Array ( [0] => 15497023 [id] => 15497023 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amur [uri] => Amur [3] => Amur River.JPG [img] => Amur River.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=řece}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = 200px [3] => | řeka = Amur [4] => | obrázek = Amurbridge2.jpg [5] => | popisek = most přes řeku v Chabarovsku [6] => | alt = [7] => | délka = 2824 [8] => | průtok = 10800 [9] => | plocha = 1 855 000 [10] => | světadíl = [[Asie]] [11] => | zdrojnice = [[Šilka]], [[Arguň]] [12] => | zeměpisná šířka1 = 53.332778 [13] => | zeměpisná délka1 = 121.480278 [14] => | výška1 = [15] => | ústí = [[Sachalinský záliv]] [16] => | zeměpisná šířka2 = 52.9919 [17] => | zeměpisná délka2 = 140.9677 [18] => | výška2 = 0 [19] => | protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Zabajkalský kraj]], [[Amurská oblast]], [[Židovská autonomní oblast]], [[Chabarovský kraj]])'', {{vlajka a název|Čína}} ''([[Vnitřní Mongolsko]], [[Chej-lung-ťiang]])'' [20] => | povodí = [[Tichý oceán]], [[Ochotské moře]], [[Povodí Amuru]] ''([[Rusko]] 48,23%, [[Čína|ČLR]] 42,62%, [[Mongolsko]] 9,14%, [[Severní Korea]] 0,01%)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Amur] [21] => | mapa = Amur watershed.png [22] => | popisek mapy = mapa povodí řeky [23] => | hčp = [24] => }} [25] => '''Amur''' ({{Vjazyce2|ru|''Амур''}}, {{čínsky|znaky=[[:wikt:黑龍江|黑龍江]]}}, [[mandžuština|mandžusky]] ''Sahaliyan Ula'', {{Vjazyce2|mn|''Хара-Мурэн''}}) je [[řeka]] ve [[Východní Asie|Východní Asii]], která tvoří přirozenou hranici mezi [[Rusko|Ruskem]] ([[Zabajkalský kraj]], [[Amurská oblast]], [[Židovská autonomní oblast]]) a [[Čína|ČLR]] ([[Vnitřní Mongolsko]] a [[Chej-lung-ťiang]]) a na dolním toku protéká jen ''Ruskem'' [[Chabarovský kraj]]. V mongolštině a mandžuštině její jméno znamená ''Černá řeka'' a v čínštině ''řeka Černého draka''. [[Povodí]] ''Amuru'' se rozkládá na území tří států ''Ruska'', ''ČLR'' a [[Mongolsko|Mongolska]]. Převládající část náleží ''Rusku''. Velikostí povodí zaujímá ''Amur'' 4. místo v ''Rusku'' (po [[Jenisej]]i, [[Ob]]u a [[Lena|Leně]]) a 10. místo na světě. Povodí se zvětšilo poté, co se na [[Arguň]] napojila řeka [[Cherlen gol|Cherlen]] odtékající z dříve bezodtokého jezera [[Chulun núr]] (na mapce není vyznačeno). Je 2 824 [[kilometr|km]] dlouhý. Od [[pramen]]ů [[zdrojnice]] řeky [[Arguň]], jíž je čínská řeka [[Chaj-lar-che]], je to 4400 km. Hydrografická síť ''Amuru'' zahrnuje 10 610 řek (z nich je 1 684 kratších než 10 km) a 61 426 [[Jezero|jezer]] o rozloze 10 599 km² (včetně bezodtokých [[Torejská jezera|Torejských jezer]]). Povodí má rozlohu 1 855 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. [26] => [27] => == Průběh toku == [28] => ''Amur'' vzniká [[soutok]]em řek [[Šilka]] a [[Arguň]], přesněji za začátek byl stanoven východní konec [[ostrov]]a [[Bezumnyj]] a ústí přes [[Amurský liman]] do [[Sachalinský záliv|Sachalinského zálivu]] [[Ochotské moře|Ochotského moře]]. Za ústí byla stanovena spojnice [[mys]]ů [[Ozerpach]] a [[Pronge]]. Údolí řeky vzniklo především jako výsledek [[eroze|erozních]] procesů, jejichž směr byl určen [[tektonika|tektonickou činností]]. Podle odlišností vzniku [[Říční údolí|říčního údolí]] rozdělujeme řeku na tři úseky. [29] => * Horní tok (délka 900 km) probíhá od soutoku zdrojnic do [[Blagověščensk]]u, kde do ''Amuru'' ústí [[Zeja (řeka)|Zeja]]. Má převážně horský charakter. Nad přítokem [[Amu-er-che]] je údolí řeky zřetelná. Nevelké kotliny jsou spojené zúženými [[soutěska]]mi mezi nimi. Svahy údolí jsou [[skála|skalnaté]], vysoké a rychlost toku řeky je velká. Zprava až k řece zasahují výběžky pohoří [[Velký Chingan]]. Níže