Array ( [0] => 14665883 [id] => 14665883 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => An-chuej [uri] => An-chuej [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = Provincie An‑chuej [2] => | vlajka = [3] => | článek o vlajce = [4] => | znak = [5] => | článek o znaku = [6] => | hymna = [7] => | článek o hymně = [8] => | motto = [9] => | článek o mottu = [10] => | překlad motta = [11] => | mapa = Anhui in China (+all claims hatched).svg [12] => | popisek mapy = Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny [13] => | status = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]] [14] => | hlavní město = [[Che-fej]] [15] => | rozloha = 140139,85 [16] => | nejvyšší hora = [[Lien-chua-feng]] [17] => | výška nejvyšší hory = 1873 [18] => | časové pásmo = [19] => | počet obyvatel = 61027171 [20] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [21] => | hdp = [[RMB|¥]] 70 321 (2021)
[[Americký dolar|$]] 10 823 [22] => | jazyk = [[čínština]] [23] => | národnosti = [[Chanové]], [[Chuejové]] [24] => | náboženství = [25] => | forma administrativní jednotky = [26] => | dělení jednotky = 16 [[Městská prefektura|městských prefektur]] [27] => | vznik = 1667 {{Malé|(založení provincie)}}
1952 {{Malé|(obnovení v rámci [[Čína|ČLR]])}} [28] => | titul představitele = Guvernér [29] => | představitel = [[Wang Čching-sien]] [30] => | titul představitele 2 = Tajemník KS Číny [31] => | představitel 2 = [[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]] [32] => | sídlo = [33] => | měna = [[RMB]] [34] => | zkratka = [35] => | nuts = [36] => | spz = 皖 (Wǎn) [37] => | předvolba = [38] => | doména = [39] => | web = http://english.ah.gov.cn/ [40] => | koláž = {{Koláž [41] => | photo1a = El parque nacional de HuangShan. Un espectacular paisaje de montañas rocosas por encima de las nubes. (15732624395).jpg [42] => | photo2a = Skylines of Hefei at Tianehu.jpg [43] => | photo2b = 安徽太平湖.jpg [44] => | photo3a = Bengbu Zhanggong Mountain and Zhanggong Lake.jpg [45] => | photo4a = [46] => | size = 300| [47] => | spacing = 3 [48] => | color = #FFFFF [49] => | border = 3 [50] => | color_border = #FFFFF [51] => | text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. [[Žluté hory]], 2. [[Che-fej]], 3. [[Tchaj-pching-chu|Jezero Tchaj-pching]], 4. panorama města [[Peng-pu]] [52] => }} [53] => | úřední název jiný jazyk = {{Malé|{{Netučně|安徽省}}}} [54] => | stát = Čína [55] => }} [56] => '''An-chuej''' ({{čínsky|výslovnost=zh-Anhui.ogg|znaky=安徽|pchin-jin=Ānhuī}}) je vnitrozemská [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Nachází se ve [[Východní Čína|východní Číně]],{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = Anhui {{!}} History, Map, Cities, Population, & Facts {{!}} Britannica [58] => | periodikum = www.britannica.com [59] => | url = https://www.britannica.com/place/Anhui [60] => | jazyk = en [61] => | datum přístupu = 2023-07-14 [62] => }} v''' '''oblasti povodí [[Chuaj-che|řeky Chuaj]] a''' '''dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], a''' '''sousedí s''' '''provinciemi [[Ťiang-su]], [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]], [[Chu-pej]], [[Che-nan]] a''' '''[[Šan-tung]].{{Citace monografie [63] => | příjmení = Guo [64] => | jméno = Rongxing [65] => | titul = Regional China: A Business and Economic Handbook [66] => | url = https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor [67] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [68] => | místo = Basingstoke [69] => | rok vydání = 2013 [70] => | počet stran = xxvii, 386 [71] => | strany = [https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor/page/10 10]–11 [72] => | isbn = 978-1-137-28767-0 [73] => | poznámka = [Dále jen Guo (2013)] [74] => | jazyk = en [75] => | ref = Guo (2013) [76] => | typ refu = normální [77] => }} Při celkové rozloze 140''' '''139 km² se An-chuej řadí mezi nejmenší čínské provincie, resp. jedná se o''' '''[[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největší administrativní celek provinční úrovně]].{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = 安徽省 (Provincie An-chuej) [79] => | periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu) [80] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E5%AE%89%E5%BE%BD%E7%9C%81/526353 [81] => | datum přístupu = 2023-07-14 [82] => }} V''' '''roce 2020 populace An-chueje přesáhla 61 milionů, a je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel|8. nejlidnatější]],{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) [84] => | vydavatel = National Bureau of Statistics of China [85] => | url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html [86] => | datum vydání = 2021-05-11 [87] => | datum přístupu = 2022-04-22 [88] => }} a''' '''[[Seznam čínských provincií podle hustoty zalidnění|6. nejhustěji zalidněnou provincii]].Respektive 7. nejhustěji zalidněnou provincii, je-li započítána také Čínskou lidovou republikou nárokovaná [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|provincie Tchaj-wan]]. Alternativně se jedná o 11. nejhustěji zalidněný celek na''' '''provinční úrovni, respektive 12., je-li započítána provincie Tchaj-wan. Hlavním a zároveň největším městem provincie je [[Che-fej]]. [89] => [90] => Provincie An-chuej byla ustavena roku [[1667]] za vlády císaře [[Kchang-si]], nicméně její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti, jejíž vývoj silně ovlivnila lokace na pomezí [[Severní a jižní Čína|čínského severu a jihu]]. Celá provincie sestává ze tří geografických regionů – [[Chuaj-pej (region)|Chuaj-pej]], [[Ťiang-chuaj]] a [[Ťiang-nan]] – jež jsou definovány nejvýznamnějšími anchuejskými vodními toky, řekami Chuaj-che a Jang-c’-ťiang. Zatímco severní polovina provincie je převážně rovinatá, jih An-chueje je hornatou oblastí, v níž se mimo jiné nachází [[Žluté hory]] a starověké vesnice [[Si-ti]] a [[Chung-cchun]], oblasti na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]], [[Ťiou-chua-šan]], jedna ze [[Čtyři posvátné hory buddhismu|čtyř posvátných buddhistických hor]], či vrcholy [[Tchien-ču-šan]] a [[Tchien-tchang-čaj]] v [[Ta-pie-šan|pohoří Ta-pie]]. [91] => [92] => == Název == [93] => Provincie svůj název získala ze [[Splynulina|splynutí]] jmen dvou měst – „An“ ({{Cizojazyčně|zh|安}}) podle [[An-čching]]u ({{Čínsky|zjednodušené=安庆|tradiční=安慶|pchin-jin=Ānqìng}}) a „Chuej“ ({{Cizojazyčně|zh|徽}}) podle [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] ({{Čínsky|znaky=惠州|pchin-jin=Huìzhōu}}), nynějšího města [[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]].{{Citace monografie [94] => | příjmení = Croddy [95] => | jméno = Eric [96] => | titul = China’s Provinces and Populations: A Chronological and Geographical Survey [97] => | vydavatel = Springer [98] => | místo = Cham [99] => | rok vydání = 2022 [100] => | počet stran = xxii, 821 [101] => | strany = 51 [102] => | isbn = 978-3-031-09165-0 [103] => | doi = 10.1007/978-3-031-09165-0 [104] => | poznámka = [Dále jen Croddy (2022)] [105] => | jazyk = en [106] => | ref = Croddy (2022) [107] => | typ refu = normální [108] => }} [109] => [110] => Jednoznaková zkratka pro An-chuej, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je {{Cizojazyčně|zh|皖}} ({{Čínsky|český přepis=wan|pchin-jin=wǎn}}). Odvozená je podle jména starověkého [[Wan (stát)|státu Wan]], který na území dnešní An-chueje existoval za [[dynastie Čou]], v [[období Jar a podzimů]] a [[období válčících států]].