Array ( [0] => 14662775 [id] => 14662775 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Apokryf [uri] => Apokryf [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Apokryf je termín používaný v různých náboženských tradicích, který označuje texty, které nejsou uznávány jako kanonické nebo autoritativní. Tato označení se nejčastěji vztahují na biblické texty, které nebyly zařazeny do kánonu Starého nebo Nového zákona. Apokryfní texty jsou často spojovány s gnostickými, židovskými nebo křesťanskými skupinami, které je přijímají jako součást své tradice, ale nerozpoznávají je jako božského původu. V české Wikipedii se samostatný článek "Apokryf" zaměřuje na apokryfa v širším smyslu slova, tj. na texty, které nebyly zařazeny do biblického kánonu. Článek poskytuje obecný přehled o apokryfních textech, zabývá se jejich historií, typy a důvody, proč byly vyřazeny z kánonu. Dále článek popisuje některé z nejznámějších apokryfních textů, jako jsou Evangelium podle Tomáše, Enochova kniha nebo Petrovo evangelium. Článek dále podává informace o pojetí apokryfu v různých křesťanských tradicích, včetně katolické, pravoslavné a protestantské církve. Ve světle těchto tradic jsou některé apokryfní texty přijímány jako součást náboženského dědictví a jsou ověřovány nebo studovány, zatímco jiné jsou vyčleňovány jako hereze nebo nekanonické. Celkově lze říci, že český článek "Apokryf" poskytuje ucelený pohled na apokryfní texty, jejich význam a místo v různých náboženských tradicích, a nabízí čtenáři podrobný přehled o tomto zajímavém a kontroverzním tématu. [oai] => Apokryf je termín používaný v různých náboženských tradicích, který označuje texty, které nejsou uznávány jako kanonické nebo autoritativní. Tato označení se nejčastěji vztahují na biblické texty, které nebyly zařazeny do kánonu Starého nebo Nového zákona. Apokryfní texty jsou často spojovány s gnostickými, židovskými nebo křesťanskými skupinami, které je přijímají jako součást své tradice, ale nerozpoznávají je jako božského původu. V české Wikipedii se samostatný článek "Apokryf" zaměřuje na apokryfa v širším smyslu slova, tj. na texty, které nebyly zařazeny do biblického kánonu. Článek poskytuje obecný přehled o apokryfních textech, zabývá se jejich historií, typy a důvody, proč byly vyřazeny z kánonu. Dále článek popisuje některé z nejznámějších apokryfních textů, jako jsou Evangelium podle Tomáše, Enochova kniha nebo Petrovo evangelium. Článek dále podává informace o pojetí apokryfu v různých křesťanských tradicích, včetně katolické, pravoslavné a protestantské církve. Ve světle těchto tradic jsou některé apokryfní texty přijímány jako součást náboženského dědictví a jsou ověřovány nebo studovány, zatímco jiné jsou vyčleňovány jako hereze nebo nekanonické. Celkově lze říci, že český článek "Apokryf" poskytuje ucelený pohled na apokryfní texty, jejich význam a místo v různých náboženských tradicích, a nabízí čtenáři podrobný přehled o tomto zajímavém a kontroverzním tématu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Apokryf''' (řec. ἀπόκρυφος = skrytý, zahalený) je v různém kontextu literární: [1] => # [[Teologie]] užívá pojmu „apokryf“, když označuje text, který do [[biblický kánon|biblického kánonu]] nepatří, avšak svou povahou náboženského spisu se kanonickému textu v některých ohledech blíží. [2] => # [[Katolická církev|Katolíci]] užívají pojmu „apokryf“ pro spis nepřijatý do biblického kánonu, tak jak jej definitivně určil [[Tridentský koncil]] ([[1546]]). Toto pojetí odpovídá [[Protestantismus|protestantskému]] pojmu ''[[pseudepigraf]]''. Mezi takto definované apokryfy patří apokryfy staro- a novozákonní. [3] => # Protestantské církve označují za apokryfní