Array ( [0] => 15483643 [id] => 15483643 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Archea [uri] => Archea [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Archea [2] => | obrázek = Halobacteria.jpg [3] => | popisek = ''[[Halobacterium]]'', často studovaný archeon
([[rastrovací elektronový mikroskop]], velikost buněk 5 [[Mikrometr|µm]]) [4] => | velikost obrázku = 250px [5] => | doména = '''Archea''' (Archaea) [6] => | doménu popsal = [[Carl Woese|Woese]], Kandler & Wheelis, 1990 [7] => | druhotné dělení = [[kmen (biologie)|Kmeny]] [8] => | podřazené taxony = [9] => * [[Euryarchaeota]] [10] => * [[Hydrothermarchaeota]] [11] => * skupina [[Asgard (archea)|Asgard]]: [12] => ** [[Baldrarchaeota]] [13] => ** [[Borrarchaeota]] [14] => ** [[Gerdarchaeota]] [15] => ** [[Heimdallarchaeota]] [16] => ** [[Helarchaeota]] [17] => ** [[Hermodarchaeota]] [18] => ** [[Hodarchaeota]] [19] => ** [[Kariarchaeota]] [20] => ** [[Lokiarchaeota]] [21] => ** [[Odinarchaeota]] [22] => ** [[Sifarchaeota]] [23] => ** [[Thorarchaeota]] [24] => ** [[Wukongarchaeota]] [25] => * Skupina DPANN: [26] => ** [[Aenigmarchaeota]] [27] => ** [[Diapherotrites]] [28] => ** [[Micrarchaeota]] [29] => ** [[Nanoarchaeota]] [30] => ** [[Nanohaloarchaeota]] [31] => ** [[Pacearchaeota]] [32] => ** [[Parvarchaeota]] [33] => ** [[Woesearchaeota]] [34] => * Skupina TACK: [35] => ** [[Aigarchaeota]] [36] => ** [[Bathyarchaeota]] [37] => ** [[Crenarchaeota]] [38] => ** [[Geoarchaeota]] [39] => ** [[Geothermarchaeota]] [40] => ** [[Korarchaeota]] [41] => ** [[Marsarchaeota]] [42] => ** [[Nezhaarchaeota]] [43] => ** [[Thaumarchaeota]] [44] => ** [[Verstraetearchaeota]] [45] => }} [46] => '''Archea''' (Archaea, z [[řečtina|řec.]] ''ἀρχαῖα, archaia'' — starobylý), jednotné číslo '''archeon''' či v latinizované podobě '''archeum'''{{#tag:ref|Latinizovaná podoba ''archeum'' je obdobná např. českému ''sympozium'' (vedle zastaralého ''symposion'')LOUCKÁ, Pavla. Bacteria, archaea a eukarya. ''Vesmír'' [online]. 1997, roč. 76, č. 11, s. 654 [cit. 28. 11. 2023]. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-11/bacteria-archaea-eukarya.html a někteří autoři dávají této podobě v odborných či popularizačních článcích přednost, pokud mají použít jednotné číslo.MIHULKA, Stanislav. Chybějící tRNA geny u mini-archeí odhaleny. In: ''Osel.cz'' [online]. 04.04.2005 [cit. 28. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.osel.cz/1209-chybejici-trna-geny-u-mini-archei-odhaleny.htmlMIHULKA, Stanislav. [https://www.osel.cz/1006-nup84-klicova-molekularni-fosilie-eukaryontnich-bunek.html Nup84 – klíčová molekulární fosílie eukaryotních buněk]. In: ''Osel.cz'' [online]. 16.11.2004 [cit. 28. 11. 2023].|group="pozn."}}, dříve též '''archebakterie''' (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina ([[doména (biologie)|doména]]) [[prokaryota|prokaryotických]] jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života ([[bakterie]] a [[eukaryota]]) byla zjištěna teprve roku 1977. Od r. 2015 existují silné indicie pro fakt, že uvnitř archeí, v nadkmeni [[Asgard (archea)|Asgard]], má svůj původ i prapředek všech eukaryot ([[mitochondrie|mitochondrii]] však získal [[endosymbiotická teorie|endosymbiózou]] od bakterií), což by doménu archeí v tradičním rozsahu činilo [[Parafyletismus|parafyletickou]]. [47] => [48] => Velikost buněk se u různých zástupců značně liší, obvykle se pohybuje od 0,1 do 15 [[mikrometr]]ů. Od bakterií a eukaryot je odlišuje stavba jejich [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membrány]], [[buněčná stěna|buněčné stěny]], [[genom]] a některé [[metabolismus|metabolické pochody]]. Rozmnožují se [[binární dělení|binárním dělením]]. [49] => [50] => Na Zemi se archea objevila již před 3,5 miliardami let. Ačkoliv se mnohá archea vyskytují v pestrém spektru různých prostředí, dnes jsou známa především jako [[extrémofil]]ní organismy. Vyhledávají extrémní stanoviště s vysokou [[teplota|teplotou]], extrémním [[pH]] či vysokým obsahem [[soli|solí]]. Hrají významnou roli v [[Biogeochemický cyklus|koloběhu prvků]], zejména [[koloběh uhlíku|uhlíku]], [[koloběh dusíku|dusíku]] a [[koloběh síry|síry]]. Některá archea či jejich [[enzym]]y našly užití i v technologiích a průmyslu. [51] => [52] => == Klasifikace == [53] => === Počátky výzkumu === [54] => [[Soubor:Aerial image of Grand Prismatic Spring (view from the south).jpg|náhled|vpravo|250px|První nálezy archeí pocházejí z extrémních prostředí, jako jsou horká vřídla
(rozměry vřídla: asi 75×91 m, [[Fotografie ze vzduchu|letecká fotografie]])]] [55] => Na začátku dvacátého století byla všechna [[prokaryota]] (dnes archea a [[bakterie]]) považována na základě [[biochemie|biochemických]], [[morfologie (biologie)|morfologických]] a [[fyziologie|fyziologických]] znaků za stejnorodou skupinu organismů. Vědce k tomu vedlo například složení jejich [[buněčná stěna|buněčné stěny]], tvar buňky a druh přijímané potravy.{{citace periodika |autor=Staley J. T |titul=The bacterial species dilemma and the genomic-phylogenetic species concept |periodikum=Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci. |ročník=361 |číslo=1475 |strany=1899–909 |rok=2006 | pmid=17062409 | url=http://journals.royalsociety.org/openurl.asp?genre=article&doi=10.1098/rstb.2006.1914 | doi=10.1098/rstb.2006.1914}} Ke zmíněné úrovni poznání archeí přispívala i skutečnost, že je archea těžké kultivovat: vyžadují specifickou teplotu, obsah solí a množství kyslíku.{{citace elektronické monografie | titul = Bacterial Culture Facility - Current Activities | url = http://ibs-isb.nrc-cnrc.gc.ca/facilities/bacterial_activities_e.html | url2 = http://web.archive.org/web/20051228181404/http://ibs-isb.nrc-cnrc.gc.ca/facilities/bacterial_activities_e.html | rok = 2007 | autor = NRC Institute for Biological Sciences | datum přístupu = 25-08-2008 | url archivu = https://web.archive.org/web/20051228181404/http://ibs-isb.nrc-cnrc.gc.ca/facilities/bacterial_activities_e.html | datum archivace = 28-12-2005 | nedostupné = ano }} V roce [[1965]] byl navržen nový typ klasifikace,{{citace periodika |autor=Zuckerkandl E., Pauling L |titul=Molecules as documents of evolutionary history |periodikum=J. Theor. Biol. |ročník=8 |číslo=2 |strany=357–66 |rok=1965 | pmid=5876245 | doi=10.1016/0022-5193(65)90083-4}} který spočíval ve [[Sekvenování DNA|zjišťování genových sekvencí]] nukleových kyselin daného organismu. Na základě genetického materiálu lze totiž poznat, která prokaryota jsou si příbuzná více a která méně. Tento tzv. [[fylogeneze|fylogenetický]] typ systematiky se užívá dodnes. [56] => [57] => [[Carl Woese]] a [[George Edward Fox|George E. Fox]] v roce [[1977]] na základě [[Sekvenování|sekvenace]] genů kódujících [[rRNA]] (ribozomální RNA) vytvořili termín archebakterie pro popis organismů, které jsou fylogeneticky nezávislé na pravých [[bakterie|eubakteriích]] (Eubacteria).{{citace periodika|autor=Woese C., Fox G |titul=Phylogenetic structure of the prokaryotic domain: the primary kingdoms |periodikum=Proc Natl Acad Sci USA |ročník=74 |číslo=11 |strany=5088–90 |rok=1977 | pmid=270744 | url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=270744 | doi=10.1073/pnas.74.11.5088}} Dnes se pro archebakterie spíše používá taxon Archaea a pro tehdejší eubakterie se razí termín bakterie, čímž se zdůrazňuje vzájemná nezávislost těchto skupin organismů. Tři skupiny života, tedy archea, bakterie a eukaryota, se často označují jako [[doména (biologie)|domény]].{{citace periodika |autor=Woese C. R., Kandler O., Wheelis M. L |titul=Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=87 |číslo=12 |strany=4576–9 |rok=1990 | pmid=2112744 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=2112744 | doi=10.1073/pnas.87.12.4576}} [58] => [59] => Zpočátku se do nové domény řadila pouze [[Metanogen|methanogenní]] prokaryota, protože se předpokládalo, že archea žijí jen v extrémních podmínkách (tzv. [[extrémofil]]ové), jako jsou např. horká vřídla či slaná jezera. Na konci dvacátého století se však zjistilo, že se archea běžně vyskytují v [[půda|půdě]] jako součást [[edafon]]u či v [[mořská voda|mořské vodě]] jako součást [[plankton]]u.{{citace periodika |autor=DeLong E. F. |titul=Everything in moderation: archaea as 'non-extremophiles' |periodikum=Curr. Opin. Genet. Dev. |ročník=8 |číslo=6 |strany=649–54 |rok=1998 | pmid=9914204 | doi=10.1016/S0959-437X(98)80032-4}} Archea zde byla objevena na základě sběru vzorků [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]] z prostředí. Ty byly namnoženy pomocí [[polymerázová řetězová reakce|polymerázové řetězové reakce]] a identifikovány; většinu archeí totiž nelze kultivovat v laboratoři.{{citace periodika |autor=Theron J., Cloete T.E. |titul=Molecular techniques for determining microbial diversity and community structure in natural environments |periodikum=Crit. Rev. Microbiol. |ročník=26 |číslo=1 |strany=37–57 |rok=2000 | pmid=10782339 | doi=10.1080/10408410091154174}}{{citace periodika |autor=Schmidt T. M. |titul=The maturing of microbial ecology |periodikum=Int. Microbiol. |ročník=9 |číslo=3 |strany=217–23 |rok=2006 |pmid=17061212 |url=http://www.im.microbios.org/0903/0903217.pdf |datum přístupu=2008-07-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080911074811/http://www.im.microbios.org/0903/0903217.pdf |datum archivace=2008-09-11 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.im.microbios.org/0903/0903217.pdf |date=20080911074811 }} [60] => [61] => === Nově objevené skupiny === [62] => [[Soubor:Rio tinto river CarolStoker NASA Ames Research Center.jpg|náhled|200px|vlevo|Archea nesourodé skupiny [[ARMAN]], žijící v kyselém prostředí dolů, patří pravděpodobně do příbuzenství [[Nanoarchaeota|Nanoarchaeot]]]] [63] => [64] => Klasifikace archeí je i dnes neustále v pohybu. Současné systémy se snaží seskupovat organismy na základě jejich skutečné příbuznosti.{{citace periodika |autor=Gevers D., Dawyndt P., Vandamme P., ''et al'' |titul=Stepping stones towards a new prokaryotic taxonomy |periodikum=Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci. |ročník=361 |číslo=1475 |strany=1911–6 |rok=2006 | pmid=17062410 | doi=10.1098/rstb.2006.1915 | url=http://journals.royalsociety.org/openurl.asp?genre=article&doi=10.1098/rstb.2006.1915}} Velkou roli v systematice hrají sekvence genů pro [[RRNA|ribozomální RNA]], díky nimž lze příbuzenské vztahy odhalit. Většina z těch nejznámějších archeí se dnes řadí do dvou kmenů, [[Euryarchaeota]] a [[Crenarchaeota]]. Přesto existují a jsou nadále objevovány i další kmeny, například druh ''[[Nanoarchaeum equitans]]'', objevený v roce 2003, je klasifikován v samostatném kmeni [[Nanoarchaeum equitans|Nanoarchaeota]].{{citace periodika |autor=Huber H., Hohn M. J., Rachel R., Fuchs T., Wimmer V. C., Stetter K. O. |titul=A new phylum of Archaea represented by a nanosized hyperthermophilic symbiont. |periodikum=[[Nature]] |ročník=417 |číslo=6884 |strany=27–8 |rok=2002 | pmid=11986665 | doi=10.1038/417063a}} Pro hrstku neobvyklých [[termofil]]ních archeí se zase zavedl kmen [[Korarchaeota]].{{citace periodika |autor=Barns S. M., Delwiche C. F., Palmer J. D., Pace N. R. |titul=Perspectives on archaeal diversity, thermophily and monophyly from environmental rRNA sequences |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=93 |číslo=17 |strany=9188–93 |rok=1996 | pmid=8799176 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=8799176 | doi=10.1073/pnas.93.17.9188}}{{citace periodika |autor=Elkins J. G., Podar M., Graham D. E., ''et al'' |titul=A korarchaeal genome reveals insights into the evolution of the Archaea |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=105 | číslo=23 |strany=8102–7 |rok=2008 |měsíc=June | pmid=18535141 | doi=10.1073/pnas.0801980105 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=18535141}} [65] => Podobně byl pro druhy ''Nitrosopumilus maritimus'', ''Cenarchaeum symbiosum'' a příbuzná mezofilní archaea zaveden kmen [[Thaumarchaeota]].{{citace periodika |autor=Brochier-Armanet C., Boussau B., Gribaldo S., Forterre P. |titul=Mesophilic crenarchaeota: proposal for a third archaeal phylum, the Thaumarchaeota. |periodikum=Nature Reviews Microbiology |ročník=6 |strany=245–252 |rok=2008 | doi=10.1038/nrmicro1852}} [66] => Sekvenování archeálních genomů přineslo objevy dalších odlišných linií: V roce 2011 byl navržen nový kmen [[Aigararchaeota]] pro archeum ''Caldiarchaeum subterraneum'', nalezené v geotermálních vodách v podzemním zlatém dolu,{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Nunoura [68] => | jméno = Takuro [69] => | spoluautoři = ''et al.'' [70] => | titul = Insights into the evolution of ''Archaea'' and eukaryotic protein modifier systems revealed by the genome of a novel archaeal group [71] => | periodikum = Nucleic Acids Research [72] => | rok vydání = 2010 [73] => | měsíc vydání = prosinec [74] => | den vydání = 15 [75] => | ročník = 39 [76] => | typ ročníku = svazek [77] => | číslo = 8 [78] => | strany = 3204–3223 [79] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3082918/ [80] => | dostupnost2 = [81] => | url2 = [82] => | issn = [83] => | doi = 10.1093/nar/gkq1228 [84] => | pmid = [85] => | jazyk = anglicky [86] => }} v r. 2012 pak kmen [[Geoarchaeota]] pro archaea nalezená v kyselých [[Yellowstonský národní park|Yellowstonských]] horkých pramenech bohatých na železo a chudých na kyslík.{{Citace elektronického periodika [87] => | příjmení = Kozubal [88] => | jméno = Mark A. [89] => | příjmení2 = Romine [90] => | jméno2 = Margaret [91] => | příjmení3 = Jennings [92] => | jméno3 = Ryan deM. [93] => | spoluautoři = JAY ,Zack J.; TRINGE, Susannah G.; RUSCH, Doug B.; BEAM, Jacob P.; McCUE, Lee Ann; INSKEEP, William P. [94] => | titul = Geoarchaeota: a new candidate phylum in the Archaea from high-temperature acidic iron mats in Yellowstone National Park [95] => | periodikum = The ISME Journal [96] => | rok vydání = 2012 [97] => | měsíc vydání = listopad [98] => | den vydání = 15 [99] => | ročník = [100] => | typ ročníku = svazek [101] => | číslo = [102] => | strany = [103] => | poznámky = online před tiskem [104] => | url = http://www.nature.com/ismej/journal/vaop/ncurrent/full/ismej2012132a.html [105] => | dostupnost2 = PDF [106] => | url2 = http://www.nature.com/ismej/journal/vaop/ncurrent/pdf/ismej2012120a.pdf [107] => | dostupnost3 = [108] => | issn = 1751-7370 [109] => | doi = 10.1038/ismej.2012.132 [110] => | jazyk = anglicky [111] => }} Jejich postavení není vyjasněné - mohou být sesterskou skupinou Aigararchaeot nebo pouze vnitřní větví Crenarchaeot.{{Citace elektronického periodika [112] => | příjmení = Spang [113] => | jméno = Anja [114] => | příjmení2 = Martijn [115] => | jméno2 = Joran [116] => | příjmení3 = Saw [117] => | jméno3 = Jimmy H. [118] => | spoluautoři = LIND, Anders E.; GUY, Lionel; ETTEMA, Thijs J. G. [119] => | titul = Close Encounters of the Third Domain: The Emerging Genomic View of Archaeal Diversity and Evolution [120] => | periodikum = Archaea [121] => | rok vydání = 2013 [122] => | ročník = 2013:202358 [123] => | typ ročníku = svazek [124] => | číslo = [125] => | strany = 1–12 [126] => | url = http://www.hindawi.com/journals/archaea/2013/202358/ [127] => | dostupnost2 = PDF [128] => | url2 = http://downloads.hindawi.com/journals/archaea/2013/202358.pdf [129] => | issn = [130] => | doi = 10.1155/2013/202358 [131] => | pmid = [132] => | jazyk = anglicky [133] => }}{{Citace elektronického periodika [134] => | příjmení = Guy [135] => | jméno = Lionel [136] => | spoluautoři = ''et al.'' [137] => | titul = 'Geoarchaeote NAG1' is a deeply rooting lineage of the archaeal order Thermoproteales rather than a new phylum [138] => | periodikum = The ISME Journal [139] => | rok vydání = 2014 [140] => | měsíc vydání = únor [141] => | den vydání = 13 [142] => | ročník = 8 [143] => | typ ročníku = svazek [144] => | číslo = 7 [145] => | strany = 1353–1357 [146] => | url = http://www.nature.com/ismej/journal/v8/n7/full/ismej20146a.html [147] => | dostupnost2 = [148] => | url2 = [149] => | issn = 1751-7370 [150] => | doi = 10.1038/ismej.2014.6 [151] => | pmid = 24522265 [152] => | jazyk = anglicky [153] => }} V roce 2013 pak bylo objeveno několik linií (Aenigmarchaeota a Nanohaloarchaeota) blízkých kmeni Nanoarchaeota; k této skupině byla jako sesterská skupina identifikována skupina [[ARMAN]], po rozšíření o další objevené druhy rozdělená do podskupin Parvarchaeota a Diapherotrites, a bylo navrženo označovat celý klad jako DPANN.