{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = [112] => | autor = Zeus Zou [113] => | titul = How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations [114] => | periodikum = www.thebeijinger.com [115] => | url = https://www.thebeijinger.com/blog/2020/05/11/stories-behind-single-word-abbreviations-chinese-provinces [116] => | datum vydání = 2020-05-11 [117] => | jazyk = en [118] => | datum přístupu = 2023-08-14 [119] => }} Oficiální zkratka An-chuje v [[Latinka|latinském písmu]] je AH.{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Chinese Province Abbreviations {{!}} Cottongen [121] => | periodikum = www.cottongen.org [122] => | url = https://www.cottongen.org/data/nomenclatures/China_provinces [123] => | datum přístupu = 2023-08-14 [124] => }} [125] => [126] => == Historie == [127] => {{Podrobně|Dějiny An-chueje}} [128] => [129] => === Prehistorie a starověk === [130] => Ačkoliv byla moderní provincie An-chuej ustavena až v 17. století, její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti. Na východě An-chueje v okrese [[Fan-čchang]] se nachází [[jeskyně Žen-c’]], nejstarší paleolitické naleziště se stopami lidské činnosti v [[Čína|Číně]].{{Citace periodika [131] => | příjmení = Zheng [132] => | jméno = HongBo [133] => | příjmení2 = Zhou [134] => | jméno2 = YouSheng [135] => | příjmení3 = Yang [136] => | jméno3 = Qing [137] => | titul = Spatial and temporal distribution of Neolithic sites in coastal China: Sea level changes, geomorphic evolution and human adaption [138] => | periodikum = Science China Earth Sciences [139] => | datum vydání = 2018-02-01 [140] => | ročník = 61 [141] => | číslo = 2 [142] => | strany = 123–133 [143] => | issn = 1869-1897 [144] => | doi = 10.1007/s11430-017-9121-y [145] => | jazyk = en [146] => | url = https://doi.org/10.1007/s11430-017-9121-y [147] => | datum přístupu = 2023-07-18 [148] => }} Tamější nalezené fosilie, kamenné nástroje a zvířecí kosti naznačující přítomnost [[Člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]] již před 2,25 miliony lety.{{Citace elektronického periodika [149] => | příjmení = Ciochon [150] => | jméno = Russell [151] => | příjmení2 = Larick [152] => | jméno2 = Roy [153] => | titul = Early Homo erectus Tools in China [154] => | periodikum = Archaeology Magazine Archive [155] => | url = https://archive.archaeology.org/0001/newsbriefs/china.html [156] => | rok vydání = 2000 [157] => | měsíc vydání = leden/únor [158] => | ročník = 53 [159] => | číslo = 1 [160] => | jazyk = en [161] => | datum přístupu = 2023-07-18 [162] => }}{{Citace elektronického periodika [163] => | autor = 宋婧祎 [164] => | titul = Migration of early man clarified? [165] => | periodikum = www.chinadaily.com.cn [166] => | url = https://www.chinadaily.com.cn/a/201807/20/WS5b51fc76a310796df4df7c6d.html [167] => | datum vydání = 2018-07-20 [168] => | jazyk = en [169] => | datum přístupu = 2023-07-18 [170] => }} [171] => [172] => V [[Neolit|mladší době kamenné]] na severu An-chueje, zejména v povodí řeky [[Chuaj-che|Chuaj]], vzkvétaly mnohé neolitické kultury, včetně [[Kultura Š’-šan-c’|Š’-šan-c’]], [[Kultura Ta-wen-kchou|Ta-wen-kchou]] a [[Kultura Lung-šan|kultury Lung-šan]], přičemž se jedná se o jednu z důležitých kolébek čínské civilizace.{{Citace periodika [173] => | příjmení = Zhang [174] => | jméno = Guangsheng [175] => | příjmení2 = Zhu [176] => | jméno2 = Cheng [177] => | příjmení3 = Wang [178] => | jméno3 = Jihuai [179] => | titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province [180] => | periodikum = Journal of Geographical Sciences [181] => | datum vydání = 2010-06-01 [182] => | ročník = 20 [183] => | číslo = 3 [184] => | strany = 455–468 [185] => | issn = 1861-9568 [186] => | doi = 10.1007/s11442-010-0455-8 [187] => | jazyk = en [188] => | url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8 [189] => | datum přístupu = 2023-07-18 [190] => }} Úpadek kultury Lung-šan ve 21. století př. n. l. a související klimatické podmínky jsou zřejmě historickým zdrojem mýtu o králi [[Jü Velký|Jü Velikém]], legendárním zakladateli [[Sia|dynastie Sia]], který údajně „zkrotil potopu“.{{Citace periodika [191] => | příjmení = Zhang [192] => | jméno = Guangsheng [193] => | příjmení2 = Zhu [194] => | jméno2 = Cheng [195] => | příjmení3 = Wang [196] => | jméno3 = Jihuai [197] => | titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province [198] => | periodikum = Journal of Geographical Sciences [199] => | datum vydání = 2010-06-01 [200] => | ročník = 20 [201] => | číslo = 3 [202] => | strany = 455–468 [203] => | issn = 1861-9568 [204] => | doi = 10.1007/s11442-010-0455-8 [205] => | jazyk = en [206] => | url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8 [207] => | datum přístupu = 2023-07-18 [208] => }} Oblasti na jihu dnešní An-chueje, podél dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], byly přechodným územím mezi vlivy čínského severu a jihu. Naleziště tamější [[Kultura Ling-ťia-tchan|kultury Ling-ťia-tchan]], přechodné kultury mezi dřívější [[Kultura Chung-šan|kulturou Chung-šan]] a pozdější [[Kultura Liang-ču|kulturou Liang-ču]], je ranou ukázkou teokratických [[Městský stát|městských států]] vznikajících v regionu.{{Citace sborníku [209] => | příjmení = Childs-Johnson [210] => | jméno = Elizabeth [211] => | titul = The Jade Age Revisited, ca. 3500–2000 BCE [212] => | příjmení sestavitele = Childs-Johnson [213] => | jméno sestavitele = Elizabeth [214] => | sborník = The Oxford Handbook of Early China [215] => | vydavatel = Oxford University Press [216] => | místo = New York [217] => | rok = 2020 [218] => | strany = 101–117, na s. 110 [219] => | isbn = 9780199328369 [220] => | doi = 10.1093/oxfordhb/9780199328369.013.5 [221] => | jazyk = en [222] => }} [223] => [224] => Oblast povodí [[Chuaj-che]], zejména na jih od řeky, byla obývána domorodými národy [[Chuaj-i]] a nebyla pod přímou nadvládou [[dynastie Čou]].{{Citace periodika [225] => | příjmení = Li [226] => | jméno = Feng 李峰 [227] => | titul = The Study of Western Zhou History: A Response and a Methodological Explication [228] => | periodikum = Early China [229] => | datum vydání = 2011 [230] => | ročník = 33 [231] => | strany = 287–306, na s. 294 [232] => | issn = 0362-5028 [233] => | doi = 10.1017/S0362502800000316 [234] => | jazyk = en [235] => | url = [236] => | datum přístupu = 2023-08-07 [237] => }} Jihovýchodní oblasti nynější An-chueje, jižně od Jang-c’-ťiang, byly součástí [[Paj-jüe|pajjüeského]] [[Jüe (stát)|státu Jüe]].