ty spisy, o jejichž zařazení do biblického kánonu nepanovala v církvi shoda. V tomto užití se pojem velmi blíží katolíky užívanému pojmu ''deuterokanonická kniha'' nebo pravoslavnému ''anaginoskomenon''. [4] => # V moderní době slovo „apokryf“ značí [[literární žánr]], který moderním, někdy spíše [[parodie|parodickým]] způsobem zpracovává obecně známé příběhy, například biblické či [[Starověk|antické]], založený na netradiční interpretaci těchto příběhů (srov. [[Karel Čapek]]: ''[[Kniha apokryfů]]'', [[Michail Bulgakov]]: ''[[Mistr a Markétka]]'' - dějová linie týkající se [[Pilát Pontský|Piláta Pontského]]). [5] => [6] => Toto heslo užívá pojmu apokryf ve významu třetím. [7] => [8] => == Starozákonní apokryfy == [9] => [[Judaismus]] diskusi o svém kánonu Bible (Tanach, תנ״ך) uzavřel v roce [[92]] n. l. (avšak obecně uzavřený už byl od dob [[Artaxerxés II.|Artaxerxe II.]], jelikož v SZ se o dalším králi už nepíšepodklad učebnice Literatury starého zákona/bible), kdy vznikl [[palestinský kánon]], jehož součástí se nestaly mladší starozákonní spisy. Jako takové nebyly považovány za stejně důležité jako ostatní starozákonní knihy, nevěnovala se jim proto taková pozornost a uchovaly se tedy v méně spolehlivém rukopisném stavu než ostatní biblické knihy. Jejich původní [[hebrejština|hebrejské]] texty zůstaly zachovány jen částečně a obsahují množství rukopisných odchylek. Některé z těchto knih existují už jen v řeckém překladu, případně je jejich originálním jazykem na rozdíl od ostatních starozákonních knih řečtina. Teprve 20. století přineslo archeologické nálezy původních hebrejských fragmentů těchto spisů, které se cele dochovaly jen v překladu. [10] => [11] => Užití pojmu „apokryf“ implikuje, že pojednávaný spis nemá ve skutečnosti do Bible být zařazován. Existuje též problém rozdílu v chápání pojmu apokryf u apokryfů starozákonních a novozákonních. Pro akademické užití se proto pro korpus uvedených knih většinou doporučuje (srov. Society of Biblical Literature) namísto pojmenování „apokryf“ užití pojmu „deuterokanonická literatura“. [12] => [13] => Uznání těchto knih se v církvích liší. Řečtí [[apologeta|apologeti]] a [[Církevní otcové|církevní Otcové]] sv. [[Atanáš]] (Athanasios), sv. [[Cyril Jeruzalémský]], [[Epifanios]], sv. [[Hilarius z Poitiers]], sv. [[Justin Mučedník]], [[Melito ze Sard]], sv. [[Řehoř z Nazianzu|Řehoř Naziánský]] se vyslovovali pro oddělení inspirovaných knih od některých mladších starozákonních spisů, o jejichž inspirovanosti měli pochyby, i když uznávali, že jsou užitečné ke čtení. Pro širší rozsah biblických spisů byli naproti tomu sv. [[Ambrosius]], sv. [[Cyprián]], sv. [[Klement Alexandrijský]], sv. [[Polykarp]] a další. [[Órigenés]], ač sám užíval knih v rozsahu Septuaginty, tedy širší rozsah kánonu, napsal komentáře pouze ke knihám kánonu židovského. Sv. [[Svatý Jeroným|Jeroným]], překladatel latinské Bible z původních jazyků ([[Vulgata]]), váhal, zda má přeložit i knihy ze [[Septuaginta|Septuaginty]], které nebyly součástí palestinského kánonu, protože také on jejich inspirovanost popíral. Nakonec se rozhodl pouze převzít většinu z nich ze starších latinských překladů ([[Vetus Latina]]). Jeho Vulgata se nakonec stala oficiálním církevním překladem [[katolictví]]. [14] => [15] => V souladu s rozsahem Vulgaty [[římskokatolická církev]] ve sporu s protestanty [[8. duben|8. dubna]] [[1546]] výslovně uznala tyto knihy jako [[deuterokanonické knihy]] (tj. ''druhotně kanonické''), části z nich kanoničnost upřela a označila je za apokryfy (''Decretum de canonicis scripturis''). V katolických překladech Bible jsou deuterokanonické knihy podle starověkých soupisů kánonů a též Vulgaty integrovány mezi