Array ( [0] => 15485851 [id] => 15485851 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antibiotikum [uri] => Antibiotikum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Doxycycline 100mg capsules.jpg|náhled|200px|Kapsle s [[doxycyklin]]em]] [1] => '''Antibiotikum''' (též '''antiinfektivum''') je [[lék]], který [[smrt|usmrcuje]] některé [[mikroorganismus|mikroorganismy]] nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín '''[[chemoterapie|chemoterapeutika]]'''), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.{{Citace monografie [2] => | titul = Lékařská mikrobiologie obecná [3] => | příjmení = Votava [4] => | jméno = Miroslav [5] => | vydavatel = Neptun [6] => | rok = 2001 [7] => | místo = Brno [8] => | isbn = 80-902896-2-2 [9] => | strany = 247 [10] => }} [11] => [12] => V současnosti je známo přes 6000{{Citace elektronické monografie [13] => | titul = Industrial Bioprocessing: Antibiotics [14] => | url = http://www.dcu.ie/~oshead/BE401/brewing/lecture4.pdf [15] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120105081602/http://www.dcu.ie/~oshead/BE401/brewing/lecture4.pdf [16] => | vydavatel = Dublin City University [17] => | jazyk = anglicky [18] => }} látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné [[nežádoucí účinky]] nebo jsou pro pacienta [[toxicita|toxické]]. Antibiotika působí především proti [[bakterie|bakteriím]], některá jsou však účinná také proti [[houby|houbám]] a [[Parazitismus|parazitickým]] [[prvoci|prvokům]]. Mají však stále [[vedlejší účinky]] a v ČR jsou vydávána na předpis. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, většinou však mají [[Molární hmotnost|molekulovou hmotnost]] menší než 2000 [[Atomová hmotnostní konstanta|Da]]. Antibiotika však nezabírají na onemocnění virového původu. [19] => [20] => == Historie == [21] => [[Soubor:Alexander-fleming.jpg|náhled|[[Alexander Fleming]], objevitel [[penicilin]]u]] [22] => Objev antibiotik spolu s [[Anestezie|anestézií]] a aplikací hygienických praktik u lékařů (např. mytí rukou a použití [[Sterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů|sterilizovaných]] nástrojů) je jeden z nejdůležitějších objevů v současné medicíně. Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou dříve nesla riziko infekce a smrti. [23] => [24] => Již 2500 let př. n. l. používali v [[Čína|Číně]] k léčbě infekcí obklady z [[plíseň|plesnivého]] [[Sojové mléko|sojového mléka]].{{Doplňte zdroj}} Stopy antibiotik ([[tetracyklin]] z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích [[Starověký Egypt|Egypťanů]] a [[Núbie|Núbijců]].{{Citace elektronické monografie [25] => | příjmení = Armelagos [26] => | jméno = George J. [27] => | titul = Take Two Beers and Call Me in 1,600 Years [28] => | url = http://findarticles.com/p/articles/mi_m1134/is_4_109/ai_62324477 [29] => | vydavatel = Business Library [30] => | jazyk = anglicky [31] => | datum přístupu = 2013-10-17 [32] => | url archivu = https://archive.today/20120529015524/findarticles.com/p/articles/mi_m1134/is_4_109/ai_62324477 [33] => | datum archivace = 2012-05-29 [34] => | nedostupné = [35] => }} Antibiotika byla také přijímána přirozeně ve stravě ([[zelenina]] obsazující sirné sloučeniny [[alicin]], [[glukosinoláty]]). První krůčky k vynálezu antibiotik pro západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil [[Louis Pasteur]], který v roce [[1877]] zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou ''[[Bacillus anthracis|B. anthracis]]'' společně s kulturou [[saprofyt]]ických bakterií neonemocnělo [[antrax]]em. O deset let později německý vědec [[Rudolf Emmerich]] náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou ''[[Streptococcus erysipelatis]]'' neonemocní [[cholera|cholerou]] a o dva roky později [[Charles-Joseph Bouchard]] prokázal, že tutéž ochranu poskytuje ''[[Pseudomonas aeruginosa]]''. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána ''pyocyanáza''.{{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení = Hays [37] => | jméno = Edwin E. [38] => | příjmení2 = Wells [39] => | jméno2 = Ibert C. [40] => | příjmení3 = Katzman [41] => | jméno3 = Philip A. [42] => | příjmení4 = Cain [43] => | jméno4 = C. K. [44] => | příjmení5 = Jacobs [45] => | jméno5 = Francis A. [46] => | příjmení6 = Thayer [47] => | jméno6 = Sidney A. [48] => | příjmení7 = Doisy [49] => | jméno7 = Edward A. [50] => | příjmení8 = Gaby [51] => | jméno8 = W. L. [52] => | příjmení9 = Roberts [53] => | jméno9 = E. C. [54] => | příjmení10 = Muir [55] => | jméno10 = R. D. [56] => | příjmení11 = Carroll [57] => | jméno11 = C. J. [58] => | příjmení12 = Jones [59] => | jméno12 = L. R. [60] => | příjmení13 = Wade [61] => | jméno13 = Nelson J. [62] => | titul = Antibiotic substances produced by Pseudomonas aeruginosa [63] => | url = http://www.jbc.org/content/159/3/725.full.pdf [64] => | datum vydání = 1945 [65] => | vydavatel = The Journal of Biological Chemistry [66] => | jazyk = anglicky [67] => }} Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání. [68] => [69] => První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z [[plíseň|plísně]]. Francouzský doktor [[Ernest Duchesne]] zaznamenal už v roce [[1896]] fakt, že určité plísně rodu [[štětičkovec]] (''Penicillium'') ničí bakterie. Duchesne a jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou generaci. Až [[Alexander Fleming]] během svého výzkumu antibakteriálního působení [[lysozym]]u kultivoval baktérie na [[agar]]ových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu ''[[Penicillium notatum]]''. Fleming zaznamenal čistou zónu kolem plísňového podhoubí a pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat ([[beta-laktamový kruh]] v penicilinové molekule při tehdejších rafinačních metodách nebyl stabilní), svůj objev v roce [[1929]] popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu ''Penicillium'', nazval tuto sloučeninu [[penicilin]]. [70] => [71] => Zároveň ve 30. letech 20. století německý vědec [[Gerhard Domagk]] zkoumal antibakteriální vlastnosti některých barviv. Jedním z nich byl [[sulfonamid]] zvaný [[prontosil]], který se ukázal být účinným proti infekcím díky tomu, že se v [[Organismus|organismu]] pacienta metabolizuje na aktivní formu ''sulfanilimid''. Podle současné širší definice to patrně lze kvalifikovat jako první úspěšné použití antibiotika. Po nějaké době [[René Dubos]] izoloval [[tyrotricin]] – antibiotikum používané místně na kožní infekce z půdních baktérií. [72] => [73] => Pro zvýšenou potřebou léčby infikovaných ran během [[Druhá světová válka|2. světové války]] bylo mnoho prostředků vloženo do výzkumu a [[rafinace]] penicilinu. Tým, který vedl [[Howard Walter Florey]], úspěšně vyprodukoval použitelná množství čisté aktivní složky, která byla rychle testována v klinické praxi. Lékaři byli překvapeni rychlou a spolehlivou léčbou stavů, které byly do té doby těžce léčitelné a často končily smrtí. Další výzkum pak otevřel lidstvu dveře k dosud neznámé úrovni chemického boje proti baktériím. [74] => [75] => Antibiotické účinky mají i jisté kovy (jako je [[stříbro]], [[zlato]],{{Citace elektronické monografie [76] => | titul = Functional gold nanoclusters as antimicrobial agents for antibiotic-resistant bacteria [77] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20662646 [78] => | datum vydání = 2010 [79] => | vydavatel = National Library of Medicine – National Institutes of Health [80] => | jazyk = anglicky [81] => }} [[měď]] či slitiny, jako je [[bronz]]) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku.{{Citace elektronické monografie [82] => | titul = Nanočástice stříbra zvyšují účinnost antibiotik [83] => | url = http://www.scienceworld.cz/aktuality/7158/ [84] => | datum vydání = 2013-07-29 [85] => | vydavatel = Science World.cz [86] => }} Nově se využívají i ve formě [[nanočástice|nanočástic]]. Ovšem i proti těmto prostředkům může vzniknout rezistence.https://sciencemag.cz/i-proti-nanostribru-muze-vzniknout-rezistence/ - I proti nanostříbru může vzniknout rezistence [87] => [88] => Ve 21. století roste spotřeba antibiotik především v chudších zemích, kde je spíše menší, ale rozdíly mezi státy jsou značné.https://medicalxpress.com/news/2021-11-global-antibiotic-consumption-percent.html - Global antibiotic consumption rates have increased by 46 percent since 2000 [89] => [90] => == Použití == [91] => Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též [[prevence|preventivně]] (tzv. antibiotická [[profylaxe]]). V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik – zvláště pak použití nevhodného antibiotika (proti rezistentnímu původci) nebo předepsání antibiotik při léčbě [[viróza|virových onemocnění]], jako je [[rýma]] nebo [[chřipka]]. Přesto však jistá antibiotika mohou stimulovat [[imunitní systém]] a tak nepřímo likvidovat virová onemocnění.http://www.osel.cz/10063-antibiotikem-se-virove-onemocneni-lecit-neda-a-nebo-da.html - Antibiotikem se virové onemocnění léčit nedá. A nebo dá? Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik, obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení, nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji [[antibiotická rezistence|antibiotické rezistence]] u neúplně zahubených populací bakterií. Mohou také způsobovat [[diabetes mellitus|diabetes]].{{Citace elektronické monografie [92] => | titul = Antibiotic treatment increased risk for type 1 diabetes in animal study [93] => | url = http://medicalxpress.com/news/2016-08-antibiotic-treatment-diabetes-animal.html [94] => | datum vydání = 2016-08-22 [95] => | vydavatel = Medical Xpress [96] => | jazyk = anglicky [97] => }} [98] => [99] => Antibiotika se uplatňují i v jiných oblastech, než je medicína. Podávání malých množství antibiotik hospodářským zvířatům zvyšuje jejich přírůstky. Od roku [[2006]] je však jejich používání pro tento účel ve všech státech [[Evropská unie|EU]] zakázáno.