Array ( [0] => 14671056 [id] => 14671056 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Apoptóza [uri] => Apoptóza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Apoptóza je programovaný proces buněčné smrti, který se vyskytuje přirozeně u eukaryotických organismů. Jedná se o důležitý mechanismus, který reguluje vývoj a homeostázu organismů tím, že odstraňuje nežádoucí, poškozené nebo zbytečné buňky. Apoptóza je také klíčovým mechanismem v imunitním systému pro likvidaci infikovaných buněk. Jinou rolí apoptózy je eliminace buněk během embryonálního vývoje nebo vytváření nových orgánů. Proces apoptózy je řízen shlukem molekulárních signálů a vyvolává různé biochemické změny ve struktuře buněk, jako je ztráta integridy buněčné membrány, kondenzace a fragmentace chromozomů a tvorba apoptotických tělísek. Jednotlivé kroky probíhají prostřednictvím aktivačních a inhibičních signálů, které se zapojují do komplexní sítě interakcí. Apoptóza je spojena s mnoha fyziologickými a patologickými procesy, včetně přirozeného stárnutí, onemocnění jako rakovina, neurodegenerativní nemoci a autoimunitní onemocnění. Poruchy apoptózy mohou vést k narušení rovnováhy mezi tím, kolik buněk se v organismu tvoří a kolik jich zaniká, což může mít závažné důsledky. Věda zabývající se studiem apoptózy se nazývá apoptologie a její výzkum pomáhá lékařům a vědcům pochopit vznik a průběh různých onemocnění a vyvíjet nové léčebné a diagnostické metody. [oai] => Apoptóza je programovaný proces buněčné smrti, který se vyskytuje přirozeně u eukaryotických organismů. Jedná se o důležitý mechanismus, který reguluje vývoj a homeostázu organismů tím, že odstraňuje nežádoucí, poškozené nebo zbytečné buňky. Apoptóza je také klíčovým mechanismem v imunitním systému pro likvidaci infikovaných buněk. Jinou rolí apoptózy je eliminace buněk během embryonálního vývoje nebo vytváření nových orgánů. Proces apoptózy je řízen shlukem molekulárních signálů a vyvolává různé biochemické změny ve struktuře buněk, jako je ztráta integridy buněčné membrány, kondenzace a fragmentace chromozomů a tvorba apoptotických tělísek. Jednotlivé kroky probíhají prostřednictvím aktivačních a inhibičních signálů, které se zapojují do komplexní sítě interakcí. Apoptóza je spojena s mnoha fyziologickými a patologickými procesy, včetně přirozeného stárnutí, onemocnění jako rakovina, neurodegenerativní nemoci a autoimunitní onemocnění. Poruchy apoptózy mohou vést k narušení rovnováhy mezi tím, kolik buněk se v organismu tvoří a kolik jich zaniká, což může mít závažné důsledky. Věda zabývající se studiem apoptózy se nazývá apoptologie a její výzkum pomáhá lékařům a vědcům pochopit vznik a průběh různých onemocnění a vyvíjet nové léčebné a diagnostické metody. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Apoptosis mouseliver.jpg|náhled|Průřez [[myš domácí|myšími]] [[játra|játry]]; apoptotická buňka je znázorněna šipkou]] [1] => '''Apoptóza''' je jeden z hlavních typů [[programovaná buněčná smrt|programované buněčné smrti]] (PCD, někdy je s ní dokonce synonymizována),{{Citace periodika| doi = 10569305| issn = 0002-9343| ročník = 107| číslo = 5| strany = 489–506| příjmení = Saikumar| jméno = P| spoluautoři = Z Dong, V Mikhailov, M Denton, J M Weinberg, M A Venkatachalam| titul = Apoptosis: definition, mechanisms, and relevance to disease| periodikum = The American Journal of Medicine| datum vydání = 1999-11| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10569305}} probíhající především u [[živočichové|živočichů]], ale v určitém slova smyslu i u [[rostliny|rostlin]] a dalších skupin.{{Citace monografie [2] => | isbn = 0125209150 [3] => | isbn2 = 9780125209151 [4] => | příjmení = Noodén [5] => | jméno = Larry D. [6] => | titul = Cell Death in Plants [7] => | vydavatel = Academic Press [8] => | rok = 2000 [9] => }} Zahrnuje sled biochemických procesů vedoucích k typickým změnám vzhledu buňky ([[blebbing|degradace cytoskeletu]] a následná změna tvaru [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membrány]], smrštění buňky, fragmentace [[buněčné jádro|jádra]] i [[chromozom]]ů uvnitř). Následně dochází k šetrnému odstranění zbytků této buňky (a nikoliv k [[zánět]]u), čímž se apoptóza v základech liší od [[nekróza|nekrózy]]. Mezi nekrózou a apoptózou však není ostrá hranice a často se tyto jevy kombinují, čímž dochází k nejednoznačně pojmenovatelným typům buněčné smrti. [10] => [11] => [[Soubor:Embryonic foot of mouse.jpg|náhled|Průřez [[zadní končetina|zadní končetinou]] myši v polovině patnáctého dne [[embryogeneze|embryonálního vývoje]]. Mezi prsty je stále mnoho buněk, které budou odstraněny apoptózou]] [12] => [13] => Apoptózu lze v mnohých případech vnímat jako pozitivní proces, ke kterému například lidské tělo sahá v průběhu svého [[ontogeneze|vývoje]] (známým příkladem je proces vzniku [[prst]]ů tak, že buňky mezi budoucími prsty spáchají apoptózu). Apoptoticky však umírají i různé poškozené buňky, a to buď na základě „vlastního rozhodnutí“ samotné buňky (vnitřní cesta), nebo díky buňkám [[imunitní systém|imunitního systému]]. [14] => [15] => Od počátku devadesátých let se množství publikací věnovaných tomuto tématu prudce zvýšilo. Mimo skutečnost, že je to významný biologický fenomén jako takový, je dnes známo, že porucha schopnosti apoptózy může u člověka způsobit poměrně široké spektrum onemocnění. Nadměrná apoptóza může vést k [[hypotrofie|hypotrofii]] tkáně (některé typy [[ischemie]]), naopak nedostatečná apoptóza může obecně způsobit nadměrné pomnožení buněk ([[proliferace|proliferaci]]), a tak například vést k [[rakovina|rakovině]]. [16] => [17] => == Objev