Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15521058 [id] => 15521058 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Irák [uri] => Irák [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Iráku [2] => | úřední název = جمهورية العِرَاق
Džumhúríjat al-Irák [3] => | úřední název česky = Irácká republika [4] => | vlajka = Flag of Iraq.svg [5] => | článek o vlajce = Irácká vlajka [6] => | znak = Coat_of_arms_(emblem)_of_Iraq_2008.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Iráku [8] => | mapa umístění = Iraq_(orthographic-projection).svg [9] => | rozloha = 438 317 [10] => | rozlmisto = 58 [11] => | procent vody = 1,1 [12] => | počet obyvatel = 43,533,392 [13] => | obyvmisto = 35 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [15] => | hustota = 66 [16] => | hustmisto = 121 [17] => | HDI = 0,686 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDImísto = 131 [21] => | HDI aktuální k = 2021 [22] => | jazyk = [[arabština]], [[kurdština]], [[asyrština]], [[turkmenština]], [[turečtina]], [[arménština]] [23] => | náboženství = [[ší'itský islám]] (60 %-65 %),
[[sunnitský islám]] (32 %-37 %),
[[křesťanství|křesťané]] a další (3 %) [24] => | nejvyšší hora = [[Cheekha Dar]] [25] => | výška nejvyšší hory = 3611 [26] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [27] => | hlavní město = [[Bagdád]] (بغداد) [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Abdul Latif Rašíd]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Muhammad Šía Súdání]] [32] => | článek o hymně = Irácká hymna [33] => | hymna = Mawtini (موطني) [34] => | datum vzniku = [[1. říjen|1. října]] [[1919]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] [36] => | měna = [[irácký dinár]] [37] => | kód měny = IQD [38] => | HDP/ob. = 15 395{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 76 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 368 [42] => | iso3 = IRQ [43] => | iso2 = IQ [44] => | mpz = IRQ [45] => | doména = iq [46] => | předvolba = +964 [47] => | čas = +3 [48] => | commonscat = Iraq [49] => }} [50] => '''Irák''', plným názvem '''Irácká republika''' ({{Vjazyce2|ar|{{Audio|Ar-al_Gumhuriyah_al_Iraqiya.ogg|جمهورية العراق}}|Džumhúríjat al-Irák}}, {{Vjazyce2|ku|كؤماری عێراق|Kómárí Érák}}), je [[stát]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] v oblasti [[jihozápadní Asie]]. Na jihu sousedí s [[Kuvajt]]em a [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], na západě s [[Jordánsko|Jordánskem]], na severozápadě se [[Sýrie|Sýrií]], na severu s [[Turecko|Tureckem]] a na východě s [[Írán]]em ([[Kurdistán (íránská provincie)|provincie Kurdistán]]), na jihovýchodě je pak [[Perský záliv]]. Podle odhadů z roku 2021 žije v Iráku 43 533 592 obyvatel{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Population, total - Iraq {{!}} Data [52] => | periodikum = data.worldbank.org [53] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=IQ [54] => | datum přístupu = 2023-03-19 [55] => }}, z nichž většinu (75–80 %) tvoří [[Arabové]] a zbytek převážně [[Kurdové]]. Celkem 97 % obyvatel je [[islám|muslimského vyznání]], a to většinou [[ší'itský islám|šíitského]]. Hlavním a největším městem je [[Bagdád]], úředními jazyky jsou [[arabština]] a [[kurdština]]. [56] => [57] => V [[Evropa|Evropě]] byl dříve Irák znám jako součást [[Mezopotámie]]. Tato oblast byla od 6. tisíciletí př. n. l. domovem několika úspěšných civilizací, např. [[Akkadská říše|Akkadské]], [[stát 3. dynastie urské|Sumerské]], [[Novoasyrská říše|Novoasyrské]], [[Novobabylonská říše|Novobabylonské]] a [[Seleukovská říše|Seleukovské říše]], vládly jí také dynastie [[Arsakovci|Arsakovců]], [[Sásánovci|Sásánovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]]. Po ovládnutí muslimskými Araby v polovině 7. století bylo toto území součástí [[chalífát]]u za vlády [[Volení chalífové|volených chalífů]] a [[Umajjovci|Umajjovců]], [[ílchanát]]u, říše [[Safíovci|Safíovců]] a [[Afšárovci|Afšárovců]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Hranice moderního Iráku určila [[Společnost národů]] poté, co byla v roce 1920 Osmanská říše rozdělena [[Sèvreská smlouva|Sèvreskou smlouvou]]. Oblast Iráku připadla [[Spojené království|Spojenému království]] jako [[mandátní území]] pod názvem [[Irácké království pod britskou správou|Britský mandát Mezopotámie]]. V roce 1921 byla ustanovena monarchie a [[Irácké království]] získalo nezávislost na Spojeném království v roce 1932. V roce 1958 vznikla Irácká republika, která byla mezi lety 1968 a 2003 ovládána socialistickou stranou [[Baas]], jejímž vůdcem a prezidentem země se v roce 1978 stal [[Saddám Husajn]]. Zahraniční politiku i vnitrostátní situaci výrazně ovlivnily [[irácko-íránská válka]] a [[válka v Zálivu]]. V roce 2003 do Iráku [[Válka v Iráku|vnikla]] koalice vedená [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a území začala okupovat. O rok později byla kontrola předána dočasné vládě, v roce 2005 byla přijata nová [[ústava]] a zvolena nová vláda. Poslední američtí vojáci zemi opustili 18. prosince 2011.{{citace elektronického periodika [58] => | url = http://zpravy.idnes.cz/irak-opustili-posledni-vojaci-usa-operace-stala-800-miliard-dolaru-ph5-/zahranicni.aspx?c=A111218_081807_zahranicni_zep [59] => | titul = Irák opustil poslední americký voják. Válka stála 800 miliard dolarů [60] => | periodikum = [[IDNES.cz]] [61] => | datum vydání = 2011-12-18 [62] => }} [63] => [64] => Irák je [[parlamentarismus|parlamentní]] demokratická [[republika]], jeho politika je ale silně zkorumpovaná a situace v zemi je kvůli působení ozbrojených skupin neklidná. Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je zatím jednokomorová Sněmovna reprezentantů. Na severovýchodě země existuje ''[[de facto]]'' autonomní oblast [[irácký Kurdistán]], která je ale ekonomicky závislá na Bagdádu. Podle [[hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je irácká ekonomika 62. největší na světě.{{Citace elektronické monografie [65] => | vydavatel = [[Světová banka]] [66] => | titul = Gross domestic product 2010 [67] => | jazyk = anglicky [68] => | url = http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf [69] => | datum přístupu = 2011-10-01 [70] => }} Irák má jedny z největších zásob [[ropa|ropy]] na světě, které dosahují zhruba 115 miliard [[barel]]ů.{{Citace elektronické monografie [71] => | korporace = CIA [72] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [73] => | titul = The World Factbook – Iraq [74] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html [75] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [76] => | datum přístupu = 2011-08-15 [77] => | jazyk = anglicky [78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211125/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html [79] => | datum archivace = 2018-12-24 [80] => | nedostupné = ano [81] => }} [82] => [83] => == Etymologie == [84] => [[Arabština|Arabský]] název ''al-Irakíja'' se používá od 6. století. Existuje více možností, odkud pochází. Jedním možným vysvětlením je původ z názvu sumerského města [[Uruk]] (podle Bible ''Erech'').{{citace elektronické monografie [85] => | url = http://www.etymonline.com/index.php?search=iraq [86] => | titul = Online Etymology Dictionary [87] => | vydavatel = Etymonline.com [88] => | datum vydání = 1979-12-10 [89] => | datum přístupu = 2011-08-23 [90] => | jazyk = anglicky [91] => }}{{citace elektronické monografie [92] => | autor = Halloran, J. A [93] => | url = http://sumerian.org/sumerlex.htm [94] => | titul = Sumerian Lexicon [95] => | datum přístupu = 2011-08-23 [96] => | jazyk = anglicky [97] => }} Dalším možným vysvětlením je původ z arabského slova ''`araqa'', což znamená přibližně „dobře zavlažený“ nebo „úrodný“. [98] => [99] => [[Mezopotámie]] byla v arabštině nazývána ''Irácká země'' neboli „úrodná země“.{{citace monografie [100] => | příjmení = Rassam [101] => | jméno = Suha [102] => | titul = Christianity in Iraq: its Origins and Development to the Present Day [103] => | rok = 2005 [104] => | místo = Leominster, Herefordshire [105] => | vydavatel = Gracewing Publishing [106] => | url = http://books.google.com/books?id=GYC93sfHXAEC&lpg=PP1&dq=Suha%20Rassam%2C%20Christianity%20in%20Iraq&hl=cs&pg=PA9#v=onepage&q&f=false [107] => | jazyk = anglicky [108] => | strany = 9 [109] => | isbn = 0852446330 [110] => }} Ve středověku existovaly dvě oblasti s názvem Irák: první byl ''ʿIrāq ʿArabī'', „arabský Irák“ (zhruba oblast Mezopotámie) a druhý ''ʿIrāq ʿajamī'', „cizí Irák“ (zhruba dnešní severozápadní [[Írán]]).{{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení = Blake [112] => | jméno = Gerald Henry [113] => | spoluautoři = a kol. [114] => | titul = Iraq [115] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/293631/Iraq [116] => | datum přístupu = 2011-08-15 [117] => | vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]] [118] => | jazyk = anglicky [119] => }} Pojem „Arabský Irák“ nezahrnoval oblast dnešního severního Iráku.{{citace monografie [120] => | příjmení = Bernhardsson [121] => | jméno = Magnus Thorkell [122] => | titul = Reclaiming a Plundered Past, Archaeology and Nation Building in Modern Iraq [123] => | vydavatel = University of Texas Press [124] => | místo = Austin [125] => | rok = 2005 [126] => | jazyk = anglicky [127] => | strany = 97 [128] => | url = http://books.google.com/books?id=MVHtRZwU-cAC&pg=PA97 [129] => | isbn = 0292709471 [130] => }} [131] => [132] => == Historie == [133] => {{Podrobně|Dějiny Iráku}} [134] => === Mezopotámie a arabská nadvláda === [135] => {{viz též|Mezopotámie|Chalífát}} [136] => [[Soubor:British Museum Flood Tablet 1.jpg|náhled|vlevo|11. tabulka z kanonické verze [[Epos o Gilgamešovi|Eposu o Gilgamešovi]], nejvýznamnější literární památce Mezopotámie, vyprávějící o potopě]] [137] => První důkazy osídlení území dnešního Iráku pocházejí z doby před asi 150 000 lety{{citace elektronického periodika [138] => | url = http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.aspx?c=A100305_154401_vedatech_vel [139] => | titul = Čeští archeologové objevili nejstarší důkaz osídlení Mezopotámie [140] => | periodikum = [[IDNES.cz]] [141] => | datum vydání = 2010-03-05 [142] => | příjmení = Šrámková [143] => | jméno = Jitka [144] => }} a nejstarší známé vesnické osídlení se datuje do 6. tisíciletí př. n. l.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Klíma [146] => | jméno = Josef [147] => | titul = Společnost a kultura starověké Mezopotámie [148] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 1962 [151] => | strany = [152] => | poznámka = Dále jen: Klíma 1962 [153] => }} Do jižní části [[Mezopotámie]], jak se území mezi řekami [[Eufrat]] a [[Tigris]] nazývalo, se na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. dostalo první [[sumer]]ské obyvatelstvo a založilo zde civilizaci, která se tak stala jednou z nejstarších civilizací na světě. Sumerové na počátku 3. tisíciletí př. n. l. vynalezli [[klínové písmo]], které ryli do hliněných tabulek.Klíma 1962, str. 57–58 Mezopotámie byla rozdělena na jižní [[Babylonie|Babylonii]] a severní [[Asýrie|Asýrii]],Klíma 1962, str. 7 jejichž dějiny se zpočátku vyvíjely odděleně a později se začaly mísit. Typickým sumerským politickým zřízením byly městské státy, které byly v pozdějších dobách nahrazovány říšemi. První velkou říši s názvem [[Akkadská říše]] založil [[Sargon Akkadský]] okolo roku 2310 př. n. l., po ní následoval [[stát 3. dynastie urské]]. Nejvíce pramenů z mezopotamské doby pochází ze [[starobabylonské období|starobabylonského období]] z doby vlády [[Chammurapi]]ho, který nechal vydat slavný [[Chammurapiho zákoník]].{{Citace monografie [154] => | příjmení = Oppenheim [155] => | jméno = A. Leo [156] => | titul = Starověká Mezopotámie [157] => | vydavatel = Academia [158] => | místo = Praha [159] => | rok = 2001 [160] => | isbn = 80-200-0749-0 [161] => | strany = 119–125 [162] => | poznámka = Dále jen: Oppenheim 2001 [163] => }} Mezopotámie byla kvůli své výhodné lokalitě, tak netypicky úrodné v porovnání s okolními územími, často napadána okolními národy. V 17. století př. n. l. se Babylonie zmocnili [[Chetité]] a později [[Kassité]], [[Chaldea|Chaldejci]] a [[Peršané]], zatímco Asýrii v 7. století př. n. l. ovládli [[Médie|Médové]].Oppenheim 2001, str. 126–130 [164] => [165] => [[Soubor:Map of expansion of Caliphate.svg|náhled|upright=1.4|[[Islámská expanze|Islámská říše]] a hranice [[chalífát]]u během období jeho největšího rozmachu. [166] => {{legenda|#a1584e|vláda [[Mohamed]]a, 622–632}} {{legenda|#ef9070|vláda [[volení chalífové|volených chalífů]], 632–661}} {{legenda|#fad07d|vláda [[Umajjovci|Umajjovců]], 661–750}}]] [167] => V roce 331 př. n. l. dobyl Mezopotámii [[Alexandr Veliký]] a ta se po jeho smrti stala součástí [[Seleukovská říše|Seleukovské říše]]. Okolo roku 150 př. n. l. se území zmocnili [[Parthové]]. Ve 3. století podlehli Parthové Peršanům z dynastie [[Sásánovci|Sásánovců]], kteří Babylonii připojili ke své říši.Klíma 1962, str. 22–25Oppenheim 2001, str. 48 Mnohá z mezopotamských měst, mezi než patřil např. [[Babylón]], [[Akkad]], [[Ur (město)|Ur]], [[Uruk]], [[Lagaš]], [[Nippur]], [[Aššúr]], [[Ninive]] a [[Nimrud]], jsou v současnosti významnými archeologickými lokalitami. V Mezopotámii kromě Chammurapiho zákoníku vznikly např. [[Visuté zahrady Semiramidiny]], jeden ze [[sedm divů světa|sedmi divů světa]], [[Epos o Gilgamešovi]] a biblická [[Babylonská věž]]. [168] => [169] => V roce 637 se Mezopotámie zmocnili [[islám|muslimští]] [[Arabové]], a tak se Irák, jak tuto zemi nazvali, stal součástí [[chalífát]]u. Po většinu doby arabské nadvlády byl Irák centrem chalífátu a [[Bagdád]], který muslimové založili v roce 762, byl nějakou dobu nejspíše největším městem na světě.