{{Citace elektronického periodika [154] => | příjmení = Williams [155] => | jméno = Tom A. [156] => | příjmení2 = Embley [157] => | jméno2 = T. Martin [158] => | titul = Archaeal “Dark Matter” and the Origin of Eukaryotes [159] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [160] => | rok vydání = 2014 [161] => | měsíc vydání = únor [162] => | den vydání = 12 [163] => | ročník = 6 [164] => | typ ročníku = svazek [165] => | číslo = 3 [166] => | strany = 474–481 [167] => | url = http://gbe.oxfordjournals.org/content/6/3/474.full [168] => | dostupnost2 = [169] => | url2 = http://gbe.oxfordjournals.org/content/6/3/474.full.pdf [170] => | dostupnost3 = PDF [171] => | issn = 1759-6653 [172] => | doi = 10.1093/gbe/evu031 [173] => | pmid = [174] => | jazyk = anglicky [175] => }}{{Citace elektronického periodika [176] => | příjmení = Rinke [177] => | jméno = Christian [178] => | spoluautoři = ''et al.'' [179] => | titul = Insights into the phylogeny and coding potential of microbial dark matter [180] => | periodikum = Nature [181] => | odkaz na periodikum = Nature [182] => | rok vydání = 2013 [183] => | měsíc vydání = červenec [184] => | den vydání = 14 [185] => | ročník = 499 [186] => | typ ročníku = svazek [187] => | číslo = 7459 [188] => | strany = 431–437 [189] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v499/n7459/full/nature12352.html [190] => | dostupnost2 = [191] => | url2 = [192] => | issn = [193] => | doi = 10.1038/nature12352 [194] => | pmid = 23851394 [195] => | jazyk = anglicky [196] => }} Do tohoto kladu přibyly od té doby další skupiny, zjištěné molekulárními analýzami (Micrarchaeota, Pacearchaeota, Woesearchaeota).{{Citace elektronického periodika [197] => | příjmení = Castelle [198] => | jméno = Cindy J. [199] => | spoluautoři = ''et al.'' [200] => | titul = Genomic Expansion of Domain Archaea Highlights Roles for Organisms from New Phyla in Anaerobic Carbon Cycling [201] => | periodikum = Current Biology [202] => | rok vydání = 2015 [203] => | měsíc vydání = únor [204] => | den vydání = 19 [205] => | ročník = 25 [206] => | typ ročníku = svazek [207] => | číslo = 6 [208] => | strany = 690–701 [209] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0960982215000160 [210] => | dostupnost2 = [211] => | url2 = [212] => | issn = 0960-9822 [213] => | doi = 10.1016/j.cub.2015.01.014 [214] => | pmid = 25702576 [215] => | jazyk = anglicky [216] => }} V roce 2015 pak byla jako sesterská skupina Thaumarchaeot objevena [[Bathyarchaeota]]. V témž roce byl navržen nový kmen [[Lokiarchaeota]] pro skupinu archeí objevených sekvenováním vzorků z „Lokiho hradu“, systému černých kuřáků, tedy vulkanických hydrotermálních průduchů v oblasti atlantského středooceánského hřbetu mezi Grónskem a Norskem. Ač dosud nebyli kultivováni životaschopní jedinci, z DNA je zřejmé, že obsahuje více než 100 genů, které zřejmě souvisejí s pokročilými buněčnými funkcemi známými jen u [[eukaryota|eukaryot]] (např. tvorba vezikulů, tedy váčků obalených plazmatickou membránou). Fylogeneticky spadají do příbuzenství kmenů Thaumarchaeota, Aigararchaeota, Crenarchaeota a Korarchaeota a pravděpodobně jsou nejbližšími známými archeálními příbuznými eukaryot.{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení = Spang [218] => | jméno = Anja [219] => | příjmení2 = Saw [220] => | jméno2 = Jimmy H. [221] => | příjmení3 = Jørgensen [222] => | jméno3 = Steffen L. [223] => | spoluautoři = ZAREMBA-NIEDZWIEDZKA, Katarzyna; MARTIJN, Joran; LIND, Anders E.; van EIJK, Roel; SCHLEPER, Christa; GUY, Lionel; ETTEMA, Thijs J. G. [224] => | titul = Complex archaea that bridge the gap between prokaryotes and eukaryotes [225] => | periodikum = Nature [226] => | odkaz na periodikum = Nature [227] => | rok vydání = 2015 [228] => | měsíc vydání = květen [229] => | den vydání = 6 [230] => | ročník = [231] => | typ ročníku = svazek [232] => | číslo = [233] => | strany = [234] => | poznámky = online před tiskem [235] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature14447.html [236] => | dostupnost2 = [237] => | url2 = [238] => | issn = 1476-4687 [239] => | doi = 10.1038/nature14447 [240] => | pmid = 25945739 [241] => | jazyk = anglicky [242] => }}{{Citace elektronického periodika [243] => | příjmení = Mihulka [244] => | jméno = Stanislav [245] => | titul = Senzační objev ztracených příbuzných z Lokiho hradu [246] => | periodikum = Osel.cz [247] => | rok vydání = 08.05.2015 [248] => | měsíc vydání = [249] => | den vydání = [250] => | datum přístupu = 28. 11. 2023 [251] => | url = https://www.osel.cz/8230-senzacni-objev-ztracenych-pribuznych-z-lokiho-hradu.html [252] => }} V roce 2016 přibyl návrh nového kmene [[Thorarchaeota]],{{Citace elektronického periodika [253] => | příjmení = Seitz [254] => | jméno = Kiley W. [255] => | příjmení2 = Lazar [256] => | jméno2 = Cassandre S. [257] => | příjmení3 = Hinrichs [258] => | jméno3 = Kai-Uwe [259] => | spoluautoři = TESKE, Andreas P.; BAKER, Brett J. [260] => | titul = Genomic reconstruction of a novel, deeply branched sediment archaeal phylum with pathways for acetogenesis and sulfur reduction [261] => | periodikum = The ISME Journal [262] => | rok vydání = 2016 [263] => | měsíc vydání = leden [264] => | den vydání = 29 [265] => | ročník = [266] => | typ ročníku = svazek [267] => | číslo = [268] => | strany = [269] => | poznámky = online před tiskem [270] => | url = http://www.nature.com/ismej/journal/vaop/ncurrent/full/ismej2015233a.html [271] => | dostupnost2 = [272] => | url2 = [273] => | dostupnost3 = [274] => | url3 = [275] => | issn = 1751-7370 [276] => | doi = 10.1038/ismej.2015.233 [277] => | pmid = 26824177 [278] => | jazyk = anglicky [279] => }} pravděpodobně sesterského k Lokiarchaeota,{{Citace elektronického periodika [280] => | příjmení = Hug [281] => | jméno = Laura A. [282] => | spoluautoři = ''et al.'' [283] => | titul = A new view of the tree of life [284] => | periodikum = Nature Microbiology [285] => | rok vydání = 2016 [286] => | měsíc vydání = duben [287] => | den vydání = 11 [288] => | ročník = 1 [289] => | typ ročníku = svazek [290] => | číslo = 16048 [291] => | strany = [292] => | poznámky = online před tiskem [293] => | url = http://www.nature.com/articles/nmicrobiol201648 [294] => | dostupnost2 = PDF [295] => | url2 = http://www.nature.com/articles/nmicrobiol201648.pdf [296] => | issn = 2058-5276 [297] => | doi = 10.1038/nmicrobiol.2016.48 [298] => | pmid = 26824177 [299] => | jazyk = anglicky [300] => }} a nového kmene [[Verstraetearchaeota]], pravděpodobně sesterského k Crenarchaeota.{{Citace elektronického periodika [301] => | příjmení = Vanwonterghem [302] => | jméno = Inka [303] => | příjmení2 = Evans [304] => | jméno2 = Paul N. [305] => | příjmení3 = Parks [306] => | jméno3 = Donovan H. [307] => | příjmení4 = Jensen [308] => | jméno4 = Paul D. [309] => | příjmení5 = Woodcroft [310] => | jméno5 = Ben J. [311] => | příjmení6 = Hugenholtz [312] => | jméno6 = Philip [313] => | příjmení7 = Tyson [314] => | jméno7 = Gene W. [315] => | titul = Methylotrophic methanogenesis discovered in the archaeal phylum Verstraetearchaeota [316] => | periodikum = Nature Microbiology [317] => | rok vydání = 2016 [318] => | měsíc vydání = říjen [319] => | den vydání = 3 [320] => | ročník = 1: 16170 [321] => | typ ročníku = svazek [322] => | datum přístupu = 2016-11-23 [323] => | strany = 1–9 [324] => | url = http://www.nature.com/articles/nmicrobiol2016170 [325] => | dostupnost2 = PDF [326] => | url2 = http://www.nature.com/articles/nmicrobiol2016170.pdf [327] => | issn = 2058-5276 [328] => | doi = 10.1038/nmicrobiol.2016.170 [329] => | pmid = 27694807 [330] => | jazyk = anglicky [331] => }} Na začátku roku 2017 byl publikován objev dvou nových skupin [[Odinarchaeota]] a [[Heimdallarcheota]], blízkých kmenům Lokiarchaeota a Thorarchaeota,{{Citace elektronického periodika [332] => | příjmení = Zaremba-Niedzwiedzka [333] => | jméno = Katarzyna [334] => | příjmení2 = Caceres [335] => | jméno2 = Eva F. [336] => | příjmení3 = Saw [337] => | jméno3 = Jimmy H. [338] => | příjmení4 = Bäckström [339] => | jméno4 = Disa [340] => | příjmení5 = Juzokaite [341] => | jméno5 = Lina [342] => | příjmení6 = Vancaester [343] => | jméno6 = Emmelien [344] => | příjmení7 = Seitz [345] => | jméno7 = Kiley W. [346] => | spoluautoři = ANANTHARAMAN, Karthik; STARNAWSKI, Piotr; KJELDSEN, Kasper U.; STOTT, Matthew B.; NUNOURA, Takuro; BANFIELD, Jillian F.; SCHRAMM, Andreas; BAKER, Brett J.; SPANG, Anja; ETTEMA, Thijs J. G. [347] => | titul = Asgard archaea illuminate the origin of eukaryotic cellular complexity [348] => | periodikum = Nature [349] => | odkaz na periodikum = Nature [350] => | vydavatel = Macmillan Publishers Limited, Springer Nature [351] => | rok vydání = 2017 [352] => | měsíc vydání = leden [353] => | den vydání = 11 [354] => | ročník = 541 [355] => | typ ročníku = svazek [356] => | číslo = 7637 [357] => | datum přístupu = 2017-01-23 [358] => | strany = 353–358 [359] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v541/n7637/full/nature21031.html [360] => | dostupnost2 = PDF [361] => | url2 = http://www.nature.com/nature/journal/v541/n7637/pdf/nature21031.pdf [362] => | issn = 1476-4687 [363] => | doi = 10.1038/nature21031 [364] => | pmid = 28077874 [365] => | jazyk = anglicky [366] => }}{{Citace elektronického periodika [367] => | příjmení = Mihulka [368] => | jméno = Stanislav [369] => | titul = Eukaryotní buňky pocházejí z Ásgardu [370] => | periodikum = Osel.cz [371] => | rok vydání = 22.01.2017 [372] => | měsíc vydání = [373] => | den vydání = [374] => | datum přístupu = 2017-01-23 [375] => | url = https://www.osel.cz/9208-eukaryotni-bunky-pochazeji-z-sgardu.html [376] => }} linie [[Hydrothermarchaeota]] odvětvující se na bázi DPANN{{Citace elektronického periodika [377] => | příjmení = Carr [378] => | jméno = Stephanie A. [379] => | příjmení2 = Jungbluth [380] => | jméno2 = Sean P. [381] => | příjmení3 = Eloe-Fadrosh [382] => | jméno3 = Emiley A. [383] => | příjmení4 = Stepanauskas [384] => | jméno4 = Ramunas [385] => | příjmení5 = Woyke [386] => | jméno5 = Tanja [387] => | příjmení6 = Rappé [388] => | jméno6 = Michael S. [389] => | příjmení7 = Orcutt [390] => | jméno7 = Beth N. [391] => | titul = Carboxydotrophy potential of uncultivated Hydrothermarchaeota from the subseafloor crustal biosphere [392] => | periodikum = The ISME Journal [393] => | vydavatel = Springer Nature Publishing AG [394] => | rok vydání = 2019 [395] => | měsíc vydání = únor [396] => | den vydání = 7 [397] => | ročník = 13 [398] => | typ ročníku = svazek [399] => | číslo = 6 [400] => | strany = 1457–1468 [401] => | url = https://www.nature.com/articles/s41396-019-0352-9 [402] => | dostupnost2 = pdf [403] => | url2 = https://www.nature.com/articles/s41396-019-0352-9 [404] => | issn = 1751-7370 [405] => | doi = 10.1038/s41396-019-0352-9 [406] => | pmid = 30728468 [407] => | jazyk = anglicky [408] => }} a linie [[Geothermarchaeota]] ještě příbuznější kmeni Thaumarchaeota než Bathyarchaeota.{{Citace elektronického periodika [409] => | příjmení = Jungbluth [410] => | jméno = Sean P. [411] => | příjmení2 = Amend [412] => | jméno2 = Jan P. [413] => | příjmení3 = Rappé [414] => | jméno3 = Michael S. [415] => | titul = Metagenome sequencing and 98 microbial genomes from Juan de Fuca Ridge flank subsurface fluids [416] => | periodikum = Scientific Data [417] => | vydavatel = Springer Nature Limited [418] => | rok vydání = 2017 [419] => | měsíc vydání = březen [420] => | den vydání = 28 [421] => | ročník = 4: 170037 [422] => | typ ročníku = svazek [423] => | strany = 1–11 [424] => | url = http://www.nature.com/articles/sdata201737 [425] => | dostupnost2 = PDF [426] => | url2 = http://www.nature.com/articles/sdata201737.pdf [427] => | url3 = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5369317/ [428] => | issn = 2052-4463 [429] => | doi = 10.1038/sdata.2017.37 [430] => | pmid = 28350381 [431] => | jazyk = anglicky [432] => }} Linie [[Marsarchaeota]], nově objevená v r. 2018, byla nazvána podle prostředí s vysokým obsahem oxidů železa, ve kterém se vyskytuje v oblasti Yellowstonského parku; oxidy železa jsou charakteristické i pro povrch „rudé planety“ Marsu díky nimž má svou typickou barvu.{{Citace elektronického periodika [433] => | příjmení = Jay [434] => | jméno = Zackary J. [435] => | příjmení2 = Beam [436] => | jméno2 = Jacob P. [437] => | příjmení3 = Dlakić [438] => | jméno3 = Mensur [439] => | příjmení4 = Rusch [440] => | jméno4 = Douglas B. [441] => | příjmení5 = Kozubal [442] => | jméno5 = Mark A. [443] => | příjmení6 = Inskeep [444] => | jméno6 = William P. [445] => | titul = Marsarchaeota are an aerobic archaeal lineage abundant in geothermal iron oxide microbial mats [446] => | periodikum = Nature Microbiology [447] => | odkaz na periodikum = Nature [448] => | vydavatel = Macmillan Publishers Limited [449] => | rok vydání = 2018 [450] => | měsíc vydání = květen [451] => | den vydání = 14 [452] => | ročník = 3 [453] => | typ ročníku = svazek [454] => | datum přístupu = 2018-05-24 [455] => | strany = 732–740 [456] => | url = https://www.nature.com/articles/s41564-018-0163-1 [457] => | dostupnost2 = [458] => | url2 = [459] => | issn = 2058-5276 [460] => | doi = 10.1038/s41564-018-0163-1 [461] => | pmid = [462] => | jazyk = anglicky [463] => }}{{Citace elektronického periodika [464] => | příjmení = Boswell [465] => | jméno = Evelyn [466] => | titul = Scientists' discovery in Yellowstone 'extremely relevant' to origin of life [467] => | periodikum = Phys.Org [468] => | rok vydání = 2018 [469] => | měsíc vydání = květen [470] => | den vydání = 15 [471] => | datum přístupu = 2018-05-24 [472] => | url = https://phys.org/news/2018-05-scientists-discovery-yellowstone-extremely-relevant.html [473] => | jazyk = anglicky [474] => }} V roce 2019 byly publikovány objevy skupin [[Nezhaarchaeota]] (blízké k Verstraetearchaeota){{Citace elektronického periodika [475] => | příjmení = Wang [476] => | jméno = Yinzhao [477] => | příjmení2 = Wegener [478] => | jméno2 = Gunter [479] => | příjmení3 = Hou [480] => | jméno3 = Jialin [481] => | příjmení4 = Wang [482] => | jméno4 = Fengping [483] => | příjmení5 = Xiao [484] => | jméno5 = Xiang [485] => | titul = Expanding anaerobic alkane metabolism in the domain of Archaea [486] => | periodikum = Nature Microbiology [487] => | rok vydání = 2019 [488] => | měsíc vydání = březen [489] => | den vydání = 4 [490] => | ročník = 4 [491] => | typ ročníku = svazek [492] => | strany = 595–602 [493] => | url = https://www.nature.com/articles/s41564-019-0364-2 [494] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/331507151_Expanding_anaerobic_alkane_metabolism_in_the_domain_of_Archaea [495] => | issn = 2058-5276 [496] => | doi = 10.1038/s41564-019-0364-2 [497] => | pmid = 30833728 [498] => | jazyk = anglicky [499] => }} a [[Helarchaeota]] (blízké k Lokiarchaeota).