apoptózy a původ slova == [18] => [19] => Programovanou buněčnou smrt poprvé popsali vědci již v devatenáctém století. Německý přírodovědec [[Carl Vogt]] byl v roce [[1842]] pravděpodobně prvním, kdo popsal základní princip apoptózy. Podrobnější schéma tohoto procesu později v roce [[1885]] popsal německý cytogenetik [[Walther Flemming]]. Znovu se však vědci začali zabývat tímto fenoménem až v druhé polovině dvacátého století. John F. R. Kerr a jeho kolegové v roce [[1972]]{{Citace periodika| doi = 4561027| issn = 0007-0920| ročník = 26| číslo = 4| strany = 239–57| příjmení = Kerr| jméno = J F| spoluautoři = A H Wyllie, A R Currie| titul = Apoptosis: a basic biological phenomenon with wide-ranging implications in tissue kinetics| periodikum = British Journal of Cancer| datum vydání = 1972-08| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/4561027}} poprvé použili termínu apoptóza (z [[řečtina|řec.]] ''apoptosis'' — padání).{{Citace elektronického periodika |titul=Webster.com dictionary entry |url=http://www.webster.com/dictionary/apoptosis |datum přístupu=2008-12-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070703020311/http://webster.com/dictionary/apoptosis |datum archivace=2007-07-03 |nedostupné=ano }} Samotné slovo apoptóza je totiž inspirováno skutečností, že při padání listů na podzim musí dojít k apoptotickému odumření vrstvy buněk v [[řapík]]u.{{Citace periodika| doi = JIM1570| issn = 0954-6820| ročník = 258| číslo = 6| strany = 479–517| příjmení = Fadeel| jméno = B| spoluautoři = S Orrenius| titul = Apoptosis: a basic biological phenomenon with wide-ranging implications in human disease| periodikum = Journal of Internal Medicine| datum vydání = 2005-12| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16313474}} Není však bez zajímavosti, že termínu apoptóza již ve starověku používali [[Hippokratés]] či [[Claudius Galén|Galénos]] ve smyslu „plešatění“, „řídnutí kostí“ nebo „odpadávání strupů“.{{Citace periodika| doi = 11321041| issn = 1360-8185| ročník = 6| číslo = 1–2| strany = 5| příjmení = Narula| jméno = J| spoluautoři = S Kharbanda, M Sluyser| titul = Apoptosis in the eyes of a clinician| periodikum = Apoptosis: An International Journal on Programmed Cell Death [20] => | datum přístupu = 2008-12-14| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11321041}} [21] => [22] => Apoptóza je v současnosti velmi intenzívně zkoumána. Počet publikací o apoptóze roste [[geometrická řada|geometrickou řadou]][http://www.roche-applied-science.com/sis/apoptosis/scientific_information/slide004.htm Apoptosis and Cell Proliferation] a roku 2005 je o apoptóze více než 100 000 vědeckých článků. Roku [[2002]] dostali [[Sydney Brenner]], [[H. Robert Horvitz]] a [[John E. Sulston]] [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství]] za výzkum v oblasti genetické regulace vývoje [[orgán]]ů a [[programovaná buněčná smrt|programované buněčné smrti]].[http://nobelprize.org/medicine/laureates/2002/press.html Nobelova cena za medicínu 2002] (anglicky) [23] => [24] => == Morfologické změny buňky == [25] => [[Soubor:Apoptosis.png|náhled|Změna buňky při apoptóze]] [26] => Buňka procházející apoptózou se odlišuje od běžných buněk zejména těmito rysy: [27] => [28] => # Smrštění buňky{{citace elektronické monografie| url = http://is.muni.cz/elportal/estud/lf/js06/bltm0111p/p24_Apoptoza.pdf | titul = Programovaná buněčná smrt |vydavatel = Masarykova univerzita}} [29] => # [[Blebbing]] membrány (váčkovité výrůstky z membrány),{{citace elektronické monografie| url = http://www.merriam-webster.com/dictionary/blebbing | vydavatel =Merriam Webster Dictionary| titul = Blebbing - Definiton}} způsobený rozkladem kortikálního [[cytoskelet]]u (tvořen [[aktin]]em a [[Fodrinem alfa|fodrinem]]{{Citace periodika [30] => | příjmení1 = Glenney [31] => | jméno1 = John R. [32] => | příjmení2 = Glenney [33] => | jméno2 = Phyllis [34] => | titul = Fodrin is the general spectrin-like protein found in most cells whereas spectrin and the TW protein have a restricted distribution [35] => | periodikum = Cell [36] => | ročník = 34 [37] => | číslo = 2 [38] => | strany = 503–512 [39] => | doi = 10.1016/0092-8674(83)90383-5 [40] => }}) [41] => # Změny v struktuře membrány, např. vysunutí [[fosfatidylserin]]u na její vnější povrch („eat-me“ signál) [42] => # Poruchy propustnosti mitochondriální membrány a uvolňování [[cytochrom c|cytochromu c]] [43] => # [[Pyknóza]] chromatinu ([[kondenzace DNA|kondenzace do kompaktních shluků]]),{{Citace periodika | autor=Santos A. Susin, ''et al.''| titul=Two Distinct Pathways Leading to Nuclear Apoptosis| periodikum=Journal of Experimental Medicine| rok=2000| ročník=192| číslo=4| url=http://www.jem.org/cgi/content/abstract/192/4/571 | doi = 10.1073/pnas.191208598v1 | strany=571–80| pmid=10952727}}{{Citace periodika | autor=Madeleine Kihlmark, ''et al.''| titul=Sequential degradation of proteins from the nuclear envelope during apoptosis| periodikum=Journal of Cell Science| rok=2001| číslo=114| url=http://jcs.biologists.org/cgi/content/full/114/20/3643| strany=3643–53| pmid=11707516}} načež proběhne [[karyorrhexe]] (tzv. inter[[nukleozom]]ální štěpení DNA do relativně malých úseků){{Citace periodika | autor=Nagata S | titul=Apoptotic DNA fragmentation | periodikum=Exp. Cell Res. | ročník=256 | číslo=1 | strany=12–8 | rok=2000 | měsíc=April | pmid=10739646 | doi=10.1006/excr.2000.4834 | url=}} a následný rozpad jádra (karyolýza) [44] => # Rozpad buňky na [[apoptotická tělíska]] [45] => [46] => == Funkce == [47] => === Udržení rovnováhy === [48] => U dospělce je obvykle množství buněk v průběhu času relativně neměnné, a právě rovnováhu mezi buněčnou smrtí a buněčným dělením zajišťuje apoptóza. Když se buňky opotřebují či přestanou správně pracovat, jsou díky [[proliferace|proliferaci]] okolní tkáně nahrazeny novými.