{{citace elektronické monografie [170] => | url = http://geography.about.com/library/weekly/aa011201a.htm [171] => | titul = Largest Cities Through History [172] => | vydavatel = About.com [173] => | datum přístupu = 2011-09-23 [174] => | jazyk = anglicky [175] => | autor = Rosenberg, M. T [176] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160818124242/http://geography.about.com/library/weekly/aa011201a.htm [177] => | datum archivace = 2016-08-18 [178] => | nedostupné = ano [179] => }} Vláda chalífů v Iráku nebyla vždy pevná, zemi v 10. století vládli íránští [[Bújovci]] a později se stala součástí velké [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]]. [180] => [181] => === Mongolská nadvláda a Osmanská říše === [182] => {{Viz též|Ílchanát|Osmanská říše}} [183] => [[Soubor:Bagdad1258.jpg|náhled|Obléhání Bagdádu]] [184] => V roce 1258 se po [[obléhání Bagdádu|obléhání]] a následném zdevastování Bagdádu, kdy bylo zabito 200 000–1 000 000 obyvatel,{{citace elektronického periodika [185] => | url = http://www.newyorer.com/archive/2005/04/25/050425fa_fact4?currentPage=4 [186] => | titul = Annals of History: Invaders [187] => | periodikum = The New Yorker [188] => | autor = Frazier, I [189] => | datum vydání = 2005-04-25 [190] => | jazyk = anglicky [191] => }} zmocnili Iráku [[Mongolové]] a ten se tak stal součástí [[ílchanát]]u.{{Citace monografie [192] => | příjmení = Tauer [193] => | jméno = Felix [194] => | titul = Svět islámu [195] => | vydavatel = Vyšehrad [196] => | místo = Praha [197] => | rok = 2006 [198] => | isbn = 80-7021-828-2 [199] => | strany = 192 [200] => | poznámka = Dále jen: Tauer 2006 [201] => }} Za jejich vlády země ekonomicky i kulturně upadala. Po rozpadu ílchanátu v roce 1335 se stala součástí [[džalájirovský sultanát|džálajirovského sultanátu]]Tauer 2006, str. 195–200 a o půl století později říše [[turkické národy|turkického]] vojevůdce [[Tamerlán]]a.Tauer 2006, str. 233 V 15. století se vlády nad Irákem ujali [[Turkmeni]] a na počátku 16. století [[Safíovci]]. V roce 1514 porazil [[Osmané|osmanský]] sultán [[Selim I.]] safíovského vládce [[Ismá‘íl I.|Ismá‘íla I.]] v [[Bitva na Čaldiránské rovině|bitvě u Čaldiránu]], připojil ke [[Osmanská říše|své říši]] severní Irák a jeho syn pak zbytek území. Irák poté fungoval hlavně jako [[nárazníkový stát]] mezi zbytkem Osmanské říše a Íránem, osmanská vláda ale zprvu nebyla pevná a v půlce 18. století se k moci v Iráku dostali [[Mamlúcký sultanát|mamlúci]] [[Gruzie|gruzínského]] původu, kteří podporovali zahraniční obchod a mimo jiné povolili zřízení pobočky [[Britská Východoindická společnost|britské Východoindické společnosti]] v [[Basra|Basře]]. [[Spojené království]] od té doby zvyšovalo svůj vliv v Iráku, což bylo klíčové pro události ve 20. století. [202] => [203] => Do půlky 19. století se Osmanům podařilo svrhnout mamlúckou vládu a začali prosazovat přímou kontrolu nad Irákem. Ke konci 19. století začala země v souvislosti s postupným zaváděním paroplavby na Eufratu a Tigridu pěstovat a vyvážet mnohonásobně více obilí než kdy dříve. Kvůli tomu se asi desetinásobně zvýšila plocha obdělávané půdy a lidé z velké míry přestávali žít [[Kočovnictví|nomádským]] způsobem života.{{Citace monografie [204] => | příjmení = Sluglett [205] => | jméno = Peter [206] => | příjmení2 = Farouk-Sluglettová [207] => | jméno2 = Marion [208] => | titul = Irák od roku 1958: Od revoluce k diktatuře [209] => | vydavatel = Volvox Globator [210] => | místo = Praha [211] => | rok = 2003 [212] => | isbn = 80-7207-500-4 [213] => | strany = 1–6 [214] => | poznámka = Dále jen: Sluglett 2003 [215] => }} Na počátku 20. století se, v souvislosti se vzestupem hnutí [[Mladoturci|Mladoturků]], začala v arabských zemích pod osmanskou nadvládou rozvíjet myšlenka [[arabský nacionalismus|arabského nacionalismu]], resp. v tomto případě názor, že pro arabské země by bylo nejlepší, kdyby se od Osmanské říše oddělily. Tato myšlenka se konkrétně v případě Iráku zamlouvala Spojenému království, které stále zvyšovalo objem zahraničního obchodu s touto zemí.Sluglett 2003, str. 7–17 [216] => [217] => === Britská nadvláda a Irácké království === [218] => {{viz též|Irácké království}} [219] => [[Soubor:Maude in Baghdad.jpg|náhled|[[Britská Indická armáda]] při vstupu do [[Bagdád]]u v roce 1917]] [220] => Na začátku [[první světová válka|první světové války]] se Osmanská říše přidala na stranu [[Německé císařství|německého císařství]] a Spojené království proto zahájilo [[Mezopotámské tažení|mezopotamské tažení]] kvůli obraně svých zájmů v Iráku. Do roku 1918 se Britové zmocnili celého území a po válce jim oblast připadla jako [[mandátní území]] pod názvem [[Britský mandát Mezopotámie]]. V následujících letech začalo povstání proti britské vládě, které se rozšířilo téměř po celé zemi, a Spojené království proto nabídlo bývalému králi [[Velká Sýrie|Velké Sýrie]] [[Fajsal I.|Fajsalovi I.]], aby se stal králem Iráku. Po celostátním [[referendum|referendu]] se tak v roce 1921 stalo, Irák tím ale nedosáhl úplné nezávislosti. Na naléhání iráckých nacionalistů nakonec Spojené království [[Anglo-irácká dohoda|souhlasilo]] s vyhlášením nezávislosti [[Irácké království|Iráckého království]], které proběhlo [[3. říjen|3. října]] [[1932]]. I nadále si ale Britové v Iráku zachovali část svého vlivu. Po začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] se k moci v Iráku dostali [[panarabismus|panarabisté]], kteří začali vyjednávat se zeměmi [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]], a proto do země v roce 1941 [[anglo-irácká válka|vnikli Britové]] a začali zemi opět okupovat; odešli v roce 1947. Irák se v roce 1955 stal součástí [[Bagdádský pakt|Bagdádského paktu]].Sluglett 2003, str. 51 [221] => [222] => === Vznik Irácké republiky === [223] => V první polovině 20. století pokračovalo rozšiřování plochy obdělávané půdy, která byla navíc přesouvána z vlastnictví státu do vlastnictví soukromého. Získávaly ji ale většinou bohaté rodiny, a zvyšovaly se tak rozdíly mezi chudou a bohatou vrstvou. Na konci 50. let Irák zaznamenal velký hospodářský rozvoj kvůli prudkému nárůstu vývozu [[ropa|ropy]].Sluglett 2003, str. 36–41 V roce [[1958]] proběhl vojenský převrat vedený [[Abdal Karim Kásim|Abdalem Karim Kásimem]], při němž byl 14. července na nádvoří královského paláce zastřelen král [[Fajsal II.]] Nová revoluční vláda v čele s Kásimem zrušila monarchii, nastolila republiku, prohlásila [[islám]] za státní náboženství, odešla z Bagdádského paktu a politicky se začala sbližovat se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Převrat a první kroky nového režimu byly vřele uvítány iráckou veřejností.Sluglett 2003, str. 57–59 V únoru 1963 proběhl další státní převrat v čele s arabskou socialistickou stranou [[Baas]]. Po něm se prezidentem stal [[Abdul Salám Árif]], který nechal několik členů Baas uvěznit. V roce 1968 se tato strana ujala moci.Sluglett 2003, str. 124–133 O dva roky později byly částečně vyřešeny dlouhodobé spory s [[Kurdové|Kurdy]] žijícími na severu, když vláda uveřejnila manifest uznávající legitimitu kurdské národnosti a rozhodla vymezit autonomní oblast [[irácký Kurdistán]].Sluglett 2003, str. 151 Tento krok se ale nakonec ukázal jako falešný a v roce 1973 vypukly v Kurdistánu otevřené boje, které trvaly jeden rok.Sluglett 2003, str. 193–196 Vláda strany Baas zpočátku nenabyla obliby ani v Iráku, ani mimo něj. Domácí podporu si získala v roce 1972 znárodněním Irácké ropné společnosti (IPC)Sluglett 2003, str. 177–179 a zlepšení zahraničních vztahů bylo zapříčiněno postupným odvracením se od Sovětského svazu a komunismu. [224] => [225] => === Husajnova vláda === [226] => {{viz též|Irácko-íránská válka|Válka v Zálivu}} [227] => [[Soubor:Saddam Hussein and Hassan al-Bakr 1978.jpg|náhled|vlevo|Bassističtí prezidenti [[Ahmad Hasan al-Bakr]] a [[Saddám Husajn]] v roce 1978 ]] [228] => [[Soubor:Chemical weapon1.jpg|náhled|Íránský voják s plynovou maskou v irácko-íránské válce. Iráčané ve válce používali [[Chemická zbraň|jedovaté plyny]].Sluglett 2003, str. 298]] [229] => Na začátku 70. let Irák zbohatl kvůli prudkému nárůstu příjmů z ropy,V roce 1972 činily příjmy z ropy 575 milionů dolarů, v roce 1974 pak 5700 milionů dolarů. což mu umožnilo podporovat finančně náročné programy např. ve školství, zdravotnictví a bytové výstavbě. Postupně se tak zvyšovala životní úroveň a režim měl širokou podporu veřejnosti. Na druhou stranu výrazně poklesla zemědělská produkce a s problémy se potýkal průmysl a služby.Sluglett 2003, str. 198–200 [[Saddám Husajn]], který se podílel na převratu v roce 1963 a od roku 1968 v zemi získával stále větší moc, se v roce [[1979]] stal prezidentem Iráku a velitelem armády. Svou vládu začal popravou 22 svých odpůrcůSluglett 2003, str. 240–241 a likvidováním konkurence se vyznačovalo celé období jeho vlády. [230] => [231] => Po svržení starého režimu v sousedním [[Írán]]u a nástupu [[ší'itský islám|šíitské]] diktatury se dlouhodobě špatné vztahy Íránu s Irákem ještě zhoršily a Husajn zahájil 22. září 1980 [[irácko-íránská válka|irácko-íránskou válku]] invazí vojsk do Íránu. Válka skončila po osmi letech uzavřením příměří. Zemřelo během ní mezi 500 000–1 000 000 lidí na obou stranách{{citace elektronického periodika [232] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/4260420.stm [233] => | titul = The Iran-Iraq war: 25 years on [234] => | jazyk = anglicky [235] => | periodikum = [[BBC]] [236] => | autor = Hardy, R [237] => | datum vydání = 2005-09-22 [238] => }} a Irák finančně zruinovala. Urychlila expanzi soukromého hospodářství a vedla k tomu, že se Spojené státy staly spojencem Iráku.Sluglett 2003, str. 304–306 a 316 Poslední rok války začala [[genocida]] kurdského obyvatelstva ze strany irácké vlády známá pod názvem [[al-Anfál]], která vyústila ve smrt zhruba 200 000 Kurdů a úprk dalších 150 000 do Íránu a Turecka během půl roku. V tomto procesu byly použity i [[Chemická zbraň|chemické zbraně]].Sluglett 2003, str. 309 [239] => [240] => V srpnu roku 1990 Husajn [[Irácká invaze do Kuvajtu|zaútočil]] na [[Kuvajt]] a prohlásil ho za svou další provincii, čímž započal [[válka v Zálivu|válku v Zálivu]]. [[Rada bezpečnosti OSN]] uvalila na Irák hospodářské [[embargo]] a [[Spojené státy americké|Spojené státy]] se ujaly vedení koalice, která v únoru následujícího roku vyhnala iráckou armádu z okupovaného území.Sluglett 2003, str. 320–326 Porážka podnítila [[ší'itský islám|šíity]] a [[Kurdové|Kurdy]] k povstání proti režimu, které bylo násilně potlačeno. Počet mrtvých dosáhl až 300 000 lidí a až 2 500 000 Kurdů a šíitů bylo donuceno emigrovat do [[Turecko|Turecka]] a [[Írán]]u. V dubnu 1991 Spojené státy, [[Spojené království]] a [[Francie]] kvůli ochraně obyvatel vytvořily nad iráckým Kurdistánem [[bezletová zóna|bezletovou zónu]] a tak vznikla ''[[de facto]]'' kurdská autonomní oblast.Sluglett 2003, str. 333–334 Ke konci 90. let začal účinek embarga uvaleného OSN slábnout. V tomto období se životní situace v zemi horšila, mnoho lidí trpělo podvýživou a nedostatečnou zdravotní péčí. Mimo to se zhoršovala úroveň vzdělání a kvůli nepříznivým podmínkám opustilo Irák na tři miliony obyvatel.Sluglett 2003, str. 335–339 [241] => [242] => === Po Husajnovi === [243] => {{viz též|Válka v Iráku}} [244] => [[Soubor:Deuce Four soldier.jpg|náhled|Američtí vojáci bojují s povstalci v Mosulu v roce 2007]] [245] => Po [[teroristické útoky 11. září 2001|teroristických útocích 11. září 2001]] označil [[George W. Bush]] Irák za součást „[[osa zla|osy zla]]“. Dne [[20. březen|20. března]] [[2003]] provedly Spojené státy a jejich spojenci invazi, která započala [[válka v Iráku|válku v Iráku]]. Do poloviny roku okupovali celé území a 13. prosince 2003 byl ve svém rodném [[Tikrít]]u nalezen Husajn. Koaliční síly v dubnu vytvořily [[Prozatímní koaliční správa|Prozatímní koaliční správu]] jako přechodnou vládu, která byla v červnu 2004 rozpuštěna a moci se ujala irácká vláda v čele s předsedou [[Ajád Aláví|Ajádem Alávím]]. V roce 2005 byla zvolena nová vláda, proběhly volby do Iráckého národního shromáždění, byla přijata nová demokratická ústava a prezidentem byl zvolen [[Džalál Talabání]]. Mezitím se zvyšovalo násilí mezi šíitskými a sunnitskými muslimy, kteří na sebe páchali atentáty, a tyto nepokoje vyústily v občanskou válku. Situace se v roce 2008 začala postupně uklidňovat a v lednu 2009 dosáhla bezpečnost v zemi nejlepší úrovně od invaze. [246] => [247] => Válka v Iráku si vyžádala až 461 000 obětí."[http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/316303-valka-v-iraku-ma-ctyrikrat-vic-obeti-nez-se-uvadelo-spocitali-akademici.html Válka v Iráku má čtyřikrát víc obětí, než se uvádělo, spočítali akademici] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/316303-valka-v-iraku-ma-ctyrikrat-vic-obeti-nez-se-uvadelo-spocitali-akademici.html |date=20160820172034 }}". Novinky. 