Array ( [0] => 15481078 [id] => 15481078 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alpy [uri] => Alpy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|pohoří Alpy na [[Měsíc]]i, viz [[Montes Alpes]]}} [1] => {{Infobox - reliéf [2] => | název = Alpy
''Alpen, Alpes, Alps''
''Alpi, Alpe'' [3] => | obrázek = Mont Blanc oct 2004.JPG [4] => | popisek = Mont Blanc [5] => | mapa = Alpenrelief 01.jpg [6] => | popisek mapy = reliéfní mapa Alp [7] => | alt = pohled na Mont Blanc [8] => | nejvyšší bod = [[Mont Blanc]] [9] => | maximální výška = 4 808 [10] => | rozloha = 200 000 [11] => | délka = 1 200 [12] => | nadřazená jednotka = [[Alpsko-himálajský systém]] [13] => | podřazené jednotky = [[Západní Alpy]], [[Východní Alpy]], [[Alpské podhůří]], [[Jura (pohoří)|Jura]] [14] => | sousední jednotky = [[Hercynská pohoří]], [[Karpaty]], [[Apeniny]], [[Dinárské hory]] [15] => | světadíl = [[Evropa]] [16] => | stát = {{Vlajka a název|Francie}}
{{Vlajka a název|Monako}}
{{Vlajka a název|Německo}}
{{Vlajka a název|Švýcarsko}}
{{Vlajka a název|Lichtenštejnsko}}
{{Vlajka a název|Rakousko}}
{{Vlajka a název|Itálie}}
{{Vlajka a název|Slovinsko}}
{{Vlajka a název|Maďarsko}} [17] => | povodí = [[Rhôna|Rhône]], [[Rýn]], [[Dunaj]], [[Pád (řeka)|Pád]] [18] => | loc-map = vypnuto [19] => }} [20] => [[Soubor:Satellitenaufnahme der Alpen.jpg|náhled|Alpy – satelitní snímek]] [21] => '''Alpy''' ([[němčina|německy]] ''Alpen,'' [[francouzština|francouzsky]] ''Alpes,'' [[rétorománština|rétorománsky]] ''Alps'', [[italština|italsky]] ''Alpi,'' [[slovinština|slovinsky]] ''Alpe)'' jsou rozsáhlé [[Evropa|evropské]] pohoří. Název „Alpy“, resp. francouzský a [[latina|latinský]] název „Alpes“, pravděpodobně pochází z latinského albus (bílý) nebo altus (vysoký). Dalším možným vysvětlením je [[Keltové|keltský]] výraz „alp“, který označuje vysoké pohoří. Alpy zasahují do území devíti evropských států: [[Francie]], [[Monako|Monaka]], [[Itálie]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Německo|Německa]], [[Rakousko|Rakouska]], [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]], [[Slovinsko|Slovinska]] a [[Maďarsko|Maďarska]] (vzhledem k tomu, že na území Monaka a Maďarska zasahují Alpy méně než 0,009 % své rozlohy, tyto země se obvykle v literatuře o Alpách neobjevují). Horstvo s názvem Alpy se ale nenachází jen na evropském kontinentě – existují také [[Australské Alpy]], [[Japonské Alpy]] a [[Jižní Alpy (Nový Zéland)|Jižní Alpy]], rozprostírající se na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. Podle Alp je také pojmenováno pohoří [[Montes Alpes]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4003 Montes Alpes], Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [22] => [23] => == Geografický popis == [24] => Pohoří se táhne v šířce od 130 až 260 kilometrů a v délce kolem 1200 kilometrů celkem přes devět států od [[Francie|francouzské]] [[Francouzská Riviéra|Riviéry]] a pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] na jihozápadě až k [[Vídeň|Vídni]] na východě. Zaujímá rozlohu kolem 200 000 km².Plocha Alp je 220 000 km² dle [https://austria-forum.org/af/AEIOU/Alpen nach AEIOU (Austria-Forum)], či 190 912 km² dle [http://www.cipra.org/de/themen/alpenpolitik/alpen nach CIPRA]. Řeka [[Rýn]] na [[švýcarsko]]-[[Rakousko|rakouských]] a švýcarsko-lichtenštejnských hranicích a přibližná spojnice [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]] s [[Itálie|italským]] městem [[Como]] vytyčují hranici mezi dvěma základními podcelky: [[Západní Alpy|Západními]] a [[Východní Alpy|Východními]] Alpami. [25] => [26] => == Geologie == [27] => === Vznik === [28] => {{Podrobně|Geologie Alp}} [29] => Počátek vzniku se datuje do doby kolem spodní [[křída|křídy]], kdy se na dno [[Geosynklinála|geosynklinály]] neboli mořské rozsedliny v oceánu [[Tethys (moře)|Tethys]] usazovaly [[sediment]]y. Ve [[Terciér|třetihorách]], asi před 40 až 60 miliony let vlivem natlačování [[Africká deska|Africké desky]] na [[Eurasijská deska|Eurasijskou]], se začaly vrstvy usazenin vrásnit v procesu [[Alpinské vrásnění|alpínské orogeneze]]. Výrazné vyzdvihování probíhalo na přelomu třetihor a [[Kvartér|čtvrtohor]]. Dalším faktorem modelování pohoří bylo [[pleistocén]]ní zalednění, po němž zbylo kolem 3 000 km² [[ledovec|ledovců]], četné [[kar]]y a jezera. [30] => [31] => === Složení === [32] => Alpy jsou složitý [[příkrov]]ový horský systém. Ze severního a severozápadního směru byly kdysi nasunuty hlavní, největší příkrovy. Z hlediska geologické stavby lze Východní Alpy rozdělit na [[Centrální krystalické Alpy]] ([[rula (hornina)|rula]], [[svor]] a [[břidlice]]), [[Severní vápencové Alpy]] ([[vápenec]], [[dolomit]]) a [[Jižní vápencové Alpy]]. Ve vápencových Alpách převládají horniny zejména z období [[trias]]u, [[jura|jury]] a [[křída|křídy]] (usazené horniny z druhohor). Na severozápadním okraji Západních Alp ([[Vnější krystalické Alpy]]) se také vyskytují pásma [[vápenec|vápenců]]. Krystalické Alpy se dělí na Vnější ([[Hercynská pohoří|hercynské krystalické masívy]]) a Vnitřní (pevninské [[příkrov]]y a [[metamorfoza|metamorfované]] horniny). Centrální masívy tvoří jádro ([[žula|žuly]], [[Rula (hornina)|ruly]] a [[Břidlice|krystalické břidlice]]), které je pozůstatkem starších hor z [[karbon]]u. Okrajově se vyskytují též pásma [[Flyš|flyšových]] sedimentů. [33] => [34] => == Vodstvo a zalednění == [35] => === Řeky === [36] => [[Soubor:Assmannshausen Hoellenberg.jpg|náhled|řeka Rýn]] [37] => [[Soubor:Torino-po.jpg|náhled|Řeka Pád]] [38] => Alpy jsou nejvýznamnější pramennou oblastí ve střední Evropě. Na jejich vrcholech či hřebenech probíhají i mnohá evropská [[rozvodí]] ([[Albula]], [[St. Gotthardpass]]). Alpské řeky se vlévají do několika moří: [[Středozemní moře|Středozemního]], [[Jaderské moře|Jaderského]], [[Černé moře|Černého]] a [[Severní moře|Severního]]. V masivu Gotthard ve Švýcarsku se dokonce rozcházejí řeky do tří moří (Rhôna, Rýn, [[Ticino]]). Podobně je tomu v pohoří Albula poblíž [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatého Mořice]] (Inn, Rýn a Pád). Ve Východních Alpách tvoří toky povětšinou dlouhá [[údolí]], rovnoběžná s hřebeny hor (Dráva, Inn, [[Enže|Enns]]). [[Západní Alpy]] jsou na tom naopak, toky zde vytvářejí kratší a příkřejší údolí, většinou s velkým převýšením ([[Aara]], Rýn, Rhôna). Často jsou tyto doliny směrově napříč horskými masivy. Zde vznikly na mnoha místech [[vodopád]]y (např. [[Krimmelské vodopády]]). Řeky v Alpách jsou z velké většiny napájeny z [[ledovec|ledovců]], a proto jsou v létě bohaté na vodu. [39] => [40] => K nejvýznamnějším alpským tokům náleží: [41] => [42] => {| class="wikitable" [43] => |- [44] => !width=120|název [45] => !width=60|délka ([[kilometr|km]]) [46] => |- [47] => |align=left|[[Rýn]]||align=left|1 360 [48] => |- [49] => |[[Sáva]]||946 [50] => |- [51] => |[[Rhôna]]||812 [52] => |- [53] => |[[Dráva]]||720 [54] => |- [55] => |[[Pád (řeka)|Pád]]||652 [56] => |- [57] => |[[Inn]]||510 [58] => |- [59] => |[[Mura (přítok Drávy)|Mura]]||445 [60] => |- [61] => |[[Adiže]]||410 [62] => |- [63] => |[[Durance]]||305 [64] => |- [65] => |[[Isère]]||290 [66] => |} [67] => [68] => === Jezera === [69] => [[Soubor:Leman vue Dole.JPG|náhled|Ženevské jezero]] [70] => Obrovské ledovce z období [[pleistocén]]u doslova vymačkaly na krajích hor časté mohutné [[moréna|morény]], ve kterých následkem toho vznikla [[jezero|jezera]]. Běžně se nacházejí na severních i jižních svazích hor. Také [[pleso|plesa]] zdobící vyšší pásma mají svůj původ v ledovcové činnosti. Největším jezerem Alp je [[Ženevské jezero]] na hranicích Švýcarska a [[Francie]], nejhlubší jsou italská jezera [[Comské jezero|Lago di Como]] (Comské jezero, 409 m), [[Lago Maggiore]] (365 m) a [[Gardské jezero|Lago di Garda]] (Gardské jezero, 346 m). [71] => [72] => K nejvýznamnějším jezerům Alp se řadí: [73] => {| class="wikitable" [74] => |- [75] => !width=120|název [76] => !width=60|plocha (km²) [77] => |- [78] => |align="left"|[[Ženevské jezero]]||581 [79] => |- [80] => |[[Bodamské jezero]]||538 [81] => |- [82] => |[[Gardské jezero]]||370 [83] => |- [84] => |[[Neuchâtelské jezero]]||218 [85] => |- [86] => |[[Lago Maggiore]]||212 [87] => |- [88] => |[[Comské jezero]]||146 [89] => |- [90] => |[[Lucernské jezero]]||113 [91] => |} [92] => [93] => === Ledovce === [94] => [[Soubor:Aletschgletsjer Zwitserland.JPG|náhled|Velký [[Aletschský ledovec]]]] [95] => Dnešní zalednění Alp o rozloze cca 3 200 km² jsou asi 2 % původního plochy pleistocenních ledovců. V holocénu před 5900 lety zde ale bylo méně ledovců než dnes a přibývaly.{{Citace elektronického periodika [96] => | příjmení1 = Bohleber [97] => | jméno1 = Pascal [98] => | příjmení2 = Schwikowski [99] => | jméno2 = Margit [100] => | příjmení3 = Stocker-Waldhuber [101] => | jméno3 = Martin [102] => | příjmení4 = Fang [103] => | jméno4 = Ling [104] => | příjmení5 = Fischer [105] => | jméno5 = Andrea [106] => | titul = New glacier evidence for ice-free summits during the life of the Tyrolean Iceman [107] => | periodikum = Scientific Reports [108] => | ročník = 10 [109] => | číslo = 1 [110] => | datum_vydání = 2020-12 [111] => | strany = 20513 [112] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-020-77518-9 [113] => | jazyk = anglicky [114] => | doi = 10.1038/s41598-020-77518-9 [115] => }} Za posledních 150 let pozorujeme značný ústup ledovců. Tato proměna odtávání ([[Odtávání sněhu|ablace]]) bývá v některých obdobích přerušována. Jsou však i roky, kdy dochází i k úbytkům v řádech metrů mocnosti [[ledovec|ledovců]] (např. [[Dachstein]]). V létě nezamrzají ledovce ani přes noc a tím dochází k velkým úbytkům v důsledku odtávání. Tento fakt je velkou měrou způsoben globálním oteplováním planety. [116] => [117] => Největším ledovcem Alp je [[Aletschský ledovec|Velký Aletschský ledovec]] v [[Bernské Alpy|Bernských Alpách]]. Jeho délka je 24 km, plocha asi 115 km². Místo, kde se pod vrcholem [[Aletschhorn]] stéká několik ledovců v jeden mohutný ledovcový proud, se nazývá [[Konkordiaplatz]]. Mocnost [[led]]u zde dosahuje kolem 350 m. Další velké ledovce v Alpách jsou [[Gornergletscher]] ve [[Walliské Alpy|Walliských Alpách]] (délka 15 km a rozloha 67 [[Kilometr čtvereční|km²]]) nebo [[Mer de Glace]] v [[Savojské Alpy|Savojských Alpách]] (délka 16 km, rozloha 55 km²). [118] => [119] => == Členění == [120] => Nejběžněji se Alpy dělí na dva velké celky – Západní a Východní Alpy. Hranici těchto celků tvoří spojnice mezi [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]], [[Rýn]]em, sedlem [[Splügenpass]], řekami [[Liro]] a [[Mera (přítok Komského jezera)|Mera]] a [[Comské jezero|Comským jezerem]]. [[Západní Alpy]] zabírají asi 40 % a [[Východní Alpy]] 60 % celkové rozlohy systému.
