Array ( [0] => 15523764 [id] => 15523764 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Archimédés [uri] => Archimédés [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|stránka=Archimedes (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - vědec [2] => | jméno = Archimédés ze Syrakus ([[Řečtina|řecky]]: Ἀρχιμήδης) [3] => | šířka boxu = 26em [4] => | obrázek = Retrato de un erudito (¿Arquímedes?), por Domenico Fetti.jpg [5] => | velikost obrázku = [6] => | popisek = Archimédés na obraze od italského malíře [[Domenico Fetti|Domenica Fettiho]] [7] => | datum narození = [[287 př. n. l.]] [8] => | místo narození = [[Syrakusy]], [[Sicílie]] ([[Magna Graecia|Velké Řecko]]) [9] => | datum úmrtí = [[212 př. n. l.]] [10] => | místo úmrtí = Syrakusy, Sicílie [11] => | příčina úmrtí = Zabit při dobytí Syrakus Římany [12] => | pobyt = [13] => | občanství = [14] => | národnost = řecká [15] => | původ = [16] => | alma mater = [17] => | pracoviště = [18] => | obor = [[Matematika]], [[fyzika]] (zvláště [[mechanika]]), [[astronomie]] [19] => | známý díky = [[Archimédův zákon|Archimédovu zákonu]] a dalším pracím v [[hydrostatika|hydrostatice]], principu [[Páka|páky]], [[Archimédův šroub|šnekovému čerpadlu]] atd. [20] => | ocenění = [21] => | poznámky = [22] => }} [23] => '''Archimédés ze Syrakus''', [[řečtina|řecky]] Αρχιμήδης, [[latina|latinsky]] ''Archimedes'' ([[287 př. n. l.|287 př. n. l.]]{{Nejisté datum|Narození}}Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve [[12. století|12. století]]. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – [[212 př. n. l.|212 př. n. l.]] [[Syrakusy]]) byl řecký [[matematik]], [[fyzika|fyzik]], filozof, vynálezce a [[astronomie|astronom]]. [24] => [25] => Archimédés je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců klasického [[starověk]]u, za největšího matematika své epochy a jednoho z největších matematiků vůbec.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Calinger [27] => | jméno = Roland [28] => | příjmení2 = Brown [29] => | jméno2 = Joseph [30] => | příjmení3 = West [31] => | jméno3 = Thomas [32] => | odkaz na autora = [33] => | titul = A Contextual History of Mathematics [34] => | url = https://archive.org/details/contextualhistor0000cali [35] => | vydavatel = Prentice – Hall [36] => | místo = [37] => | rok = 1999 [38] => | isbn = 0-02-318285-7 [39] => | kapitola = [40] => | strany = [https://archive.org/details/contextualhistor0000cali/page/150 150] [41] => | jazyk = anglicky [42] => }} [43] => Použil vykrývací metodu k výpočtu [[plocha|plochy]] segmentu [[parabola (matematika)|paraboly]] (využil součtu nekonečné [[Geometrická posloupnost|geometrické řady]] pravidelných ploch, kterými segment vyplnil), a předjal tak myšlenky [[integrální počet|integrálního počtu]]. Zabýval se metodou výpočtu délky kružnice a na svou dobu přesně odhadl číslo [[pí (číslo)|pí]]. [44] => {{Citace elektronické monografie [45] => | příjmení = O´Connor a Robertson [46] => | jméno = [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = The MacTutor History of Mathematics archive. [49] => | url = http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/Biographies/Archimedes.html [50] => | datum vydání = leden 1999 [51] => | datum aktualizace = [52] => | datum přístupu = 2009-11-13 [53] => | vydavatel = [54] => | místo = [55] => | jazyk = anglicky [56] => }} Také definice [[Spirála#Archimédova spirála|spirály nesoucí jeho jméno]] a vzorce pro výpočet [[objem]]ů těles byly na tehdejší dobu převratné. [57] => [58] => Na poli [[fyzika|fyziky]] patří mezi jeho nejslavnější objevy ve [[statika|statice]] (mechanická rovnováha, vysvětlení principu [[Páka|páky]]) a [[hydrostatika|hydrostatice]] ([[Archimédův zákon]]). Navrhl a sestrojil mnoho vynálezů, sloužících pro potřeby jeho rodného města Syrakus, včetně [[Archimédův šroub|šnekového čerpadla]], kterým byla vybavena největší loď starověku [[Syrakúsia]]. [59] => [60] => Některé legendární obranné stroje, které Archimédés vynalezl, byly v moderní době zrekonstruovány a ukázalo se, že mohly být funkční. Zrcadla, kterými měl podle legend zapalovat římské lodě, mezi ně ale nejspíše nepatří; pravděpodobnější teorie, kterou podporoval i [[Leonardo da Vinci]] a [[Galén]], je, že Archimédés použil k zapálení lodí parní kanón.{{Citace elektronického periodika [61] => | příjmení = [62] => | jméno = [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Archimédés ostřeloval Římany parokanónem, ne zrcadly, jak se myslelo [65] => | url = http://www.novinky.cz/veda-skoly/204644-archimedes-ostreloval-rimany-parokanonem-ne-zrcadly-jak-se-myslelo.html [66] => | datum vydání = 2010-7-5 [67] => | datum přístupu = 2010-7-22 [68] => | periodikum = Novinky.cz [69] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [70] => | vydavatel = Borgis [71] => | jazyk = cs [72] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100724063617/http://www.novinky.cz/veda-skoly/204644-archimedes-ostreloval-rimany-parokanonem-ne-zrcadly-jak-se-myslelo.html [73] => | datum archivace = 2010-07-24 [74] => | nedostupné = ano [75] => }} [76] => [77] => Archimédés byl zabit během druhé punské války římským vojskem pod vedením [[Marcus Claudius Marcellus|Marca Claudia Marcella]] při obraně svého rodného města. O jeho smrti se nám dochovala legenda, podle které odmítl po dobytí Syrakus následovat římského vojáka dříve, než dořeší matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda zabil. Římský řečník Cicero sto padesát let poté údajně nalezl a popsal Archimédův hrob.{{Citace periodika [78] => | příjmení = Jaeger [79] => | jméno = Mary [80] => | odkaz na autora = [81] => | spoluautoři = [82] => | titul = Cicero and Archimedes' Tomb [83] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [84] => | odkaz na periodikum = [85] => | rok = 2002 [86] => | měsíc = [87] => | ročník = [88] => | číslo = 92 [89] => | strany = 49–61 [90] => | url = http://www.jstor.org/pss/3184859 [91] => | issn = [92] => }} [93] => [94] => == Život == [95] => [[Soubor:Gerhard Thieme Archimedes.jpg|náhled|Bronzová socha Archiméda od Gerharda Thiema (1972)]] [96] => [97] => Archimédés se narodil roku 287 př. n. l. v sicilském přístavním městě Syrakusy. Datum jeho narození je založeno na byzantském letopisci [[Jan Tzetzes|Janu Tzetzovi]], podle něhož Archimédés žil 75 let.{{Citace monografie [98] => | příjmení = Newman [99] => | jméno = James Roy [100] => | příjmení2 = [101] => | jméno2 = [102] => | rok = 2000 [103] => | titul = The world of mathematics [104] => | kapitola = Commentary on Archimedes [105] => | vydavatel = Courier Dover Publications [106] => | místo = Mineola [107] => | vydání = [108] => | typ vydání = [109] => | edice = Phoenix Edition Series [110] => | svazek edice = [111] => | svazek = 1 [112] => | stránky = 179 [113] => | počet stran = 768 [114] => | poznámka = [dále jen Newman 2000] [115] => | isbn = 0486411532 [116] => | jazyk = anglicky [117] => }} Archimédovým otcem byl údajně astronom jménem Feidias (Phedia).{{Citace monografie [118] => | příjmení = Świderková [119] => | jméno = Anna [120] => | edice = Stopy, fakta, svědectví [121] => | subedice = Velké civilizace [122] => | rok = 1983 [123] => | kapitola = V chrámu vědy [124] => | titul = Tvář helénistického světa: od Alexandra Velikého do císaře Augusta (Hellenika: Wizerunek epoki od Aleksandra do Augusta) [125] => | vydavatel = Panorama [126] => | místo = Praha [127] => | překladatelé = Josef Vlášek [128] => | poznámka = [dále jen Świderková 1983] [129] => | počt stran = 404 [130] => }}{{#tag:ref|Jméno Archimédova otce není jisté, ale pravděpodobné. V Archimédově díle O počítání písku je psáno: ([[Řečtina|řecky]]: ''pheidia tou akupatros'' můžeme vyložit tak, že se jedná o nějakého Pheidia Akoupatera nebo se písař spletl a chtěl napsat Feidias můj otec Řecky: ''pheidia tou amou patros''. (Ještě dlouho ve středověku se řečtina psala bez mezer mezi slovy, tedy je možné libovolně oddělit slova.){{Citace monografie [131] => | příjmení = Netz [132] => | jméno = Reviel [133] => | příjmení2 = Noel [134] => | jméno2 = William [135] => | odkaz na autora = [136] => | titul = Archimédův kodex [137] => | vydavatel = Nakladatelství DEUS [138] => | místo = [139] => | rok = [140] => | isbn = 978-80-87087-30-5 [141] => | kapitola = [142] => | strany = [143] => }}|group="pozn."}} [[Plútarchos]] ve svých ''[[Životopisy slavných Řeků a Římanů|Životopisech slavných Řeků a Římanů]]'' tvrdí, že Archimédés byl příbuzný syrakuského krále [[Hiérón II.