Array ( [0] => 15482778 [id] => 15482778 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Archeologie [uri] => Archeologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Stone sculpture of celtic hero.jpg|náhled|222x222px|''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'']] [1] => '''Archeologie''' (z [[řečtina|řečtiny]]: αρχαίος (''archaios'') = starý, λόγος (''logos'') = slovo, řeč) je [[věda]] studující minulé lidské společnosti prostřednictvím [[Archeologické prameny|archeologických pramenů]]. Mezi ně patří lidské výtvory ([[Artefakt (archeologie)|artefakty]]), ale i zbytky přírodního původu, které byly člověkem neúmyslně ovlivněné ([[ekofakt]]y). V kontrastu k [[Historiografie|historiografii]] se tudíž jedná o hmotné, nikoliv písemné prameny. [2] => [3] => Archeologie patří k těm několika málo vědním disciplínám, které jsou schopné interpretovat minulost lidstva z doby před používáním [[písmo|písma]], ale pomáhá také při porozumění mladším společnostem. Cílem je poznat minulé události lidských [[Komunita|komunit]] a strukturu jejich chování - [[Kultura s lineární keramikou|kulturu]]. Kromě archeologie se podobným úkolům věnují i jiné vědní obory, zejména [[kulturní antropologie|kulturní]] a [[sociální antropologie]], [[paleoantropologie]] či [[fyzická antropologie]]. Mezi další disciplíny pomáhající archeologii patří [[archeobotanika]], [[Zooarcheologie|archeozoologie]], [[paleoekologie]] a [[historická ekologie]], [[geologie]], [[historiografie]], [[historická geografie]] a další. [4] => [5] => Samotná archeologie se dělí na množství podoborů, definovaných buď obdobím nebo určitým tématem, kterému se ten či onen podobor věnuje, např.: [[pravěká archeologie]], [[klasická archeologie]], [[středověká archeologie]], [[církevní archeologie]], [[archeologie krajiny]] a podobně. Další odvětví, jako např. [[experimentální archeologie]] nebo [[letecká archeologie]], využívají navíc některé specifické přístupy. [6] => [7] => == Dějiny bádání == [8] => {{Podrobně|Dějiny archeologie}} [9] => Archeologie je poměrně mladým vědním oborem, který má své počátky až v [[18. století|18.]] a [[19. století]]. Navazuje však na mnohem starší tradici sběru [[starožitnost]]í, která byla rozvíjena již v období [[renesance]]. Zámožní [[mecenáš]]i, mezi něž patřil i císař [[Rudolf II.]], vytvářeli ze zajímavých předmětů celé [[Kabinet kuriozit|kabinety kuriozit]]. Ojediněle byly také zaznamenávány první popisy pozůstatků [[Starověk|antických]] staveb a měst nebo nepřehlédnutelných pravěkých [[megalit]]ů. V [[Anglie|Anglii]] a [[Wales]]u působil v této době [[John Leland]], zatímco některá česká [[hradiště]] popsal [[Václav Hájek z Libočan]]. [10] => [[Soubor:Stonehenge - Wiltonia sive Comitatus Wiltoniensis; Anglice Wilshire (Atlas van Loon).jpg|vlevo|náhled|''Stonehenge kolem roku 1645'']] [11] => První kroky k systematickému poznávání minulosti vědeckou cestou byly učiněny v době [[osvícenství]] v [[18. století]]. Nálezy přestaly být vnímány jako pouhé kuriozity a začaly být spojovány se skutečnou historií. V tomto období také byly prováděny první vykopávky, stále především na výrazných monumentech, jako je např. [[Stonehenge]] nebo [[Pompeje]]. Množství památek v jižní Anglii prozkoumal a zaznamenal na konci [[17. století]] [[John Aubrey]]. Antickým památkám se v první polovině [[18. století]] systematicky věnoval [[Johann Joachim Winckelmann]]. [12] => [13] => Za zakladatele české archeologie může být považován [[Karel Josef Biener z Bienbergu]], který kromě provádění výzkumů v okolí [[Hradec Králové|Hradce Králové]] také koncem 18. století vydal první katalog pravěkých nálezů v Čechách. Významným představitelem osvícenského období archeologie je rovněž [[Josef Dobrovský]], který poprvé označil archeologické památky jako plnohodnotný pramen k poznání