řeka teče mezi [[Amursko-zejská pahorkatina|Amursko-zejskou pahorkatinou]] a [[hřbet (geomorfologie)|hřbetem]] [[Ilchuri Alin]]. Údolí řeky se rozšiřuje a objevují se rozvinuté [[meandr]]y (např. [[Korsakovské krivuny]] dlouhé 45 km a široké 0,6 km). [30] => * Střední tok (délka 1 000 km) probíhá od ''Blagověščensku'' (ústí ''Zeji'') do [[Chabarovsk]]u. Řeka nejprve teče podél sníženého okraje [[Zejsko-burejská nížina|Zejsko-burejské nížiny]] a poté protíná hřbet [[Malý Chingan]] a vtéká do [[Středněamurská nížina|Středněamurské nížiny]]. Na tomto úseku ''Amur'' získává charakter rovinné řeky. Teče širokým údolím a koryto je lemováno nízkými [[bažina]]tými břehy. Na řece jsou mnohé mělčiny a ostrovy. Mezi nimi protékající ramena neboli [[průtok (kanál)|průtoky]], které se zde nazývají [[razboj]]e. Rychlost proudu se snižuje. Výjimku tvoří 150 km dlouhý úsek, na kterém řeka protíná ''Malý Chingan'', kde řeka protéká malebným [[kaňon]]em v jediném korytě a vytváří mohutný vodní tok. Na středním toku získává ''Amur'' hlavní vodní zdroje. Ústí zde do něj všechny hlavní přítoky zleva [[Zeja (řeka)|Zeja]] a [[Bureja]] a zprava [[Sungari]] a [[Ussuri]]. [31] => * Dolní tok začíná u ''Chabarovsku''. Řeka protéká širokým údolím napříč [[Dolnoamurská nížina|Dolnoamurskou nížinou]]. Koryto řeky se rozvětvuje na ramena a široký [[úval]] se vyznačuje velkým množstvím jezer. Jezera jsou spojená s ''Amurem'' [[průtok (kanál)|průtoky]]. Největší jsou [[Boloň]], [[Udyl|Udyľ]], [[Orel (jezero)|Oreľ]], [[Kizi]]. Na tomto úseku přijímá pouze jeden významný [[přítok]], [[Amguň]] a to u samého ústí. Pod [[Nikolajevsk na Amuru|Nikolajevskem na Amuru]] začíná mělký [[Amurský liman]] dlouhý 48 km. [32] => [33] => == Vodní stav == [34] => [[Soubor:Amur Ussuri.jpg|náhled|vlevo|Soutok Amuru a [[Ussuri]] v [[Chabarovsk]]u]] [35] => [[Soubor:Amur River.jpg|náhled|vpravo|Led na Amuru]] [36] => Hlavní část vody (přibližně ⅔) získává řeka díky letním a podzimním [[monzun]]ovým [[déšť|dešťům]]. V zimě zde není mnoho [[sníh|sněhu]] a tak jeho tání na jaře způsobuje pouze málo výrazné zvýšení hladiny. Bezprostředně poté začínají právě letní monzuny. V dubnu stoupá voda díky tání sněhu v rovinách a v květnu díky tání sněhu na horách. Nejnižší úrovně hladiny dosahuje na konci zimy. Rozdíl výšky hladiny činí na horním a středním toku 10 až 15 m a na dolním toku 6 až 7 m. Za léto dochází ke 4 až 6 [[povodeň|povodním]]. V ústí můžeme sledovat [[příliv]]ové a [[odliv]]ové kolísání úrovně hladiny, které dosahuje 1,5 až 2,6 m. Zamrzá nejprve horní tok na začátku listopadu a poté do konce listopadu dolní tok. Rozmrzání začíná na dolním toku na konci dubna a pokračuje až do začátku května na horním toku. Na jaře při tání vznikají [[led]]ové zátarasy, které způsobují zvednutí vodní hladiny až o 15 m. Jindy se při silných deštích rozlévá řeka na středním a dolním toku do šířky 10 až 25 km a takto široká je až 70 dní. Mohou tak být částečně zatopená velká města [[Blagověščensk]] a [[Chabarovsk]]. K velkým záplavám došlo v letech [[1897]], [[1928]], [[1956]]. [[Průměrný roční odtok]] je 343 [[kilometr krychlový|km³]] (tzn. [[Průtok vodního toku|průtok]] 10 800 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]), u ''Chabarovsku'' 7 549 m³/s a u [[Pokrovka|Pokrovky]] na začátku ''Amuru'' 868 m³/s. [37] => [38] => == Využití == [39] => [[Soubor:Набережная стадиона им Ленина Хабаровск фото1.JPG|náhled|Lodní doprava na Amuru]] [40] => [[Soubor:Вид на Амур, Хабаровск.JPG|náhled|Chabarovsk na pravém břehu Amuru]] [41] => Řeka je splavná po celé své délce a je nejdůležitější [[vodní cesta|vodní cestou]] [[Dálný východ|Dálného východu]]. V důsledku nestálosti