Array ( [0] => 15480813 [id] => 15480813 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Architektura [uri] => Architektura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=návrhu staveb|druhý=architektuře počítačů|stránka=Počítačová platforma}} [1] => {{architektonické směry|left}} [2] => [[Soubor:Sydney (AU), Opera House -- 2019 -- 2130.jpg|náhled|Opera v Sydney]] [3] => [[Soubor:Atop the Rock (8721964134).jpg|náhled|Empire State Building večer]] [4] => '''Architektura''' je v nejobecnějším pojetí [[synonymum|synonymem]] pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na [[urbanismus]] či krajinu přes klasické stavitelství budov až po [[design]] jednotlivých detailů, jako je [[zahradní architektura|zahradní]] či [[bytová architektura]]. V užším významu slova pak označuje [[stavba|stavbu]], která je nositelem nějakého [[umění|uměleckého]] pojetí či názoru. Tím vyjadřuje umělecké ztvárnění [[stavba|staveb]], jejich styl a způsob, jakým byly postaveny. Architektura je tak chápána jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby. [5] => [6] => Architektura tak spojuje estetické a stavební znalosti, proto lze říci, že se v architektuře výrazně projevují změny společnosti. Díky dlouhému vývoji se ustálila jistá pravidla vyjadřování, která obecně vypovídají o tom, jaké tvary a [[Látka|materiály]] či jejich kombinace jsou vhodné pro jaký účel. [7] => [8] => Na významná veřejná architektonická díla jsou vypisovány [[:Architektonická soutěž|architektonické soutěže]], jež se profilovaly jako osvědčený nástroj v průběhu historie. [9] => [10] => Ačkoli architektura začíná v okamžiku, kdy lidé začali budovat první stavby, tak architektura v užším smyslu se začala projevovat až v období [[starověk]]ých říší, jako byl [[Sumer]] a [[starověký Egypt|Egypt]]. Z Egypta také pochází první historicky doložený [[architekt]], kterým byl [[Imhotep]] z doby kolem roku [[2650 př. n. l.]], který měl být stavitelem první tzv. [[džoserova pyramida|Džoserovy pyramidy]]. [11] => [12] => Historicky se v architektuře odráželo mnoho pohledů, přičemž základním pohledem nejen [[Evropa|evropské]] architektury byla její podřízenost harmonii. V [[19. století]] se harmonii staveb nadřadil účel stavby. Tím se architektura oprostila od [[estetika|estetických]] teorií a začala se zabývat především účelností. To vedlo k tomu, že výběr [[stavební materiál|stavebního materiálu]], zvolená forma i rozměry byly podřízeny účelu stavby. Protože se tak hlavní zájem architekta přesunul od vnějšího prostoru stavby směrem k vnitřnímu prostoru, začalo se pracovat s novým termínem [[architektonický prostor]]. V průběhu [[20. století]] tak došlo k tomu, že architektura získala nový a od historického pojetí poměrně odlišný pohled. [13] => [14] => == Cíle architektury == [15] => [[Soubor:Prague - Dancing House 2.jpg|náhled|''Tančící dům'' na [[Praha|pražském]] nábřeží od [[Frank Owen Gehry|Franka O. Gehryho]] a [[Vlado Milunič|Vlada Miluniče]]]] [16] => Názory na to, co by mělo být cílem architekta a kam by měla architektura směřovat, se během doby vyvíjejí, přesto lze za stále platné považovat zásady formulované třemi stěžejními body, které formuloval [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvius Pollio]] a na které se architekt musel ohlížet bez ohledu na dobu vzniku stavby. Zaprvé je nutno přihlížet k firmitas, tj. statické pevnosti a stabilitě stavby, tento bod limitují technické znalosti doby a prostředí vzniku stavby. Druhým bodem je utilitas, tj. praktický cíl stavby, jemuž se [[stavební plán]]y nutně musí přizpůsobit. Třetím bodem je pak venustas, tj. estetický cíl, který je zpravidla poplatný [[estetika|estetickým názorům]] doby vzniku. [17] => [18] => Tyto tři body se víceméně projevily na každé