{{Citace elektronické monografie [100] => | titul = Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat [101] => | url = http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/DL-1831-2003.pdf [102] => | datum vydání = 2003-09-22 [103] => | vydavatel = Evropská unie [104] => | datum přístupu = 2008-04-16 [105] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110914060958/http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/DL-1831-2003.pdf [106] => | nedostupné = ano [107] => }} Také při kultivacích mikroorganismů v [[biotechnologie|biotechnologických]] laboratořích se používají antibiotika, a to v tkáňových kulturách či růstových [[živná půda|médiích]] za účelem potlačení nežádoucí bakteriální kontaminace (v [[selektivní médium|selektivních médiích]]). Často se používá kombinace několika antibiotik a antimykotik, aby došlo k pokrytí celého spektra mikroorganismů, například od firmy [[Sigma-Aldrich]] je dostupná suspenze, jež obsahuje kombinaci [[penicilin]]u, [[streptomycin]]u a [[amfotericin]]u B. [108] => [109] => == Mechanismus účinku == [110] => [[Soubor:Působení antibiotik.png|náhled|500px|Schematický nákres mechanismu účinku některých antibiotik]] [111] => Nejdůležitější vlastností antibiotik je [[Selektivní antibiotika|selektivita]] jejich účinku, tzn. že zasahují struktury, které jsou specifické pro mikroorganismy a pacienta víceméně nepoškozují. Podle působení na [[bakterie]] se antibiotika dělí na dvě velké skupiny: [[baktericid]]ní a [[bakteriostatikum|bakteriostatická]]. První skupina bakterie hubí (tj. usmrcuje), bakteriostatická zastavují jejich množení, ale mnoho bakteriostatických antibiotik působí ve vyšších koncentracích rovněž baktericidně. Oba dva typy jsou nicméně schopné potlačit růst kolonií [[in vitro]]. [112] => [113] => Podle mechanismu účinku na bakteriální buňku se dělí antibiotika do několika skupin: [114] => [115] => ;'''Antibiotika, která inhibují syntézu lipidů a jiných látek pro [[buněčná stěna|buněčné stěny]]:''' [116] => * [[beta-laktamy|beta-laktamová antibiotika]], [[monobaktamy]], [[karbapenemy]], [[glykopeptidy]], [[bacitracin]]. [117] => ; '''Antibiotika, která narušují [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránu]]:''' [118] => * [[polyeny]], [[polymyxiny]], [[azoly]], [[amfotericin B]], [[ionofory]]. [119] => ;'''Antibiotika, která inhibují syntézu [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]:''' [120] => * inhibicí [[DNA-gyráza|DNA-gyrázy]]: [[aminoglykosidy]], [[novobiocin]], [[chinolony]]; [121] => * inhibicí [[RNA-polymeráza|RNA-polymerázy]]: [[ansamyciny]]; [122] => ;'''Antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou:''' [123] => * vazbou na [[ribozom]]ální podjednotku 30[[Svedberg|S]]: [[tetracykliny]]; [124] => * vazbou na podjednotku 30S a 50S: [[aminoglykosidy]]; [125] => * vazbou na podjednotku 50S: [[makrolidy]], [[linkosamidy]], [[amfenikoly]], [[diterpeny]], [[aminocyklitoly]]; [126] => * zabráněním vestavění aminokyseliny do [[Bílkovina|bílkoviny]]: [[amfenikoly]]. [127] => ;'''Antibiotika, která inhibují syntézu [[kyselina listová|kyseliny listové]]:''' [128] => * [[sulfonamidy]], [[trimedoprim]]. [129] => [130] => == Citlivost bakterií k antimikrobiálním látkám == [131] => [[Soubor:Staphylococcus aureus (AB Test).jpg|náhled|200px|Stanovení citlivosti [[Disková difúzní metoda|diskovou difúzní metodou]] – v okolí disku s antibiotikem nerostou žádné kolonie bakterie ''[[Staphylococcus aureus]]'']] [132] => Specifická, úzkospektrá antibiotika zasahují buď [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]] nebo [[grampozitivní bakterie]], nebo dokonce jen některé bakteriální rody. Naproti tomu širokospektrá antibiotika ničí široké spektrum mikroorganismů, často včetně [[symbióza|symbiotické]] mikroflóry na povrchu sliznic. Účinnost jednotlivých antibiotik však závisí také na umístění infekce a schopnosti pronikat danými tkáněmi až k ložisku infekce. [133] => [134] => Ke správné antibiotické terapii je vhodné zjistit citlivost konkrétní patogenní bakterie k antibiotikům. Všechny bakterie totiž nejsou stejně citlivé a některé jsou dokonce [[antibiotická rezistence|rezistentní]] a dané antibiotikum proti nim nepůsobí. Zjišťuje se proto tzv. [[minimální inhibiční koncentrace]] (MIC), což je koncentrace antibiotika, která zabrání růstu bakteriálních kolonií. Koncentrace, která bakterie usmrtí, se označuje jako [[minimální baktericidní koncentrace]] (MBC). Je zřejmé, že v případě primárně baktericidních antibiotik se MBC rovná MIC. V celém průběhu terapie by v místě infekce měla být taková koncentrace antibiotika, která odpovídá alespoň minimální inhibiční koncentraci. [135] => [136] => Ovšem testování antibiotik na bakterie v kultivačním médiu bohatém na živiny může vést k zavádějícím výsledkům neodpovídajícím prostředí [[in vivo]].https://www.osel.cz/11215-dobre-zpravy-z-bojiste-se-superbugs.html - Dobré zprávy z bojiště se superbugs [137] => [138] => == Třídění antibiotik == [139] => Protože antibiotika jsou heterogenní skupinou látek s různými účinky na bakterie, dělí se na několik tříd podle chemické struktury.