{{Citace periodika | autor=Thompson, CB| titul=Apoptosis in the pathogenesis and treatment of disease| periodikum=Science| rok=1995| ročník=267| číslo=5203| url=http://www.sciencemag.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=7878464 | strany=1456–62| doi=10.1126/science.7878464| pmid=7878464}} Tato rovnováha je jedním z principů udržení vnitřní homeostázy, díky níž udržuje každý živý organismus své vnitřní prostředí v určitých limitech. Pokud je narušena, mohou se objevit dva základní druhy problémů: [49] => [50] => * Pokud se buňky dělí rychleji než umírají, tkáň nadměrně bují a dochází k vzniku [[Rakovina|nádorů]] (konkrétně například [[adenokarcinom]] [[Slinivka břišní|pankreatu]]{{Citace periodika [51] => | issn = 0017-5749 [52] => | ročník = 43 [53] => | číslo = 3 [54] => | strany = 414–21 [55] => | příjmení = Friess [56] => | jméno = H [57] => | spoluautoři = Z Lu, H U Graber, A Zimmermann, G Adler, M Korc, R M Schmid, M W Büchler [58] => | titul = bax, but not bcl-2, influences the prognosis of human pancreatic cancer [59] => | periodikum = Gut [60] => | datum přístupu = 2008-12-18 [61] => | datum vydání = 1998-09 [62] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9863489 [63] => }}); [64] => * Pokud se buňky dělí pomaleji než umírají, výsledkem je porucha způsobená nedostatkem určitých buněk. [65] => [66] => === Usmrcení poškozených buněk === [67] => Apoptóza se jako proces uplatňuje například v likvidaci poškozených buněk, buněk napadených virem nebo například nedostatečně zásobených živinami. Ionizující záření, které způsobí poškození DNA, může rovněž nastartovat proces apoptózy, stejně jako některé jedovaté látky. Obvykle se o to v těchto dvou případech stará protein [[p53]], který tím zamezí jakémukoliv [[rakovina|nádorovému bujení]] poškozené buňky. U téměř poloviny všech lidských nádorů je gen pro tento protein [[mutace|zmutovaný]].{{citace monografie | autor = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4}} [68] => [69] => Usmrcení poškozených buněk jsou schopné docílit mimo jiné [[cytotoxické T-lymfocyty]] (typ [[bílá krvinka|bílých krvinek]]), které v cílové buňce vytvoří pomocí [[perforin]]u otvory a pomocí [[granzym]]ů a různých [[proteáza|proteáz]] nastartují v dané buňce apoptózu.{{Citace monografie | titul=Robbins Pathologic Basis of Disease| rok=1989| url=https://archive.org/details/robbinspathologi00robb| příjmení=Cotran| spoluautoři=Kumar, Collins| vydavatel=W.B Saunders Company| místo=Philadelphia| isbn=0-7216-7335-X}} [70] => [71] => === Role ve vývinu a v dalších procesech === [72] => [[Soubor:Celldeath.jpg|náhled|vlevo|Nedostatečná apoptóza v raných stádiích lidského vývinu může vést k srostlým prstům ([[syndaktylie]])]] [73] => Apoptóza se uplatňuje i ve vývinu [[mnohobuněčnost|mnohobuněčných]] organizmů, zejména ve formaci určitých složitějších struktur, jichž by se jinak špatně docílilo prostým buněčným dělením v určitém směru. Je to ale v menší míře, než se dosud uvažovalo.{{Citace elektronického periodika [74] => | příjmení1 = Pazdera [75] => | jméno1 = Josef [76] => | titul = Podraz na embryo průhlednou „dělohou“ [77] => | periodikum = osel.cz [78] => | datum_vydání = 2014-02-17 [79] => | url = https://www.osel.cz/7470-podraz-na-embryo-pruhlednou-delohou.html [80] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [81] => }} Díky skutečnosti, že při apoptóze dochází ke smrštění a fragmentaci buňky, může být tato velmi snadno [[fagocytóza|fagocytována]] a jejich stavební látky mohou být tělem opět využity. Výzkum zejména na kuřecích [[zárodek|zárodcích]] ukázal, jak cílená apoptóza určitých buněk společně s cíleným množením buněk vytváří embryonální tkáně živočichů. V průběhu této embryogeneze se z určitých částí embrya (zejména ze [[struna hřbetní|struny hřbetní]]) vylučuje signální molekula [[Sonic hedgehog|Shh]] („Sonic hedgehog“). Buňky, na jejichž receptor [[Patched1]] se tato signální molekula naváže, pokračují v růstu a množení. Naopak na receptory buněk, na něž se žádné Shh nenavázalo, se místo toho naváže [[kaspáza 3]] a vyvolá ve výsledku celý proces apoptózy, díky němuž tato buňka zahyne.{{Citace periodika | autor=Guerrero I, Ruiz i Altaba A | titul=Development. Longing for ligand: hedgehog, patched, and cell death | periodikum=Science | ročník=301 | číslo=5634 | strany=774–6 | rok=2003 | měsíc=August | pmid=12907783 | doi=10.1126/science.1088625 | url=}}{{Citace periodika | autor=Thibert C, Teillet MA, Lapointe F, Mazelin L, Le Douarin NM, Mehlen P | titul=Inhibition of neuroepithelial patched-induced apoptosis by sonic hedgehog | periodikum=Science | ročník=301 | číslo=5634 | strany=843–6 | rok=2003 | měsíc=August | pmid=12907805 | doi=10.1126/science.1085405 | url=}} [82] => [83] => Přebytečné mozkové buňky obratlovců (neurony) v průběhu embryogeneze spáchají apoptózu, pokud se na ně nenaváže dostatečné množství molekul [[nerve growth factor|NGF]] (nerve growth factor). Odstraňování [[ocas]]u [[pulec|pulců]] při jejich [[proměna (biologie)|přeměně]] na dospělou žábu je zajištěno vylučováním [[hormony štítné žlázy|hormonů ze štítné žlázy]]. Apoptóza se v masovém měřítku uplatňuje i ve správném vývoji [[T-lymfocyt]]ů v [[brzlík]]u a [[B-lymfocyt]]ů v [[kostní dřeň|kostní dřeni]]. Na počátku tohoto procesu se vytvoří velké množství buněk s různorodými vazebnými místy pro různé nebezpečné antigeny, ale vznikají rovněž buňky, které jsou neúčinné nebo dokonce potenciálně nebezpečné pro tělo.