minulosti. Velký zájem o archeologii vyvolal objev [[Podmokelský poklad|Podmokelského pokladu]] v roce [[1771]]. [14] => [15] => Rozvoj archeologie v [[19. století]] byl v českých zemích podpořen [[České národní obrození|národním obrozením]]. Podobně jako v ostatních evropských zemích přispívala archeologie k hledání původu vlastního národa a k prokazování jeho dlouhé a bohaté tradice. Byla to doba romantického nazírání na minulost i doba vzniku prvních muzeí ([[Národní muzeum]] v Praze bylo založeno roku [[1818]]). Archeologie hledala odpovědi na otázky, kladené historiky a nálezy byly spojovány s [[Etnikum|etniky]], známými z písemných pramenů (ve střední Evropě se [[Slované|Slovany]], [[Germáni|Germány]] či [[Keltové|Kelty]]). Mezi představitele '''romantické archeologie''' patří [[Matyáš Kalina z Jähensteinu|Matyáš Kalina z Jäthensteinu]], autor nejstarší archeologické mapy Čech, dále správce první archeologické sbírky [[Národní muzeum|Národního muzea]] [[Josef Vojtěch Hellich]] nebo jeden z prvních profesionálních archeologů na světě a současně od roku [[1850]] první profesor archeologie na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] [[Jan Erazim Vocel]]. Ten se také v roce [[1854]] zasadil o založení nejstaršího českého odborného časopisu, který pod názvem [[Památky archeologické]] vychází dodnes. [16] => [17] => Závěr 19. století v Čechách poznamenal spor archeologie muzejní a univerzitní. Představitelem Národního muzea byl v té době [[Josef Ladislav Píč]], který prováděl množství výzkumů především ve středních Čechách a který díky nim vybudoval rozsáhlou archeologickou sbírku. Jeho odpůrcem byl univerzitní profesor a zakladatel [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Praha)|Archeologického ústavu]] [[Lubor Niederle]]. Na Moravě v této době působil [[Jindřich Wankel]] (vedl výzkumy v [[Býčí skála|Býčí skále]] a v [[Předmostí u Přerova (archeologická lokalita)|Předmostí u Přerova]]), na počátku 20. století pak [[Jaroslav Palliardi]]. [18] => [[Soubor:Beakerculture.jpg|náhled|234x234px|''Artefakty kultury zvoncovitých pohárů'']] [19] => Na konci 19. století se začaly i v archeologii prosazovat myšlenky o [[Evoluce|evoluci]], které roku [[1859]] publikoval [[Charles Darwin]]. Tato '''evolucionistická archeologie''', která přinesla první členění pravěku na různá období, se však v českých zemích příliš neprosadila. Přesto byla přijata [[třídobá periodizace pravěkých dějin|třídobá periodizace pravěku]], kterou rozpracoval dánský archeolog [[Christian Jürgensen Thomsen|Christian Thomsen]] a postupně také využití [[Stratigrafie (archeologie)|stratigrafie]] pro dataci nálezů. [20] => [21] => Na počátku [[20. století]] však již pomalu pronikaly myšlenky''' kulturně-historické archeologie''', které pak tomuto oboru dominovaly nejméně do 60. - 70. let, ale mnohdy i déle. V této době byly rozpracovány teorie o původu početných [[Kultura (archeologie)|archeologických kultur]], o [[Lidská migrace|migracích]] a míšení etnik i o šíření nejrůznějších předmětů, znalostí a dovedností. Zejména před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] byly tyto myšlenky často i silně ovlivněny [[nacionalismus|nacionalismem]]. Ze zahraničních badatelů jsou typickými představiteli tohoto pojetí [[Gustaf Kossinna]], [[Gordon Childe]] nebo [[Józef Kostrzewski]]. [22] => [23] => V českých zemích během první poloviny 20. století prudce klesá podíl amatérských archeologů a vývoj oboru přechází do rukou profesionálů. S rostoucím počtem výzkumů se také zdokonaluje způsob jejich provádění a dokumentace. Mezi vedoucí představitele meziválečné a poválečné archeologie patří v Čechách [[Jan Filip (kněz)|Jan Filip]], [[Jiří Neustupný]], [[Jaroslav Böhm]], [[Bedřich Dubský]] nebo [[Albín Stocký]]. [24] => [[Soubor:Grezac.jpg|vlevo|náhled|''Pravěké hroby, zachycené