{{Citace elektronického periodika [500] => | příjmení = Seitz [501] => | jméno = Kiley W. [502] => | příjmení2 = Dombrowski [503] => | jméno2 = Nina [504] => | příjmení3 = Eme [505] => | jméno3 = Laura [506] => | příjmení4 = Spang [507] => | jméno4 = Anja [508] => | příjmení5 = Lombard [509] => | jméno5 = Jonathan [510] => | příjmení6 = Sieber [511] => | jméno6 = Jessica R. [512] => | příjmení7 = Teske [513] => | jméno7 = Andreas P. [514] => | spoluautoři = ETTEMA, Thijs J. G.; BAKER, Brett J. [515] => | titul = Asgard archaea capable of anaerobic hydrocarbon cycling [516] => | periodikum = Nature Communications [517] => | rok vydání = 2019 [518] => | měsíc vydání = duben [519] => | den vydání = 23 [520] => | ročník = 10: 1822 [521] => | typ ročníku = svazek [522] => | strany = 1–11 [523] => | url = https://www.nature.com/articles/s41467-019-09364-x [524] => | url2 = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6478937/ [525] => | url3 = https://www.researchgate.net/publication/332581606_Asgard_archaea_capable_of_anaerobic_hydrocarbon_cycling [526] => | issn = 2041-1723 [527] => | doi = 10.1038/s41467-019-09364-x [528] => | pmid = 31015394 [529] => | jazyk = anglicky [530] => }} V roce 2020 přibyla [[Gerdarchaeota]], pravděpodobně vnitřní skupina parafyletických Heimdallarchaeot,{{Citace elektronického periodika [531] => | příjmení = Cai [532] => | jméno = Mingwei [533] => | příjmení2 = Liu [534] => | jméno2 = Yang [535] => | příjmení3 = Yin [536] => | jméno3 = Xiuran [537] => | spoluautoři = ''et al''. [538] => | titul = Diverse Asgard archaea including the novel phylum Gerdarchaeota participate in organic matter degradation [539] => | periodikum = Science China Life Sciences [540] => | vydavatel = Springer Nature Switzerland AG [541] => | rok vydání = 2020 [542] => | měsíc vydání = březen [543] => | den vydání = 16 [544] => | ročník = 63 [545] => | typ ročníku = svazek [546] => | číslo = [547] => | strany = [548] => | poznámka = online před tiskem [549] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11427-020-1679-1 [550] => | url2 = http://engine.scichina.com/publisher/scp/journal/SCLS/doi/10.1007/s11427-020-1679-1?slug=fulltext [551] => | issn = 1869-1889 [552] => | doi = 10.1007/s11427-020-1679-1 [553] => | pmid = 32201928 [554] => | jazyk = anglicky [555] => }}{{Citace elektronického periodika [556] => | autor = Science China Press [557] => | titul = Asgard archaea including the novel phylum Gerdarchaeota participate in organic matter degradation [558] => | periodikum = Phys.Org [559] => | vydavatel = Science X Network [560] => | rok vydání = 2020 [561] => | měsíc vydání = květen [562] => | den vydání = 11 [563] => | url = https://phys.org/news/2020-05-asgard-archaea-phylum-gerdarchaeota-degradation.html [564] => | jazyk = anglicky [565] => }}, linie velmi blízká thorarchaeotům, jako kmen navržená pod [[#Zajímavost|příznačným]] jménem [[Sifarchaeota]]{{Citace elektronického periodika [566] => | příjmení1 = Farag [567] => | jméno1 = Ibrahim F. [568] => | příjmení2 = Zhao [569] => | jméno2 = Rui [570] => | příjmení3 = Biddle [571] => | jméno3 = Jennifer F. [572] => | titul = “Sifarchaeota” a novel Asgard phylum capable of polysaccharide degradation and anaerobic methylotrophy [573] => | periodikum = bioRχiv [574] => | vydavatel = Cold Spring Harbor Laboratory [575] => | datum_vydání = 2020-10-15 [576] => | poznámka = preprint [577] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.14.339440v2 [578] => | datum_přístupu = 2021-02-02 [579] => | jazyk = anglicky [580] => | doi = 10.1101/2020.10.14.339440 [581] => }} a několik dalších kmenů v kladu Asgard, jako [[Baldrarchaeota]] (blízký k Odinarchaeota), [[Borrarchaeota]], [[Hermodarchaeota]] (blízký k Thorarchaeota), [[Hodarchaeota]] a [[Kariarchaeota]] (uvnitř kmene Heimdallarchaeota, dříve v širším pojetí parafyletického) a [[Wukongarchaeota]] na jejich bázi.{{Citace elektronického periodika [582] => | příjmení1 = Liu [583] => | jméno1 = Yang [584] => | příjmení2 = Makarova [585] => | jméno2 = Kira S. [586] => | příjmení3 = Huang [587] => | jméno3 = Wen-Cong [588] => | příjmení4 = Wolf [589] => | jméno4 = Yuri I. [590] => | příjmení5 = Nikolskaya [591] => | jméno5 = Anastasia [592] => | příjmení6 = Zhang [593] => | jméno6 = Xinxu [594] => | příjmení7 = Cai [595] => | jméno7 = Mingwei [596] => | příjmení8 = Zhang [597] => | jméno8 = Cui-Jing [598] => | příjmení9 = Xu [599] => | jméno9 = Wei [600] => | příjmení10 = Luo [601] => | jméno10 = Zhuhua [602] => | příjmení11 = Cheng [603] => | jméno11 = Lei [604] => | příjmení12 = Koonin [605] => | jméno12 = Eugene V. [606] => | příjmení13 = Li [607] => | jméno13 = Meng [608] => | titul = Expanding diversity of Asgard archaea and the elusive ancestry of eukaryotes [609] => | periodikum = bioRχiv [610] => | vydavatel = Cold Spring Harbor Laboratory [611] => | datum_vydání = 2020-10-20 [612] => | poznámka = preprint [613] => | ročník = [614] => | typ ročníku = svazek [615] => | číslo = [616] => | typ čísla = [617] => | strany = [618] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.19.343400v3.full [619] => | dostupnost2 = [620] => | url2 = [621] => | dostupnost3 = [622] => | url3 = [623] => | issn = [624] => | doi = 10.1101/2020.10.19.343400 [625] => | pmid = [626] => | jazyk = anglicky [627] => }} [628] => [629] => === Současný přístup === [630] => Klasifikace archeí do jednotlivých [[druh]]ů dle [[Biologická nomenklatura|binomického názvosloví]] je problematická. Zatímco např. živočišné druhy jsou snadno definovatelné na základě schopnosti se rozmnožovat pouze s příslušníky svého druhu,{{citace periodika |autor=de Queiroz K. |titul=Ernst Mayr and the modern concept of species |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=102 Suppl 1 |strany=6600–7 |rok=2005 | pmid=15851674 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=15851674 | doi =10.1073/pnas.0502030102}} u archeí se nevyskytuje [[pohlavní rozmnožování]] a jednotlivé buňky si mezi sebou často genetický materiál vyměňují [[Horizontální přenos genetické informace|horizontálně]]. V rámci výzkumu rodu ''[[Ferroplasma]]'' bylo navrženo, aby se druh definoval jako skupina jedinců, kteří mají velmi podobné genomy a zřídkakdy u nich dochází k horizontální výměně genetické informace s jinými druhy.{{citace periodika |autor=Eppley J. M., Tyson G. W., Getz W. M., Banfield J. F. |titul=Genetic exchange across a species boundary in the archaeal genus ferroplasma |periodikum=Genetics |ročník=177 |číslo=1 |strany=407–16 |rok=2007 | pmid=17603112 | url=http://www.genetics.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17603112 | doi =10.1534/genetics.107.072892}} Podle jiných studií však probíhá značná výměna DNA i mezi jednotlivými druhy.{{citace periodika |autor=Papke R. T., Zhaxybayeva O., Feil E. J., Sommerfeld K., Muise D., Doolittle W. .F |titul=Searching for species in haloarchaea |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=104 |číslo=35 |strany=14092–7 |rok=2007 | pmid=17715057 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17715057 | doi =10.1073/pnas.0706358104}} [631] => [632] => Lidské znalosti o diverzitě archeí jsou dnes ještě kusé, a tak nelze s jistotou odhadnout počet jejich „druhů“.{{citace periodika |autor=Robertson C. E., Harris J. K., Spear J. R., Pace N. R. |titul=Phylogenetic diversity and ecology of environmental Archaea |periodikum=Curr. Opin. Microbiol. |ročník=8 |číslo=6 |strany=638–42 |rok=2005 | pmid=16236543}} Podobná situace je u vyšších taxonomických úrovní. Odhady založené na zjištěných sekvencích ribozomálních proteinů hovoří až o 18–23 významnějších archeálních liniích (kmenech či odděleních), z nichž pouhých 8 však mělo kultivované reprezentanty (zbytek je ze sekvenování environmentálních vzorků). Velká většina z hypotetických kmenů je známa pouze z jedné rRNA sekvence, což napovídá, že diverzita archeí je ještě z velké části zahalená tajemstvím.{{citace periodika |autor=Hugenholtz P. |titul=Exploring prokaryotic diversity in the genomic era |periodikum=Genome Biol. |ročník=3 |číslo=2 |strany=REVIEWS0003 |rok=2002 |pmid=11864374 |url=http://genomebiology.com/2002/3/2/reviews/0003 |dostupnost2=PDF |url2=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC139013/pdf/gb-2002-3-2-reviews0003.pdf |doi=10.1186/gb-2002-3-2-reviews0003 |datum přístupu=2013-01-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130621132429/http://genomebiology.com/2002/3/2/reviews/0003 |datum archivace=2013-06-21 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://genomebiology.com/2002/3/2/reviews/0003 |date=20130621132429 }} [633] => [634] => Příbuzenské vztahy známých archeálních kmenů jsou dosud vyjasněné pouze částečně a pokusy zobrazit je fylogenetickým stromem je potřeba chápat pouze jako přiblížení těchto vztahů, neboť jeho větve jsou silně propojeny sítí [[Horizontální přenos genetické informace|horizontálních genových přenosů]]. Ukazuje se však, že kmeny '''T'''haumarchaeota, '''A'''igararchaeota, '''C'''renarchaeota a '''K'''orarchaeota (a vnořené skupiny Bathyarchaeota, Geoarchaeota, Marsarchaeota a Verstraetearchaeota) tvoří společný klad TACK (někdy označovaný jako nadkmen Proteoarchaeota), jemuž jsou blízká i nově objevená Lokiarchaeota a jim příbuzné nově objevené skupiny. Ukazuje se, že kmeny Gerdarchaeota, Heimdallarcheota, Helarchaeota, Lokiarchaeota, Odinarchaeota a Thorarchaeota jsou si nejen velmi blízké, ale v jejich genomech se nacházejí i různé geny typické pro eukaryota. Proto byl vytvořen pro tyto skupiny i nadkmen '''Asgard''', který, bude-li brán jako klad, s vysokou pravděpodobností obsahuje i eukaryota.{{#tag:ref|Nová analýza RNA polymeráz zpochybňuje příbuznost archeí kladu Asgard a eukaryot, Lokiarchaeota a příbuzné archeální linie klade do Euryarchaeot a podporuje přirozenost domény Archaea jako sesterské k eukaryotům,{{Citace elektronického periodika [635] => | příjmení = Cunha [636] => | jméno = Violette Da [637] => | příjmení2 = Gaia [638] => | jméno2 = Morgan [639] => | příjmení3 = Gadelle [640] => | jméno3 = Daniele [641] => | příjmení4 = Nasir [642] => | jméno4 = Arshan [643] => | příjmení5 = Forterre [644] => | jméno5 = Patrick [645] => | titul = Lokiarchaea are close relatives of Euryarchaeota, not bridging the gap between prokaryotes and eukaryotes [646] => | periodikum = PLoS Genetics [647] => | rok vydání = 2017 [648] => | měsíc vydání = červen [649] => | den vydání = 12 [650] => | ročník = 13 [651] => | typ ročníku = svazek [652] => | číslo = 6: e1006810 [653] => | strany = 1–38 [654] => | url = http://journals.plos.org/plosgenetics/article?id=10.1371/journal.pgen.1006810 [655] => | dostupnost2 = [656] => | url2 = [657] => | issn = 1553-7404 [658] => | doi = 10.1371/journal.pgen.1006810 [659] => | pmid = 28604769 [660] => | jazyk = anglicky [661] => }} její metodika však byla zásadním způsobem zpochybněna. [662] => | group = "pozn." [663] => | name = "Da Cunha_2017" [664] => }} Lze usuzovat i na blízkost (příbuznost nebo bazální umístění v archeálním fylogenetickém stromu) kladu DPANN ('''D'''iapherotrites, '''P'''arvarchaeota, '''A'''enigmarchaeota, '''N'''anoarchaeota, '''N'''anohaloarchaeota{{#tag:ref|Nanohaloarchaeota podle nových výzkumů nemusí vůbec patřit do kladu DPANN, ale být (jakožto Nanohaloarchaea) vývojovou linií uvnitř kmene Euryarchaeota blízkou skupině Methanocellales.{{Citace elektronického periodika [665] => | příjmení = Aouad [666] => | jméno = Monique [667] => | příjmení2 = Taib [668] => | jméno2 = Najwa [669] => | příjmení3 = Oudart [670] => | jméno3 = Anne [671] => | příjmení4 = Lecocq [672] => | jméno4 = Michel [673] => | příjmení5 = Gouy [674] => | jméno5 = Manolo [675] => | příjmení6 = Brochier-Armanet [676] => | jméno6 = Céline [677] => | titul = Extreme halophilic archaea derive from two distinct methanogen Class II lineages [678] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [679] => | vydavatel = Elsevier Inc. [680] => | rok vydání = 2018 [681] => | měsíc vydání = duben [682] => | den vydání = 21 [683] => | ročník = 127 [684] => | typ ročníku = svazek [685] => | strany = 46–54 [686] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790317306978 [687] => | dostupnost2 = [688] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/324681644_Extreme_halophilic_archaea_derive_from_two_distinct_methanogen_Class_II_lineages [689] => | issn = 1055-7903 [690] => | doi = 10.1016/j.ympev.2018.04.011 [691] => | jazyk = anglicky [692] => }} [693] => | group = "pozn." [694] => | name = "Nanohaloarchaeota" [695] => }} a další osamostatněné skupiny jako Micrarchaeota, Pacearchaeota, Woesearchaeota) a Euryarchaeot. Vše však závisí i na poloze kořene archeí a na postavení eukaryot.{{Citace elektronického periodika [696] => | příjmení = Brochier-Armanet [697] => | jméno = Celine [698] => | příjmení2 = Forterre [699] => | jméno2 = Patrick [700] => | příjmení3 = Gribaldo [701] => | jméno3 = Simonetta [702] => | titul = Phylogeny and evolution of the Archaea: one hundred genomes later [703] => | periodikum = Current Opinion in Microbiology [704] => | rok vydání = 2011 [705] => | ročník = 14 [706] => | typ ročníku = svazek [707] => | číslo = 3 [708] => | strany = 274–281 [709] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1369527411000634 [710] => | issn = [711] => | doi = 10.1016/j.mib.2011.04.015 [712] => | jazyk = anglicky [713] => }}{{Citace elektronického periodika [714] => | příjmení = Wolf [715] => | jméno = Yuri I. [716] => | příjmení2 = Makarova [717] => | jméno2 = Kira S. [718] => | příjmení3 = Yutin [719] => | jméno3 = Natalya [720] => | spoluautoři = KOONIN, Eugene V. [721] => | titul = Updated clusters of orthologous genes for Archaea: a complex ancestor of the Archaea and the byways of horizontal gene transfer [722] => | periodikum = Biology Direct [723] => | rok vydání = 2012 [724] => | měsíc vydání = prosinec [725] => | den vydání = 14 [726] => | ročník = 7 [727] => | typ ročníku = svazek [728] => | číslo = 46 [729] => | strany = 1–33 [730] => | url = http://www.biology-direct.com/content/7/1/46 [731] => | dostupnost2 = PDF [732] => | url2 = http://www.biology-direct.com/content/pdf/1745-6150-7-46.pdf [733] => | issn = 1745-6150 [734] => | doi = 10.1186/1745-6150-7-46 [735] => | jazyk = anglicky [736] => | datum přístupu = 2013-01-24 [737] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200529204405/https://biologydirect.biomedcentral.com/ [738] => | datum archivace = 2020-05-29 [739] => }}{{Citace elektronického periodika [740] => | příjmení = Lasek-Nesselquist [741] => | jméno = Erica [742] => | příjmení2 = Gogarten [743] => | jméno2 = Johann Peter [744] => | titul = The effects of model choice and mitigating bias on the ribosomal tree of life [745] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [746] => | rok vydání = 2013 [747] => | měsíc vydání = květen [748] => | den vydání = 22 [749] => | ročník = 69 [750] => | typ ročníku = svazek [751] => | číslo = 1 [752] => | strany = 17–38 [753] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790313002066 [754] => | dostupnost2 = PDF [755] => | url2 = [756] => | issn = 1055-7903 [757] => | doi = 10.1016/j.ympev.2013.05.006 [758] => | jazyk = anglicky [759] => }} [760] => [761] => ==== Tradiční klasifikace ==== [762] => Uznané archeální druhy mající kultivované vzorky a splňující požadavky na pojmenování dle ''[[International Code of Nomenclature of Bacteria]]'', jejíž jména byla schválena validačními seznamy v časopisech ''International Journal of Systematic Bacteriology'' nebo ''International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology'' jsou v tradičním systému řazeny do následujících vyšších taxonů:List of Prokaryotic names with Standing in Nomenclature. Revize 2019-06-22. [https://lpsn.dsmz.de/archive/-classifphyla.html Dostupné online](anglicky) [763] => * '''Kmen: [[Crenarchaeota]]''' [764] => ** Třída: [[Thermoprotei]] [765] => *** Řád: Acidilobales [766] => **** Čeleď: Acidilobaceae [767] => **** Čeleď: Caldisphaeraceae [768] => *** Řád: Cenarchaeales [769] => **** Čeleď: Cenarchaeaceae [770] => *** Řád: Desulfurococcales [771] => **** Čeleď: Desulfurococcaceae [772] => **** Čeleď: Pyrodictiaceae [773] => *** Řád: Fervidicoccales [774] => **** Čeleď: Fervidicoccaceae [775] => *** Řád: Sulfolobales [776] => **** Čeleď: Sulfolobaceae [777] => *** Řád: Thermoproteales [778] => **** Čeleď: Thermofilaceae [779] => **** Čeleď: Thermoproteaceae [780] => * '''Kmen: [[Euryarchaeota]]''' [781] => ** Třída: [[Archaeoglobi]] [782] => *** Řád: Archaeoglobales [783] => **** Čeleď: Archaeoglobaceae [784] => ** Třída: [[Halobacteria]] / Halomebacteria [785] => *** Řád: Halobacteriales [786] => **** Čeleď: Haloarculaceae [787] => **** Čeleď: Halobacteriaceae [788] => **** Čeleď: Halococcaceae [789] => *** Řád: Haloferacales [790] => **** Čeleď: Haloferacaceae [791] => **** Čeleď: Halorubraceae [792] => *** Řád: Natrialbales [793] => **** Čeleď: Natrialbaceae [794] => ** Třída: [[Methanobacteria]] [795] => *** Řád: Methanobacteriales [796] => **** Čeleď: Methanobacteriaceae [797] => **** Čeleď: Methanothermaceae [798] => ** Třída: [[Methanococci]] / Methanothermea [799] => *** Řád: Methanococcales [800] => **** Čeleď: Methanocaldococcaceae [801] => **** Čeleď: Methanococcaceae [802] => ** Třída: [[Methanomicrobia]] [803] => *** Řád: Methanocellales [804] => **** Čeleď: Methanocellaceae [805] => *** Řád: Methanomicrobiales [806] => **** Čeleď: Methanocorpusculaceae [807] => **** Čeleď: Methanomicrobiaceae [808] => **** Čeleď: Methanoregulaceae [809] => **** Čeleď: Methanospirillaceae [810] => *** Řád: Methanosarcinales [811] => **** Čeleď: Methanosaetaceae [812] => **** Čeleď: Methanosarcinaceae [813] => **** Čeleď: Methermicoccaceae [814] => ** Třída: [[Methanonatronarchaeia]] [815] => *** Řád: Methanonatronarchaeales [816] => **** Čeleď: Methanonatronarchaeaceae [817] => ** Třída: [[Methanopyri]] [818] => *** Řád: Methanopyrales [819] => **** Čeleď: Methanopyraceae [820] => ** Třída: [[Thermococci]] / Protoarchaea [821] => *** Řád: Thermococcales [822] => **** Čeleď: Thermococcaceae [823] => ** Třída: [[Thermoplasmata]] [824] => *** Řád: Thermoplasmatales [825] => **** Čeleď: Cuniculiplasmataceae [826] => **** Čeleď: Ferroplasmaceae [827] => **** Čeleď: Picrophilaceae [828] => **** Čeleď: Thermoplasmataceae [829] => * '''Kmen: [[Korarchaeota]]''' [830] => * '''Kmen: [[Nanoarchaeota]]''' [831] => * '''Kmen: [[Thaumarchaeota]]''' [832] => ** Třída: [[Nitrososphaeria]] [833] => *** Řád: Nitrososphaerales [834] => **** Čeleď: Nitrososphaeraceae [835] => ** Třída: nezařazeno [836] => *** Řád: Nitrosopumilales [837] => **** Čeleď: Nitrosopumilaceae [838] => [839] => ==== Taxonomie NCBI ==== [840] => Taxonomie [[National Center for Biotechnology Information|Národního střediska pro biotechnologické informace]] (NCBI) doplňuje i nově objevené „kmeny“ bez kultivovaných vzorků a uvádí je v hierarchickém členění bez tradičních taxonomických ranků:[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/Taxonomy/Browser/wwwtax.cgi?mode=Undef&id=2157&lvl=5&lin=f&keep=1&srchmode=1&unlock NCBI Taxonomy browser: Archaea] [841] => * '''[[Euryarchaeota]]''' Garrity and Holt 2002 [842] => * [[Hydrothermarchaeota]] Jungbluth ''et al''. 