{{Citace periodika | autor=Werlen G, ''et al.''| titul=Signaling life and death in the thymus: timing is everything| periodikum=Science| rok=2003| ročník=299| číslo=5614| strany=1859–63| doi=10.1126/science.1067833| pmid=12649474}} Také zmenšování [[prs]]ou po odstavení [[kojenec|kojence]], zánik [[endometrium|děložní sliznice]] při [[menstruace|menstruaci]], umírání [[pokožka (živočichové)|pokožkových]] buněk, které je následováno jejich nahrazením buňkami novými, dobrovolná smrt [[neutrofilní granulocyt|neutrofilů]] během [[imunitní reakce]], všechny tyto procesy existují díky apoptóze. [84] => [85] => Někdy se ve vývinu odlišných skupin organismů uplatňují různé jiné signální molekuly a faktory. Například pro tvorbu prstů u [[ptáci|ptáků]] jsou zásadní [[BMP proteiny|BMP]] proteiny („Bone morphogenetic proteins“).{{Citace periodika [86] => | doi = 10.1242/dev.001677 [87] => | ročník = 134 [88] => | číslo = 12 [89] => | strany = 2359–2368 [90] => | příjmení = Pajni-Underwood [91] => | jméno = Sangeeta [92] => | spoluautoři = Catherine P. Wilson, Cindy Elder, Yuji Mishina, Mark Lewandoski [93] => | titul = BMP signals control limb bud interdigital programmed cell death by regulating FGF signaling [94] => | periodikum = Development [95] => | datum přístupu = 2008-12-18 [96] => | datum vydání = 2007-06-15 [97] => | url = https://journals.biologists.com/dev/article/134/12/2359/52912/BMP-signals-control-limb-bud-interdigital [98] => }} U [[octomilka|octomilek]] (''Drosophila'') se na apoptóze významně podílí [[steroid]]ní [[hormon]]y. Vliv mohou mít i různé vývojové rozdíly mezi jedinci, jako je [[pohlaví]]. Díky němu páchají u samečků háďátek ''[[Caenorhabditis elegans]]'' buněčnou smrt určité [[neuron]]y, konkrétně díky nízké aktivitě [[transkripční faktor|transkripčního faktoru]] [[TRA-1]].{{Citace periodika [99] => | doi = 10.1016/S0065-2660(07)59001-2 [100] => | issn = 0065-2660 [101] => | ročník = 59 [102] => | strany = 1–37 [103] => | příjmení = Portman [104] => | jméno = Douglas S [105] => | titul = Genetic control of sex differences in C. elegans neurobiology and behavior [106] => | periodikum = Advances in Genetics [107] => | datum přístupu = 2008-12-18 [108] => | datum vydání = 2007 [109] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17888793 [110] => }} [111] => [112] => == Průběh apoptózy == [113] => [114] => Celý proces apoptózy buňky je spuštěn složitou soustavou různých látek. Tyto látky mohou být jak mimobuněčného původu, tak vnitrobuněčné, tedy produkované uvnitř buňky samotné. Z mimobuněčných molekul může apoptózu spustit vystavení buňky [[toxin]]ům,{{Citace periodika | autor=Popov SG, Villasmil R, Bernardi J, ''et al'' | titul=Lethal toxin of Bacillus anthracis causes apoptosis of macrophages | periodikum=Biochem. Biophys. Res. Commun. | ročník=293 | číslo=1 | strany=349–55 | rok=2002 | měsíc=April | pmid=12054607 | doi=10.1016/S0006-291X(02)00227-9 | url=}} [[hormon]]ům, [[růstový faktor|růstovým faktorům]], [[oxid dusnatý|oxidu dusnatému]]{{Citace periodika | autor=Brüne B | titul=Nitric oxide: NO apoptosis or turning it ON? | periodikum=Cell Death Differ. | ročník=10 | číslo=8 | strany=864–9 | rok=2003 | měsíc=August | pmid=12867993 | doi=10.1038/sj.cdd.4401261 | url=}} či [[cytokin]]ům. Tyto látky buď proniknou přímo do buňky, nebo spustí biochemickou kaskádu z vnější části cytoplazmatické membrány. Jmenované látky mohou jak spouštět, tak zastavovat apoptózu v cílové buňce (tzv. negativní a pozitivní účinek). Vnitrobuněčná cesta se spouští převážně ve chvíli, kdy je buňka v jakékoliv formě stresu, jako je vystavení [[glukokortikoid]]ům, [[teplo|teplu]], [[záření|radiaci]], nedostatek [[živiny|živin]], [[virová infekce]] buňky, [[hypoxie|nedostatek kyslíku]] či také zvýšený obsah [[vápník|vápenatých]] iontů uvnitř buňky.[http://www.nature.com/ncb/journal/v5/n12/full/ncb1203-1041.html Calcium orchestrates apoptosis]. Mark P. Mattson & Sic L. Chan. Nature Cell Biology 5, 1041 - 1043 (2003). doi:10.1038/ncb1203-1041 Všechny tyto jmenované signály jsou na počátku enzymatické kaskády, která je zodpovědná za provedení vlastní apoptózy.
[115] => [[Soubor:Signal transduction pathways.png|náhled|600px|střed|Přehled signálních drah regulujících apoptózu. Je patrné, že bylo identifikováno velké množství vzájemně propojených kaskád]] [116] => [117] => === Vnitřní cesta aktivace === [118] => Některé skutečnosti, jako například poškozená [[DNA]], jedy přítomně v buňce nebo [[oxidativní stres]],{{citace monografie|příjmení=Baláž|jméno=Vojtech|spoluautoři=et al.|titul=Smrt jako součást života|vydavatel=NIDM|místo=Praha|rok=2008|url=http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf|datum přístupu=2009-12-09|url archivu=https://web.archive.org/web/20130114130747/http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf|datum archivace=2013-01-14|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf |date=20130114130747 }} mohou vyvolat vnitřní cestu aktivace apoptózy, která souvisí s [[mitochondrie]]mi. Poškozením těchto organel se buňka vlastně vzdává poslední myšlenky na záchranu, protože mitochondrie představují nezbytné biochemické mašinérie, kde probíhá [[buněčné dýchání]]. Různé apoptotické proteiny (nebo možná i jiné látky, jako oxid dusnatý) se mohou na základě výše zmíněných situací uvnitř buňky navázat na mitochondrii a způsobit vznik pórů v její [[buněčná membrána|membráně]] nebo zvýšení její propustnosti, čímž dochází k vylití různých látek do cytosolu. Tyto látky mnohdy představují další články v apoptotické kaskádě. Patří k nim tzv. [[SMACs]] („Second mitochondria-derived activator of caspases“). Tyto se ihned navážou na další proteiny, tzv. [[IAPs]] (inhibitory apoptotických proteinů), deaktivují je a IAPs tím ztrácí svou schopnost bránit dalšímu pokračování apoptotické kaskády. Následně je aktivována skupina [[cystein]] [[proteáza|proteáz]], tzv. [[kaspáza|kaspázy]], které způsobí vlastní degradaci buňky.