ostatní starozákonní knihy. [16] => [17] => Východní církve vycházejí z tradice a vzhledem k tomu, že jejich kánon nebyl předmětem interních sporů, dodnes nemají oficiálně stanovený starozákonní kánon. Vycházejí ale ze Septuaginty a zpochybňované starozákonní spisy označují jako ''anaginoskomena''. [18] => [19] => [[Protestantismus|Protestantské církve]] převzaly židovský palestinský kánon a starozákonní knihy, jež nebyly jeho součástí, označily za apokryfy, které stejně jako Židé nestaví na úroveň ostatních biblických knih. [[Reformované církve]] je vůbec jako součást bible neuznávají, [[Lutherství|lutherské církve]], podobně jako [[anglikánská církev|anglikáni]], pouze připouštějí, že může být užitečné je číst. V protestantských i ekumenických překladech apokryfy zpravidla nevycházejí, případně jsou na základě ekumenické dohody o mezikonfesních biblických vydáních z roku [[1968]] řazeny samostatně mezi knihami Starého a Nového zákona. [20] => [21] => {| border="1" noshade cellspacing="0" cellpadding="4" [22] => |+Přehled pozdních spisů Starého zákona [23] => |- [24] => !bgcolor="#F0FFFF"|Popis [25] => !bgcolor="#F0FFFF"|[[Katolictví|Katolíci]] [26] => !bgcolor="#F0FFFF"|[[Protestantismus|Protestantství]] [27] => !bgcolor="#F0FFFF"|[[Východní církve]] [28] => |- [29] => |bgcolor="#F0FFFF"|Součástí kánonu [30] => | [31] => '''[[deuterokanonické spisy]]''' [32] => * [[Kniha Júdit]] [33] => * [[Kniha Tóbijáš]] [34] => * [[Kniha Báruch]] [35] => * [[Sírachovec]] [36] => * [[Kniha Moudrosti]] [37] => * [[1. kniha Makabejská]] [38] => * [[2. kniha Makabejská]] [39] => * řecké části knihy [[Kniha Daniel|Daniel]] [40] => * řecké části knihy [[Kniha Ester|Ester]] [41] => |  [42] => | [43] => '''Anaginoskomena''' [44] => * [[Kniha Júdit]] [45] => * [[Kniha Tóbijáš]] [46] => * [[Kniha Báruch]] [47] => * [[Sírachovec]] [48] => * [[Kniha Moudrosti]] [49] => * [[1. kniha Makabejská]] [50] => * [[2. kniha Makabejská]] [51] => * [[3. kniha Makabejská]] [52] => * řecké části knihy [[Kniha Daniel|Daniel]] [53] => * řecké části knihy [[Kniha Ester|Ester]] [54] => * [[3. kniha Ezdrášova]] [55] => * Žalm 151 [56] => * [[Kniha Jubilejí]] (pouze etiopská církev) [57] => * [[První Henoch]] (pouze etiopská církev) [58] => |- [59] => |bgcolor="#F0FFFF"|Apokryfy [60] => | [61] => * [[3. kniha Ezdrášova]] [62] => * [[3. kniha Makabejská]] [63] => * [[4. kniha Makabejská]] [64] => * [[Modlitba Manasse]] [65] => * [[Žalmy Šalomounovy]] [66] => * Žalm 151 [67] => * [[Kniha jubileí|Kniha Jubileí]] [68] => * [[První Henoch]] [69] => * a další [70] => | [71] => [72] => * [[Kniha Júdit]] [73] => * [[Kniha Tóbijáš]] [74] => * [[Kniha Báruch]] [75] => * [[Sírachovec]] [76] => * [[Kniha Moudrosti|Moudrost Šalomounova]] [77] => * [[1. kniha Makabejská]] [78] => * [[2. kniha Makabejská]] [79] => * [[3. kniha Makabejská]] [80] => * [[4. kniha Makabejská]] [81] => * řecké části knihy [[Kniha Daniel|Daniel]] [82] => * řecké části knihy [[Kniha Ester|Ester]] [83] => * [[3. kniha Ezdrášova]] [84] => * [[Modlitba Manasse]] [85] => * [[Žalmy Šalomounovy]] [86] => * a další [87] => |  [88] => |} [89] => [90] => == Novozákonní apokryfy == [91] => Novozákonní apokryfy jsou spisy z [[1. století|1.]] až [[4. století]], které se svým obsahem a formou podobají novozákonním knihám. Byly většinou uveřejněny pod jménem některého z apoštolů ([[pseudepigrafie]]), nestaly se však součástí žádného kánonu, ačkoli je v určitých dobách mohli někteří autoři za součást kánonu považovat. Na rozdíl od starozákonních apokryfů netvoří nějakou uzavřenou sbírku a nebyly uznány žádnou ze současných církví. V některých případech byl nicméně prokázán společný zdroj či zdroje, z něhož čerpaly jak