16. října 2013{{citace elektronické monografie [248] => | url = http://www.iraqbodycount.org/ [249] => | titul = Iraq Body Count [250] => | datum přístupu = 2011-10-01 [251] => | jazyk = anglicky [252] => }} Chilcotova komise, která zkoumala britské zapojení do války v Iráku, dospěla v roce 2016 k závěru, že invaze do Iráku byla „neoprávněná“.{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Britská invaze do Iráku byla neoprávněná, uzavřela Chilcotova komise [254] => | periodikum = Novinky.cz [255] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [256] => | vydavatel = Borgis [257] => | datum_vydání = 6. července 2016 [258] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/408497-britska-invaze-do-iraku-byla-neopravnena-uzavrela-chilcotova-komise.html [259] => | datum přístupu = 2021-04-13 [260] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170212091130/https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/408497-britska-invaze-do-iraku-byla-neopravnena-uzavrela-chilcotova-komise.html [261] => | datum archivace = 2017-02-12 [262] => }} Poslední bojové jednotky Spojených států opustily Irák 19. srpna 2010{{citace elektronického periodika [263] => | url = http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-45778500-po-sedmi-a-pul-letech-irak-opustila-posledni-bojova-jednotka-usa [264] => | titul = Po sedmi a půl letech. Irák opustila poslední bojová jednotka USA [265] => | periodikum = iDnes.cz [266] => | datum vydání = 2010-08-19 [267] => }} a poslední ze zbylých asi 50 000 vojáků zemi opustili 18. prosince 2011. [268] => [269] => === Po americké intervenci === [270] => {{Podrobně|Povstání v Iráku (2011–současnost)|Občanská válka v Iráku (2014–2017)|Irácko-kurdská krize (2017)}} [271] => [[Soubor:Islamic State Militant Activity In Iraq Syria and Lebanon VOA.png|náhled|Vojenská situace v roce 2015]] [272] => V únoru 2011 zasáhla Irák vlna protestů známá jako [[arabské jaro]]. Demonstrací ve větších městech se účastnily desetitisíce lidí, kteří požadovali snížení korupce, odstoupení některých vládních činitelů, lepší dostupnost služeb a nové pracovní nabídky. Při protestech zemřelo několik lidí na následky střelných zranění způsobených bezpečnostními složkami.{{citace elektronického periodika [273] => | url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/24/AR2011022403117.html [274] => | jazyk = anglicky [275] => | titul = 13 killed in Iraq's 'Day of Rage' protests [276] => | autor = McCrummen, S [277] => | periodikum = [[The Washington Post]] [278] => | datum vydání = 2011-02-25 [279] => }} [280] => [281] => V roce 2012 a 2013 vzrostla míra násilí a ozbrojené skupiny v Iráku byli burcováni [[Občanská válka v Sýrii|občanskou válkou v Sýrii]]. Jak sunnité, tak i šíité překročili hranici a zasáhli do bojů v Sýrii.{{cite web|last=Salem|first=Paul|title=INSIGHT: Iraq’s Tensions Heightened by Syria Conflict|url=http://middleeastvoices.voanews.com/2012/11/insight-iraqs-tensions-heightened-by-syria-conflict-96791/|publisher=Middle East Voices ([[Voice of America]])|accessdate=3 November 2012|date=29 November 2012}} V roce 2012 protestovali hlavně sunnitští Arabové proti vládě, která se je údajně snaží odstavit na okraj.{{cite news|title=Iraq Sunni protests in Anbar against Nouri al-Maliki|url=http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-20860647|accessdate=22 March 2013|newspaper=BBC News|date=28 December 2012}}{{cite news|title=Protests engulf west Iraq as Anbar rises against Maliki|url=http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-20887739|accessdate=22 March 2013|newspaper=BBC News|date=2 January 2013}} [282] => [283] => Během roku 2013 sunnitské militantní skupiny zintenzivnily útoky na šíitské obyvatele v Iráku ve snaze podkopat důvěru ve vládu [[Núrí Málikí]]ho.{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Suicide bomber kills 32 at Baghdad funeral march [285] => | periodikum = Associated Press [286] => | url = https://www.foxnews.com/world/suicide-bomber-kills-32-at-baghdad-funeral-march [287] => | datum vydání = 2015-03-26 [288] => | jazyk = en-US [289] => | datum přístupu = 2020-06-20 [290] => }} V roce 2014 sunnitští povstalci náležící k [[Islámský stát|Islámskému státu]] převzali kontrolu nad několika velkými iráckými městy, včetně [[Tikrít]]u, [[Fallúdža|Fallúdži]] a [[Mosul]]u.{{cite news|title=Iraq crisis: Battle grips vital Baiji oil refinery|url=http://www.bbc.com/news/world-middle-east-27897648|accessdate=18 June 2014|agency=BBC}} Islámskému státu se podařilo využít chaosu v zemi s roztříštěnou vládou i společností a vojensky se etablovat na značné části iráckého i syrského území. To mělo za následek, že značná část obyvatelstva musela opustit své domovy. Podle odhadů se jedná o 3 miliony vnitřně vysídlených osob, dalších 8 milionů lidí potřebuje kvůli konfliktu akutní humanitární pomoc.{{Citace elektronického periodika|titul=Irák {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/irak|datum přístupu=2017-03-09}} [291] => [292] => Mosul byl osvobozen v červenci 2017 iráckou armádou a [[Pešmerga|kurdskými milicemi]] za mezinárodní letecké a logistické podpory.{{Citace elektronické monografie [293] => | příjmení = [294] => | jméno = [295] => | titul = Vojáci už slaví konec boje o Mosul, dobyli baštu Islámského státu [296] => | url = https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/vojaci-uz-slavi-konec-boje-o-mosul-dobyli-bastu-islamskeho-statu-34037?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp [297] => | vydavatel = [298] => | místo = [299] => | datum vydání = [300] => | datum přístupu = 2017-07-08 [301] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200613154432/https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vojaci-uz-slavi-konec-boje-o-mosul-dobyli-bastu-islamskeho-statu-34037?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp [302] => | datum archivace = 2020-06-13 [303] => | nedostupné = ano [304] => }} Při [[Bitva o Mosul (2016–2017)|bojích o Mosul]] zahynulo více než 10 tisíc civilistů.[https://zpravy.idnes.cz/bombardovani-irak-mosul-mrtvi-aleppo-dwi-/zahranicni.aspx?c=A170822_346778_zahranicni_hm1 Krvavý účet za dobytí Mosulu, spojenecké bombardování zabilo 10 tisíc lidí]. ''iDNES.cz.'' 27. srpna 2017. [305] => [306] => == Státní symboly == [307] => === Vlajka === [308] => [309] => {{Podrobně|Irácká vlajka}} [310] => [311] => Irácká vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy v barvách červené, bílé a černé. V prostředním, bílém pruhu je zelený [[Arabské písmo|arabský]] nápis [[Takbír|Alláhu akbar]] („[[Alláh|Bůh]] je veliký“). [312] => [313] => === Znak === [314] => [315] => {{Podrobně|Státní znak Iráku}} [316] => [317] => Irácký státní znak je tvořen [[saladin]]ovským orlem s černými perutěmi a ocasem podle egyptského vzoru. Na hrudi orla je položen štít s barvami a nápisem Alláhu akbar ([[Takbír]]) z irácké vlajky. Orel stojí na zeleném podkladu s arabským nápisem Džumhúríjat al-Irák ({{Vjazyce2|cs|Irácká republika}}). [318] => [319] => === Hymna === [320] => [321] => {{Podrobně|Irácká hymna}} [322] => [323] => Irácká hymna je píseň ''Mawtiní'' ({{Vjazyce2|cs|''Má vlasti''}}), napsaná palestinským básníkem Ibráhímem Touqánem. Hudbu složil Muhammad Fuliefil. [324] => [325] => == Geografie == [326] => {{viz též|Geografie Iráku}} [327] => [[Soubor:Mountainside fields.jpg|náhled|vlevo|Hory v guvernorátu Ninive]] [328] => [[Soubor:Satellite image of Iraq in August 2003.jpg|náhled|Satelitní snímek Iráku]] [329] => Irák se nachází v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]] v oblasti označované jako [[Blízký východ]]. Je jedním z osmi států ležících na břehu [[Perský záliv|Perského zálivu]], jeho pobřeží dosahuje délky 58 km. Celková rozloha činí 438 317 km², z toho je 950 km² vodní plochy. Na jihu sousedí s [[Kuvajt]]em a [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], na západě s [[Jordánsko|Jordánskem]], na severozápadě se [[Sýrie|Sýrií]], na severu s [[Turecko|Tureckem]] a na východě s [[Írán]]em.Délky hranic: Írán 1 458 km, Jordánsko 181 km, Kuvajt 240 km, Saúdská Arábie 814 km, Sýrie 605 km, Turecko 352 km. Na jihu u hranic se Saúdskou Arábií bylo v letech 1922–1975 [[Neutrální území mezi Irákem a Saúdskou Arábií|neutrální území]], k vytyčení hranice došlo roku 1981. [330] => [331] => Irák lze topograficky rozdělit na čtyři oblasti, a to na [[poušť|pouště]] typické pro irácký západ a jihozápad, vysočiny mezi řekami [[Eufrat]] a [[Tigris]] v severní části začínající asi 120 km severně od [[Bagdád]]u, aluviální rovinyAluviální roviny jsou roviny vzniklé usazeninami říčního původu. v centrálním a jihovýchodním Iráku, které zabírají území větší než 132 000 km², a pohoří severovýchodu, které pokračuje do Turecka a Íránu. Nejvyšším bodem je [[Cheekha Dar]] s 3 611 m n. m. a nejnižším je hladina Perského zálivu, tedy 0 m n. m. [332] => [333] => Největšími a nejvýznamnějšími řekami Iráku jsou [[Eufrat]] a [[Tigris]], které se po více než 2 500 km spojují asi 150 km severně od Perského zálivu. Mezi další řeky patří [[Chábúr]], [[Velký Zab]], [[Malý Zab]], [[Dijála (řeka)|Dijála]], [[Šatt al-Arab]] a [[Kerche]]. Zhruba 13 % půdy je zemědělsky využitelných, nejúrodnější oblast jsou [[Náplavová rovina|aluviální roviny]]. Největšími jezery jsou [[Tharthar]] a [[Milh]]. Největší vodní přehradou je [[Mosulská přehrada]], která je čtvrtou největší na Blízkém východě.{{citace elektronického periodika [334] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7069109.stm [335] => | titul = Iraqi dam 'at risk of collapse' [336] => | datum vydání = 2007-10-31 [337] => | jazyk = anglicky [338] => | periodikum = [[BBC]] News [339] => }} [340] => [341] => Irák je součástí dvou [[ekoregion]]ů: [[říční systém Eufrat-Tigris|říčního systému Eufrat-Tigris]] na východě{{citace elektronické monografie [342] => | url = http://www.worldwildlife.org/wildworld/profiles/terrestrial/pa/pa0906_full.html [343] => | titul = Tigris-Euphrates alluvial salt marsh (PA0906) [344] => | vydavatel = World Wildlife [345] => | datum přístupu = 2011-10-13 [346] => | jazyk = anglicky [347] => }} a [[Íránsko-anatolský hotspot|Íránsko-anatolského hotspotu]] na severovýchodě.{{citace elektronické monografie [348] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/hotspots/irano_anatolian/Pages/default.aspx [349] => | titul = Irano-Anatolian [350] => | vydavatel = Conservation International [351] => | datum přístupu = 2011-10-13 [352] => | jazyk = anglicky [353] => }} Mezi nejčastější živočichy patří různé druhy [[ptáci|ptáků]], [[vlk obecný|vlk]], [[liška obecná (šelma)|liška]], [[šakal obecný|šakal]], [[hyena žíhaná|hyena]], [[prase divoké]] a [[kočka divoká]]. Irák má několik [[endemit|endemických organismů]], mezi které patří ryby [[parmoun Widdowsonův]] (''Typhlogarra widdowsoni''){{citace elektronické monografie [354] => | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/22601/0 [355] => | titul = Typhlogarra widdowsoni [356] => | vydavatel = World Conservation Monitoring Centre [357] => | datum přístupu = 2011-10-13 [358] => | jazyk = anglicky [359] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120107012611/http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/22601/0 [360] => | datum archivace = 2012-01-07 [361] => | nedostupné = ano [362] => }} a ''[[Caecocypris basimi]]'',{{citace elektronické monografie [363] => | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/3450/0 [364] => | titul = Caecocypris basimi [365] => | vydavatel = World Conservation Monitoring Centre [366] => | datum přístupu = 2011-10-13 [367] => | jazyk = anglicky [368] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120107065850/http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/3450/0 [369] => | datum archivace = 2012-01-07 [370] => | nedostupné = ano [371] => }} [[krysa Bunnova]] (''Nesokia bunnii''),{{citace elektronické monografie [372] => | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/14660/0 [373] => | titul = Nesokia bunnii [374] => | vydavatel = World Conservation Monitoring Centre [375] => | datum přístupu = 2011-10-13 [376] => | jazyk = anglicky [377] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120107012443/http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/14660/0 [378] => | datum archivace = 2012-01-07 [379] => | nedostupné = ano [380] => }} několik [[bezobratlí|bezobratlých]] a asi 190 druhů rostlin.{{citace elektronické monografie [381] => | url = http://lntreasures.com/iraq.html [382] => | titul = Iraq [383] => | vydavatel = Living National Treasures [384] => | datum přístupu = 2011-10-13 [385] => | jazyk = anglicky [386] => }} Země trpí znečišťováním vody, [[eroze|erozí]], [[dezertifikace|dezertifikací]] a snahami vlády o změnu toku řek. [387] => [388] => === Podnebí === [389] => V Iráku se nacházejí dvě podnebné oblasti: většinu území zabírají níže položené oblasti s [[Aridní podnebí|aridním]] a teplým podnebím, na severovýchodě jsou pak pohoří s nižšími teplotami. V nižších polohách, ve kterých se vyskytují [[poušť|pouště]] a aluviální roviny, se střídá léto a zima s krátkými přechodnými obdobími. Léto trvající od května do října je velmi teplé, průměrné teploty se pohybují mezi 22 [[Stupeň Celsia|°C]] a 38 °C. Ve vyšších polohách je období léta kratší – trvá od června do září – a zhruba o 5–10 °C chladnější. V zimě spadne zhruba 90 % celoročních srážek; ročně spadne mezi 100–170 mm vody v nižších polohách a 320–570 mm ve vyšších polohách. Teploty v zimě dosahují hodnot mezi 0 °C a 17 °C.