{{Citace periodika | autor=Fesik SW, Shi Y.| titul=Controlling the caspases| periodikum=Science| rok=2001| ročník=294| číslo=5546| strany=1477–8| doi=10.1126/science.1062236| pmid=11711663}} [119] => [120] => Z mitochondrií se však nevylučují jen SMACs, ale protože se vytvoří ze speciálních molekul [[MAC]] v membráně mitochondrií určité kanály, může skrz membránu ven uniknout i [[cytochrom c]],{{Citace periodika | autor=Laurent M. Dejean, Sonia Martinez-Caballero, Kathleen W. Kinnally| titul=Is MAC the knife that cuts cytochrome c from mitochondria during apoptosis? | periodikum=Cell Death and Differentiation| rok=2006| ročník=13| url=http://www.nature.com/cdd/journal/v13/n8/full/4401949a.html | doi = 10.1038/sj.cdd.4401949 | strany=1387–5}} [[Bílkovina|protein]], který se normálně podílí na [[Dýchací řetězec|transportu elektronů]] při buněčném dýchání. V tomto případě však funguje jako další z řady aktivátorů, protože se váže na protein [[Apaf-1]] a za pomoci [[Adenosintrifosfát|ATP]] také na [[pro-kaspáza 9|pro-kaspázu 9]]. Z jmenovaných proteinů vzniká velký komplex zvaný [[apoptozom]], který je schopný měnit pro-kaspázu 9 na [[kaspáza 3|kaspázu 3]]. [121] => [122] => Pokud se ještě vrátíme k proteinovému kanálu [[MAC]], je o něm známo, že je ovlivňován množstvím proteinů, jako je savčí [[Bcl-2]] (bránící apoptóze), případně proteiny [[ced-9]] u háďátka ''[[Caenorhabditis elegans|C. elegans]]''.{{Citace periodika | autor=Dejean LM, Martinez-Caballero S, Manon S, Kinnally KW | titul=Regulation of the mitochondrial apoptosis-induced channel, MAC, by BCL-2 family proteins | periodikum=Biochim. Biophys. Acta | ročník=1762 | číslo=2 | strany=191–201 | rok=2006 | měsíc=February | pmid=16055309 | doi=10.1016/j.bbadis.2005.07.002 | url=}}{{Citace monografie| titul=Molecular Cell Biology| příjmení=Lodish| jméno=Harvey| spoluautoři=''et al.''| rok=2004| vydavatel=W.H. Freedman and Company| místo=New York| isbn=0-7167-4366-3| url-access=registration| url=https://archive.org/details/molecularcellbio00harv}} Bcl-2 proteiny jsou schopné regulovat apoptózu buď právě pomocí kanálu MAC, nebo nepřímo pomocí jiných proteinů, případně dokonce i poté, co cytochrom c už unikl z mitochondrie. [123] => [124] => === Vnější cesta aktivace === [125] => Vnější cesta aktivace apoptózy začíná na [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membráně]], konkrétně na několika receptorech, zvaných „receptory smrti“. Na tyto receptory se vážou různé ligandy, jako je [[Faktor nádorové nekrózy|TNF]] („Tumor necrosis factor“) či [[Fas ligand]]. Receptory jsou v podstatě oba ze skupiny [[TNF receptor]]ů (TNFR).{{Citace periodika | autor=Wajant H| titul=The Fas signaling pathway: more than a paradigm| periodikum=Science| rok=2002| ročník=296| číslo=5573| strany=1635–6| doi=10.1126/science.1071553| pmid=12040174}} [126] => [127] => TNF je [[cytokin]] produkovaný zejména aktivovanými [[makrofág]]y. Obvykle bývají TNF receptory, přítomné na buňce, dvojího typu: [[TNF-R1]] a [[TNF-R2]]. Vazba TNF na jeden z těchto receptorů má za následek aktivaci [[kaspáza|kaspáz]], a to přes určité prostředníky ([[TRADD]], [[FADD]], [[TRAF2]]).{{Citace periodika | autor=Chen G, Goeddel DV| titul=TNF-R1 signaling: a beautiful pathway| periodikum=Science| rok=2002| ročník=296| číslo=5573| strany=1634–5| doi=10.1126/science.1071924| pmid=12040173}}{{Citace periodika| autor=Goeddel, DV ''et al''| titul=Connection Map for Tumor Necrosis Factor Pathway| periodikum=Science| url=http://stke.sciencemag.org/cgi/cm/CMP_7107| doi=10.1126/stke.3822007tw132]| datum přístupu=2008-12-18| url archivu=https://web.archive.org/web/20090710024231/http://stke.sciencemag.org/cgi/cm/CMP_7107| datum archivace=2009-07-10| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://stke.sciencemag.org/cgi/cm/CMP_7107 |date=20090710024231 }} Fas receptor (také Apo-1 či CD95) se po navázání na Fas ligand změní na tzv. DISC („death-inducing signaling complex“), který aktivuje [[kaspáza 8|kaspázu 8]] a [[kaspáza 10|kaspázu 10]]. Kaspáza 8 pak obvykle aktivuje další kaspázy, které nevratně směřují k smrti buňky.{{Citace periodika| autor=Wajant, H.| titul=Connection Map for Fas Signaling Pathway| periodikum=Science| url=http://stke.sciencemag.org/cgi/cm/CMP_7966| doi=10.1126/stke.3802007tr1| datum přístupu=2008-12-18| url archivu=https://web.archive.org/web/20090503010824/http://stke.sciencemag.org/cgi/cm/CMP_7966| datum archivace=2009-05-03| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://stke.sciencemag.org/cgi/cm/CMP_7966 |date=20090503010824 }} Fas ligandy se uplatňují ve velké roli v [[imunitní systém|imunitním systému]], protože se nachází na povrchu [[cytotoxický T-lymfocyt|cytotoxických T-lymfocytů]] a mohou tak indukovat apoptózu u vybraných buněk. Mimoto mají tyto T-lymfocyty rovněž Fas receptor, který se může navázat na Fas ligand na té samé buňce a způsobit tak řízenou apoptózu opotřebovaných T-lymfocytů. [[Rakovina|Nádorové]] buňky toho někdy využívají, jelikož mohou obsahovat na svém povrchu Fas ligand, a tak mohou indukovat buněčnou smrt u T-lymfocytů, jejich „protivníků“. Zvláštní způsob apoptózy, naprosto nezávislý na kaspázách, řídí molekula [[apoptosis-inducing factor|AIF]] (apoptosis-inducing factor).{{Citace periodika | autor=Susin SA, Lorenzo HK, Zamzami N, ''et al'' | titul=Molecular characterization of mitochondrial apoptosis-inducing factor | periodikum=Nature | ročník=397 | číslo=6718 | strany=441–6 | rok=1999 | měsíc=February | pmid=9989411 | doi=10.1038/17135}} [128] =>