{{Citace monografie [238] => | příjmení = Brindley [239] => | jméno = Erica Fox [240] => | titul = Ancient China and the Yue: Perceptions and Identities on the Southern Frontier, c. 400 BCE–50 CE [241] => | vydavatel = Cambridge University Press [242] => | místo = Cambridge [243] => | rok vydání = 2015 [244] => | počet stran = xxii, 280 [245] => | strany = 32 [246] => | isbn = 978-1-107-08478-0 [247] => | poznámka = [Dále jen Brindley (2015)] [248] => | jazyk = en [249] => | ref = Brindley (2015) [250] => | typ refu = normální [251] => }} V [[období válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]]. [252] => [253] => === Rané císařské období === [254] => Po [[Čchinské války sjednocení|sjednocení Číny]] [[Dynastie Čchin|dynastií Čchin]] roku [[221 př. n. l.]] a následném rozdělní říše na 36 [[Komandérie|komandérií]],{{Citace monografie [255] => | příjmení = Fairbank [256] => | jméno = John King [257] => | příjmení2 = Goldman [258] => | jméno2 = Merle [259] => | titul = China: A New History [260] => | vydání = 2 [261] => | vydavatel = Belknap Press of Harvard University Press [262] => | místo = Cambridge (Mass.) [263] => | rok vydání = 2006 [264] => | počet stran = xx, 560 [265] => | strany = 56 [266] => | isbn = 978-0-674-01828-0 [267] => | poznámka = [Dále jen Fairbank & Goldman (2006)] [268] => | jazyk = en [269] => | ref = Fairbank & Goldman (2006) [270] => | typ refu = normální [271] => }} území současné An-chueje připadalo mezi čtyři z nich: oblasti na sever od [[Chuaj-che]] ke komandériím [[Komandérie Tang|Tang]] a [[Komandérie S’-šuej|S’-šuej]], oblast mezi řekami Chuaj a Jang-c’ tvořilo [[Komandérie Ťiou-ťiang|komandérii Ťiou-ťiang]], a území na jih od Jang-c’-ťiang patřilo ke [[Komandérie Čang|komandérii Čang]].{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = History of Anhui province [273] => | periodikum = www.chinadaily.com.cn [274] => | url = http://www.chinadaily.com.cn/m/anhui/travel/2010-04/23/content_9768644.htm [275] => | datum přístupu = 2023-08-17 [276] => }} V roce [[209 př. n. l.]] ve [[Ta-ce-siang|vsi Ta-ce]], dnes u [[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] na severu An-chueje, vypuklo [[Čchen Šeng|Čchen Šengovo]] a [[Wu Kuang|Wu Kuangovo]] povstání, první vzpoura proti [[Říše Čchin|čchinské říši]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=52}} Po jejím rozpadu, v nastalém období [[Osmnáct království|osmnácti království]], oblasti centrální a jižní An-chueje náležely ke [[království Ťiou-ťiang]], zatímco severní An-chuej byla součástí [[království Západní Čchu]]. Bouřlivé [[interregnum]], známé jako [[čchu-chanská válka]], vyvrcholilo roku [[203 př. n. l.]] v [[Bitva u Kaj-sia|bitvě u Kaj-sia]], dnes v okrese [[Ku-čen]] na severu An-chueje, v níž [[Liou Pang]] z [[dynastie Chan]] porazil [[Siang Jü|Siang Jüho]], vládce Západní Čchu, a ustavil sjednocenou [[Říše Chan|říši Chan]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=52}} [277] => [278] => V chanské říši bylo území An-chueje nejprve součástí pěti z deseti království, resp. knížectví, ustavených roku 206 př. n. l. ve východní části císařství;{{Sfn|Fairbank & Goldman (2006)|s=57}} jmenovitě [[knížectví Chuaj-nan]], [[Knížectví Lu-ťiang|Lu-ťiang]], [[Knížectví Cheng-šan|Cheng-šan]], [[Knížectví Lu-an|Lu-an]], [[Knížectví Wu|Wu]], [[Knížectví Chuaj-jang|Chuaj-jang]] a [[Knížectví Liang|Liang]].{{Citace elektronického periodika [279] => | příjmení = [280] => | titul = 安徽省 历史至今的变化 [281] => | periodikum = k.sina.cn [282] => | url = https://k.sina.cn/article_6427472081_17f1b70d1001003dhp.html?from=history [283] => | datum vydání = 2018-01-11 [284] => | datum přístupu = 2023-08-21 [285] => }} Tato knížectví byla postupně omezována a jejich území byla přímo spravována jednotlivými menšími komandériemi.{{Sfn|Fairbank & Goldman (2006)|s=57}} V roce [[138 př. n. l.]], za vlády císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-tiho]], byla do regionu mezi Jang-c’-ťiang a Chuaj-che, konkrétně do komandérie Lu-ťiang, přesídlena část obyvatelstva [[království Tung-ou]].{{Sfn|Brindley (2015)|s=102–103}} V období Východní Chan komandérie na území dnešní provincie An-chuej náležely ke kontrolním oblastem [[Jang-čou (starověká Čína)|Jang-čou]], [[Sü-čou (starověká Čína)|Sü-čou]] a [[Jü-čou (starověká Čína)|Jü-čou]]. [286] => [287] => Na sklonku chanského období uzurpátor [[Jüan Šu]] obsadil Šou-čchun a v oblasti si vybudoval mocenskou základnu. Zemřel roku [[199]], nedlouho po své proklamaci císařem, načež jeho državu převzal vojevůdce [[Cchao Cchao]], zakladatel [[říše Wej]]. Roku 214 Cchao Cchaoův generál [[Čang Liao]] ve slavné [[Bitva u brodu Siao-jao|bitvě u brodu Siao-jao]] ubránil [[Che-fej]] před silami [[Sun Čchüan|Sun Čchüana]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V následném [[období tří říší]] bylo území An-chueje rozděleno mezi severnější wejskou říši a jižnější říši [[Východní Wu]]. Poté, co bya na místě říše Wej ustavena [[Říše Ťin (265–420)|říše Ťin]], a následně roku 280 dobyla říši Východní Wu, byla oblast An-chueje součástí znovusjednoceného císařství. Po oslabení moci říše Ťin během [[Nepokoje osmi knížat|nepokojů osmi knížat]] a následného vpádu tzv. [[Pět barbarských kmenů|pěti barbarských kmenů]] do severní Číny na počátku 4. století, se oblast severní An-chueje během [[Šestnáct států|období šestnácti států]] ocitla pod střídající se nadvládou [[Severní Chan (304–318)|Severní Chan]], [[Pozdní Čao]], [[Raná Jen|Rané Jen]], [[Raná Čchin|Rané Čchin]], [[Pozdní Čchin]], [[Pozdní Jen]] a dalších. Jižní části An-chueje zůstaly součástí říše Ťin, resp. [[Východní Ťin]]. [288] => [289] => Roku [[383]] se říši Východní Ťin podařilo v [[Bitva u řeky Fej|bitvě u řeky Fej]] odrazit invazi Rané Čchin, jednoho ze šestnácti severních států, usilujících o sjednocení Číny.{{Citace sborníku [290] => | příjmení = Holcombe [291] => | jméno = Charles [292] => | titul = Eastern Jin [293] => | příjmení sestavitele = Dien [294] => | jméno sestavitele = Albert E. [295] => | příjmení sestavitele2 = Knapp [296] => | jméno sestavitele2 = Keith N. [297] => | sborník = The Cambridge History of China, Volume 2: The Six Dynasties, 220–589 [298] => | vydavatel = Cambridge University Press [299] => | místo = Cambridge [300] => | rok = 2019 [301] => | strany = 96–118, na s. 113 [302] => | isbn = 978-1-107-02077-1 [303] => | jazyk = en [304] => }} Během následného [[Jižní a severní dynastie|období jižních a severních dynastií]] byl [[Ťiang-nan]] postupně součástí jižních států [[Liou Sung|Sung]], [[Jižní Čchi]], [[Liang (Jižní dynastie)|Liang]] a [[Čchen (Jižní dynastie)|Čchen]], region [[Ťiang-chuaj]] se stal častým bojištěm v severojižních válkách, přičemž jednotlivé jižní státy se opakovaně snažily o získání a udržení kontroly nad [[Chuaj-pej (region)|Chuaj-pejí]]. [305] => [306] => === Vrcholné a pozdní císařské období === [307] => Po znovusjednocení Číny [[Říše Suej|říší Suej]] roku 581 území současné An-chueje náleželo ke komandériím Lu-ťiang, Čchiao-ťün, Žu-jin, Chuaj-nan, Čung-li, Ke-jang, Tchung-an, Süan-čcheng, Sin-an a Li-jang. Za vlády císaře [[Wen-ti (Suej)|Wen-tiho]] region zaznamenal ekonomický rozvoj, nicméně během přechodu od říše Suej k říši Tchang byl sužován krvavými konflikty. Hospodářské prosperitě se oblast ale těšila i v následné [[Říše Tchang|říši Tchang]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V tchangské říší území An-chueje náleželo ke třem z deseti [[Inspekční obvod|inspekčních obvodů ''tao'']], jmenovitě [[Obvod Che-nan|Che-nan]], [[Obvod Chuaj-nan|Chuaj-nan]] a [[Obvod Ťiang-nan-tung|Ťiang-nan-tung]]''.'' Celková situace se změnila s [[Povstání