{{Citace elektronické monografie [390] => | korporace = Library of Congress [391] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [392] => | titul = Country Profile: Iraq [393] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Iraq.pdf [394] => | datum vydání = 2010-07-08 [395] => | datum přístupu = 2011-09-17 [396] => | jazyk = anglicky [397] => }} [398] => [399] => == Vláda a politika == [400] => [[Soubor:Jalal Talabani.jpg|náhled|upright|Bývalý irácký prezident [[Džalál Talabání]]]] [401] => Irák je [[Parlamentarismus|parlamentní demokratická]] [[republika]], v jejímž čele stojí prezident, který je volen Sněmovnou reprezentantů. Od roku 2014 jím je [[Fuád Masúm]]. [[Výkonná moc]] je v rukou vlády, v jejímž čele stojí premiér. Ten je určován prezidentem z většinové strany v parlamentu a se souhlasem parlamentu a je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] představují Sněmovna reprezentantů a Sněmovna federace.Sněmovna federace je vyžadována iráckou ústavou z roku 2005, ale v současnosti (2001) zatím není utvořena. Počet reprezentantů je závislý na počtu obyvatel Iráku; podle irácké ústavy má být 1 reprezentant na 100 000 obyvatel země.{{citace elektronické monografie [402] => | url = http://www.uniraq.org/documents/iraqi_constitution.pdf [403] => | titul = Irácká ústava [404] => | jazyk = anglicky [405] => | datum přístupu = 2011-08-25 [406] => | kapitola = Article 49 [407] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120213155850/http://uniraq.org/documents/iraqi_constitution.pdf [408] => | datum archivace = 2012-02-13 [409] => | nedostupné = ano [410] => }} V současnosti (2011) jich je 325, volby probíhají každé čtyři roky a poslední proběhly 7. března 2010. Nejlépe v nich dopadla koalice [[Irácké národní hnutí]], která sebe samu popisuje jako sekulární a nesektářskou koalici. Těsně za ní se umístila Málikího [[Koalice právního státu]], jejímž hlavním cílem je zvýšit bezpečnost ve státě, a na třetí pozici se umístila šíitská [[Národní irácká aliance]]. Nejsilnější stranou bylo [[Sadristické hnutí]] (z Národní irácké aliance) a z kurdských stran [[Kurdská demokratická strana Iráku]].{{citace elektronického periodika [411] => | url = http://www.nytimes.com/2010/03/27/world/middleeast/27iraq.html [412] => | titul = Allawi Victory in Iraq Sets Up Period of Uncertainty [413] => | periodikum = [[The New York Times]] [414] => | datum vydání = 2010-03-26 [415] => | jazyk = anglicky [416] => | autor = Williams, T., Nordland, R [417] => }} Nejvyšší [[soudní moc|soudní autoritou]] je Nejvyšší federální soud. Padesát tisíc amerických vojáků, z nichž poslední zemi opustili 18. prosince 2011, v zemi zůstalo kvůli pomoci iráckým protějškům.{{Citace elektronické monografie [418] => | titul = Iraq (2011) [419] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/iraq [420] => | datum přístupu = 2011-10-19 [421] => | vydavatel = [[Freedom House]] [422] => | jazyk = anglicky [423] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130307040049/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/iraq [424] => | datum archivace = 2013-03-07 [425] => | nedostupné = ano [426] => }} [427] => [428] => [[Soubor:Baghdad Convention Center inside.jpg|náhled|vlevo|Bagdádské konferenční centrum, ve kterém se schází Sněmovna reprezentantů]] [429] => Nová demokratická ústava, oddělující výkonnou, zákonodárnou a soudní moc, byla přijata v roce 2005 téměř 80 % obyvatelstva.{{citace elektronického periodika [430] => | url = http://www.msnbc.msn.com/id/9803257/ns/world_news-mideast_n_africa/t/iraq-draft-constitution-approved-officials-say/ [431] => | titul = Iraq draft constitution approved, officials say [432] => | datum vydání = 2005-10-25 [433] => | datum přístupu = 2011-09-20 [434] => | periodikum = msnbc [435] => | jazyk = anglicky [436] => }} Mezi lety 1968 a 2003 byla země pod vládou [[Baas|strany Baas]], dnes v ní existuje systém více politických stran.Mezi významné politické strany patří např. [[Nejvyšší rada pro islámskou revoluci v Iráku]], [[Kurdská demokratická strana Iráku]] a [[Vlastenecká unie Kurdistánu]]. Politika Iráku je silně [[korupce|zkorumpovaná]], jeho index [[zhroucený stát|zhroucených států]] vytvářený časopisem ''[[Foreign Policy]]'' byl v roce 2010 v pořadí 7. největší na světě.{{citace elektronické monografie [437] => | url = http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/06/21/2010_failed_states_index_interactive_map_and_rankings [438] => | jazyk = anglicky [439] => | titul = The Failed States Index 2010 [440] => | vydavatel = Foreign Policy [441] => | datum přístupu = 2011-09-20 [442] => }} Irák se také pravidelně umisťuje na posledních místech žebříčku podle [[Světový index míru|světového indexu míru]] sestavovaného Institutem pro ekonomii a mír, v roce 2010 měl tento index po [[Somálsko|Somálsku]] nejmenší.{{citace elektronické monografie [443] => | url = http://www.visionofhumanity.org/wp-content/uploads/PDF/2011/2011%20GPI%20Results%20Report.pdf [444] => | jazyk = anglicky [445] => | titul = Global Peace Index: 2011 Methodology, Results & Findings [446] => | vydavatel = Institute for Economics and Peace [447] => | datum přístupu = 2011-09-21 [448] => | url archivu = https://www.webcitation.org/668ElP9zm?url=http://www.visionofhumanity.org/wp-content/uploads/PDF/2011/2011%20GPI%20Results%20Report.pdf [449] => | datum archivace = 2012-03-13 [450] => | nedostupné = ano [451] => }} Proti přítomnosti americké armády a vládě bojují např. [[al-Káida]] a různé [[Sunnitský islám|sunnitské]] a [[Ší'itský islám|ší'itské]] ozbrojené skupiny, které páchají veřejné [[Sebevražedný útok|sebevražedné atentáty]], vraždy, únosy a mučení, jejichž cílem jsou často příslušníci etnických a náboženských menšin, státní úředníci, soudci atd. Na politickém poli spolu šíité a sunnité spolupracují a bezpečnost ve státě se postupně zlepšuje.{{Citace elektronické monografie [452] => | titul = Security in Iraq: Emerging Threats as U. S. Forces Withdraw [453] => | url = http://www.rand.org/pubs/research_briefs/2010/RAND_RB9481.pdf [454] => | datum přístupu = 2011-11-03 [455] => | datum vydání = 2010 [456] => | vydavatel = National Defense Research Institute [457] => | jazyk = anglicky [458] => }} [459] => [460] => [[Amnesty International]] uvádí, že tisíce lidí (většinou sunnitů podezřelých z financování sunnitských ozbrojených skupin) jsou oběťmi porušování lidských práv, mezi něž patří svévolné zatýkání, mučení a znásilňování (v tajných věznicích), dokonce i odsouzení k trestu smrti po nespravedlivých soudních procesech. Lidská práva porušovali i američtí vojáci, kteří mimo jiné zabili několik civilistů.{{Citace elektronické monografie [461] => | titul = Iraq – Amnesty International Report 2011 [462] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/iraq/report-2011 [463] => | datum přístupu = 2011-10-19 [464] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [465] => | jazyk = anglicky [466] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111103054107/http://www.amnesty.org/en/region/iraq/report-2011 [467] => | datum archivace = 2011-11-03 [468] => | nedostupné = ano [469] => }} Právo na svobodu shromáždění je garantováno ústavou a v praxi se dodržuje. Právo na svobodu slova je také zaručené právně, ale narušuje ho napětí mezi různými skupinami obyvatel. Od roku 2003 vzniklo přes 150 periodik, která fungují bez výrazných omezení vlády. V roce 2006 byl schválen zákon zakazující kritizování veřejných činitelů. [470] => [471] => === Administrativní dělení === [472] => Irák je rozdělen na 19 [[guvernorát]]ů (arabsky ''[[muháfaza]]'') neboli [[provincie|provincií]]. V březnu 2014 byl vytvořen nový guvernorát [[Halabdža (guvernorát)|Halabdža]] v [[Irácký Kurdistán|Iráckém Kurdistánu]].[http://rudaw.net/english/kurdistan/140320142 KRG Order Turning Halabja into Province Sets off Street Celebrations] Guvernoráty se dále dělí na [[okres]]y. Mezi nejvýznamnější města patří [[Bagdád]] (zhruba 5 700 000 obyvatel), [[Mosul]] (1 450 000), [[Irbíl|Arbíl]] (1 000 000), [[Basra]] (923 000) a [[Sulejmánie|Sulajmáníja]] (836 000). [473] => [474] => {| style="margin: auto;" border="0" cellspacing="0" cellpadding="5" [475] => |- [476] => |[[Soubor:Iraqi Governorates (numbered).png|200px|vpravo|Mapa správního rozdělení Iráku]] [477] => | [478] => {{Sloupce|2| [479] => # [[Bagdád (guvernorát)|Bagdád]] (بغداد), ''[[Bagdád]]'' [480] => # [[Saladdín]] (صلاح الدين), ''[[Tikrít]]'' [481] => # [[Dijála]] (ديالى), ''[[Bá'kuba]]'' [482] => # [[Wásit]] (واسط), ''[[Kút (Irák)|Kút]]'' [483] => # [[Majsán]] (ميسان), ''[[Amára]]'' [484] => # [[Basra (guvernorát)|Basra]] (البصرة), ''[[Basra]]'' [485] => # [[Dhíkár]] (ذي قار), ''[[Násiríja]]'' [486] => # [[Mutanná]] (المثنى), ''[[Samáwa]]'' [487] => # [[Kádisíja]] (القادسية), ''[[Díváníja]]'' [488] => # [[Babylón (guvernorát)|Babylón]] (بابل), ''[[Hilla]]'' [489] => # [[Karbalá (guvernorát)|Karbalá]] (كربلاء), ''[[Karbalá]]'' [490] => # [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]] (النجف), ''[[Nadžaf]]'' [491] => # [[Anbár]] (الأنبار), ''[[Ramádí]]'' [492] => # [[Ninive (guvernorát)|Ninive]] (نينوى), ''[[Mosul]]'' [493] => # [[Dahúk (guvernorát)|Dahúk]] (دهوك), ''[[Dahúk]]'' [494] => # [[Arbíl (guvernorát)|Arbíl]] (أربيل), ''[[Arbíl]]'' [495] => # [[Kirkúk (guvernorát)|Kirkúk]] (كركوك), ''[[Kirkúk]]'' [496] => # [[Sulajmáníja (guvernorát)|Sulajmáníja]] (السليمانية), ''[[Sulajmáníja]]'' [497] => # [[Halabdža (guvernorát)|Halabdža]] (حلبجة), ''[[Halabdža]]'' [498] => }} [499] => |} [500] => [501] => ==== Irácký Kurdistán ==== [502] => {{Podrobně|Irácký Kurdistán}} [503] => [[Soubor:Peshmurga Kurdish Militia.jpg|náhled|Kurdští vojáci známi pod názvem [[pešmerga]]]] [504] => Irácký Kurdistán je právně vymezená [[autonomní oblast]],{{Citace elektronické monografie [505] => | vydavatel = Bureau of Near Eastern Affairs [506] => | titul = Background Note: Iraq [507] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/6804.htm [508] => | datum vydání = 2011-05-02 [509] => | datum přístupu = 2011-08-15 [510] => | jazyk = anglicky [511] => }} která zahrnuje severovýchodní irácké provincie [[Arbíl (guvernorát)|Arbíl]], [[Dahúk (guvernorát)|Dahúk]], [[Halabdža (guvernorát)|Halabdža]] a [[Sulejmánie (guvernorát)|Sulajmáníja]], což je území s rozlohou asi 36 000 km² a 4 miliony obyvatel.{{citace elektronické monografie [512] => | url = http://www.unpo.org/members/7892 [513] => | titul = Iraqi Kurdistan [514] => | vydavatel = [[Organizace nezastoupených států a národů]] [515] => | jazyk = anglicky [516] => | datum přístupu = 2011-10-19 [517] => }} Oficiálně je součástí Iráku a je finančně závislá na Bagdádu,{{Citace elektronické monografie [518] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [519] => | titul = BTI 2010 — Iraq Country Report [520] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iraq.pdf [521] => | datum vydání = 2009 [522] => | datum přístupu = 2011-10-22 [523] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [524] => | jazyk = anglicky [525] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520213246/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iraq.pdf [526] => | datum archivace = 2011-05-20 [527] => | nedostupné = ano [528] => }} ale má rozdílnou politiku, vlastní vlajku, vojenské jednotky (zvané [[pešmerga]]) a [[kurdština|jazyk]]. Hranice s arabským Irákem hlídají bezpečnostní složky a arabští Iráčané jsou v Kurdistánu často považováni za cizince. Oblast byla vymezena v roce 1970, ale ''[[de facto]]'' autonomní se stala až v roce 1991, kdy její území opustily irácké vojenské jednotky. V témže roce se také stala součástí [[Organizace nezastoupených států a národů]]. Největší kurdskou koalicí je [[Kurdská aliance]] složená z 11 stran, která ve volbách do Kurdské regionální vlády v roce 2009 získala 59 ze 111 míst.{{citace elektronického periodika [529] => | url = http://www.kurdishherald.com/issue/004/article01.php [530] => | titul = Iraqi Kurdistan Votes [531] => | periodikum = Kurdish Herald [532] => | datum vydání = 2009-08 [533] => | jazyk = anglicky [534] => | datum přístupu = 2011-10-19 [535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101207024639/http://kurdishherald.com/issue/004/article01.php [536] => | datum archivace = 2010-12-07 [537] => }} Současným prezidentem kurdského regionu je [[Masúd Barzání]]. [538] => [539] => === Zahraniční vztahy === [540] => [[Soubor:Barack Obama & Jalal Talabani in Baghdad 4-7-09.JPG|náhled|vlevo|Džalál Talabání s americkým prezidentem [[Barack Obama|Barackem Obamou]]]] [541] => Klíčovým spojencem Iráku jsou od roku 2003 Spojené státy kvůli pomoci při rekonstrukci země. Irák je členem několika mezinárodních organizací. Byl jedním ze zakládajících členů [[Organizace spojených národů]], [[Liga arabských států|Ligy arabských států]] a [[Organizace zemí vyvážejících ropu]]. Po pádu Saddáma Husajna se snaží navazovat a udržovat dobré vztahy hlavně se sousedními státy. [[Turecko]] se snaží posílit svou pozici dominantního obchodního partnera Iráku a investuje v něm převážně do energetiky. Vzrůstá obchodní výměna s [[Írán]]em, byly podepsány dohody o ropné spolupráci a do budoucna je naplánováno odstraňování celních a obchodních překážek mezi těmito dvěma státy. S [[Kuvajt]]em se Irák snaží vyřešit otázku válečných reparací, které mu má platit. Částku stanovenou jako 5 % příjmů z ropy se Irák snaží snížit. Země není v současnosti (2011) členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO), v roce 2004 požádala o členství a získala status pozorovatele.