]u a [[Stavební hmota|stavebních hmot]].{{Citace elektronického periodika |titul=Ekonomické údaje o Íránu jsou zveřejněny v BusinessInfo.cz |url=http://www.businessinfo.cz/cz/sti/iran-zahranicni-obchod-zeme/6/1000419/ |datum přístupu=2007-10-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071222003154/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/iran-zahranicni-obchod-zeme/6/1000419/ |datum archivace=2007-12-22 |nedostupné=ano }} [353] => [354] => V Íránu je zhruba 23,68 milionu obyvatel v produktivním věku, ale úroveň vzdělání je dosud nízká. Dle oficiálních údajů dosahuje [[nezaměstnanost]] zhruba 15 % (stav z roku [[2007]]). Sektor [[Služba|služeb]] včetně početného správního aparátu zahrnuje 45 % pracovních míst, v zemědělství 30 % a v průmyslu 25 %. [355] => [356] => Hospodářský růst, inflace, nezaměstnanost a další sociálně ekonomické ukazatele kolísají s ohledem na mezinárodní situaci. Situace se opětovně zhoršuje od té doby, co [[Spojené státy americké|Spojené státy]] jednostranně vypověděly multilaterální [[dohodu o íránském jádru]] (anglicky [[Joint Comprehensive Plan of Action]]) a obnovily sankce (květen [[2018]]). Íránský [[průmysl]] se zabývá zejména těžbou [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] (jedny z největších zásob na světě){{Citace elektronického periodika [357] => | příjmení = prostředí [358] => | jméno = EnviWeb cz-zpravodajství o životním [359] => | titul = Írán chystá dvojnásobné zvýšení těžby zemního plynu - EnviWeb.czEnviWeb.cz [360] => | periodikum = EnviWeb.cz [361] => | url = http://www.enviweb.cz/107162 [362] => | datum přístupu = 2019-07-28 [363] => }} a [[Kovy|kovů]] (železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, aj.), textilním průmyslem (výroba a vývoz koberců) a chemickým průmyslem (vývoz chemikálií). [[Zemědělství]] je založeno na chovu dobytka a pěstování tradičních zemědělských plodin jako je [[pšenice]], [[ječmen]], [[Rýže setá|rýže]], [[Lilek brambor|brambory]], cukrová třtina nebo [[Čajovníkovité|čaj]] a také plodin, které jsou hojně exportovány do zahraničí – citrusové plody, ořechy ([[Řečík pistáciový|pistácie]], vlašské a lískové ořechy) a sušené ovoce ([[Rozinka|rozinky]], [[datle]], [[fík]]y). [364] => [365] => {{Clear}} [366] => [367] => Soubor:TEPIX.PNG|[[Tehran Stock Exchange|Teheránská burza]] měla jedny z nejlepších výsledků na světových burzách v roce 2010{{cite news | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/3129995.stm | accessdate =15 February 2010 |work=BBC News | title=Iran blocks share price gains | date=6 August 2003}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.businessweek.com/news/2010-07-26/tehran-exchange-trades-futures-to-attract-investors.html |titul=Tehran Exchange Trades Futures to Attract Investors |vydavatel=BusinessWeek |year=2009 |datum přístupu=29 July 2010}} [368] => Soubor:Trade balance Iran.png|[[Obchodní bilance]] Íránu (2000–2007). Poprvé dosáhla hodnota vývozu íránských neropných produktů hodnoty dovozu v roce 2012.{{Citace elektronického periodika |titul=MehrNews.com – Iran, world, political, sport, economic news and headlines |url=http://www.mehrnews.com/en/newsdetail.aspx?NewsID=1497809 |datum přístupu=23-01-2012 |url archivu=https://archive.today/20121209015333/http://www.mehrnews.com/en/newsdetail.aspx?NewsID=1497809 |datum archivace=09-12-2012 |nedostupné=ano }} [369] => Soubor:IranprovincesGDP.jpg|Podíl íránských provincií na [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. [[Teherán]] vykazuje 45 % íránského průmyslu.{{Citace elektronického periodika |titul=CSIS: The US, Israel, the Arab States and a Nuclear Iran |url=http://csis.org/files/media/csis/pubs/081006_iran_nuclear.pdf |datum přístupu=2012-08-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100806042511/http://csis.org/files/media/csis/pubs/081006_iran_nuclear.pdf |datum archivace=2010-08-06 }} [370] => Soubor:Iran oil exports 1385 en.jpg|Mapa íránského vývozu [371] => [372] => [373] => === Energetika a jaderný program === [374] => {{Podrobně|Íránský jaderný program}} [375] => [[Soubor:Rafabadan.jpg|upright=0.9|náhled|Írán vyrábí 60–70 % svých průmyslových zařízení na domácí půdě, včetně rafinerií, tankerů, těžebních věží, ropných plošin a výzkumných zařízení.[http://www.shana.ir/155561-en.html SHANA: Share of domestically made equipments on the rise] {{Wayback|url=http://www.shana.ir/155561-en.html |date=20120309074817 }}. Retrieved July 26, 2010.]] [376] => V roce [[2005]] dosahovala kapacita íránských [[Elektrárna|elektráren]] 41 [[watthodina|gigawatthodin]] [[Elektrická energie|elektrické energie]]. Jako palivo se využívá především ropa, tedy cenný vývozní artikl, proto se plánuje výstavba cca 20 [[Jaderná elektrárna|jaderných elektráren]] a zařízení na produkci [[Jaderné palivo|jaderného paliva]]. Podle prohlášení nového prezidenta Íránské organizace pro atomovou energii [[Ferejdún Abbásí Davání|Ferejdúna Abbásího Daváního]] z jara 2011 postaví Írán v nejbližších letech čtyři až pět výzkumných reaktorů (výkon 10 až 20 MW), které budou spalovat [[uran (prvek)|uran]] obohacený na 20 %. Je tedy nutné postavit i zařízení na obohacování uranu. Účelem těchto jaderných zařízení bude získat zkušenosti pro stavbu a provoz elektráren.[http://atominfo.cz/2011/04/iran-hodla-postavit-4-az-5-vyzkumnych-reaktoru-a-vyrabet-pro-ne-palivo-s-20-obohacenim/ Blízká budoucnost íránského jaderného výzkumu] Dostatek uranu pro trvalý provoz výzkumného reaktoru TRR v Teheránu (původně americká konstrukce, později upravená pro použití paliva obohaceného na 20 %) bude pravděpodobně vyroben v průběhu jednoho roku, továrna na výrobu palivových článků v Isfahánu je rovněž schopna zahájit provoz.[http://atominfo.cz/2011/04/iran-dokonci-obohacovani-uranu-pro-potreby-vyzkumnych-reaktoru-do-brezna-pristiho-roku/ Írán dokončí obohacování uranu pro potřeby výzkumných reaktorů do března příštího roku | Atomová energie, zpravodajství – portal Atominfo.cz] [377] => [378] => === Těžební průmysl === [379] => [[Soubor:Iran_Oil_Production.png|náhled|vlevo|upright=1.2| Denní produkce ropy v Íránu (1950–2012, v mil. barelů)]] [380] => Na íránském území se podle odhadů nachází 10–11 % světových zásob [[Ropa|ropy]].Ropu v Persii objevil v roce [[1908]] britský podnikatel [[William Knox D'Arcy]], který následujícího roku založil Anglo-Persian Oil Company – pozdější Anglo-Iranian Oil Company a dnešní British Petroleum. Viz Farah Pahlaví, ''Paměti'', Praha 2004, s. 371–372, pozn. 7. Země disponuje zásobami černého zlata v celkovém množství zhruba 18 miliard [[Kilogram#Tuna|tun]], což ji řadí na třetí místo ve světovém měřítku. U [[Zemní plyn|zemního plynu]] je to dokonce druhé místo (27 bilionů m³, podle některých pramenů dokonce 940 bilionů m³). V těžbě ropy a zemního plynu byl Írán v roce [[2005]] na čtvrtém, resp. šestém místě na světě (200 milionů tun ropy, 80 miliard m³ plynu). Velká část tamních ropných polí byla objevena ve čtyřicátých a padesátých letech. Británie se ale nechtěla dělit o zisky z ropy rovným dílem.{{Fakt/dne|20160121174304|}} [[Muhammad Mosaddek]] provedl znárodnění, avšak byl svržen převratem, který plánovaly USA.