Array ( [0] => 14664804 [id] => 14664804 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Anihilace [uri] => Anihilace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Annihilation.png|náhled|Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí. Po několika kontaktech s různými elektrony (e-) ztratí tolik energie, že nakonec reaguje s jedním elektronem. Výsledkem procesu anihilace je emitování dvou fotonů, přičemž každý má typicky energii 511 keV. V důsledku zbytkové energie pozitronu fotony zpravidla nejsou emitovány přesně v úhlu 180 stupňů, jak je na obrázku.]] [1] => '''Anihilace''' je proces v [[Fyzika částic|částicové fyzice]], při kterém dochází k zániku [[částice]] a její [[antičástice]] při jejich vzájemném setkání. Opakem anihilace je [[Kreace (fyzika)|kreace]]. [2] => [3] => == Popis jevu == [4] => Při setkání částice s její antičásticí dochází k zániku obou částic a veškerá jejich [[klidová energie]] i [[kinetická energie]] se přemění na [[energie|energii]] odnášenou [[Intermediální částice|nosiči polí]] ([[foton]]y, [[W boson|W]] a [[Z boson|Z]] [[boson]]y …). Tato přeměna je úplná a původní částice při ní zcela zanikají. Protože částice odnášející energii mohou mít nulovou [[klidová hmotnost|klidovou hmotnost]], hovoří se nepřesně o anihilaci jako o úplné přeměně hmoty v energii. [[Intermediální částice|Nosiče polí]] odnášející uvolněnou energii se mohou dále rozpadat na jiné částice. [5] => [6] => Při procesu anihilace se [[zákon zachování|zachovává]] [[hmotnost]] (celková, nikoli [[klidová hmotnost|klidová]]), [[energie]], [[hybnost]], [[elektrický náboj]] a další [[fyzikální veličina|veličiny]]. [7] => [8] => To, jaké částice při anihilaci vzniknou, závisí na energii anihilujících částic (energií je zde myšlena i energie uvolněná z klidové hmotnosti částic podle [[Albert Einstein|Einsteinova]] vztahu ''[[E=mc²|E = mc2]]''). Při nízkých energiích mohou vzniknout pouze dva fotony, které se od místa interakce rozletí opačnými směry (oba se stejnou energií). Mohou vznikat také tři fotony, jejich energie však musí zaručovat zachování hybnosti soustavy. [9] => [10] => Při vyšších energiích mohou vznikat např. páry [[lepton]]-[[antilepton]] nebo [[kvark]]-[[antikvark]] (kvarky neexistují jako [[volná částice|volné částice]], ale projevují se jako [[hadron]]y). [11] => [12] => Vyšší energie anihilujících částic zvyšuje pravděpodobnost vzniku exotičtějších částic. [13] => [14] => == Příklad == [15] => Nejznámějším příkladem je anihilace [[elektron]]u a [[pozitron]]u, při které nejčastěji vzniká dvojice [[foton]]ů [[záření gama]] o energii 0,5 [[MeV]]: [16] => :e^- + e^+ \rightarrow 2 \gamma [17] => [18] => Pouze jeden foton nemůže vzniknout kvůli [[zákon zachování energie|zákonu zachování energie]] a [[Zákon zachování hybnosti|zákonu zachování hybnosti]]. Z tohoto důvodu se při dvoufotonové anihilaci vzniklé fotony šíří z místa svého vzniku vzájemně opačnými směry. [19] => [20] => Oba fotony mohou být zachyceny tzv. [[Koincidenční detektor|koincidenčními detektory]] a tím je dáno, že místo anihilace leží na [[přímka|přímce]] mezi nimi. Při zachycení více anihilací větším počtem detektorů je pak možno zjistit místo, kde k anihilacím dochází, v [[3D|třírozměrném]] prostoru. To je mj. princip moderní [[lékařství|lékařské]] [[zobrazovací metody]], nazývané [[pozitronová emisní tomografie]] (PET). [21] => [22] => == Možnosti využití == [23] => Existují i teorie získávání [[elektrická energie|elektrické energie]] pomocí anihilace. Největším problémem je fakt, že k získání [[antihmota|antihmoty]] je nutný výkonný [[urychlovač částic]] (např. takový, který mají v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]]). V něm je možné urychlit částice a při následných srážkách získat miniaturní množství antihmoty. Otázkou zůstává, jak tuto antihmotu uchovávat, protože reaguje s čímkoli, a jak získat její větší množství. Navíc získaní antihmoty je proces energeticky mnohem náročnější než zisk energie při anihilaci. [24] => [25] => == Související články == [26] => * [[Elementární částice]] [27] => * [[Částice]] [28] => * [[Antičástice]] [29] => [30] => == Externí odkazy == [31] => * {{Commonscat}} [32] => * Radomír Šmída:[https://web.archive.org/web/20160507043413/http://www-hep2.fzu.cz/~smida/www/smida-elektrony+pozitrony.pdf Nadbytek elektronů a pozitronů v kosmickém záření] Vesmír 88, květen 2009 [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => [[Kategorie:Fyzika částic]] [] => )
good wiki

Anihilace

Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Intermediální částice','foton','energie','klidová hmotnost','Elementární částice','hadron','elektrická energie','Kreace (fyzika)','antikvark','3D','Koincidenční detektor','zákon zachování energie'

3D

Stručný přehled 3D na stránce Wikipedie v češtině Třetí rozměr (3D) je technologie, která umožňuje představovat a zobrazovat objekty a scény v počítačové grafice nebo skutečném světě s hloubkou.

Antikvark

Energie

Foton

Hadron

Hadron je částice atomového jádra, která je složena z kvarků a je tvořena silnou jadernou interakcí.