|Hieróna II.]] Nedochovaný Archimédův životopis (Αρχιμήδης βίος, ''Život Archimédův'') byl sepsán jeho přítelem Herakleidem. Z této biografie cituje [[Eutokios|Eutokiovo]] ''Měření kruhu'', avšak žádné další podrobnosti se o Archimédově životopisu ani o životopisci nedochovaly.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Jaeger [145] => | jméno = Mary [146] => | příjmení2 = [147] => | jméno2 = [148] => | rok = 2008 [149] => | titul = Archimedes and the Roman imagination [150] => | url = https://archive.org/details/archimedesromani0000jaeg [151] => | kapitola = Introducion The "Life of Archimedes" [152] => | vydavatel = University of Michigan Press [153] => | místo = Ann Arbor [154] => | vydání = [155] => | typ vydání = [156] => | edice = [157] => | svazek edice = [158] => | svazek = [159] => | stránky = 1 [160] => | počet stran = 230 [161] => | poznámka = [dále jen Jaeger 2008] [162] => | isbn = 0472116304 [163] => | jazyk = anglicky [164] => }} V mládí Archimédés studoval v [[Músaion v Alexandrii|alexandrijském músaionu]], kde poznal [[Eukleidés|Eukleida]], [[Eratosthenés z Kyrény|Eratosthena z Kyrény]]Świderková 1983, ''op. cit.'', s. 162. či [[Konón ze Samu|Konóna ze Samu]].{{Citace sborníku [165] => | příjmení = Aujac [166] => | jméno = Germaine [167] => | příjmení2 = [168] => | jméno2 = [169] => | spoluautoři = [170] => | titul = The Growt of an Empirical Cartography in Hellenistic Greece [171] => | kapitola = The Dissemination of Cartographic Knowledge [172] => | příjmení sestavitele = Harley [173] => | jméno sestavitele = John Brian [174] => | příjmení sestavitele2 = Woodward [175] => | jméno sestavitele2 = David [176] => | spolusestavitelé = [177] => | sborník = The History of Cartography: Cartography in prehistoric, ancient, and medieval Europe and the Mediterranean [178] => | počet stran = 622 [179] => | vydavatel = University of Chicago Press [180] => | místo = Chicago [181] => | poznámka = [182] => | rok vydání = 1987 [183] => | měsíc vydání = 5 [184] => | den vydání = 1 [185] => | isbn = 0226316335 [186] => | svazek = 1 [187] => | strany = 159 [188] => | jazyk = anglicky [189] => }} Ačkoliv Archimédés po studiích odešel zpět do Syrakus, není vyloučeno, že se do Alexandrie někdy vrátil. [190] => [[Soubor:Edouard Vimont (1846-1930) Archimedes death.jpg|náhled|vlevo|[[Edouard Vimont]] (1846–1930) Archimédova smrt]] [191] => V rodném městě působil Archimédés jako stavitel válečných strojů ve službách krále Hieróna. Nezajímal se však o praktické využití svých strojů ani o válku, jeho zájmem bylo technické řešení.Świderková 1983, ''op. cit.'', s. 164–165. Když Syrakusy během [[druhá punská válka|druhé punské války]] oblehli Římané, jeho válečné stroje, které naháněly Římanům hrůzu,Jaeger 2008, ''op. cit.'', s. 83.Świderková 1983, ''op. cit.'', s. 165. se účastnily obrany města.{{Citace monografie [192] => | příjmení = Aaboe [193] => | jméno = Asger [194] => | příjmení2 = [195] => | jméno2 = [196] => | rok = 1997 [197] => | titul = Episodes from the Early History of Mathematics [198] => | kapitola = Three Samples of Archimedean Mathematics [199] => | vydavatel = Mathematical Association of America [200] => | místo = Washington, D.C. [201] => | vydání = 12 [202] => | typ vydání = [203] => | edice = New mathematical library [204] => | svazek edice = 13 [205] => | svazek = [206] => | stránky = 73 [207] => | počet stran = 384 [208] => | poznámka = [209] => | isbn = 0-88385-600-X [210] => | jazyk = anglicky [211] => | url-access = registration [212] => | url = https://archive.org/details/contestproblembo0000salk [213] => }} [[Marcus Claudius Marcellus]] nakonec město dobyl po dvouletém obléhání, a poté byl Archimédés Římany zabit. Plútarchos nabízí dvě podání: podle jednoho římský legionář poručil Archimédovi jít s ním za generálem Marcellem, ale Archimédés odmítl jít dříve, než vyřeší svůj matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda svým mečem probodl. Druhá Plútarchem nabízená možnost říká, že voják k Archimédovi přistoupil s úmyslem ho zabít, ale ten ho žádal, aby ještě počkal, než vyřeší svou matematickou úlohu. Voják ale neposlechl a zabil ho.{{Citace elektronické monografie [214] => | příjmení = Rorres [215] => | jméno = Chris [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = Death of Archimedes: Sources [218] => | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Death/Histories.html [219] => | datum vydání = [220] => | datum aktualizace = [221] => | datum přístupu = 2010-1-22 [222] => | vydavatel = Courant Institute of Mathematical Sciences [223] => | místo = New York [224] => | jazyk = anglicky [225] => }} Podle Valeria Maxima Archimédés vojáka požádal: „Žádám tě, neruš mi mé kruhy,“ (Latinsky: ''Noli turbare circulos meos'' někdy také ''Noli tangere circulos meos''){{Citace monografie [226] => | příjmení = Kuťáková [227] => | jméno = Eva [228] => | příjmení2 = a kolektiv [229] => | rok = 2008/2009 [230] => | titul = Moudrost věků - Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení [231] => | kapitola = [232] => | vydavatel = LEDA [233] => | místo = [234] => | vydání = 1 [235] => | svazek edice = [236] => | svazek = [237] => | počet stran = 512 [238] => | poznámka = [239] => | isbn = 8073350149 [240] => | jazyk = česky [241] => }} voják ale Archiméda probodl, aniž by věděl, o koho se jedná.Jaeger 2008, ''op. cit.'', s. 77–78. Dalším možnou verzí je, že se Archimédés chtěl vzdát a odejít k Marcellovi, ale vojáci ho zabili, když si mysleli, že ve svých zavazadlech má cennosti. Marcellus byl zprávou o Archimédově smrti rozezlen,Newman 2000, ''op. cit.'', s. 185. považoval ho za cenného a předem nařídil, aby se mu neubližovalo.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Hasan [243] => | jméno = Hether [244] => | příjmení2 = [245] => | jméno2 = [246] => | rok = 2006 [247] => | titul = Archimedes: The Father of Mathematics [248] => | kapitola = The Final Years [249] => | vydavatel = The Rosen Publishing Group [250] => | místo = New York [251] => | vydání = 1 [252] => | typ vydání = ilustrované [253] => | edice = The library of Greek philosophers [254] => | svazek edice = [255] => | svazek = [256] => | stránky = 84 [257] => | počet stran = 112 [258] => | poznámka = [259] => | isbn = 1404207740 [260] => | jazyk = anglicky [261] => | url-access = registration [262] => | url = https://archive.org/details/archimedesfather00hasa [263] => }} [264] => [265] => Podle [[Cassius Dio|Cassia Diona]], citovaného Janem Tzetzem, byl Archimédés Marcellem pohřben v rodinné hrobce a pohřbu se účastnili významní Syrakusané a Římané.{{Citace periodika [266] => | příjmení = Simms [267] => | jméno = D. L [268] => | příjmení2 = [269] => | jméno2 = [270] => | odkaz na autora = [271] => | spoluautoři = [272] => | titul = The Trail for Archimedes's Tomb [273] => | periodikum = Journal of the Warburg and Courtauld Institutes [274] => | odkaz na periodikum = [275] => | rok = 1990 [276] => | měsíc = [277] => | ročník = 53 [278] => | číslo = [279] => | strany = 282 [280] => | poznámky = [dále jen Simms 1990] [281] => | url = [282] => | doi = [283] => | issn = 0075-4390 [284] => | jazyk = anglicky [285] => }} Římský řečník [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] popisuje Archimédův pomník jako sloup, na jehož vrcholu je zobrazen válec s vepsanou koulí;{{Citace periodika [286] => | příjmení = Jaeger [287] => | jméno = Mary [288] => | příjmení2 = [289] => | jméno2 = [290] => | odkaz na autora = [291] => | spoluautoři = [292] => | titul = Cicero and Archimedes' Tomb [293] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [294] => | odkaz na periodikum = [295] => | rok = 2002 [296] => | měsíc = [297] => | ročník = 92 [298] => | číslo = [299] => | strany = 55 [300] => | poznámky = [301] => | url = [302] => | doi = 10.1086/650987 [303] => | issn = 0075-4358 [304] => | jazyk = anglicky [305] => }} podle Plútarcha si to sám Archimédés přál mít na náhrobku.{{Citace periodika [306] => | příjmení = Trapp [307] => | jméno = Joseph B [308] => | příjmení2 = [309] => | jméno2 = [310] => | odkaz na autora = [311] => | spoluautoři = [312] => | titul = Archimedes's Tomb and the Artists: A Postscript [313] => | periodikum = Journal of the Warburg and Courtauld Institutes [314] => | odkaz na periodikum = [315] => | rok = 1990 [316] => | měsíc = [317] => | ročník = 53 [318] => | číslo = [319] => | strany = 286–287 [320] => | poznámky = [321] => | url = [322] => | doi = [323] => | issn = 0075-4390 [324] => | jazyk = anglicky [325] => }}Simms 1990, ''op. cit.'', s. 281. Když v roce 75 př. n. l. sloužil Cicero jako kvestor na Sicílii, ze zvědavosti začal pátrat po Archimédově hrobce, kterou po několika pokusech objevil poblíž Agrigentské brány v Syrakusách zanedbanou a zarostlou křovím.