leteckým snímkováním'']] [25] => V druhé polovině 20. století se počet archeologů zvyšuje. Bádání se kromě [[pravěk]]u rozšiřuje také na období [[středověk]]u a v závěru století i na etapu [[novověk]]ou. Do [[Československo|Československa]] jen obtížně pronikají nové myšlenky '''procesuální archeologie''', které prosazují [[Lewis Binford]], [[David L. Clarke]] i [[Colin Renfrew]]. Ti postupně upouští od studia migrací a míšení jednotlivých kultur a soustředí se spíše na přírodní prostředí a společenské vztahy v minulosti. Z českých badatelů se tomuto pojetí přiblížili [[Bohumil Soudský]], [[Evžen Neustupný]] nebo [[Jan Rulf]]. V souvislosti s výzkumem přírodních podmínek se v archeologii uplatnily přírodovědné metody, které umožnily životní prostředí studovat - např. [[paleoklimatologie]], [[palynologie]], [[dendrochronologie]] nebo [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonové datování]]. Vznikl obor [[environmentální archeologie]], studující vztah člověka a přírodního prostředí. Další nové přístupy byly umožněny technologickým rozvojem. Díky tomu mohlo dojít k širší aplikaci [[letecká archeologie|letecké archeologie]], satelitních snímků, [[Geografický informační systém|geografických informačních systémů]] nebo studia [[DNA]]. Mnohem většího využití se také dostalo [[Nedestruktivní archeologie|nedestruktivním metodám výzkumu]]. [26] => [27] => {{pahýl část}} [28] => [29] => == Archeologické prameny == [30] => [[Soubor:Archaeological site Epse-Noord.jpg|náhled|Archeologické naleziště Epse-Noord]] [31] => Mezi [[archeologické prameny]] patří všechny hmotné předměty, které nesou nepsanou informaci o lidském světě v minulosti. Písemnými a obrazovými prameny se zabývá [[historiografie]] a [[ikonografie]], doklady o minulosti z doby před vznikem člověka studuje [[paleontologie]] a [[geologie]], lidským ostatkům se věnuje [[Fyzická antropologie|antropologie]]. Pro poznání minulosti je však vhodné poznatky různých vědních oborů kombinovat. Archeologické prameny se nachází zpravidla v zemi, mohou však být zachyceny i přímo na povrchu nebo pod vodou.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Kuna [33] => | jméno = Martin [34] => | spoluautoři = et al. [35] => | titul = Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání [36] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [37] => | místo = Praha [38] => | kapitola = 1 [39] => | strany = 11–15 [40] => | isbn = 978-80-86124-75-9 [41] => | rok = 2007 [42] => }} [43] => [44] => Předměty, které člověk záměrně vytvořil, se nazývají [[Artefakt (archeologie)|artefakty]]. Jedná se například o nádoby, oděv nebo dům. Předměty, které vznikly bez záměrného působení člověka jako vedlejší produkt jeho činnosti, jsou [[ekofakt]]y. Patří mezi ně například uhlíky z vyhaslého ohniště, vyšlechtěná hospodářská zvířata i současná podoba lidského těla. Kromě artefaktů a ekofaktů studují archeologové i přírodní prameny, které člověk nevytvořil ani neovlivnil, ale mohou vypovídat o životě v minulosti.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Neustupný [46] => | jméno = Evžen [47] => | titul = Metoda archeologie [48] => | vydavatel = Aleš Čeněk [49] => | místo = Plzeň [50] => | počet stran = 206 [51] => | isbn = 978-80-7380-075-8 [52] => | rok = 2007 [53] => }}{{Citace monografie [54] => | příjmení = Neustupný [55] => | jméno = Evžen [56] => | titul = Teorie archeologie [57] => | vydání = 1 [58] => | vydavatel = Aleš Čeněk [59] => | místo = Plzeň [60] => | rok vydání = 2010 [61] => | počet stran = 319 [62] => | isbn = 978-80-7380-244-8 [63] => }} Např. pylová zrna nebo jezerní sedimenty lze využít k rekonstrukci minulého životního prostředí. Takové prameny přináší historická [[klimatologie]], [[geologie]], [[hydrologie]] či [[pedologie]]. [64] => [65] => Archeologické prameny však prochází různými [[Archeologické transformace|transformacemi]] a kvůli tomu se mění jejich [[kvalita]] i [[kvantita]]. Množství informací, které lze pozorovat v živé kultuře (například při [[Etnografie|etnografickém]] výzkumu), je v archeologických pramenech nenávratně ztraceno a badatelé na ně usuzují pouze nepřímo. Využívají přitom určité postupy, které vliv transformací minimalizují a které se společně nazývají [[archeologická metoda]].