Array ( [0] => 15503266 [id] => 15503266 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aporie [uri] => Aporie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Aporie''' (řecky doslova „ne-cesta“, neprůchodnost, slepá ulička) znamená neřešitelný rozpor mezi dvěma stejně dobře doloženými názory, který tedy vězí ve věci samé a není jen [[paradox]]ní, tj. zdánlivě sporný. Na aporii si podle [[Sókratés|Sókrata]] nevědoucí uvědomuje své nevědění, takže je to počátek filosofického zkoumání.''Filosofický slovník'', heslo Aporie. Odtud také označení '''aporetický''', tj. neřešitelný, rozporný. [1] => [2] => == Zenónovy aporie pohybu == [3] => Ze starověku jsou nejznámější aporie řeckého filosofa [[Zénón z Eleje|Zénóna z Eleje]] týkající se pohybu. Zenón vychází z [[Parmenidés|Parmenidova]] přesvědčení, že jsoucí je jen jedno, jež je vždy a stále stejné, takže pohyb a změna jsou pro něho nejsoucí, neskutečné, klamné. Dokládají to jeho aporie: [4] => [5] => * '''Závodiště''': má-li běžec doběhnout na konec dráhy, musí nejdřív doběhnout do poloviny, pak do poloviny zbytku a tak dále do nekonečna; jenže konečný člověk nemůže udělat nekonečně mnoho pohybů. [6] => * '''Achilles a želva''': Nejrychlejší běžec – [[Achilles]] – nemůže nikdy dohonit želvu, která leze před ním. Neboť v okamžiku, kdy doběhne do bodu, kde byla předtím želva, želva je už malý kousek před ním, a to se stále opakuje. [7] => * '''Šíp''': Letící šíp v každém okamžiku zaujímá určitý prostor; to však znamená, že se nepohybuje. [8] => [9] => Není zcela jasné, co chtěl Zenón svými aporiemi dokázat; snad nemožnost pohybu, ale možná jen to, že jakmile připustíme dělitelnost prostoru a času, dostaneme se do neřešitelných potíží. [[Zenónovy paradoxy|Zenónovými aporiemi]] resp. aporiemi nekonečna se zabývala řada filosofů i matematiků, od [[Aristotelés|Aristotela]] až po [[Bernard Bolzano|Bolzana]] a další. Aristoteles sám aporie často používá, aby exponoval nějakou otázku a uvedl diskusi o ní. [10] => [11] => Počínaje Kantem se v podobném významu používá označení [[antinomie]]. [12] => [13] => == Odkazy == [14] => [15] => === Reference === [16] => [17] => [18] => === Literatura === [19] => * ''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998. [20] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Aporie. Sv. 1, sl. 447. [21] => [22] => === Související články === [23] => * [[Antinomie]] [24] => * [[Paradox]] [25] => * [[Zénón z Eleje]] [26] => * [[Zenónovy paradoxy]] [27] => {{Autoritní data}} [28] => [29] => [[Kategorie:Filozofie]] [] => )
good wiki

Aporie

Aporie (řecky doslova „ne-cesta“, neprůchodnost, slepá ulička) znamená neřešitelný rozpor mezi dvěma stejně dobře doloženými názory, který tedy vězí ve věci samé a není jen paradoxní, tj. zdánlivě sporný.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zénón z Eleje','Zenónovy paradoxy','paradox','Sókratés','Parmenidés','Achilles','Aristotelés','Bernard Bolzano','antinomie','Antinomie','Paradox','Kategorie:Filozofie'

Achilles

Antinomie

Aristotelés

Kategorie:Filozofie

Paradox

Parmenidés

Sókratés