kanonické spisy, tak apokryfy; v tomto smyslu je často citována např. sbírka Ježíšových výroků označovaná jako [[zdroj Q]]. Mnohé z apokryfů jsou základem učení [[Gnóze|gnostiků]]. [92] => [93] => === Apokryfní evangelia === [94] => {{Viz též|Evangelium}} [95] => [96] => * Pseudo – Matoušovo (apokryfní) evangelium [97] => * [[Evangelium Hebrejů]] [98] => * [[Tomášovo evangelium]] [99] => * [[Matějovo evangelium]] [100] => * [[Nikodémovo evangelium]] [101] => * [[Evangelium pravdy]] [102] => * [[Filipovo evangelium]] [103] => * [[Mariino evangelium]] [104] => * [[Tajné Markovo evangelium]] [105] => * [[Evangelium podle Jidáše]] [106] => * [[Barnabášovo evangelium]] [107] => * [[Bartolomějovo evangelium]] [108] => [109] => ;Apokryfní evangelia dětství [110] => * [[Jakubovo protoevangelium]] [111] => * [[Pseudo-Tomášovo evangelium dětství]] [112] => [113] => === Apokryfní skutky === [114] => * [[Skutky Petrovy]] [115] => * [[Skutky Pavlovy]] [116] => * [[Skutky Tomášovy]] [117] => [118] => === Apokryfní apokalypsy === [119] => * [[Petrova apokalypsa]] [120] => * [[Pavlova apokalypsa]] [121] => * [[Mariina apokalypsa]] [122] => [123] => === Apokryfní listy === [124] => * [[3. list Korintským]] [125] => * [[List Barnabášův]] [126] => * [[List Laodicejským]] [127] => [128] => [[Martin Luther]] nejprve považoval za apokryfy též [[bible|biblický]] [[List Židům]], [[List Jakubův]], [[List Judův]] a [[Zjevení Janovo]]. Pak se vrátil k tradiční nauce a církví již od [[4. století]] uznávanému kánonu (srov. 39. velikonoční list alexandrijského biskupa-patriarchy [[Atanáš]]e z roku [[367]], který obsahuje nejstarší úplný soupis spisů [[Nový zákon|Nového zákona]]).[https://books.google.com/books?id=VaLW95rdeQoC&pg=PA152&lpg=PA152&dq=Athanasius+of+Alexandria+%2B+the+new+testament+canon#v=onepage&q=Athanasius%20of%20Alexandria%20%2B%20the%20new%20testament%20canon&f=false Gwynn, David M., ''Athanasius of Alexandria'', Oxford University Press, 2012] {{ISBN|9780199210954}} [129] => [130] => == Moderní apokryfy == [131] => V průběhu posledních staletí vzniklo několik moderních spisů, které můžeme nazvat jako apokryfy nebo [[pseudepigraf]]y. Většinou jde o "knihy", které si nárokují být původním výtvorem biblických postav a proroků. Příkladem mohou být [[Mormonismus|mormonská]] svatá písma jako [[Kniha Abrahamova|Kniha Abrahám]], Kniha Mojžíš nebo Kniha Enoch. [132] => [133] => == Kompletní seznam apokryfů platných pro všechny církve == [134] => Apokryfy nebyly nikdy vytištěny v jedné knize, tak jako třeba bible. V Česku ale byly publikovány všechny. [135] => [136] => '''Starý zákon – apokryfy''' [137] => [138] => Kniha Júdit, Kniha Tóbijáš, Kniha Báruch, Sírachovec, Kniha Moudrosti, Moudrost Šalomounova, 1. kniha Makabejská, 2. kniha Makabejská, 3. kniha Makabejská, 4. kniha Makabejská, řecké části knihy Daniel, řecké části knihy Ester, 3. kniha Ezdrášova, Žalm 151, Kniha Jubilejí, První Henoch, Modlitba Manasse, Žalmy Šalomounovy, Spisy Aristeas, Henoch, Závěti 12 patriarchů, Sibylliny věštby, Žalmy Šalomounovy, Jubilea, Mučednictví a nanebevzetí Izajášovo, 3.-4. Ezdráš, 2. Báruk, Jákobova modlitba, Život Adama a Evy, 3.