2017 [843] => * Skupina '''[[Asgard (archea)|Asgard]]''', ''syn.'' '''Asgardarchaeota''' Violette Da Cunha ''et al''. 2017 [844] => ** [[Baldrarchaeota]] Liu ''et al''. 2020 [845] => ** [[Borrarchaeota]] Liu ''et al''. 2020 [846] => ** [[Gerdarchaeota]] Cai, Liu, Yin ''et al''. 2020 [847] => ** [[Heimdallarchaeota]] Zaremba-Niedzwiedzka ''et al''. 2017 [848] => ** [[Helarchaeota]] Seitz ''et al''. 2019 [849] => ** [[Hermodarchaeota]] Liu ''et al''. 2020 [850] => ** [[Hodarchaeota]] Liu ''et al''. 2020 [851] => ** [[Kariarchaeota]] Liu ''et al''. 2020 [852] => ** [[Lokiarchaeota]] Spang ''et al''. 2015 [853] => ** [[Odinarchaeota]] Zaremba-Niedzwiedzka ''et al''. 2017 [854] => ** [[Sifarchaeota]] Farag ''et al''. 2020 [855] => ** [[Thorarchaeota]] Seitz ''et al''. 2016 [856] => ** [[Wukongarchaeota]] Liu ''et al''. 2020 [857] => * Skupina '''DPANN''' [858] => ** [[Aenigmarchaeota]] Rinke ''et al''. 2013 [859] => ** [[Diapherotrites]] Rinke ''et al''. 2013 [860] => ** [[Micrarchaeota]] Baker and Dick 2013 [861] => ** [[Nanoarchaeota]] Huber ''et al''. 2002 [862] => ** [[Nanohaloarchaeota]] Rinke ''et al''. 2013 [863] => ** [[Pacearchaeota]] Castelle ''et al''. 2015 [864] => ** [[Parvarchaeota]] Rinke ''et al''. 2013 [865] => ** [[Woesearchaeota]] Castelle ''et al''. 2015 [866] => * Skupina '''TACK''', ''syn.'' '''Filarchaeota''' Cavalier-Smith, T. 2014{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení1 = Cavalier-Smith [868] => | jméno1 = Thomas [869] => | odkaz_na_autora1 = Thomas Cavalier-Smith [870] => | titul = The neomuran revolution and phagotrophic origin of eukaryotes and cilia in the light of intracellular coevolution and a revised tree of life [871] => | periodikum = Cold Spring Harbor Perspectives in Biology [872] => | vydavatel = Cold Spring Harbor Laboratory Press [873] => | datum_vydání = 2014-09-02 [874] => | ročník = 6 [875] => | typ ročníku = svazek [876] => | číslo = 9: a016006 [877] => | url = https://cshperspectives.cshlp.org/content/6/9/a016006.long [878] => | url2 = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4142966/ [879] => | datum_přístupu = 2021-03-02 [880] => | issn = 1943-0264 [881] => | doi = 10.1101/cshperspect.a016006 [882] => | pmid = 25183828 [883] => | jazyk = anglicky [884] => }}, ''syn.'' '''Proteoarchaeota''' Petitjean ''et al''. 2014{{Citace elektronického periodika [885] => | příjmení = Petitjean [886] => | jméno = Céline [887] => | příjmení2 = Deschamps [888] => | jméno2 = Philippe [889] => | příjmení3 = López-García [890] => | jméno3 = Purificación [891] => | spoluautoři = MOREIRA, David. [892] => | titul = Rooting the Domain Archaea by Phylogenomic Analysis Supports the Foundation of the New Kingdom Proteoarchaeota [893] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [894] => | rok vydání = 2014 [895] => | měsíc vydání = prosinec [896] => | den vydání = 19 [897] => | ročník = 7 [898] => | typ ročníku = svazek [899] => | číslo = 1 [900] => | strany = 191–204 [901] => | url = http://gbe.oxfordjournals.org/content/7/1/191.full [902] => | dostupnost2 = PDF [903] => | url2 = http://gbe.oxfordjournals.org/content/7/1/191.full.pdf [904] => | issn = 1759-6653 [905] => | doi = 10.1093/gbe/evu274 [906] => | jazyk = anglicky [907] => }} [908] => ** [[Aigarchaeota]] Nunoura ''et al''. 2010 [909] => ** [[Bathyarchaeota]] Meng ''et al''. 2014 [910] => ** [[Crenarchaeota]] Garrity and Holt 2002 [911] => ** [[Geoarchaeota]] Kozubal ''et al''. 2013 [912] => ** [[Geothermarchaeota]] Jungbluth ''et al''. 2017 [913] => ** [[Korarchaeota]] Barns ''et al''. 1996 [914] => ** [[Marsarchaeota]] Inskeep ''et al''. 2017 [915] => ** [[Nezhaarchaeota]] Wang ''et al''. 2019 [916] => ** [[Thaumarchaeota]] Brochier-Armanet ''et al''. 2008 [917] => ** [[Verstraetearchaeota]] Vanwonterghem ''et al''. 2016 [918] => [919] => == Vznik a vývoj == [920] => [[Soubor:Collapsed tree labels simplified cs.png|náhled|400px|vpravo|[[Fylogenetický strom]] znázorňující dřívější představu o vztazích mezi hlavními skupinami života. [[Eukaryota]] jsou vyznačena červeně, [[bakterie]] modře a archea zeleně. Podle současných představ se eukaryota odvětvují až uvnitř archeí.]] [921] => [922] => Archea jsou prastará forma [[život]]a a stáří některých [[Fosilie|fosílií]] se odhaduje až na 3,5 miliardy let.{{citace periodika |autor=Schopf J. |titul=Fossil evidence of Archaean life |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1578735/ |periodikum=Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci |ročník=361 |číslo=1470 |strany=869–85 |rok=2006 |pmid=16754604 |doi=10.1098/rstb.2006.1834 }} Určité zbytky lipidů, které pravděpodobně patřily archeálnímu či [[eukaryota|eukaryotickému]] organismu, se datují do doby před 2,7 miliardami let,{{citace periodika |autor=Brocks J. J., Logan G. A., Buick R., Summons R. E. |titul=Archean molecular fossils and the early rise of eukaryotes |periodikum=Science |ročník=285 |číslo=5430 |strany=1033–6 |rok=1999 | pmid=10446042 | doi=10.1126/science.285.5430.1033}} jiné nálezy podobného typu z Grónska jsou staré údajně až 3,8 miliardy let.{{citace periodika |příjmení=Hahn |jméno=Jürgen |spoluautoři=Pat Haug |rok=1986 |titul=Traces of Archaebacteria in ancient sediments |periodikum=System Applied Microbiology |ročník=7 |číslo=Archaebacteria '85 Proceedings |strany=178–83}} Poslední společný předek mohl být starý až 3,95 miliardy let.{{Citace elektronického periodika [923] => | titul = Looking for the last universal common ancestor of all living organisms [924] => | url = https://phys.org/news/2023-11-universal-common-ancestor.html [925] => | datum_přístupu = 2023-11-21 [926] => }} Archea tak mohou být nejstarší linií života na Zemi.{{citace periodika |autor=Wang M., Yafremava L. S., Caetano-Anollés D., Mittenthal J. E., Caetano-Anollés G. |titul=Reductive evolution of architectural repertoires in proteomes and the birth of the tripartite world |periodikum=Genome Res. |ročník=17 |číslo=11 |strany=1572–85 |rok=2007 | pmid=17908824 | doi=10.1101/gr.6454307}} [927] => [928] => Dříve se biologové přikláněli k tomu, že archea, bakterie a eukaryota reprezentují každý samostatnou větev života,{{citace periodika |autor=Woese C. R., Gupta R. |titul=Are archaebacteria merely derived 'prokaryotes'? |periodikum=Nature |ročník=289 |číslo=5793 |strany=95–6 |rok=1981 | pmid=6161309 | doi=10.1038/289095a0}}{{citace periodika |autor=Woese C. |titul=The universal ancestor |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=95 |číslo=12 |strany=6854–9 |rok=1998 | pmid=9618502 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=9618502 | doi=10.1073/pnas.95.12.6854}} tato představa byla i základem [[doména (biologie)|třídoménového]] systému živých organismů. [929] => [930] => Některé studie ukázaly, že archea a eukaryota vznikla jen z jedné skupiny bakterií,{{citace periodika |autor=Gupta R. S. |titul=The natural evolutionary relationships among prokaryotes |periodikum=Crit. Rev. Microbiol. |ročník=26 |číslo=2 |strany=111–31 |rok=2000 | pmid=10890353 | doi=10.1080/10408410091154219}}. Fylogenetická příbuznost obou domén je základem i současných představ. [931] => [932] => Jako nejpravděpodobnější se dnes jeví, že se dnešní eukaryota vyvinula z archeí.{{citace periodika |autor=Gouy M., Li W. H. |titul=Phylogenetic analysis based on rRNA sequences supports the archaebacterial rather than the eocyte tree |periodikum=Nature |ročník=339 |číslo=6220 |strany=145–7 |rok=1989 |měsíc=May | pmid=2497353 | doi=10.1038/339145a0}}{{citace periodika |autor=Yutin N., Makarova K. S., Mekhedov S. L., Wolf YI, Koonin EV |titul=The deep archaeal roots of eukaryotes |periodikum=Mol. Biol. Evol. |rok=2008 |měsíc=May |pmid=18463089 |doi=10.1093/molbev/msn108 |url=http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/reprint/msn108v1 |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2008-07-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090503135125/http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/reprint/msn108v1 |datum archivace=2009-05-03 |nedostupné=ano }} Také proto se dnes z hlediska přirozené klasifikace kritizuje termín [[prokaryota]], seskupující archea a bakterie do jedné vývojové skupiny.{{citace periodika |autor=Woese C. R. |titul=There must be a prokaryote somewhere: microbiology's search for itself |periodikum=Microbiol. Rev. |ročník=58 |číslo=1 |strany=1–9 |rok=1994 |měsíc=March | pmid=8177167 |pmc=372949 | url=http://mmbr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=8177167}} Naopak byl vytvořen taxon [[Neomura]], který klasifikuje společně archea a eukaryota, a znázorňuje tak jejich evoluční blízkost. U některých bakterií byly objeveny geny podobné archeálním genům, což situaci znepřehledňuje, vysvětluje se to však [[horizontální přenos genetické informace|horizontálním přenosem genetické informace]].{{citace periodika |autor=Nelson K. E., Clayton RA, Gill SR, ''et al'' |titul=Evidence for lateral gene transfer between Archaea and bacteria from genome sequence of Thermotoga maritima |periodikum=Nature |ročník=399 |číslo=6734 |strany=323–9 |rok=1999 | pmid=10360571 | doi=10.1038/20601}} [933] => [934] => === Fylogenetický strom === [935] => Na základě molekulární analýzy ribozomálních proteinů a jejich genů bylo vytvořeno několik modelů fylogenetického stromu archeí a jeho návazností na domény Bacteria a Eukaryota, ze kterých vyplývaly naprosto rozdílné výsledky. Nejnovější studie nicméně považují za nejpravděpodobnější, že archea vznikla z bakterií nebo jim blízkého společného předka, Eukaryota pak mají archeální původ. Podle tohoto modelu tak jsou Archaea [[parafyletismus|parafyletická]] a přirozeným kladem jsou vedle bakterií Neomura. [936] => [937] => Nové studie poskytly podporu i pro podrobnější strukturu fylogenetického stromu archeí. I nadále však nejsou vyloučené různé možnosti bazálního větvení domény. Aktuální (r. 2018) představy o příbuznosti hlavních linií lze znázornit podle hlavních hypotéz následujícími fylogenetickými stromy (analytické průkazy nejsou dostatečné pro spolehlivé vyloučení jiných možností, jak ukazují i poznámky u některých větví). [938] => {{Citace elektronického periodika [939] => | příjmení = Eme [940] => | jméno = Laura [941] => | příjmení2 = Spang [942] => | jméno2 = Anja [943] => | příjmení3 = Lombard [944] => | jméno3 = Jonathan [945] => | příjmení4 = Stairs [946] => | jméno4 = Courtney W. [947] => | příjmení5 = Ettema [948] => | jméno5 = Thijs J. G. [949] => | titul = Archaea and the origin of eukaryotes [950] => | periodikum = Nature Reviews Microbiology [951] => | vydavatel = Springer Nature Limited. [952] => | rok vydání = 2017 [953] => | měsíc vydání = listopad [954] => | den vydání = 10 [955] => | ročník = 15 [956] => | typ ročníku = svazek [957] => | číslo = 12 [958] => | datum aktualizace = 2017-11-27 [959] => | typ aktualizace = oprava [960] => | strany = 711–723 [961] => | poznámka = [962] => | url = https://www.nature.com/articles/nrmicro.2017.133 [963] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/320986183_Archaea_and_the_origin_of_eukaryotes [964] => | dostupnost3 = [965] => | url3 = [966] => | issn = 1740-1534 [967] => | doi = 10.1038/nrmicro.2017.133 [968] => | pmid = 29123225 [969] => | jazyk = anglicky [970] => }} [971] => [972] => ==== Hypotéza bazálních euryarcheot ==== [973] => Bazálně se dle této hypotézy odvětvila Euryarchaeota, možná ve více větvích (proto mohou být [[parafyletismus|parafyletická]]): Některé studie naznačují, že bazálnější větví jsou Methanobacteriales a Methanococcales; samostatnou větví blízkou DPANN nebo naopak s nejbazálnějším postavením mohou být Altiarchaeales (jakožto Altiarchaeota), samostatnou linií mohou být i Hadesarchaea (jakožto Hadesarchaeota). Naopak Thermococci mohou představovat až poslední euryarcheální větev (a to možná až po odvětvení DPANN).{{Citace elektronického periodika [974] => | příjmení = Raymann [975] => | jméno = Kasie [976] => | příjmení2 = Brochier-Armanet [977] => | jméno2 = Céline [978] => | příjmení3 = Gribaldo [979] => | jméno3 = Simonetta [980] => | titul = The two-domain tree of life is linked to a new root for the Archaea [981] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [982] => | odkaz na periodikum = [983] => | rok vydání = 2015 [984] => | měsíc vydání = květen [985] => | den vydání = 11 [986] => | ročník = 112 [987] => | typ ročníku = svazek [988] => | číslo = 21 [989] => | strany = 6670–6675 [990] => | url = http://www.pnas.org/content/112/21/6670.abstract [991] => | dostupnost2 = [992] => | url2 = [993] => | issn = 1091-6490 [994] => | doi = 10.1073/pnas.1420858112 [995] => | pmid = [996] => | jazyk = anglicky [997] => | datum přístupu = 2015-05-27 [998] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150529192737/http://www.pnas.org/content/112/21/6670.abstract [999] => | datum archivace = 2015-05-29 [1000] => }} Poté se odvětvila Nanoarchaeota (s několika blízkými skupinami, pravděpodobně jako klad DPANN). Jako přirozený se nadále jeví klad TACK. Jemu sesterský se dnes jeví nadkmen Asgard, uvnitř něhož, pravděpodobně v blízkosti kmene Heimdallarchaeota, se později odvětvila Eukaryota. [1001] => [1002] => {{klad [1003] => |popisek1=◄'''[[Bakterie|Bacteria]]'''    [[Neomura]] [1004] => |1={{klad [1005] => |popisek1=([[parafyletismus|parafyl.]]) [1006] => |1=[[Euryarchaeota]] (bez Altiarchaeales a Thermococci) [1007] => |2={{klad [1008] => |1={{klad [1009] => |popisek1={{Citace elektronického periodika [1010] => | příjmení = Spang [1011] => | jméno = Anja [1012] => | příjmení2 = Caceres [1013] => | jméno2 = Eva F. [1014] => | příjmení3 = Ettema [1015] => | jméno3 = Thijs J. G. [1016] => | titul = Genomic exploration of the diversity, ecology, and evolution of the archaeal domain of life [1017] => | periodikum = Science [1018] => | odkaz na periodikum = Science [1019] => | rok vydání = 2017 [1020] => | měsíc vydání = srpen [1021] => | den vydání = 11 [1022] => | ročník = 357 [1023] => | typ ročníku = svazek [1024] => | číslo = 6351: eaaf3883 [1025] => | url = http://science.sciencemag.org/content/357/6351/eaaf3883 [1026] => | dostupnost2 = [1027] => | url2 = [1028] => | issn = 1095-9203 [1029] => | doi = 10.1126/science.aaf3883 [1030] => | pmid = [1031] => | jazyk = anglicky [1032] => }} [1033] => |1= Altiarchaeota [1034] => |2={{klad [1035] => |popisek1= [1036] => |1= Hydrothermarchaeota [1037] => |popisek2=klad DPANN{{#tag:ref|Podle výsledků některých analýz se klad DPANN odvětvuje bazálněji, před odvětvením jednotlivých linií parafyletického kmene Euryarchaeota, případně i uvnitř tohoto kmene (který by pak byl [[polyfyletismus|polyfyletickým]]).|group="pozn."}} [1038] => |2={{klad [1039] => |popisek2={{#tag:ref|Podle výsledků některých analýz nespadají Diapherotrites a Micrarchaeota do kladu DPANN, ale tvoří bazální linie odvětvující se na samém základu superříše Neomura, tedy nejblíže bakteriím.|group="pozn."}} [1040] => |2={{klad [1041] => |1=Diapherotrites [1042] => |2=Micrarchaeota [1043] => }} [1044] => |1={{klad [1045] => |1=Aenigmarchaeota [1046] => |2={{klad [1047] => |popisek1= [1048] => |1=Nanohaloarchaeota [1049] => |2={{klad [1050] => |1={{klad [1051] => |1=[[Nanoarchaeum equitans|Nanoarchaeota]] [1052] => |2=Parvarchaeota [1053] => }} [1054] => |2={{klad [1055] => |1=Pacearchaeota [1056] => |2=Woesearchaeota [1057] => }} [1058] => }} [1059] => }} [1060] => }} [1061] => }} [1062] => }} [1063] => }} [1064] => |2={{klad [1065] => |1=Thermococci [1066] => |2={{klad [1067] => |popisek1=klad TACK (Proteoarchaeota) [1068] => |1={{klad [1069] => |1={{klad [1070] => |1={{klad [1071] => |1={{klad [1072] => |1={{klad [1073] => |1=Thaumarchaeota [1074] => |2=Geothermarchaeota [1075] => }} [1076] => |2=Bathyarchaeota [1077] => }} [1078] => |2={{klad [1079] => |popisek1={{#tag:ref|Podle výsledků některých analýz jsou Aigararchaeota sesterskou skupinou linie/kmene Bathyarchaeota.