An Lu-šana|povstáním An Lu-šana]] v polovině [[8. století]], které vyvolalo rozsáhlou devastaci; oblast severně od řeky Chuaj, na severu dnešní An-chueje, byla jednou z nejhůře zasažených v celé zemi. Ke konci tchangské říše, v poslední třetině [[9. století]], byl celý region dále také negativně poznamenán [[Povstání Chuang Čchaoa|povstáním Chuang Čchaoa]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} [308] => [309] => Se zánikem tchangské říše na počátku [[10. století]] nastalo politicky nestabilní období [[Pět dynastií a deset říší|pěti dynastií a deseti říší]]. Zatímco regiony {{Popisek|Ťiang-nan|území jižně od dolního toku Jang-c’-ťiang, v rámci současné An-chueje její nejjižnější oblasti}} a {{Popisek|Ťiang-chuaj|území mezi řekami Chuaj a Jang-c’, centrální část současné An-chueje}} byly ovládány jihočínskými státy [[Wu (Deset říší)|Wu]] a poté [[Jižní Tchang]], území {{Popisek|Chuaj-peje|území na sever od řeky Chuaj, severní část současné An-chueje}} postupně náleželo státům [[Pozdní Liang]], [[Pozdní Tchang]], [[Pozdní Ťin (Pět dynastií)|Pozdní Ťin]], [[Pozdní Chan (Pět dynastií)|Pozdní Chan]] a [[Pozdní Čou]]. Období skončilo s ustavením [[říše Sung]], jíž se území dnešní An-chueje stalo součástí, ačkoliv bylo rozděleno mezi několik různých správních celků, tzv. [[Fiskální oblast|fiskálních oblastí ''lu'']]. Za vlády císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]], v prvním roce éry Čeng-che (tj, roku 1111), se konkrétně jednalo o fiskální oblasti [[Ťiang-nan-tung]], [[Ťing-si-pej]], [[Ťing-tung-si]], [[Chuaj-nan-si]] a [[Chuaj-nan-tung]]. Během [[12. století]] se sever An-chueje proměnil v pohraničí mezi ustupující říší [[Jižní Sung]] a rozmáhající se džürčenskou [[Říše Ťin (1115–1234)|říší Ťin]] na severu. Roku [[1161]] bylo v říční [[Bitva u Cchaj-š’|bitvě u Cchaj-š’]] u dnešního [[Ma-an-šan|Ma-an-šanu]] poraženo [[Wan-jen Liang|Wan-jen Liangovo]] invazní vojsko, což ukončilo ťinské ambice na dobytí celé Číny a znovusjednocení císařství.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} [310] => [311] => Po invazi mongolských vojsk do Číny a dobytí jak říše Ťin, tak říše Jižní Sung, se celé území An-chueje stalo součástí [[říše Jüan]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V rámci nově zřízeného provinčního systémy území moderní provincie An-chuej náleželo k provinciím Chuaj-nan, resp. [[Ťiang-če]], a [[Che-nan-ťiang-pej]]. S pádem říše Jüan během [[povstání rudých turbanů]] a následným založením [[říše Ming]] roku 1368 bylo území správně reorganizováno. Od vlády císaře [[Chung-wu]] bylo území současné An-chueje a sousedního [[Ťiang-su]] součástí jedné z centrálně řízených oblastí ''[[č’-li]]''. Během tohoto období bylo v regionu An-chueje ustaveno sedm prefektur; čtyři z nich jižně od Jang-c’-ťiang: [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]], [[Ning-kuo]], [[Tchaj-pching]] a [[Čch’-čou (prefektura)|Čch’-čou]], dvě severně od řeky: [[An-čching (prefektura)|An-čching]] a [[Lu-čou (prefektura)|Lu-čou]], a dále na sever prefektura [[Feng-jang (prefektura)|Feng-jang]]. Poté, co roku 1420 císař [[Jung-le]] určil [[Peking]] hlavním městem, bylo území An-chueje v rámci okolního regionu formálně ustaveno jižním přímo řízeným územím ''[[Nan č’-li|Nan-č’-li]]''.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} [312] => [313] => Na počátku 17. století se v regionu projevila klimatická anomálie známá jako [[malá doba ledová]]. Pokles teplot a extrémní počasí vyúsťující v nespočet neúrodných let, společně s nevolí či neschopností mingských císařů situaci řešit, vyvolalo množství rolnických povstání; roku [[1632]] jedno takové vypuklo i v oblasti dnešní An-chueje.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} Kolaps mingské říše byl následován invazí [[Mandžuové|Mandžuů]] a založením [[říše Čching]]. Poté, co čchingská vojska roku [[1645]] dobyla [[Nanking]], byla na místě provincie Nan-č’-li ustavena provincie [[Ťiang-nan]]. Roku 1667 byl Ťiang-nan rozdělen ve dví, na [[Ťiang-su]] a An-chuej.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} Od roku 1760 až do konce císařství v roce 1911, a následně také během prvních let republikánské éry, konkrétně do roku 1914, bylo město An-čching ustaveno hlavním městem provincie. [314] => [315] => === Moderní dějiny === [316] => [[Povstání tchaj-pchingů]], které region zachvátilo na začátku druhé poloviny [[19. století]], následné dobytí [[Nanking|Nankingu]] a ustavení [[Nebeská říše velkého míru|Nebeské říše velkého míru]], jíž byla značná část An-chueje součástí, dovedlo provincii na pokraj ekonomického kolapsu. V 60. letech 19. století byla zejména jižní An-chuej postižena probíhajícími boji, v jejichž důsledku provincii opustilo značné množství uprchlíků. Demografický dopad povstání Tchaj-pchingů na An-chuej je srovnatelný s počtem úmrtí zapříčiněných pozdějším Velkým skokem vpřed.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} [317] => [318] => Po [[Sinchajská revoluce|Sinchajské revoluci]] a zániku císařství v roce 1911 se An-chuej stala součástí [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Během tzv. [[Éra militaristů|éry militaristů]] byla An-chuej střídavě pod kontrolou soupeřících frakcí a vojenských klik. [[Anchuejská klika]] nesla název provincie neboť právě z An-chueje pocházelo několik jejich vůdčích členů, včetně [[Tuan Čchi-žuej|Tuan Čchi-žueje]], [[Tuan Č’-kuej|Tuan Č’-kueje]], [[Ťin Jün-pcheng|Ťin Jün-pchenga]], a dalších. [319] => [320] => V době tzv. [[Nankingská dekáda|Nankingské dekády]], tedy v letech 1929–1938, byl provinčním hlavním městem opět [[An-čching]]. Během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko japonské války]], resp. druhé světové války, byla An-chuej okupována japonskými silami. V roce 1938 se japonská loutková [[Reformovaná vláda Čínské republiky]] rozhodla přemístit hlavní město do [[Wu-chu]], blíže [[Nanking|Nankingu]], fakticky však provinční administrativa sídlila ve městě [[Peng-pu]] na severu provincie. Po reorganizaci Japonskem okupovaných území a ustavení [[Reorganizovaná národní vláda Čínské republiky|Reorganizované národní vlády]] pod vedením [[Wang Ťing-wej|Wang Ťing-weje]] v roce 1940 byl opět zvažován přesun hlavního města An-chueje do An-čchingu, nicméně ve skutečnosti až do konce války provinční hlavní město zůstalo v Peng-pu.{{Citace sborníku [321] => | příjmení = Serfass [322] => | jméno = David [323] => | titul = Mapping China under Japanese Occupation: Spatial Confi gurations of State Power during Wartime, 1937–45 [324] => | příjmení sestavitele = Baillargeon [325] => | jméno sestavitele = David [326] => | příjmení sestavitele2 = Taylor [327] => | jméno sestavitele2 = Jeremy E. [328] => | sborník = Spatial Histories of Occupation: Colonialism, Conquest and Foreign Control in Asia [329] => | vydavatel = Bloomsbury [330] => | rok = 2022 [331] => | strany = 119–142, na s. 128–130 [332] => | isbn = 978-1-3502-5261-5 [333] => | jazyk = en [334] => }} Po skončení druhé světové války bylo v roce [[1946]] hlavní město provincie přeneseno z [[An-čching]]u do [[Che-fej]]e. S dobytím provincie komunistickými silami v závěru [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] a následným založením [[Čína|Čínské lidové republiky]] byla provincie v roce [[1949]] rozdělena na [[Wan-pej (administrativní oblast)|Wan-pej]] a [[Wan-nan (administrativní oblast)|Wan-nan]], tedy „Severní An-chuej“ a „Jižní An-chuej,“ nicméně roku [[1952]] byly obě tyto administrativní oblasti opětovně sjednoceny.