{{citace elektronické monografie [542] => | url = http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/bilateral-relations/countries/iraq/ [543] => | titul = Iraq [544] => | vydavatel = [[Evropská komise]] [545] => | datum přístupu = 2011-10-22 [546] => | datum aktualizace = 2010-09-03 [547] => | jazyk = anglicky [548] => }} [[Evropská unie]] od invaze poskytla Iráku finanční pomoc v hodnotě asi 1 miliardy [[euro]] na rekonstrukci země v oblasti infrastruktury, bezpečnosti, prosazování demokracie a dostupnosti základních služeb. V listopadu 2006 začalo vyjednávání mezi EU a Irákem o podpisu partnerské smlouvy, která by politické a ekonomické spolupráci dodala právní základ.{{citace elektronické monografie [549] => | url = http://www.sldinfo.com/iraq-2012-don%E2%80%99t-forget-the-eu/ [550] => | titul = Iraq 2012: Don't Forget the EU! [551] => | vydavatel = Second Line of Defense [552] => | autor = Weitz, R [553] => | datum přístupu = 2011-11-13 [554] => | datum vydání = 2010-07-15 [555] => | jazyk = anglicky [556] => }}{{Nedostupný zdroj}} Se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] udržuje Irák nadále úzké vztahy, ačkoliv vliv USA vzhledem k odchodu amerických vojáků postupně klesá. [557] => [558] => [[Česko]] má v Bagdádu [[vyslanec|velvyslanectví]]{{citace elektronické monografie [559] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/ceske_urady_v_zahranici/irak_velvyslanectvi_bagdad.html [560] => | titul = Velvyslanectví České republiky v Iráku [561] => | datum přístupu = 2011-09-21 [562] => | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] [563] => }} a Irák má velvyslanectví v [[Praha|Praze]].{{citace elektronické monografie [564] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/irak_velvyslanectvi_iracke_republiky.html [565] => | titul = Velvyslanectví Irácké republiky [566] => | datum přístupu = 2011-09-21 [567] => | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] [568] => }} Mezi těmito dvěma státy je podepsáno několik smluv, do budoucna jsou plánovány Dohoda o zabránění dvojímu zdanění a Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Na místě působí ve spolupráci s vládou česká humanitární organizace [[Člověk v tísni]].http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/irak Pro občany ČR platí vízová povinnost. Pro kurdistánské provincie existoval jiný režim, kdy byl možný bezvízový styk po dobu 10 dnů a o prodloužení bylo možné žádat na místní policejní stanici. V současnosti je možné získat na kurdistánských hraničních přechodech třicetidenní vízum, které neplatí ve zbytku Iráku.https://mzv.gov.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/irak/cestovani/visa.html [569] => [570] => === Obrana a bezpečnost === [571] => [[Soubor:Iraqi T-72 tanks.jpg|náhled|vlevo|Irácké tanky v roce 2006]] [572] => [[Soubor:Iraq war map.png|thumb|upright|Současná vojenská kontrola na Irákem ke 3. květnu 2018 :
{{legenda|#db8ca6|Pod kontrolou irácké vlády}}{{legenda|#d7e074|Pod kontrolou [[Pešmerga|iráckých Kurdů]]}}]] [573] => Irácká policie působící pod ministerstvem vnitra sestává zhruba ze 400 000 policistů, kteří se starají o bezpečnost na celém území mimo Kurdistánu, který má na starost kurdská regionální policie. Minimální věk pro vstup k policii je 18 let. Irácké ozbrojené síly se dělí na armádu, [[Irácké letectvo|letectvo]] a [[Irácké námořnictvo|námořnictvo]]. Čítají necelých 280 000 vojáků, z toho působí asi 6 000 v letectvu a 2 000 v námořnictvu. K roku 2010 Irák vlastnil 295 tanků, 2 695 [[obrněný transportér|obrněných]] a [[bojové vozidlo|bojových vozidel]], 1 580 kusů mobilního dělostřelectva, 224 [[samohybné dělo|samohybných děl]], 550 [[protitankové zbraně|protitankových zbraní]], 1 139 letadel a 15 lodí (z toho 13 hlídkových). Výdaje na obranu za rok 2011 činily téměř 18 miliard dolarů.{{citace elektronické monografie [574] => | url = http://globalfirepower.com/country-military-strength-detail.asp?country_id=Iraq [575] => | titul = Iraq Military Strength [576] => | vydavatel = Global Firepower [577] => | datum přístupu = 2011-10-25 [578] => | jazyk = anglicky [579] => }} Na provinciální úrovni dochází k častým infiltracím zdejších milic do armádních řad a tyto nepříliš loajální skupiny představují do jisté míry pro irácký stát problém. Postupně však dochází k zlepšení situace – zejména díky spolupráci s americkou armádou jsou případní členové ozbrojených skupin či jiní lidé s pochybnou loajalitou z armády propouštěni. Na druhou stranu se dle nadace Bertelsmann politické špičky a další významní činitelé irácké společnosti opakovaně uchylují k navazování užších kontaktů s představiteli armády, většinou nad vybranými jedinci drží ochrannou ruku či jim zajišťují výhodné funkce. [580] => [581] => V roce 2004 započala [[Severoatlantická aliance]] na žádost irácké vlády výcvikovou misi s názvem NATO Training Mission Iraq (NTM-I) za účelem přetvoření a profesionalizace irácké armády. Cílem této mise je poskytnout účinný obranný sektor s demokratickým vedením. Původně se soustředila na výcvik výše postavených armádních důstojníků, v roce 2007 se však rozšířila na výcvik policie a v prosinci 2008 na výcvik dalších složek jako např. loďstva a letectva.{{citace elektronické monografie [582] => | url = http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_51978.htm [583] => | titul = NATO’s assistance to Iraq [584] => | vydavatel = NATO.int [585] => | jazyk = anglicky [586] => | datum přístupu = 2011-10-25 [587] => }} Do roku 2011 se operace zúčastnilo 23 členských států NATO, které přispěly celkově částkou asi 250 milionů dolarů.{{citace elektronické monografie [588] => | url = http://www.aco.nato.int/page27220581.aspx [589] => | titul = NATO Training Mission – Iraq: Tactical Size...Strategic Impact [590] => | autor = Barbero, M. D [591] => | vydavatel = Velitelství spojeneckých sil pro operace [592] => | jazyk = anglicky [593] => | datum přístupu = 2011-10-25 [594] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110827211927/http://www.aco.nato.int/page27220581.aspx [595] => | datum archivace = 2011-08-27 [596] => | nedostupné = ano [597] => }} Zejména v oblasti loďstva a letectva je irácká armáda nadále na americké podpoře závislá. [598] => [599] => == Ekonomika == [600] => {{viz též|Ekonomika Iráku}} [601] => [602] => [[Soubor:Tankers at the Iraqi Al Basra Oil Terminal in the Northern Arabian Gulf.jpg|náhled|Tankery poblíž Basry.]] [603] => Do padesátých let 20. století stála [[ekonomika Iráku]] na [[zemědělství]], poté ale nastala hospodářská revoluce a do roku 1980 Irák vyvinul systém [[plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] a stal se druhým nejbohatším státem [[arabský svět|arabského světa]] (po [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]) a třetím nejbohatším na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Irácké hospodářství poškodila nejdříve irácko-íránská válka a mnohem více pak válka v Zálivu a [[embargo]] uvalené [[Organizace spojených národů|OSN]] v roce 1990. Další ránou pro hospodářství byla [[válka v Iráku]] začínající v roce 2003. [604] => [605] => Irák se od ustanovení nového režimu v roce 2003 snaží podporovat [[hospodářská soutěž|hospodářskou soutěž]], lákat zahraniční investory a liberalizovat ekonomiku, ta je zatím ale ve velké míře stále v rukou státu. Např. [[uhlovodíky|uhlovodíkový]] sektor, jehož hlavní součástí je těžba [[ropa|ropy]] a který je základem místního hospodářství, má pod kontrolou stát. Mezi další průmyslová odvětví patří výroba chemikálií, textilu, stavebních materiálů a kovů.{{citace elektronické monografie [606] => | url = http://www.infoplease.com/ce6/world/A0858895.html [607] => | titul = Iraq: Economy [608] => | vydavatel = Infoplease.com [609] => | datum přístupu = 2011-10-25 [610] => | jazyk = anglicky [611] => }} [612] => [613] => Irácké zásoby ropy jsou podle odhadu z roku 2011 páté největší na světě. Prodej ropy vytváří přes 90 % vládních zisků a ropa tvoří přes 80 % vývozních komodit; Irák je 11. stát na světě podle exportu ropy, denně produkuje zhruba 2,4 milionu [[barel]]ů a exportuje jich 1,9 milionu. Irák má také 11. největší zásoby [[zemní plyn|zemního plynu]] na světě. Kromě ropy vyváží další suroviny (zhruba 8 % exportu) a [[živočišný produkt|živočišné produkty]] (5 %).{{citace elektronické monografie [614] => | url = http://www.economywatch.com/world_economy/iraq/export-import.html [615] => | titul = Iraq Trade, Exports and Imports [616] => | vydavatel = Economy Watch [617] => | jazyk = anglicky [618] => | datum vydání = 2010-03-16 [619] => | datum přístupu = 2011-10-30 [620] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111017102049/http://www.economywatch.com/world_economy/iraq/export-import.html [621] => | datum archivace = 2011-10-17 [622] => | nedostupné = ano [623] => }} Nejvíce exportu putuje do [[Spojené státy americké|USA]] (25,2 %), [[Indie]] (15,1 %), [[Jižní Korea|Jižní Koreje]] (9,9 %), [[Itálie]] (9,2 %) a [[Čína|Čínské lidové republiky]] (8,5 %). Naopak Irák nejvíce importuje z [[Turecko|Turecka]] (23,8 %), [[Sýrie]] (16,6 %), Čínské lidové republiky (8,5 %) a USA (8,3 %). Mezi nejčastěji dovážené zboží patří potraviny, léky a průmyslové výrobky. Celkově nejvýznamnějším obchodním partnerem Iráku jsou Spojené státy následované [[Evropská unie|Evropskou unií]]. Vysokému zájmu zahraničních investorů překážejí problémy s nákupem půdy.{{citace elektronické monografie [624] => | url = http://www.unhcr.org/refworld/pdfid/4e5f69202.pdf [625] => | titul = Country of Origin Information Report – Iraq [626] => | datum vydání = 2011-08-30 [627] => | jazyk = anglicky [628] => | vydavatel = Home Office [629] => }} [630] => [631] => V roce 2010 činil [[hrubý domácí produkt]] (HDP) Iráku v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]] 113,4 miliardy [[americký dolar|dolarů]].Přibližné podíly jednotlivých sektorů na HDP: zemědělství 10 %, průmysl 60 %, služby 30 %. Meziroční růst HDP za roky 2008, 2009 a 2010 činil 9,5 %, 4,2 % a 0,8 %. HDP na obyvatele v paritě kupní síly činilo v roce 2010 zhruba 3 800 dolarů, a Irák tak byl v tomto ohledu 160. státem na světě. Nezaměstnanost dosahuje zhruba 50 %, z pracujícího obyvatelstva 21 % pracuje v zemědělství, 19 % v průmyslu a 60 % ve službách. Podíl žen na trhu práce je zhruba 17 %. K největším zaměstnavatelům patří státní sektor, např. v [[kurdistán]]ských provinciích v něm pracuje až 50 % zaměstnanců.{{Citace elektronické monografie [632] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu [633] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Irák [634] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/irak-2011-05-10.pdf [635] => | datum vydání = 2011-05-10 [636] => | datum přístupu = 2011-08-15 [637] => | vydavatel = Businessinfo.cz [638] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111134514/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/irak-2011-05-10.pdf [639] => | datum archivace = 2012-01-11 [640] => | nedostupné = ano [641] => }} [642] => [643] => Služby jsou na nejnižší úrovni ze všech odvětví irácké ekonomiky. V poslední době dochází ke zlepšování ve finančních službách, pojišťovnictví, zajišťování městské hromadné dopravy a telekomunikacích, ale zdravotnictví, zásobování pitnou vodou, zásobování elektřinou a školství jsou ve velmi špatném stavu. Základní zdravotní péče a ošetření je poskytováno zdarma. Kvůli bezpečnostní situaci se však v zemi neuskutečňuje téměř žádný cestovní ruch. Významným odvětvím se stále větším podílem na HDP je stavebnictví. [644] => [645] => V prvních letech po začátku války v Iráku zaznamenával stát velkou míru [[inflace]] (běžně přes 30 %), ale v roce 2010 byl jeho [[index spotřebitelských cen]] již pouze 2,4 %. Měnou je [[irácký dinár]], jehož směnný kurz v roce 2010 byl 1 170 dinárů za dolar. [646] => [647] => === Zemědělství === [648] => [[Soubor:Iraqi Kurdish villagers in field near Turkish border.jpg|náhled|Kurdští zemědělci nedaleko hranic s Tureckem]] [649] => [[Soubor:Dates005.jpg|náhled|vlevo|[[Datle]], jeden z nejvýznamnějších zemědělských produktů Iráku]] [650] => Půda patří z většiny soukromým vlastníkům.