|group="pozn."}} [1080] => |1=Aigararchaeota [1081] => |popisek2={{#tag:ref|Podle výsledků některých analýz jsou Geoarchaeota sesterskou skupinou linie/kmene Crenarchaeota.|group="pozn."}} [1082] => |2=Geoarchaeota [1083] => }} [1084] => }} [1085] => |popisek2={{#tag:ref|Podle výsledků některých analýz jsou Crenarchaeota + Verstraetearchaeota sesterskou skupinou linie/kmene Korarchaeota případně skupiny Thaumarchaeota + Bathyarchaeota.|group="pozn."}} [1086] => |2={{klad [1087] => |1={{klad [1088] => |1=[[Crenarchaeota]] [1089] => |2=Marsarchaeota [1090] => }} [1091] => |2={{klad [1092] => |1=Nezhaarchaeota [1093] => |2=Verstraetearchaeota [1094] => }} [1095] => }} [1096] => }} [1097] => |popisek2={{#tag:ref|Podle analýzy rRNA se mohou odvětvovat dokonce dříve, než klad Asgard.|group="pozn."}} [1098] => |2=[[Korarchaeota]] [1099] => }} [1100] => |popisek2=[[Asgard (archea)|Asgard]] [1101] => |2={{klad [1102] => |1={{klad [1103] => |1=Borrarchaeota [1104] => |2={{klad [1105] => |1={{klad [1106] => |1=Helarchaeota [1107] => |2=[[Lokiarchaeota]] [1108] => }} [1109] => |2={{klad [1110] => |1={{klad [1111] => |1=Thorarchaeota [1112] => |2=Hermodarchaeota [1113] => |3=Sifarchaeota [1114] => }} [1115] => |2={{klad [1116] => |1=Odinarchaeota [1117] => |2=Baldarchaeota [1118] => }} [1119] => }} [1120] => }} [1121] => }} [1122] => |2={{klad [1123] => |1={{klad [1124] => |1=Wukongarchaeota [1125] => |2={{klad [1126] => |1=Hodarchaeota [1127] => |2={{klad [1128] => |1=Gerdarchaeota [1129] => |2={{klad [1130] => |1=Kariarchaeota [1131] => |2=Heimdallarchaeota [1132] => }} [1133] => }} [1134] => }} [1135] => }} [1136] => |popisek2='''[[Eukaryota]]''' [1137] => |2=[[Klasifikace eukaryot#Fylogenetické stromy|►]] [1138] => }} [1139] => }} [1140] => }} [1141] => }} [1142] => }} [1143] => }} [1144] => }} [1145] => [1146] => ==== Hypotéza bazálních DPANN ==== [1147] => U některých z častěji uváděných podob fylogenetického stromu, podporovaných fylogenetickými studiemi z posledních let, se klad DPANN odvětvuje bazálněji, buď uvnitř euryarchaeot (v tom případě [[polyfyletismus|polyfyletických]]), nebo úplně u kořene jako nejbazálnější větev ještě před (potenciálně parafyletickými, ale možná i [[monofyletismus|přirozenými]]) euryarcheoty;{{Citace elektronického periodika [1149] => | příjmení = Williams [1150] => | jméno = Tom A. [1151] => | příjmení2 = Szöllősi [1152] => | jméno2 = Gergely J. [1153] => | příjmení3 = Spang [1154] => | jméno3 = Anja [1155] => | příjmení4 = Foster [1156] => | jméno4 = Peter G. [1157] => | příjmení5 = Heaps [1158] => | jméno5 = Sarah E. [1159] => | příjmení6 = Boussau [1160] => | jméno6 = Bastien [1161] => | příjmení7 = Ettema [1162] => | jméno7 = Thijs J. G. [1163] => | spoluautoři = EMBLEY, T. Martin. [1164] => | titul = Integrative modeling of gene and genome evolution roots the archaeal tree of life [1165] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [1166] => | rok vydání = 2017 [1167] => | měsíc vydání = červen [1168] => | den vydání = 6 [1169] => | ročník = 114 [1170] => | typ ročníku = svazek [1171] => | číslo = 23 [1172] => | strany = E4602-E4611 [1173] => | url = http://www.pnas.org/content/114/23/E4602.long [1174] => | issn = 1091-6490 [1175] => | doi = 10.1073/pnas.1618463114 [1176] => | pmid = 28533395 [1177] => | jazyk = anglicky [1178] => | datum přístupu = 2018-07-23 [1179] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180724002328/http://www.pnas.org/content/114/23/E4602.long [1180] => | datum archivace = 2018-07-24 [1181] => }} nelze vyloučit ani parafyletičnost DPANN, tedy postupné odvětvování jednotlivých dílčích skupin. Tuto hypotézu zkráceně ukazuje následující schéma (hlavní klady zjednodušeny): [1182] => {{klad [1183] => |popisek1=◄'''[[Bakterie|Bacteria]]'''    [[Neomura]] [1184] => |1={{klad [1185] => |popisek1=(? [[parafyletismus|parafyl.]]) [1186] => |1=klad DPANN (+ Hydrothermarchaeota) [1187] => |2={{klad [1188] => |popisek1=(? [[parafyletismus|parafyl.]]) [1189] => |1=Euryarchaeota [1190] => |2={{klad [1191] => |1=klad TACK [1192] => |2={{klad [1193] => |popisek1=(parafyl.) [1194] => |1=archea kladu [[Asgard (archea)|Asgard]] [1195] => |popisek2='''[[Eukaryota]]''' [1196] => |2=[[Klasifikace eukaryot#Fylogenetické stromy|►]] [1197] => }} [1198] => }} [1199] => }} [1200] => }} [1201] => }} [1202] => [1203] => ==== Jiné hypotézy ==== [1204] => Některé aktuální studie pak i nadále podporují doménu Archaea jakožto přirozený klad sesterský k eukaryotům, nevyhnuly se však zpochybňující kritice.{{Citace elektronického periodika [1205] => | příjmení = Spang [1206] => | jméno = Anja [1207] => | příjmení2 = Eme [1208] => | jméno2 = Laura [1209] => | příjmení3 = Saw [1210] => | jméno3 = Jimmy H. [1211] => | příjmení4 = Caceres [1212] => | jméno4 = Eva F. [1213] => | příjmení5 = Zaremba-Niedzwiedzka [1214] => | jméno5 = Katarzyna [1215] => | příjmení6 = Lombard [1216] => | jméno6 = Jonathan [1217] => | příjmení7 = Guy [1218] => | jméno7 = Lionel [1219] => | spoluautoři = ETTEMA, Thijs J. G. [1220] => | titul = Asgard archaea are the closest prokaryotic relatives of eukaryotes [1221] => | periodikum = PLoS Genetics [1222] => | rok vydání = 2018 [1223] => | měsíc vydání = březen [1224] => | den vydání = 29 [1225] => | ročník = 14 [1226] => | typ ročníku = svazek [1227] => | číslo = 3: e1007080 [1228] => | strany = 1–4 [1229] => | url = http://journals.plos.org/plosgenetics/article?id=10.1371/journal.pgen.1007080 [1230] => | dostupnost2 = [1231] => | url2 = [1232] => | issn = 1553-7404 [1233] => | doi = 10.1371/journal.pgen.1007080 [1234] => | pmid = 29596421 [1235] => | jazyk = anglicky [1236] => }} Fylogenetické studie zaměřené na klad Asgard i nadále ukazují, že tuto hypotézu nelza považovat za spolehlivě vyloučenou. V takovém případě by měl klad TACK bazálnější postavení než Euryarchaeota a DPANN. [1237] => [1238] => == Stavba == [1239] => {{viz též|prokaryotická buňka}} [1240] => === Velikost a tvar buněk === [1241] => Velikost individuální archeální buňky se pohybuje od 0,1 [[Mikrometr|μm]] do více než 15 μm v průměru a existují buňky velmi odlišných tvarů – [[koky|kokovité]], [[tyčinky (bakterie)|tyčinkovité]], spirálovité i ploché. Rod ''[[Sulfolobus]]'' se vyznačuje atypickými nepravidelnými buňkami s množstvím laloků, ''[[Thermofilum]]'' má buňky jehlovitého tvaru, ''[[Thermoproteus]]'' a ''[[Pyrobaculum]]'' mají tvar téměř [[obdélník]]ovitý.{{citace elektronické monografie | autor = Barns, Sue and Burggraf, Siegfried. | rok = 1997 | url = http://tolweb.org/Crenarchaeota/9 | titul = Crenarchaeota, The Tree of Life Web Project | datum přístupu = 2008-07-28 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120502154306/http://tolweb.org/Crenarchaeota/9 | datum archivace = 2012-05-02 | nedostupné = ano }} ''[[Haloquadratum]]'' je dokonce plochý a čtvercový.{{citace periodika |autor=Walsby, A. E. |rok=1980 |titul=A square bacterium |periodikum=Nature |ročník=283 |číslo=5742 |strany=69–71 | doi=10.1038/283069a0}} Na vzniku těchto neobvyklých tvarů se pravděpodobně podílí buněčná stěna a [[cytoskelet]], který je u archeí ještě málo prozkoumaný.{{citace periodika |autor=Hixon W. G., Searcy D. G. |titul=Cytoskeleton in the archaebacterium Thermoplasma acidophilum? Viscosity increase in soluble extracts |periodikum=BioSystems |ročník=29 |číslo=2–3 |strany=151–60 |rok=1993 | pmid=8374067 | doi=10.1016/0303-2647(93)90091-P}} [1242] => [1243] => Některá archea tvoří agregáty či vlákna skládající se z více buněk. Tato uskupení mohou dosahovat délky až 200 μm a mohou být důležitými členy kompaktních mikrobiálních společenstev ([[biofilm]]).{{citace periodika |autor=Hall-Stoodley L., Costerton J. W., Stoodley P. |titul=Bacterial biofilms: from the natural environment to infectious diseases |periodikum=Nat. Rev. Microbiol. |ročník=2 |číslo=2 |strany=95–108 |rok=2004 | pmid=15040259 | doi=10.1038/nrmicro821}} Zajímavé mnohobuněčné kolonie vytvářejí archea rodu ''[[Pyrodictium]]'', jejichž buňky vypadají jako dlouhé tenké trubičky, z nichž vzniká jediná hustá kolonie.{{citace periodika |autor=Nickell S., Hegerl R., Baumeister W., Rachel R. |titul=Pyrodictium cannulae enter the periplasmic space but do not enter the cytoplasm, as revealed by cryo-electron tomography |periodikum=J. Struct. Biol. |ročník=141 |číslo=1 |strany=34–42 |rok=2003 | pmid=12576018 | url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1047847702005816 | doi=10.1016/S1047-8477(02)00581-6}} Extrémním případem agregace však nesporně je ''[[Thermococcus coalescens]]'', u níž dochází až k úplné fúzi buněk za vzniku jediné buňky značné velikosti.{{citace periodika |autor=Kuwabara T., Minaba M., Iwayama Y., ''et al'' |titul=Thermococcus coalescens sp. nov., a cell-fusing hyperthermophilic archaeon from Suiyo Seamount |periodikum=Int. J. Syst. Evol. Microbiol. |ročník=55 |číslo=Pt 6 |strany=2507–14 |rok=2005 |měsíc=November |pmid=16280518 |doi=10.1099/ijs.0.63432-0 |url=http://ijs.sgmjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16280518 }}{{Nedostupný zdroj}} [1244] => [1245] => === Struktury na povrchu buněk === [1246] => [[Soubor:Archaea membrane.svg|náhled|vpravo|300px|Struktury na membráně archeí. '''Nahoře''' fosfolipid archeí – (1) [[isopren]]ový řetězec, (2) [[Ethery|etherová vazba]], (3) L-[[glycerol]], (4) [[Fosforečnany|fosfátová]] skupina. '''Uprostřed''' bakteriální a eukaryotní fosfolipid - (5) [[mastná kyselina]], (6) [[Estery|esterová vazba]], (7) D-glycerol, (8) fosfátová skupina. '''Dole''' (9) [[lipidová dvouvrstva]] bakterií a eukaryot, (10) lipidová jednovrstva některých archeí]] [1247] => [1248] => Struktury na povrchu buněk archeí mohou připomínat bakterie. Také archea totiž mají [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránu]] a kolem ní [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]]. Strukturálně se podobají [[grampozitivní bakterie|grampozitivním bakteriím]], jelikož mají jedinou plazmatickou membránu i buněčnou stěnu a postrádají [[periplazmatický prostor]]. Výjimkou z pravidla je archeon rodu ''[[Ignicoccus]]'', který periplazmatický prostor má, a ten navíc obsahuje [[Vezikul|membránové váčky]] (vezikuly) a je uzavřen vnější membránou.{{citace periodika |autor=Rachel R., Wyschkony I., Riehl S., Huber H. |titul=The ultrastructure of Ignicoccus: evidence for a novel outer membrane and for intracellular vesicle budding in an archaeon |periodikum=Archaea |ročník=1 |číslo=1 |strany=9–18 |rok=2002 |měsíc=March |pmid=15803654 |url=http://archaea.ws/archive/freetext/1-9.pdf |příjmení= |jméno= |datum přístupu=25-05-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090224225629/http://archaea.ws/archive/freetext/1-9.pdf |datum archivace=24-02-2009 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://archaea.ws/archive/freetext/1-9.pdf |date=20090224225629 }} [1249] => [1250] => Chemická stavba archeálních membrán je na rozdíl od jejich obecné struktury poměrně unikátní a liší se od membrán ostatních forem života, tedy [[bakterie|bakterií]] a [[eukaryota|eukaryot]]. U všech tří skupin se sice buněčné membrány skládají z [[fosfolipid]]ů, které se skládají z hydrofilní a hydrofobní části, ale fosfolipidy archeí jsou v několika směrech neobvyklé. Za prvé, zatímco fosfolipidy archeí jsou složeny z glycerol-[[Ethery|etherlipidů]], bakterie a eukaryota mají v membráně především glycerol-[[Estery|esterlipidy]].{{citace periodika |autor=De Rosa M., Gambacorta A., Gliozzi A. |titul=Structure, biosynthesis, and physicochemical properties of archaebacterial lipids |periodikum=Microbiol. Rev. |ročník=50 |číslo=1 |strany=70–80 |rok=1986 | pmid=3083222 | url=http://mmbr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=3083222}} [[Ethery|Etherové vazby]] archeí jsou stabilnější, což může přispívat ke skutečnosti, že archea jsou schopna žít v extrémních teplotách a v [[Kyseliny|kyselých]] i [[Zásady (chemie)|zásaditých]] prostředích.{{citace periodika |autor=Albers S. V., van de Vossenberg J. L., Driessen A. J., Konings W. N. |titul=Adaptations of the archaeal cell membrane to heat stress |periodikum=Front. Biosci. |ročník=5 |číslo= |strany=D813–20 |rok=2000 |měsíc=září | pmid=10966867 | url=http://www.bioscience.org/2000/v5/d/albers/list.htm}} Také lipidové „ocásky“ vykazují odlišnosti, u archeí jsou tvořeny především [[isopren]]em,{{citace periodika |autor=Damsté J. S., Schouten S., Hopmans E. C., van Duin A. C., Geenevasen J. A. |titul=Crenarchaeol: the characteristic core glycerol dibiphytanyl glycerol tetraether membrane lipid of cosmopolitan pelagic crenarchaeota |periodikum=J. Lipid Res. |ročník=43 |číslo=10 |strany=1641–51 |rok=2002 |měsíc=October | pmid=12364548 | url=http://www.jlr.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=12364548}} u ostatních organismů jsou hlavní chemickou složkou [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]]. Isopreny jsou větvené a opět stabilnější za vyšších teplot.{{citace periodika |autor=Koga Y., Morii H. |titul=Recent advances in structural research on ether lipids from archaea including comparative and physiological aspects |periodikum=Biosci. Biotechnol. Biochem. |ročník=69 |číslo=11 |strany=2019–34 |rok=2005 |měsíc=November |pmid=16306681 |url=http://www.jstage.jst.go.jp/article/bbb/69/11/2019/_pdf |příjmení= |jméno= |datum přístupu=25-05-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081231032123/http://www.jstage.jst.go.jp/article/bbb/69/11/2019/_pdf |datum archivace=31-12-2008 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.jstage.jst.go.jp/article/bbb/69/11/2019/_pdf |date=20081231032123 }} Archea se liší i samotným typem glycerolu: archea mají jiný prostorový [[Izomerie|izomer]] (tzv. [[Chiralita|enantiomer]]) této molekuly než ostatní organismy. Ten má mírně odlišné chemické vlastnosti a z této skutečnosti se dá usuzovat na odlišný enzymový aparát v porovnání s ostatními doménami života.{{citace periodika |autor=Koga Y., Morii H. |titul=Biosynthesis of ether-type polar lipids in archaea and evolutionary considerations |periodikum=Microbiol. Mol. Biol. Rev. |ročník=71 |číslo=1 |strany=97–120 |rok=2007 | pmid=17347520 | url=http://mmbr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=17347520 | doi =10.1128/MMBR.00033-06}} U některých archeí se namísto běžné fosfolipidové dvouvrstvy vyskytuje jen jednovrstvá membrána. Na takto stavěné membráně jsou ocásky fosfolipidových molekul přiloženy k sobě, čímž v podstatě vzniká jediná molekula s dvěma polárními konci. Archea s tímto typem membrány jsou zřejmě odolnější k nepřízni životního prostředí.{{citace periodika |autor=Hanford M. J., Peeples T. L. |titul=Archaeal tetraether lipids: unique structures and applications |periodikum=Appl. Biochem. Biotechnol. |ročník=97 |číslo=1 |strany=45–62 |rok=2002 |měsíc=January | pmid=11900115}} Konkrétně je například [[acidofil]]ní archea rodu ''[[Ferroplasma]]'' schopna odolávat nízkému [[pH]].{{citace periodika |autor=Macalady J. L., Vestling M. M., Baumler D., Boekelheide N., Kaspar C. W., Banfield J. F. |titul=Tetraether-linked membrane monolayers in Ferroplasma spp: a key to survival in acid |periodikum=Extremophiles |ročník=8 |číslo=5 |strany=411–9 |rok=2004 |měsíc=October | pmid=15258835}} [1251] => [1252] => Většina archeí má kolem své cytoplazmatické membrány rovněž [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]], která však není tvořená [[peptidoglykan]]em. Výjimkou jsou rody ''[[Thermoplasma]]'' a ''Ferroplasma'', jež ji nemají vůbec.{{citace periodika |autor=Golyshina O. V., Pivovarova T. A., Karavaiko G. I., ''et al'' |titul=Ferroplasma acidiphilum gen. nov., sp. nov., an acidophilic, autotrophic, ferrous-iron-oxidizing, cell-wall-lacking, mesophilic member of the Ferroplasmaceae fam. nov., comprising a distinct lineage of the Archaea |periodikum=Int. J. Syst. Evol. Microbiol. |ročník=50 Pt 3 |strany=997–1006 |rok=2000 |měsíc=May |pmid=10843038 |url=https://www.researchgate.net/publication/284181181_Ferroplasma_acidiphilum_gen_nov_sp_nov_an_acidophilic_autotrophic_ferrous-iron-oxidizing_cell-wall-lacking_mesophilic_member_of_the_Ferroplasmaceae_fam_nov_comprising_a_distinct_lineage_of_the_Archaea}} Mnohá archea mají ve stěně tzv. [[S-vrstva|S-vrstvu]], tvořenou povrchovými proteiny.