{{Citace monografie [66] => | příjmení = Kuna [67] => | jméno = Martin [68] => | příjmení2 = [69] => | spoluautoři = et al. [70] => | titul = Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání [71] => | vydání = 1 [72] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [73] => | místo = Praha [74] => | rok vydání = 2007 [75] => | strany = 15–18 [76] => | isbn = 978-80-86124-75-9 [77] => }} [78] => [79] => Archeologické prameny se většinou nacházejí značně porušené, ve zlomcích a mnohdy i na jiném místě než na jakém byly původně používány. Mnohé prameny také téměř beze zbytku zanikají. Zatímco kamenné nástroje nebo keramické střepy se mohou dochovat prakticky nepoškozené, předměty z [[Organická látka|organických materiálů]] - dřeva, kůže či tkaniny - se při archeologických výzkumech nalézají jen vzácně. [80] => [81] => === Datování archeologických pramenů === [82] => Archeologie využívá větší množství metod, které umožňují archeologické nálezy datovat. Tyto metody lze rozděllit na relativní a absolutní. Zatímco [[Relativní datování|relativní metody]] dokáží pouze rozlišit, co je starší a co mladší, [[Absolutní datování|absolutní metody datování]] umožňují určit přesné časové období, z nějž archeologický pramen pochází ([[tisíciletí]], [[století]], [[rok]]). [83] => [84] => Jedním ze základů relativního datování v archeologii je [[Stratigrafie (archeologie)|stratigrafie]], která studuje vztahy mezi jednotlivými vrstvami archeologických uloženin a určuje, které jsou starší a které mladší. Druhým pilířem relativního datování je [[Typologie (archeologie)|typologie]], sledující vývoj vzhledu artefaktů v čase.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Kuna [86] => | jméno = Martin [87] => | spoluautoři = et al. [88] => | titul = Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání [89] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [90] => | místo = Praha [91] => | kapitola = [92] => | strany = 102–103 [93] => | isbn = 978-80-86124-75-9 [94] => | rok = 2007 [95] => }} [96] => [97] => Metody absolutního datování zahrnují celou škálu přístupů, využívajících moderní přírodovědné poznatky. Jednotlivé metody mají odlišnou přesnost i dosah (některé lze uplatnit jen pro stovky let staré nálezy, zatímco jiné dokáží datovat i miliony let staré artefakty). Mezi nejužívanější metody patří [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonové datování]], luminiscenční metody a [[dendrochronologie]]. [98] => [99] => V počátcích archeologie, kdy neexistovaly jiné možnosti datování, se odborníci opírali především o typologii. Záhy začaly výsledky své práce ověřovat pomocí stratigrafie. Teprve v druhé polovině [[20. století]] bylo možné poznatky relativních metod možné ověřit absolutním datováním. Přesto relativní datování stále neztrácí na významu a využívá i moderních matematických přístupů.