{{Fakt/dne|20160121174304|}} Jakmile Spojené státy dosáhly roku [[1972]] [[ropný vrchol|ropného vrcholu]], získala postupně ložiska v Íránu i v celé oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] velký [[Geopolitika|geopolitický]] význam. Po vážném ochromení v důsledku druhého [[Ropný šok|ropného šoku]] v polovině sedmdesátých let a [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluci]] v roce [[1979]] zajišťuje těžební průmysl v roce 2012 denní produkci v průměru 3,979 milionů [[barel]]ů ropy, což obnáší zhruba 632,7 milionů [[litr]]ů. Z toho je určeno 1,425 milionu barelů (226,6 milionů litrů či 0,194 milionu tun) pro vlastní potřebu (ročně to je asi 71 milionů tun), zbylých 2,5 milionů barelů (téměř 400 milionů litrů) se vyváží do zahraničí. Spotřeba ropy pro vlastní potřebu se od roku [[1980]] ztrojnásobila a odpovídajícím způsobem rostl i export – výdaje s tím spojené dosáhly roku [[2006]] částky 4 miliardy [[Americký dolar|dolarů]]. Nadále jsou subvencovány ceny [[benzín]]u (litr stojí v přepočtu 8 [[eurocent]]ů), parlament však vzhledem k finanční krizi již rozhodl o změnách. [381] => [382] => Dne [[17. únor]]a [[2008]] byla na ostrově [[Kiš]] v provincii [[Hormozgán]] otevřena [[Íránská ropná burza]] (IOB), na níž se místo obvyklých [[petrodolar]]ů začíná obchodovat v [[Petroeuro|petroeurech]] – trend, související se stabilním postavením [[Euro|eura]] jako mezinárodního platidla, ale i s krizí ve vztazích s [[Spojené státy americké|USA]] v poslední době. [383] => [384] => [[Soubor:Iran oil map.png|náhled|270px|Rozložení ložisek ropy v Íránu]] [385] => {| class="wikitable" [386] => |+Nejvýznamnější íránská ropná pole na pevnině [387] => !Lokalita [388] => ![[Barel|bbl]]/d [389] => |- [390] => |[[Ahváz]]-Asmarú [391] => |700 000 [392] => |- [393] => |[[Gačsarán]] [394] => |560 000 [395] => |- [396] => |[[Márún]] [397] => |520 000 [398] => |- [399] => |[[Bangestán]] (produkce má vzrůst na více než 550 000) [400] => |cca 245 000 [401] => |- [402] => |[[Ághádžarí]] [403] => |200 000 [404] => |- [405] => |[[Karandž]]-Pársí [406] => |200 000 [407] => |- [408] => |[[Rag-e Safíd]] [409] => |180 000 [410] => |- [411] => |[[Bibi-Hakímé]] [412] => |130 000 [413] => |- [414] => |[[Pázanán]] [415] => |70 000 [416] => |} [417] => [418] => === Zemědělství === [419] => [[Soubor:پایین دست سد ارومیه - panoramio.jpg|náhled|200px|Zemědělská krajina v západním Íránu]] [420] => Navzdory tomu, že íránská krajina je velmi hornatá, zahrnuje [[Zemědělství|zemědělsky]] využívaná půda 9 % rozlohy země, přičemž ovšem třetina ploch musí být uměle zavlažována. Nejdůležitějšími produkty jsou [[pšenice]], [[rýže]], [[Sacharóza|cukr]], [[bavlna]], [[ovoce]], [[Oříšek|ořechy]], [[datle]], [[Ovčí vlna|vlna]] a [[kaviár]]. Od revoluce v roce [[1979]] se na 200.000 [[hektar]]ech půdy pěstují vzhledem k [[islám]]skému zákazu [[alkoholický nápoj|alkoholu]] především stolní odrůdy [[Réva vinná|vinné révy]], nevhodné k výrobě [[Víno|vína]]; vzrostla rovněž produkce [[Rozinka|rozinek]], kde je Írán po [[Turecko|Turecku]] druhým největším exportérem na světě. [421] => [422] => === Export a import === [423] => V roce [[2005]] vyvezl Írán do zahraničí produkty a zboží v hodnotě 55,25 miliard [[dolar]]ů. Největšími obchodními partnery byly v roce [[2004]] [[Japonsko]] (kam směřovalo 18,4 % exportu), [[Čína]] (9,7 %), [[Itálie]] (6 %), [[Jihoafrická republika]] (5,8 %), [[Jižní Korea]] (5,4 %), [[Tchaj-wan]] (4,6 %), [[Turecko]] (4,4 %) a [[Nizozemsko]] (4 %). Mezi exportními artikly převažuje [[ropa]], jejíž vysoké ceny dovolovaly íránské vládě subvencovat průmysl a snižovat schodek státního rozpočtu. [424] => [425] => Íránský import dosáhl v roce [[2005]] částky zhruba 42,5 miliard dolarů. Hlavními dodavateli byly v roce [[2004]] [[Německo]] (12,8 %), [[Francie]] (8,3 %), [[Itálie]] (7,7 %), [[Čína]] (7,2 %), [[Spojené arabské emiráty]] (7,2 %), [[Jižní Korea]] (6,1 %) a [[Rusko]] (5,4 %). [426] => [427] => 15. ledna 2013 prohlásil íránský ministr ekonomiky Sejed Šamsedí Hosejní, že íránská republika hodlá postupně zcela vyloučit ze zahraničních obchodních transakcí západní měny, zejména [[euro]] a [[americký dolar]].{{Citace elektronického periodika |titul=Iran plans to exclude dollar, euro from foreign transactions: minister |url=http://stratrisks.com/geostrat/10380 |datum přístupu=2013-01-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130120104557/http://stratrisks.com/geostrat/10380 |datum archivace=2013-01-20 |nedostupné=ano }} Zejména ve zbavování se vlivu dolaru jde o dlouhodobější trend. [428] => [429] => == Obyvatelstvo == [430] => {{viz též|Obyvatelstvo Íránu|Íránci}} [431] => [[Soubor:Provinces of Iran by population density.svg|náhled|Íránské provincie dle hustoty obyvatel (2013)]] [432] => [[Soubor:Provinces of Iran by population.svg|náhled|Provincie dle populace (2014)]] [433] => Írán je rozmanitá země, která se skládá z četných etnických a jazykových skupin, které jsou sjednoceny prostřednictvím sdílené íránské národnosti.{{cite web|url=http://www.iranicaonline.org/articles/iran-v1-peoples-survey |title=Encyclopaedia Iranica. R. N. Frye. Peoples of Iran |publisher=Iranicaonline.org |accessdate=14 September 2011}} Počet obyvatel Íránu dramaticky vzrostl během druhé poloviny [[20. století]] z asi 19 milionů v roce 1956 na zhruba 75 milionů v roce 2009.{{cite web|url=https://www.un.org/Depts/escap/pop/journal/v10n1a1.htm|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090214041911/http://www.un.org/Depts/escap/pop/journal/v10n1a1.htm|archivedate=14 February 2009|title=A New Direction in Population Policy and Family Planning in the Islamic Republic of Iran|first=United Nations|last=Asia-Pacific Population Journal|accessdate=14 April 2006}}{{cite web|url=http://countrystudies.us/iran/32.htm |title=Iran – population |publisher=Countrystudies.us |accessdate=18 June 2011}} Nicméně míra porodnosti v posledních letech výrazně poklesla, což se projevilo v míře růstu populace – v červenci 2012 – asi 1,29%.{{cite web |url=http://www.dw.de/dw/article/0,,16112833,00.html?maca=per-rss-per-all_volltext-5613-xml-mrss |script-title=fa:کاهش غیرمنتظره نرخ رشد جمعیت در ایران |publisher=DW Persian |accessdate=19 July 2012}} Studie předpokládají, že růst bude i nadále zpomalovat, dokud se do roku 2050 nestabilizuje na 105 milionech.U.S. Bureau of the Census, 2005. Unpublished work tables for estimating Iran's mortality. Washington, D.C.: [434] => Population Division, International Programs Center{{cite web|url=http://www.payvand.com/news/04/aug/1017.html|title=Iran's population growth rate falls to 1.5 percent: UNFP|first=Payvand.com|last=Iran News|accessdate=18 October 2006}} Na rozvojovou zemi má Írán nízkou porodnost ([[úhrnná plodnost]] kolem 1,6 dítěte na ženu). Přitom ještě v 80. letech to bylo 6,5 dítěte na ženu. Tento prudký pokles byl zčásti způsoben politikou íránské vlády, která např. rozdávala zdarma kondomy, platila [[vasektomie]] a všichni novomanželé museli povinně navštívit přednášku o antikoncepci. Vláda ale v poslední době obrátila a naopak se snaží porodnost podporovat.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = IRAN TRIES TO REVERSE A SLUMPING BIRTH RATE [436] => | periodikum = AP [437] => | datum_přístupu = 2014-03-29 [438] => | url = http://bigstory.ap.org/article/iran-tries-reverse-slumping-birth-rate [439] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140310013028/http://bigstory.ap.org/article/iran-tries-reverse-slumping-birth-rate [440] => | datum archivace = 2014-03-10 [441] => | nedostupné = ano [442] => }}{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = Iran’s plunging birth rate causes serious concerns for economic future [444] => | datum_přístupu = 2014-04-06 [445] => | periodikum = South China Morning Post [446] => | url = http://www.scmp.com/news/world/article/1447267/irans-plunging-birth-rate-causes-serious-concerns-economic-future [447] => }} [448] => [449] => Íránci se v průměru dožívají 70,56 let, u žen je toto číslo 72,07, u mužů 69,12. Průměrný věk činí v současnosti{{kdy?}} 25 let u žen a 24 let u mužů (celkový průměr 25,8 let).http://worldpopulationreview.com/countries/iran-population/ [[Gramotnost]] je 79 %. Podle odhadů emigrovalo, většinou od [[Íránská islámská revoluce|revoluce v roce 1979]], asi pět milionů íránských občanů do jiných zemí.{{cite book|author=Manouchehr Ganji|title=Defying the Iranian Revolution: From a Minister to the Shah to a Leader of Resistance|url=https://books.google.com/books?id=NboVl-CeYs0C&pg=PA210|year=2002|publisher=Greenwood Publishing Group|isbn=978-0-275-97187-8|page=210}}{{cite web|url=http://www.migrationinformation.org/Profiles/display.cfm?ID=424 |title=Migration Information Institute: Characteristics of the Iranian Diaspora |publisher=Migrationinformation.org |accessdate=18 June 2011}} [450] => [451] => V Íránu také žije jedna z největších populací uprchlíků na světě s více než milionem uprchlíků, většinou z Afghánistánu a Iráku.