{{Citace monografie [326] => | příjmení = Charles [327] => | jméno = Rollin [328] => | příjmení2 = [329] => | jméno2 = [330] => | rok = 2009 [331] => | titul = The Ancient History of the Egyptians, Carthaginians, Assyrians, Medes and Persians, Grecians and Macedonians [332] => | kapitola = Tomb of Archimedes discovered by Cicero [333] => | vydavatel = BiblioBazaar [334] => | místo = Charleston [335] => | vydání = [336] => | typ vydání = [337] => | edice = [338] => | svazek edice = [339] => | svazek = 22 [340] => | stránky = 51 [341] => | počet stran = 336 [342] => | poznámka = [343] => | isbn = 1110724225 [344] => | jazyk = anglicky [345] => }} Cicero nechal hrobku a její okolí vyčistit a zrestaurovat. Ciceronův popis hledání hrobky i hrobky samotné je nejstarší její popis a také jediný, jehož autor ji viděl na vlastní oči.Simms 1990, ''op. cit.'', s. 281–282. [346] => [[Soubor:ArchimedesSocha.jpg|alt=Socha - Archimedes|náhled|Bronzová socha Archiméda (Heuréka) v Syrakusách - Ortigia (Sicílie)]] [347] => O obléhání Syrakus Římany a smrti Archiméda se zmiňuje 70 let po Archimédově smrti [[Polybios]], z něhož čerpali Plútarchos a [[Livius]]. Prvním antickým autorem popisujícím Archimédovu smrt je Cicero,Jaeger 2008, ''op. cit.'', s. 79. mezi dalšími pak jsou např. [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvius]] a [[Valerius Maximus]], z [[Byzantská říše|východořímských]] pak Ioannes Tzetzes či [[Ioannes Zonaras]]. [348] => [349] => == Dílo == [350] => Archimédés uskutečnil mnoho objevů v matematice a fyzice. [351] => Zatímco jeho ryze teoretické objevy byly známy jen úzkému kruhu odborníků, všeobecnou pozornost budil svými užitečnými technickými vynálezy. Archimédovi se připisuje kolem 40 vynálezů. Je po něm např. nazýván kladkostroj nebo vodní [[Archimédův šroub|šnekové čerpadlo]] – uvádí se však, že znalost těchto mechanismů spíše obnovil.{{Citace monografie [352] => | příjmení = Souček [353] => | jméno = Ludvík [354] => | odkaz na autora = Ludvík Souček [355] => | titul = Kdo byl kdo. Díl I. [356] => | vydavatel = Albatros [357] => | místo = Praha [358] => | rok = 1980 [359] => }} Proslul i svou konstrukcí planetária.{{Citace monografie [360] => | korporace = Encyklopedický dům [361] => | titul = Encyklopedická edice LISTY. 1. díl MATEMATICI [362] => | vydání = 1 [363] => | vydavatel = Encyklopedický dům, s. s r. o. [364] => | místo = Praha [365] => | rok = 1997 [366] => | svazek edice = 1 [367] => | kapitola = 3 [368] => | typ kapitoly = list [369] => | isbn = 80-86044-01-7 [370] => }} [371] => Jeho objevy přežily až dodnes, i když řada jeho knih se během času ztratila. Archimédés zřejmě mnoho neexperimentoval, spíše se oddával myšlení. [372] => [373] => === Fyzika === [374] => Archimédés zkoumal zákonitosti mechanické rovnováhy, a položil tak základy statiky pevných těles. Pod [[Eukleidés|Eukleidovým]] vlivem se snažil o její [[axiom]]atizaci. Definoval řadu důležitých pojmů, jako [[těžiště]] nebo [[moment síly|statický moment]]. Zabýval se principy činnosti jednoduchých strojů – [[Páka|páky]], [[kladka|kladky]], [[nakloněná rovina|nakloněné roviny]], [[klín]]u a [[ozubené kolo|ozubeného kola]] a objevil a formuloval zákonitosti jejich rovnováhy.{{Citace monografie [375] => | příjmení = Štoll [376] => | jméno = Ivan [377] => | příjmení2 = Ptáček [378] => | jméno2 = Petr [379] => | odkaz na autora = [380] => | titul = Objevitelé přírodních zákonů [381] => | vydavatel = Nakladatelství Fragment [382] => | místo = Praha [383] => | rok = 1997 [384] => | isbn = [385] => | kapitola = [386] => | strany = [387] => | jazyk = [388] => }} [389] => [390] => ==== Hydrostatika ==== [391] => Archimédés je považován i za zakladatele hydrostatiky. Zkoumal zákonitosti [[plování]] a hydrostatického [[vztlak]]u. Uvědomoval si nestlačitelnost vody a dokázal ji pravděpodobně využít pro zjišťování objemu nepravidelných těles. Pochopil význam pojmu [[hustota]], přesně jej formuloval a pravděpodobně nalezl metodu jejího měření dvojím vážením. Formuloval [[Archimédův zákon]]. Ve svém díle ''O plovoucích tělesech'' též zkoumal stabilitu plování. Zejména se věnoval stabilitě plování ponořeného paraboloidu, který považoval za idealizaci lodního trupu. [392] => [393] => [[Soubor:Archimedes bath.jpg|náhled|vlevo|Archimédés běhal zcela nahý syrakuskými ulicemi a volal „Heuréká!“]] [394] => [395] => Jeho objevy týkající se hustoty a vztlaku jsou tradovány i v anekdotické historce o zlaté koruně syrakuského krále. [396] => [[Soubor:Archimedes water balance.gif|náhled|vpravo|Archimédés možná použil princip [[vztlak]]u k ověření pravosti koruny]] [397] => Podle [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvia]] si nechal král [[Hierón II.|Hierón II.]] zhotovit novou zlatou korunu ve tvaru vavřínového věnce a požádal Archiméda, aby zjistil, je-li vyrobena z ryzího zlata, a zda do ní nepoctivý zlatník nepřidal méně ušlechtilé kovy.{{Citace elektronické monografie [398] => | autor = Marcus Vitruvius Pollio [399] => | titul = De Architectura, Liber IX [400] => | url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Vitruvius/9*.html [401] => | vydavatel = University of Chicago [402] => | místo = Chicago, USA [403] => | datum vydání = 2007 [404] => | kapitola = 9-12 [405] => | typ kapitoly = hlava [406] => | jazyk = latinsky (+ anglický a italský překlad) [407] => }} Archimédés musel vyřešit problém bez poškození koruny, takže ji nemohl přetavit do pravidelného geometrického tvaru, u kterého by mohl spočítat [[objem]], z [[hmotnost]]i pak určit i jeho [[hustota|hustotu]] a porovnat s hustotou zlata. Řešení ho prý napadlo při koupeli, když si všiml, že hladina stoupla, když se ponořil do vody. Uvědomil si, že může využít nestlačitelnost vody, a ponoří-li korunu do nádoby naplněné vodou až po okraj, bude objem přeteklé vody rovný objemu koruny. Podle legendy vyskočil z koupele, zcela nahý probíhal syrakuskými ulicemi a volal „Heuréka“ (řecky: „εὕρηκα!“, což znamená „Nalezl jsem!“). Poté zjistil, že koruna byla vyrobena převážně ze zlata, ale bylo v ní přidáno i stříbro. [408] => {{Citace elektronické monografie [409] => | příjmení = Rorres [410] => | jméno = Chris [411] => | odkaz na autora = [412] => | titul = The Golden Crown [413] => | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Crown/CrownIntro.html [414] => | datum vydání = [415] => | datum aktualizace = [416] => | datum přístupu = 2010-1-20 [417] => | vydavatel = [418] => | místo = [419] => | jazyk = anglicky [420] => }} [421] => [422] => Příběh o zlaté koruně se nenachází v žádném z dochovaných Archimédových děl. Navíc proveditelnost popsané metody bývá zpochybňována, vzhledem k extrémní přesnosti, se kterou by musel být změřen objem přeteklé vody. Spekuluje se, že Archimédés mohl namísto toho použít jiné řešení, založené na [[Archimédův zákon|Archimédově zákonu]]. Podle něj je těleso ponořené do kapaliny nadlehčováno silou rovnou tíze kapaliny tělesem vytlačené. Mohl tedy např. na vzduchu vyvážit na pákových vahách korunu ryzím zlatem a ponořit korunu i zlaté závaží do vody (viz obrázek vpravo). Kdyby koruna měla menší hustotu, měla by větší objem a byla více nadlehčována. Taková metoda by přitom byla dostatečně citlivá. Již [[Galileo Galilei]] považoval za pravděpodobnější, že právě tuto metodu Archimédés použil, neboť kromě její velké přesnosti je navíc založena na zákoně objeveném a popsaném Archimédem. [423] => [424] => ==== Ničení nepřátelských lodí na dálku ==== [425] => Ve [[2. století|2. století]] syrský spisovatel [[Lúkianos]] napsal, že při obléhání Syrakus (asi 214–212 př. n. l.) Archimédés zapaloval nepřátelské lodě na dálku.