{{citace periodika |autor=Sára M., Sleytr U. B. |titul=S-Layer proteins |periodikum=J. Bacteriol. |ročník=182 |číslo=4 |strany=859–68 |rok=2000 | pmid=10648507 | url=http://jb.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10648507 | doi=10.1128/JB.182.4.859-868.2000}} Tato vrstva zajišťuje ochranu před chemickými i mechanickými vlivy. Specifickou buněčnou stěnu mají archea řádu [[Methanobacteriales]], u nichž je základním stavebním prvkem [[pseudopeptidoglykan]].{{citace periodika |autors=Kandler, O.; König, H. |rok=1998 |titul=Cell wall polymers in Archaea (Archaebacteria) |periodikum=Cellular and Molecular Life Sciences (CMLS) |ročník=54 |číslo=4 |strany=305–308 |doi=10.1007/s000180050156 |url=http://www.springerlink.com/index/PXMTKQ8WH8X650ED.pdf }}{{Nedostupný zdroj}} [1253] => [1254] => Archea mají poměrně často také [[bičík]]. Ten pracuje na podobném principu jako bičík bakteriální, tzn. díky rotaci struktury na bázi bičíku, poháněné [[protonový gradient|protonovým gradientem]]. Přesto vykazuje archeální bičík odlišnosti ve stavbě a vývoji.{{citace periodika |autor=Thomas N. A., Bardy S. L., Jarrell K. F. |titul=The archaeal flagellum: a different kind of prokaryotic motility structure |periodikum=FEMS Microbiol. Rev. |ročník=25 |číslo=2 |strany=147–74 |rok=2001 | pmid=11250034 | doi=10.1111/j.1574-6976.2001.tb00575.x}} Bakteriální bičík se totiž pravděpodobně vyvinul ze [[sekreční systém|sekrečního systému typu III]], zatímco archeální má podle nedávné studie svůj prapůvod spíše v určitém typu bakteriálního [[pilus]]u.{{citace periodika |autor=Ng S. Y., Chaban B., Jarrell K. F. |titul=Archaeal flagella, bacterial flagella and type IV pili: a comparison of genes and posttranslational modifications |periodikum=J. Mol. Microbiol. Biotechnol. |ročník=11 |číslo=3–5 |strany=167–91 |rok=2006 | pmid=16983194 | doi=10.1159/000094053}} Zajímavostí je, že u bakterií přirůstá bičík do délky na konci, kdežto u archeí dochází k prodlužování bičíku na bázi.{{citace periodika |autor=Bardy S. L., Ng S. Y., Jarrell K. F. |titul=Prokaryotic motility structures |periodikum=Microbiology (Reading, Engl.) |ročník=149 |číslo=Pt 2 |strany=295–304 |rok=2003 |měsíc=February | pmid=12624192 | url=http://mic.sgmjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=12624192 | doi=10.1099/mic.0.25948-0}} [1255] => [1256] => === Protoplast === [1257] => Stavbou svého [[protoplast]]u (obsahu buněk) jsou archea výrazně srovnatelná s bakteriemi. To je také řadí mezi organismy prokaryotického typu. Neobsahují totiž žádné [[buněčná membrána|membránou]] obalené [[organela|organely]], přesto se samozřejmě některé struktury v [[Cytoplazma|cytosolu]] vyskytují. Zásadní funkci v [[Proteosyntéza|syntéze proteinů]] zaujímají [[ribozom]]y, drobné struktury složené z [[rRNA]] a proteinů. Ribozomy jsou u archeí i bakterií menší než u eukaryot a na základě tzv. [[sedimentační koeficient|sedimentačního koeficientu]] se označuje jejich malá podjednotka za 30[[Svedberg|S]] a velká za 50S. Sedimentační koeficient celého prokaryotického ribozomu je pak 70S.{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}} Další podstatnou součástí protoplastu je [[DNA]] uspořádaná v [[nukleoid]]u a v [[plazmid]]ech (viz kapitola [[Archea#Genetika|genetika]]). [1258] => [1259] => == Metabolismus == [1260] => [[Soubor:Bacteriorhodopsin.png|náhled|vlevo|Model [[bakteriorodopsin]]u z archea ''[[Halobacterium salinarum]]''
(skutečná velikost: 3,6 × 5,6 [[Metr|nm]])]] [1261] => [1262] => Spektrum [[metabolismus|metabolických]] pochodů je u archeí pestré, dokáží používat mnoho různých zdrojů energie. [[Chemotrofie|Chemotrofní]] archea využívají k získávání energie buď anorganických ([[litotrofie|litotrofové]]) nebo organických sloučenin ([[organotrofie|organotrofové]]), oproti tomu [[fototrofie|fototrofové]] využívají energie slunečního záření. Mnoho základních metabolických drah je však velmi podobných těm, jež jsou známy u jiných forem života. Důležité je [[buněčné dýchání]]. [[Glykolýza]] (rozklad cukrů) je například mírně modifikována, ale princip zůstává stejný. Také [[citrátový cyklus|Krebsův cyklus]] je u mnoha archeí stejný jako u ostatních domén.{{citace periodika |autor=Zillig W. |titul=Comparative biochemistry of Archaea and Bacteria |periodikum=Curr. Opin. Genet. Dev. |ročník=1 |číslo=4 |strany=544–51 |rok=1991 |měsíc=December | pmid=1822288}} Tyto podobnosti pravděpodobně odráží ranou evoluci života jako takového a existenci [[Poslední univerzální společný předek|společného předka]] živých organismů.{{citace periodika |autor=Romano A., Conway T. |titul=Evolution of carbohydrate metabolic pathways |periodikum=Res Microbiol |ročník=147 |číslo=6–7 |strany=448–55 |rok=1996 | pmid=9084754 | doi=10.1016/0923-2508(96)83998-2}} [1263] => [1264] => První možností jsou anorganické látky ([[síra]], [[amoniak]]), které slouží jako zdroj energie u tzv. [[litotrofie|litotrofů]], včetně [[nitrifikace|nitrifikačních]], [[metanogen]]ních druhů a [[anaerobní]]ch archeí, jež oxidují [[Methan|metan]].{{citace periodika |autor=Valentine D. L. |titul=Adaptations to energy stress dictate the ecology and evolution of the Archaea |periodikum=Nat. Rev. Microbiol. |ročník=5 |číslo=4 |strany=316–23 |rok=2007 | pmid=17334387 | doi=10.1038/nrmicro1619}} Metanogeni patří zejména do skupiny [[Euryarchaeota]] a vyznačují se specifickým typem metabolismu, při němž vzniká [[Methan|metan]]. Tento proces se odehrává například ve vhodných podmínkách v bažinaté půdě. Metanogeneze je pravděpodobně velmi starým způsobem získávání energie.{{citace periodika |autor=Koch A. |titul=How did bacteria come to be? |periodikum=Adv Microb Physiol |ročník=40 |strany=353–99 |rok=1998 | pmid=9889982}} Akceptorem elektronů je v tomto případě [[oxid uhličitý]] a pomocí unikátních [[koenzym]]ů ([[koenzym M|koenzym M]], [[metanofuran]]) je oxidován [[vodík]].{{citace periodika |autor=DiMarco A. A., Bobik T. A., Wolfe R. S. |titul=Unusual coenzymes of methanogenesis |url=https://archive.org/details/sim_annual-review-of-biochemistry_1990_59/page/355 |periodikum=Annu. Rev. Biochem. |ročník=59 |strany=355–94 |rok=1990 | pmid=2115763 | doi=10.1146/annurev.bi.59.070190.002035}} Akceptorem elektronů však nemusí být jen oxid uhličitý, nýbrž také [[alkoholy]], [[kyselina octová]] či [[kyselina mravenčí|mravenčí]]. Mnohé z těchto reakcí probíhají u druhů [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] některých živočichů. U [[acetotrofie|acetotrofních]] archeí z řádu [[Methanosarcinales]] dokonce probíhá přímo rozklad kyseliny octové na metan a oxid uhličitý (za vzniku [[bioplyn]]u).{{citace periodika |autor=Klocke M., Nettmann E., Bergmann I, ''et al'' |titul=Characterization of the methanogenic Archaea within two-phase biogas reactor systems operated with plant biomass |periodikum=Syst. Appl. Microbiol. |rok=2008 |měsíc=May | pmid=18501543 | doi=10.1016/j.syapm.2008.02.003}} Zajímavou skupinou jsou archea, které fixují uhlík ([[autotrofie]]), a to pomocí energie z anorganických látek. [1265] => [1266] => Jiným typem metabolismu archeí je [[fototrofie]], při níž se k získávání energie využívá [[Sluneční energie|sluneční záření]]. Tento proces je však vždy tzv. anoxygenní, tedy na rozdíl od [[fotosyntéza|fotosyntézy]] u něj nevzniká kyslík.{{citace periodika |autor=Schäfer G., Engelhard M., Müller V. |titul=Bioenergetics of the Archaea |periodikum=Microbiol. Mol. Biol. Rev. |ročník=63 |číslo=3 |strany=570–620 |rok=1999 |měsíc=September | pmid=10477309 |pmc=103747 | url=http://mmbr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10477309}} V doméně archea nejsou známy žádné pravé fotosyntetizující organismy, které by nejen přeměňovaly sluneční energii na energii chemickou, ale rovněž ji využívaly k fixaci uhlíku, a tím ji ukládaly pro pozdější použití.{{citace periodika |autor=Bryant D. A., Frigaard N. U. |titul=Prokaryotic photosynthesis and phototrophy illuminated |periodikum=Trends Microbiol. |ročník=14 |číslo=11 |strany=488–96 |rok=2006 |měsíc=November | pmid=16997562 | doi=10.1016/j.tim.2006.09.001}} Fototrofní archea pomocí světla vyrábějí makroergické sloučeniny (s vysokým obsahem naakumulované energie), jako je [[adenosintrifosfát|ATP]], určené k okamžité spotřebě. U archeí z třídy [[Halobacteria]] probíhá klasická [[fotofosforylace]], tedy transport iontů přes buněčnou membránu za účelem výroby ATP. Jako přenašeče slouží například [[bakteriorodopsin]] a [[halorodopsin]]. [1267] => [1268] => == Genetika == [1269] => [[Genom|Genetickým materiálem]] archeí je obvykle jediný cirkulární řetězec [[DNA]]. Jeho velikost se pohybuje od 5 751 492 párů [[nukleová báze|bází]] u druhu ''[[Methanosarcina acetivorans]]'',{{Citace periodika| doi = 11932238| issn = 1088-9051| ročník = 12| číslo = 4| strany = 532–42| autor= Galagan J. E., ''et al'' | titul = The genome of M. acetivorans reveals extensive metabolic and physiological diversity| periodikum = Genome Research| rok = 2002| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11932238}} až po pouhých 490 885 párů bází archea ''[[Nanoarchaeum equitans]]''. Genom druhého jmenovaného druhu je jedním z nejmenších známých vůbec (nejmenší doposud známý genom má bakterie ''[[Nasuia deltocephalinicola]]''{{Citace periodika | příjmení = Bennett | jméno = GM. | příjmení2 = Moran | jméno2 = NA. | titul = Small, smaller, smallest: the origins and evolution of ancient dual symbioses in a Phloem-feeding insect. | url = https://archive.org/details/pubmed-PMC3787670 | periodikum = Genome Biol Evol | ročník = 5 | číslo = 9 | strany = [https://archive.org/details/pubmed-PMC3787670/page/n0 1675]-88 | měsíc = | rok = 2013 | doi = 10.1093/gbe/evt118 | pmid = 23918810}}) a obsahuje pouze 537 [[gen]]ů kódujících protein.{{citace periodika |autor=Waters E., Hohn M. J., Ahel I., ''et al'' |titul=The genome of Nanoarchaeum equitans: insights into early archaeal evolution and derived parasitism |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=100 |číslo=22 |strany=12984–8 |rok=2003 | pmid=14566062 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=14566062 [1270] => | doi =10.1073/pnas.1735403100}} Dalším nositelem genetické informace jsou [[plazmid]]y. Mohou být [[Horizontální přenos genetické informace|horizontálně]] šířeny procesem obdobným [[konjugace (biologie)|konjugaci bakterií]].{{citace periodika |autor=Schleper C., Holz I., Janekovic D., Murphy J., Zillig W. |titul=A multicopy plasmid of the extremely thermophilic archaeon Sulfolobus effects its transfer to recipients by mating |periodikum=J. Bacteriol. |ročník=177 |číslo=15 |strany=4417–26 |rok=1995 |pmid=7635827 |url=http://jb.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=7635827 |datum přístupu=2008-07-28 |url archivu=https://archive.today/20120529013258/http://jb.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=7635827 |datum archivace=2012-05-29 |nedostupné=ano }}{{citace monografie |autor=Sota M.; Top E. M. |rok=2008 | kapitola=Horizontal Gene Transfer Mediated by Plasmids |titul=Plasmids: Current Research and Future Trends |vydavatel=Caister Academic Press| url=http://www.horizonpress.com/pla| isbn=978-1-904455-35-6}} [1271] => [1272] => Archea mají v porovnání s ostatními doménami života značně odlišný genom (posloupnost bází). Udává se, že až 15 % proteinů kódovaných u archeí je pro ně zcela unikátních a nevyskytuje se u bakterií ani eukaryot. Není zatím známa funkce většiny těchto genů,{{citace periodika |autor=Graham D. E., Overbeek R, Olsen GJ, Woese CR |titul=An archaeal genomic signature |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=97 |číslo=7 |strany=3304–8 |rok=2000 | pmid=10716711 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10716711 | doi =10.1073/pnas.050564797}} jen o několika z nich se ví, že se účastní procesu [[metanogen]]eze. Naopak je známo množství genů, které jsou společné všem třem doménám života — ty se účastní zejména [[transkripce (DNA)|transkripce]], [[translace (biologie)|translace]] a metabolismu [[nukleotid]]ů. Dále je známo, že u archeí se geny podobné funkce na řetězci DNA vyskytují blízko u sebe.{{citace periodika |autor=Gaasterland T. |titul=Archaeal genomics |periodikum=Curr. Opin. Microbiol. |ročník=2 |číslo=5 |strany=542–7 |rok=1999 | pmid=10508726 | doi=10.1016/S1369-5274(99)00014-4}} [1273] => [1274] => Procesy transkripce a translace jsou obecně příbuznější těm, které probíhají u eukaryot, než jejich bakteriálním obdobám. Patrná je zejména vzájemná podobnost eukaryotické a archeální [[RNA polymeráza|RNA polymerázy]] a [[ribozom]]ů těchto skupin.{{citace periodika |autor=Allers T., Mevarech M. |titul=Archaeal genetics - the third way |periodikum=Nat. Rev. Genet. |ročník=6 |číslo=1 |strany=58–73 |rok=2005 | pmid=15630422 | doi=10.1038/nrg1504}} Archeální RNA polymeráza má podobné uspořádání [[transkripční faktor|hlavních transkripčních faktorů]], které řídí vazbu polymerázy na [[Promotor (genetika)|promotor]], jako mají eukaryota. Na druhou stranu mnohé jiné transkripční faktory připomínají spíše bakterie.{{citace periodika |autor=Aravind L., Koonin E. V. |titul=DNA-binding proteins and evolution of transcription regulation in the archaea |periodikum=Nucleic Acids Res. |ročník=27 |číslo=23 |strany=4658–70 |rok=1999 | pmid=10556324 | url=http://nar.oxfordjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10556324 | doi=10.1093/nar/27.23.4658}} [[Posttranskripční modifikace]] sice probíhají, ale vzhledem k tomu, že většina genů neobsahuje [[intron]]y, jsou mnohem jednodušší než u eukaryot. Introny se však vyskytují u genů kódujících archeální [[tRNA]] a [[rRNA]].{{citace periodika |autor=Lykke-Andersen J., Aagaard C., Semionenkov M., Garrett R. A. |titul=Archaeal introns: splicing, intercellular mobility and evolution |periodikum=Trends Biochem. Sci. |ročník=22 |číslo=9 |strany=326–31 |rok=1997 |měsíc=September | pmid=9301331}} a vzácně u několika genů kódujících protein.{{citace periodika |autor=Watanabe Y., Yokobori S., Inaba T., ''et al'' |titul=Introns in protein-coding genes in Archaea |periodikum=FEBS Lett. |ročník=510 |číslo=1–2 |strany=27–30 |rok=2002 |měsíc=January | pmid=11755525}}{{citace periodika |autor=Yoshinari S., Itoh T., Hallam S. J., ''et al'' |titul=Archaeal pre-mRNA splicing: a connection to hetero-oligomeric splicing endonuclease |periodikum=Biochem. Biophys. Res. Commun. |ročník=346 |číslo=3 |strany=1024–32 |rok=2006 |měsíc=August | pmid=16781672 | doi=10.1016/j.bbrc.2006.06.011}} [1275] => [1276] => [1277] => == Rozmnožování == [1278] => Archea se rozmnožují výhradně [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]], a to [[binární dělení|binárním dělením]], [[Fragmentace (biologie)|fragmentací]] či [[pučení]]m. Všichni potomci jednoho archea mají tedy víceméně stejný genetický materiál ([[meióza]] neprobíhá).{{citace monografie |titul=Bergey’s Manual® of Systematic Bacteriology |url=https://archive.org/details/bergeysmanualsys00garr_790 | příjmení=Krieg | jméno=Noel |rok=2005 |vydavatel=Springer | místo=USA | isbn=978-0-387-24143-2 |strany=[https://archive.org/details/bergeysmanualsys00garr_790/page/n44 21]–6}} Buněčné dělení u archeí následuje jako jedna z fází [[buněčný cyklus|buněčného cyklu]] poté, co se replikuje DNA a oddělí se dceřiné „chromozomy“.{{citace periodika |autor=Bernander R. |titul=Archaea and the cell cycle |periodikum=Mol. Microbiol. |ročník=29 |číslo=4 |strany=955–61 |rok=1998 | pmid=9767564 | doi=10.1046/j.1365-2958.1998.00956.x}} Detaily buněčného cyklu jsou na základě studií rodu ''[[Sulfolobus]]'' podobné jak bakteriálním, tak eukaryotním obdobám. Ve srovnání s bakteriemi, u nichž replikace probíhá jen z jednoho místa, u archeí je těchto tzv. [[replikační počátek|replikačního počátků]] zpravidla více. Také příslušné [[DNA polymeráza|DNA polymerázy]] jsou podobné spíše eukaryotním DNA polymerázám.{{citace periodika |autor=Kelman L. M., Kelman Z |titul=Multiple origins of replication in archaea |url=https://archive.org/details/sim_trends-in-microbiology_2004-09_12_9/page/399 |periodikum=Trends Microbiol. |ročník=12 |číslo=9 |strany=399–401 |rok=2004 | pmid=153371581 | doi=10.1016/j.tim.2004.07.001}} Na druhou stranu mnohé proteiny řídící buněčné dělení a také stavba [[Septum (cytologie)|septa]] při dělení buněk jsou spíše podobné svým bakteriálním ekvivalentům. [1279] => [1280] => U archeí nebyla objevena tvorba [[spora (bakterie)|spor]] v bakteriologickém slova smyslu.