-4. kniha Makabejských, Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamova, Nanebevzetí Mojžíšovo, Modlitba Menašeho, Ódy Šalomounovy, Syrské žalmy, Josef a Asenat. [139] => [140] => '''Nový zákon - apokryfy''' [141] => [142] => Pseudo–Matoušovo (apokryfní) evangelium, Evangelium Hebrejů, Tomášovo evangelium, Matějovo evangelium, Nikodémovo evangelium, Evangelium pravdy, Filipovo evangelium, Mariino evangelium, Tajné Markovo evangelium, Evangelium podle Jidáše, Barnabášovo evangelium, Bartolomějovo evangelium [143] => [144] => '''Apokryfní evangelia dětství''' [145] => [146] => Jakubovo protoevangelium, Pseudo-Tomášovo evangelium dětství [147] => [148] => '''Apokryfní skutky''' [149] => [150] => Skutky Petrovy, Skutky Pavlovy, Skutky Tomášovy [151] => [152] => '''Apokryfní apokalypsy''' [153] => [154] => Petrova apokalypsa, Pavlova apokalypsa, Mariina apokalypsa [155] => [156] => '''Apokryfní listy''' [157] => [158] => 3. list Korintským, List Barnabášův, List Laodicejským [159] => [160] => Tajné Markovo evangelium, Tomášovo evangelium, Petrovo evangelium, židokřesťanská evangelia, Rozhovor se Spasitelem, Nikodémovo evangelium, Příběhy apoštolů Obsahuje Skutky Petra a dvanácti apoštolů, Skutky Petrovy, Skutky Pavlovy, Skutky Ondřejovy, Skutky Janovy, Skutky Tomášovy (Píseň o perle), Proroctví a apokalypsy, Závěť Adamova, Zjevení Ezdrášovo, První zjevení Janovo, Zjevení Pavlovo, Sibylliny věštby [161] => [162] => a další méně známé. [163] => [164] => == Reference == [165] => [166] => [167] => == Literatura == [168] => * ''Knihy tajemství a moudrosti. Mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy.'' vyd. Z. Soušek, Vyšehrad, Praha [169] => *# obsahuje spisy Aristeas, Henoch, Závěti 12 patriarchů, Sibylliny věštby, Žalmy Šalomounovy (1995, 19982). [170] => *# Jubilea, Mučednictví a nanebevzetí Izajášovo, 3.-4. Ezdráš, 2. Báruk, Jákobova modlitba, Život Adama a Evy (1998). [171] => *# 3.-4. kniha Makabejských, Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamova, Nanebevzetí Mojžíšovo, Modlitba Menašeho, Ódy Šalomounovy, Syrské žalmy, Josef a Asenat (1999). [172] => * ''Novozákonní apokryfy'' vyd. J. A. Dus – P. Pokorný, Vyšehrad, Praha 2001, znovu vyšlo r. 2006 [173] => *# ''Neznámá evangelia'' Obsahuje Tajné Markovo evangelium, Tomášovo evangelium, Petrovo evangelium, židokřesťanská evangelia, Rozhovor se Spasitelem, Nikodémovo evangelium a další spisy. [174] => *# ''Příběhy apoštolů'' Obsahuje Skutky Petra a dvanácti apoštolů, Skutky Petrovy, Skutky Pavlovy, Skutky Ondřejovy, Skutky Janovy, Skutky Tomášovy (Píseň o perle) a další. [175] => *# ''Proroctví a apokalypsy'' Obsahuje spisy Závěť Adamova, Zjevení Ezdrášovo, První zjevení Janovo, Zjevení Pavlovo, Sibylliny věštby a další. [176] => [177] => == Související články == [178] => * [[Deuterokanonický spis]] [179] => * [[Biblický kánon]] [180] => * [[Pseudepigraf]] [181] => * dingir.cz [182] => [183] => == Externí odkazy == [184] => * {{Commonscat}} [185] => * {{Otto|heslo=Acta apocrypha}} [186] => * {{cs}} [http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_barnab.htm List Barnabášův] online [187] => * {{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/01601a.htm Přehled SZ a NZ apokryfů v Catholic Encyclopaedia] (anglicky) [188] => * {{cs}} [http://www.souvislosti.cz/archiv/spousta1-95.htm Jan Spousta: Apokryfy. Přehledně o nepřehledném] [189] => * {{de}} [https://web.archive.org/web/20060909185813/http://www-user.uni-bremen.de/~wie/nt-apokrypha.html Některé novozákonní apokryfy] [190] => * {{de}} [https://web.archive.org/web/20070907084312/http://wwwuser.gwdg.de/~rzellwe/nhs/nhs.html Gnostické spisy z Nag Hammádí] [191] => {{Autoritní data}} [192] => [193] => [[Kategorie:Bible]] [194] => [[Kategorie:Apokryfní spisy| ]] [195] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [196] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Apokryf

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Protestantismus','Kniha Moudrosti','Kniha Daniel','Sírachovec','3. kniha Ezdrášova','2. kniha Makabejská','Kniha Báruch','1. kniha Makabejská','Kniha Júdit','3. kniha Makabejská','Kniha Tóbijáš','Kniha Ester'

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.

Sírachovec