Array ( [0] => 14747754 [id] => 14747754 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Apeniny [uri] => Apeniny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|měsíční pohoří Apeniny, viz [[Montes Apenninus]]}} [1] => [2] => {{Infobox - reliéf [3] => | název = Apeniny
Appennini [4] => | obrázek = Gran Sasso 02.jpg [5] => | popisek = [[Gran Sasso]] - 2 912 m (''Corno Grande'') [6] => | alt = Corno Grande (Gran Sasso) [7] => | nejvyšší bod = [[Corno Grande]] [8] => | maximální výška = 2 912 [9] => | rozloha = [10] => | délka = 1 200 [11] => | šířka = 70 až 100 [12] => | nadřazená jednotka = [[Alpsko-himálajský systém]] [13] => | podřazené jednotky = [14] => | sousední jednotky = [[Alpy]] ([[Ligurské Alpy]]) [15] => | světadíl = [[Evropa]] [16] => | stát = {{Vlajka a název|Itálie}}
{{Vlajka a název|San Marino}} [17] => | loc-map = vypnuto [18] => | hornina = [[vápenec]], [[mramor]], [[břidlice]], [[pískovec]] [19] => | poznámka = evropský horský systém [20] => | povodí = [[Tibera]], [[Pád (řeka)|Pád]] [21] => }} [22] => [[Soubor:Corno Grande with paths.jpg|náhled|[[Corno Grande]]]] [23] => [[Soubor:It-map.jpg|náhled|Geografická mapa Apenin]] [24] => '''Apeniny''' ({{vjazyce|it}} ''Appennini'') jsou horské pásmo procházející napříč celou [[Itálie|Itálií]] (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Mají délku 1 200 km a šířku 70 až 100 km.VOTÝPKA, Jan. ''Fyzická geografie Evropy''. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. {{ISBN|80-7066-931-4}}. S. 239. Nejvyšším vrcholem je [[Corno Grande]] s výškou 2 912 m. [[Pohoří|Hory]] jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu [[Gran Sasso]], částečně pokrývá nejjižnější [[ledovec]] v Evropě (''Ghiacciaio del Calderone''). Východní strana hor směřující k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]] je strmá, zatímco západní svahy spadají pozvolna. Podle pohoří je také pojmenován celý [[Apeninský poloostrov]] a rovněž pohoří [[Montes Apenninus]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4004 Montes Apenninus], Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [25] => [26] => == Poloha == [27] => Apeninský řetězec začíná severozápadním sedlem Colli di Cadibona (435 m) nedaleko přímořského města [[Savona]]. Právě u ''Janovského zálivu'' navazuje na poslední západoalpské výběžky. Na opačném konci, vzdáleném přes 1 200 km, vymezuje Apeniny [[Messinská úžina|Messinská šíje]]. Za volné pokračování Apenin bývají považována veškerá [[Sicílie|sicilská]] pohoří včetně nejvyšší činné evropské [[sopka|sopky]] [[Etna|Etny]]. Na západě se dotýkají apeninské výběžky [[Ligurské moře|Ligurského]], jižněji [[Tyrhénské moře|Tyrhénského]] moře, na východě [[Jaderské moře|Jadran]] a moře [[Jónské moře|Jónské]]. Šířka vlastního horského hřebene činí 40 – 60 km, v okolí [[Neapol]]e dokonce 100 km. Zatímco v severních oblastech mívají apeninské hřebeny víceméně paralelní orientaci, na jihu se tento rys vytrácí. [28] => [29] => == Členění == [30] => [[Soubor:Monti Sibillini da Smerillo.jpg|náhled|[[Umbrické Apeniny]]]] [31] => [[Soubor:Pizzo Carbonara.jpg|náhled|[[Sicilské Apeniny]]]] [32] => Apeniny mají tvar k severovýchodu namířeného [[luk]]u. Jejich masiv není zdaleka tak sourodý a souvislý jak se zdá. Rozděluje se na několik samostatných jednotek, tzv. ''Apeninů''. Ty dělíme na desítky skupin, stovky horských hřbetů a samostatných hor. Od severozápadu jsou hlavními jednotkami: [33] => ;[[Severní Apeniny]] [34] => (''Appennino settentrionale'') [35] => * [[Ligurské