Současně uznávaná hranice mezi těmito celky nebyla odjakživa vedena tímto směrem. Do roku [[1919]] bylo rozdělení Východních a Západních Alp podle politické hranice. Nejvyšším vrcholem tehdejších Východních Alp byl [[Ortler (hora)|Ortler]]. Tato východní část se totiž nacházela na východ od švýcarských hranic. Členění do jednotlivých pohoří je v literatuře nejednotné a mnohdy zcela rozdílné nebo až chaotické. Z mnoha skupin jsou osamostatněny jejich významné části ([[Savojské Alpy]] a [[Mont Blanc]]). Od řady horských masivů se zase oddělují tzv. ''Voralpen'' (alpská předhůří). Hranice těchto předhůří (Bavorské předhůří, Hornorakouské předhůří apod.) nejsou pevně vytyčeny. Nejvyšší vrcholy systému se až na výjimky nacházejí v Západních Alpách. Vrcholů dosahujících výšky 4 000 m je 60, ovšem pouze jeden ([[Piz Bernina]], 4 049 m) náleží do Východních Alp. [121] => [122] => === Západní Alpy === [123] => Do tohoto celku patří takřka celé [[Švýcarské Alpy]], některé části [[Italské Alpy|Italských Alp]], [[Francouzské Alpy]] a území celého [[Monako|Monaka]]. Oblouk Západních Alp je otevřený k východu a obklopuje severoitalské nížiny [[Piemont]]skou a [[Lombardie|Lombardskou]]. Tato část pohoří leží západně od linie [[Bodamské jezero]] – horní tok [[Rýn]]a. Obecně lze říci, že hory Západních Alp jsou vyšší a mají strmější svahy s velkými výškovými rozdíly. Nalézají se zde nejdelší a nejrozsáhlejší alpské ledovce. [[Mont Blanc]] na italsko-francouzských hranicích je se svými 4 808 metry nejvyšším vrcholem Alp a zároveň celé [[Evropská unie|Evropské unie]]. Dalšími významnými vrcholy jsou např. [[Matterhorn]] na švýcarsko-italských hranicích či [[Jungfrau]] a [[Eiger]] v [[Bernské Alpy|Bernských Alpách]]. [124] => [125] => '''Západní Alpy''' se dělí na sedmnáct hlavních skupin : [126] => [[Soubor:Gran Paradiso od Lago Rosset.jpg|náhled|Grajské Alpy, [[Gran Paradiso]]]] [127] => [128] => {| class="wikitable" [129] => |- [130] => !width=180|název [131] => !width=60|plocha ([[Kilometr čtvereční|km²]]) [132] => |- [133] => |[[Ligurské Alpy]]||4 500 [134] => |- [135] => |[[Přímořské Alpy]]||7 000 [136] => |- [137] => |[[Provensálské Alpy]]||9 300 [138] => |- [139] => |[[Kottické Alpy]]||6 900 [140] => |- [141] => |[[Dauphinéské Alpy]]||2 400 [142] => |- [143] => |[[Grajské Alpy]]||3 200 [144] => |- [145] => |[[Vanoise]]||1 800 [146] => |- [147] => |[[Montblanský masiv|Mont Blanc]]||1 500 [148] => |- [149] => |[[Jura (pohoří)|Jura]]||4 200 [150] => |- [151] => |[[Walliské Alpy]]||8 300 [152] => |- [153] => |[[Freiburské Alpy]]||2 300 [154] => |- [155] => |[[Bernské Alpy]]||3 900 [156] => |- [157] => |[[Tessinské Alpy]]||— [158] => |- [159] => |[[Adulské Alpy]]||2 100 [160] => |- [161] => |[[Urnské Alpy]]||1 300 [162] => |- [163] => |[[Glarnské Alpy]]||2 300 [164] => |- [165] => |[[Appenzellské Alpy]]||2 100 [166] => |- [167] => |[[Gotthardský masiv|Gotthard]]||1 100 [168] => |} [169] => [170] => === Východní Alpy === [171] => Východní Alpy se skládají z celků : [[Rakouské Alpy]], [[Italské Alpy]], [[Slovinské Alpy]] a malou částí i [[Švýcarské Alpy]]. [[Sněžná čára]] Východních Alp dosahuje 2 800 metrů na severním a 2 900 metrů na jižním svahu. V této části dosahují nejvyšších vrcholů Ötztaler Alpen ([[Wildspitze]] 3 772 m) sahající k švýcarským a italským hranicím. Do této oblasti naštěstí zasáhl rozmach turistiky o něco citlivěji než v jiných oblastech, takže na ploše kolem 500 km² narazíme jen zřídka na známky lidské činnosti, například přehradní nádrž [[Gepatsch]], několik sjezdovek a malé vesničky. Na západě jsou ohraničeny [[Inn]]em a na východě údolím [[Ötztal]]. Za ním pak navazují Stubaier Alpen ([[Zuckerhütl]] 3 507 m). V západní části jsou rovněž panenské, ale [[Brennerský průsmyk]] (1 371 m), který je ohraničuje z východu, dnes slouží jako dopravní tepna z [[Innsbruck]]u do italského [[Bolzano|Bolzana]], čili ideální místo na využití svahů pro sportovní a rekreační účely. V tomto [[průsmyk]]u vedla už v roce [[1772]] silnice, [[1867]] [[železnice]] a dnes [[dálnice]] A13. Dále na východ pokračují [[Zillertalské Alpy]] s kvalitními