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Renfrew [101] => | jméno = Colin [102] => | příjmení2 = Bahn [103] => | jméno2 = Paul [104] => | titul = Archaeology: Theories, Methods and Practice [105] => | vydání = 2 [106] => | vydavatel = Thames & Hudson [107] => | místo = Londýn [108] => | rok vydání = 1998 [109] => | strany = 114–118 [110] => | isbn = 0-500-27867-9 [111] => }} [112] => [113] => == Metody výzkumu == [114] => {{Viz též|Archeologický výzkum}} [115] => Archeologie se snaží zakládat svá tvrzení na základě tzv. [[Archeologické prameny|archeologických pramenů]]. Pro jejich získávání se většinou volí postup [[destruktivní archeologický výzkum|destruktivního archeologického výzkumu]], tj. ohledání místa, provedení [[Archeologická vykopávka|archeologických vykopávek]], deskripce nálezových okolností a nálezů (obecně analýza), syntéza a následné vyvození závěru (interpretace). Terénní dokumentace a výsledky laboratorní analýzy tvoří velmi podstatnou součást archeologické dokumentace. [116] => [117] => Dalším přístupem je tzv. [[nedestruktivní archeologie]], kdy zpravidla nedochází k jakémukoli (nebo jen minimálnímu) porušení terénu a archeologických situací. Využívá se například leteckého snímkování při hledání člověkem ovlivněného reliéfu krajiny, nebo specializovaných detektorů pro zjištění fyzikálních či chemických anomálií dané [[Archeologická lokalita|lokality]]. Nedestruktivní archeologie se také dá využít v místech, kde není možné z jakýchkoli důvodů provést [[destruktivní archeologický výzkum]]. [118] => [119] => Oba tyto dva způsoby archeologického výzkumu se navzájem doplňují, každý přináší jiný a v jistých směrech jinak omezený druh informací. [120] => [121] => == Právní úprava archeologie == [122] => [123] => === České právo === [124] => {{Viz též|Právní úprava archeologie v České republice}} [125] => Pro archeologii v Česku jsou klíčové tři právní normy: [126] => * [[Zákon o státní památkové péči|Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči]] (tzv. Památkový zákon; zejména § 21–24) [127] => * Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (tzv. [[stavební zákon]]; zejména § 18 a § 176) [128] => * [[Maltská konvence|Úmluva o ochraně kulturního dědictví Evropy]] (tzv. Maltská konvence) [129] => [130] => Podle této současné právní úpravy smí archeologické výzkumy na území Česka provádět pouze Archeologický ústav Akademie věd České republiky (v [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Praha)|Praze]] nebo v [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Brno)|Brně]]) a [[oprávněná organizace|oprávněné organizace]] (muzea, ústavy památkové péče, univerzity, soukromoprávní organizace), které mají k této činnosti povolení od [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury ČR]] a dohodu s [[Akademie věd České republiky|Akademií věd ČR]]. Pouze tyto organizace mohou také provádět vyhledávání archeologických movitých památek pomocí detektorů kovů, jiných detekčních přístrojů a metod. Ostatní fyzické a právnické osoby, zájmová sdružení a jiné skupiny terénní [[archeologický výzkum]] provozovat nemohou, včetně detekční činnosti, sledující výskyt kovových předmětů na území s archeologickými nálezy; pokud tak činí, je jejich činnost nelegální a může být potrestána pokutou až ve výši 4 miliony Kč.{{Citace elektronického periodika [131] => | příjmení = info@aion.cz [132] => | jméno = AION CS- [133] => | titul = 20/1987 Sb. Zákon o státní památkové péči [134] => | periodikum = Zákony pro lidi [135] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1987-20/zneni-0 [136] => | jazyk = cs [137] => | datum přístupu = 2022-07-08 [138] => }} Výjimkou jsou zcela nedestruktivní přístupy jako [[letecká archeologie|letecké snímkování]] či [[povrchový průzkum reliéfních tvarů|povrchový průzkum]]. [139] => [140] => Kdokoliv, kdo náhodně zachytí archeologický nález mimo archeologický výzkum, jej musí neprodleně ohlásit Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu. Nález a jeho bezprostřední okolí pak musí ponechat beze změn až do příchodu odborníka. Jakákoliv stavební činnost v Česku je zatížena povinností umožnit archeologický výzkum na dotčené ploše, pokud se jedná o území s archeologickými nálezy. Stavebníci přitom musí Archeologickému ústavu oznamovat budoucí stavbu již v době její přípravy. Je-li stavebníkem právnická nebo podnikající fyzická osoba, hradí od roku [[1992]] náklady záchranného archeologického výzkumu.