Apeniny]] (''Appennino ligure''), nejvyšší hora [[Monte Maggiorasca]] (1 804 m) [36] => * Toskánsko-emiliánské Apeniny nebo Etruské Apeniny (''Appennino tosco-emiliano''), [[Monte Cimone]] (2 165 m) [37] => ;[[Střední Apeniny]] [38] => (''Appennino centrale'') [39] => * [[Umbrické Apeniny]] (''Appennino umbro-marchigiano''), [[Monte Vettore]] (2 476 m) [40] => * [[Abruzské Apeniny]] (''Appennino abruzzese''), [[Corno Grande]] (2 912 m) [41] => ;[[Jižní Apeniny]] [42] => (''Appennino meridionale'') [43] => * [[Samnitské Apeniny]] (''Appennino sannita''), Monte Miletto (2 050 m) [44] => * [[Kampánské Apeniny]] (''Appennino campano''), Monte Cervialto (1 810 m) [45] => * [[Lukánské Apeniny]] (''Appennino lucano''), Serra Dolcedorme (2 267 m) [46] => * [[Kalabrijské Apeniny]] (''Appennino calabro''), Serra Dolcedorme (2 267 m) [47] => ;[[Sicilské Apeniny]] [48] => (''L'Appennino Siculo'') [49] => * Pohoří [[Peloritani]], [[Nebrodi]] a [[Madonie]], [[Pizzo Carbonara]] (1 979 m) [50] => [51] => ;[[Subapeniny]] a [[Antiapeniny]] [52] => (''Subappennino e Antiappennino'') [53] => [54] => [[Subapeniny]] jsou samostatná pohoří a vrchoviny, které se rozkládají souběžně s Apeninami, jsou však na nich nezávislé. Leží ve středozápadní a jihovýchodní Itálii. K nejvíce známému pohoří Subapenin náleží [[Apuánské Alpy]]. Dále se rozlišují [[Antiapeniny]], které jsou rovněž nezávislé na hlavním řetězci Apenin. Náleží k nim například toskánský krystalický masiv Colline Metallifere nebo vrchovina na poloostrově [[Gargano]].''Universum, všeobecná encyklopedie''. 1. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. {{ISBN|80-207-1061-2}}. S. 250. [55] => [56] => == Geologie == [57] => Apeniny se formovaly zejména v [[Terciér|třetihorách]]. Není bez zajímavosti, že značná část Apeninského poloostrova bývala kdysi součástí [[Afrika|Afriky]]. Centrum Středozemí je po tektonické stránce dodnes velmi aktivní, patrně nejvíc v Evropě. Je zde bohatá vulkanická činnost a vydatná [[zemětřesení]]. Jejími nejznámějšími projevy jsou [[Campi Flegrei|Flegrejská pole]] a [[Solfatara (sopka)|Solfatara]] u Neapole nebo jediný dosud činný [[Sopka|vulkán]] [[kontinent]]u [[Vesuv]] (1 281 m). [[Apuánské Alpy]] jsou vápencové a nalézá se zde [[Antro del Corchia]], jedna z nejhlubších [[propast|propasťovitých]] [[jeskyně|jeskyní]] světa. [58] => [59] => == Podnebí == [60] => [[Podnebí|Klima]] Apenin je velice rozmanité. Ovlivňuje ho poloha v centru Středozemí a účinné odclonění od evropského severu masivem [[Alpy|Alp]]. Důležitá je také [[poledník]]ová orientace a značná délka pohoří. Obecně zde platí, že od severu na jih srážek ubývá a teploty vzrůstají. Roční úhrny [[srážky|srážek]] na západě významně převyšují úhrny z jaderské strany. Letní noci bývají u vrcholů studené, běžné jsou zde prudké a vydatné odpolední [[bouřka|bouřky]]. Na návětrných svazích středních Apenin dosahují roční úhrny srážek 2 000 mm, východ vykazuje několikanásobně menší hodnoty. V severních částech hor padá nejvíc srážek na jaře a na podzim, na jihu prší nebo sněží převážně v zimě. Ve vrcholových polohách [[sníh]] leží až devět měsíců, některá [[firn|firnová pole]] a sněžníky neroztávají několik let. Sněhové nadílky využívají a provozovazelé lyžařských center a magistrál. [[lyžování|Lyžovat]] se dá i pár desítek kilometrů od [[Řím]]a. [61] => [62] => == Vodstvo == [63] => [[Soubor:Trasimeno.jpg|náhled|Trasimenské jezero]] [64] => '''Řeky'''