{{Citace elektronické monografie [140] => | titul = Merck Manual Home edition: Antibiotics [141] => | url = http://www.merck.com/mmhe/sec17/ch192/ch192a.html [142] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20061231163140/http://www.merck.com/mmhe/sec17/ch192/ch192a.html [143] => | datum vydání = 2003-02-01 [144] => | vydavatel = Merck [145] => | jazyk = anglicky [146] => }}{{Citace elektronické monografie [147] => | titul = Přehled antibiotik ve veterinární medicíně [148] => | url = http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt [149] => | vydavatel = Farmakologie.webzdarma.cz [150] => | datum přístupu = 2007-06-07 [151] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200528204626/http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt [152] => | datum archivace = 2020-05-28 [153] => | nedostupné = ano [154] => }} [155] => [156] => {| class="wikitable" [157] => |+ Antibiotika [158] => |- [159] => ! Generický název !! Obchodní název !! Použití !! Nežádoucí účinky [160] => |- [161] => ! colspan="4" | [[Aminoglykosidy]] [162] => |- [163] => | [[Amikacin]] || [[Amikin]] || rowspan="10" | Léčba infekcí způsobených gramnegativními bakteriemi, jako je ''[[Escherichia coli]]'', ''[[Klebsiella]]'' nebo ''[[Pseudomonas aeruginosa]]'', působí proti [[Leptospira|leptospirám]] a některé i vůči [[stafylokok]]ům || rowspan="10" | [164] => * ztráta sluchu [165] => * závratě [166] => * poškození ledvin [167] => |- [168] => |[[Apramycin]] || [169] => |- [170] => |[[Dihydrostreptomycin]] || [171] => |- [172] => |[[Framycetin]] || [173] => |- [174] => |[[Gentamicin]] || [[Gentamycin (léčivo)|Gentamycin]] [175] => |- [176] => |[[Kanamycin]] ||Kanamycin-POS [177] => |- [178] => |[[Neomycin]] || [[Bykomycin]], [[Mycerin]] [179] => |- [180] => |[[Netilmicin]] || [[Netromycin]] [181] => |- [182] => |[[Streptomycin]] || [183] => |- [184] => |[[Tobramycin]] || [[Brulamycin]], [[Nebcin]] [185] => |- [186] => ! colspan="4" | [[Amfenikoly]] [187] => |- [188] => |[[Azidamfenikol]] || || rowspan="4" | Širokospektrá antibiotika účinná proti [[Salmonella|salmonelovým]] infekcím a ''[[Haemophilus influenzae]]'', používá se též k léčbě [[Neisseria meningitidis|meningokokových]] nebo [[Streptococcus pneumoniae|pneumokokových]] infekcích [[Centrální nervová soustava|CNS]] nebo jako alternativa tetracyklinů u těžkých [[Rickettsia|rickettsiálních]] infekcí || rowspan="4"| [189] => * rozvoj aplastické anémie [190] => * nausea [191] => * zvracení [192] => |- [193] => |[[Florfenikol]] || [194] => |- [195] => |[[Chloramfenikol]] ||Spersadex, Chloramphenicol VUAB [196] => |- [197] => |[[Thiamfenikol]] || [198] => |- [199] => ! colspan="4" | [[Ansamyciny]] [200] => |- [201] => |[[Geldanamycin]] || || rowspan="2" | Experimentálně jako protinádorová terapie || [202] => |- [203] => |[[Herbimycin]] || || [204] => |- [205] => ! colspan="4" | [[Rifamyciny]] [206] => |- [207] => |[[Rifamycin]] || Relafalk|| rowspan="4" | Infekce způsobené grampozitivními bakteriemi včetně [[Mycobacterium|mykobakterií]] – léčba [[tuberkulóza|tuberkulózy]]. || rowspan="4" | [208] => * poškození jater [209] => |- [210] => |[[Rifaximin]] ||Normix [211] => |- [212] => |[[Rifampicin]] || [[Arficin]], [[Rifampicin (léčivo)|Rifampicin]] [213] => |- [214] => |[[Rifabutin]] || [[Mycobutin 150]] [215] => |- [216] => !colspan="4" | [[Cefalosporin]]y I. generace [217] => |- [218] => |[[Cefacetril]] || || rowspan="6" | Léčba infekcí vyvolaných grampozitivními bakteriemi, zejména stafylokoky, včetně těžkých infekcí. [[Enterokok]]y, meticilin-rezistentní stafylokoky a ''[[Staphylococcus epidermidis]]'' jsou rezistentní || rowspan="6" | [219] => * nevolnost [220] => * průjem [221] => * alergické reakce [222] => |- [223] => |[[Cefadroxil]] || [[Duracef]], Biodroxil [224] => |- [225] => |[[Cefalexin]] || [[Cefaclen]] [226] => |- [227] => |[[Cefalotin]] || [[Cefalotin Biotika]] [228] => |- [229] => |[[Cefapirin]] || [[Cefatrexyl]] [230] => |- [231] => |[[Cefazolin]] || [[Cefazolin Biochemie]], [[Kefzol]], [[Orizolin]], [[Vulmizolin]] [232] => |- [233] => !colspan="4" | Cefalosporiny II. generace [234] => |- [235] => |[[Cefaklor]] || [[Vercef]] || rowspan="5" | Léčba infekcí vyvolaná stafylokoky nebo způsobenými gramnegativními bakteriemi rezistentními na méně účinná antibiotika. [[Haemophilus|Hemofilové]] infekce (ampicilin rezistentních), [[kapavka]], chirurgická profylaxe aj. || rowspan="5" | [236] => * nevolnost [237] => * průjem [238] => * alergické reakce [239] => |- [240] => |[[Cefamandol]] || [[Mandol]] [241] => |- [242] => |[[Cefoxitin]] || [243] => |- [244] => |[[Cefprozil]] || [[Cefzil]] [245] => |- [246] => |[[Cefuroxim]] || [[Zinacef]], [[Zinnat]] [247] => |- [248] => !colspan="4" | Cefalosporiny III. generace [249] => |- [250] => |[[Cefixim]] || || rowspan="10" | Širokospektrá antibiotika s indikačním omezením, účinná proti grampozitivním i gramnegativním bakteriím. Ceftazidim (Fortum) je účinný i na ''[[Pseudomonas aeruginosaa]]''. Léčba těžších, život ohrožujících infekcí, [[meningitida|meningitid]], [[Lymeská borelióza|lymeské boreliózy]] s neurologickými symptomy, léčba infekcí způsobených původci rezistentními na cefalosporiny nižších generací nebo na širokospektré [[peniciliny]] || rowspan="10" | [251] => * nevolnost [252] => * průjem [253] => * alergické reakce [254] => |- [255] => |[[Cefdinir]] || [256] => |- [257] => |[[Cefditoren]] || [258] => |- [259] => |[[Cefoperazon]] || [[Cefobid]] [260] => |- [261] => |[[Cefotaxim]] || [[Claforan]] [262] => |- [263] => |[[Cefpodoxim]] || [264] => |- [265] => |[[Ceftazidim]] || [[Fortum (léčivo)|Fortum]] [266] => |- [267] => |[[Ceftibuten]] || [268] => |- [269] => |[[Ceftizoxim]] || [[Cefizox]] [270] => |- [271] => |[[Ceftriaxon]] || [[Lendacin]] [272] => |- [273] => !colspan="4" | Cefalosporiny IV. generace [274] => |- [275] => |[[Cefepim]] || [[Maxipim]] || rowspan="4"| Širokospektrá antibiotika s indikačním omezením, určená k léčbě závažných smíšených infekcí u nemocných s jiným těžkým onemocněním (imunosuprese, [[neutropenie]]). || rowspan="4"| [276] => * nevolnost [277] => * průjem [278] => * alergické reakce [279] => * krvácivost [280] => |- [281] => |[[Cefpirom]] || [[Cefrom]] [282] => |- [283] => |[[Cefquinom]] || [[Cobactan]] [284] => |- [285] => |[[Cefalonium]] || [[Cepravin]] [286] => |- [287] => !colspan="4" | [[Pleuromutiliny|Diterpeny - pleuromutiliny]] [288] => |- [289] => |[[Tiamulin]] || || rowspan="2" | veterinární antibiotika proti [[mykoplasma]]tům a [[spirochéty|spirochétám]]. || rowspan="2" | [290] => |- [291] => |[[Valnemulin]] || [292] => |- [293] => !colspan="4" | [[Glykopeptidová antibiotika]] [294] => |- [295] => |[[Teikoplanin]] || [[Targocid]] || rowspan="2" | infekce multirezistentními grampozitivními bakteriemi, záložní humánní antibiotikum || rowspan="2" | [296] => |- [297] => |[[Vankomycin]] || [[Vancocin]], [[Lyphocin]], Edicin [298] => |- [299] => !colspan="4" | [[Karbapenem]]y [300] => |- [301] => |[[Ertapenem]] || || rowspan="3" | Lékem volby pouze pro nosokomiální infekce ohrožující život vyvolané některými kmeny ''[[Enterobacter]]'' spp., ''[[Serratia]]'' spp., ''[[Citrobacter freundii]]'' nebo ''[[Campylobacter fetus]]''; akutní nekrotizující pankreatitida, bakteriální meningitida || rowspan="3" | [302] => * vyvolání epileptického záchvatu (imipenem) [303] => * alergické reakce [304] => * nevolnost, zvracení [305] => |- [306] => |[[Imipenem]]/[[Cilastatin]] || [[Tienam]] [307] => |- [308] => |[[Meropenem]] || [[Meronem]] [309] => |- [310] => !colspan="4" | [[Linkosamidy]] [311] => |- [312] => |[[Linkomycin]] || ||rowspan="3" | Léčba infekcí kostí a měkkých tkání. Účinná jsou především proti stafylokokům a [[Bacteroides]] spp. Možné použití také při terapii parazitárních onemocnění, jako je [[toxoplasmóza]], [[babesióza]] nebo [[malárie]]. ||rowspan="3" | [313] => |- [314] => |[[Klindamycin]] || [[Dalacin]], Actanac, Duac [315] => |- [316] => |[[Pirlimycin]] || [317] => |- [318] => !colspan="4" | [[Makrolidy|Makrolidy – erytromyciny]] [319] => |- [320] => |[[Acetylisovaleryltylosin]] || [[Aivlosin]] || rowspan="13" | Léčba infekcí způsobených [[Streptococcus|streptokoky]], [[Campylobacter|kampylobakterových]] infekcí, [[listerióza|listeriózy]], [[záškrt]]u, bakteriálního [[zápal plic|zápalu plic]] a atypických pneumonií (Mycoplazmy, chlamydie), střevních onemocnění způsobených rody ''[[Shigella]]'', ''[[Salmonella]]'' a ''[[Campylobacter]]''. Léčba [[legionářská nemoc|legionářské nemoci]]. || rowspan="13" | [321] => * nevolnost, průjem nebo zvracení [322] => * žloutenka [323] => * alergické reakce [324] => * komorová tachyarytmie [325] => |- [326] => |[[Azitromycin]] || [[Sumamed]], Azitrox, Trozamil [327] => |- [328] => |[[Diritromycin]] || [329] => |- [330] => |[[Erytromycin]] || [[Erytrocin]], Zinerit, Aknemycin [331] => |- [332] => |[[Josamycin]] || [[Wilprafen]] [333] => |- [334] => |[[Kitasamycin]] || [335] => |- [336] => |[[Klarithromycin]] || [[Klacid]], Fromilid [337] => |- [338] => |[[Oleandomycin]] || [339] => |- [340] => |[[Roxitromycin]] || [[Rulid]] [341] => |- [342] => |[[Spiramycin]] || [[Rovamycin]] [343] => |- [344] => |[[Tilmikosin]] || [[Pulmotil