{{Citace monografie [141] => | příjmení = Bureš [142] => | jméno = Michal [143] => | titul = Management archeologického dědictví [144] => | vydání = 1 [145] => | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni [146] => | místo = Plzeň [147] => | rok vydání = 2014 [148] => | strany = 16 [149] => | isbn = 978-80-261-0378-3 [150] => }} V případě soukromé stavební činnosti fyzických osob (např. stavba vlastního rodinného domu) hradí náklady organizace, provádějící archeologický výzkum. [151] => [152] => === Mezinárodní právo === [153] => Ke sjednocení standardů evropské archeologie byla vytvořena [[Maltská konvence|Úmluva o ochraně kulturního dědictví Evropy]]. Jednotlivé státy, které k této dohodě přistoupily, se zavázaly chránit archeologické památky, vytvářet podmínky pro jejich ochranu a upřednostňovat [[nedestruktivní archeologie|nedestruktivní výzkumné postupy]].{{Citace elektronického periodika [154] => | příjmení = info@aion.cz [155] => | jméno = AION CS- [156] => | titul = 99/2000 Sb. m. s. Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy [157] => | periodikum = Zákony pro lidi [158] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2000-99 [159] => | jazyk = cs [160] => | datum přístupu = 2022-07-09 [161] => }} Maltská konvence je v případě kolize nadřazena právním úpravám jednotlivých států. Úmluva byla uzavřena ve [[Valletta|Vallettě]], [[16. leden|16. ledna]] [[1992]], pro Českou republiku vstoupila v platnost dne [[23. září]] [[2000]].{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Full list [163] => | periodikum = Treaty Office [164] => | url = https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list [165] => | jazyk = en-GB [166] => | datum přístupu = 2022-07-09 [167] => }} [168] => [169] => == Etika archeologie == [170] => {{Viz též|Etika archeologie}} [171] => V archeologii vyvstává řada etických otázek jako je problém vlastnictví nalezených předmětů, možnost zásahu do kontextu, ve kterém jsou předměty uloženy, možnost zásahů do prostředí a možnost interpretace archeologických nálezů, které zejména pro [[Pravěk|prehistorii]] tvoří hlavní oporu poznání. Ne vždy je proto jasné, jestli dochované kovové, keramické nebo jiné předměty vykreslují dobře celý obraz doby. [172] => [173] => Jednou z významných zásad je fakt, že archeologové nejsou majiteli archeologického dědictví, nýbrž jeho správci. V souladu s tímto předpokladem pak musí s archeologickým dědictvím nakládat a zajistit jeho ochranu i prezentaci tak, aby se vynaložené veřejné prostředky veřejnosti přiměřeným způsobem vracely (pořádání výstav, přednášek, příprava populárních publikaci, televizních a rozhlasových pořadů, apod.) [174] => [175] => V [[21. století]] převažuje snaha o omezení terénních zásahů na nezbytné minimum. Většina archeologických výzkumů proto upřednostňuje [[Nedestruktivní archeologie|nedestruktivní metody]] a k rozsáhlejším odkryvům obvykle ochází jen v případě ohrožení památek stavební činností. Archeologické výzkumy také musí být prováděny jako nezisková činnost{{Citace monografie [176] => | příjmení = Bureš [177] => | jméno = Michal [178] => | titul = Management archeologického dědictví [179] => | vydání = 1 [180] => | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni [181] => | místo = Plzeň [182] => | rok vydání = 2014 [183] => | strany = 18 [184] => | isbn = 978-80-261-0378-3 [185] => }} a nepřípustné je rovněž obchodování s archeologickými nálezy.