lyžařskými areály v okolí [[Mayrhofen]]u nebo na severním svahu hory [[Olperer]] (3 476 m). Některé sjezdové tratě jsou až 12 km dlouhé. Ve Vnějších Alpách se s místy věčného sněhu nesetkáváme. Na severovýchodě mezi řekami [[Inn]], [[Rosanna]] a [[Lech (řeka)|Lech]] se táhne v délce 40 [[kilometr]]ů romantické horské pásmo Lechtaler Alpen s nejvyšší horou [[Parseierspitze]] (3 036 m) nad městečkem [[Landeck]]. Horská silnice mezi [[Imst]]em a [[Elmen]]em překonává hřeben v sedle [[Hahntennjoch]] v nadmořské výšce 1 905 metrů. Hlavní hřeben Východních Alp dosahuje délky takřka 500 km. [172] => [173] => '''Východní Alpy''' se dělí na 66 horských skupin : [174] => [175] => [[Soubor:Gr Priel 1.jpg|náhled|Totes Gebirge, [[Grosser Priel]]]] [176] => [[Soubor:Lanersbach.jpg|náhled|Obec [[Tux (Tyrolsko)|Tux]] v Tuxských Alpách v Tyrolsku]] [177] => {| class="wikitable" [178] => |- [179] => !width=180|název [180] => !width=60|plocha (km²) [181] => !width=180|název [182] => !width=60|plocha (km²) [183] => [184] => |- [185] => |[[Bregenzský les]]||700||[[Sesvenna]]||600 [186] => |- [187] => |[[Lechquellengebirge]]||800||[[Livigno (pohoří)|Livigno]]||1 100 [188] => |- [189] => |[[Verwall]]||900||[[Bernina]]||1 500 [190] => |- [191] => |[[Algavské Alpy]]||2 800||[[Ortles]]||3 000 [192] => |- [193] => |[[Lechtalské Alpy]]||1 150||[[Bergamské Alpy]]||3 500 [194] => |- [195] => |[[Samnaunské Alpy]]||550||[[Adamello-Presanella]]||2 000 [196] => |- [197] => |[[Ammergauské Alpy]]||—||[[Ötztalské Alpy]]||2 850 [198] => |- [199] => |[[Wetterstein]]||700||[[Stubaiské Alpy]]||2 100 [200] => |- [201] => |[[Mieminger Kette]]||—||[[Sarntalské Alpy]]||1 150 [202] => |- [203] => |[[Bavorské předhůří]]||—||[[Zillertalské Alpy]]||2 050 [204] => |- [205] => |[[Karwendel]]||1 150||[[Tuxské Alpy]]||800 [206] => |- [207] => |[[Rofan]]||350||[[Kitzbühelské Alpy]]||1 900 [208] => |- [209] => |[[Chiemgauské Alpy]]||1 100||[[Vysoké Taury]]||4 950 [210] => |- [211] => |[[Kaisergebirge]]||350||[[Nízké Taury]]||4 900 [212] => |- [213] => |[[Steinberge]]||350||[[Rieserferner]]||300 [214] => |- [215] => |[[Berchtesgadenské Alpy]]||1 300||[[Villgratenské hory]]||850 [216] => |- [217] => |[[Dientener Berge]]||250||[[Nockberge]]||3 900 [218] => |- [219] => |[[Salzkammergutberge]]||1 750||[[Lavanttalské Alpy]]||4 400 [220] => |- [221] => |[[Tennengebirge]]||300||[[Hory východně od řeky Mury]]||— [222] => |- [223] => |[[Dachstein]]||900||[[Brenta (pohoří)|Brenta]]||700 [224] => |- [225] => |[[Hornorakouské předhůří]]||1 850||[[Gardské hory]]||2 400 [226] => |- [227] => |[[Totes Gebirge]]||1 250||[[Dolomity]]||4 750 [228] => |- [229] => |[[Ennstalské Alpy]]||1 300||[[Fleimstalské Alpy]]||1 650 [230] => |- [231] => |[[Hochschwab]]||1 050||[[Vicentinské Alpy]]||3 000 [232] => |- [233] => |[[Ybbstalské Alpy]]||1 750||[[Karnské Alpy]]||6 600 [234] => |- [235] => |[[Türnitzské Alpy]]||1 100||[[Gailtalské Alpy]]||1 300 [236] => |- [237] => |[[Mürzstegské Alpy]]||850||[[Julské Alpy]]||5 300 [238] => |- [239] => |[[Rax]]||450||[[Karavanky]]||1 300 [240] => |- [241] => |[[Gutensteinské Alpy]]||1 300||[[Kamnicko-Savinjské Alpy]]||900 [242] => |- [243] => |[[Vídeňský les]]||1 200||[[Pohorje]]||900 [244] => |- [245] => |[[Platta]]||700||[[Plessurské Alpy]]||900 [246] => |- [247] => |[[Albula]]||1 600||[[Rätikon]]||900 [248] => |- [249] => |[[Silvretta]]||900||[[Tessinské Alpy]]||2 600 [250] => |} [251] => [252] => == Vrcholy == [253] => Následující tabulky obsahují seznam 10 nejvýznamnějších alpských [[vrchol (topografie)|vrcholů]] podle [[nadmořská výška|výšky]] a [[prominence]]. [254] => [255] => === Nejvyšší vrcholy === [256] => {{Podrobně|Alpské čtyřtisícovky}} [257] => {| class="wikitable" [258] => |- [259] => !width=120|Název [260] => !width=60|Výška [261] => !width=90|Prominence [262] => !width=120|Stát [263] => !width=150|Pohoří [264] => |- [265] => |[[Mont Blanc]]||align=center|4 808|| align="center" |4 695||[[Francie]], [[Itálie]]||[[Montblanský masiv]] [266] => |- [267] => |[[Dufourspitze]]||align=center|4 634||align=center|2 165||[[Švýcarsko]], [[Itálie]]||[[Walliské