{{citace periodika |autor=Onyenwoke R. U., Brill J. A., Farahi K., Wiegel J. |titul=Sporulation genes in members of the low G+C Gram-type-positive phylogenetic branch ( Firmicutes) |periodikum=Arch. Microbiol. |ročník=182 |číslo=2–3 |strany=182–92 |rok=2004 | pmid=15340788 | doi=10.1007/s00203-004-0696-y}} Přesto některá ''[[Halobacteria|Haloarchaea]]'' střídají několik rozdílných morfologických typů buněk, včetně tlustostěnných struktur, které odolávají vysokému [[osmotický tlak|osmotickému tlaku]] na [[halofil]]ních stanovištích. Ty se však nedají považovat za rozmnožovací útvary.{{citace periodika |autor=Kostrikina N. A., Zvyagintseva I. S., Duda V. I. |titul=Cytological peculiarities of some extremely halophilic soil archaeobacteria |url=https://archive.org/details/sim_archives-of-microbiology_1991-10_156_5/page/344 |periodikum=Arch. Microbiol. |ročník=156 |číslo=5 |strany=344–49 |rok=1991 | doi=10.1007/BF00248708}} [1281] => [1282] => == Ekologie == [1283] => === Stanoviště === [1284] => [[Soubor:Colourful Thermophilic Archaebacteria Stain in Midway Geyser Basin.jpg|náhled|Vrstvy termofilních archeí v [[Yellowstonský národní park|Yellowstonském národním parku]]]] [1285] => Archea jsou adaptována k životu na různých stanovištích a hrají důležitou roli v globálním ekosystému, neboť mimo jiné tvoří až 20 % celkové [[biomasa|biomasy]] na Zemi.{{citace periodika |autor=DeLong E. F., Pace N. R. |titul=Environmental diversity of bacteria and archaea |periodikum=Syst. Biol. |ročník=50 |číslo=4 |strany=470–8 |rok=2001 | pmid=12116647 | doi=10.1080/106351501750435040}} Kdysi byla považována výlučně za obyvatele extrémních stanovišť ([[extrémofil]]ové), dnes je však známo množství [[mezofil]]ních druhů, které žijí například v [[mokřad]]ech, [[odpadní voda|odpadních vodách]], [[oceán]]ech, v [[Půda|půdě]] a na kořenech rostlin.{{Citace periodika | doi = 11233158| issn = 1462-2912| ročník = 2| číslo = 5| strany = 495–505| příjmení = Simon| jméno = H M| spoluautoři = J A Dodsworth, R M Goodman| titul = Crenarchaeota colonize terrestrial plant roots| periodikum = Environmental Microbiology| rok = 2000 | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11233158}} V půdě jsou součástí [[edafon]]u. Ve světovém oceánu jsou archea významnou složkou [[plankton]]u{{citace periodika |autor=Karner M. B., DeLong E. F., Karl D. M. |titul=Archaeal dominance in the mesopelagic zone of the Pacific Ocean |periodikum=Nature |ročník=409 |číslo=6819 |strany=507–10 |rok=2001 | pmid=11206545 | doi=10.1038/35054051}} a mohou zde činit až 40 % veškeré [[mikroorganismus|mikrobiální]] [[biomasa|biomasy]]. Jen malý počet mořských druhů byl však vypěstován v [[čistá kultura (biologie)|čisté kultuře]],{{citace periodika |autor=Giovannoni S. J., Stingl U. |titul=Molecular diversity and ecology of microbial plankton |periodikum=Nature |ročník=427 |číslo=7057 |strany=343–8 |rok=2005 | pmid=16163344 | doi=10.1038/nature04158}} a proto jsou znalosti o ekologické roli archeí v moři jen útržkovité.{{citace periodika |autor=DeLong E. F., Karl D. M. |titul=Genomic perspectives in microbial oceanography |periodikum=Nature |ročník=437 |číslo=7057 |strany=336–42 |rok=2005 |měsíc=September | pmid=16163343 | doi=10.1038/nature04157}} [1286] => [1287] => Extrémofilní archea lze rozdělit do čtyř základních fyziologických skupin: Jsou to [[halofil]]ové (ve slané vodě), [[termofil]]ové (ve vysoké teplotě), [[alkalofil]]ové (v zásaditém prostředí) a [[acidofil]]ové (v kyselém prostředí). Tyto skupiny však dnes již primárně neslouží ke klasifikaci archeí do taxonomických skupin a některá archea lze zařadit do několika těchto skupin zároveň. Halofilní druhy archeí, jako je rod ''[[Halobacterium]]'', žijí v extrémně slaném prostředí (slaná jezera atp.), a to zejména tehdy, přesahuje-li [[salinita]] 20–25 %. Termofilní archea se nejlépe množí v teplotách nad 45 °C, jichž bývá dosaženo např. v horkých [[Termální pramen|vřídlech]], a navíc bývají vyčleňováni [[hypertermofil]]ové, kteří mají optimum v teplotách vyšších než 80 °C.{{citace monografie |titul=Brock Biology of Microorganisms | rok=2006| autor=Madigan M. T., Martino J. M. | vydání=11th ed. |strany=136 |vydavatel=Pearson | isbn=0-13-196893-9}} Archeon jménem [[Strain 121]] se dělí i při teplotách kolem 121 °C,{{citace periodika |autor=Cowen D. A. |titul=The upper temperature of life—where do we draw the line? |url=https://archive.org/details/sim_trends-in-microbiology_2004-02_12_2/page/58 |periodikum=Trends Microbiol. |ročník=12 |číslo=2 |strany=58–60 |rok=2004 |měsíc=February | pmid=15040324}} druh ''[[Methanopyrus|Methanopyrus kandleri]]'' i o jeden stupeň více (122 °C).{{Citace periodika | autor = Takai K, Nakamura K, Toki T, Tsunogai U, Miyazaki M, Miyazaki J, Hirayama H, Nakagawa S, Nunoura T, Horikoshi K | titul = Cell proliferation at 122 °C and isotopically heavy CH4 production by a hyperthermophilic methanogen under high-pressure cultivation | periodikum = Proc Natl Acad Sci USA | rok = 2008 | ročník = 105 | číslo = | strany = 10949–54 | doi = 10.1073/pnas.0712334105}} Existují také [[psychrofil]]ní archea, která vyhledávají velmi nízké teploty, například na dně chladných moří včetně okolí [[Antarktida|Antarktidy]].{{citace periodika | autor = Teske A., Sørensen K. B. |titul=Uncultured archaea in deep marine subsurface sediments: have we caught them all? |periodikum=ISME J |ročník=2 |číslo=1 |strany=3–18 |rok=2008 |měsíc=January | pmid=18180743 | doi=10.1038/ismej.2007.90}}{{citace periodika |autor=López-García P., López-López A., Moreira D., Rodríguez-Valera F. |titul=Diversity of free-living prokaryotes from a deep-sea site at the Antarctic Polar Front |periodikum=FEMS Microbiol. Ecol. |ročník=36 |číslo=2–3 |strany=193–202 |rok=2001 |měsíc=July | pmid=11451524}} Další archea, alkalofilové a acidofilové, rostou v prostředí s extrémním [[pH]].{{citace periodika |autor=Pikuta E. V., Hoover R. B., Tang J. |titul=Microbial extremophiles at the limits of life |periodikum=Crit. Rev. Microbiol. |ročník=33 |číslo=3 |strany=183–209 |rok=2007 | pmid=17653987 | doi=10.1080/10408410701451948}} Jedním z nejvýraznějších příkladů acidofilie je ''[[Picrophilus torridus]]'', který žije v pH 0, tedy v podobném pH, jaké má 1,2[[molární koncentrace|molární]] [[kyselina sírová]].{{citace periodika |autor=Ciaramella M., Napoli A., Rossi M. |titul=Another extreme genome: how to live at pH 0 |url=https://archive.org/details/sim_trends-in-microbiology_2005-02_13_2/page/49 |periodikum=Trends Microbiol. |ročník=13 |číslo=2 |strany=49–51 |rok=2005 |měsíc=February | pmid=15680761 | doi=10.1016/j.tim.2004.12.001}} Na základě těchto vlastností se spekulovalo o existenci [[mimozemský život|mimozemského života]],{{citace periodika |autor = Javaux E. J. |titul=Extreme life on Earth—past, present and possibly beyond |periodikum=Res. Microbiol. |ročník=157 |číslo=1 |strany=37–48 |rok=2006 | pmid=16376523 | doi=10.1016/j.resmic.2005.07.008}} například na Marsu.{{citace periodika |autor=Nealson K. H. |titul=Post-Viking microbiology: new approaches, new data, new insights |periodikum=Orig Life Evol Biosph |ročník=29 |číslo=1 |strany=73–93 |rok=1999 |měsíc=January |pmid=11536899 |url=http://www.kluweronline.com/art.pdf?issn=0169-6149&ročník=29&page=73 |datum přístupu=2022-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529204415/http://www.kluwer.nl/ |datum archivace=2020-05-29 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.kluweronline.com/art.pdf?issn=0169-6149&ro%C4%8Dn%C3%ADk=29&page=73 |date=20200529204415 }} Dokonce se uvažuje o tom, že by mohly mikroorganismy podobného typu být mezi planetami přenášeny [[meteorit]]y.{{citace periodika |autor=Davies P. C. |titul=The transfer of viable microorganisms between planets |periodikum=Ciba Found. Symp. |ročník=202 |strany=304–14; discussion 314–7 |rok=1996 | pmid=9243022}} [1288] => [1289] => === Role v koloběhu živin === [1290] => Archea jsou také významnou součástí [[biogeochemický cyklus|biogeochemických cyklů]] prvků, jako je [[uhlík]], [[dusík]] či [[síra]]. [1291] => [1292] => V [[koloběh dusíku|koloběhu dusíku]] se archea zapojují nejen do rozkladných procesů, které zpravidla dusík z ekosystému odstraňují (například [[denitrifikace]] či [[buněčné dýchání|respirace]] za pomoci [[dusičnany|dusičnanů]]), ale i do procesů, které dusík živým organismům zpřístupňují ([[Biologická fixace dusíku|fixace dusíku]] a [[asimilace (biologie)|asimilace]] dusičnanů).{{citace periodika |autor=Cabello P., Roldán M. D., Moreno-Vivián C. |titul=Nitrate reduction and the nitrogen cycle in archaea |periodikum=Microbiology (Reading, Engl.) |ročník=150 |číslo=Pt 11 |strany=3527–46 |rok=2004 |měsíc=November | pmid=15528644 | doi=10.1099/mic.0.27303-0 | url=http://mic.sgmjournals.org/cgi/content/full/150/11/3527?view=long&pmid=15528644}} V oceánech i v půdě se archea účastní oxidace [[amoniak]]u.{{citace periodika |autor=Francis C. A., Beman J. M., Kuypers M. M. |titul=New processes and players in the nitrogen cycle: the microbial ecology of anaerobic and archaeal ammonia oxidation |periodikum=ISME J |ročník=1 |číslo=1 |strany=19–27 |rok=2007 |měsíc=May | pmid=18043610 | doi=10.1038/ismej.2007.8}}{{citace periodika |autor=Coolen M. J., Abbas B., van Bleijswijk J., ''et al'' |titul=Putative ammonia-oxidizing Crenarchaeota in suboxic waters of the Black Sea: a basin-wide ecological study using 16S ribosomal and functional genes and membrane lipids |periodikum=Environ. Microbiol. |ročník=9 |číslo=4 |strany=1001–16 |rok=2007 |měsíc=April | pmid=17359272 | doi=10.1111/j.1462-2920.2006.01227.x}}{{citace periodika |autor=Leininger S., Urich T., Schloter M., ''et al'' |titul=Archaea predominate among ammonia-oxidizing prokaryotes in soils |periodikum=Nature |ročník=442 |číslo=7104 |strany=806–9 |rok=2006 |měsíc=August | pmid=16915287 | doi=10.1038/nature04983}} Do [[koloběh síry|koloběhu síry]] se zapojují archea, která oxidují sloučeniny síry, a uvolňují ji tak z hornin. Tak se tento prvek stává dostupným jiným organismům. Někdy však mohou archea (jako ''[[Sulfolobus]]'') svými metabolickými pochody ničit životní prostředí tím, že jako odpadní produkt vylučují [[kyselina sírová|kyselinu sírovou]].{{citace periodika |autor=Brock T. D., Gustafson J. |titul=Ferric iron reduction by sulfur- and iron-oxidizing bacteria |periodikum=Appl. Environ. Microbiol. |ročník=32 |číslo=4 |strany=567–71 |rok=1976 |měsíc=October |pmid=825043 |pmc=170307 |url=http://aem.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=825043 }} {{Wayback|url=http://aem.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=825043 |date=20200529204415 }} V [[koloběh uhlíku|koloběhu uhlíku]] jsou zásadní [[metanogen]]i, tedy producenti [[Methan|metanu]]. Schopnost těchto archeí odstraňovat [[vodík]] z organických látek v [[sediment]]ech, [[mokřad]]ech a [[Čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]] je důležitá pro [[Dekompozice|rozklad]] těchto látek.{{citace periodika |autor=Schimel J. |titul=Playing scales in the methane cycle: from microbial ecology to the globe |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=101 |číslo=34 |strany=12400–1 |rok=2004 |měsíc=August | pmid=15314221 |pmc=515073 | doi=10.1073/pnas.0405075101 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=15314221}} Druhou stranou mince je skutečnost, že metan je významný [[Skleníkové plyny|skleníkový plyn]], zodpovědný z 18 % za [[skleníkový efekt]].{{Citace elektronické monografie | titul= EDGAR 3.2 Fast Track 2000 | url= http://www.mnp.nl/edgar/model/v32ft2000edgar/ | datum přístupu= 2008-06-26 | url archivu= https://web.archive.org/web/20080521162831/http://www.mnp.nl/edgar/model/v32ft2000edgar/ | datum archivace= 2008-05-21 | nedostupné= ano }} [1293] => [1294] => === Ekologické vztahy s jinými organismy === [1295] => [[Soubor:Coptotermes formosanus shiraki USGov k8204-7.jpg|náhled|vpravo|150px|Metanogenní archea žijí symbioticky ve střevech [[termiti|termitů]]]] [1296] => [[Soubor:RT8-4 scale.jpg|náhled|200px|vlevo|Archeon rodu ''[[Sulfolobus]]'' infikovaný DNA-virem STSV1
([[elektronový mikroskop]])]] [1297] => Ekologie rozeznává několik druhů ekologických vztahů ([[symbióza|symbiózy]] v širším slova smyslu), a to zejména [[mutualismus]], [[komenzálismus]] a [[parazitismus]]. V současné době věda nezná žádný [[Parazitismus|parazitický]] či [[patogen]]ní druh z domény archea,{{citace periodika |autor=Cavicchioli R., Curmi P., Saunders N., Thomas T. |titul=Pathogenic archaea: do they exist? |periodikum=Bioessays |ročník=25 |číslo=11 |strany=1119–28 |rok=2003 | pmid=14579252 | doi=10.1002/bies.10354}} přestože jeho existence není vyloučena.{{citace periodika |autor=Eckburg P., Lepp P., Relman D. |titul=Archaea and their potential role in human disease |url=https://archive.org/details/sim_infection-and-immunity_2003-02_71_2/page/591 |periodikum=Infect Immun |ročník=71 |číslo=2 |strany=591–6 |rok=2003 | pmid=12540534 | doi=10.1128/IAI.71.2.591-596.2003}} Některé studie dávají do souvislosti přítomnost některých [[metanogen]]ních archeí v ústní mikroflóře a onemocnění [[Parodontitida|paradontózou]].{{citace periodika |autor=Lepp P., Brinig M., Ouverney C., Palm K., Armitage G., Relman D. |titul=Methanogenic Archaea and human periodontal disease |periodikum=Proc Natl Acad Sci U S A |ročník=101 |číslo=16 |strany=6176–81 |rok=2004 | pmid=15067114 | doi=10.1073/pnas.0308766101}}{{citace periodika |autor=Vianna M. E., Conrads G., Gomes B. P., Horz H. P. |titul=Identification and quantification of archaea involved in primary endodontic infections |periodikum=J. Clin. Microbiol. |ročník=44 |číslo=4 |strany=1274–82 |rok=2006 |měsíc=April |pmid=16597851 |pmc=1448633 |doi=10.1128/JCM.44.4.1274-1282.2006 |url=http://jcm.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16597851 |datum přístupu=2008-07-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20191016200314/https://jcm.asm.org/content/44/4/1274.long |datum archivace=2019-10-16 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://jcm.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16597851 |date=20191016200314 }} Také ''[[Nanoarchaeum equitans]]'' může být parazitický, jelikož dokáže žít pouze v buňkách archea ''[[Ignicoccus hospitalis]]''{{citace periodika |autor=Waters E., Hohn M. J., Ahel I., ''et al'' |titul=The genome of Nanoarchaeum equitans: insights into early archaeal evolution and derived parasitism |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=100 |číslo=22 |strany=12984–8 |rok=2003 |měsíc=October | pmid=14566062 |pmc=240731 | doi=10.1073/pnas.1735403100 | url=http://www.pnas.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=14566062}} a pravděpodobně hostiteli neposkytuje žádné výhody.{{citace periodika |autor=Jahn U., Gallenberger M., Paper W., ''et al'' |titul=Nanoarchaeum equitans and Ignicoccus hospitalis: new insights into a unique, intimate association of two archaea |periodikum=J. Bacteriol. |ročník=190 |číslo=5 |strany=1743–50 |rok=2008 |měsíc=March |pmid=18165302 |doi=10.1128/JB.01731-07 |url=http://jb.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=18165302 |datum přístupu=2008-07-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200527120952/https://jb.asm.org/content/190/5/1743.long |datum archivace=2020-05-27 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://jb.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=18165302 |date=20200527120952 }} [1298] => [1299] => Naopak je známo mnoho oboustranně výhodných, tedy mutualistických vztahů. Příkladem jsou vztahy mezi [[prvoci|prvoky]] a metanogenními archei v trávicí soustavě [[přežvýkavec|přežvýkavců]] a [[termiti|termitů]].{{citace periodika |autor=Chaban B., Ng S. Y., Jarrell K. F. |titul=Archaeal habitats—from the extreme to the ordinary |url=https://archive.org/details/sim_canadian-journal-of-microbiology_2006-02_52_2/page/73 |periodikum=Can. J. Microbiol. |ročník=52 |číslo=2 |strany=73–116 |rok=2006 |měsíc=February | pmid=16541146 | doi=10.1139/w05-147}} V těchto anaerobních podmínkách vzniká při rozkladu celulózy symbiotickými prvoky velké množství vodíku, který snižuje efektivitu dalších rozkladných reakcí. Snižování efektivnosti rozkladu zamezují metanogenní archea, která vodík metabolizují. Jedná se tedy o oboustranně výhodný vztah, při němž jeden mikroorganismus tráví odpadní produkty organismu druhého.