{{citace elektronické monografie [651] => | url = http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/PNADE241.pdf [652] => | titul = Land Registration and Property Rights in Iraq [653] => | vydavatel = USAID Iraq Local Governance Program [654] => | datum přístupu = 2011-10-30 [655] => | datum vydání = 2005-01 [656] => | jazyk = anglicky [657] => }} V zemi je rozvinutý systém zavodňování a využívají se zemědělské stroje, hnojiva a [[pesticidy]],{{citace elektronické monografie [658] => | url = http://www.tradingeconomics.com/iraq/agricultural-machinery-tractors-wb-data.html [659] => | titul = Agricultural machinery; tractors in Iraq [660] => | vydavatel = Trading Economics [661] => | datum přístupu = 2011-11-03 [662] => | jazyk = anglicky [663] => }} k výraznému vývoji v použití moderních technologií v zemědělství dochází od roku 2003.{{citace elektronické monografie [664] => | url = http://www.fas.usda.gov/country/iraq/development/iraq.asp [665] => | titul = Rebuilding Agriculture and Food Security in Iraq [666] => | vydavatel = Foreign Agricultural Service [667] => | datum přístupu = 2011-11-03 [668] => | jazyk = anglicky [669] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111103062159/http://www.fas.usda.gov/country/Iraq/development/iraq.asp [670] => | datum archivace = 2011-11-03 [671] => | nedostupné = ano [672] => }} Podíl zemědělství na HDP činí necelých 10 %, na zaměstnanosti pak něco málo přes 20 %. Zhruba 2/3 populace jsou závislé na potravinách z jiných zemí, kterých se dováží téměř dva miliony tun ročně. V roce 2009 Irák vyprodukoval 1,7 milionu tun [[pšenice]] a 0,5 milionu tun [[ječmen]]e. Do irácko-íránské války v roce 1980 byl Irák největším producentem [[datle|datlí]] na světě s 596 920 [[Kilogram#Tuna|tunami]] ročně (1980), kvůli konfliktům se ale v žebříčku propadl a v současnosti (2009) je sedmým největším producentem s 507 002 tunami ročně.{{citace elektronické monografie [673] => | url = http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx [674] => | titul = FAOSTAT [675] => | vydavatel = [[Organizace pro výživu a zemědělství]] [676] => | datum přístupu = 2011-10-01 [677] => | jazyk = anglicky [678] => }} Ministerstvo zemědělství se snaží o rehabilitaci tohoto odvětví. Nejvýdělečnější zemědělskou plodinou je [[rajče jedlé]], kterého v roce 2009 Irák vyprodukoval 913 493 tun. Dále se v Iráku pěstuje [[pšenice]], [[ječmen setý]], [[rýže]] a [[zelenina]]. Co se týče živočišné výroby, v roce 2009 Irák vyprodukoval 47 493 tun [[hovězí maso|hovězího masa]], 46 984 tun [[Skopové maso|jehněčího masa]], 48 312 tun [[kuřecí maso|kuřecího masa]] a 915,6 milionu vajec. [679] => [680] => === Infrastruktura === [681] => Do 80. let 20. století byla irácká [[infrastruktura]] jednou z nejlepších na Blízkém východě. Kvůli válkám ale byla velká část poničena a Irák se na její rozvoj nesoustředil. V zemi je nedostatečné zásobování pitné vody, nedostatek zdravotních zařízení a špatně fungující veřejná rozvodná síť elektřiny,{{citace elektronické monografie [682] => | url = http://www.cfr.org/iraq/iraqs-faltering-infrastructure/p10971 [683] => | titul = Iraq's Faltering Infrastructure [684] => | datum vydání = 2006-06-22 [685] => | vydavatel = Council on Foreign Relations [686] => | jazyk = anglicky [687] => | autor = Beehner, L [688] => | datum přístupu = 2011-10-01 [689] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110708100556/http://www.cfr.org/iraq/iraqs-faltering-infrastructure/p10971 [690] => | datum archivace = 2011-07-08 [691] => | nedostupné = ano [692] => }} která např. v Bagdádu funguje průměrně pouze 5 hodin denně. Celkový rozsah silnic v Iráku je přes 44 900 km, z toho zhruba 37 900 km je zpevněných; počet automobilů je zhruba 2 miliony. Irák má 104 letišť, z toho 75 se zpevněnou dráhou, a 21 [[heliport]]ů. Z tohoto počtu je 5 letišť mezinárodních – [[Mezinárodní letiště Bagdád|v Bagdádu]], Basře, Arbílu, Sulajmáníje a Nadžafu. Státní leteckou společností je [[Iraqi Airways]]. Stát má dále 2 272 km železničních tratí, které jsou ale často nefunkční. Modernizace železnic je nicméně naplánována do budoucna a Irák do této oblasti investuje. Říční dopravu využívají jen malí podnikatelé a rybáři. Irák má v současnosti pouze jednu obchodní loď, protože zbylé byly během válek zničeny, ale snaží se vybudovat obchodní flotilu a na konci září 2011 oznámil koupi tří [[nákladní loď|nákladních lodí]].{{citace elektronického periodika [693] => | url = http://www.aknews.com/en/aknews/2/264272/ [694] => | titul = Iraq to buy 3 cargo ships in China [695] => | periodikum = AK News [696] => | datum vydání = 2011-09-29 [697] => | příjmení = al-Wannan [698] => | jméno = Jaafar [699] => | jazyk = anglicky [700] => | datum přístupu = 2011-11-03 [701] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111125103432/http://www.aknews.com/en/aknews/2/264272/ [702] => | datum archivace = 2011-11-25 [703] => | nedostupné = ano [704] => }} [705] => [706] => V oblasti [[telekomunikace|telekomunikací]] se Irák rychle rozvíjí. Přístup k pevné lince mělo v roce 2009 zhruba 1 000 000 domácností a počet mobilních telefonů dosahoval téměř 20 milionů. Přístup k internetu mělo asi 325 000 lidí. V Iráku operuje zhruba 80 rozhlasových stanic a 20 televizních stanic a dostupné je satelitní zahraniční vysílání. [707] => [708] => == Obyvatelstvo == [709] => [[Soubor:Ethnoreligious Iraq.svg|náhled|Hlavní etnicko-náboženské skupiny v Iráku
[710] => {{legenda|#ffaaaa|Arabové ([[Ší'itský islám|ši'íté]])}} [711] => {{legenda|#aaffcc|Arabové ([[Sunnitský islám|sunnité]])}} [712] => {{legenda|#eeffaa|muslimští [[Kurdové]]}} [713] => {{legenda|#ccaaff|[[Asyřané]]}} [714] => {{legenda|#cdde87|[[Jezídové]]}} [715] => {{legenda|#ff9955|[[iráčtí Turkmeni]]}}]] [716] => [717] => Podle odhadu [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] z roku 2011 žije v Iráku 32 847 000 obyvatel{{citace elektronické monografie [718] => | url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2011/01/weodata/weorept.aspx?sy=2008&ey=2011&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=433&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC%2CLP&grp=0&a=&pr.x=19&pr.y=18 [719] => | titul = Iraq [720] => | vydavatel = [[Mezinárodní měnový fond]] [721] => | datum přístupu = 2011-08-25 [722] => | datum aktualizace = 2011-03 [723] => | jazyk = anglicky [724] => }} a podle údajů [[Central Intelligence Agency|CIA]] 30 399 572 lidí. Zhruba 75–80 % z nich jsou [[Arabové]] a 15–20 % jsou [[Kurdové]]. Dalšími skupinami obyvatel jsou [[Asyřané]] a [[iráčtí Turkmeni]]. V jižním Iráku v roce 2003 žilo přibližně 20 000 [[bažinní Arabové|bažinných Arabů]] (Madánů).{{citace elektronického periodika [725] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/2807821.stm [726] => | titul = Iraq's 'devastated' Marsh Arabs [727] => | periodikum = [[BBC]] [728] => | datum vydání = 2003-03-03 [729] => | datum přístupu = 2011-08-25 [730] => | jazyk = anglicky [731] => | autor = Sharp, H [732] => }} Dále v Iráku žije několik tisíc [[Adygejci|Čerkesů]], [[Arméni|Arménů]] a [[Čečenci|Čečenců]].{{citace elektronické monografie [733] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/118238/Circassian [734] => | titul = Circassian [735] => | vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]] [736] => | datum přístupu = 2011-08-25 [737] => | jazyk = anglicky [738] => }}{{citace elektronického periodika [739] => | url = http://www.rferl.org/content/article/1053693.html [740] => | titul = Iraq: Tiny Ethnic-Armenian Community Survived Hussein, Making It In Postwar Times [741] => | periodikum = [[Svobodná Evropa]] [742] => | datum přístupu = 2011-08-25 [743] => | datum vydání = 2004-08-06 [744] => | jazyk = anglicky [745] => }}{{citace elektronické monografie [746] => | url = http://belfercenter.ksg.harvard.edu/publication/12785/chechens_in_the_middle_east.html [747] => | titul = Chechens in the Middle East: Between Original and Host Cultures [748] => | vydavatel = Caspian Studies Program [749] => | datum přístupu = 2011-08-25 [750] => | autor = Kailani, W [751] => | jazyk = anglicky [752] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110722061015/http://belfercenter.ksg.harvard.edu/publication/12785/chechens_in_the_middle_east.html [753] => | datum archivace = 2011-07-22 [754] => | nedostupné = ano [755] => }} [[Úřední jazyk|Úředními jazyky]] jsou [[arabština]] a [[kurdština]]. Dalšími častými jazyky jsou [[syrština]] a [[turkmenština]]. V některých regionech mohou být podle irácké ústavy za úřední prohlášeny i další jazyky, pokud s tím většina lidí souhlasí v [[referendum|referendu]].{{citace elektronické monografie [756] => | url = http://www.uniraq.org/documents/iraqi_constitution.pdf [757] => | titul = Irácká ústava [758] => | jazyk = anglicky [759] => | datum přístupu = 2011-08-25 [760] => | kapitola = Article 4 [761] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120213155850/http://uniraq.org/documents/iraqi_constitution.pdf [762] => | datum archivace = 2012-02-13 [763] => | nedostupné = ano [764] => }} [765] => [766] => Podle odhadů z roku 2011 je 38 % Iráčanů mladších 15 let a [[medián]]ový věk je 20,9 let. Roční přirozený přírůstek obyvatelstva činí 2,4 % a [[plodnost#úhrnná plodnost|úhrnná plodnost]] je 3,67 dítěte na ženu. [[Porodnost]] je 28,8 narozených na 1000 osob a [[úmrtnost]] 5,4 zemřelých na 1000 osob. [[Střední délka života]] je v průměru 70 let, mezi rozšířené choroby patří např. [[průjem]], [[hepatitida A]] a [[břišní tyfus]]. Celkem 66 % obyvatel žije ve městech, z nichž největší jsou [[Bagdád]], [[Basra]], [[Mosul]], [[Irbíl|Arbíl]] a [[Sulejmánie|Sulajmáníja]]. Čtvrtina obyvatel žije pod hranicí chudoby. 91 % obyvatel ve městech a 55 % na vesnici má přístup k pitné vodě, 73 % obyvatel má přístup ke zdravotnickým zařízením, která ale často trpí nedostatkem kvalifikovaného personálu. Od roku 2003 je na dodávkách pitné vody od [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]] závislých přes 200 000 Iráčanů.{{citace elektronické monografie [767] => | url = http://www.unicef.org/infobycountry/iraq_43232.html [768] => | titul = Iraq’s water and sanitation crisis adds to dangers faced by children and families [769] => | vydavatel = [[Dětský fond Organizace spojených národů]] [770] => | datum aktualizace = 2008-03-19 [771] => | datum přístupu = 2011-10-23 [772] => | jazyk = anglicky [773] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111227024455/http://www.unicef.org/infobycountry/iraq_43232.html [774] => | datum archivace = 2011-12-27 [775] => | nedostupné = ano [776] => }} [777] => [778] => Podle ústavy mají ženy stejné právo jako muži, ale v zákonech i praxi jsou často diskriminovány, např. nuceny k dodržování přísného stylu oblékání nebo k předčasným manželstvím. Problémem je i domácí násilí na ženách, [[vražda ze cti|vraždy ze cti]] a [[ženská obřízka]], která je rozšířena hlavně v kurdském regionu. [779] => [780] => === Náboženství === [781] => {{viz též|Židé v Iráku}} [782] => {{Bar box [783] => | title=Náboženství v Iráku, 2015{{cite web |title=Religions in Iraq |url=https://gulf2000.columbia.edu/images/maps/Iraq_Religions_lg.png |website=www.gulf2000.columbia.edu}} [784] => | titlebar=#ddd [785] => | float=left [786] => | bars= [787] => {{Bar percent|[[Ší'itský islám]]|lime|64.4}} [788] => {{Bar percent|[[Sunnitský islám]]|green|30.9}} [789] => {{Bar percent|[[Gnosticismus]]/[[Jezídismus]]|brown|3.4}} [790] => {{Bar percent|[[Křesťanství]]|red|1.21}} [791] => {{Bar percent|Ostatní|orange|0.09}} [792] => }} [793] => Naprostá většina Iráčanů (97 %) je [[islám|muslimského]] vyznání, z toho 60–65 % tvoří [[Ší'itský islám|šíité]] a 32–37 % [[Sunnitský islám|sunnité]]. V Iráku se nacházejí dvě posvátná města šíiitů – [[Nadžaf]] a [[Karbalá]]. Zvláštní náboženskou skupinou jsou [[Jezídové]], což jsou většinou Kurdové, jejichž náboženství kombinuje prvky několika jiných náboženství, mezi nimi křesťanství a islámu. [794] => [795] => Ke [[křesťanství]] a ostatním náboženstvím se hlásí 3 % obyvatel. Mezi křesťanské církve v Iráku patří [[Chaldejská katolická církev]], [[Syrská pravoslavná církev]] a [[Asyrská církev Východu|Asyrská východní církev]].{{Citace elektronické monografie [796] => | vydavatel = Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu [797] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Irák [798] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/irak-2011-05-10.pdf [799] => | datum vydání = 2011-05-10 [800] => | datum přístupu = 2011-08-15 [801] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111134514/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/irak-2011-05-10.pdf [802] => | datum archivace = 2012-01-11 [803] => | nedostupné = ano [804] => }} Na iráckém území žijí křesťané asi 2 000 let. V dnešní době se koncentrují hlavně v [[Bagdád]]u, [[Basra|Basře]], [[Kirkúk]]u, [[Arbíl]]u a [[Mosul]]u.