jeho koryta, zvlášť na dolním toku, vyžaduje udržování splavnosti každoroční zemní práce. Denně unáší řeka 41 000 [[kilogram#tuna|tun]] [[nános]]ů. Hlavní [[přístav]]y jsou [[Pokrovka]], [[Blagověščensk]], [[Leninskoe]], [[Chabarovsk]], [[Komsomolsk na Amuru]], [[Nikolajevsk na Amuru]] ([[Rusko]]) a [[Chej-che (prefektura)|Chej-che]] ([[Čína|ČLR]]). Řeka má významné nevyužité [[hydroenergetický zdroj|hydroenergetické zdroje]]. Co se týká druhového zastoupení [[ryby|ryb]], je jich zde nejvíce ze všech ruských řek (99 druhů). Nejvýznamnější pro průmyslové zpracování jsou [[lososovití|lososovité]] ([[losos keta|kety]], [[losos gorbuša|gorbuše]]). [[Tah ryb]] je v létě i na podzim. Také se loví [[tolstolobec pestrý|tolstolobci]], [[vyza velká|vyzy]], [[jelčík kanadský|jelčíci]], [[jeseteři]]. [42] => [43] => == Historie == [44] => První [[Rusové]] se na ''Amuru'' objevili v roce [[1644]], když sem dorazila skupina [[kozáci|kozáků]] pod vedením [[V. Pojarkov]]a z [[Jakutsk]]a přes [[Lena|Lenu]], [[Aldan (řeka)|Aldan]] a [[Zeja (řeka)|Zeju]]. V letech [[1649]]–[[1651]] vykonal pochod podél ''Amuru'' a po [[Přiamuří]] [[E. P. Chabarov]]. V letech [[1849]]–[[1855]] podrobně prozkoumal [[kapitán]] [[G. I. Něvelskij]] dolní tok řeky. Od let [[1894]]–[[1896]] začal systematický výzkum vodního režimu řeky. Byla zorganizována síť vodoměřících bodů a vykonána řada velkých expedic ([[1901]]–[[1909]], [[1927]]–[[1929]], [[1932]], [[1935]]–[[1936]]). V letech [[1952]]–[[1958]] provedla [[Akademie věd SSSR]] komplexní výzkum ''Amuru''. [45] => [46] => Na Amuru působí [[Amurská válečná flotila]]. [47] => [48] => == Amur v pojmenováních == [49] => Amur je velice významná řeka a jako takový se stal zdrojem pro mnohá jména. Byla podle něj pojmenována [[Amurská oblast]] (federální subjekt [[Rusko|Ruské federace]]) i hokejový klub [[Amur Chabarovsk]]. Stejně tak se promítla do pojmenování organismů žijících v jejím povodí. Jako původní oblast výskytu dala v českém jazyce jméno např. [[amur (ryba)|amurům]] či [[užovka amurská|užovce amurské]]. [50] => [51] => == Reference == [52] => [53] => [54] => == Literatura == [55] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Амур}} [56] => [57] => == Související články == [58] => * [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]] [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * {{Commonscat|Amur River}} [62] => * {{Wikislovník|heslo=Amur}} [63] => [64] => {{Téma v Asii|Mezinárodní vodstvo}} [65] => {{Autoritní data}} [66] => [67] => [[Kategorie:Povodí Amuru| ]] [68] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] [69] => [[Kategorie:Řeky v Zabajkalském kraji]] [70] => [[Kategorie:Řeky v Amurské oblasti]] [71] => [[Kategorie:Řeky v Židovské autonomní oblasti]] [72] => [[Kategorie:Řeky v Chabarovském kraji]] [73] => [[Kategorie:Řeky v Číně]] [74] => [[Kategorie:Geografie Vnitřního Mongolska]] [75] => [[Kategorie:Geografie Chej-lung-ťiangu]] [76] => [[Kategorie:Přítoky Ochotského moře]] [77] => [[Kategorie:Čínsko-ruská státní hranice]] [] => )
good wiki

Amur

Amur ( mandžusky Sahaliyan Ula) je řeka ve Východní Asii, která tvoří přirozenou hranici mezi Ruskem (Zabajkalský kraj, Amurská oblast, Židovská autonomní oblast) a ČLR (Vnitřní Mongolsko a Chej-lung-ťiang) a na dolním toku protéká jen Ruskem Chabarovský kraj. V mongolštině a mandžuštině její jméno znamená Černá řeka a v čínštině řeka Černého draka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rusko','Arguň','Zeja (řeka)','Chabarovsk','Čína','Blagověščensk','Amurská oblast','Chabarovský kraj','Ochotské moře','Amurský liman','Šilka','Mongolsko'

Argun

Blagověščensk

Chabarovsk

Čína

Mongolsko

Rusko

Šilka