Alpy]] [268] => |- [269] => |[[Nordend]]||align=center|4 609||align=center|0 094||[[Švýcarsko]]||[[Walliské Alpy]] [270] => |- [271] => |[[Zumsteinspitze]]||align=center|4 563||align=center|0 110||[[Švýcarsko]], [[Itálie]]||[[Walliské Alpy]] [272] => |- [273] => |[[Signalkuppe]]||align=center|4 556||align=center|0 102||[[Švýcarsko]], [[Itálie]]||[[Walliské Alpy]] [274] => |- [275] => |[[Dom (Alpy)|Dom]]||align=center|4 545||align=center|1 046||[[Švýcarsko]]||[[Walliské Alpy]] [276] => |- [277] => |[[Lyskamm]]||align=center|4 527||align=center|0 376||[[Švýcarsko]], [[Itálie]]||[[Walliské Alpy]] [278] => |- [279] => |[[Weisshorn]]||align=center|4 505||align=center|1 235||[[Švýcarsko]]||[[Walliské Alpy]] [280] => |- [281] => |[[Täschhorn]]||align=center|4 491||align=center|0 210||[[Švýcarsko]]||[[Walliské Alpy]] [282] => |- [283] => |[[Matterhorn]]||align=center|4 478||align=center|1 040||[[Švýcarsko]], [[Itálie]]||[[Walliské Alpy]] [284] => |} [285] => [286] => === Nejprominentnější vrcholy === [287] => [[Soubor:Wildspitzefromtiefenbachkogel.JPG|náhled|[[Wildspitze]]]] [288] => {{Podrobně|Seznam vrcholů v Alpách podle prominence}} [289] => {| class="wikitable" [290] => |- [291] => !width=120|Název [292] => !width=90|Prominence [293] => !width=60|Výška [294] => !width=120|Stát [295] => !width=150|[[Mateřský vrchol]] [296] => |- [297] => |[[Mont Blanc]]||align=center|4 695|| align="center" |4 808||[[Francie]], [[Itálie]]||[[Mount Everest]] [298] => |- [299] => |[[Großglockner]]||align=center|2 423||align=center|3 798||[[Rakousko]]||[[Mont Blanc]] [300] => |- [301] => |[[Finsteraarhorn]]||align=center|2 280||align=center|4 274||[[Švýcarsko]]||[[Mont Blanc]] [302] => |- [303] => |[[Wildspitze]]||align=center|2 261||align=center|3 768||[[Rakousko]]||[[Finsteraarhorn]] [304] => |- [305] => |[[Piz Bernina]]||align=center|2 234||align=center|4 049||[[Švýcarsko]]||[[Finsteraarhorn]] [306] => |- [307] => |[[Hochkönig]]||align=center|2 181||align=center|2 941||[[Rakousko]]||[[Großglockner]] [308] => |- [309] => |[[Dufourspitze]]||align=center|2 165||align=center|4 634||[[Švýcarsko]], [[Itálie]]||[[Mont Blanc]] [310] => |- [311] => |[[Hoher Dachstein]]||align=center|2 136||align=center|2 995||[[Rakousko]]||[[Großglockner]] [312] => |- [313] => |[[Marmolada]]||align=center|2 131||align=center|3 343||[[Itálie]]||[[Großglockner]] [314] => |- [315] => |[[Monte Viso]]||align=center|2 062||align=center|3 841||[[Itálie]]||[[Mont Blanc]] [316] => |} [317] => [318] => == Podnebí == [319] => Alpy jsou rozhraním klimat středoevropského [[podnebí]] a suchého podnebí [[Panonská pánev|Panonské nížiny]]. V horách hrají roli faktory nadmořské výšky, návětrné a závětrné strany. Okrajové části pohoří jsou podstatně vlhčí než centrální; hluboká údolí centrálních Alp mohou být i značně suchá. Nejvyšší roční srážky spadnou v průměru v Julských Alpách (2500 mm), nejnižší potom ve [[Walliské Alpy|Walliských Alpách]] (500–600 mm). Nad výškou 3000 m jsou průměrné roční srážky v Alpách téměř 1500 mm. S přibývající výškou klesá teplota, a to zhruba o jeden stupeň na každých +170 m výšky. Alpy se nacházejí v pásu pouhých 5 stupňů [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]], ale setkáme se tady prakticky se všemi druhy klimatu od mírného podnebí až po arktické. V Alpách se vyskytují také padavé větry, takzvané [[Místní názvy větrů|fény]]. Na severu Alp jsou to jižní fény. Přes Alpy se přenášejí vzduchové vrstvy od [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Jižní svahy jsou svlažovány dešti, získávají tak kondenzační teplo a padají na severní stranu hor. Přitom může být na severu tepleji než na jihu. Při severním proudění se vyskytuje i na jižních svazích hor tzv. severní fén, který nevytváří výraznější oteplení. [320] => [321] => == Příroda == [322] => === Flóra a vegetace === [323] => [[Soubor:Pinus cembra01.jpg|náhled|borovice limba]] [324] => Vegetace Alp je pestrá a bohatá, s množstvím endemických druhů. Převládají fytogeografické vlivy středoevropské, eurosibiřské, arkto-alpínské, alpsko-karpatské, od jihu (například v jižní Francii či v Itálii) též