{{citace periodika |autor=Schink B. |titul=Energetics of syntrophic cooperation in methanogenic degradation |periodikum=Microbiol. Mol. Biol. Rev. |ročník=61 |číslo=2 |strany=262–80 |rok=1997 |měsíc=June | pmid=9184013 |pmc=232610 | url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/picrender.fcgi?artid=232610&blobtype=pdf}} U některých druhů prvoků (např. ''[[Plagiopyla frontata]]'') se dokonce archea usadila přímo v buňce prvoka a zde v organele zvané [[hydrogenozom]] metabolizují vodík na metan.{{citace periodika |autor=Lange, M.; Westermann, P.; Ahring, B.K. |rok=2005 |titul=Archaea in protozoa and metazoa |periodikum=Applied Microbiology and Biotechnology |ročník=66 |číslo=5 |strany=465–474}}{{citace periodika |autor=van Hoek A. H., van Alen T. A., Sprakel V. S., ''et al'' |titul=Multiple acquisition of methanogenic archaeal symbionts by anaerobic ciliates |periodikum=Mol. Biol. Evol. |ročník=17 |číslo=2 |strany=251–8 |rok=2000 |měsíc=February | pmid=10677847 | url=http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10677847}} Nalézána jsou i archea žijící uvnitř mnohobuněčných organismů. Příkladem je archeon ''[[Cenarchaeum symbiosum]]'', které žije uvnitř těla [[houbovci|houbovce]] ''[[Axinella mexicana]]''.{{citace periodika |rok=1996 |titul=A psychrophilic crenarchaeon inhabits a marine sponge: Cenarchaeum symbiosum gen. nov., sp. nov. |periodikum=Proc Natl Acad Sci USA |ročník=93 |číslo=13 |strany=6241–6246 | url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=39006 |autor=Preston, C.M.; Wu, K.Y.; Molinski, T.F.; Delong, E.F. | doi =10.1073/pnas.93.13.6241 | pmid =8692799}} [1300] => [1301] => Je známo i mnoho komenzálických archeí. Příkladem je nejčastější archeon v [[střevní mikroflóra|lidském střevě]], ''[[Methanobrevibacter smithii]]'', který představuje asi desetinu všech prokaryotických organismů ve střevě.{{citace periodika |autor=Eckburg P. B., Bik E. M., Bernstein C. N., ''et al'' |titul=Diversity of the human intestinal microbial flora |periodikum=Science (periodikum) |ročník=308 |číslo=5728 |strany=1635–8 |rok=2005 |měsíc=June | pmid=15831718 |pmc=1395357 | doi=10.1126/science.1110591 | url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15831718}} Není přitom vyloučeno, že tato archea mají mutualistickou povahu a že podobně jako například u termitů pomáhají trávit potravu.{{citace periodika |autor=Samuel B. S., Gordon J. I. |titul=A humanized gnotobiotic mouse model of host-archaeal-bacterial mutualism |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |ročník=103 |číslo=26 |strany=10011–6 |rok=2006 |měsíc=June | pmid=16782812 |pmc=1479766 | doi=10.1073/pnas.0602187103}} Kolonie archeí se nacházejí i na mnoha jiných organismech, jako jsou [[korál]]i{{citace periodika |autor =Wegley, L.; Yu, Y.; Breitbart, M.; Casas, V.; Kline, D.I.; Rohwer, F. |rok =2004 |titul =Coral-associated Archaea |periodikum =Marine Ecology Progress Series |ročník =273 |strany =89–96 |url =http://www.marine.usf.edu/genomics/PDFs%20of%20papers/wegleyetal2004.pdf |příjmení = |jméno = |datum přístupu =24-06-2008 |url archivu =https://web.archive.org/web/20080911074810/http://www.marine.usf.edu/genomics/PDFs%20of%20papers/wegleyetal2004.pdf |datum archivace =11-09-2008 |nedostupné =ano }} {{Wayback|url=http://www.marine.usf.edu/genomics/PDFs%20of%20papers/wegleyetal2004.pdf |date=20080911074810 }} či [[rhizosféra]] rostlin.{{citace periodika |autor=Chelius M. K., Triplett EW |titul=The Diversity of Archaea and Bacteria in Association with the Roots of Zea mays L |url=https://archive.org/details/sim_microbial-ecology_2001-04_41_3/page/252 |periodikum=Microb. Ecol. |ročník=41 |číslo=3 |strany=252–63 |rok=2001 |měsíc=April | pmid=11391463 | doi=10.1007/s002480000087}}{{citace periodika |autor=Simon H. M., Dodsworth J. A., Goodman R. M. |titul=Crenarchaeota colonize terrestrial plant roots |periodikum=Environ. Microbiol. |ročník=2 |číslo=5 |strany=495–505 |rok=2000 |měsíc=October | pmid=11233158}} [1302] => [1303] => Do kategorie ekologických vztahů patří i skutečnost, že archea mohou být infikována dvouvláknovými [[DNA viry]], které jsou virologicky zcela unikátní. Tyto viry mají různé neobvyklé tvary, mohou připomínat láhev, zahnutou tyčinku či kapku,{{citace periodika |autor=Prangishvili D., Forterre P., Garrett R. A. |titul=Viruses of the Archaea: a unifying view |periodikum=Nat. Rev. Microbiol. |ročník=4 |číslo=11 |strany=837–48 |rok=2006 | pmid=17041631 | doi=10.1038/nrmicro1527}} a byly studovány zejména u [[termofil]]ních archeí z řádů [[Sulfolobales]] a [[Thermoproteales]].{{citace periodika |autor=Prangishvili D., Garrett R. A. |titul=Exceptionally diverse morphotypes and genomes of crenarchaeal hyperthermophilic viruses |periodikum=Biochem. Soc. Trans. |ročník=32 |číslo=Pt 2 |strany=204–8 |rok=2004 | pmid=15046572 | url=http://www.biochemsoctrans.org/bst/032/0204/bst0320204.htm | doi=10.1042/BST0320204}} Archea se proti [[Virové onemocnění|virové nákaze]] brání například [[RNA interference|RNA interferencí]].{{citace periodika |autor=Mojica F. J., Díez-Villaseñor C., García-Martínez J., Soria E. |titul=Intervening sequences of regularly spaced prokaryotic repeats derive from foreign genetic elements |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-molecular-evolution_2005-02_60_2/page/174 |periodikum=J. Mol. Evol. |ročník=60 |číslo=2 |strany=174–82 |rok=2005 | pmid=15791728 | doi=10.1007/s00239-004-0046-3}}{{citace periodika |autor=Makarova K. S., Grishin N. V., Shabalina S. A., Wolf Y. I., Koonin E. V. |titul=A putative RNA-interference-based immune system in prokaryotes: computational analysis of the predicted enzymatic machinery, functional analogies with eukaryotic RNAi, and hypothetical mechanisms of action |periodikum=Biol. Direct |ročník=1 |strany=7 |rok=2006 | pmid=16545108 | doi=10.1186/1745-6150-1-7}} [1304] => [1305] => == Význam v technologiích a průmyslu == [1306] => Archea mají nezanedbatelný význam pro člověka i v technologiích a průmyslu. Mnohá extrémofilní archea jsou například zdrojem enzymů, které umí pracovat i v drsných podmínkách prostředí, k nimž jsou právě tato archea přizpůsobena.{{citace periodika |autor=Breithaupt H. |titul=The hunt for living gold. The search for organisms in extreme environments yields useful enzymes for industry |periodikum=EMBO Rep. |ročník=2 |číslo=11 |strany=968–71 |rok=2001 | pmid=11713183 | doi =10.1093/embo-reports/kve238}}{{citace periodika |autor=Egorova K., Antranikian G. |titul=Industrial relevance of thermophilic Archaea |periodikum=Curr. Opin. Microbiol. |ročník=8 |číslo=6 |strany=649–55 |rok=2005 | pmid=16257257}} V potravinářském průmyslu našly své místo enzymy [[amyláza|amylázy]], [[galaktosidáza|galaktosidázy]] a [[pululanáza]], izolované z archeí rodu ''[[Pyrococcus]]'' — i při teplotě přesahující bod varu si stále zachovávají svou katalytickou funkci, a mohou se tak použít k výrobě potravin (např. [[mléko|mléka]] a [[syrovátka|syrovátky]] s nízkým obsahem cukru [[laktóza|laktózy]]).{{citace periodika |autor=Synowiecki J., Grzybowska B., Zdziebło A. |titul=Sources, properties and suitability of new thermostable enzymes in food processing |periodikum=Crit Rev Food Sci Nutr |ročník=46 |číslo=3 |strany=197–205 |rok=2006 | pmid=16527752 | doi=10.1080/10408690590957296}} Tyto enzymy jsou také odolné vůči organickým rozpouštědlům, a díky tomu se mohou používat i v průmyslu chemickém. [1307] => [1308] => Ačkoliv archeální enzymy své místo v průmyslu již našly, samotná archea se zapojují do biotechnologických procesů jen velmi omezeně. Přesto se výjimky najdou: metanogenní archea se užívají pro biologické odbourávání látek v rámci [[Čistírna odpadních vod|čištění odpadních vod]] jako součást technologického procesu [[anaerobní digesce]]. Zde mohou právě archea sloužit k produkci [[bioplyn]]u.{{citace periodika |autor=Schiraldi C., Giuliano M., De Rosa M. |titul=Perspectives on biotechnological applications of archaea |periodikum=Archaea |ročník=1 |číslo=2 |strany=75–86 |rok=2002 |pmid=15803645 |url=http://archaea.ws/archive/pdf/ročník1/číslo2/1-75.pdf }}{{Nedostupný zdroj}} V hornictví možná najdou své místo archea, která jsou schopná extrahovat [[zlato]], [[kobalt]] a [[měď]] z hornin.{{citace periodika |autor=Norris P. R., Burton N. P., Foulis N. A. |titul=Acidophiles in bioreactor mineral processing |periodikum=Extremophiles |ročník=4 |číslo=2 |strany=71–6 |rok=2000 | pmid=10805560 | doi=10.1007/s007920050139}} [1309] => [1310] => U některých archeí (především u ''[[Halobacteria|Haloarchaea]]'' a rodu ''[[Sulfolobus]]''{{citace periodika |autor=O'Connor E. M., Shand R. F. |titul=Halocins and sulfolobicins: the emerging story of archaeal protein and peptide antibiotics |periodikum=J. Ind. Microbiol. Biotechnol. |ročník=28 |číslo=1 |strany=23–31 |rok=2002 |měsíc=January | pmid=11938468 | doi=10.1038/sj/jim/7000190}}) byly objeveny látky s [[antibiotikum|antibiotickým]] účinkem, tzv. [[archaeocin]]y, a je možné, že jich u archeí existují stovky různých druhů. Tyto sloučeniny pravděpodobně mají zcela jiné mechanismy účinku než dnes známá antibiotika. Překážku však zatím představuje problém s kultivací archeí.{{citace monografie | autor = Shand R. F.; Leyva K. J. | kapitola = Archaeal Antimicrobials: An Undiscovered Country | korporace = Blum P. (ed.) | titul = Archaea: New Models for Prokaryotic Biology | vydavatel = Caister Academic Press | rok = 2008 | isbn = 978-1-904455-27-1}} [1311] => [1312] => == Zajímavost == [1313] => [[Etymologie]] názvů kmenů Odinarchaeota, Borrarchaeota, Baldrarchaeota, Thorarchaeota, Sifarchaeota, Heimdallarcheota, Hodarchaeota, Helarchaeota, Hermodarchaeota, Kariarchaeota, Gerdarchaeota a Lokiarchaeota, jakož i jim nadřazeného nadkmene Asgard vychází (až na jedinou výjimku, Wukongarchaeota) ze [[severská mytologie|severské mytologie]]: [1314] => [1315] => Sídlo mladší generace severských bohů, [[Ásové|Ásů]], se nazývá [[Ásgard]]. Mezi jeho bohy patří: [1316] => * [[Ódin]], jednooký vládce Ásgardu, [1317] => * [[Bor (mytologie)|Bor]] – otec Ódina, představitel druhé božské generace (syn [[Búri]]ho) [1318] => * [[Baldr]], Ódinův syn, bůh světla, [1319] => * [[Thór]], Ódinův syn, bůh hromu, [1320] => * [[Sif]], jeho manželka a bohyně obilí, úrody a plodnosti, [1321] => * [[Heimdall]], taktéž Ódinův syn, střeží vstup do Ásgardu, [1322] => * [[Höd]], Ódinův syn; slepý bůh, který (vinou Lokiho) zabil svého bratra Baldra, [1323] => * [[Hel (bohyně)|Hel]], Ódinova dcera, po matce [[Jötnar|jotunka]], byla vyhnána z Ásgardu a stala se bohyní podsvětí a vládkyní mrtvých, [1324] => * [[Hermód]], Ódinův polobožský syn, zastává funkci posla bohů, [1325] => * [[Kári]], vládce nad větry, nepatří k bohům (ásům), ale k [[Jötnar|jotunům]], bohům blízkému rodu obřích démonů, ze kterého pocházeli i Gerd a Loki: [1326] => * [[Gerd (bohyně)|Gerd (Gerðr)]], manželka [[Frey]]e a bohyně úrody a plodnosti{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.thewhitegoddess.co.uk/divinity_of_the_day/norse/gerd.asp |datum přístupu=2020-05-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200514201916/http://www.thewhitegoddess.co.uk/divinity_of_the_day/norse/gerd.asp |datum archivace=2020-05-14 }}, [1327] => * [[Loki]], Ódinův lstivý pokrevní bratr, původem [[Jötnar|jotun]], ale přijatý mezi bohy. [1328] => [1329] => Jediným, kdo do severské mytologie nepatří, je tak Wukong ([[Sun Wu-kchung]]), opičí král z mytologie čínské, který podle pověsti svou rebelií vnesl zmatek do nebeských paláců, podobně jako Wukongarchaeota do etymologie archeálních kmenů skupiny Asgard. [1330] => [1331] => == Odkazy == [1332] => === Poznámky === [1333] => [1334] => [1335] => === Reference === [1336] => {{Překlad|en|Archaea|224392951}} [1337] => [1338] => [1339] => === Literatura === [1340] => * LHOTSKÝ, Josef. ''Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie''. Praha, Academia, 2015, 208 s. [1341] => * {{Citace monografie [1342] => | vydání = 1 [1343] => | vydavatel = Galén [1344] => | isbn = 80-7262-341-9 [1345] => | strany = 654 [1346] => | příjmení = Klaban [1347] => | jméno = Vladimír [1348] => | titul = Ilustrovaný mikrobiologický slovník [1349] => | místo = Praha [1350] => | rok = 2005 [1351] => }} [1352] => * {{Citace monografie [1353] => | vydání = 2 [1354] => | vydavatel = Gaudeamus [1355] => | isbn = 80-7041-687-4 [1356] => | strany = 416 [1357] => | příjmení = Klaban [1358] => | jméno = Vladimír [1359] => | titul = Svět mikrobů: ilustrovaný lexikon mikrobiologie životního prostředí [1360] => | místo = Hradec Králové [1361] => | rok = 2001 [1362] => }} [1363] => * {{citace periodika | příjmení = Storchová | jméno = Zuzana | periodikum = Vesmír | ročník = 76 | měsíc = listopad | rok = 1997| titul = Mikrosvět, stále se objevují noví zástupci mikrobiální říše}} [1364] => * {{citace monografie |příjmení=Howland |jméno= John L. |titul=The Surprising Archaea: Discovering Another Domain of Life |url=https://archive.org/details/surprisingarchae0000howl |místo=Oxford |vydavatel=Oxford University Press |rok=2000 | isbn=0-19-511183-4 | jazyk = anglicky}} [1365] => * {{citace monografie |příjmení=Martinko |jméno=J. M. | příjmení2 = Madigan | jméno2 = MT |titul=Brock Biology of Microorganisms | vydání =11th ed. |vydavatel=Prentice Hall |místo=Englewood Cliffs, N.J |rok=2005 | isbn=0-13-144329-1 | jazyk = anglicky}} [1366] => * {{citace monografie |příjmení=Garrett |jméno=R. A. |příjmení2 = Klenk | jméno2 = H. |titul=Archaea: Evolution, Physiology and Molecular Biology |vydavatel=WileyBlackwell |rok=2005 | isbn=1-40-514404-1 | jazyk = anglicky}} [1367] => * {{citace monografie |příjmení=Cavicchioli |jméno= R |titul=Archaea: Molecular and Cellular Biology |vydavatel=American Society for Microbiology |rok=2007 | isbn=1-55-581391-7 | jazyk = anglicky}} [1368] => * {{citace monografie |příjmení=Blum |jméno= P. (editor) |titul =Archaea: New Models for Prokaryotic Biology |vydavatel=Caister Academic Press |rok=2008 | isbn=978-1-904455-27-1 | jazyk = anglicky}} [1369] => * {{citace monografie |příjmení=Lipps |jméno= G |rok=2008 |kapitola=Archaeal Plasmids|titul=Plasmids: Current Research and Future Trends |vydavatel=Caister Academic Press | isbn=978-1-904455-35-6 | jazyk = anglicky}} [1370] => [1371] => === Externí odkazy === [1372] => * {{Commonscat|Archaea}} [1373] => * {{Wikislovník|heslo=archeon}} [1374] => * {{Wikidruhy|taxon=Archaea}} [1375] => * {{cs}} [http://casopis.vesmir.cz/clanek/bacteria-archaea-a-eukarya Terminologické poznámky ke skupině Archaea (skloňování atp.)] [1376] => * {{cs}} [http://www.osel.cz/index.php?clanek=721 Zánět dásní vyvolávají archebakterie, článek na Osel.cz] [1377] => * {{cs}} [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1288 Organismy žijící v extrémních podmínkách – ARCHAEA, článek na IAN] {{Wayback|url=http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1288 |date=20090123080902 }} [1378] => * {{en}} [http://www.ucmp.berkeley.edu/archaea/archaea.html Úvod k archeím, univerzita Berkeley] [1379] => * {{en}} [http://www.dmoz.org/Science/Biology/Flora_and_Fauna/Monera/Archaea/ Rozcestník zajímavých anglických stránek o archeích] [1380] => * {{en}} [http://www.microeco.unizh.ch/uni/kurs/mikevol03/scinews/ASM_news_69_2003_503.pdf Archea v oceánech – E. F. DeLong, ''ASM News'', 2003]{{Nedostupný zdroj}} [1381] => * {{en}} [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/Taxonomy/Browser/wwwtax.cgi?mode=Info&id=2157&lvl=3&lin=f&keep=1&srchmode=1&unlock Klasifikace archeí na stránce NCBI] [1382] => * {{en}} [http://tellapallet.com/tree_of_life.htm Strom života znázorňující příbuznost archeí s ostatními organismy] {{Wayback|url=http://tellapallet.com/tree_of_life.htm |date=20150210112109 }} [1383] => * {{en}} [http://archaea.ucsc.edu/ Genomy archeí volně k dispozici] [1384] => [1385] => {{Taxonbar|from=Q10872}} [1386] => {{Nejlepší článek}} [1387] => {{Autoritní data}} [1388] => [1389] => [[Kategorie:Archea| ]] [1390] => [[Kategorie:Prokaryota]] [] => )
good wiki

Archea

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia - starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Euryarchaeota','Asgard (archea)','Thaumarchaeota','Crenarchaeota','bakterie','Korarchaeota','parafyletismus','Halobacteria','eukaryota','Sulfolobus','Nanoarchaeum equitans','metanogen'

Bakterie

Crenarchaeota

Eukaryota

Euryarchaeota

Halobacteria

Korarchaeota

Metanogen

Parafyletismus

Sulfolobus

Sulfolobus je rod extrémofilních archeí, který se vyskytuje v živých i neživých prostředích s vysokou teplotou, například v horkých pramenech, geotermálních pramenech nebo v sopkách.

Thaumarchaeota