V Apeninách pramení tisíce toků. Mnohé z nich, zejména na jihu mají charakter periodický, v létě a na podzim vysychají. Z trvalých [[řeka|řek]] stékají na západ např. [[Arno]], [[Ombrone]], slavná [[Tibera]], [[Volturno]] nebo [[Savuto]]. Do vod Jadranu tečou [[Tornaro]], [[Panaro]], [[Pád (řeka)|Pád]], dále na jih pak [[Reno (řeka)|Reno]], [[Metáuro]], [[Pescara (řeka)|Pescara]], [[Sangro]], [[Bradano]] či [[Neto (řeka)|Neto]]. [65] => [66] => '''Jezera'''
Na rozdíl od alpské a podalpské oblasti není apeninská Itálie příliš bohatá na přirozená [[jezero|jezera]]. Největší jsou zde [[Trasimenské jezero|Lago Trasimeno]], [[Lago di Bolsana]] a [[Lago di Bracciano]]. První z nich vzniklo tektonicky, obě zbývající mají původ sopečný. Ještě vzácněji jsou zastoupena jezera [[kras]]ová nebo ledovcová, která vyplňují některé [[kar]]y v nejvyšších apeninských skupinách. Síť umělých [[Přehrada|vodních nádrží]] je bohatší. [67] => [68] => '''Sníh a Ledovec'''
Určitou [[glaciologie|glaciologickou]] kuriozitu ''Gran Sasso d'Italia'' představuje menší [[firn]]ový ledovec ''Ghiaciaio del Calderone''. Je druhým nejjižnějším svého druhu v Evropě. Od vrcholového kříže hory [[Corno Grande]] připomíná trochu větší [[sněžník (geologie)|sněžník]], dole se však pochyby ztrácejí. Středoapeninská hranice trvalého sněhu probíhá v nadmořské výšce asi 2 900 [[metr]]ů, lze ji proto s jistotou překročit pouze v okolí nejvyššího [[horský štít|štítu]]. [69] => [70] => == Příroda == [71] => [[Soubor:Viola canina 2.jpg|náhled|Violka psí]] [72] => [[Soubor:Wildkatze 002.jpg|náhled|Kočka divoká]] [73] => [74] => === Flóra a vegetace === [75] => [[Vegetační stupňovitost]] v Apeninách začíná v nejnižších polohách pozůstatky stálezelených [[Tvrdolistá středomořská doubrava|tvrdolistých doubrav]] s převažujícím [[Dub cesmínovitý|dubem cesmínovitým]], a častěji také jejich náhradní vegetací – křovinatou [[Makchie|makchií]]. Na ně navazují opadavé [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]] s druhy jako [[dub pýřitý]], [[dub cer]], [[jasan zimnář]] či [[habrovec habrolistý]]. Horské polohy na srážkově bohatších severních svazích okupují [[Bučina|bučiny]] s [[Buk lesní|bukem lesním]] a [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]], na suchých jižních svazích převládají [[borovice černá]] a na jihu také [[Borovice Heldreichova|Heldreichova]]. Vzácným endemitem sicilského pohoří Nebrodi je [[jedle sicilská]] (''Abies nebrodensis''). Jen v nemnoha pohořích je vyvinut také subalpínský stupeň s křovinami [[Borovice kleč|borovice kleče]] a [[Jalovec obecný|jalovce obecného]] poléhavého (''Juniperus communis'' subsp. ''nana'').{{Citace elektronické monografie [76] => | příjmení = Chytrý [77] => | jméno = Milan [78] => | titul = Vegetace a biotopy Evropy: Jihoevropská pohoří [79] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=xKRUJjagbyU [80] => | datum přístupu = 2021-05-10 [81] => }} [82] => [83] => === Fauna === [84] => Také původní apeninská fauna je poměrně pestrá. V pásmu horských lesů dosud přežívají zbytky [[vlk|vlčích]] smeček nebo samotářští [[medvěd hnědý|medvědi]] (''Abruzzy''), trochu hojnější jsou [[kočka divoká|divoké kočky]] (poddruh ''Felis silvestris molisana''), [[Prase divoké|divočáci]], [[Jelen evropský|jeleni]], [[daněk evropský|daňkové]] a [[srnec obecný|srnci]]. Drobnější [[Savci|savce]] zastupují např. [[kuna]], [[vydry|vydra]] a [[jezevec]]. V teplých porostech nižších poloh lze po setmění zastihnout dokonce [[dikobraz]]a. U sněhových polí a pod horskými vrcholy se vyskytují