{{cite web|url=http://www.irinnews.org/Report.aspx?ReportId=77107 |title=Afghanistan-Iran: Iran says it will deport over one million Afghans |publisher=Irinnews.org |date=4 March 2008 |accessdate=21 June 2013}} [452] => [453] => === Etnické skupiny === [454] => [[Soubor:Portrait of a Persian lady in Iran, 10-08-2006.jpg|náhled|150px|vlevo|Íránská dívka s [[hidžáb]]em]] [455] => V Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu, stmelení perskou kulturou. Peršané, tvůrci [[starověk]]é [[Perská říše|perské říše]], jsou nejpočetnější složkou populace. [[The World Factbook]] odhaduje, že 79 % íránské populace jsou různé [[Indoevropané|indoevropské]] [[etnolingvistika|etnolingvistické skupiny]], které se skládají z mluvčích [[íránské jazyky|íránských jazyků]],J. Harmatta in ''History of Civilizations of Central Asia'', Chapter 14, ''The Emergence of Indo-Iranians: The Indo-Iranian Languages'', ed. by A. H. Dani & V.N. Masson, 1999, p. 357 tedy potomků [[Árjové|árjských]] (indoevropských) kmenů, které začaly do dnešního Íránu migrovat ze [[Střední Asie]] v 4. tisíciletí př. n. l. včetně [[Peršané|Peršanů]] (vč. Mázandaránců a Gílánců), kteří tvoří 61 % populace, [[Kurdové|Kurdů]] 10 %, [[Lúrové|Lúrů]] 6 % a [[Balúčové|Balúčů]] 2 %. Lidé zbývajících etnolingvistických skupiny tvoří zbývajících 21 %, ze kterých je 16 % [[Azerové|Azerů]], 2 % [[Arabové|Arabů]], [[Turkmeni]] a jiné [[Turkické národy|turkické kmeny]] tvoří 2 % a další (jako [[Arméni]] : 120.000 v červnu 2007, [[Talyšové]], [[Gruzíni]], [[Čerkesové]], [[Asyřané]]) tvoří 1 %.{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html |title=Iran |work=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency (United States)|accessdate=24 May 2018}} [456] => [457] => [[Knihovna Kongresu]] udává mírně odlišné odhady: 65 % Peršanů (včetně Mázandaránců, Gílánců a Talyšů), 16 % Azerů, 7 % Kurdů, 6 % Lúrů, 2 % Balúčů, 1 % turkických kmenových skupin (včetně [[Kaškajové|Kaškajů]] a Turkmenů) a neíránských a neturkických skupin (Arménů, Gruzínců, Asyřanů, Čerkesů a Arabů) méně než 3 %. To určuje, že [[perština]] je první jazyk pro přinejmenším 65 % populace země a druhým jazykem pro většinu zbývajících 35 %.{{cite web |url=https://www.loc.gov/rr/frd/cs/pdf/CS_Iran.pdf#27 |title=Country Profile: Iran |publisher=[[Federal Research Division]], [[Knihovna Kongresu|Library of Congress]] |location=Washington, D.C. |date=May 2008 |page=xxvi |format=PDF |accessdate=9 June 2014}} [458] => [459] => Jiné nevládní odhady týkající se jiných skupin než Peršanů a Ázerbájdžánů zhruba souhlasí s [[The World Factbook]] a knihovnou Kongresu. Avšak mnoho vědeckých odhadů a odhadů organizací týkajících se počtu těchto dvou skupin se výrazně liší od uvedeného sčítání lidu. Podle mnoha z nich tvoří počet etnických Azerů v Íránu 21,6–30 % celkové populace, přičemž většina jich drží odhad na 25 %.{{ref|New America Foundation|c}}{{cite news|url=http://www.terrorfreetomorrow.org/upimagestft/TFT%20Iran%20Survey%20Report%200609.pdf |title=Results a new nationwide public opinion survey of Iran |publisher=[[New America Foundation]] |date=12 June 2009 |accessdate=13 August 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130723044939/http://www.terrorfreetomorrow.org/upimagestft/TFT%20Iran%20Survey%20Report%200609.pdf |archivedate=23 July 2013}}{{ref|Minority Rights|d}}{{cite news|url=http://www.minorityrights.org/?lid=5096|title=Azeris |publisher=[[Minority Rights Group International]] |year= 2009 |accessdate=16 October 2013}} [460] => * Shaffer, Brenda (2003). Borders and Brethren: Iran and the Challenge of Azerbaijani Identity. MIT Press. pp. 221–225. {{ISBN|0-262-19477-5}} [461] => * Minahan, James (2002). Encyclopedia of the Stateless Nations: S-Z. Greenwood Publishing Group. p. 1765. {{ISBN|978-0-313-32384-3}}Rasmus Christian Elling, Minorities in Iran: Nationalism and Ethnicity after Khomeini, Palgrave Macmillan, 2013. [https://books.google.com/books?id=rWEbrv5oD8AC]Ali Gheissari. ''Contemporary Iran: Economy, Society – Politics: Economy, Society, Politics''. p. 300. Oxford University Press. 2 April 2009.{{cite news|url=http://www.terrorfreetomorrow.org/upimagestft/TFT%20Iran%20Survey%20Report%200609.pdf |title=Iran |publisher=[[New America Foundation]] |date=12 June 2009 |accessdate=31 August 2013 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130723044939/http://www.terrorfreetomorrow.org/upimagestft/TFT%20Iran%20Survey%20Report%200609.pdf |archivedate=23 July 2013}} V každém případě v Íránu žije největší populace Azerů na světě. [462] => [463] => === Jazyky === [464] => Většina populace mluví [[perština|perštinou]], která je zároveň úředním jazykem země. Ostatní používají jiné [[íránské jazyky]], které náleží do [[Indoevropské jazyky|Indoevropských jazyků]] a jazyky jiných etnik v Íránu. [465] => [466] => V severním Íránu, většinou omezeném na [[Gílán]] a [[Mázandarán]], jsou široce rozšířeny [[gílánština]] a [[mázandaránština]]. Obě mají příbuznost se sousedními kavkazskými jazyky. V částech Gílánu je také široce používána [[talyština]], která přesahuje až do sousedního [[Ázerbájdžán]]u. V provincii [[Kurdistán (íránská provincie)|Kurdistán]] a blízkých oblastech jsou rozšířeny různé nářečí [[Kurdština|kurdštiny]]. V [[Chúzistán]]u se hovoří několika různými obměnami perštiny. V jižním Íránu je dále rozšířena lúrijština a larijština. [467] => [468] => V různých regionech Íránu, zejména v oblasti [[Ázerbájdžán (Írán)|Ázerbájdžánu]], je rozšířena ázerbájdžánština, která je po perštině zdaleka nejvíce používaným jazykem v zemi.Annika Rabo, Bo Utas. [https://books.google.com/books?id=rWEbrv5oD8AC ''The Role of the State in West Asia''] Swedish Research Institute in Istanbul, 2005 {{ISBN|91-86884-13-1}} Dále je rozšířena řada dalších [[Turkické jazyky|turkických jazyků]] a dialektů. [469] => [470] => Mezi významné minoritní jazyky v Íránu patří [[arménština]], [[gruzínština]], neoaramejština a [[arabština]]. V minulosti byla jedním z široce používaných jazyků i [[Čerkeské jazyky|čerkeština]], kterou hovořila velká minorita [[Čerkesové|Čerkesů]], ale kvůli mnohaleté asimilaci už jí značná část Čerkesů neovládá.[https://books.google.com/books?id=stl97FdyRswC&pg=PA141&lpg=PA141 ''Encyclopedia of the Peoples of Africa and the Middle East''] Facts On File, Incorporated {{ISBN|1-4381-2676-X}} p. 141{{cite web |url=http://www.iranicaonline.org/articles/georgia-iv--2 |title=Georgia viii: Georgian communities in Persia |last1=Oberling |first1=Pierre |date=7 February 2012 |website=[[Encyclopaedia Iranica]] |accessdate=9 June 2014}}{{cite web |url=http://mcha.kbsu.ru/english/m_hist_01E.htm.html |title=Circassian |publisher=Official Circassian Association |accessdate=9 June 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304035542/http://mcha.kbsu.ru/english/m_hist_01E.htm.html |archive-date=2016-03-04 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-01-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304035542/http://mcha.kbsu.ru/english/m_hist_01E.htm.html |datum archivace=2016-03-04 }}{{cite journal |url=http://iranian.com/Travelers/June97/Chardin/index.shtml |title=Persians: Kind, hospitable, tolerant flattering cheats? |first1=Sir John |last1=Chardin |authorlink=Jean Chardin |date=June 1997 |journal=[[Iranian.com|The Iranian]] |accessdate=9 June 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/19970620173929/http://www.iranian.com/Travelers/June97/Chardin/index.shtml |archivedate=20 June 1997 |url-status=live}} Excerpted from: [471] => * {{cite book |chapter-url=https://books.google.com/books?id=5jPL0A31H5MC&pg=PA183#v=twopage |chapter=Book 2, Chapter XI: Of the Temper, Manners, and Customs of the Persians: A XVII th. Century Viewpoint |first1=Sir John |last1=Chardin |authorlink=Jean Chardin |title=Travels in Persia, 1673–1677 |url=https://books.google.com/books?id=5jPL0A31H5MC |location=New York |publisher=Dover Publications |year=1988 |pages=183–197 |isbn=978-0-486-25636-8 |oclc=798310290 |accessdate=9 June 2014}} [472] => [473] => Procentuální vyjádření používaných jazyků jsou i nadále předmětem debat, protože mnozí jsou politicky motivováni; zejména pokud jde o největší a druhé největší etnikum v Íránu – Peršany a Azery. Procenta uvedená ve [[The World Factbook|World Factbook]] udávají 53 % perštinu, 16 % ázerbájdžánštinu, 10 % kurdštinu, 7 % mázandaránštinu a gílánštinu, 7 % lúrijštinu, 2 % turkmenštinu, 2 % balúčštinu, 2 % arabštinu a 2 % zbytek jako arménštinu, gruzínštinu, neoaramejštinu a čerkeštinu. [474] => [475] => === Náboženství === [476] => [[Soubor:Nasir al- mulk mosque, Shiraz.jpg|náhled|[[Mešita Násir al Mulk]] v Šírázu]] [477] => V Íránu jsou principy státního uspořádání úzce propojeny s náboženstvím. Státním náboženstvím Íránu je šíitský islám, který vyznává přes 90 % obyvatel, cca 8 % tvoří sunnité. Zbylá dvě procenta tvoří vyznavači nemuslimských [[náboženství]]: [[Bahá’í]], mandejství, [[hinduismus|hinduismu]], jazídismu, [[Jarsanismus|jarsanismu]], [[Zoroastrismus|zoroastrismu]], [[Judaismus|judaismu]] a [[křesťanství]]. Poslední tři zmíněná náboženství jsou oficiálně uznávaná a chráněná a mají vyhrazená místa v íránském [[parlament]]u.