stavbě, přesto [[procento]], kterým byl zastoupen jednotlivý z těchto bodů je velice variabilní. [19] => [20] => V současné době se objevuje řada nových požadavků, které souvisí s užitečností stavby. Mezi takové věci lze počítat požadavky na to, aby následný provoz byl co nejlevnější (nízkoenergetické stavby), a zároveň [[ekonomie|ekonomické]] požadavky na cenu stavby. Dalším požadavkem moderní doby je soulad s [[ekologie|ekologickými]] zásadami. [21] => [22] => Cíle po většinu historie byly realizovány jednotlivými uměleckými slohy, které se odrazily i v architektuře. Tyto slohy byly dominantní na velkém území a rozvíjely se relativně dlouhou dobu. Tento trend byl narušen až ve [[20. století]], kdy přestaly takové styly existovat, respektive došlo k jejich překotnému vývoji, který způsobil, že vznikla konkurence mezi jednotlivými styly. Architektura se tak osamostatnila od ostatního umění, a ačkoli je jím ovlivňována, není s ním přímo spojená. Tato nejednotnost vedla k tomu, že se nehovoří o stylu, ale o architektonické škole, kterou zpravidla ovlivnil jeden či několik významných [[architekt]]ů. [23] => [24] => == Etymologie == [25] => Slovo architektura pochází patrně z [[řečtina|řeckého]] slova ''architekton'', odkud proniklo do [[latina|latiny]] a později i ostatních jazyků. Původní význam tohoto slova byl patrně [[tesařství|tesař]], později se změnil na stavitele stavby a teprve [[Starověký Řím]] chápal architekta jako autora návrhu stavby. [26] => [27] => == Historie architektury == [28] => [[Soubor:Pyramid_of_Djoser_2.jpg|náhled|Stupňovitá pyramida v Egyptě]] [29] => Historie architektury začíná v období, kdy se lidé poprvé pokusili stavět, v prehistorickém období měla většina staveb pouze symbolický účel [[náboženství|náboženského]] charakteru. Později se prosadila pohřební architektura, kdy postupně byly stále honosněji pohřbíváni náčelníci či jinak významní členové společenství. [30] => [31] => Koncem prehistorického období lidé běžně stavěli obydlí, která však neměla ambice nést nějaký umělecký názor. Hlavním stavebním materiálem tohoto období byl [[Stavební kámen|kámen]], [[dřevo]] a [[hlína]]. [32] => [33] => Pro rozvoj architektury ve vlastním slova smyslu je třeba splnit jisté podmínky, jednou z nich je znalost základních početních úkonů a systematické předávání zkušeností. Další nezbytnou podmínkou pro stavby většího významu je nějaká [[organizace práce]], která vyžaduje alespoň základní znalost [[písmo|písma]]. První rozvinuté architektonické myšlenky se tak objevily ve 3. tisíciletí př. n. l. v [[Sumerská architektura|sumerské architektuře]] a krátce na to i v [[architektura starověkého Egypta|architektuře starověkého Egypta]]. Obě tyto architektury vznikly nezávisle na sobě, používaly přírodní materiály a objevily základní rozdělení na stavby profánní (světské) a stavby sakrální (náboženské). Přestože Sumerská architektura měla výrazně kratší trvání, ovlivnila svým pojetím další starověké říše ([[Babylón|Babylon]], [[Perská říše]]). Protože ke stavění používala především [[cihla|cihel]] (často i nepálených), které byly spojovány zpravidla [[asfalt]]em, zachovalo se z ní velmi málo památek, zpravidla ve velmi špatném stavu. Přesto si lze udělat základní představy o tehdejší architektuře. Sumerská architektura neznala plán, [[půdorys]] nasvědčuje faktu, že stavby byly dostavovány náhodně podle potřeby. Naopak na východiska [[starověký Egypt|starověkého Egypta]] prakticky nikdo nenavázal, ačkoli pozdější egyptská architektura měla patrně vliv na architekturu Řeckou,Dějiny architektury {{ISBN|80-207-0185-0}}; str. 39–42 ale díky [[Stavební kámen|kamenným]] stavbám se zachovalo značné množství památek. Egyptská architektura byla orientována především na stavby náboženského