AC]] [345] => |- [346] => |[[Tylosin]] || [[Tylo-Kel]] [347] => |- [348] => |[[Troleandomycin]] || [349] => |- [350] => !colspan="4" | [[Monobaktamy]] [351] => |- [352] => |[[Aztreonam]] || [[Azactam]] || Je účinný pouze proti gramnegativní aerobní bakterie (kromě některých kmenů ''[[Citrobacter freudii]]'', ''[[Enterobacter aerogenes]]'', ''[[Enterobacter cloacae]]'', ''[[Legionella pneumophilla]]'' a ''[[Acinetobacter]]'' spp.) || [353] => * vyrážka [354] => * nevolnost [355] => * průjem [356] => |- [357] => !colspan="4" | [[Penicilin|Úzkospektrá penicilinová antibiotika]] [358] => |- [359] => |[[Penicilin G]] || || rowspan="4" | Léčba streptokokových, pneumokokových a meningokokových infekcí a infekcí vyvolaných citlivými stafylokoky, terapie [[syfilis]], [[kapavka|kapavky]], [[záškrt]]u, [[spála|spály]], [[angína|angíny]], [[erysipel]]u, revmatické horečky, [[leptospiróza|leptospirozy]], [[aktinomykóza|aktinomykózy]] aj. Je lékem první volby u [[Lymeská borelióza|Lymeské boreliózy]]. || rowspan="9" | [360] => * nevolnost [361] => * průjem [362] => * alergické reakce [363] => |- [364] => |[[Prokain-benzylpenicilin]] || [365] => |- [366] => |[[Benzatin-benzylpenicilin]] || [[Pendepon]] [367] => |- [368] => | [[Penicilin V]] || [[Ospen]], V-Penicilin BBP [369] => |- [370] => |[[Cloxacilin]] || || rowspan="5" | Antistafylokokové peniciliny. Léčba méně závažných stafylokokových infekcí. [371] => |- [372] => |[[Dicloxacilin]] || [373] => |- [374] => |[[Meticilin]] || [375] => |- [376] => |[[Nafcilin]] || [377] => |- [378] => |[[Oxacilin]] || [379] => |- [380] => !colspan="4" | Širokospektrá penicilinová antibiotika [381] => |- [382] => |[[Ampicillin]] || [[Penstabil]] || rowspan="2" | Léčba hemofilových a enterokokových infekcí, nekomplikovaných zánětů močových cest, zánětů žlučových cest, bronchitid. Terapie [[listerióza|listeriózy]]. || rowspan="9" | [383] => * nevolnost [384] => * průjem [385] => * alergické reakce [386] => |- [387] => |[[Amoxycilin]] || [[Amoclen]], [[Amoxil]], [[Diomox]], [[Ospamox]], [[Synulox]] ad. us. vet. [388] => |- [389] => |[[Karbenicilin]] || || rowspan="2" | Širokospektrá antibiotika, ale mají slabší účinek vůči [[Pseudomonas|pseudomonádám]] a [[Enterobacteriaceae|enterobakteriím]] [390] => |- [391] => |[[Tikarcinin]] || [[Ticarpen]] [392] => |- [393] => |[[Azlocillin]] || [[Securopen]] || rowspan="3" | Zvláště účinné proti pseudomonádám [394] => |- [395] => |[[Mezlocillin]] || [396] => |- [397] => |[[Piperacilin]] || [[Isipen]], [[Pipraks]], [[Pipril]] [398] => |- [399] => |[[Nafcillin]] || || [400] => |- [401] => |[[Penicilin]] || || [402] => |- [403] => !colspan="4" | [[Polypeptidová antibiotika]] [404] => |- [405] => |[[Bacitracin]] || [[Framykoin]], Pamycon || Léčba infekcí způsobenými grampozitivními bakteriemi || silně toxický, poškozuje ledviny – pouze lokální aplikace [406] => |- [407] => |[[Gramicidin]] || || || Jen lokální aplikace [408] => |- [409] => |[[Kolistin]] || [[Kolimycin]] || rowspan="2" | Léčba infekcí způsobenými gramnegativními bakteriemi || rowspan="2" |toxické, poškozují ledviny a nervy. Používají se k lokální aplikaci [410] => |- [411] => |[[Polymyxin B]] || [[Aerosporin]], [[Otosporin]] [412] => |- [413] => !colspan="4" | [[Chinolony|Chinolony I. generace]] [414] => |- [415] => |[[Kyselina oxolinová]] || || rowspan="3" | Léčba infekcí močového ústrojí včetně [[kapavka|kapavky]], působí jen proti gramnegativním bakteriím || rowspan="3"| [416] => * nevolnost [417] => * zvracení [418] => * bolest hlavy [419] => * závratě [420] => * bolesti v kloubech [421] => * poškození kloubní chrupavky rostoucích jedinců [422] => |- [423] => |[[Kyselina nalidixová]] || [424] => |- [425] => |[[Cinoxacin]] || [426] => |- [427] => !colspan="4" | [[Fluorochinolony]] [428] => |- [429] => |[[Ciprofloxacin]] || [[Ciplox]], Infalin, Ciloxan, Ciprinol || rowspan="14" | Jsou účinné proti většině grampozitivních i gramnegativních bakterií (včetně ''[[Klebsiella]]'' spp., ''[[Proteus (bakterie)|Proteus]]'' spp. a ''[[Pseudomonas aeruginosa]]''), působí i na [[chlamydie]], [[Mycoplasma|mykoplasmata]] a ''[[Mycobacterium tuberculosis]]'' Jsou účinné při terapii infekcí horních i dolních dýchacích cest, [[kapavka|kapavky]], [[prostatitis|prostatitidy]], a také [[anthrax|antraxu]] a legionářské nemoci. Jsou to drahá a rezervní antibiotika s indikačním omezením. || rowspan="14"| [430] => * nevolnost [431] => * zvracení [432] => * bolest hlavy [433] => * závratě [434] => * bolesti v kloubech [435] => * poškození kloubní chrupavky rostoucích jedinců [436] => * zvyšují nebezpečí ruptury šlach [437] => |- [438] => |[[Difloxacin]] || [439] => |- [440] => |[[Enoxacin]] || [441] => |- [442] => |[[Fleroxacin]] || [443] => |- [444] => |[[Gatifloxacin]] || [[Zymar]] [445] => |- [446] => |[[Grepafloxacin]] || [447] => |- [448] => |[[Levofloxacin]] ||Oftaquix, Ducressa [449] => |- [450] => |[[Lomefloxacin]] || [451] => |- [452] => |[[Moxifloxacin]] || [[Avelox]], Vigamox [453] => |- [454] => |[[Norfloxacin]] ||Nolicin, Gyrablock [455] => |- [456] => |[[Ofloxacin]] || [[Zanocin]] [457] => |- [458] => |[[Pefloxacin]] || [459] => |- [460] => |[[Sparfloxacin]] || [461] => |- [462] => |[[Trovafloxacin]] || [[Trovan]] [463] => |- [464] => !colspan="4" | [[Streptograminy]] [465] => |- [466] => |[[Quinupristin-Dalfopristin]] || [[Synercid]] || Je to rezervní antibiotikum, které se používá pouze při život ohrožujících infekcích vyvolaných multirezistentními kmeny enterokoků, které jsou odolné vůči [[vankomycin]]u. || [467] => * hyperbilirubinemie [468] => * gastrointestinální obtíže [469] => |- [470] => !colspan="4" | [[Sulfonamidová antibiotika|Sulfonamidy]] [471] => |- [472] => |[[Mesalazin]] || Salofalk|| rowspan="10" | Léčba infekcí močového ústrojí, trávicího traktu, lokální aplikace k léčbě popálenin || rowspan="10" | [473] => * nevolnost, průjem, zvracení [474] => * alergické kožní reakce [475] => * fototoxicita [476] => * vznik močových kamenů [477] => * rozvoj hemolytické anémie [478] => * pokles počtu bílých krvinek [479] => |- [480] => |[[Sulfacetamid]] || [481] => |- [482] => |[[Sulfadoxin]] || [483] => |- [484] => |[[Sulfafenazol]] || [485] => |- [486] => |[[Sulfamethizol]] || [487] => |- [488] => |[[Sulfasalazin]] ||Salazopyrin EN, Sulfasalazin K-EN [489] => |- [490] => |[[Sulfatiazol]] || [491] => |- [492] => |[[Sulfisoxazol]] || [493] => |- [494] => |[[Trimedoprim]] || [[Triprim]] [495] => |- [496] => |[[Trimethoprim]]-[[Sulfamethoxazol]] ([[Co-trimoxazol]]) || [[Biseptol]], [[Bismoral]], [[Cotrimoxazol]], [[Sumetrolim]] [497] => |- [498] => !colspan="4" | [[Tetracykliny]] [499] => |- [500] => |[[Demeklocyklin]] || || rowspan="8" | Mají široké antimikrobiální spektrum, působí na většinu grampozitivních a gramnegativních bakterií včetně některých anaerobů, dále na [[Rickettsia|riketsie]], [[chlamydie]], mykoplasmata a také na některé prvoky, jako jsou améby. || rowspan="8" | [501] => * nevolnost, průjem, zvracení [502] => * fotosenzibilizace [503] => * ukládá se do kostí a zubů – zbarvení skloviny [504] => |- [505] => |[[Doxycyklin]] || [[Deoxymykoin]], [[Vibramycin]] [506] => |- [507] => |[[Chlortetracyklin]] || [508] => |- [509] => |[[Metacyklin]] || [510] => |- [511] => |[[Minocyklin]] || [[Minocin]] [512] => |- [513] => |[[Oxytetracyklin]] || [514] => |- [515] => |[[Tetracyklin]] || [[Tetracycline K]] [516] => |- [517] => |[[Thiacyklin]] || [518] => |- [519] => !colspan="4" | Jiná antibiotika [520] => |- [521] => |[[Cyklosporin A]] || Ikervis, Sandimmun, Equoral, Verkazia|| navozuje [[imunosuprese|imunosupresi]], použití v transplantační medicíně || [522] => |- [523] => |[[Griseofulvin]] || || léčba plísňových onemocnění || [524] => |- [525] => |[[Ionofory]] || || ve veterinární medicíně jako [[antikokcidika]] a [[antibiotický stimulátor růstu|stimulátory růstu]] || [526] => |- [527] => |[[Metronidazol]] || [[Efloran]], [[Entizol]] || Působí proti parazitickým prvokům, jako je [[lamblie střevní]]. || [528] => |- [529] => |[[Nitrofurantoin]] || [[Macrodantin]], [[Macrobid]], Furolin || || [530] => |- [531] => | [[Ornidazol]] || [[Avrazor]] || léčba [[giardióza|giardiózy]] nebo [[trichomoniáza|trichomoniázy]] || [532] => |- [533] => |[[Spectinomycin]] || || || [534] => |- [535] => ! Generický název !! Obchodní název !! Použití !! Nežádoucí účinky [536] => |} [537] => [538] => == Rezistence na antibiotika == [539] => {{Viz též|antibiotická rezistence}} [540] => Některé bakterie mohou růst i v přítomnosti určitého množství antibiotika; tento jev se nazývá antibiotická rezistence. Může být primární, která je dána druhem bakterie a jejími vlastnostmi – například antibiotika, která narušují syntézu bakteriální buněčné stěny, jsou primárně neúčinná vůči [[Mykoplasma|mykoplasmám]], které buněčnou stěnu nemají. Sekundární, získaná rezistence je výsledkem přizpůsobení se daného patogenu k účinkům antibiotika. Je zřejmě jedním z vedlejších dopadů jejich chybného užívání a je podobná vzniku [[pesticidové rezistence]] u škodlivého [[hmyz]]u. Aby se [[Přírodní výběr|nevyselektovaly]] na základě [[Evoluce|evoluční teorie]] rezistentní kmeny, muselo by být zničeno téměř 100 % infikujících organismů. Přežije-li malá část populace bakterií léčbu a může-li se reprodukovat, průměrná citlivost nové populace na dané antibiotikum bude mnohem menší než u původní populace, protože nová populace vyrostla z nemnohých organismů, které vydržely původní antibiotickou léčbu. [541] => [542] => Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v [[Rozvojová země|rozvojových]] i [[Rozvinuté