{{citace elektronického periodika [805] => | url = http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-11669994 [806] => | titul = Iraqi Christians' long history [807] => | periodikum = [[BBC]] [808] => | jazyk = anglicky [809] => | datum vydání = 2010-11-01 [810] => }} Před [[válka v Iráku|válkou v Iráku]] jejich počet dosahoval okolo 800 000 lidí, po sesazení Saddáma Husajna se ale kvůli nepřátelskému chování ze strany muslimů{{citace elektronického periodika [811] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7295145.stm [812] => | titul = Christians besieged in Iraq [813] => | periodikum = [[BBC]] [814] => | jazyk = anglicky [815] => | datum vydání = 2008-03-13 [816] => | autor = Harrison, F [817] => }}{{citace elektronického periodika [818] => | url = http://edition.cnn.com/2010/WORLD/meast/11/11/iraq.christian.attacks/ [819] => | titul = Iraqi Christians welcome in north, Kurdish leader says [820] => | periodikum = [[CNN]] [821] => | jazyk = anglicky [822] => | datum vydání = 2010-11-11 [823] => | autor = Karadsheh, J [824] => }} asi polovina z nich odstěhovala do [[Sýrie]] a menší počet do [[Jordánsko|Jordánska]]. V Bagdádu a na jihu země žije zhruba 5 000 [[mandejci|mandejců]], jejichž náboženství starší než křesťanství z velké části čerpá z mezopotamského náboženství. [825] => [826] => V roce 1941 bylo na iráckém území asi 150 000 [[Židé v Iráku|Židů]], od té doby byli ale vládou soustavně pronásledováni, většina z nich po založení [[Izrael]]e v roce 1948 Irák opustila a dnes jich tam žije méně než 100.{{citace elektronického periodika [827] => | url = http://www.usatoday.com/news/world/iraq/2003-07-27-iraq-jews-usat_x.htm [828] => | titul = Embattled Jewish community down to last survivors [829] => | periodikum = [[USA Today]] [830] => | jazyk = anglicky [831] => | datum vydání = 2003-07-27 [832] => | autor = Stone, A [833] => }} [834] => [835] => === Uprchlíci === [836] => Od počátku [[válka v Iráku|druhé války v Zálivu]] do roku 2007 uprchly z Iráku přes 2 miliony obyvatel, další 2 miliony byly vyhnány z domova a přestěhovaly se na jiné místo v Iráku.{{citace elektronického periodika [837] => | titul = UN warns of five million Iraqi refugees [838] => | periodikum = [[The Independent]] [839] => | datum vydání = 2007-06-10 [840] => | autor = Cockburn, P [841] => | url = http://www.independent.co.uk/news/world/middle-east/un-warns-of-five-million-iraqi-refugees-452522.html [842] => | jazyk = anglicky [843] => | datum přístupu = 2011-08-27 [844] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111022044725/http://www.independent.co.uk/news/world/middle-east/un-warns-of-five-million-iraqi-refugees-452522.html [845] => | datum archivace = 2011-10-22 [846] => }} V [[Sýrie|Sýrii]] je přes milion iráckých uprchlíků{{citace elektronické monografie [847] => | titul = Suffering in Silence: Iraqi Refugees in Syria [848] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [849] => | datum vydání = 2008-10-14 [850] => | url = http://www.amnesty.org/en/library/asset/MDE14/010/2008/en/7f39d610-2042-11dd-a784-8b9c94c1f93f/mde140102008eng.pdf [851] => | jazyk = anglicky [852] => | datum přístupu = 2011-08-27 [853] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110112025531/http://www.amnesty.org/en/library/asset/MDE14/010/2008/en/7f39d610-2042-11dd-a784-8b9c94c1f93f/mde140102008eng.pdf [854] => | datum archivace = 2011-01-12 [855] => | nedostupné = ano [856] => }} a další asi půl milionu je v [[Jordánsko|Jordánsku]]. Další jsou v [[Libanon]]u, [[Egypt]]ě, arabských státech v [[Perský záliv|Perském zálivu]], [[Írán]]u a [[Turecko|Turecku]].{{citace monografie [857] => | titul = The Iraq Effect: The Middle East After the Iraq War [858] => | vydavatel = Rand Publishing [859] => | rok = 2010 [860] => | autor = Wehrey, F. M [861] => | url = http://books.google.com/books?id=i-3LAlfW7DIC&lpg=PR16&dq=The%20Iraqi%20Refugees%3A%20The%20New%20Crisis%20in%20the%20Middle%20East&hl=cs&pg=PA96#v=onepage&q&f=false [862] => | isbn = 0833047884 [863] => | strany = 96 a 149 [864] => | jazyk = anglicky [865] => }} Tato krize je největší uprchlickou krizí na [[Blízký východ|Blízkém východě]] od [[první arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelské války]] v roce 1948. Podle odhadů [[Organizace spojených národů|OSN]] Irák přišel o 40 % střední třídy.{{citace elektronického periodika [866] => | titul = Conflict in Iraq [867] => | periodikum = San Francisco Chronicle [868] => | datum vydání = 2007-01-16 [869] => | autor = Lochhead, C [870] => | url = http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?file=/c/a/2007/01/16/MNG2MNJBIS1.DTL [871] => | jazyk = anglicky [872] => }} [873] => [874] => Mnoho dětí uprchlíků nechodí do školy, protože rodiče se bojí odhalení jejich ne vždy legálního pobytu. Mnoho jich taky ilegálně pracuje, aby uživili své rodiny. V Sýrii se problémem stala dětská a ženská prostituce, ke které se uprchlíci uchylují kvůli nedostatku práce.{{citace elektronického periodika [875] => | titul = Desperate Iraqi Refugees Turn to Sex Trade in Syria [876] => | periodikum = [[The New York Times]] [877] => | datum vydání = 2007-05-29 [878] => | autor = Zoepf, K [879] => | url = http://www.nytimes.com/2007/05/29/world/middleeast/29syria.html?pagewanted=1 [880] => | jazyk = anglicky [881] => }} [882] => [883] => == Kultura == [884] => [[Soubor:Kerbela Hussein Moschee.jpg|náhled|[[Husajnova mešita]] v [[Karbalá|Karbale]]]] [885] => [[Soubor:Hatra ruins.jpg|náhled|Ruiny města [[Hatra]]]] [886] => Stáří irácké kultury sahá až do starověké [[Mezopotámie]], kdy na tomto území žili [[Sumer]]ové, [[Akkadská říše|Akkadové]], [[Babylonie|Babylonci]] a [[Asyřané]]. V této době byly postaveny např. [[visuté zahrady Semiramidiny]], [[Ištařina brána]] a mnohé chrámy zasvěcené mezopotamským bohům, mezi něž patřily i [[zikkurat]]y. Jeden ze zikkuratů, pravděpodobně ten v [[Borsippa|Borsippě]] nedaleko Bagdádu, sloužil jako předloha k biblické [[Babylonská věž|Babylonské věži]]. Od poloviny 7. století se vlády nad zemí ujali [[muslim]]ové a od té doby se v Iráku projevuje islámská kultura.{{citace monografie [887] => | url = http://books.google.com/books?id=uI3743zcmmMC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false [888] => | titul = Iraq the Culture [889] => | jazyk = anglicky [890] => | příjmení = Fast [891] => | jméno = April [892] => | rok = 2010 [893] => | vydavatel = Crabtree Publishing Company [894] => | strany = 4–10 [895] => }} Mezi nejvýznamnější islámské stavby v Iráku patří [[Alího mešita]] (třetí nejposvátnější mešita šíitského islámu, ve městě [[Nadžaf]]), [[al Askarího mešita]] ([[Samarra]]) a [[Husajnova mešita]]([[Karbalá]]). [896] => [897] => Centrem irácké kultury je [[Bagdád]], kde se míchají západní umělecké projevy (např. [[balet]], [[divadlo]] a [[moderní umění]]) s tradičnějším blízkovýchodním uměním. Významnými uměleckými formami v Iráku jsou [[poezie]], [[malířství]] a [[sochařství]]. Iráčané k většině běžných záležitostí využívají [[gregoriánský kalendář]], k náboženským svátkům pak [[islámský kalendář|islámský lunární kalendář]]. Nejvýznamnější muslimský svátek je [[ramadán]] a zvláště pak [[Íd al-Fitr]], oslava konce ramadánu. Ministerstvo kultury a informací se snaží o zachování tradičních druhů povolání jako např. zpracování [[měď|mědi]] a [[koželužství]]. Od 50. let se iráčtí umělci a intelektuálové snažili vytvořit novou národní identitu skrze odkazy na civilizace dávné [[Mezopotámie]]. Režim strany [[Baas]] toto snažení podporoval výstavbou [[archeologie|archeologických]] muzeí a pořádáním kulturních festivalů. Saddám Husajn na jednu stranu umění podporoval, ale cenzuroval a zakazoval ty umělecké projevy, které ho kritizovaly. Také zakázal některé svátky kvůli obavě, že velká setkání lidí by se mohla vést k demonstracím proti vládě. [898] => [899] => Nejvýznamnějším muzeem je [[Irácké národní muzeum]] umístěné v Bagdádu. Na seznamu [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] jsou zapsána tři irácká města: [[Aššúr]], Samarra a [[Hatra]].{{citace elektronické monografie [900] => | url = http://whc.unesco.org/en/statesparties/iq [901] => | titul = Iraq [902] => | vydavatel = [[UNESCO]] [903] => | datum přístupu = 2011-10-02 [904] => | jazyk = anglicky [905] => }} Mezi další významná historická města sloužící jako archeologické lokality patří [[Ninive]], [[Kiš]], [[Akkad]], [[Lagaš]], [[Eridu]], [[Ur (město)|Ur]], [[Uruk]], [[Nimrud]], [[Babylón]] a [[Nippur]]. Z mezopotamského období se zachovaly také různé sochy, malby a texty vyryté do hliněných tabulek ([[Epos o Gilgamešovi]], [[Chammurapiho zákoník]]).{{Citace elektronické monografie [906] => | příjmení = Lloyd [907] => | jméno = Seton H.F [908] => | titul = Mesopotamian art and architecture [909] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/376897/Mesopotamian-art-and-architecture [910] => | datum přístupu = 2011-10-25 [911] => | vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]] [912] => | jazyk = anglicky [913] => }} Jedním z kandidátů na zápis do seznamu UNESCO je citadela v [[Irbíl|Arbílu]], která se svou sedmitisíciletou historií patří mezi nejstarší nepřetržitě obydlená městská sídla na světě.{{citace elektronické monografie [914] => | url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5479/ [915] => | titul = Erbil Citadel [916] => | vydavatel = UNESCO World Heritage Centre [917] => | jazyk = anglicky [918] => | datum přístupu = 2011-10-26 [919] => }} [920] => [921] => === Vzdělání a věda === [922] => Na území Iráku se narodili dva legendární vědci islámského zlatého věku. Rodákem z [[Basra|Basry]] byl [[Alhazen]] (Abú ʿAlí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtham), který proslul především výzkumem světla a položil tak základy [[Optika|optiky]]. S [[Kúfa|Kúfou]] je zase spojena činnost [[Geber]]a (Abú Músa Džábir ibn Hajjána), který udělal zásadní kroky na cestě od [[alchymie]] k [[chemie|chemii]] a objevil například [[Destilace|destilaci]], [[Krystalizace|krystalizaci]], [[Kyselina dusičná|kyselinu dusičnou]] nebo [[Lučavka královská|lučavku královskou]]. [923] => [924] => Zhruba 75 % obyvatel je [[gramotnost|gramotných]], průměrná doba strávená vzděláváním (od primárního do terciárního) je 10 let. Povinná školní docházka je do šesté třídy, poté žáci píší celostátní zkoušky, které rozhodnou o postupu do vyšších ročníků. Od sedmé třídy je většina škol rozdělena na chlapecké a dívčí. Do roku 2003 neexistovaly soukromé školy, ale v roce 2010 jich už bylo přes 200.{{citace elektronického periodika [925] => | url = http://www.reuters.com/article/2010/06/29/us-iraq-education-idUSTRE65S3B820100629 [926] => | titul = Iraqis seek out private schools to educate children [927] => | periodikum = [[Reuters]] [928] => | autor = Aseel Kami, A., Chaudhry, S [929] => | datum vydání = 2010-06-29 [930] => | jazyk = anglicky [931] => | datum přístupu = 2011-10-25 [932] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121101022422/http://www.reuters.com/article/2010/06/29/us-iraq-education-idUSTRE65S3B820100629 [933] => | datum archivace = 2012-11-01 [934] => }} Vzdělávací instituce jsou na špatné úrovni, mnoho profesorů emigrovalo během vlády Saddáma Husajna a od roku 2003 se mnoho dalších stalo oběťmi výhrůžek a fyzického napadání, což vedlo k další vlně emigrace. Většina z celkových 13 univerzit a dalších 40 institucí vysokého vzdělání byla navíc vypleněna v souvislosti s nepokoji v roce 2003 a potřebovala přestavbu, stejně jako zhruba 80 % z celkových 15 000 budov nižšího vzdělání, které byly kvůli nízkým dotacím za Husajnovy vlády ve špatném stavu. [935] => [936] => === Sport === [937] => Nejoblíbenějším sportem v Iráku je [[fotbal]]. V roce 2007 [[irácká fotbalová reprezentace|irácká reprezentace]] vyhrála [[mistrovství Asie ve fotbale 2007|mistrovství Asie ve fotbale]].{{Citace elektronického periodika [938] => | titul = Irák senzačně vyhrál titul v Asii [939] => | periodikum = iDNES.cz [940] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/irak-senzacne-vyhral-titul-v-asii.A070729_164436_fot_reprez_no [941] => | datum vydání = 2007-07-29 [942] => | datum přístupu = 2020-08-29 [943] => }} Získala rovněž zlato na [[Asijské hry|Asijských hrách]] v roce 1982 a jednou se kvalifikovala na [[Mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]], a to v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1986|1986]]. Nejúspěšnějším iráckým fotbalovým klubem je [[Al-Shorta SC]], který se v roce 1971 probojoval do finále [[Liga mistrů AFC|Ligy mistrů AFC]], kde pak odmítl nastoupit proti izraelskému klubu [[Maccabi Tel Aviv FC|Maccabi Tel Aviv]], jemuž tak připadl titul. Roku 1948 se Irák poprvé účastnil [[Letní olympijské hry 1948|olympijských her]], z druhé účasti v roce [[Letní olympijské hry 1960|1960]] si odnesl bronzovou medaili ze [[vzpírání]] díky [[Abdul Wahid Aziz]]ovi, který vybojoval rovněž bronz na [[Mistrovství světa ve vzpírání|světovém šampionátu]] ve Varšavě roku 1959. Dosud jde o jedinou olympijskou medaili pro Irák. Od roku 1980 se iráčtí sportovci účastní letních olympijských her pravidelně, ale zatím se neobjevili na zimních olympijských hrách. [944] => [945] => === Kuchyně === [946] => {{viz též|Irácká kuchyně}} [947] => [[Soubor:Flickr - The U.S. Army - Soldier and locals share a pre-Ramadan feast.jpg|náhled|Stůl s iráckým jídlem]] [948] => Irácká kuchyně má tradici starou 10 000 let (viz [[arabská kuchyně]]). Svého vrcholu dosáhla v Bagdádu v době, kdy toto město bylo centrem islámské říše. Později byla výrazně ovlivněna kuchyněmi sousedních zemí, převážně [[Íránská kuchyně|íránskou]], [[Turecká kuchyně|tureckou]] a syrskou. Jako všechny ostatní oblasti kultury je i irácká kuchyně ovlivněna [[islám]]em, což se projevuje mimo jiné zákazem konzumace [[vepřové maso|vepřového masa]] a [[alkoholický nápoj|alkoholu]].