charakteru, kde dominantním prvkem byl [[hrob]], který prošel poměrně složitým vývojem od [[mastab]] k [[pyramida|pyramidám]], aby se vrátil k méně honosnému pohřbívání. Mimo pyramid se proslavily také skalní hroby. Ačkoli Egypťané stavěli monumentální [[chrám]]y, pracovali s poměrně primitivními metodami, neznali klenbu, nepoužívali přesný plán a neznali [[rozpočet]]. Neznalost rozpočtu pro ně však nebyla příliš omezující, protože panovník měl téměř neomezený zdroj levné anebo bezplatné pracovní síly. [34] => [35] => Zcela mimo evropský vývoj stojí [[indická architektura|indická]] a [[čínská architektura]], které však svým pojetím ovlivnily [[Asie|asijskou]] architekturu. Tyto architektury vycházejí z tamějších náboženských a klimatických podmínek, které v některých ohledech byly výrazně jiné než podmínky evropské. [36] => [37] => === Architektura starověkého Řecka === [38] => {{Podrobně|Architektura starověkého Řecka}} [39] => [[Soubor:Attica 06-13 Athens 50 View from Philopappos - Acropolis Hill.jpg|náhled|Akropolis, Athény]] [40] => Klasická řecká architektura, tak jak je známa, vznikla v [[8. století př. n. l.]] v návaznosti na prvky [[mykénská kultura|mykénské]] a [[architektura starověkého Egypta|egyptské architektury]]. S těmito vlivy Řekové spojili vlastní tradiční architekturu a dali tak základ architektuře, která ovlivnila evropské myšlení na velmi dlouhou dobu. V [[7. století př. n. l.]] se v [[starověké Řecko|starověkém Řecku]] postupně u staveb sakrálního charakteru prosadila jistá výstavnost, použití honosných materiálů ([[Stavební kámen|kámen]], později [[mramor]]) a nakonec Řekové vytvořili několik jednotných stylů. V průběhu [[6. století př. n. l.]] Řekové objevili i větší část svých konstrukčních metod, které sice rozvíjeli, ale nadále je neměli potřebu měnit. V tomto století také dokončili vývoj [[architráv]]ového systému. [41] => [42] => Řekové stavěli opracované kameny bez jakékoliv pojicí hmoty a spoléhali tak čistě na váhu kamenných bloků. Stavba probíhala tak, že jednotlivé bloky prošly konečnou zarovnávací úpravou až po dokončení stavby, stejně tak [[Sloup (architektura)|sloupy]] byly kanelovány až po vztyčení. Tato metoda zabránila nežádoucímu poškození při přepravě či stavbě. Samotný chrám stál na podstavci, měl [[obdélník]]ový [[půdorys]] (zpravidla v poměru stran přibližně 1 : 2). [[Střecha]] stála na [[Sloup (architektura)|sloupech]] a na užších stranách tak vznikaly dva [[Štít (architektura)|štíty]]. Střešní krytina byla z [[střešní taška|tašek]] z pálené hlíny. Stavebním materiálem byl pro takovéto stavby zpravidla [[mramor]]. V [[5. století]] byl postaven nejvýznačnější [[chrám]], jaký Řekové postavili – [[Parthenón]]. [43] => [44] => Ve [[4. století př. n. l.]] se Řekové soustředili i na profánní stavby,Dějiny architektury {{ISBN|80-207-0185-0}}; str. 48–52 obecně se soudí, že tento posun v zájmu nastal v [[Athény|Athénách]], které potřebovaly centralizovat byrokratický aparát. Souběžně s rozvojem staveb pro byrokratické účely se začaly stavět [[divadlo|divadla]] a od [[3. století př. n. l.]] se rozvíjela i architektura obytného domu, která vedla k výstavbě skutečně luxusních sídel. [45] => [46] => Největší problémy, které provázely řeckou architekturu, byly s přepravou a [[ekonomie|ekonomického rázu]]. [47] => [48] => Moderní historici architektury se domnívají, že drtivá většina řeckých staveb byla postavena bez plánů a podrobného rozkreslování. Právě neznalost plánů vedla k jisté uniformitě staveb, neboť tak bylo jednodušší předávat zkušenosti. Provádění výpočtů až na místě vedlo k častému předimenzování staveb, které způsobovalo ekonomickou neefektivitu. [49] => [50] => === Architektura starověkého Říma === [51] => {{Podrobně|Architektura