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} [335] => [336] => V letech 1958–1962 v důsledku maoistické kampaně [[Velký skok vpřed]] v provincii An-chuej zemřelo 6,3 milionů obyvatel. An-chuej byla nejpostiženější provincií v celé Číně. Zemědělský sektor provincie, která byla doposud známá jako „železná miska rýže,“ byl během Velkého skoku vpřed prakticky zničen.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} [337] => [338] => == Geografie == [339] => [340] => === Poloha a rozloha === [341] => Provincie An-chuej se nachází ve vnitrozemí [[Východní Čína|východní Číny]], podle [[Zeměpisné souřadnice|zeměpisných souřadnic]] mezi 29°41′ a 34°38′ východní délky a 114°54′ a 119°37′ severní šířky. Rozléhá se v oblastech dolního a středního toku [[Jang-c’-ťiang]] a [[Chuaj-che]], a lze ji charakterizovat jeho ležící na pomezí [[Severní a jižní Čína|čínského severu a jihu]]. An-chuej sousedí se šesti provinciemi. Na východě hraničí s provincií [[Ťiang-su]], na jihovýchodě s provincií [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na západě s provinciemi [[Chu-pej]] a [[Che-nan]], a na severu sdílí krátkou hranici s provincií [[Šan-tung]]. [342] => [343] => Celková rozloha provincie An-chuej je 140 139,85 km², z toho je souš přibližně 139,4 tisíc km². Provincie An-chuej představuje 1,45 % rozlohy [[Čína|Čínské lidové republiky]], a je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největším celkem administrativní úrovně]]. Ze severu na jih provincie měří přibližně 570 km, z východu na západ přibližně 450 km.[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|350x350bod|Panoramatický výhled na krajinu [[Žluté hory|Žlutých hor]]]] [344] => [[Soubor:Jiuhuashan Tiantai.jpg|náhled|350x350pixelů|[[Chrám Tchien-tchaj]] v [[Ťiou-chua-šan|pohoří Ťiou-chua]]]] [345] => [346] => === Povrch === [347] => An-chuej je topograficky rozmanitá provincie,{{Sfn|Guo (2013)|s=11}} kterou lze rozdělit na pět geomorfologických regionů: 1) rovinu řeky Chuaj, 2) pahorkatiny na ťiangchuajské plošině, 3) západoanchuejské pahorkatiny a hornatiny, 4) rovinu podél Dlouhé řeky, a 5) jihoanchuejské pahorkatiny a hornatiny. Z hlediska celkové rozlohy provincie rovina řeky Chuaj zaujímá 30,48 %, pahorkatiny na ťiangchuajské plošině 17,56 %, západoanchuejské pahorkatiny 9,99 %, rovina podél Dlouhé řeky 24,91 % a oblast jihoanchuejských pahorkatin a hornatin představuje 16,70 % rozlohy provincie. [348] => [349] => Sever provincie náleží k [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížině]], oblast na pomezí centrální a severní An-chueje je součástí roviny v povodí Chuaj-che. Zatímco obě tyto oblasti jsou velmi ploché a rovinaté, v jižnějších částech provincie terén vykazuje vyšší míru výškové členitosti.{{Sfn|Guo (2013)|s=11}} Jih An-chueje zasahuje do oblasti severního okraje [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]], konkrétně do východní větve systému [[Ťiangnanská hornatina|Ťiangnanské hornatiny]].{{Citace monografie [350] => | příjmení = Horálek [351] => | jméno = Adam [352] => | titul = Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie [353] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [354] => | místo = Olomouc [355] => | rok vydání = 2013 [356] => | počet stran = 180 [357] => | strany = 24 [358] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [359] => | poznámka = [Dále jen Horálek (2013)] [360] => | ref = Horálek (2013) [361] => | typ refu = normální [362] => }} [363] => [364] => Na jihozápadě An-chueje, u hranice s [[Che-nan|Che-nanem]] a [[Chu-pej|Chu-pejí]], severně od [[Jang-c’-ťiang|Dlouhé řeky]], se táhne [[Ta-pie-šan|pohoří Ta-pie]]. Jeho nejvyšší horou je [[Tchien-ču-šan]],{{Citace elektronického periodika [365] => | titul = Anhui Mountains [366] => | periodikum = PeakVisor [367] => | url = https://peakvisor.com/adm/anhui.html [368] => | jazyk = en [369] => | datum přístupu = 2023-08-29 [370] => }} dosahující výšky 1760 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Jedná se o pohoří východozápadního směru,{{Sfn|Horálek (2013)|s=26}} tvořící jak předěl mezi Velkou čínskou nížinou a Jihočínskými hornatinami, tak [[rozvodí]] povodí řeky [[Chuaj-che]] na severu provincie a [[Povodí Jang-c’-ťiangu|povodí Jang-c’-ťiang]] na jihu. [371] => [372] => Na jihu provincie, jižně od Dlouhé řeky, se nachází tři velká pohoří či horské systémy: ''Chuang-šan'' neboli [[Žluté hory]], [[Ťiou-chua-šan]], a systém pohoří [[Tchien-mu-šan|Tchien-mu]]–[[Paj-ťi-šan|Paj-ťi]]. Mezi těmito třemi pohořími se rozléhají údolí řek [[Sin-an-ťiang]], [[Šuej-jang-ťiang]] a [[Čching-i-ťiang]]; region tak má zvlněný reliéf, který postupně klesá od středů horských pásem k říčním údolím. Nejvyšším bodem provincie An-chuej je [[Lien-chua-feng]], neboli ''Lotosový vrch'', nacházející se ve Žlutých horách, dosahující výšky 1873 [[Nadmořská výška|m n. m.]] [373] => [374] => [[Žluté hory]] jsou komplexní horský systém o délce cca. 250 km, táhnoucí se od hranice provincie [[Ťiang-si]] (resp. od oblasti východně od [[Pcho-jang-chu|jezera Pcho-jang]]), z jihozápadu na severovýchod, až na východ městské prefektury [[Süan-čcheng]].{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = Huang Mountains {{!}} Mountain System in Anhui, China, Mount Huang, Scenic Area {{!}} Britannica [376] => | periodikum = www.britannica.com [377] => | url = https://www.britannica.com/place/Huang-Mountains [378] => | jazyk = en [379] => | datum přístupu = 2023-08-30 [380] => }} [[Ťiou-chua-šan]], neboli pohoří Ťiou-chua, se táhne rovnoběžně podél jižního břehu Jang-c’-ťiang, severně od Žlutých hor, přičemž se jedná o větev tohoto pohoří.{{Citace elektronického periodika [381] => | titul = 九华山 (Ťiou-chua-šan) [382] => | periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu) [383] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E4%B9%9D%E5%8D%8E%E5%B1%B1/7008?fromModule=lemma_inlink [384] => | datum přístupu = 2023-08-30 [385] => }} Ťiou-chua-šan je také jedna ze čtyř [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]]. [386] => [387] => === Podnebí === [388] => An-chuej se nachází v přechodné zóně mezi [[Mírný pás|mírným]] a [[Subtropický pás|subtropickým klimatickým pásem]].{{Sfn|Guo (2013)|s=11–12}} Území na sever od řeky Chuaj má [[Mírné podnebí|teplé mírné polovlhké podnebí]] ovlivněné monzuny (dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] typ ''Cfa''), na jih od řeky Chuaj převládá [[vlhké subtropické podnebí]] ovlivněné monzuny (typ ''Cwa''). Hlavními charakteristikami anchuejského podnebí jsou výrazné monzuny, čtyři rozlišitelná roční období, proměnlivá a teplá jara, koncentrované letní deště, příjemné podzimy a chladné zimy. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 14–17 °C, průměrná teplota v lednu mezi -1–2°C na severu provincie, a 0–3°C na jihu. V červenci teplotní průměry přesahují 28–29°C.