mediteránní. Pásmo [[les]]ů je na severních okrajích hor ve výšce kolem 1 600 m, na jižních zasahuje i do výšek 2 200 m, ve vysokých horách až do 2 300 m. V nižších stupních lesů vlhkých okrajových částí okrajových jsou to [[Bučina|bučiny]] s [[buk]]y a [[javor]]y; v centrálních suchých částech buk chybí, naopak se mohou vyskytovat [[Bor (les)|lesy borové]]. Výše se nacházejí horské [[Smrčina|smrčiny]] složené převážně ze [[Smrk ztepilý|smrků]] a [[Jedle bělokorá|jedlí]], v ještě vyšších polohách okolo [[Hranice lesa|lesní hranice]] též z [[Modřín opadavý|modřínů]] a [[Borovice limba|borovice limby]]. [325] => [326] => Subalpínský stupeň je tvořen porosty [[Borovice kleč|kosodřeviny]], [[jalovec obecný|jalovců]], keřovitých [[Olše zelená|olší]] a [[vrba|vrb]], křovinami [[Pěnišník|pěnišníků]] a vysokobylinnou vegetací. Ve vyšších výškách se pak nalézají alpínské louky s typickou alpskou květenou. Kvetoucí rostliny ve vysokých polohách jsou na bazických vápencových stanovištích velice druhově rozmanité (např. [[medvědice alpská|medvědice alpské]], [[mydlice]], [[kopretina]], [[zvonek|zvonky]]), za symbol Alp se považuje tzv. alpská protěž (neboli [[plesnivec alpský]]). Daří se zde [[pochybek|pochybkům]], [[lýkovec|lýkovci]], [[zvonečník]]ům (stal se symbolem města [[Cortina d'Ampezzo]]), [[silenka|silenkám]] a nízkým prvosenkám. Další typickou květinou Alp je [[hořec]], kterých se zde vyskytuje velké množství druhů (např. v jižních částech Alp druhy ''[[Gentiana froelichii]]'', [[hořec žlutý]], ''[[Gentiana terglouensis]]'' a [[hořec Clusiův]]). Na kyselých silikátech jsou naopak smilkové louky nebo porosty [[Sítina trojklaná|sítiny trojklané]] a [[Ostřice zakřivená|ostřice zakřivené]]. Dále jsou zde vyvinuta suťová stanoviště a [[Sněhové vyležisko|sněhová vyležiska]], v subniválním stupni pak kryofilní trávníky a roztroušená keříčkovitá vegetace. [327] => [328] => === Fauna === [329] => [[Soubor:Marmota marmota Alpes2.jpg|náhled|svišť horský]] [330] => V Alpách je [[fauna]] zastoupena druhy typickými i pro jiné horské systémy v Evropě. K těmto známým zvířatům patří např. [[kamzík]], [[svišť]], [[Koza|kozorožec]], [[Medvěd hnědý|medvěd]], [[Rys (rod)|rys]], [[zajíc]] atd. [[Vlk]] byl v Alpách vyhuben kolem roku 1900, kolem roku 1990 se zase vrátil z [[Apeniny|Apenin]]. Dnes žije na 100 vlků v italských a francouzských Západních Alpách. Až do výšek kolem 4 000 m se dostává [[hraboš sněžný]]. Z ptáků zde lze vidět [[Tetřev hlušec|tetřeva]], [[Tetřívek obecný|tetřívka]], [[bělokur horský|bělokura horského]] či [[pěnkava sněžná|pěnkavu sněžnou]]. Dravce zastupují nejčastěji [[orel skalní]], [[orlosup bradatý]], [[sokol stěhovavý]], [[jestřáb]] a jiní. [331] => Z ryb se zde hojně vyskytují [[pstruh|pstruzi]], kteří žijí v horských jezerech i ve výškách 2 600 m, [[Lín obecný|líni]] či [[Lipan podhorní|lipani]]. V alpských [[pleso|plesech]] nalezneme [[Živočichové|živočichy]], již jsou přímými potomky druhů z [[doba ledová|doby ledové]]. Někteří plazi se dostávají až do výšek 3000 m ([[zmije obecná]] a [[ještěrka živorodá]]). [332] => [333] => == Turismus == [334] => Alpy patří k nejoblíbenějším světovým cílům lyžařů a cestovatelů. Je to nejpopulárnější oblast tohoto typu na světě.{{Zdroj?}} Počty návštěvníků se pohybují v řádu jednotek milionů turistů za rok. Projevuje se to pozitivně na ekonomice jednotlivých alpských států. [335] => [336] => Dějiny hromadného cestování do Alp začínají v 19. století, když cizinci cestovali poznávat krajinu alpských hor nebo relaxovat v různých odpočinkových střediscích. Část hotelů byla vystavěna v období kolem [[Prusko-francouzská válka|francouzsko-pruské války]] roku 1871. Později se začala stavět různá centra ve vyšších nadmořských výškách a zároveň s nimi i první vleky. První vlek byl postaven roku 1908 v [[Grindelwald]]u.