{{doplňte zdroj}} Íránská židovská komunita je největší na Středním východě (mimo Izrael); navzdory několika vlnám emigrace po vzniku Izraele a po pádu šáha je dnes populace stabilní, kolem 25 000 lidí. I přes častou [[Antisionismus|antisionistickou]] rétoriku vlády se v Íránu judaismus a křesťanství těší vážnosti a íránské obyvatelstvo vůči židům a křesťanům netrpí nevraživostí, obvyklou u Arabů. [478] => [479] => Íránská vláda oficiálně neuznává existenci nevěřících Íránců. To vede k tomu, že opravdové zastoupení náboženského rozdělení je v Íránu neznámé, tak jako počet nevěřících, spiritualistů, ateistů, agnostiků a odpadlíků od islámu a je pravděpodobné, že jsou tito zahrnováni do vládní statistiky 99% muslimské většiny.[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html Iran, CIA – World Factbook] {{Wayback|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html |date=20120203093100 }}. [480] => [481] => Íránská vláda také neuznává jarsanismus jako samostatné náboženství a tvrdí, že se jedná o sektu šíitského islámu.{{cite web |url= https://iranhumanrights.org/2016/06/yarsan/|title= Religious Minority in Iran Asks Khamenei for Constitutional Protection|last= Kar|first= Mehrangiz|date=17 June 2016|publisher= Center for Human Rights in Iran|access-date=17 June 2016}}Přesné počty ahl-e-hakk je proto obtížné zjistit, ale odhady uvádějí počet následovníků na 1 000 000 lidí, což činí z jarsanismu druhé největší náboženství v zemi.''Encyclopedia of the Modern Middle East and North Africa'' (Detroit: Thompson Gale, 2004) p. 82 [482] => [483] => == Kultura == [484] => === Umění === [485] => {{viz též|Perské umění}} [486] => [487] => [[Soubor:Cup with a frieze of gazelles MET an62.84.R.jpg|náhled|Zlatý kotlík z [[doba železná|doby železné]] z oblasti [[Marlik]], [[Metropolitní muzeum umění]], [[New York]].]] [488] => Íránské umění zahrnuje mnoho oborů, včetně architektury, [[kamenictví]], zpracování kovů, tkalcovství, [[hrnčířství]], malby a [[kaligrafie]]. Íránská umělecká díla vykazují velkou rozmanitost co do stylu, regionů a období.{{cite book |first1=F. |last1=Hole |first2=K. V. |last2=Flannery |title=Proceedings of the Prehistoric Society |date=1968}} [[Médie|Médské]] umění zůstává poněkud nejasné, ale teoreticky je připisováno [[Skytové|skytskému]] stylu.{{cite encyclopedia |encyclopedia=[[Encyclopædia Iranica]] |url=http://www.iranicaonline.org/articles/art-in-iran-ii-median |title=Art in Iran |trans-title=ii. Median Art and Architecture |volume=II |pages=565–569 |access-date=18 July 2017}} [[Achaimenovská říše|Achaimenovci]] ve velkém přebírali umění od sousedních civilizací,{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=FNLsjZuatMsC |title=Achaemenid Culture and Local Traditions in Anatolia, Southern Caucasus and Iran: New Discoveries |first1=Askolʹd Igorevich |first2=Vaxtang |last1=Ivanchik |last2=Ličʻeli |author-link=Askold Ivanchik |publisher=BRILL |page=117 |year=2007|isbn=978-90-04-16328-7 }} ale vytvořili syntézu jedinečného stylu{{cite book| author1=Lipiński, Edward |author2=Van Lerberghe, Karel |author3=Schoors, Antoon |title=Immigration and emigration within the ancient Near East |url=https://books.google.com/?id=thIxCmwfNoMC |year=1995 |publisher=Peeters Publishers |isbn=978-90-6831-727-5 |page=119}} s eklektickou architekturou, která je k vidění na místech jako [[Persepolis]] a [[Pasargady]]. [[Seleukovská říše|Seleukovci]] přinesli řeckou ikonografii, následovala kombinace helenistických a dřívějších orientálních prvků v umění [[Parthská říše|Parthů]]{{cite encyclopedia |url=http://www.iranicaonline.org/articles/art-in-iran-iv-parthian |encyclopedia=[[Encyclopædia Iranica]] |volume=II |pages=580–585 |title=ART IN IRAN |trans-title=iv. Parthian Art |access-date=}} jako je chrám věnovaný bohyni [[Anáhitá]] a socha parthského šlechtice. V době [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]] prodělalo íránské umění celkovou renesanci.{{cite encyclopedia |url=https://www.britannica.com/topic/Sasanian-dynasty |title=Sāsānian dynasty |encyclopedia=Encyclopædia Britannica |date=18 July 2017 |quote=Under the Sāsānians Iranian art experienced a general renaissance.}} Ačkoli je vývoj nejasný,{{cite encyclopedia |encyclopedia=Encyclopædia Iranica |url=http://www.iranicaonline.org/articles/art-in-iran-v-sasanian |title=ART IN IRAN |trans-title=v. Sasanian Art |volume=II |pages=585–594 |access-date=18 July 2017}} bylo sasánovské umění velmi vlivné a rozšířilo se do vzdálenějších oblastí. Mezi dochované památky z tohoto období patří Taq-e-Bostan, Taq-e-Kasra, [[Nakš-e Rustam]] a [[Falak ol-Aflák]]. [489] => [490] => Během středověku hrálo sasánovské umění významnou roli ve formování evropského i asijského středověkého umění, které se přeneslo do [[Islámský svět|islámského světa]], a mnoho z toho, co se později stalo známým jako islámské učení – včetně medicíny, architektury, filozofie, filologie a literatura – bylo sasánovského základu.{{cite web|url=http://www.parstimes.com/history/title.html |title=Iran – A country study |publisher=Parstimes.com |accessdate=18 June 2011}}{{cite web|url=http://www.levity.com/alchemy/islam16.html |title=History of Islamic Science 5 |publisher=Levity.com |accessdate=18 June 2011}}{{cite encyclopedia |last=Afary |first=Janet |title=Iran |year=2006 |encyclopedia=Encyclopædia Britannica |access-date=29 October 2007 |url=http://www.britannica.com/eb/article-9106324/Iran}}{{cite encyclopedia |encyclopedia=Encyclopædia Iranica |url=http://www.iranicaonline.org/articles/art-in-iran-xii-iranian-pre-islamic-elements-in-islamic-art |title=Art in Iran |trans-title=xii. Iranian Pre-Islamic Elements in Islamic Art |volume=II |pages=549–646 |access-date=15 July 2017}} Proslulá je [[perská miniatura]], která zvláště za [[Safíovci|Safíovců]] dosáhla dokonalosti forem a barev. [491] => [492] => === Architektura === [493] => [[Soubor:Torre del silencio, Yazd, Irán, 2016-09-21, DD 65.jpg|náhled|[[Věže mlčení|Věž mlčení]] u Jazdu, používaná [[Zoroastrismus|zoroastriány]] k pohřbívání mrtvých]] [494] => Historie íránské architektury sahá až do sedmého tisíciletí před naším letopočtem.{{cite book |author=Pope, Arthur Upham |title=Introducing Persian Architecture |publisher=[[Oxford University Press]] |location=London |date=1971|author-link=Arthur Upham Pope }} Íránci byli mezi prvními, kteří v architektuře použili matematiku, geometrii a astronomii. Íránská architektura vykazuje velkou rozmanitost, strukturální i estetickou, která se postupně a soustavně rozvíjí z dřívějších tradic a zkušeností.{{cite book |author=Pope, Arthur Upham |title=Persian Architecture |publisher=[[George Braziller]] |location=New York |date=1965 |page=266|author-link=Arthur Upham Pope }} Vedoucím motivem íránské architektury je její kosmický symbolismus, „kterým se člověk dostává do komunikace a účasti s mocnostmi nebe“.