země|vyspělých]] zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi. [543] => [544] => Kupříkladu ''[[Staphylococcus aureus]]'', který byl úspěšně ničen penicilinem ve 40. a 50. letech 20. století, je dnes z 90 % rezistentní na [[penicilin]]. Pro účinnou léčbu tak zbyl jen úzký výběr léků, jako je např. [[vancomycin]]. Situaci zhoršuje fakt, že geny kódující antibiotickou rezistenci mohou být přenášeny mezi bakteriemi (např. [[konjugace (biologie)|konjugací]]). Konjugující bakterie, které vůbec nebyly vystaveny působení antibiotik, pak získávají rezistenci od těch, co ji mají. Problém antibiotické rezistence narůstá, pokud jsou antibiotika použita na léčbu viróz (na něž neúčinkují), a když jsou široce používána [[prevence|preventivně]] (např. v krmivech pro hospodářská zvířata). Těmito způsoby může rezistenci získat velké množství bakterií, z nichž následně vzniknou nové odolné generace. [545] => [546] => Bakterie využívají při obraně proti antibiotikům čtyři různé mechanizmy.{{Citace elektronické monografie [547] => | příjmení = Mihulka [548] => | jméno = Stanislav [549] => | titul = Bakteriální rezistence není zadarmo [550] => | url = http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=5623 [551] => | datum vydání = 2011-03-20 [552] => | vydavatel = Osel.cz [553] => }} Změní a tím inaktivují antibiotikum, změní strukturu míst, na které antibiotikum útočí, přepnou metabolické dráhy nebo omezují koncentraci antibiotika v buňce a to buď vylepšením povrchu nebo pomocí buněčných [[Pumpa (buňka)|molekulárních pump]]. Bakteriím lze rezistenci ovlivnit (prodražit) přidáním dalších chemických látek k antibiotiku. [554] => [555] => Rezistence se týká i zvířat. V některých zemích se používají jako růstové stimulátory u zvířat, aby se zvýšila produkce.{{Citace elektronické monografie [556] => | příjmení = Pazdera [557] => | jméno = Josef [558] => | titul = Jak moc roste spotřeba antibiotik? [559] => | url = http://www.osel.cz/8164-jak-moc-roste-spotreba-antibiotik.html [560] => | datum vydání = 2015-04-03 [561] => | vydavatel = Osel.cz [562] => }} [563] => [564] => == Odkazy == [565] => [566] => === Reference === [567] => [568] => [569] => === Literatura === [570] => * Folta, J. (ed.) ''Vývoj biotechnologie a průmyslové chemie''. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, Národní technické muzeum, 2006. {{ISBN|80-7037-156-0}} [571] => * Kolář, M. ''Antibiotická léčba v praxi''. Konice: Solen, 2000. {{ISBN|80-238-5835-1}} [572] => * Kolář, M., Látal, T., Čermák, P. ''Klinicko-mikrobiologické podklady racionální antibiotické léčby''. Praha: Trios, 2002. {{ISBN|80-238-9301-7}}. [573] => * Lange-Ernst, M.-E. ''Antibiotika: omyly a pravda: šance, rizika, alternativy''. Olomouc: Fontána, 2005. {{ISBN|80-7336-202-3}} [574] => * Levy, S. B. ''Antibiotický paradox: jak se nesprávným používáním antibiotik ruší jejich léčebná moc''. Praha: Academia, 2007. {{ISBN|978-80-200-1485-6}} [575] => * Lochmannová, J. ''Praktické využití antibiotik ve vnitřním lékařství''. Praha: Karolinum, 2008. {{ISBN|978-80-246-1550-9}} [576] => * Šimůnek, J., Smola, J. ''Antimikrobiální léčiva ve veterinární medicíně''. Hradec Králové: Prion, 251 s. {{ISBN|80-903188-8-6}} [577] => [578] => === Související články === [579] => * [[Anthelmintikum]] [580] => * [[Antimykotikum]] [581] => * [[Antiparazitikum]] [582] => * [[Antivirotikum]] [583] => * [[Prokaryota]] [584] => [585] => === Externí odkazy === [586] => * [https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/vedci-mozna-vedi-jak-bojovat-s-odolnosti-vuci-antibiotikum.mbcd4uip ČTK: Vědci možná vědí, jak bojovat s odolností vůči antibiotikům] (23. ledna 2023) [587] => * {{Commonscat}} [588] => * {{Wikislovník|heslo=antibiotikum}} [589] => * [https://web.archive.org/web/20050526154140/http://camelot.lfhk.cuni.cz/farmakol/cz/antib99.doc Antibiotika] – odborná práce [[Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy|Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy]] [590] => [591] => {{Autoritní data}} [592] => {{Portály|Medicína|Chemie}} [593] => [594] => [[Kategorie:Antibiotika| ]] [595] => [[Kategorie:Protiinfekční léčiva]] [596] => [[Kategorie:Prostředky proti infekci]] [] => )
good wiki

Antibiotikum

Kapsle s doxycyklinem Antibiotikum (též antiinfektivum) je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kapavka','Campylobacter','Pseudomonas aeruginosa','Klebsiella','chlamydie','Salmonella','záškrt','listerióza','anthrax','Proteus (bakterie)','Lymeská borelióza','Mycobacterium tuberculosis'

Anthrax

Anthrax je závažné bakteriální onemocnění, které postihuje především dobytek.

Campylobacter

Chlamydie

Chlamydie jsou skupina intracelulárních bakterií, které patří do kmene Chlamydiae.

Kapavka

Listerióza

Salmonella

Záškrt

Záškrt je akutní infekční nemoc způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.