[129] => {| align=center [130] => | [[Soubor:TFN-signalling.svg|náhled|vlevo|400px|Znázornění cesty signálu přes [[TNF receptor]]]] [131] => | [[Soubor:Fas-signalling.svg|náhled|400px|Znázornění cesty signálu přes [[Fas receptor]]]] [132] => |} [133] => [134] => === Závěrečná fáze === [135] => Přestože, jak bylo uvedeno výše, cest vedoucích k apoptóze je více, existuje jeden hlavní mechanismus, jehož úkolem je provedení apoptózy jako takové. Po přijetí signálu totiž jsou aktivovány proteolytické enzymy, tzv. [[kaspáza|kaspázy]]. Kaspázy jsou [[cystein]]ové [[proteáza|proteázy]] (enzymy rozkládající proteiny), které štěpí na [[karboxyskupina|karboxyskupině]] [[kyselina asparagová|kyseliny asparagové]]. Tzv. iniciační kaspázy katalyzují štěpení dalších druhů kaspáz a na konci tohoto řetězce vznikají tzv. exekutorové kaspázy. Exekutorové kaspázy se vážou na tzv. [[substráty smrti]], mezi něž patří proteiny cytoskeletu, proteiny řídící opravu DNA, proteiny zabraňující apoptóze a podobně. V konečném důsledku vzniká z buňky několik váčků, tzv. apoptotická tělíska. [136] => [137] => Umírající buňky, které podstoupily závěrečnou fázi apoptózy a změnily se na apoptotická tělíska, vystavují na svém povrchu různé molekuly vyzývající k jejich pozření ([[fagocytóza|fagocytóze]]). Mezi tyto signály patří například [[fosfatidylserin]].{{Citace periodika | autor=Li MO, ''et al.'''| titul=Phosphatidylserine receptor is required for clearance of apoptotic cells| periodikum=Science| rok=2003| ročník=302| číslo=5650| pages=1560–3| doi=10.1126/science.1087621| pmid=14645847}} Tato molekula je v normální buňce pouze na vnitřní straně membrány, ale během apoptózy se díky proteinu [[skrambláza|skrambláze]] přemisťuje na vnější stranu.{{Citace periodika | autor=Wang X, ''et al.''| titul=Cell corpse engulfment mediated by C. elegans phosphatidylserine receptor through CED-5 and CED-12| periodikum=Science| rok=2003| ročník=302| číslo=5650| strany=1563–1566| doi=10.1126/science.1087641| pmid=14645848}} Fosfatidylserin a jiné molekuly označují buňku, aby mohla být pohlcena, a to buď okolními buňkami, nebo buňkami imunitního systému (jako zejména [[makrofág]]y).{{Citace periodika | autor=Savill J, Gregory C, Haslett C.| titul=Eat me or die| periodikum=Science| rok=2003| ročník=302| číslo=5650| pages=1516–7| doi=10.1126/science.1092533| pmid=14645835}} [138] => [139] => == Onemocnění související s apoptózou == [140] => [[Soubor:Apoptosis multi mouseliver.jpg|náhled|220px|Průřez myšími játry, na němž je označeno šipkami několik apoptotických buněk]] [141] => [[Soubor:Apoptosis stained.jpg|náhled|220px|Průřez myšími játry, na němž obarvení zvýraznilo apoptotické buňky]] [142] => Nadměrná apoptóza má relevanci k onemocněním, jako je [[AIDS]], [[aplastická anémie]], různé degenerativní neurologické poruchy ([[Alzheimerova choroba]], [[Huntingtonova choroba]], [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonova choroba]]), [[diabetes mellitus]] typu I, [[Hashimotova struma]], [[chronická neutropenie]], [[ischemie]], [[lupus erythematodes]], [[myelodysplastický syndrom]], [[roztroušená skleróza]], některá selhání [[játra|jater]], spinální svalová [[atrofie]], [[ulcerózní kolitis]], široké spektrum různých [[vývojová vada|vývojových vad]] či [[Wilsonova choroba]]. [143] => [144] => Nedostatečná apoptóza v podstatě znamená, že může dojít ke vzniku nádorů nebo [[autoimunitní choroba|autoimunitních chorob]] (revmatoidní artritida)[http://www.roche-applied-science.com/sis/apoptosis/scientific_information/slide005.htm Apoptosis and Cell Proliferation] Je klíčovým faktorem například u těchto onemocnění: [[autoimunitní lymfoproliferativní syndrom]] (Canale-Smithův syndrom). [[diabetes mellitus]] typu I. [[Gravesova choroba]], [[hypereosinofilní syndrom]], [[Hashimotova struma]], [[Leukemie|leukémie]], [[lupus erythematodes]], různé [[lymfom]]y, [[osteoporóza]], některé solidní [[Rakovina|nádory]] a [[neoplasie]] a také [[vývojová vada|vývojové vady]]. [145] => [146] => == Metody detekce apoptózy == [147] => * Nejspolehlivější metodou detekce apoptózy je pozorování fragmentace DNA pomocí [[elektronový mikroskop|elektronového mikroskopu]]. [148] => [149] => * '''[[TUNEL]]''' ('''T'''dT-mediated d'''U'''TP-biotin '''n'''ick '''e'''nd '''l'''abelling, TUNEL assay) - enzymem [[terminální deoxynukleotidyl-transferasa]] (TdT) se naváže na 3'OH konce DNA označený [[dUTP]]. ([[vitamín H|Biotinylovaný]] dUTP se detekuje pomocí [[streptavidin]]-[[peroxidasa|peroxidasy]] a zvizualizuje pomocí [[DAB]]. Když je dUTP označený [[fluorescein]]em, detekuje se pomocí konjugátu [[alkalická fosfatáza|alkalické fosfatázy]] a antifluoresceionové [[protilátka|protilátky]] a zvizualizuje pomocí [[NBT]]/[[BCIP]].) Metoda značí buňky na začátku a ve střední fázi apoptózy. Detekuje ale také nekrotické buňky. Používá se na tkáňové řezy. [150] => * '''[[ISNTA]]''' (in situ nick translation assay) - syntetizuje DNA v místech zlomů pomocí [[DNA-polymerasa|DNA-polymerasy]]. Takto syntetizované úseky se označí pomocí biotinylovaného [[dUTP]]. Metoda označuje buňky v pozdní fázi apoptózy a čím pozdější fáze (čím více zlomů), tím je buňka označena intenzivněji. Používá se na tkáňové řezy i na [[buněčná kultura|buněčné