{{cite book |author1=Ardalan, Nader |author2=[[Laleh Bakhtiar|Bakhtiar, Laleh]]. |title=The Sense of Unity: The Sufi Tradition in Persian Architecture |date=2000 |isbn=978-1-871031-78-2}} Sakrální [[architektura]] vychází z [[Arabové|arabských]] i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od [[Indie]] až po středoasijské republiky bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. [495] => [496] => Írán je na sedmém místě na seznamu [[UNESCO]] s největším počtem archeologických míst, ruin a památek ze [[starověk]]u. [497] => [498] => === Literatura === [499] => {{viz též|Perská literatura}} [500] => Od [[středověk]]u je Persie známa především díky svým [[básník]]ům, ať už jde o [[Firdausí]]ho, [[Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz|Háfize]], [[Abú Nuwás]]e, [[Džámí]]ho, [[Omar Chajjám|Omara Chajjáma]] či [[Sa'dí]]ho. Také pohádky [[Tisíc a jedna noc|Tisíce a jedné noci]] spojuje většina Evropanů jednoznačně s perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je [[Indie|indického]] původu – [[Peršané]] jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. [501] => [502] => Moderní [[Perská literatura|íránská literatura]] se do širšího povědomí zapsala méně, ačkoli ji reprezentují takové osobnosti jako např. [[Nímá Júšídž]] ([[1897]]–[[1960]]), novátorský básník, jenž zavrhl časomíru a prosazoval volný [[verš]]. V současnosti je zejména u mladé generace populární autorka [[komiks]]ů [[Marjane Satrapiová]] (* [[1969]]), žijící v exilu ve [[Francie|Francii]] (autobiografický komiks ''Persepolis'', který byl posléze i zfilmován[http://www.csfd.cz/film/230517-persepolis/ Persepolis / Persepolis (2007) | ČSFD.cz]). [503] => [504] => === Hudba === [505] => V oblasti [[Hudba|hudby]] byl Írán od [[19. století]] vystavován západním vlivům – první vojenskou hudbu evropského střihu měli již kádžárovští šáhové. Moderní [[pop music]] se výrazněji rozvinula až v sedmdesátých letech a po islámské revoluci byla rychle zakázána. Její nejznámější představitelkou byla zpěvačka [[Kúkúš]] (Gúgúš). [[Rock]] se stal ve větší míře populární koncem let devadesátých, kdy vznikla celá řada [[Hudební soubor|skupin]], působících zprvu uvnitř podzemní subkultury. Vládě nakonec nezbylo nic jiného než se s existencí některých těchto těles smířit, takže skupiny jako např. ''127'' a ''The Technicolor Dream'' již natočily i písně nazpívané anglicky. V současné době existuje i íránský [[heavy metal]]. Narodil se zde i zpěvák [[Arash|Arash Labaf]]. [506] => [507] => === Kinematografie === [508] => [[Soubor:Asghar Farhadi in Fajr International Film Festival 02.jpg|náhled|[[Asghar Farhadi]]]] [509] => Íránská [[kinematografie]], jejíž počátky jsou spjaty s osobou [[režisér]]a [[Abdulláh Sepanta|Abdulláha Sepanty]], je často ceněna více v zahraničí než doma a její produkce má co do počtu [[film]]ů spíše klesající úroveň (viz tabulka). V sedmdesátých letech existovalo v Íránu 14 studií, kde se natáčelo kolem 70 filmů ročně; [[Kino|kin]] bylo v zemi zhruba 500. Islámská revoluce měla na celý žánr negativní dopad. K hlavním poválečným osobnostem, které ovlivnily vývoj íránského filmu, patří [[Ismá’íl Kúšán]] a [[Farroch Ghaffárí]]. [510] => [511] => Od 90. let 20. století si získal na mnoha světových festivalech uznání íránský umělecký film. K průkopnickým tvůrcům patřil [[Abbás Kiarostamí]], který roku 1997 získal [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]] a roku 1999 Stříbrného lva za nejlepší režii v [[Benátský filmový festival|Benátkách]]. Rok poté získal benátskou hlavní cenu, [[Zlatý lev|Zlatého lva]], další íránský režisér: [[Džafar Panahí]]. Ten v roce 2015 triumfoval i na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]].{{Citace elektronického periodika [512] => | titul = Režisér Panahí vyhrál Berlinale. Touží, aby jeho film promítali v Íránu {{!}} Kultura [513] => | periodikum = Lidovky.cz [514] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/reziser-panahi-vyhral-berlinale-touzi-aby-jeho-film-promitali-v-iranu.A150215_181435_ln_kultura_ele [515] => | datum vydání = 2015-02-15 [516] => | datum přístupu = 2022-03-26 [517] => }} Tito tvůrci často svádí s íránským režimem nelehké zápasy o možnost točit – právě Panahí dva své filmy vytvářel z domácího vězení, do něhož byl odsouzen na šest let za "pokus o spáchání zločinů proti národní bezpečnosti a propagandě Íránu".{{Citace elektronického periodika [518] => | příjmení = Tesař [519] => | jméno = Antonín [520] => | titul = Filmování za zataženým závěsem [521] => | periodikum = www.advojka.cz [522] => | url = http://www.advojka.cz/archiv/2016/4/filmovani-za-zatazenym-zavesem [523] => | datum přístupu = 2022-03-26 [524] => }} Jeho filmy se v Íránu nesmí promítat. [[Asghar Farhadi]] se v roce 2012 stal prvním íránským režisérem, který převzal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek]].{{Citace elektronické monografie [525] => | příjmení = Coates [526] => | jméno = Tyler [527] => | příjmení2 = Coates [528] => | jméno2 = Tyler [529] => | titul = Hollywood Flashback: Asghar Farhadi’s ‘A Separation’ Won Iran’s First Oscar in 2012 [530] => | url = https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/asghar-farhadi-a-separation-iran-first-oscar-1235059723/ [531] => | datum vydání = 2021-12-11 [532] => | datum přístupu = 2022-03-26 [533] => | jazyk = en [534] => }} Roku 2017 tuto cenu získal podruhé, na ceremoniál do USA ale odmítl přijet na protest proti imigrační politice amerického prezidenta [[Donald Trump|Donalda Trumpa]].{{Citace elektronického periodika [535] => | titul = Íránský režisér vyhrál Oscara, na předávání ale nepřijel. Vadí mu Trumpova migrační politika [536] => | periodikum = Aktuálně.cz [537] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [538] => | vydavatel = Economia [539] => | odkaz na vydavatele = Economia [540] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/iransky-reziser-farhadi-vyhrala-oscara-na-predavani-vsak-nep/r~2c2cdbe2fce511e68ad70025900fea04/ [541] => | datum vydání = 2017-02-27 [542] => | datum přístupu = 2022-03-26 [543] => }} Farhadi získal rovněž [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film|Zlatý globus]],{{Citace elektronického periodika [544] => | titul = Iranian Film Wins Golden Globe [545] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [546] => | url = https://www.rferl.org/a/iran_golden_globes/24452758.html [547] => | jazyk = en [548] => | datum přístupu = 2022-03-26 [549] => }} Zlatého medvěda v Berlíně{{Citace elektronického periodika [550] => | titul = Berlinale vyhrál íránský film. Není za tím politika, myslí si vítěz [551] => | periodikum = iDNES.cz [552] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/berlinale-vyhral-iransky-film.A110219_180335_filmvideo_jav [553] => | datum vydání = 2011-02-19 [554] => | datum přístupu = 2022-03-26 [555] => }} a [[César pro nejlepší zahraniční film|Césara]].{{Citace elektronického periodika [556] => | titul = César du meilleur film étranger à l'Iranien ''Une séparation'' [557] => | periodikum = L'Orient-Le Jour [558] => | url = https://www.lorientlejour.com/article/746783/Cesar_du_meilleur_film_etranger_a_lIranien_%2522Une_separation%2522.html [559] => | datum vydání = 2012-02-25 [560] => | datum přístupu = 2022-03-26 [561] => }} V roce 2020 triumfoval na Berlinale další íránský nezávislý filmař: [[Mohammad Rasoulof]].{{Citace elektronického periodika [562] => | titul = Berlinale vyhrál íránský film s českou koprodukcí Zlo neexistuje [563] => | periodikum = iDNES.cz [564] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/berlinale-2020-ceny.A200229_200442_filmvideo_spm [565] => | datum vydání = 2020-02-29 [566] => | datum přístupu = 2022-03-26 [567] => }} Také on se dostal do střetu s íránským režimem a byl za "zločin proti státní propagandě" poslán na rok do vězení.{{Citace elektronického periodika [568] => | titul = Golden Bear winner Mohammad Rasoulof sentenced to jail in Iran [569] => | periodikum = the Guardian [570] => | url = http://www.theguardian.com/film/2020/mar/04/golden-bear-winner-mohammad-rasoulof-sentenced-jail-iran [571] => | datum vydání = 2020-03-04 [572] => | jazyk = en [573] => | datum přístupu = 2022-03-26 [574] => }}{{Citace elektronického periodika [575] => | příjmení = Totušek [576] => | jméno = Jaroslav [577] => | titul = Vítěz Berlinale má jít do vězení. Mohammadovi Rasoulofovi vyměřil Írán roční trest za propagandu {{!