{{citace elektronické monografie [949] => | url = http://www.sbs.com.au/food/cuisineindex/RecipeByCuisineMain/381 [950] => | titul = Iraqi recipes and Iraqi food [951] => | jazyk = anglicky [952] => | datum přístupu = 2011-10-25 [953] => | vydavatel = SBS Food [954] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111015232552/http://www.sbs.com.au/food/cuisineindex/RecipeByCuisineMain/381 [955] => | datum archivace = 2011-10-15 [956] => | nedostupné = ano [957] => }} Oblíbeným pokrmem je maso, nejčastěji [[kuřecí maso|kuřecí]] a [[jehněčí maso|jehněčí]] v různých provedeních, jako [[kebab]], [[khouzí]] (skopové maso s rýží) a [[kibbe]] (pšeničné kuličky s masem). Nejčastější přílohou k masu je [[rýže]]. Mezi další běžná jídla patří [[dolma]] (plněná zelenina), [[jogurt]], [[datle]] nebo [[masguf]], grilovaná rybí specialita, která je považovaná za irácké národní jídlo. Jako koření se nejčastěji používá směs [[baharat]].{{citace elektronické monografie [958] => | url = http://www.thingsasian.com/stories-photos/3592 [959] => | titul = Foods of Iraq: Enshrined With A Long History [960] => | jazyk = anglicky [961] => | datum přístupu = 2011-10-25 [962] => | vydavatel = ThingsAsian [963] => }} [964] => [965] => == Odkazy == [966] => === Poznámky === [967] => [968] => [969] => === Reference === [970] => [971] => [972] => === Literatura === [973] => ==== Česky ==== [974] => * {{Citace monografie | příjmení1 = Gombár | jméno1 = Eduard | příjmení2 = Pecha | jméno2 = Lukáš | titul = Dějiny Iráku | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2013 | počet_stran = 702 | isbn = 978-80-7422-249-8}} [975] => * {{Citace monografie | příjmení = Musil | jméno = Alois | odkaz na autora = Alois Musil | rok = 1935 | titul = Mezi Eufratem a Tigridem : Nový Irák | vydavatel = Melantrich | místo = Praha | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:07560d40-1b03-11e5-8cc8-005056827e52 | počet stran = 167}} [976] => * {{Citace monografie | příjmení = Ponížilová | jméno = Martina | odkaz na autora = | titul = Irák | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 168 | isbn = 978-80-7277-491-3 | edice = Stručná historie států}} [977] => * {{Citace monografie | příjmení = Přebinda | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Cesta k soudobému Iráku : Núrí as-Sacíd a dějiny irácké monarchie (1920-1958) | vydavatel = Montanex | místo = Ostrava | rok = 2005 | počet stran = 155 | isbn = 80-7225-189-9}} [978] => * {{Citace monografie | příjmení = Raděj | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Irácké povstání v letech 2003-2009 : strategie, taktika a ideologie islámských radikálních a nacionalistických uskupení | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 210 | isbn = 80-7225-189-9}} [979] => * {{Citace monografie | příjmení = Sluglett | jméno = Peter | příjmení2 = Farouk-Sluglettová | jméno2 = Marion | titul = Irák od roku 1958: Od revoluce k diktatuře | vydavatel = Volvox Globator | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-7207-500-4 | počet stran = 450}} [980] => * {{Citace monografie | příjmení = Tauer | jméno = Felix | odkaz na autora = Felix Tauer | titul = Svět islámu : dějiny a kultura : nástin politického, sociálního, hospodářského a kulturního vývoje zemí, do nichž proniklo učení arabského proroka, od jeho vystoupení do konce první světové války | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | vydání = 2 | počet stran = 445 | isbn = 80-7021-828-2}} [981] => * {{Citace monografie | příjmení = West | jméno = Francis J | rok = 2010 | titul = Nejmocnější kmen : válka, politika a ukončení přítomnosti v Iráku | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | isbn = 978-80-206-1142-0}} [982] => [983] => ==== Anglicky ==== [984] => * {{Citace monografie | editoři = Saad Z. Jassim, Jeremy C. Goff | rok = 2006 | titul = Geology of Iraq | vydavatel = Dolin; Moravian Museum | místo = Prague; Brno | isbn = 80-7028-287-8}} [985] => * {{Citace monografie | rok = 2009 | titul = Hard lessons : The Iraq reconstruction experience | url = https://archive.org/details/hardlessonsiraqr0000unse | vydavatel = U. S.Document Printing Office | místo = Washington | isbn = 978-0-16-080817-3}} [986] => * {{Citace monografie | rok = 2010 | titul = Iraq | vydavatel = World Trade Press | místo = Petaluma | isbn = 1-60780-366-6}} [987] => * {{Citace monografie | editoři = David Little, Donald K. Swearer | titul = Religion and nationalism in Iraq : a comparative perspective | url = https://archive.org/details/religionnational0000unse_y2m7 | vydavatel = Center for the Study of World Religions | místo = Cambridge, Mass | rok = 2006 | isbn = 0-945454-41-4}} [988] => * {{Citace monografie | korporace = EIU, the Economist Intelligence Unit | titul = Country report. Iraq | rok = c1986- | vydavatel = The Unit | místo = London}} [989] => * {{Citace monografie | příjmení = Algaze | jméno = Guillermo | rok = 2008 | titul = Ancient Mesopotamia at the dawn of civilization: the evolution of an urban landscape | url = https://archive.org/details/ancientmesopotam0000alga | vydavatel = University of Chicago Press | místo = Chicago | isbn = 978-0-226-01377-0}} [990] => * {{Citace monografie | příjmení = Aláví | jméno = Alí | rok = c2007 | titul = The occupation of Iraq : winning the war, losing the peace | vydavatel = Yale University Press | místo = New Haven | isbn = 978-0-300-13614-2}} [991] => * {{Citace monografie | příjmení = Barker | jméno = James A. | příjmení2 = Hamilton | jméno2 = Lee | spolupracovníci = a kol. | rok = 2006 | titul = The Iraq study group report | vydavatel = Vintage Books | místo = New York | isbn = 0-307-38656-2 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/iraqstudygroupre00iraq }} [992] => * {{Citace monografie | příjmení = Gompert | jméno = David C. | příjmení2 = Kelly | jméno2 = Terrence K. | příjmení3 = Watkins | jméno3 = Jessica | rok = 2010 | titul = Security in Iraq : a framework for analyzing emerging threats as U. S. forces leave | vydavatel = RAND | místo = Santa Monica | isbn = 978-0-8330-4771-7}} [993] => * {{Citace monografie | příjmení = Chehab | jméno = Zaki | rok = 2006 | titul = Iraq ablaze : inside the insurgency | url = https://archive.org/details/iraqablazeinside0000cheh | vydavatel = I.B. Tauris | místo = London | isbn = 1-84511-110-9}} [994] => * {{Citace monografie | příjmení = Lukitz | jméno = Liora | rok = 2006 | titul = A quest in the Middle East | url = https://archive.org/details/questinmiddleeas0000luki | vydavatel = I.B. Tauris | místo = London ; New York | isbn = 1-85043-415-8}} [995] => * {{Citace monografie | příjmení = Mūsawī | jméno = Muḥsin Jāsim | rok = 2006 | titul = Reading Iraq : culture and power and conflict | vydavatel = I.B. Tauris | místo = London | isbn = 1-84511-070-6}} [996] => * {{Citace monografie | příjmení = Sassoon | jméno = Joseph | rok = 2009 | titul = The Iraqi refugees : the new crisis in the Middle East | url = https://archive.org/details/iraqirefugeesnew0000sass | vydavatel = I.B. Tauris | místo = London; New York | isbn = 978-1-84511-919-5}} [997] => [998] => === Externí odkazy === [999] => * {{Commonscat|Iraq}} [1000] => * {{Wikicitáty|téma=Irák}} [1001] => * {{Wikislovník|heslo=Irák}} [1002] => * {{Wikizprávy|kategorie=Irák}} [1003] => * [http://special.novinky.cz/irak SPECIÁL: Irák] – speciální příloha na téma Iráku na stránkách Novinky.cz [1004] => * [https://web.archive.org/web/20100107191123/http://www.iraqlinks.com/ Iraq Directory] [1005] => * {{citace elektronické monografie| url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/iraq/report-08-11.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report – Iraq | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-08-17 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky}} [1006] => * {{Citace elektronické monografie [1007] => | titul = Iraq – Amnesty International Report 2011 [1008] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/iraq/report-2011 [1009] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1010] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1011] => | jazyk = anglicky [1012] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110806023945/http://www.amnesty.org/en/region/iraq/report-2011 [1013] => | datum archivace = 2011-08-06 [1014] => | nedostupné = ano [1015] => }} [1016] => * {{Citace elektronické monografie [1017] => | titul = Iraq (2011) [1018] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/iraq [1019] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1020] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1021] => | jazyk = anglicky [1022] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130307040049/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/iraq [1023] => | datum archivace = 2013-03-07 [1024] => | nedostupné = ano [1025] => }} [1026] => * {{Citace elektronické monografie [1027] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1028] => | titul = BTI 2010 — Iraq Country Report [1029] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iraq.pdf [1030] => | datum vydání = 2009 [1031] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1032] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1033] => | místo = Gütersloh [1034] => | jazyk = anglicky [1035] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520213246/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iraq.pdf [1036] => | datum archivace = 2011-05-20 [1037] => | nedostupné = ano [1038] => }} [1039] => * {{Citace elektronické monografie [1040] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [1041] => | titul = Background Note: Iraq [1042] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/6804.htm [1043] => | datum vydání = 2011-05-02 [1044] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1045] => | vydavatel = U. S. Department of State [1046] => | jazyk = anglicky [1047] => }} [1048] => * {{Citace elektronické monografie [1049] => | korporace = CIA [1050] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1051] => | titul = The World Factbook – Iraq [1052] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html [1053] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [1054] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1055] => | jazyk = anglicky [1056] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211125/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html [1057] => | datum archivace = 2018-12-24 [1058] => | nedostupné = ano [1059] => }} [1060] => * {{Citace elektronické monografie [1061] => | korporace = Library of Congress [1062] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1063] => | titul = Country Profile: Iraq [1064] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Iraq.pdf [1065] => | datum vydání = 2010-07-08 [1066] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1067] => | jazyk = anglicky [1068] => }} [1069] => * {{Citace elektronické monografie [1070] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu [1071] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Irák [1072] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/irak-2011-05-10.pdf [1073] => | datum vydání = 2011-05-10 [1074] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1075] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1076] => | jazyk = česky [1077] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111134514/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/irak-2011-05-10.pdf [1078] => | datum archivace = 2012-01-11 [1079] => | nedostupné = ano [1080] => }} [1081] => * {{Citace elektronické monografie [1082] => | příjmení = Blake [1083] => | jméno = Gerald Henry [1084] => | spoluautoři = a kol. [1085] => | titul = Iraq [1086] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/293631/Iraq [1087] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1088] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1089] => | jazyk = anglicky [1090] => }} [1091] => * {{en}} [http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/country_profiles/791014.stm Profil Iráku] na [[BBC|BBC News]] [1092] => [1093] => {{Irák}} [1094] => {{Navboxes [1095] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1096] => | list = {{OPEC}} [1097] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1098] => {{Liga arabských států}} [1099] => }} [1100] => {{Navboxes [1101] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1102] => | list = {{Asie}} [1103] => {{Státy ležící na břehu Perského zálivu}} [1104] => {{Země a území sousedící s Indickým oceánem}} [1105] => }} [1106] => [1107] => {{Dobrý článek}} [1108] => {{Autoritní data}} [1109] => {{Portály|Geografie}} [1110] => [1111] => [[Kategorie:Irák| ]] [1112] => [[Kategorie:Státy Asie|Irák]] [1113] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1932]] [1114] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [] => )

good wiki

Irák

Irák, plným názvem Irácká republika , je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na severu s Tureckem a na východě s Íránem (provincie Kurdistán), na jihovýchodě je pak Perský záliv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Irák

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Bagdád

Basra

Írán

Islám

Jordánsko

Kurdština

Mezopotámie

Mosul

Sýrie

Turecko

Service

About us

Technology

Locations