starověkého Říma}} [52] => [[Soubor:Colosseum II.jpg|náhled|Koloseum v Římě]] [53] => Římané vyšli z řecké architektury, kterou však přizpůsobili svým potřebám a obohatili ji o nové stavební prvky. Tím spojili obloukový systém [[Etruskové|Etrusků]] a [[architráv]]ový systém [[starověké Řecko|starověkého Řecka]]. Uvažování Římanů vedlo ke směřování architektury k účelnosti. Architektura tak často splývala s inženýrstvím a byla využívána k vojenským účelům. Do této kategorie patří např. stavby [[cesta (druh pozemní komunikace)|cest]], které umožňovaly rychlý přesun [[Armáda|vojsk]]. Další stavby, které proslavily římskou architekturu, byly [[vodovod]]y. Tyto velké projekty vedly k rozvoji vyměřování. Jelikož stavby byly často stavěny z veřejných prostředků, bylo nutno provádět nejen plánování, ale i [[rozpočet]]nictví staveb. Tyto stavby nutně potřebovaly [[most]]y, proto Římané rozvinuli původní [[Starověké Řecko|řecké]] a [[Etruskové|etruské]] myšlenky oblouku a objevili tzv. [[římský oblouk]]. Pro tyto strategické stavby nalezli Římané vhodný stavební materiál, kterým se stal [[beton]]. Objev betonu a principu [[bednění (forma)|bednění]] jim umožnil stavět pevnější [[zeď|zdi]], díky čemuž se mohli pustit do rozsáhlejších staveb. Pro takové stavby bylo potřeba najít vhodný způsob zastřešení a roznesení váhy, což umožnil objev tzv. [[římská klenba|římské klenby]]. [54] => [55] => Dalším prvkem, který se objevil v architektuře díky Římanům, je [[urbanismus|urbanistický]] plán měst. Většina římských měst (vyjma [[Řím]]a) a [[vojenský tábor|vojenských táborů]] byla postavena podle jednotného vzoru s tvorbou centrálních [[Fórum (antika)|fór]], vodovodních rozvodů s ideou pravoúhlých ulic. Velikost takovýchto věcí byla podřízena [[norma|normám]], které byly podřízeny vojenským účelům. [56] => [57] => Náboženské pojetí bylo velmi podobné řeckému, přesto i zde bývaly použity architektonické objevy, což umožnilo čerpat z řecké architektury. Půdorys římských chrámů je tak od klasicky [[obdélník]]ového až po [[Kruh (geometrie)|kruhový]]. Římané také rozvinuli myšlenku [[bazilika|baziliky]], která se stala základem [[křesťanství|křesťanského]] [[chrám]]u. [58] => [59] => Největší vzestup římské architektury nastal v době vlády [[císař]]e [[August]]a, tento rozvoj pokračoval až do [[3. století]], kdy je na římské architektuře patrná nastupující krize. [60] => [61] => Divadla napodobovala řecká divadla, jejich schopnosti jim umožnily základní myšlenky řeckého divadla rozvinout. [62] => [63] => Římské pohřebnictví nebylo jednotné, zajímavostí jsou podzemní klenuté komory, které byly předchůdci [[Katakomby|katakomb]]. [64] => [65] => Římskou architektonickou zvláštností jsou tzv. [[vítězný oblouk|vítězné oblouky]], což jsou vlastně [[brány]] vybudované ke slavnostnímu vjezdu vracejících se vítězů. [66] => [67] => === Raně křesťanská architektura === [68] => {{Podrobně|Raně křesťanská architektura}} [69] => Ve [[4. století]] došlo k obecnému přijetí [[křesťanství]], což vedlo k velkým společenským změnám. Přestože křesťanská architektura vycházela z římské, byla potřeba řada podstatných změn, neboť křesťanství kladlo úplně jiné požadavky na uctívání Boha (do roku [[313]], kdy vyšel [[Edikt milánský]], se křesťané scházeli v soukromých domech). K tomuto účelu se nejlépe hodila římská [[bazilika]], která se nejprve prosadila v obou částech říše. Pro takové stavby byla typická východně orientovaná [[Apsida (architektura)|apsida]] a značné množství [[světlo|světla]], které do baziliky pronikalo velkým množstvím oken.Světové dějiny umění: Larouse {{ISBN|80-7181-055-X}} str. 194 Dalším prvkem, který přineslo [[křesťanství]], byl rozvoj [[katakomby]]. [70] => [71] => Pád [[západořímská říše|Západořímské