}} Kultura [578] => | periodikum = Lidovky.cz [579] => | url = https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/vitez-berlinale-ma-jit-do-vezeni-mohammadovi-rasoulofovi-vymeril-iran-rocni-trest-za-propagandu.A200305_111406_ln_kultura_jto [580] => | datum vydání = 2020-03-05 [581] => | datum přístupu = 2022-03-26 [582] => }} [583] => [584] => === Věda === [585] => [[Soubor:Maryam Mirzakhani in Seoul 2014.jpg|náhled|[[Marjam Mírzácháníová]]]] [586] => Stará perská věda byla velice rozvinutá. Jednou z hlavních osobností [[Zlatý věk islámu|zlatého věku islámu]] byl v 10. století [[Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází]], v latinských textech často nazývaný Rhazes. Přisuzuje se mu řada lékařských objevů, například rozlišení [[Pravé neštovice|pravých neštovic]] od [[Spalničky|spalniček]], a objevení řady nových sloučenin, například [[petrolej]]e nebo [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Učenec 13. století [[Naṣīr al-Dīn al-Ṭūsī]] zásadně posunul vývoj v [[Trigonometrie|trigonometrii]], zejména v knize ''Kitāb al-Shakl al-qattā.'' Ceněno je i jeho pojednání o [[astroláb]]u ''al-Risalah al-Asturlabiyah''. Jeho biologická práce ''Akhlaq-i-Nasri'' je považována za první příspěvek k teorii [[evoluce]] živočišných druhů. Významným astronomem byl [[Džamšíd Al-Káší]]. Židovský konvertita [[Rašíd al-Dín Hamadání]] proslul především dějinami světa sepsanými v letech 1300–1310 v [[Perština|perštině]] v knize ''Jāmiʿ al-tawārīkh''. V knize projevoval značný zemský patriotismus a užíval za tím účelem, jako jeden z prvních autorů, pojmu „Írán“. [587] => [588] => [[Marjam Mírzácháníová]] získala v roce 2014 [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]], která je považovaná za nejprestižnější matematické ocenění. Stala se první ženou v historii, které se dostalo této cti.{{Citace elektronického periodika [589] => | příjmení = Marek [590] => | jméno = Lukáš [591] => | příjmení2 = Eyem [592] => | jméno2 = Tomáš [593] => | titul = Zemřela první žena, která získala prestižní Fieldsovu medaili. Měla vazbu i na Česko [594] => | periodikum = Seznam Zprávy [595] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [596] => | vydavatel = Seznam.cz [597] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [598] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zemrela-prvni-zena-ktera-ziskala-prestizni-fieldsovu-medaili-mela-vazbu-i-na-cesko-34367 [599] => | datum přístupu = 2022-03-26 [600] => }} Významným fyzikem současnosti je [[Nima Arkani-Hamed]]. [601] => [602] => Dne 4. února [[2008]] prezident [[Mahmúd Ahmadínežád]] slavnostně otevřel vesmírné kontrolní středisko,{{Citace elektronického periodika [603] => | titul = Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko [604] => | url = http://blisty.cz/2008/2/4/art38761.html [605] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080412210614/http://www.blisty.cz/2008/2/4/art38761.html [606] => | datum archivace = 12-04-2008 [607] => | datum přístupu = 27-03-2008 [608] => | nedostupné = ano [609] => }} které o rok později, 3. února [[2009]], vyslalo do [[vesmír]]u první [[Družice|družici]] ''Omid'' vlastní výroby (první družici vyslal Írán na oběžnou dráhu již v roce [[2005]], ta byla ruské výroby).[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=628631 Írán vyslal do vesmíru první satelit vlastní výroby] [610] => [611] => V roce [[2021]] byl oznámen objev fosilních otisků stop pozdně křídových [[Dinosauři|dinosaurů]] v sedimentech geologického souvrství Farrokhi o stáří kolem 70 milionů let. Objev byl učiněn v centrální oblasti Íránu (oblast Khur). Jedná se o jeden z prvních objevů tohoto druhu na celém Blízkém východě.Markus Wilmsen, Franz Theodor Fürsich & Mahmoud Reza Majidifard (2021). [https://link.springer.com/article/10.1007/s12549-021-00516-w Youngest Cretaceous dinosaur tracksite from the Middle East (Maastrichtian, Farrokhi Formation, Central Iran)]. ''Palaeobiodiversity and Palaeoenvironments''. doi: https://doi.org/10.1007/s12549-021-00516-w [612] => [613] => === Sport === [614] => [[Soubor:Azadistadium.jpg|náhled|vlevo|Stadion Azadí v [[Teherán]]u]] [615] => Nejoblíbenějším druhem [[Kolektivní sport|kolektivního sportu]] v Íránu je [[fotbal]]. [[Íránská fotbalová reprezentace]] se zúčastnila celkem pěti mistrovství světa: [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|mistrovství světa v Argentině]] ([[1978]]), [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|mistrovství světa ve Francii]] ([[1998]]), [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|mistrovství světa v Německu]] ([[2006]]), [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|mistrovství světa v Brazílii]] ([[2014]]) a [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa v Rusku]] ([[2018]]). Na šampionát v Rusku se íránský tým kvalifikoval dokonce jako třetí nejrychlejší z 32 účastníků (po [[Rusko|Rusku]], které postupovalo automaticky jako pořadatelská země a [[Brazílie|Brazílii]]), již 12. června 2017 a celou kvalifikací prošel bez jediné porážky. Na samotných mistrovstvích však nikdy nepostoupil ze základní skupiny a vyhrál celkově dva zápasy – v roce 1998 s [[Spojené státy americké|USA]] (2:1) a v roce 2018 s [[Maroko|Marokem]] (1:0). Kromě toho Íránci čtyřikrát remizovali (1978 1:1 se [[Skotsko|Skotskem]], 2006 1:1 s [[Angola|Angolou]], 2014 0:0 s [[Nigérie|Nigérií]] a 2018 1:1 s [[Portugalsko|Portugalskem]]) a devětkrát prohráli (1978 0:3 s [[Nizozemsko|Nizozemskem]] a 1:4 s [[Peru]], 1998 0:1 s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a 0:2 s [[Německo|Německem]], 2006 1:3 s [[Mexiko|Mexikem]] a 0:2 s [[Portugalsko|Portugalskem]], 2014 0:1 s [[Argentina|Argentinou]] a 1:3 s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] a 2018 0:1 se [[Španělsko|Španělskem]]. Třikrát vyhrál Írán [[mistrovství Asie ve fotbale]] ([[1968]], [[1972]] a [[1976]]). [616] => [[Soubor:Shigeru Kasahara, Emam-Ali Habibi, Alimbeg Bestayev 1956b.jpg|náhled|[[Emámalí Habíbí]] přebírá zlatou medaili na [[Letní olympijské hry 1956|hrách v roce 1956]]]] [617] => Z dalších disciplín jsou populární zejména [[volejbal]], [[basketbal]] a [[vodní pólo]]. Ve volejbalu se Íráncům nejnověji podařila kvalifikace na [[Mistrovství světa ve volejbale mužů 2006|mistrovství světa v Japonsku]] ([[2006]]), jejich mužstvo však při utkáních nezaznamenalo ani jeden úspěch. [618] => [619] => První Íránec se olympijských her zúčastnil již roku 1900, avšak pravidelně jezdí íránské výpravy na hry až od roku 1948. Od té doby přivezly 24 zlatých medailí (k roku 2021). Nejvíce jich získal Írán v [[Úpolový sport|úpolových sportech]], tedy v [[zápas]]u, [[Taekwondo|taekwondu]] a [[karate]]. Úspěšní jsou Íránci tradičně též ve vzpírání, jedno zlato přivezl střelec, [[Džavád Forúghí]] z [[Letní olympijské hry 2020|Tokia 2020]].{{Citace elektronického periodika [620] => | titul = Forúghí získal olympijské zlato ve sportovní střelbě [621] => | periodikum = Sport.cz [622] => | url = https://www.sport.cz/clanek/olympiada-loh-2020-tokio-forughi-ziskal-olympijske-zlato-ve-sportovni-strelbe-2577620 [623] => | datum přístupu = 2022-03-26 [624] => }} Jeho zlato ale vyvolalo i protesty, neboť je příslušníkem [[Íránské revoluční gardy|Íránských revolučních gard]], které Spojené státy považují za teroristickou organizaci. K odebrání medaile tomuto sportovci vyzvala například organizace pečující o památku zápasníka [[Navíd Afkari|Navída Afkariho]], popraveného za údajnou vraždu policisty při protivládních protestech v roce 2018.{{Citace elektronického periodika [625] => | titul = „Pošliapanie olympijských ideálov.