{{Citace monografie [337] => | příjmení = Andrew. [338] => | jméno = Beattie, [339] => | titul = The Alps : a cultural history [340] => | rok = 2006 [341] => | url = https://archive.org/details/alpsculturalhist0000beat [342] => | oclc = 69021087 [343] => | vydavatel = Oxford University Press [344] => | místo = Oxford [345] => | počet stran = xiv, 246 pages [346] => | isbn = 0195309553 [347] => | isbn2 = 9780195309553 [348] => }} Počátkem 20. století se zde uskutečnilo mnoho soutěží v [[krasobruslení]]. Po konci [[První světová válka|první světové války]] byla na švýcarské a rakouské straně vystavěna zařízení k ubytování. Letní turismus byl v té době stále významnější než zimní. [349] => [350] => Ve 20. století do Alp přicházelo velká množství turistů i sportovců. Konala se zde řada [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských her.]] V roce [[Zimní olympijské hry 1924|1924]] se konaly v [[Chamonix-Mont-Blanc|Chamonix (Francie]]), [[Zimní olympijské hry 1928|1928]] v [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatém Mořici]] (Švýcarsko), [[Zimní olympijské hry 1936|1936]] v [[Garmisch-Partenkirchen]]u (Německo). V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly [[olympijské hry]] přerušeny, ale po roce 1948 opět obnoveny. Ve druhé polovině 20. století se popularita [[Alpské lyžování|sjezdového lyžování]] značně zvýšila a byly postaveny další vesnice i na francouzské straně, určené hlavně zimním návštěvníkům. Nejznámějším takovým střediskem je [[Les Menuires]] (Francie). Postupem času se zimní střediska inovovala a dnes jsou Alpy navštěvovanější spíše v zimě než v létě (dříve tomu bylo naopak). [351] => [352] => == Obyvatelstvo == [353] => [[Soubor:Hallstatt 300.jpg|náhled|[[Hallstatt]] v pohoří [[Dachstein]]]] [354] => Kdysi byly Alpy osídleny [[Rétorománi|Rétoromány]], indoevropskými kmeny [[Ilyrové|Ilyrů]], [[Keltové|Kelty]]. Za opravdu původní obyvatelstvo se považují [[Ladinové]] (Jižní Tyroly) a Rétorománi (kanton [[Graubünden]]). Při [[stěhování národů]] do oblasti Alp migrovali zejména [[Germáni]] a [[Slované]]. V současné době jsou zde zastoupeni Francouzi, Italové, Rakušané, Němci, Švýcaři a Slovinci (a malou částí na východě i Maďaři). Původní [[Rétorománi|rétorománské obyvatelstvo]] je rozptýleno do malých menšin, které v dnešní době již splývají s místními obyvateli. Zhruba 34 % obyvatel hovoří [[němčina|německy]] (s mnoha rozličnými [[dialekt]]y), 26 % [[francouzština|francouzsky]], 29 % [[italština|italsky]] a 11 % slovanskými jazyky. [355] => [356] => == Odkazy == [357] => === Reference === [358] => [359] => [360] => === Literatura === [361] => * publikace ''Světová pohoří'' (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) – {{ISBN|80-242-0822-9}} [362] => [363] => === Související články === [364] => * [[Alpinismus]] [365] => * [[Alpské čtyřtisícovky]] [366] => * [[Italské Alpy]] [367] => * [[Rakouské Alpy]] [368] => * [[Slovinské Alpy]] [369] => * [[SOIUSA]] [370] => * [[Švýcarské Alpy]] [371] => [372] => === Externí odkazy === [373] => * {{Commons}} [374] => * {{Commonscat|Alps}} [375] => * {{Wikislovník|heslo=Alpy}} [376] => * {{Otto|heslo=Alpy}} [377] => * [https://web.archive.org/web/20041210111419/http://visibleearth.nasa.gov/cgi-bin/viewrecord?22397 NASA – Visible Earth] [378] => *[https://www.youtube.com/watch?v=3Ekb7SmTUBY&t=5671s Milan Chytrý: Alpy. Přednáška z cyklu Vegetace a biotopy Evropy na Masarykově univerzitě] [379] => [380] => {{Autoritní data}} [381] => {{Portály|Geografie}} [382] => [383] => [[Kategorie:Alpy| ]] [384] => [[Kategorie:Geografie střední Evropy]] [385] => [[Kategorie:Geografie jižní Evropy]] [386] => [[Kategorie:Geografie západní Evropy]] [387] => [[Kategorie:Pohoří v Rakousku]] [388] => [[Kategorie:Pohoří ve Francii]] [389] => [[Kategorie:Pohoří v Německu]] [390] => [[Kategorie:Pohoří v Itálii]] [391] => [[Kategorie:Pohoří v Lichtenštejnsku]] [392] => [[Kategorie:Pohoří ve Slovinsku]] [393] => [[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]] [] => )
good wiki

Alpy

Alpy - satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří. Název „Alpy“, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Švýcarsko','Itálie','Walliské Alpy','Mont Blanc','Rakousko','Francie','Rýn','Großglockner','Západní Alpy','Bernské Alpy','Švýcarské Alpy','Středozemní moře'

Francie

Großglockner

Itálie

Rakousko

Rýn

Švýcarsko