{{Sfn|Guo (2013)|s=11–12}} Průměrný roční úhrn [[Srážky|srážek]] se pohybuje v rozmezí 773–1670 mm; vyšší míra srážek je zejména v hornatých oblastech na jihu provincie, rovinatý sever je zpravidla sušší. [389] => [[Soubor:姥山岛文峰塔上看巢湖.jpg|náhled|350x350pixelů|Výhled na [[Čchao-chu (jezero)|jezero Čchao]] z pagody Wen-feng na ostrově Lao-šan uprostřed jezera.]] [390] => [391] => === Vodstvo === [392] => V provincii An-chuej se nachází více než 2 000 řek. Kromě [[Sin-an-ťiang|řeky Sin-an]] na jihu provincie, která náleží do povodí [[Čchien-tchang|řeky Čchien-tchang]], jsou všechny řeky v An-chueji součástí [[povodí]] dvou hlavních toků: [[Jang-c’-ťiang]] a [[Chuaj-che|Chuej-che]]. Jang-c’-ťiang, neboli ''Dlouhá řeka'', do An-chueje přitéká z okresu [[Chu-kchou (Ťiang-si)|Chu-kchou]] v provincii [[Ťiang-si]], dále teče od jihozápadu An-chueje směrem na severovýchod, až do okresu [[Che (An-chuej)|Che]], za nímž vstupuje do provincie [[Ťiang-su]]. Rozloha [[Povodí Jang-c’-ťiangu|povodí Dlouhé řeky]] v An-chueji číní 66 tisíc km². Délka řeky, konkrétně úseku dolního toku, který An-chuejí protéká, má 416 km. Tok Chuaj-che na severu provincie činí zhruba 430 km, tok řeky Sin-an v An-chueji měří 242 km. [393] => [394] => V An-chuej se také nachází více než 580 jezer, s celkovou plochou 1 750 km². Mezi nimi je 12 velkých a 37 středně velkých jezer. Tato jezera se převážně nacházejí podél Dlouhé řeky a Chuaj-che a jejich celková rozloha činí 1 250 km². V povodí řeky Chuaj se nachází jezera [[Ba-li-che]], [[Čcheng-si-chu|Čcheng-si]], [[Čcheng-tung-chu|Čcheng-tung]], [[Ťiao-kang-chu|Ťiao-kang]], [[Wa-pu-chu|Wa-pu]], [[Kao-tchang-chu|Kao-tchang]], [[Chua-jüan-chu|Chua-jüan]], [[Nü-šan-chu|Nü-šan]], [[Čchi-li-chu|Čchi-li]], [[I-chu]], a [[Jang-chu]]. Na jihu provincie, v povodí řeky Jang-c’-ťiang se nachází jezera [[Čchao-chu (jezero)|Čchao]], [[Nan-i-chu|Nan-i]], [[Lung-kan-chu|Lung-kan]], [[Chuang-chu|Chuang]], [[Ta-kuan-chu|Ta-kuan]], [[Pcho-chu|Pcho]], [[Wu-čchang-chu|Wu-čchang]], [[Cchaj-c’-chu|Cchaj-c’]], [[Paj-ting-chu|Paj-ting]], [[Čchen-jao-chu|Čchen-jao]], [[Šeng-ťin-chu|Šeng-ťin]], [[Chuang-pchi-chu|Chuang-pchi]] a [[Š’-ťiou-chu|Š’-ťiou]]. Jezero Čchao, neboli ''Čchao-chu'', nacházející se jihovýchodně [[Che-fej|Che-feje]], je se svou rozlohou 770 km² největším jezerem v provinci An-chuej a 5. největším sladkovodním jezerem v Číně. Dále na jihu provincie se mezi Žlutými horami a pohořím Ťiou-ťiang nachází jezero [[Tchaj-pching-chu|Tchaj-pching]]. [395] => [396] => == Administrativní členění == [397] => Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 [[Městská prefektura|městských prefektur]], po rozdělení [[Čchao-chu (prefektura)|Čchao-chu]] ({{Cizojazyčně|zh|巢湖市}}) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.{{Citace elektronické monografie [398] => | příjmení = Wen [399] => | jméno = Shiyou [400] => | titul = Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [401] => | url = http://english.caijing.com.cn/2011-08-30/110834324.html [402] => | datum vydání = 2011-08-30 [403] => | datum přístupu = 2011-9-27 [404] => | vydavatel = Caijing Magazine [405] => | místo = [406] => | jazyk = anglicky [407] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110901014430/http://english.caijing.com.cn/2011-08-30/110834324.html [408] => | datum archivace = 2011-09-01 [409] => | nedostupné = ano [410] => }}{{Citace elektronické monografie [411] => | příjmení = [412] => | jméno = [413] => | titul = Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [414] => | url = http://www.china-daily.org/China-News/Chaohu-Anhui-Hefei-into-three-to-create-a-large-economic-zone/ [415] => | datum vydání = 2011-08-25 [416] => | datum přístupu = 2011-9-27 [417] => | vydavatel = China Daily [418] => | místo = [419] => | jazyk = anglicky [420] => }}{{Nedostupný zdroj}} [421] => {| class="wikitable" style="font-size:smaller; text-align:center; margin-left: auto; margin-right: auto; border: none;" [422] => |- [423] => !Mapa provincie [424] => !{{Popisek|Kód|Kód správního členění Čínské lidové republiky}} [425] => ! Název [426] => !Rozloha{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = 地级以上行政区 [Administrativní oblasti prefekturní a vyšší úrovně] [428] => | periodikum = www.xzqh.org [429] => | url = http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm [430] => | jazyk = zh [431] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230103211035/http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm [432] => | datum archivace = 2023-01-03 [433] => | datum přístupu = 2023-01-02 [434] => }}
{{Malé|(km²)}} [435] => !Počet obyvatel
{{Malé|(2020)}} [436] => |- [437] => | rowspan="18" |
{{Image label begin|image=Administrative Division Anhui.svg|width=530|link=|font-size=90%}} [438] => {{Image label|x=450|y=620|scale=600/1000|text='''[[Che-fej]]'''}} [439] => {{Image label|x=590|y=750|scale=600/1000|text='''[[Wu-chu]]'''}} [440] => {{Image label|x=440|y=345|scale=600/1000|text='''[[Peng-pu]]'''}} [441] => {{Image label|x=340|y=470|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-nan]]'''}} [442] => {{Image label|x=615|y=665|scale=600/1000|text='''[[Ma-an-šan]]'''}} [443] => {{Image label|x=305|y=200|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-pej]]'''}} [444] => {{Image label|x=470|y=825|scale=600/1000|text='''[[Tchung-ling]]'''}} [445] => {{Image label|x=270|y=880|scale=600/1000|text='''[[An-čching]]'''}} [446] => {{Image label|x=540|y=1030|scale=600/1000|text=[[Chuang-šan (prefektura)|'''Chuang-šan''']]}} [447] => {{Image label|x=550|y=460|scale=600/1000|text='''[[Čchu-čou]]'''}} [448] => {{Image label|x=120|y=390|scale=600/1000|text='''[[Fu-jang]]'''}} [449] => {{Image label|x=450|y=200|scale=600/1000|text=[[Su-čou (An-chuej)|'''Su-čou''']]}} [450] => {{Image label|x=240|y=640|scale=600/1000|text='''[[Lu-an]]'''}} [451] => {{Image label|x=240|y=280|scale=600/1000|text='''[[Po-čou]]'''}} [452] => {{Image label|x=445|y=940|scale=600/1000|text='''[[Čch’-čou]]'''}} [453] => {{Image label|x=690|y=860|scale=600/1000|text='''[[Süan-čcheng]]'''}} [454] =>
[455] => !340000 [456] => !'''Provincie An-chuej''' [457] => |'''140 139,85''' [458] => |'''61 027 171''' [459] => |- [460] => ! colspan="4" style="background: LightBlue" |'''[[Městská prefektura]]''' [461] => |- [462] => !340100 [463] => ![[Che-fej]] [464] => |11''' '''445,1 [465] => |9''' '''369''' '''881 [466] => |- [467] => !340200 [468] => ![[Wu-chu]] [469] => |6''' '''026,1 [470] => |3''' '''644''' '''420 [471] => |- [472] => !340300 [473] => ![[Peng-pu]] [474] => |5''' '''950,7 [475] => |3''' '''296''' '''408 [476] => |- [477] => !340400 [478] => ![[Chuaj-nan]] [479] => |5''' '''532,3 [480] => |3''' '''033''' '''528 [481] => |- [482] => !340500 [483] => ![[Ma-an-šan]] [484] => |4''' '''049,1 [485] => |2''' '''159''' '''930 [486] => |- [487] => !340600 [488] => ![[Chuaj-pej]] [489] => |2''' '''741,4 [490] => |1''' '''970''' '''265 [491] => |- [492] => !340700 [493] => ![[Tchung-ling]] [494] => |2''' '''935,7 [495] => |1''' '''311''' '''726 [496] => |- [497] => !340800 [498] => ![[An-čching]] [499] => |13''' '''524,9 [500] => |4''' '''165''' '''284 [501] => |- [502] => !341000 [503] => ![[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]] [504] => |9''' '''678,4 [505] => |1''' '''330''' '''565 [506] => |- [507] => !341100 [508] => ![[Čchu-čou]] [509] => |13''' '''516,0 [510] => |3''' '''987''' '''054 [511] => |- [512] => !341200 [513] => ![[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]] [514] => |10''' '''118,2 [515] => |8''' '''200''' '''264 [516] => |- [517] => !341300 [518] => ![[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] [519] => |9''' '''938,8 [520] => |5''' '''324''' '''476 [521] => |- [522] => !341500 [523] => ![[Lu-an]] [524] => |15''' '''450,8 [525] => |4''' '''393''' '''699 [526] => |- [527] => !341600 [528] => ![[Po-čou]] [529] => |8''' '''521,2 [530] => |4''' '''996''' '''844 [531] => |- [532] => !341700 [533] => ![[Čch’-čou]] [534] => |8''' '''398,7 [535] => |1''' '''342''' '''764 [536] => |- [537] => !341800 [538] => ![[Süan-čcheng]] [539] => |12''' '''312,6 [540] => |2''' '''500''' '''063 [541] => |} [542] => [543] => == Obyvatelstvo == [544] => Podle [[Sedmé sčítání lidu Čínské lidové republiky|Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky]] v roce 2020 v An-chueji žilo 61 027 171 obyvatel, což představuje 4,32 % celkové populace [[Čína|Čínské lidové republiky]].{{Citace elektronického periodika [545] => | titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) [546] => | periodikum = National Bureau of Statistics of China [547] => | url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html [548] => | datum vydání = 2021-05-11 [549] => | datum přístupu = 2023-09-02 [550] => }} [551] => [552] => == Politika == [553] => {{Podrobně|Představitelé An-chueje}} [554] => {| class="wikitable" [555] => ! colspan="3" |Současní nejvyšší představitelé provincie An-chuej [556] => |- [557] => !Úřad [558] => !Jméno [559] => !Nástup do úřadu [560] => |- [561] => |[[Soubor:Danghui.svg|25x25pixelů]] Tajemník anchuejského provinčního výboru [[Komunistická strana Číny|KS Číny]] [562] => |style="text-align:center;" |[[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]
韩俊 [563] => |březen 2023 [564] => |- [565] => |[[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China (2).svg|27x27pixelů]] Guvernér Lidové vlády provincie An-chuej [566] => |style="text-align:center;" |[[Wang Čching-sien]]
王清宪 [567] => |únor 2021 [568] => |- [569] => |[[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China (2).svg|27x27pixelů]] Předseda anchuejského provinčního lidového shromáždění [570] => |style="text-align:center;" |[[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]
韩俊 [571] => |březen 2023 [572] => |- [573] => |[[Soubor:Chinese People's Political Consultative Conference logo.svg|26x26pixelů]] Předseda anchuejského provinčního výboru [[Čínské lidové politické poradní shromáždění|ČLPPS]] [574] => |style="text-align:center;" |[[Tchang Liang-č’]]
唐良智 [575] => |leden 2022 [576] => |} [577] => [578] => == Ekonomika == [579] => [[Soubor:Anhui Province Product Exports (2020).svg|náhled|400x400pixelů|Struktura exportu provincie An-chuej (2020)]] [580] => Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií [[Východní Čína|východní Číny]]. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.{{Citace elektronického periodika [581] => | titul = Anhui - Economy {{!}} Britannica [582] => | periodikum = www.britannica.com [583] => | url = https://www.britannica.com/place/Anhui/Climate#ref71168 [584] => | jazyk = en [585] => | datum přístupu = 2022-04-23 [586] => }} [587] => [588] => Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města [[Che-fej]] také [[Wu-chu]] a zejména [[Ma-an-šan]] s velkými ocelárnami. [[Černé uhlí]] se těží u města [[Chuaj-nan]] a [[Měď|měděné]] rudy u [[Tung-ling]]u. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice [[Si-ti]] a [[Chung-cchun]], zapsané od roku [[2000]] na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. [589] => [590] => V roce 2020 dosáhl [[hrubý domácí produkt]] provincie 3,868 bilionů [[Čínský jüan|jüanů]] (594 miliard [[Americký dolar|USD]],13,4 bilionů [[Koruna česká|CZK]]). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. Na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]] An-chueje se v roce 2020 podle [[Ekonomický sektor|sektorového hlediska]] podílel [[primární sektor]] 8,2 %, [[sekundární sektor]] 40,5 % a [[terciární sektor]] 51,3 %.{{Citace elektronického periodika [591] => | titul = Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1] [592] => | periodikum = [593] => | vydavatel = Anhui Provincial Bureau of Statistics [594] => | url = http://english.ah.gov.cn/AboutAnhui/StatisticalCommunique/554039281.html [595] => | datum vydání = 2021-03-15 [596] => | datum přístupu = 2022-04-23 [597] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220103181309/http://english.ah.gov.cn/AboutAnhui/StatisticalCommunique/554039281.html [598] => | datum archivace = 2022-01-03 [599] => }} An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním [[Če-ťiang|Če-ťiangem]], [[Ťiang-su]] a [[Šanghaj|Šanghají]].{{Citace elektronického periodika [600] => | příjmení = Lee [601] => | jméno = Amanda [602] => | titul = Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021 [603] => | periodikum = South China Morning Post [604] => | url = https://www.scmp.com/economy/economic-indicators/article/3164260/china-gdp-city-eastern-anhui-province-facing-win-or-die [605] => | datum vydání = 2022-01-21 [606] => | jazyk = en [607] => | datum přístupu = 2022-04-23 [608] => }} [609] => [610] => === Zemědělství === [611] => Hlavními plodinami v An-chueji je [[rýže]], pěstovaná v povodí [[Jang-c’-ťiang|Jang-c'-ťiang]], a [[pšenice]], pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů [[Sója luštinatá|sóji]] v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou [[řepka olejka]], [[bavlna]], [[Čajovník čínský|čaj]], [[přadné rostliny]] a [[tabák]]. Pěstuje se také [[konopí]], [[juta]] a [[Ramie sněhobílá|ramie]].{{Citace elektronického periodika [612] => | titul = Anhui - Agriculture {{!}} Britannica [613] => | periodikum = www.britannica.com [614] => | url = https://www.britannica.com/place/Anhui/Agriculture [615] => | jazyk = en [616] => | datum přístupu = 2022-04-23 [617] => }} [618] => [619] => An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj [[Keemun]] (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a v horách [[Paj-ťi-šan|Paj-ťi]], na hranicích An-chueje a [[Če-ťiang|Če-ťiangu]]. [620] => [621] => V letech 1937–1949, během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] a následné druhé fáze [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]], bylo v regionu vykáceno mnoho [[Morušovník|morušovníků]], aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby [[hedvábnictví]] je chován [[bourec morušový]] i [[martináč čínský]]. [622] => [623] => Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou [[Prase domácí|prasata]], ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají [[Ovce domácí|ovce]]. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména [[Kapr obecný|kapry]] a [[Cejnek malý|cejnky]]. [[Jang-c’-ťiang|Jang-'c-ťiang]] je využívána pro [[Akvakultura|akvakulturní]] chov ryb. [624] => [625] => == Doprava == [626] => [[Soubor:Anqing Yangtze River Bridge.JPG|náhled|270x270pixelů|[[Most přes Jang-c’-ťiang v An-čchingu]] na [[Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching|dálnici G50 Šanghaj – Čchung-čching]]]] [627] => [628] => === Silniční === [629] => První dálnice byla v An-chueji otevřena v roce 1991.{{Citace elektronického periodika [630] => | titul = Fourteenth Five-Year Plan Anhui plans to build 2,660 kilometers of expressways [631] => | periodikum = Seetao [632] => | url = https://www.seetao.com/details/129867.html [633] => | datum vydání = 2021-12-21 [634] => | jazyk = en [635] => | datum přístupu = 2023-09-06 [636] => }} K roku 2016 An-chuejí procházelo 35 dálnic a 8 národních dálnic. Celková délka silniční a dálniční sítě v provincii činila 198 000 km, z toho 4 543 km tvořily dálnice a 2 623 km tvořily silnice první třídy. K roku 2021 délka dálnic v provincii již přesáhovala 5 000 km, s plánovaným cílem 6 800 km v roce 2025. Celková délka dálniční sítě v An-chueji by měla v roce 2035 dosahovat 10 165 km, a tvořit síť „pěti vertikálních a deseti horizontálních“ dálnic. [637] => [638] => ==== '''Dálnice''' ==== [639] => [640] => * [[Soubor:China Expwy G3 sign no name.svg|20x20pixelů]] [[Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej]] [641] => * [[Soubor:China Expwy G36 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G36 Nanking – Luo-jang]] [642] => * [[Soubor:China_Expwy_G40_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G40 Šanghaj – Si-an]] [643] => * [[Soubor:China Expwy G42 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu]] [644] => * [[Soubor:China Expwy G4212 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G4212 Che-fej – An-čching]] [645] => * [[Soubor:China Expwy G50 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching]] [646] => * [[Soubor:China Expwy G56 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li]] [647] => [648] => === Letecká === [649] => V An-chueji je v provozu 6 civilních letišť (z nichž 2 jsou mezinárodní), přičemž další 3 letiště jsou ve výstavbě. Největším letištěm v An-chueji je [[mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao]], obsluhující oblast provinčního hlavního města. Letiště bylo otevřeno v květnu 2013, přičemž nahradilo starší [[letiště Che-fej Luo-kang]].{{Citace elektronické monografie [650] => | titul = Hefei Xinqiao International Airport [651] => | url = https://www.airport-technology.com/projects/hefei-xinqiao-international-airport/ [652] => | místo = airport-technology.com [653] => | datum vydání = 2013-07-23 [654] => | datum přístupu = 2023-09-07 [655] => | jazyk = en-US [656] => }} Druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je [[mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si]], a je zároveň druhé největší letiště v provincii.{{Citace elektronického periodika [657] => | titul = Huangshan Tunxi International Airport: Flights, Location & Transfer to Mount Huangshan 2023 [658] => | periodikum = www.chinadiscovery.com [659] => | url = https://www.chinadiscovery.com/huangshan-tours/huangshan-airport.html [660] => | datum přístupu = 2023-09-08 [661] => }} Dále jsou v provozu [[Letiště Fu-jang Si-kuan]], [[Letiště An-čching Tchien-ču-šan]], [[Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan]] a od roku 2021 také [[Letiště Wu-chu Süan-čou]], které nahradilo starší [[Letiště Wu-chu Wan-li]], nadále sloužící výhradně jako základna [[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády]]. [662] => [663] => Ve výstavbě jsou [[Letiště Su-čou Ta-tien]], [[Letiště Peng-pu Tcheng-chu]] a [[Letiště Po-čou]]. [664] => [665] => === Železniční === [666] => Provinční hlavní město [[Che-fej]] slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. [[Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu]] provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: [[vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking]] a [[vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan]]. Spojení se sousední provincií [[Ťiang-si]] na jihu a dále s pobřežní provincií [[Fu-ťien]] zajišťuje [[vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou]], součást budovaného [[Vysokorychlostní železniční koridor Peking – Tchaj-pej|vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej]]. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru [[vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu]]. [667] => [668] => [[Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou]] spojuje An-chuej s provincií [[Che-nan]] na severozápadu, v An-chueji prochází městy [[Po-čou]], [[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]], [[Chuaj-nan]], [[Che-fej]], [[Ma-an-šan]], [[Wu-chu]], [[Süan-čcheng]] a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie [[Če-ťiang]]. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020. [669] => [670] => V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna [[vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang]], která je součást budovaného [[Vysokorychlostní železniční koridor Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej)|vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej)]]. Trať spojuje An-chuej se sousední provincií [[Ťiang-si]] na jihu. [671] => [672] => Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také [[železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang]], [[železniční trať Nanking – Si-an]] a další. [673] => [674] => === Metro a monorail === [675] => Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: [[metro]] v [[Che-fej|Che-feji]], provinčním hlavním městě, a [[monorail]] ve [[Wu-chu]]. První linka [[Metro v Che-feji|metra v Che-feji]] byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025. [676] => [677] => [[Monorail ve Wu-chu]] je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek. [678] => [679] => == Zajímavosti == [680] => Z města [[Po-čou]] podle tradice pocházela legendární hrdinka [[Chua Mu-lan]]. [681] => [682] => == Odkazy == [683] => [684] => === Poznámky === [685] => [686] => [687] => === Reference === [688] => [689] => [690] => === Externí odkazy === [691] => * {{Commons}} [692] => * {{Commonscat}} [693] => * [https://web.archive.org/web/20170125203042/http://www.ah.gov.cn/ Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)] [694] => [695] => {{Čína}} [696] => {{An-chuej}} [697] => {{Autoritní data}} [698] => {{Portály|Čína|Geografie}} [699] => [700] => [[Kategorie:An-chuej| ]] [701] => [[Kategorie:Provincie v Číně]] [702] => [[Kategorie:Provincie pod vládou Nebeské říše velkého míru]] [] => )
good wiki

An-chuej

An-chuej je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky. Nachází se ve východní Číně, v oblasti povodí řeky Chuaj a dolního toku Jang-c’-ťiang, a sousedí s provinciemi Ťiang-su, Če-ťiang, Ťiang-si, Chu-pej, Che-nan a Šan-tung.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Che-fej','Chuaj-che','Jang-c’-ťiang','Ťiang-si','Ťiang-su','Wu-chu','Če-ťiang','Ma-an-šan','An-čching','Čína','Po-čou','Süan-čcheng'

An-čching

Če-ťiang

Če-ťiang (čínsky: 浙江) je provincie v Čínské lidové republice nacházející se na východě země.

Che-fej

Chuaj-che

Čína

Jang-c’-ťiang

Ma-an-šan

Po-čou

Süan-čcheng

Ťiang-si

Ťiang-su

Wu-chu