{{Citace monografie [426] => | příjmení = Wasterman [427] => | jméno = [428] => | odkaz na autora = [429] => | titul = On miraculous engines; citace Anthemiuse z Tralles [430] => | vydavatel = [431] => | místo = [432] => | rok = [433] => | isbn = [434] => | kapitola = [435] => | strany = 153 [436] => | jazyk = anglicky [437] => }} Z pozdější doby ([[6. století|6. století]]) se dochovalo [[Anthémios z Trallu|Anthémiovo]] tvrzení, že k tomu použil zrcadel. [438] => [[Soubor:Archimedovo tepelne zaruzeni 2.png|200 px|vlevo|náhled|Archimédés mohl použít k zapalování nepřátelských lodí zrcadla]] [439] => O funkčnosti této zbraně se diskutovalo již v dobách [[renesance]]. Matematik [[René Descartes]] tehdy označil tvrzení za lživé. Moderní vědci zrekonstruovali pokus pouze za pomoci prostředků, které Archimédés mohl mít k dispozici{{Citace elektronické monografie [440] => |příjmení = Wesley [441] => |jméno = John [442] => |odkaz na autora = [443] => |titul = CHAPTER XII OF BURNING GLASSES [444] => |url = http://wesley.nnu.edu/john_wesley/wesley_natural_philosophy/duten12.htm [445] => |datum vydání = [446] => |datum aktualizace = [447] => |datum přístupu = 2009-11-14 [448] => |vydavatel = [449] => |místo = [450] => |jazyk = anglicky [451] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071012154432/http://wesley.nnu.edu/john_wesley/wesley_natural_philosophy/duten12.htm [452] => |datum archivace = 2007-10-12 [453] => |nedostupné = ano [454] => }} a došli k názoru, že využití principu odrazu slunečních paprsků zrcadly a jejich zaměření do jediného bodu na lodi mohlo za určitých podmínek způsobit vzplanutí lodi. [455] => [456] => Praktickou zkoušku provedl roku 1973 řecký vědec Ioannis Sakkas. Pokus uskutečnil u námořní základy [[Skaramagas]] poblíž [[Athény|Athén]]. Použil 70 měděných zrcadel o rozměrech 1,5 × 1 [[metr]]u. Zaměřil je na model římské válečné lodi z překližky ve vzdálenosti 50 metrů. Poté, co byla všechna zrcadla přesně zaměřena, začala loď hořet během několika sekund.{{Citace elektronické monografie [457] => | příjmení = [458] => | jméno = [459] => | odkaz na autora = [460] => | titul = Archimedes weaponos [461] => | url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,908175,00.html?promoid=googlep [462] => | datum vydání = [463] => | datum aktualizace = [464] => | datum přístupu = 2009-11-14 [465] => | vydavatel = Time Magazines [466] => | místo = [467] => | jazyk = anglicky [468] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110204191550/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,908175,00.html?promoid=googlep [469] => | datum archivace = 2011-02-04 [470] => | nedostupné = ano [471] => }} [472] => Další praktickou zkoušku uspořádala v roce 2005 skupinka studentů z [[Massachusettský technologický institut|MIT]]. K pokusu použili 39 čtverečních metrů zrcadel, která zaměřili na dřevěný model lodi. Ten vzplanul jen tehdy, když bylo nebe bez mráčku a loď se asi deset minut nepohybovala. Nakonec učinili závěr, že za těchto podmínek mohla být zbraň funkční, ale vzhledem k tomu, že je moře od Syrakus směrem na východ, nemohlo být dosaženo energie potřebné k zapálení lodi. Na takto krátkou vzdálenost by bylo výhodnější použít jednodušších prostředků (např. zápalných [[šíp]]ů nebo [[katapult (stroj)|katapultu]]). Proto bylo Lúkianovo tvrzení zpochybněno.{{Citace elektronické monografie [473] => | příjmení = [474] => | jméno = [475] => | odkaz na autora = [476] => | titul = Archimedes Death Ray: Testing with MythBusters [477] => | url = http://web.mit.edu/2.009/www//experiments/deathray/10_Mythbusters.html [478] => | datum vydání = [479] => | datum aktualizace = [480] => | datum přístupu = 2009-11-13 [481] => | vydavatel = [482] => | místo = [483] => | jazyk = anglicky [484] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6HWnNtF1G?url=http://web.mit.edu/2.009/www//experiments/deathray/10_Mythbusters.html [485] => | datum archivace = 2013-06-20 [486] => | nedostupné = ano [487] => }} [488] => [489] => Za pravděpodobnější dnes vědci považují možnost, že Archimédés použil k zapalování římských lodí parní kanón, vystřelující projektily na bázi látky známé jako [[řecký oheň]]. Tato teorie by více odpovídala [[Plútarchos|Plútarchovu]] tvrzení, že Archimédova zbraň byla protáhlá, a zprávě [[Galén]]a, mluvící o pálícím zařízení, nikoliv o zrcadle; zastával ji pak též [[Leonardo da Vinci]], který načrtl, jakou by zbraň měla mít podobu. Podle [[Cesare Rossi]]ho z [[Neapolská univerzita|Neapolské univerzity]] mohl Archimédés vytvořit kanón, který by dokázal vystřelit asi šestikilové projektily rychlostí okolo 60 metrů za sekundu na vzdálenost až 150 metrů. [490] => [491] => Další zbraní, o které se dochovaly legendy, je Archimédův dráp, jenž byl rovněž navržen k obraně města [[Syrakusy]] před nepřátelskými loděmi. Byl tvořen [[jeřáb (stroj)|jeřábem]], na kterém byl přivázaný kovový hák. Poté, co se za [[loď]] plovoucí poblíž [[hradba|hradeb]] zahákl, hák ji zvedl nahoru a tím ji převrátil. Současné pokusy potvrdily, že Archimédův dráp mohl být funkčním zařízením. [492] => {{Citace elektronické monografie [493] => | příjmení = Rorres [494] => | jméno = Chris [495] => | odkaz na autora = [496] => | titul = Archimedes´ claw [497] => | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Claw/illustrations.html [498] => | datum vydání = [499] => | datum aktualizace = [500] => | datum přístupu = 2009-11-14 [501] => | vydavatel = [502] => | místo = [503] => | jazyk = anglicky [504] => }} [505] => [506] => {{Citace elektronické monografie [507] => | příjmení = Bradley [508] => | jméno = W [509] => | odkaz na autora = [510] => | titul = Archimedes claw – animation [511] => | url = http://physics.weber.edu/carroll/Archimedes/claw.htm [512] => | datum vydání = [513] => | datum aktualizace = [514] => | datum přístupu = 2009-11-14 [515] => | vydavatel = [516] => | místo = [517] => | jazyk = anglicky [518] => }} [519] => [520] => ==== Archimédův šroub ==== [521] => [[Soubor:Archimedes-screw one-screw-threads with-ball 3D-view animated small.gif|200 px|náhled|[[Archimédův šroub]] umožňuje efektivnější čerpání vody]] [522] => Většina Archimédových prací z oboru [[strojírenství]] vznikla k uspokojení potřeb domovského města Syrakus. Řecký spisovatel [[Athenaeus z Naucratis|Athenaeus z Naucratis]] popsal, jak král [[Hiéron II.|Hiéron II.]] pověřil Archiméda návrhem obří lodi [[Syrakúsia|Syrakúsie]], která by mohla být použita pro luxusní cestování a převážení zásob. [523] => {{Citace elektronické monografie [524] => | příjmení = [525] => | jméno = [526] => | odkaz na autora = [527] => | titul = Athenaeus: The Deipnosophists [528] => | url = http://www.attalus.org/old/athenaeus5b.html#c40 book 5, chapter 40 [529] => | datum vydání = [530] => | datum aktualizace = [531] => | datum přístupu = 2009-12-20 [532] => | vydavatel = [533] => | místo = [534] => | jazyk = Anglicky [535] => }}{{Citace monografie [536] => | příjmení = Meijer [537] => | jméno = Fik [538] => | odkaz na autora = [539] => | titul = On the Construction of the 'Syracusia' (Athenaeus V. 207 A-B) [540] => | vydavatel = [541] => | místo = [542] => | rok = 1996 [543] => | isbn = [544] => | kapitola = [545] => | strany = 575–578 [546] => | jazyk = anglicky [547] => }} Syrakúsia byla údajně největší loď postavená v klasickém starověku.{{Citace monografie [548] => | příjmení = Casson [549] => | jméno = Lionel [550] => | odkaz na autora = [551] => | titul = Ships and Seamanship in the Ancient World [552] => | url = https://archive.org/details/shipsseamanshipi0000cass [553] => | vydavatel = Princeton University Press [554] => | místo = [555] => | rok = 1971 [556] => | isbn = [557] => | kapitola = [558] => | strany = [559] => | jazyk = anglicky [560] => }} Podle Athenaeuse byla schopna pojmout 600 lidí a byla vybavena okrasnými záhony, tělocvičnou a chrámem zasvěceným bohyni [[Afrodita|Afroditě]]. Velmi důležitým prvkem na lodi byl [[Archimédův šroub]], jehož úkolem bylo odstranění [[odpadní voda|odpadní vody]]. Tvořila ho šikmo postavená trubka se zabudovanou spirálou těsně uloženou na [[hřídel]]i. Voda byla v kapsách tvořených závity držena gravitací a čerpání bylo prováděno otáčením hřídele. [561] => {{Citace elektronické monografie [562] => | příjmení = [563] => | jméno = [564] => | odkaz na autora = [565] => | titul = Archimédův šroub [566] => | url = http://mve.energetika.cz/jineturbiny/archimedes.htm [567] => | datum vydání = [568] => | datum aktualizace = [569] => | datum přístupu = 2009-12-20 [570] => | vydavatel = [571] => | místo = [572] => | jazyk = česky [573] => }} [574] => [575] => {{Citace elektronické monografie [576] => | příjmení = Rorres [577] => | jméno = Chris [578] => | odkaz na autora = [579] => | titul = Archimedes Screw [580] => | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Screw/SourcesScrew.html [581] => | datum vydání = [582] => | datum aktualizace = [583] => | datum přístupu = 2010-1-20 [584] => | vydavatel = [585] => | místo = [586] => | jazyk = anglicky [587] => }} [588] => {{Citace elektronické monografie [589] => | příjmení = [590] => | jméno = [591] => | odkaz na autora = [592] => | titul = Archimedes screw [593] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/32831/Archimedes-screw [594] => | datum vydání = [595] => | datum aktualizace = [596] => | datum přístupu = 2010-1-23 [597] => | vydavatel = Encyclopædia Britannica [598] => | místo = [599] => | jazyk = anglicky [600] => }} [601] => Čerpadla na principu Archimédova šroubu se užívá dodnes. Jeho velkou výhodou je jednoduchost a spolehlivost i při čerpání silně znečištěných kapalin. Příkladem mohou být [[Archimédův šroub|šneková čerpadla]] v pražské [[čistírna odpadních vod|čistírně odpadních vod]]. [602] => [603] => === Matematika === [604] => Z [[matematika|matematiky]] znal Archimédés vzorec pro součet nekonečné [[Geometrická posloupnost|geometrické řady]]. Zjistil, že [[koule]] určitého průměru, válec a kužel, jejichž průměry základen a výšky jsou stejné jako průměr stejné koule, mají objemy v poměru 2:3:1. [605] => [606] => V [[geometrie|geometrii]] zavedl původně negeometrické pojmy: [[těžiště]] a [[těžnice]]. [607] => [608] => {{Citát|Choval úpěnlivou lásku k čistým spekulacím, při kterých obyčejné potřeby života nebyly brány v úvahu… [609] => {{Citace elektronické monografie [610] => | příjmení = [611] => | jméno = [612] => | odkaz na autora = [613] => | titul = Plutarchos Extract from Parallel Lives [614] => | url = http://fulltextarchive.com/pages/Plutarch-s-Lives10.php#p35 [615] => | datum vydání = [616] => | datum aktualizace = [617] => | datum přístupu = 2009-11-13 [618] => | vydavatel = fulltextarchive.com [619] => | místo = [620] => | jazyk = anglicky [621] => }}|[[Plútarchos]]}} [622] => [623] => ==== Archimédovská tělesa ==== [624] => [[Soubor:Cuboctahedron.gif|vlevo|150 px|náhled|Jedno z archimédovských těles, [[kubooktaedr]]]] [625] => [626] => [[Archimédovské těleso]] je druh polopravidelného konvexního tělesa (z každého vrcholu vychází stejný počet hran) složeného ze dvou nebo více pravidelných mnohoúhelníků setkávajících se ve stejném vrcholu. [627] => {{Citace elektronické monografie [628] => | příjmení = Weisstein [629] => | jméno = Eric [630] => | odkaz na autora = [631] => | titul = Archimedean Solid [632] => | url = http://mathworld.wolfram.com/ArchimedeanSolid.html [633] => | datum vydání = [634] => | datum aktualizace = [635] => | datum přístupu = 2009-11-13 [636] => | vydavatel = MathWorld--A Wolfram Web Resource [637] => | místo = [638] => | jazyk = anglicky [639] => }} Od [[Platónské těleso|platónského tělesa]] se odlišuje tím, že je složeno z více druhů mnohoúhelníků, od [[Johnsovo těleso|Johnsova tělesa]] tím, že se mnohoúhelníky setkávají ve stejném bodě. Těmito tělesy se Archimédés zabýval v jedné z nyní ztracených prací, které zmiňuje řecký matematik [[Pappos z Alexandrie]] ve svém díle ''Synagogé''. Později se jimi zabýval i německý matematik a astronom [[Johannes Kepler]], který ve svém díle ''[[Harmonices Mundi]]'' sepsal přehled třinácti archimédovských těles. Jeho definice hovoří o polopravidelných, trojrozměrných tělesech [[Eukleidovský prostor|eukleidovského prostoru]], jejichž stěny tvoří pravidelné mnohoúhelníky dvou či více typů.{{Citace elektronické monografie [640] => | příjmení = [641] => | jméno = [642] => | odkaz na autora = [643] => | titul = Archimedean Solids [644] => | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Solids/Pappus.html [645] => | datum vydání = [646] => | datum aktualizace = [647] => | datum přístupu = 2009-11-13 [648] => | vydavatel = math.nyu.edu [649] => | místo = [650] => | jazyk = anglicky [651] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131109162114/http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Solids/Pappus.html [652] => | datum archivace = 2013-11-09 [653] => | nedostupné = ano [654] => }}In: Harmonie světa (Harmonices mundi), 2. kapitola [655] => [656] => [[Soubor:Archimedes pi.svg|vpravo|náhled|Archimédés použil vyčerpávací metodu k přibližnému určení čísla pí]] [657] => [658] => ==== Výpočet čísla pí ==== [659] => Archimédés se zabýval určením přibližné hodnoty [[Pí (písmeno)|čísla π]] (pí) – [[konstanta|konstanty]] udávající poměr obvodu [[kruh]]u k jeho [[průměr (geometrie)|průměru]], také nazývané Ludolfovo číslo. K dosažení správného výsledku využíval postupů, podobných modernímu [[Integrální počet|integrálnímu počtu]]. Prostřednictvím [[důkaz sporem|důkazu sporem]] mohl úlohy o kruhu řešit s téměř libovolným stupněm přesnosti. Za pomoci [[vyčerpávací metoda|vyčerpávací metody]] určil přibližnou hodnotu čísla π. Nejdříve opsal větší [[mnohoúhelník]] okolo kruhu a menší vepsal do kruhu, poté počet [[Strana (geometrie)|stran]] mnohoúhelníku zvětšoval až na 96 a nakonec spočítal jejich délky. Správně tak určil, že číslo π leží v [[interval (matematika)|intervalu]]: [660] => 3 + \frac{10}{71}< \pi < 3 + \frac{10}{70} (přibližně 3,140\,8 < \pi < 3,142\,9 ).{{Citace elektronické monografie [661] => |příjmení = [662] => |jméno = [663] => |odkaz na autora = [664] => |titul = Archimédés ze Syrákús [665] => |url = http://www.aldebaran.cz/famous/people/Archimedes.html [666] => |datum vydání = [667] => |datum aktualizace = [668] => |datum přístupu = 2009-11-14 [669] => |vydavatel = aldebaran.cz [670] => |místo = [671] => |jazyk = česky [672] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20100405085634/http://www.aldebaran.cz/famous/people/Archimedes.html [673] => |datum archivace = 2010-04-05 [674] => |nedostupné = ano [675] => }} [676] => {{Clear}} Archimédés dokázal, že plocha kruhu je rovna hodnotě π násobené druhou mocninou poloměru kruhu. [677] => {{Citace elektronické monografie [678] => | příjmení = Kaye [679] => | jméno = R. W [680] => | odkaz na autora = [681] => | titul = Archimedean ordered fields [682] => | url = http://fulltextarchive.com/pages/Plutarch-s-Lives10.php#p35 [683] => | datum vydání = [684] => | datum aktualizace = [685] => | datum přístupu = 2009-11-13 [686] => | vydavatel = [687] => | místo = [688] => | jazyk = anglicky [689] => }} [690] => [691] => Při měření koule Archimédés používal [[odmocnina|odmocninu]] ze 3, kterou udal jako hodnotu mezi 265/153 (přibližně 1,732 023 1) a 1351/780 (přibližně 1,732 051 2). Skutečná hodnota je zhruba 1,732 050 8. K tomuto výsledku však Archimédés neuvádí způsob, jakým k němu došel. [692] => {{Citace monografie [693] => | titul= Quoted in TL Heath, Works of Archimedes, Dover Publications}} [694] => [695] => ==== Výpočet segmentu paraboly ==== [696] => [[Soubor:Parabola segement.png|150 px|náhled|vlevo|Oblast ohraničená parabolou a přímkou je 4/3 násobek plochy vepsaného trojúhelníka.]] [697] => V díle ''[[Kvadratura paraboly]]'' Archimédés dokázal, že oblast ohraničená parabolou a přímkou je 4/3 násobek plochy vepsaného trojúhelníka. Celý matematický problém vyjádřil jako součet nekonečné [[Geometrická posloupnost#Geometrická řada|geometrické řady]] s kvocientem 1/4: [698] => [699] => : \sum_{n=0}^\infty 4^{-n} = 1 + 4^{-1} + 4^{-2} + 4^{-3} + \cdots = {4\over 3} \; . [700] => [701] => Za předpokladu, že první číslo v rovnici je plocha trojúhelníka, je druhé číslo součet dvou trojúhelníků, jejichž "základny" (nejdelší strany) jsou "ramena" (kratší strany) prvního trojúhelníka. Takto součet postupuje do [[nekonečno|nekonečna]]. [702] => [703] => Tento postup použil nejen na určení obsahu [[plocha|plochy]] pod [[parabola (matematika)|parabolou]], ale stanovil i objem rotačního [[paraboloid]]u, [[elipsoid]]u a [[hyperboloid]]u. [704] => [705] => Metoda je založena na obdobném principu, jaký se dnes používá v [[integrální počet|integrálním počtu]]. [706] => [707] => === Spisy === [708] => [[Soubor:Archimedes lever (Small).jpg|náhled|vpravo|„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí“]] [709] => Své práce psal Archimédés v dórském dialektu [[starořečtina|starořečtiny]], kterým se mluvilo v tehdejších Syrakusách. [710] => {{Citace monografie [711] => | titul= Encyclopedia of ancient Greece By Nigel Guy Wilson Page 77 [712] => }} Mnoho Archimédových spisů se nedochovalo a jsou nám známy pouze z citací jiných matematiků. Řecký matematik [[Pappos z Alexandrie]] zmiňuje Archimédovo dílo ''Tvoření koule'' a další práce o mnohostěnu. [[Theón z Alexandrie]] cituje poznámku o lomu světla ze ztracené ''[[Katoptrika (Archimédés)|Katoptriky]]''. Archimédovy práce dokládá i korespondence s matematiky v [[Alexandrie|Alexandrii]]. Jeho spisy shromáždil řecký architekt [[Isidor z Milétu]] (asi 530 n. l.), komentáře k jeho dílu napsal v [[6. století]] řecký matematik [[Eutokios]]. Archimédovy práce byly přeloženy do [[Arabština|arabštiny]] [[Thabit ibn Qurra|Thabitem ibn Qurraou]] a poté do [[latina|latiny]] italským vědcem [[Gerard z Cremony|Gerardem z Cremony]]. Během renesance vyšlo i ''Editio princeps'' (první souborné vydání) Archimédových prací v řečtině a latině, které bylo vydáno v [[Basilej]]i roku 1544 Johannem Herwegenem.