dnes již malá stáda původních [[kamzík]]ů. Z [[dravci|dravých ptáků]] jsou zde zastoupeni [[sup]]i, [[Falco (rod)|sokoli]] a stále vzácnější [[orel|orli]]. Další ptáci jako [[kavče|kavčata]], pěnkaváci a [[zedníček skalní|zedníčkové skalní]]. [85] => [86] => === Ochrana přírody === [87] => [[Květena|Floru]] a [[Fauna|faunu]] se zde snaží zachovat zdárně se rozrůstající síť apeninských chráněných území. Jde především o [[národní park]]y ([[Abruzzo]], Calabria, Sibillini a Gran Sasso e [[Monti della Laga]]), regionální [[přírodní park]]y (Alpi Apuane, Pollino, Montii Simbruini) a řadu maloplošných rezervací. [88] => [89] => == Obyvatelstvo a osídlení == [90] => [[Soubor:Pitigliano-veduta.JPG|náhled|město Pitigliano, Centrální Apenin]] [91] => Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura|kultur]] a kulturních vlivů. Připomeňme alespoň [[Ligur]]y, [[Keltové|Kelty]] nebo [[Etruskové|Etrusky]]. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější [[středověk]]. Stavební styly [[Románský sloh|románský]], [[Gotika|gotický]], [[Renesance|renesanční]] i [[Baroko|barokní]]. V [[19. století]] Itálii poprvé sjednotil [[Giuseppe Garibaldi|Garibaldi]].
Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční|km²]].
Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[Cestovní ruch|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna|ubytovny]], [[lanová dráha|lanovky]] a [[lyžařský vlek|lyžařské vleky]]. [92] => [93] => == Turismus == [94] => [[Soubor:Pietra di bismantova castelnovo monti.jpg|náhled|Pietra di Bismantova]] [95] => Do známých a atraktivních partií hor vede vcelku hustá síť uspokojivě značených turistických cest. O jejich údržbu pečuje převážně [[Italský alpinistický klub]] CAI. Apeniny jsou poněkud ve stínu slavných a vysokých [[Alpy|Alp]], ale jejich neopakovatelné atmosféře přichází na chuť stále více návštěvníků. Dosud mezi nimi převládají Italové, ovšem i v odlehlejších místech lze potkat také Angličany, Japonce, Němce a jiné [[turistika|turisty]]. Jedni ocení možnost hvězdicových výletů, další dají přednost dlouhým hřebenovým túrám a přechodům. Na své si přijdou i [[horolezectví|horolezci]] všeho druhu. Vyhledávány jsou především příkré severní srázy granssaského masivu nebo stolová hora [[Pietra di Bismantova]] nedaleko města [[Reggio Emilia|Reggio nell'Emilia]]. Právě zde, v Apeninách, je horská a středozemní krajina a staletý vliv kultury v souladu, který sem láká milovníky památek i divoké přírody. [96] => [97] => == Odkazy == [98] => === Reference === [99] => [100] => [101] => === Literatura === [102] => * ''Světová pohoří'' (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) {{ISBN|80-242-0822-9}} [103] => * ''Itálie'' (Bartoněk a kol., Olympia, Praha, 1990) [104] => [105] => === Externí odkazy === [106] => * {{Commons}} [107] => * {{Commonscat}} [108] => * {{Wikislovník|heslo=Apeniny}} [109] => [110] => {{Autoritní data}} [111] => [[Kategorie:Apeniny| ]] [112] => [[Kategorie:Pohoří v Itálii]] [] => )
good wiki

Apeniny

Corno Grande Geografická mapa Apenin Apeniny ( Appennini) jsou horské pásmo procházející napříč celou Itálií (ve směru severozápad - jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Mají délku 1 200 km a šířku 70 až 100 km.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Corno Grande','Alpy','Pád (řeka)','Montes Apenninus','Tibera','Antiapeniny','Jaderské moře','firn','Subapeniny','Gran Sasso','Apuánské Alpy','Volturno'

Alpy

Antiapeniny

Firn

Subapeniny

Tibera

Volturno