říše]] způsobil konec centralizované moci, reálnou moc držela řada [[král]]ů a [[biskup]]ů, kteří však neměli dostatek prostředků na skutečně výstavní a průlomové stavby. Tím se architektura stala architekturou [[kostel]]ů a v západní Evropě se z tohoto období zachovalo velmi málo staveb. Výrazně větší význam měla architektura v [[byzantská říše|Byzantské říši]], kde vznikla řada opravdu významných staveb, které dále rozvíjely římské zkušenosti. Zde se od [[5. století]] rozvinul nový sloh. [72] => [73] => === Byzantská architektura === [74] => {{Podrobně|Byzantská architektura}} [75] => [[Soubor:Hagia sofia miniaturk 02824.jpg|náhled|Ukázka byzantské architektury Hagia Sofia v Istanbulu]] [76] => Jedná se o styl staveb, který se prosadil v [[byzantská říše|Byzantské říši]] a následně ovlivnil celou orientální a [[islámská architektura|islámskou architekturu]]. Východiska v něm hledala i ruská architektura. Samotný styl navázal na myšlenky římské a raně křesťanské architektury. Vznik tohoto stylu lze zařadit na konec [[5. století]] a jeho základní prvky se udržely až do [[15. století]]. [77] => [78] => Plán chrámu tak postupně opustil obdélníkovou formu a přerostl v obrazec osmiúhelníku anebo řeckého [[kříž]]e. Hlavní prostor byl kryt [[kupole|kupolí]], kterou nesly osm nebo čtyři [[pilíř]]e. Výzdoba se soustředila především na [[mozaika|mozaiky]], které často byly z drahých materiálů. [79] => [80] => Stavbou, která ovlivnila toto období, je [[Hagia Sofia|chrám Hagia Sofia]] v [[Istanbul]]u. [81] => [82] => === Karolínská architektura === [83] => '''Hlavní článek: [[Karolinská renesance]]''' [84] => [85] => Časové vymezení tohoto období je poměrně nejednoznačné, v principu lze jeho počátky najít již v [[6. století]] a jeho konec až v [[10. století]]. Hlavní myšlenkou tohoto období byla myšlenka obnovy císařství – renovatio. Vůdčí silou [[Evropa|Evropy]] se stali [[Karlovci]], politika této [[dynastie]] se odrazila i v architektuře, kde se církevní stavby staly cíleně impozantní. Tento rozvoj umožnilo nové pojetí mnišských řádů, kde se jednotliví [[mnich|mniši]] začali spojovat a nevyhledávat samotu. Druhým důležitým faktorem byla politická potřeba Karlovců vymezit se vůči [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Dochovaných památek z tohoto období je minimum, přesto je patrné, že architektura bývalé východořímské říše a bývalé západořímské říše se zcela rozešly. Zatímco [[byzantská architektura]] rozvíjí motivy předchozího období a díky centralizované moci mohla v tomto období stavět honosné stavby, tak evropská architektura se vrací spíše k římské architektuře, kterou upravovala pro své potřeby. [86] => [87] => === Románský sloh === [88] => {{Podrobně|Románská architektura}} [89] => [[Soubor:Rotunda Svaté Kateřiny v Přední Kopanině1.jpg|náhled|Ukázka románské architektury, Rotunda svaté Magdaleny v Přední Kopanině]] [90] => Koncem [[9. století]] se začaly zažité postupy pomalu měnit a vznikl tzv. [[Románský sloh]], který stále stojí na antických základech a principech. V [[10. století]] se tento styl prosadil a zůstal neměnný až do [[12. století]]. Základem křesťanských staveb zůstala [[bazilika]], což sice znemožnilo změnu dispozice, ale postupně se změnilo její architektonické pojetí. Hlavní loď je oddělena [[pilíř]]i, prosazuje se [[křížová klenba]] a postupně se objevuje i [[kupole]]. Novým architektonickým prvkem je [[krypta]] a postupně se objevují nové [[Sloup (architektura)|sloupy]], u nichž je využito krychlového tvaru. Důležitým znakem románských staveb je bohatě členěný obrys a to, že dochází k dekorativnímu členění zdí. Postupně se objevuje výzdoba. Největší změny doznala [[okno|okna]], která se postupně zvětšila, začala se používat i okrouhlá okna, u nichž se začalo