kultury]]. [151] => * Detekce [[kaspáza|kaspázy]]. [152] => [153] => == Seznamy molekul zahrnutých v apoptóze == [154] => === Proapoptotické faktory === [155] => [156] => '''charakteristické rysy indukující apoptózu:''' [157] => * vývoj organismuChaloupka J. (1996) Programovaná smrt buňky. - [[Biologické listy]], 61(3-4): 2479-271. [158] => * genetická kontrola [159] => [160] => '''vnější vlivy schopné způsobit (vyvolávající) apoptózu:''' [161] => * [[stres]]: tepelný šok ([[hypertermie]]), nefyziologická vlhkost, [[hypoxie]] [162] => * poškození DNA a buňky [163] => * volné radikály [164] => * [[chemoterapie]] [165] => * [[Jed|toxiny]] a toxické látky, např. [[peroxid vodíku|H2O2]], [[azid sodný]] [166] => * [[Oxid dusnatý|NO]] [167] => * [[hormon]]y ([[steroidy]]) [168] => * [[cytostatikum|cytostatika]] ([[Transformující růstový faktor|transformující růstové faktory]] – [[TNFα]], [[TGF beta]]) [169] => * ([[Fas-L]], [[Reaper]]) [170] => * ozáření (radiace), např. [[Rentgenové záření|rentgenové]] záření, ionizující záření [171] => * [[virus|virová]] [[Infekční onemocnění|infekce]], [[bakterie|bakteriální]] infekce [172] => * interakce buněk [173] => ** ztráta kontaktu s okolními buňkami [174] => ** různé imunitní pochody: interakce s cytotoxickými buňkami (TC [[lymfocyt]]) (když se naváže povrchový receptor s příslušným ligandem z jedné buňky na druhou) [175] => [176] => * [[růstové faktory]] (hormony a další regulační faktory), apoptózu indukuje jejich nadbytek i nedostatek [177] => ** [[glukokortikoid]]y [178] => ** [[cytokin]]y (cytokiny aktivují [[sfingomyelinový cyklus]], produktem je [[ceramid]], který blokuje [[buněčný cyklus]] a podporuje apoptózu) [179] => [180] => '''vnitřní faktory podporující apoptózu''' [181] => * Ca2+Kohlíková E. et al. (2003) Cytopatologie, patobiochemie a patofyziologie. - Praha, (strany 31-33). [182] => * specifické molekuly, které se vážou na určité receptory [183] => ** [[TNF receptor]] [184] => ** např. cytokin (v tomto případě obecně FAS-ligand ([[FASL]])) se naváže na trimer [[Fas receptor|FAS receptoru]]. Trimer FAS se spojí s [[FADD]] (= Fas-associated death domain), FADD způsobí změnu procaspázy na caspázu. [185] => geny:říjen 2005 [http://www.roche-applied-science.com/sis/apoptosis/ apoptóza na stránkách firmy Roche] - v levém menu např.: [http://www.roche-applied-science.com/sis/apoptosis/scientific_information/wallchart_large.htm signální dráhy].Adams, J. M. & Cory, S. (1998) The Bcl-2 protein family: arbiters of cell survival. [[Science]], 281: 1322-1326. [186] => * '''podrodina Bax''': [187] => ** onkogen [[bax]] (= bcl-2 associated X protein) [188] => ** gen [[bak (gen)|bak]] (= bcl-2 homologous anthagonist/killer) [189] => ** gen [[bok (gen)|bok]]/[[Mtd]] [190] => * '''podrodina BH3''': [191] => ** gen [[bik]] (= bcl-2 interacting killer) /[[Blk]]/[[Nbk]] [192] => ** gen [[hrk]]/[[DP5]] [193] => ** BNIP3 [194] => ** gen [[Bim|bimL]]/[[Bod (gen)|Bod]] [195] => ** gen [[bad]] [196] => ** gen [[bid]] [197] => ** gen [[Egl-1]] [198] => [199] => * gen [[bag (gen)|bag]], [[bag-1]] (= bcl-2 associated athanogene-1) [200] => * protein [[Bcl-G]] [201] => * protein [[Bfk]] [202] => * protein [[Bmf]] [203] => * onkogen [[bclxS|bcl-xS]] [204] => * gen [[Diva]] [205] => * gen [[p53]] [206] => * gen [[c-jun]] [207] => * protein [[Noxa]] [208] => * protein [[Puma (gen)|Puma]]/[[Bbc3]] [209] => [210] => === Antiapoptotické faktory === [211] => * uplatňují se geny genové rodiny [[bcl-2]], '''podrodina Bcl-2''': [212] => ** [[onkogen]] [[bcl-2]] (= B cell lymphomal leukemia-2) - produkuje protein BCL-2, který ve vnitřní membráně [[mitochondrie|mitochondrií]] ''pravděpodobně'' omezuje vliv [[Radikál|volných radikálů]] (detoxikuje volné radikály). V [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatickém retikulu]] omezuje uvolňování [[vápník|Ca2+]]. [213] => ** onkogen [[bclx|bcl-xL]] [214] => ** protein [[Bcl-w]] [215] => ** gen [[Mcl-1]] (= myeloid cell leukemia-1) [216] => ** gen [[A 1]]/[[bfl-1]] [217] => ** [[NR-13]] [218] => ** [[BHRF1]] ([[virus Epsteina a Barrové]]) [219] => ** [[LMW5-HL]] (african swine fever virus) [220] => ** [[ORF16]] [221] => ** KS-bcl-2 [222] => ** [[adenovirus]] protein [[E1B19kD]]Huang, D.C.S., Cory, S., Strasser, A.: Bcl-2, Bcl-xL and adenovirus protein E1B19kD are functionally equivalent in their ability to inhibit cell death. (1997) [[Oncogene]], 14 pp. 405-414 [223] => ** ced-9 ([[hlístice]] ''[[Caenorhabditis elegans]]'') [224] => * gen [[Retinoblastomový protein|Rb]] (= retinoblastoma gene product) [225] => * gen [[brag-1]] [226] => * gen boo [227] => * protein [[Sonic hedgehog]] (SSH) - význam ve vývoji struny hřbetní (''[[chorda dorsalis]]'') [228] => [229] => === Eat-me molekuly na apoptotické buňce === [230] => [231] => * '''[[Fosfatidylserin]]''' se z vnitřní strany cytoplazmatické membrány přesmykne na vnější stranu a na něj se vážou některé z těchto proteinů. [232] => * ABC1 = ATP binding-cassette-transporter 1 ze skupiny [[ABC transportér]]ů [233] => * AnxI = [[Annexin]] I [234] => * β2-GPI = β2-glycoprotein-I [235] => * C1q = complement protein C1q [236] => * C3b/bi = complement protein C3b/bi [237] => * Gas6 = growth arrest-specific 6 [238] => * ICAM-3 = intercellular adhesion molecule 3 [239] => * MBL = mannose binding lectin [240] => * MFG-E8 = milk-fat-globule-EGF-factor 8 [241] => * OxLDL = oxidized low-density lipoprotein particle [242] => * SP-A/D = lung surfactant protein A or D [243] => * TSP-1 = [[thrombospondin]]-1 [244] => * [[vitronektin]] (vitronectin, S-protein, protein S, zkratka: Prot