“ Zlato na hrách získal člen teroristickej organizácie [626] => | periodikum = www.trend.sk [627] => | url = https://www.trend.sk/spravy/posliapanie-olympijskych-idealov-zlato-hrach-ziskal-clen-teroristickej-organizacie [628] => | datum vydání = 2021-07-29 [629] => | jazyk = sk [630] => | datum přístupu = 2022-03-26 [631] => }}{{Citace elektronického periodika [632] => | titul = V Íránu popravili wrestlera Afkariho. Petici za záchranu podepsalo přes deset tisíc lidí, k milosti vyzýval i Trump [633] => | periodikum = Lidovky.cz [634] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/v-iranu-byl-vykonan-rozsudek-smrti-nad-zapasnikem-afkarim.A200912_125749_ln_zahranici_libsm [635] => | datum vydání = 2020-09-12 [636] => | datum přístupu = 2022-03-26 [637] => }} Nejúspěšnějším íránským olympijským sportovcem je taekwondista [[Hadi Saei]], držitel tří medailí, z toho dvou zlatých. Dvě zlaté má i vzpěrač [[Hossein Rezazadeh]]. Bilanci tří olympijských kovů má též legendární zápasník [[Golamrezá Tachtí]] a vzpěrač [[Mohammad Nassiri]]. Vůbec první olympijské zlato do Íránu přivezl roku 1956 zápasník [[Emámalí Habíbí]]. Jedinou atletickou medaili zajistil svým druhým místem z [[Letní olympijské hry 2012|Londýna 2012]] diskař [[Ihsan Hadádí]]. Nejúspěšnějšími hrami pro íránské sportovce byly ty [[Letní olympijské hry 2012|londýnské v roce 2012]], na kterých vybojovali rekordních sedm zlatých medailí a skončili dvanáctí v medailovém pořadí národů. Všechny tyto medaile tradičně brali zápasníci a vzpěrači. [638] => [639] => V Íránu má kořeny [[pólo]].{{Citace elektronického periodika [640] => | titul = The origins and history of Polo [641] => | periodikum = Historic UK [642] => | url = https://www.historic-uk.com/CultureUK/The-Origins-of-Polo/ [643] => | jazyk = en [644] => | datum přístupu = 2022-03-26 [645] => }} V roce 1974 se Írán stal první zemí v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]], která uspořádala [[Asijské hry]]. Velmi populárním sportem je v Íránu [[kabadi]]. Íránské mužská reprezentace se již třikrát probojovala do finále mistrovství světa v tomto sportu, [646] => [647] => === Kuchyně === [648] => {{viz též|Íránská kuchyně}} [649] => Íránská kuchyně je rozmanitá, přičemž každá provincie má vlastní jídla i své kulinářské styly a tradice, které se dle oblasti liší. Jídla nebývají pikantní. Hojně se používají bylinky, dále plody jako [[Slivoň švestka|švestky]], [[Granátové jablko|granátová jablka]], [[Réva vinná|hrozny]], [[Kdouloň obecná|kdoule]] a další. Většina íránských pokrmů je kombinací [[rýže]] s masem ([[Kuřecí maso|kuřecí]], [[Skopové maso|jehněčí]]) nebo rybou a spoustou [[česnek]]u, [[cibule]], zeleniny, ořechů a bylin. [650] => [651] => Spisovatelka Najmieh Batmanglij ve své knize ''Nové jídlo života'' píše, že „íránská kuchyně má hodně společného s ostatními orientálními kuchyněmi (viz např. [[arabská kuchyně]]), ale často je považována za nejdokonalejší a nevznešenější ze všech; barevná a složitá jako perský koberec.“ [652] => [653] => == Významná města == [654] => [[Soubor:Aerial View of Tehran 26.11.2008 04-35-03.JPG|náhled|Teherán]] [655] => [[Soubor:Near Sunset at end of 2006 Spring In Modaress Highway, Tehran - panoramio - Behrooz Rezvani (1).jpg|náhled|Dopravní zácpa v Teheránu]] [656] => [[Soubor:Isfahan Royal Mosque general.JPG|náhled|Isfahán]] [657] => Celkem 60 % íránské populace žije ve městech. Městské aglomerace trpí přelidněností, nedostatečnou dopravní obslužností a [[smog]]em. V první řadě to platí o metropoli [[Teherán]]u, která je svými téměř 8 miliony obyvateli zdaleka největším městem země. Z historického hlediska jsou vedle Teheránu nejvýznamnějšími středisky [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Tabríz]] a [[Šíráz]]. [658] => [659] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right;" [660] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | Pořadí [661] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | Transkripce [662] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | [[Perština|Persky]] [663] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1986]] [664] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1991]] [665] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1996]] [666] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | [[Sčítání lidu|SL]] [[2006]] [667] => ![[Sčítání lidu|SL]] [[2016]] [668] => ! align="center" bgcolor="#abcdef" rowspan="1" | Provincie [669] => |- [670] => |1. || align="left" | [[Teherán]] || تهران ||  6 042 584 || 6 475 527 || 6 758 845 || 7 797 520 [671] => |8 737 510|| align="left" |[[Teheránská provincie|Teherán]] [672] => |- [673] => |2. || align="left" | [[Mašhad]] || مشهد ||  1 463 508 || 1 559 155 || 1 887 405 || 2 427 316 [674] => |3 372 660|| align="left" |[[Chorásán Razaví]] [675] => |- [676] => |3. || align="left" | [[Isfahán]] || اصفهان ||  986 753 || 1 127 030 || 1 266 072 || 1 602 110 [677] => |2 243 249|| align="left" |[[Isfahán (provincie)|Isfahán]] [678] => |- [679] => |4. || align="left" | [[Karadž]]|| كرج || 275 100 || 442 387 || 940 968 || 1 386 030 [680] => |1 973 480|| align="left" |[[Alborz (provincie)|Alborz]] [681] => |- [682] => |5. || align="left" | [[Šíráz]]|| شيراز || 848 289 || 965 117 || 1 053 025 || 1 227 331 [683] => |1 869 001|| align="left" |[[Fárs]] [684] => |- [685] => |6. || align="left" | [[Tabríz]]|| تبريز || 971 482 || 1 088 985 || 1 191 043 || 1 398 060 [686] => |1 773 033|| align="left" |[[Východní Ázerbájdžán]] [687] => |- [688] => |7. || align="left" | [[Ahváz]] || اهواز ||  579 826 || 724 653 || 804 980 || 985 614 [689] => |1 302 591|| align="left" |[[Chúzistán]] [690] => |- [691] => |8. || align="left" | [[Qom (město)|Qom]] || قم ||  543 139 || 681 253 || 777 677 || 959 116 [692] => |1 292 283|| align="left" |[[Qom]] [693] => |- [694] => |9. || align="left" | [[Kermánšáh]] || كرمانشاه ||  560 514 || 624 084 || 692 986 || 794 863 [695] => |1 083 833|| align="left" |[[Kermánšáh (provincie)|Kermánšáh]] [696] => |- [697] => |10. || align="left" | [[Orumíje]] || اروميه ||  300 746 || 357 399 || 435 200 || 583 255 [698] => |1 040 565|| align="left" |[[Západní Ázerbájdžán]] [699] => |- [700] => |11. || align="left" | [[Rašt]]|| رشت || 290 897 || 340 637 || 417 748 || 557 366 [701] => |956 971|| align="left" |[[Gílán]] [702] => |- [703] => |12. || align="left" | Shahriar || شهریار || || || || 328 190 [704] => |744 210|| align="left" |[[Teheránská provincie|Teherán]] [705] => |- [706] => |13. || align="left" | [[Kermán]] || كرمان ||  257 284 || 311 643 || 384 991 || 515 114 [707] => |738 724|| align="left" |[[Kermán (provincie)|Kermán]] [708] => |- [709] => |14. || align="left" | [[Bandar Abbás]]|| بندر عباس || 201 642 || 249 504 || 273 578 || 379 301 [710] => |680 366|| align="left" |[[Hormozgán]] [711] => |- [712] => |15. || align="left" | [[Hamadán]]|| همدان || 272 499 || 349 653 || 401 281 || 479 640 [713] => |676 105|| align="left" |[[Hamadán (provincie)|Hamadán]] [714] => |- [715] => |16. || align="left" | [[Záhedán]]|| زاهدان || 281 923 || 361 623 || 419 518 || 567 449 [716] => |672 589|| align="left" |[[Sístán a Balúčistán]] [717] => |- [718] => |17. || align="left" | [[Jazd]]|| يزد || 230 483 || 275 298 || 326 776 || 432 194 [719] => |656 474|| align="left" |[[Jazd (provincie)|Jazd]] [720] => |- [721] => |18. || align="left" | [[Ardabíl]]|| اردبيل || 281 973 || 311 022 || 340 386 || 418 262 [722] => |605 992|| align="left" |[[Ardabíl (provincie)|Ardabíl]] [723] => |- [724] => |19. || align="left" |[[Kazvín (město)|Kazvín]]|| قزوين || 248 591 || 278 826 || 291 117 || 355 338 [725] => |596 932|| align="left" |[[Kazvín]] [726] => |- [727] => |20. || align="left" |[[Arák]]|| اراك || 265 349 || 331 354 || 380 755 || 446 760 [728] => |591 756|| align="left" |[[Markazí]] [729] => |} [730] => [731] => == Odkazy == [732] => === Reference === [733] => {{Překlad|en|Iran|1215894047}} [734] => [735] => === Literatura === [736] => * {{Citace monografie [737] => | příjmení = Axworthy [738] => | jméno = Michael [739] => | rok = 2009 [740] => | titul = Dějiny Íránu [741] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [742] => | místo = Praha [743] => | isbn = 9788071069942 [744] => }} [745] => * BAER, Robert. ''Jak naložit s ďáblem: íránská velmoc na vzestupu'', VOLVOX GLOBATOR, Praha 2010 [746] => * {{Citace monografie [747] => | příjmení = Cvrkal [748] => | jméno = Zdeněk [749] => | rok = 2007 [750] => | titul = Írán [751] => | vydavatel = Libri [752] => | místo = Praha [753] => | isbn = 978-80-7277-337-4 [754] => }} [755] => * {{Citace monografie [756] => | příjmení = Musil [757] => | jméno = Alois [758] => | odkaz na autora = Alois Musil [759] => | rok = 1936 [760] => | titul = Země Arijců : nový Iran : nový Afghanistan [761] => | vydavatel = Melantrich [762] => | místo = Praha [763] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:66bcff70-1b1a-11e5-8cc8-005056827e52 [764] => | počet stran = 291 [765] => }} [766] => [767] => === Související články === [768] => * [[Seznam měst v Íránu]] [769] => * [[Perská říše]] [770] => * [[Chronologie starověkých íránských dějin]] [771] => * [[Ší'itský islám]] [772] => * [[Islám]] [773] => * [[Íránská ropná burza]] [774] => * [[Íránská islámská revoluce]] [775] => * [[Americká rukojmí v Íránu]] [776] => * [[Irácko-íránská válka]] [777] => * [[Aféra Írán-Contras]] [778] => * [[Perská revoluce]] [779] => [780] => === Externí odkazy === [781] => * {{Commonscat}} [782] => * {{Wikislovník|heslo=Írán}} [783] => * {{Wikizprávy|kategorie=Írán}} [784] => * [https://web.archive.org/web/20140413213627/http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/ruhollah-chomejni-velky-architekt-islamske-revoluce--1337202 Pořad Českého rozhlasu Plus Velký architekt islámské revoluce], obsahuje řadu podrobných informací o Chomejního životě a o jeho náboženských i politických koncepcích, pořadem provází íránistka Zuzana Kříhová {{cs}} [785] => * [https://web.archive.org/web/20061021232930/http://www.zemepis.com/Iran.php Menší geografický přehled] [786] => * [https://web.archive.org/web/20110821095353/http://un.president.ir/ Stránky prezidenta republiky (anglicky, francouzsky, španělsky, arabsky, persky)] [787] => * [https://web.archive.org/web/20070911193900/http://www.lib.utexas.edu/maps/middle_east_and_asia/iran_ethnoreligious_distribution_2004.jpg Národnostně-náboženská mapa Íránu] [788] => * [http://www.avaaz.org/en/iran_stop_the_crackdown Petice k ukončení násilí v Íránu (anglicky)] [789] => * [http://svobodaproiran.blogspot.com Svoboda pro Írán – stránky opozice (česky, slovensky)] [790] => * [http://www.cfr.org/interactives/CG_Iran/index.html?cid=oth-foreign_affairs-foreign_affairs-crisis_guide_iran-100311 Crisis Guide:Iran, Council on Foreign Relations] [791] => * {{citace elektronické monografie | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/iran/report-0611.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Iran | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-06-28 | datum aktualizace = 2011-08-25 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141816/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/iran/report-0611.pdf?view=Binary | datum archivace = 2011-12-08 | nedostupné = ano }} [792] => * {{Citace elektronické monografie [793] => | titul = Iran - Amnesty International Report 2011 [794] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/iran/report-2011 [795] => | datum přístupu = 2011-08-15 [796] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [797] => | jazyk = en [798] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110805164827/http://www.amnesty.org/en/region/iran/report-2011 [799] => | datum archivace = 2011-08-05 [800] => | nedostupné = ano [801] => }} [802] => * {{Citace elektronické monografie [803] => | titul = Iran (2011) [804] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8057 [805] => | datum přístupu = 2011-08-15 [806] => | vydavatel = [[Freedom House]] [807] => | jazyk = en [808] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823030335/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8057 [809] => | datum archivace = 2011-08-23 [810] => | nedostupné = ano [811] => }} [812] => * {{Citace elektronické monografie [813] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [814] => | titul = BTI 2010 — Iran Country Report [815] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iran.pdf [816] => | datum vydání = 2009 [817] => | datum přístupu = 2011-08-15 [818] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [819] => | místo = Gütersloh [820] => | jazyk = en [821] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521003654/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iran.pdf [822] => | datum archivace = 2011-05-21 [823] => | nedostupné = ano [824] => }} [825] => * {{Citace elektronické monografie [826] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [827] => | titul = Background Note: Iran [828] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5314.htm [829] => | datum vydání = 2011-02-17 [830] => | datum přístupu = 2011-08-15 [831] => | vydavatel = U.S. Department of State [832] => | jazyk = en [833] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100819091014/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5314.htm [834] => | datum archivace = 2010-08-19 [835] => | nedostupné = ano [836] => }} [837] => * {{Citace elektronické monografie [838] => | korporace = CIA [839] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [840] => | titul = The World Factbook - Iran [841] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html [842] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [843] => | datum přístupu = 2011-08-15 [844] => | jazyk = en [845] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120203093100/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html [846] => | datum archivace = 2012-02-03 [847] => | nedostupné = ano [848] => }} [849] => * {{Citace elektronické monografie [850] => | korporace = Library of Congress [851] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [852] => | titul = Country Profile: Iran [853] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Iran.pdf [854] => | datum vydání = 2008-05-14 [855] => | datum přístupu = 2011-08-15 [856] => | jazyk = en [857] => }} [858] => * {{Citace elektronické monografie [859] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Teheránu [860] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Írán [861] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf [862] => | datum vydání = 2011-07-15 [863] => | datum přístupu = 2011-08-15 [864] => | vydavatel = Businessinfo.cz [865] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111065838/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf [866] => | datum archivace = 2012-01-11 [867] => | nedostupné = ano [868] => }} [869] => * {{Citace elektronické monografie [870] => | příjmení = Afary [871] => | jméno = Janet [872] => | příjmení2 = Avery [873] => | jméno2 = Peter William [874] => | příjmení3 = Mostofi [875] => | jméno3 = Khosrow [876] => | spoluautoři = a kol. [877] => | titul = Iran [878] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/293359/Iran [879] => | datum přístupu = 2011-08-15 [880] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [881] => | jazyk = en [882] => }} [883] => [884] => {{Írán}} [885] => {{Navboxes [886] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|globus]] Geografická lokalizace [887] => | list = {{Asie}} [888] => {{Státy ležící na břehu Kaspického moře}} [889] => {{Státy ležící na břehu Perského zálivu}} [890] => {{Země a území sousedící s Indickým oceánem}} [891] => }} [892] => {{Navboxes [893] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [894] => | list = {{OPEC}} [895] => {{D8}} [896] => {{Organizace islámské spolupráce}} [897] => }} [898] => [899] => {{Autoritní data}} [900] => {{Portály|Írán}} [901] => [[Kategorie:Írán| ]] [902] => [[Kategorie:Státy Asie|Írán]] [903] => [[Kategorie:Íránské státy a území]] [904] => [[Kategorie:Persky mluvící státy a území]] [905] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1979]] [906] => [[Kategorie:Teokracie]] [907] => [[Kategorie:Íránská vysočina]] [] => )
good wiki

Írán

Írán , plným názvem Íránská islámská republika, dříve znám jako Persie, je stát nacházející se na křižovatce západní, střední a jižní Asie. Sousedí s Irákem na západě a Tureckem na severozápadě, Ázerbájdžánem, Arménií, Kaspickým mořem a Turkmenistánem na severu, Afghánistánem na východě, Pákistánem na jihovýchodě, Ománským zálivem a Perským zálivem na jihu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Íránská islámská revoluce','Spojené státy americké','Teherán','1979','Irák','Čína','Ší\'itský islám','Sajjid Alí Chameneí','Sčítání lidu','2005','Rusko','Íránské revoluční gardy'

1979

2005

Čína

Irák

Rusko

Teherán