{{Citace monografie [186] => | titul = Archeologie pravěkých Čech. 1, Pravěký svět a jeho poznání [187] => | url = [188] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [189] => | místo = Praha [190] => | počet stran = 163 [191] => | strany = 133 [192] => | isbn = 978-80-86124-75-9 [193] => | isbn2 = 80-86124-75-4 [194] => | oclc = [195] => }} [196] => [197] => == Odkazy == [198] => === Související články === [199] => * [[Archeogenetika]] [200] => * [[Archaeology Data Service]] [201] => * [[Environmentální archeologie]] [202] => * [[Genderová archeologie]] [203] => * [[Archeologický informační systém ČR]] [204] => [205] => === Reference === [206] => [207] => [208] => === Literatura === [209] => [210] => * {{Citace monografie [211] => | příjmení = Bureš [212] => | jméno = Michal [213] => | spoluautoři = [214] => | titul = Management archeologického dědictví [215] => | vydání = 1 [216] => | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni [217] => | místo = Plzeň [218] => | rok vydání = 2014 [219] => | kapitola = 3 [220] => | strany = 15–37 [221] => | isbn = 978-80-261-0378-3 [222] => | rok = [223] => }} [224] => * {{Citace monografie [225] => | příjmení = Kuna [226] => | jméno = Martin [227] => | spoluautoři = et al. [228] => | titul = Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání [229] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [230] => | místo = Praha [231] => | kapitola = 5 [232] => | strany = 128–130 [233] => | isbn = 978-80-86124-75-9 [234] => | rok = 2007 [235] => }} [236] => [237] => === Externí odkazy === [238] => * {{Commons}} [239] => * {{Commonscat}} [240] => * {{Wikislovník|heslo=archeologie}} [241] => * [http://www.arup.cas.cz Archeologický ústav Praha] [242] => * [http://www.arub.cz Archeologický ústav Brno] [243] => * [http://www.cestyarcheologie.cz/ Cesty archeologie], webový portál plný archeologického dobrodružství [244] => * http://archeologienadosah.cz Archeologie na dosah [245] => * http://www.archeologicke.misto.cz/ Archeologické místo [246] => * [http://www.phil.muni.cz/warm Centrum pro vzdělávání v moderních metodách archeologické praxe] {{Wayback|url=http://www.phil.muni.cz/warm |date=20110910022803 }} [247] => * [http://www.rozhlas.cz/planetarium/archeologie Aktuální rozhovory o archeologii v rozhlasovém magazínu Planetárium] [248] => * [http://www.arup.cas.cz/?cat=640 Seznam organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů na území Čech] {{Wayback|url=http://www.arup.cas.cz/?cat=640 |date=20140512213640 }} [249] => * [https://web.archive.org/web/20140512214318/http://www.arub.cz/referat-archeologicke-pamatkove-pece.html#opravnene_organizace Seznam organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů na území Moravy a českého Slezska] [250] => * [http://www.rozhlas.cz/plus/historie/_zprava/lovci-zapomenutych-pokladu--1395866 Pořad Českého rozhlasu Plus Lovci zapomenutých pokladů], obsahuje řadu informací o detektoringu a o kontroverzních archeologických objevech za pomoci detektorů kovů. [251] => [252] => {{Pomocné vědy historické}} [253] => {{Humanitní a společenské vědy}} [254] => {{Autoritní data}} [255] => [256] => [[Kategorie:Archeologie| ]] [257] => [[Kategorie:Humanitní a společenské vědy]] [258] => [[Kategorie:Pomocné vědy historické]] [] => )
good wiki

Archeologie

Laténská socha z Mšeckých Žehrovic Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios) = starý, λόγος (logos) = slovo, řeč) je věda studující minulé lidské společnosti prostřednictvím archeologických pramenů. Mezi ně patří lidské výtvory (artefakty), ale i zbytky přírodního původu, které byly člověkem neúmyslně ovlivněné (ekofakty).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','geologie','letecká archeologie','Artefakt (archeologie)','Radiokarbonová metoda datování','dendrochronologie','Archeologické prameny','Nedestruktivní archeologie','Národní muzeum','nedestruktivní archeologie','Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Praha)','1992'

1992

Dendrochronologie

Dendrochronologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem růstových kroužků stromů.

Geologie