S){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.promega.com/tbs/9pig538/9pig538.html |datum přístupu=2006-01-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050829024213/http://www.promega.com/tbs/9pig538/9pig538.html |datum archivace=2005-08-29 }} [245] => '''Receptory na makrofágu:Lauber, K., Blumenthal, S.G., Waibel, M., Wesselborg, S. (2004) Clearance of apoptotic cells: Getting rid of the corpses. - [[Molecular Cell]], 14(3): 277-287.''' [246] => * CD14 = lipopolysaccharide receptor CD14 [247] => * CD91 = calreticulin/heat shock protein receptor; (CRT = [[calreticulin]]) [248] => * CR3 = complement receptor 3 [249] => * CR4 = complement receptor 4 [250] => * LOX1 = lectin-like oxidized low-density lipoprotein particle receptor 1 [251] => * Mer = receptor-tyrosin-kinase (exprimuje se v [[Monocyt|monocytech]] a ve tkáních epiteliálního a rozmnožovacího původu) [252] => * SR-A = class A macrophage scavenger receptor [253] => * předpokládal se význam PS-receptor = phosphatidylserine receptor,{{Citace elektronického periodika [254] => | příjmení1 = Savill [255] => | jméno1 = J. [256] => | titul = CELL BIOLOGY: Eat Me or Die [257] => | periodikum = [[Science]] [258] => | ročník = 302 [259] => | číslo = 5650 [260] => | datum_vydání = 2003-11-28 [261] => | strany = 1516–1517 [262] => | url = https://science.sciencemag.org/content/302/5650/1516.long [263] => | jazyk = anglicky [264] => | doi = 10.1126/science.1092533 [265] => | pmid = 14645835 [266] => }} ale normální apoptóza funguje i bez PS-receptoru{{Citace elektronického periodika [267] => | příjmení1 = Böse [268] => | jméno1 = Jens [269] => | příjmení2 = Gruber [270] => | jméno2 = Achim D [271] => | příjmení3 = Helming [272] => | jméno3 = Laura [273] => | příjmení4 = Schiebe [274] => | jméno4 = Stefanie [275] => | příjmení5 = Wegener [276] => | jméno5 = Ivonne [277] => | příjmení6 = Hafner [278] => | jméno6 = Martin [279] => | příjmení7 = Beales [280] => | jméno7 = Marianne [281] => | příjmení8 = Köntgen [282] => | jméno8 = Frank [283] => | příjmení9 = Lengeling [284] => | jméno9 = Andreas [285] => | titul = [No title found] [286] => | periodikum = Journal of Biology [287] => | ročník = 3 [288] => | číslo = 4 [289] => | datum_vydání = 2004 [290] => | strany = 15 [291] => | url = https://jbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/jbiol10 [292] => | doi = 10.1186/jbiol10 [293] => | pmid = 15345036 [294] => }} [295] => [296] => == Odkazy == [297] => [298] => === Reference === [299] => {{Překlad|en|apoptosis|255720903}} [300] => [301] => [302] => === Související články === [303] => * [[Aktivací indukovaná buněčná smrt]] [304] => [305] => === Externí odkazy === [306] => * {{commonscat}} [307] => * {{cs}} [http://is.muni.cz/elportal/estud/lf/js06/bltm0111p/p24_Apoptoza.pdf Programovaná buněčná smrt na Masarykově univerzitě - Pdf soubor] [308] => * Kušíková E.: [https://web.archive.org/web/20070928080941/http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=6824&s_ts=38827,4624537037 Co je to apoptóza a proč nás zajímá?] [309] => * Topinková E.: [http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art752 Apoptóza - programovaná buněčná smrt a stárnutí]. - Sanquis, 2002/20. [310] => * [http://www.youtube.com/watch?v=l4D0YxGi5Ec Apoptóza - role kaspázy 3] [311] => * [http://www.youtube.com/watch?v=29AMumxsEo0 Apoptóza - role kaspázy 8] [312] => * [http://www.youtube.com/watch?v=4YYboqiol_w Apoptóza - role kaspázy 7] [313] => * [https://web.archive.org/web/20081207190928/http://www.biochemweb.org/apoptosis.shtml Biochemweb.org - rozcestník stránek o této tematice] [314] => * [https://web.archive.org/web/20180809121135/http://apoptosisinfo.com/ Apoptosis Info - Informace o průběhu apoptózy, odkazy, fóra, novinky] [315] => * [https://web.archive.org/web/20070111190837/http://www.apoptosis-db.org/welcome.html Databáze proteinů zahrnutých v apoptóze] [316] => * [https://web.archive.org/web/20070630103651/http://stke.sciencemag.org/content/vol2007/issue380/images/data/tr1/DC1/Apoptosis_WEHI.mov Video apoptózy] [317] => * [http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/BiologyPages/A/Apoptosis.html#The_Mechanisms_of_Apoptosis Přehledné vysvětlení molekulárního průběhu apoptózy] {{Wayback|url=http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/BiologyPages/A/Apoptosis.html#The_Mechanisms_of_Apoptosis |date=20180309073759 }} [318] => * [http://www.wikipathways.org/index.php/Pathway:Homo_sapiens:Apoptosis Wikipathways - kompletní přehled známých biochemických cest při apoptóze u člověka ve formě obrázku] {{Wayback|url=http://www.wikipathways.org/index.php/Pathway:Homo_sapiens:Apoptosis |date=20080916135457 }} [319] => * [http://www.sigmaaldrich.com/Area_of_Interest/Life_Science/Cell_Signaling/Scientific_Resources/Pathway_Slides___Charts.html signální dráhy tematicky roztříděné na jednotlivých slidech] [320] => * [http://www.crmagazine.org/home/magazine/spring-2007.aspx?d=746 Finding Cancer’s Self-Destruct Button]{{Nedostupný zdroj}} CR magazine (Spring 2007). Article on apoptosis and cancer. [321] => [322] => {{Patologie}} [323] => {{Autoritní data}} [324] => [325] => [[Kategorie:Buněčná smrt]] [326] => [[Kategorie:Imunita]] [] => )
good wiki

Apoptóza

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kaspáza','hormon','Rakovina','proteáza','Caenorhabditis elegans','cytokin','rakovina','bcl-2','cytoplazmatická membrána','vápník','imunitní systém','cystein'

Bcl-2

Cystein

Cytokin

Hormon

Kaspáza

Proteáza

Proteáza je enzymatická látka, která je schopna štěpit proteiny na menší peptidy nebo aminokyseliny.

Rakovina

Vápník