{{Citace elektronické monografie [713] => | příjmení = [714] => | jméno = [715] => | odkaz na autora = [716] => | titul = Editions of Archimedes Work [717] => | url = http://www.brown.edu/Facilities/University_Library/exhibits/math/wholefr.html [718] => | datum vydání = [719] => | datum aktualizace = [720] => | datum přístupu = 2009-11-14 [721] => | vydavatel = brown.edu [722] => | místo = [723] => | jazyk = anglicky [724] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070808235638/http://www.brown.edu/Facilities/University_Library/exhibits/math/wholefr.html [725] => | datum archivace = 2007-08-08 [726] => | nedostupné = ano [727] => }} Kolem roku 1586 [[Galileo Galilei]] vynalezl [[hydrostatické váhy]] a je velmi pravděpodobné, že se inspiroval Archimédovým dílem. [728] => {{Citace elektronické monografie [729] => | příjmení = Van [730] => | jméno = Helden [731] => | odkaz na autora = [732] => | titul = The Galileo Project: Hydrostatic Balance [733] => | url = http://galileo.rice.edu/sci/instruments/balance.html [734] => | datum vydání = [735] => | datum aktualizace = [736] => | datum přístupu = 2009-11-14 [737] => | vydavatel = Rice University, galileo.rice.edu [738] => | místo = [739] => | jazyk = anglicky [740] => }} [741] => [742] => Archimédovy práce se nám dochovaly ve třech kodexech: Kodexu A, Kodexu B a Kodexu C (Archimédův [[palimpsest]]). Ve všech třech kodexech je obsaženo dílo ''Rovnováha ploch''. V kodexu A a B je ''Kvadratura paraboly'', v A a C jsou ''O kouli a válci'', ''O měření kruhu'' a ''O spirálách''. V B a C je ''O plovoucích tělesech''. Kodex A jako jediný obsahuje pojednání o ''Konoidech a sféroidech'' a ''Počítání písku''. V Kodexu C se nám dochovala ''Metoda'' a ''Stomachion''.Archimédův kodex str. 75 [743] => [744] => * ''Rovnováha roviny'' (dva svazky) – první kniha obsahuje patnáct výroků se sedmi [[postulát]]y. Druhá kniha obsahuje deset výroků. V této práci se Archimédés věnuje zákonům páky a používá metody pro výpočet plochy a [[těžiště]] u různých geometrických obrazců včetně [[trojúhelník]]ů, [[rovnoběžník]]ů a [[Parabola (matematika)|paraboly]]. [745] => {{Citace elektronické monografie [746] => | příjmení = [747] => | jméno = [748] => | odkaz na autora = [749] => | titul = The Works Of Archimedes [750] => | url = http://www.archive.org/details/worksofarchimede029517mbp [751] => | datum vydání = 1987 [752] => | datum aktualizace = [753] => | datum přístupu = 2009-11-14 [754] => | vydavatel = archive.org [755] => | místo = [756] => | jazyk = anglicky [757] => }} [758] => {{Citát|„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí.“{{Citace monografie [759] => | příjmení = [760] => | jméno = Pappus z Alexandrie [761] => | odkaz na autora = [762] => | titul = Synagoge, kniha VIII [763] => | vydavatel = [764] => | místo = [765] => | rok = [766] => | isbn = [767] => | kapitola = [768] => | strany = [769] => | jazyk = řecky [770] => }}|Archimédés}} [771] => * ''[[O kouli a válci]]'' – V tomto pojednání se Archimédés zabývá měřením objemů a ploch koule a válce. Dokazuje zde, že objem koule je přesně 2/3 válce, který jej obemyká. [772] => * ''Rovnováha ploch'' – V tomto díle Archimédés nalézá těžiště trojúhelníku a věnuje se [[zákon rovnováhy|zákonu rovnováhy]]. [773] => * ''[[O měření kruhu]]'' – krátké dílo se skládající se ze tří výroků. Je napsáno v podobě korespondence a Archimédés v něm dokazuje, že hodnota čísla π (pí) je větší než 223 / 71 a menší než 22 / 7. Tento výpočet byl používán jako [[aproximace]] po celý středověk. [774] => * ''[[O spirálách]]'' – dílo pojednávající o [[Spirála#Archimédova spirála|Archimédově spirále]], [[kvadratura kruhu|kvadratuře kruhu]] a rozdělení úhlu na třetiny. [775] => * ''O konoidech a sféroidech'' – v tomto díle se Archimédés věnuje výpočtům [[Přímková plocha|přímkových ploch]] [[konoid]]u a [[Elipsoid|sféroidu]]. [776] => [777] => * ''Kvadratura paraboly'' – dílo ve formě dopisu, který Archimédés napsal svému příteli Dositheusovi, v němž dokazuje, že oblast ohraničená parabolou a přímkou jsou 4 / 3 násobené obsahem trojúhelníka se stejnou základnou a výškou. [778] => [[Soubor:Stomachion.JPG|náhled|vpravo|''[[Ostomachion]]'' – 14 mnohoúhelníků, které mohly být poskládány do čtverce]] [779] => [780] => * ''[[Ostomachion|Stomachion]]'' – dílo bylo objeveno na [[Archimédův palimpsest|Archimédově palimpsestu]] („[[Pergamen#Palimpsest|palimpsest]]“ je oškrábaný [[pergamen]]). Archimédés vytvořil hlavolam skládající se ze 14 mnohoúhelníků, které mohly být mnoha způsoby poskládány do čtverce. Archimédés se údajně snažil zjistit kolika způsoby je to možné. Reviel Netz ze [[Stanfordova univerzita|Stanfordovy univerzity]] vypočítal, že je to možné 17 152 způsoby. Z tohoto příkladu Netz usuzuje, že Archimédes byl prvním, kdo se zabýval [[kombinatorika|kombinatorikou]]Archimédův kodex str. 53 [781] => * ''O počítání písku'' – v tomto díle Archimédés vypočítavá, kolik zrn písku by se vešlo do vesmíru. Dále kniha pojednává o [[Heliocentrismus|heliocentrickém modelu vesmíru]], vzdálenosti mezi jednotlivými nebeskými tělesy a velikosti [[Země]]. Archimédés došel k závěru, že by se do vesmíru mohlo vejít 8×1063 zrnek písku.{{Citace elektronické monografie [782] => | příjmení = [783] => | jméno = [784] => | odkaz na autora = [785] => | titul = English translation of The Sand Reckoner. [786] => | url = http://www.math.uwaterloo.ca/navigation/ideas/reckoner.shtml [787] => | datum vydání = [788] => | datum aktualizace = [789] => | datum přístupu = 2009-11-14 [790] => | vydavatel = University of Waterloo [791] => | místo = [792] => | jazyk = anglicky [793] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070811235335/http://www.math.uwaterloo.ca/navigation/ideas/reckoner.shtml [794] => | datum archivace = 2007-08-11 [795] => | nedostupné = ano [796] => }} [797] => [798] => * Archimédés také sepsal hlavolam, ve kterém se sčítá [[Hélios|Héliovo]] nebeské stádo. Tento hlavolam je napsán ve verších, které skrývají aritmetický problém o osmi neznámých a sedmi rovnicích. Dále z něj vyplývají i některé podmínky (např.: musí vyjít celé číslo). Současní matematici dokázali, že nejmenší možné řešení je 206 456.Archimédův kodex str. 55–56 [799] => * ''[[Metody vytváření mechanických teorémů]]'' – pojednání se ztratilo až do objevu Archimédova palimpsestu v roce 1906. V této práci Archimédés ukazuje, jak s pomocí nekonečného množství nekonečně malých částí může být určena plocha nebo objem. [800] => {{Citace elektronické monografie [801] => | příjmení = Štrajblová [802] => | jméno = Jana [803] => | odkaz na autora = [804] => | titul = Archimédés v urychlovači [805] => | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/veda/_zprava/404751 [806] => | datum vydání = 07.12.2007 [807] => | datum aktualizace = [808] => | datum přístupu = 2009-12-20 [809] => | vydavatel = [810] => | místo = [811] => | jazyk = česky [812] => }} [813] => [814] => * ''O plovoucích tělesech'' – zde se Archimédés zabývá stabilitou plovoucích těles různých tvarů, zvláště paraboloidů.{{Citace elektronické monografie [815] => | příjmení = Rorres [816] => | jméno = Chrris [817] => | odkaz na autora = [818] => | titul = On Floating Bodies [819] => | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Floating/floating.html [820] => | datum vydání = [821] => | datum aktualizace = [822] => | datum přístupu = 2009-12-20 [823] => | vydavatel = [824] => | místo = [825] => | jazyk = anglicky [826] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130918025937/http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Floating/floating.html [827] => | datum archivace = 2013-09-18 [828] => | nedostupné = ano [829] => }} Badatel Reviel Netz jej označuje za základ hydrostatiky.{{Citace monografie [830] => | příjmení = Netz [831] => | jméno = Reviel [832] => | odkaz na autora = [833] => | příjmení2 = Noel [834] => | jméno2 = William [835] => | titul = Archimédův kodex [836] => | vydavatel = Deus [837] => | místo = Praha [838] => | kapitola = [839] => | strany = 34 [840] => | isbn = 978-80-87087-30-5 [841] => | rok = 2008 [842] => }} [843] => [844] => [[Soubor:ArPalimTyp2.jpg|vlevo|náhled|Jeden z listů ''[[Archimédův palimpsest|Archimédova palimpsestu]]'' pod speciální lampou, zřejmě pomocí rentgenové fluorescence železa z inkoustu]] [845] => [846] => ''[[Archimédův palimpsest]]'' je rukopis napsaný formou [[kodex]]u. Tato kopie Archimédova díla byla zhotovena v [[10. století|10. století]] anonymním písařem. Ve [[12. století|12. století]] byly [[pergamen|pergamenové listy]] Archimédovy práce vyškrábány, přeloženy na polovinu a přepsány [[liturgie|liturgickým textem]]. Vyškrábání textu ale není úplné a díky použití speciálních lamp s využitím [[ultrafialové záření|ultrafialového]] a [[infračervené záření|infračerveného]] záření byla Archimédova práce znovu přečtena.{{Citace elektronické monografie [847] => | příjmení = [848] => | jméno = [849] => | odkaz na autora = [850] => | titul = Smythosian – Reading Between the Lines [851] => | url = http://www.smithsonianmag.com/science-nature/archimedes.html [852] => | datum vydání = [853] => | datum aktualizace = [854] => | datum přístupu = 2009-11-14 [855] => | vydavatel = [856] => | místo = [857] => | jazyk = anglicky [858] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080119024939/http://www.smithsonianmag.com/science-nature/archimedes.html [859] => | datum archivace = 2008-01-19 [860] => | nedostupné = ano [861] => }}{{Citace elektronické monografie [862] => |příjmení = [863] => |jméno = [864] => |odkaz na autora = [865] => |titul = Introduction to the Digital Archimedes Palimpsest [866] => |url = http://www.archimedespalimpsest.org/digitalproduct1.html [867] => |datum vydání = [868] => |datum aktualizace = [869] => |datum přístupu = 2009-11-14 [870] => |vydavatel = [871] => |místo = [872] => |jazyk = anglicky [873] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20090221153000/http://www.archimedespalimpsest.org/digitalproduct1.html [874] => |datum archivace = 2009-02-21 [875] => |nedostupné = ano [876] => }} [877] => [878] => == Odkaz == [879] => [[Soubor:FieldsMedalFrontArchimedes.jpg|náhled|200 px|vpravo|Matematická [[Fieldsova medaile]] nese Archimédův portrét]] [880] => Po Archimédovi byla pojmenována řada objektů, na Měsíci například [[Archimedes (kráter)|kráter]] (29,7° S, 4.0° Z) a pohoří [[Montes Archimedes]] (25,3° S, 4.6° Z). [881] => {{Citace elektronické monografie [882] => | příjmení = Dave [883] => | jméno = Jay a Williams [884] => | odkaz na autora = [885] => | titul = Oblique view of Archimedes crater on the Moon [886] => | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/object_page/a15_m_1541.html [887] => | datum vydání = [888] => | datum aktualizace = [889] => | datum přístupu = 2009-11-14 [890] => | vydavatel = NASA [891] => | místo = [892] => | jazyk = anglicky [893] => }} Také je po něm pojmenován asteroid [[Archimedes (planetka)|3600 Archimedes]].{{Citace elektronické monografie [894] => |příjmení = [895] => |jméno = [896] => |odkaz na autora = [897] => |titul = Planetary Data System. [898] => |url = http://starbrite.jpl.nasa.gov/pds/viewTargetProfile.jsp?TARGET_NAME=3600+ARCHIMEDES [899] => |datum vydání = [900] => |datum aktualizace = [901] => |datum přístupu = 2009-11-14 [902] => |vydavatel = NASA [903] => |místo = [904] => |jazyk = anglicky [905] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20120111145946/http://starbrite.jpl.nasa.gov/pds/viewTargetProfile.jsp?TARGET_NAME=3600+ARCHIMEDES [906] => |datum archivace = 2012-01-11 [907] => |nedostupné = ano [908] => }} [909] => Archimédův výkřik: „Heuréka!“ je mottem [[Kalifornie]], zde ovšem připomíná objev [[zlato|zlata]] v tomto regionu roku 1848.{{Citace elektronické monografie [910] => | příjmení = [911] => | jméno = [912] => | odkaz na autora = [913] => | titul = California Symbols [914] => | url = http://www.capitolmuseum.ca.gov/VirtualTour.aspx?content1=1278&Content2=1374&Content3=1294 [915] => | datum vydání = [916] => | datum aktualizace = [917] => | datum přístupu = 2009-11-14 [918] => | vydavatel = California State Capitol Museum. [919] => | místo = [920] => | jazyk = anglicky [921] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071012123245/http://capitolmuseum.ca.gov/VirtualTour.aspx?content1=1278&Content2=1374&Content3=1294 [922] => | datum archivace = 2007-10-12 [923] => | nedostupné = ano [924] => }} [925] => [926] => == Odkazy == [927] => === Poznámky === [928] => [929] => [930] => === Reference === [931] => {{Překlad [932] => | jazyk = en [933] => | článek = Archimedes [934] => | revize = 325533904 [935] => | jazyk2 = it [936] => | článek2 = Archimede [937] => | revize2 = 27980974 [938] => }} [939] => [940] => [941] => === Literatura === [942] => [[Soubor:Archimedous Panta Sozomena.tif|náhled|''Archimēdous Panta sōzomena'', 1615]] [943] => * {{Citace monografie [944] => | příjmení = Bečvář [945] => | jméno = Jindřich [946] => | příjmení2 = Štoll [947] => | jméno2 = Ivan [948] => | odkaz na autora = [949] => | titul = Archimedes [950] => | vydavatel = Prometheus [951] => | místo = Praha [952] => | rok = 2005 [953] => | isbn = 80-7196-273-2 [954] => | kapitola = [955] => | strany = [956] => | jazyk = česky [957] => }} [958] => * {{Citace monografie [959] => | příjmení = Halas [960] => | jméno = Zdeněk (ed.) [961] => | odkaz na autora = [962] => | titul = Archimédés. Několik pohledů do jeho života a díla [963] => | vydavatel = Matfyzpress [964] => | místo = Edice Dějiny matematiky, svazek č. 54. Praha [965] => | rok = 2012 [966] => | isbn = 978-80-7378-228-3 [967] => | kapitola = [968] => | strany = [969] => | jazyk = česky [970] => }} [971] => * {{Citace monografie [972] => | příjmení = Netz [973] => | jméno = Reviel [974] => | příjmení2 = Noel [975] => | jméno2 = William [976] => | odkaz na autora = [977] => | titul = Archimédův kodex [978] => | vydavatel = DEUS [979] => | místo = Praha [980] => | rok = 2008 [981] => | isbn = 978-80-87087-30-5 [982] => | kapitola = [983] => | strany = [984] => | jazyk = česky [985] => }} [986] => * {{Citace monografie [987] => | příjmení = Netz [988] => | jméno = Reviel and Noel [989] => | odkaz na autora = [990] => | titul = The Archimedes Codex [991] => | vydavatel = Orion Publishing Group [992] => | místo = London [993] => | rok = 2007 [994] => | isbn = 0-297-64547-1 [995] => | kapitola = [996] => | strany = [997] => | jazyk = anglicky [998] => }} [999] => * {{Citace monografie [1000] => | příjmení = [1001] => | jméno = [1002] => | odkaz na autora = [1003] => | titul = Slovník antické kultury [1004] => | vydavatel = Svoboda [1005] => | místo = Praha [1006] => | rok = 1974, [1007] => | isbn = [1008] => | kapitola = [1009] => | strany = 66 [1010] => | jazyk = česky [1011] => }} [1012] => * {{Citace monografie [1013] => | příjmení = Štoll [1014] => | jméno = Ivan [1015] => | příjmení2 = Ptáček [1016] => | jméno2 = Petr [1017] => | odkaz na autora = [1018] => | titul = Objevitelé přírodních zákonů [1019] => | vydavatel = Fragment [1020] => | místo = Praha [1021] => | rok = 1997 [1022] => | isbn = [1023] => | kapitola = [1024] => | strany = [1025] => | jazyk = česky [1026] => }} [1027] => * {{Citace monografie [1028] => | příjmení = Świderková [1029] => | jméno = Anna [1030] => | příjmení2 = [1031] => | jméno2 = [1032] => | rok = 1983 [1033] => | titul = Tvář helénistického světa: od Alexandra Velikého do císaře Augusta [1034] => | vydavatel = Panorama [1035] => | místo = Praha [1036] => | překladatelé = Josef Vlášek [1037] => | poznámka = [1038] => | isbn = [1039] => | jazyk = česky [1040] => }} [1041] => * {{Citace monografie [1042] => | příjmení = Bradshawová [1043] => | jméno = Gillian [1044] => | odkaz na autora = [1045] => | titul = Kruhy v písku [1046] => | vydavatel = Metafora [1047] => | místo = Praha [1048] => | rok = 2003 [1049] => | isbn = 80-86518-34-5 [1050] => | kapitola = [1051] => | strany = [1052] => | jazyk = slovensky [1053] => }} [1054] => * {{Citace periodika [1055] => | příjmení = Jaeger [1056] => | jméno = Mary [1057] => | příjmení2 = [1058] => | jméno2 = [1059] => | odkaz na autora = [1060] => | spoluautoři = [1061] => | titul = Cicero and Archimedes' Tomb [1062] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [1063] => | odkaz na periodikum = [1064] => | rok = 2002 [1065] => | měsíc = [1066] => | ročník = 92 [1067] => | číslo = [1068] => | strany = 49–61 [1069] => | poznámky = [1070] => | url = [1071] => | doi = 10.1086/650987 [1072] => | issn = 0075-4358 [1073] => | jazyk = anglicky [1074] => }} [1075] => * {{Citace periodika [1076] => | příjmení = Simms [1077] => | jméno = D. L [1078] => | příjmení2 = [1079] => | jméno2 = [1080] => | odkaz na autora = [1081] => | spoluautoři = [1082] => | titul = The Trail for Archimedes's Tomb [1083] => | periodikum = Journal of the Warburg and Courtauld Institutes [1084] => | odkaz na periodikum = [1085] => | rok = 1990 [1086] => | měsíc = [1087] => | ročník = 53 [1088] => | číslo = [1089] => | strany = 281–286 [1090] => | poznámky = [1091] => | url = [1092] => | doi = [1093] => | issn = 0075-4390 [1094] => | jazyk = anglicky [1095] => }} [1096] => * {{Citace monografie [1097] => | příjmení = Boyer [1098] => | jméno = Benjamin [1099] => | odkaz na autora = [1100] => | titul = A History of Mathematics [1101] => | vydavatel = Wiley [1102] => | místo = New York [1103] => | rok = 1991 [1104] => | isbn = 0-471-54397-7 [1105] => | kapitola = [1106] => | strany = [1107] => | jazyk = anglicky [1108] => | url-access = registration [1109] => | url = https://archive.org/details/historyofmathema00boye [1110] => }} [1111] => * {{Citace monografie [1112] => | příjmení = Dijksterhuis [1113] => | jméno = E. J [1114] => | odkaz na autora = [1115] => | titul = Archimedes [1116] => | url = https://archive.org/details/archimedes0000dijk_m6s3 [1117] => | vydavatel = Princeton University Press [1118] => | místo = Princeton [1119] => | rok = 1987 [1120] => | isbn = 0-691-08421-1 [1121] => | kapitola = [1122] => | strany = [1123] => | jazyk = anglicky [1124] => }} [1125] => * {{Citace monografie [1126] => | příjmení = Gow [1127] => | jméno = Mary [1128] => | odkaz na autora = [1129] => | titul = Archimedes: Mathematical Genius of the Ancient World [1130] => | vydavatel = Enslow Publishers, Inc [1131] => | místo = Berkeley Heights (NJ, USA) [1132] => | rok = 2005 [1133] => | isbn = 0-7660-2502-0 [1134] => | kapitola = [1135] => | strany = [1136] => | jazyk = anglicky [1137] => | url-access = registration [1138] => | url = https://archive.org/details/archimedesmathem0000gowm [1139] => }} [1140] => * {{Citace monografie [1141] => | příjmení = Hasan [1142] => | jméno = Heather [1143] => | odkaz na autora = [1144] => | titul = Archimedes: The Father of Mathematics [1145] => | vydavatel = Rosen Central [1146] => | místo = New York [1147] => | rok = 2005 [1148] => | isbn = 978-1404207745 [1149] => | kapitola = [1150] => | strany = [1151] => | jazyk = anglicky [1152] => | url-access = registration [1153] => | url = https://archive.org/details/archimedesfather00hasa [1154] => }} [1155] => * {{Citace monografie [1156] => | příjmení = Heath [1157] => | jméno = Thomas Little [1158] => | odkaz na autora = [1159] => | titul = Works of Archimedes [1160] => | vydavatel = Dover Publications [1161] => | místo = New York [1162] => | rok = 1897 [1163] => | isbn = 0-486-42084-1 [1164] => | kapitola = [1165] => | strany = [1166] => | jazyk = anglicky [1167] => }} [1168] => * {{Citace monografie [1169] => | příjmení = Pickover [1170] => | jméno = Clifford A [1171] => | odkaz na autora = [1172] => | titul = Archimedes to Hawking: Laws of Science and the Great Minds Behind Them [1173] => | url = https://archive.org/details/archimedestohawk0000pick [1174] => | vydavatel = Oxford University Press [1175] => | místo = New York [1176] => | rok = 2008 [1177] => | isbn = 978-0195336115 [1178] => | kapitola = [1179] => | strany = [1180] => | jazyk = anglicky [1181] => }} [1182] => * {{Citace monografie [1183] => | příjmení = Simms [1184] => | jméno = Dennis L [1185] => | odkaz na autora = [1186] => | titul = Archimedes the Engineer [1187] => | vydavatel = Continuum International Publishing Group Ltd [1188] => | místo = London [1189] => | rok = 1995 [1190] => | isbn = 0-720-12284-8 [1191] => | kapitola = [1192] => | strany = [1193] => | jazyk = anglicky [1194] => }} [1195] => * {{Citace monografie [1196] => | příjmení = Stein [1197] => | jméno = Sherman [1198] => | odkaz na autora = [1199] => | titul = Archimedes: What Did He Do Besides Cry Eureka? [1200] => | vydavatel = Mathematical Association of America [1201] => | místo = Washington (DC) [1202] => | rok = 1999 [1203] => | isbn = 0-88385-718-9 [1204] => | kapitola = [1205] => | strany = [1206] => | jazyk = anglicky [1207] => | url-access = registration [1208] => | url = https://archive.org/details/archimedeswhatdi00stei [1209] => }} [1210] => * {{Citace monografie [1211] => | příjmení = Marshall [1212] => | jméno = Claget [1213] => | odkaz na autora = [1214] => | titul = Archimedes in the Middle Ages [1215] => | vydavatel = American Philosophical Society, [1216] => | místo = Philadelphia (PA, USA) [1217] => | rok = 1984 [1218] => | isbn = 087169137X [1219] => | kapitola = [1220] => | strany = [1221] => | jazyk = anglicky [1222] => | url-access = registration [1223] => | url = https://archive.org/details/archimedesinmidd0000arch [1224] => }} [1225] => [1226] => === Související články === [1227] => * [[Dějiny matematiky]] [1228] => * [[Starověké Řecko]] [1229] => [1230] => === Externí odkazy === [1231] => * {{Commonscat}} [1232] => * {{Wikizdroje|autor=Archimédés}} [1233] => * {{Wikicitáty|osoba=Archimédés}} [1234] => * {{otto|heslo=Archimédés}} [1235] => * {{NK ČR|jn19981000134}} [1236] => * [http://vedci.wz.cz/historie/2.htm Matematika starověkých kultur] {{Wayback|url=http://vedci.wz.cz/historie/2.htm |date=20091125105237 }} {{cs}} [1237] => * [http://www.rozhlas.cz/leonardo/veda/_zprava/404751 Archimedův palimpsest] {{cs}} [1238] => * [http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=267334 Archimédův palimpsest] {{cs}} [1239] => * [http://www.bbc.co.uk/radio4/history/inourtime/inourtime_20070125.shtml Archimedes – The Greek mathematician and his Eureka moments ] {{en}}, In Our Time, vysíláno roku 2007 (Vyžaduje RealPlayer) [1240] => * [http://www.archimedespalimpsest.org/ The Archimedes Palimpsest project at The Walters Art Museum in Baltimore, Maryland]{{en}} [1241] => * [https://web.archive.org/web/20041209152520/http://mathdb.org/articles/archimedes/e_archimedes.htm The Mathematical Achievements and Methodologies of Archimedes]{{en}} [1242] => * [https://web.archive.org/web/20100206105947/http://mathpages.com/home/kmath038.htm Article examining how Archimedes may have calculated the square root of 3]{{en}} [1243] => * [https://web.archive.org/web/20100103045422/http://mathpages.com/home/kmath343.htm Archimedes On Spheres and Cylinders]{{en}} [1244] => * [http://web.mit.edu/2.009/www/experiments/steamCannon/ArchimedesSteamCannon.html Testing the Archimedes steam cannon] {{Wayback|url=http://web.mit.edu/2.009/www/experiments/steamCannon/ArchimedesSteamCannon.html |date=20100329220142 }}{{en}} [1245] => * [http://books.google.com/books?id=_zX8OG3QoF4C&printsec=frontcover&source=gbs_summary_r&cad=0#v=onepage&q=&f=false Archimedův palimpsest]{{en}} [1246] => * [https://web.archive.org/web/20131203080710/http://www.ancient-cultures.com/archimedes.php Archimedes – Das Genie der Antike] {{de}} [1247] => * [https://web.archive.org/web/20140531181725/http://www.anderegg-web.ch/phil/archimedes.htm Archimedes’ Leben und Werk] {{de}} [1248] => * [http://www.elpais.com/articulo/sociedad/Rayos/X/Arquimedes/elpporsoc/20060730elpepisoc_8/Tes X para Arquímedes] {{es}} [1249] => * [http://pagesperso-orange.fr/oncle.dom/sciences/histoire/archimede/archimede.htm Archimède et l'arénaire] {{fr}} [1250] => * [http://kwc.org/mythbusters/2006/01/episode_46_archimedes_death_ra.html Annotated Mythbusters] {{fr}} [1251] => {{Autoritní data}} [1252] => [1253] => {{Nejlepší článek}} [1254] => {{Portály|Fyzika|Matematika|Antika}} [1255] => [1256] => [[Kategorie:Archimédés| ]] [1257] => [[Kategorie:Starověcí řečtí matematici]] [1258] => [[Kategorie:Starověcí řečtí fyzici]] [1259] => [[Kategorie:Narození ve 3. století př. n. l.]] [1260] => [[Kategorie:Úmrtí ve 3. století př. n. l.]] [1261] => [[Kategorie:Muži]] [1262] => [[Kategorie:Geometři]] [1263] => [[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]] [1264] => [[Kategorie:Algebraici]] [1265] => [[Kategorie:Zavraždění vědci]] [1266] => [[Kategorie:Osobnosti na rumunských poštovních známkách]] [1267] => [[Kategorie:Oběti válek]] [1268] => [[Kategorie:Narození v Syrakusách]] [1269] => [[Kategorie:Úmrtí v Syrakusách]] [1270] => [[Kategorie:Italští vynálezci]] [1271] => [[Kategorie:Řečtí vynálezci]] [] => )
good wiki

Archimédés

Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Archimédův šroub','Archimédův zákon','těžiště','Syrakusy','Páka','fyzika','Pappos z Alexandrie','Galileo Galilei','hydrostatika','212 př. n. l.','Archimédův palimpsest','pergamen'

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Hydrostatika

Páka

Pergamen

Syrakusy

Těžiště