využívat tzv. [[Špaleta|špalet]]. [[Dveře]] a vchody byly zpravidla bohatě zdobeny a byly umístěny proti [[oltář]]i. [91] => [92] => Tento sloh však nelze považovat za čistě církevní, byly v něm stavěny i měšťanské domy a šlechtická sídla ([[hrady]]), které však kopírovaly myšlenky obsažené v církevních stavbách. [93] => [94] => Ve druhé polovině [[12. století]] do románské architektury postupně pronikaly nové myšlenky, které nakonec vedly ke vzniku nového slohu. V této době vznikla řada památek, které jsou sice ještě románskými stavbami, ale objevují se v nich již znaky [[gotika|gotiky]]. [95] => [96] => === Gotická architektura === [97] => {{Podrobně|Gotická architektura}} [98] => [[Soubor:Apse of Notre-Dame de Paris (6285253802).jpg|náhled|Ukázka gotické architektury, Paříž Notre Dame]] [99] => Ve druhé polovině [[12. století]] se románská architektura začala postupně měnit na architekturu gotickou. Tuto změnu lze nejprve pozorovat ve [[Francie|Francii]], odkud se nové architektonické myšlenky šířily dále. [[Gotika]] je jeden z mála evropských slohů, jehož architektonická řešení nemají kořeny v antice. Je třeba si uvědomit, že nevznikla plánovitě, ale postupným vývojem, kdy se architekti církevních staveb začali pokoušet o komplexnější pohled. Zároveň je patrné, že se v tomto slohu odráží i pevné postavení církve, která se stala základem evropského myšlení. Zpočátku gotika nepřinášela mnoho nových stavebních nápadů, převzala ideu klenuté baziliky i jiná řešení románské architektury. Novým prvkem, který se ukázal jako zásadní řešení mnoha problémů, byl [[lomený oblouk]], který umožnil pojmout stavbu zcela odlišně, neboť jeho využívání umožňuje dát stavbám nový rozměr. Lomený oblouk totiž nenese vodorovnou váhu. Snaze o lehkost se přizpůsobila i práce s [[klenba|klenbou]], která se rozdělovala do více ploch a její váhu nesly často pilíře, čímž se mohla odbourat masivní [[zeď]]. Díky těmto objevům mohla být výrazně zvětšena [[okno|okna]], která byla vysoká až několik [[metr]]ů. [100] => [101] => [[Půdorys]] gotických chrámů sice zůstal v podstatě bazilikou, ale díky různým provedením to často není příliš patrné. Vznikaly tak chrámy až o pěti lodích. Výraznou změnou bylo i odbourání [[krypta|krypty]]. [102] => [103] => Typickým znakem gotiky je příkrá [[střecha]] doplněná [[chrlič]]i fantaskních tvarů. Dalším znakem jsou čtyřboké [[věž]]e, které jsou v rozích zesílené pomocí pilířů. Podél své výšky jsou děleny na jednotlivá patra. [104] => [105] => Ve světské architektuře se gotika projevila nejen u reprezentativních budov, ale i v měšťanské architektuře, kde se stavěly několikapodlažní budovy se štítem do [[ulice]]. [106] => [107] => === Renesanční architektura === [108] => {{Podrobně|Renesanční architektura}} [109] => [[Soubor:Pražský hrad, Letohrádek královny Anny 02.jpg|náhled|Ukázka renesanční architektury, Letohrádek královny Anny v královské zahradě na Pražském hradě]] [110] => [[Soubor:Hanging houses in Cuenca Spain.jpg|náhled|[[Cuenca (Španělsko)|Cuenca]], [[Španělsko]].]] [111] => Počátkem [[14. století]] se postupně začal gotický řád uvolňovat a kolem roku [[1420]] se v [[Itálie|Itálii]] začal prosazovat nový myšlenkový proud, který se odrazil i v architektuře. Základní myšlenkou tohoto stylu byl návrat k antice. Tato myšlenka nebyla pro architekturu úplně lákavá, protože bylo patrné, že některé architektonické prvky antika neznala, proto se renesance stala architektonickou kompilací antiky a nových myšlenek. Tento styl začal opět pracovat s prostorem a umožnil vyniknout výrazným individualitám. Zvláštností tohoto slohu je, že byl prvním stylem, kde stejně významným investorem jako [[církev]] byly soukromé osoby, které si nechaly postavit řadu [[zámek (stavba)|zámků]], [[palác]]ů, [[letohrádek|letohrádků]] atp. [112] => [113] => Renesanční styl neměl úplně ustálenou formu, typickým znakem, kromě rozvíjení antických myšlenek, je stavba symetrických staveb, oblíbeným prvkem jsou [[kupole]]. Velmi populární byla obdélníková [[okno|okna]]. [114] => [115] => === Barokní architektura === [116] => {{Podrobně|Barokní architektura}} [117] => [[Soubor:Praha Bila hora entrance.JPG|náhled|Ukázka barokní architektury, Praha Bílá Hora]] [118] => Od konce [[16. století]] se pod vlivem náboženských válek ustanovil nový sloh, který byl používán do konce [[18. století]]. V architektuře se téměř vyrovnal poměr mezi sakrálními a profánními stavbami. Jelikož tento sloh také vznikl v [[Itálie|Itálii]], je na něm patrné ovlivnění antikou a [[Renesance|renesancí]]. Barokní stavby si kladou za cíl ohromit bohatstvím, proto je pro ně typické nadsazení proporcí a efektní [[perspektiva]]. Taková snaha vedla k asymetrii staveb, což umožnilo využívat zaoblené tvary, [[kupole]], reprezentativní [[schodiště]], která pak mohou být spojena s typicky antickými prvky. Je třeba si uvědomit, že [[baroko]] kladlo důraz na prostor a jeho výzdobu, a tomu se podřídila architektura, vznikla tak typická stavba [[chrám]]u, který obsahoval chrámovou loď, centrální kupoli a [[Chór (architektura)|chór]]. [119] => [120] => Na barokní architekturu přímo navázala architektura [[rokoko|rokoka]], která se rozvinula v průběhu [[18. století]], právě v pozdním baroku a v [[rokoko|rokoku]] nastal rozvoj architektury, kde byl velký důraz kladen na celkové vnímání stavby. Takový rozvoj vedl k uvolnění forem, což následně umožnilo snažit se stavby zakomponovat do okolního prostředí. [121] => [122] => === Architektura v 19. století === [123] => [[Soubor:20070514025DR Dresden-Loschwitz Schloß Albrechtsberg.jpg|náhled|Drážďany]] [124] => V [[19. století]] skončila slohová jednota nějakého období, protože se prosadilo několik uměleckých a zároveň i architektonických stylů, hovoříme o tzv. [[Klasicismus|klasicismu]]. V tomto období ustupuje církev a s ní i náboženská architektura do pozadí a výrazně dominantní jsou soukromé stavby. Dominantní tendencí je napodobovat antické a egyptské ([[empír]]) stavby. Tento návrat do historie je částečně vysvětlován tím, že společnost procházela obrovskými změnami. Ačkoli tento styl také vychází z antiky, nelze ho považovat za pokračování [[renesance]], naopak ho lze chápat jako zpřetrhání kontinuity evropské architektury zahájené renesancí.Světové dějiny umění: Larouse {{ISBN|80-7181-055-X}} str. 441 V tomto období se postupně stále více prosazují nové [[Látka|materiály]] a [[technologie]], které umožnily nové způsoby řešení některých problémů, to vedlo k rozvoji průmyslu, a tím se i objevil nový požadavek na architekturu stavět funkčně a levně. Estetická část díla byla často potlačena na úkor prvních dvou požadavků. To způsobilo, že se inženýrství oddělilo od architektury a každý z těchto oborů se ubírá lehce odlišnou cestou. [125] => [126] => === Architektura v 20. století === [127] => [[Soubor:Guggenheim Bilbao.jpg|náhled|Guggenheim v Bilbau]] [128] => Architektura [[20. století]] nemá jednotný styl, jednotlivé slohy a styly na sebe často nereagují a jsou natolik odlišné, že mezi jednotlivými architektonickými proudy neexistují styčné body. Pro celé 20. století je typická práce s novými materiály ([[ocel]], [[sklo]]), které díky svým vlastnostem umožňují hledat nová řešení. Velmi populární byl [[konstruktivismus]], později [[moderna]] a následně [[postmoderna]]. V [[socialismus|socialistickém bloku]] se rozvinul tzv. [[socialistický realismus]], který se projevil i v architektuře. Specifickým druhem architektury je [[nacistická architektura]] rozvinutá zejména ve 30. a 40. letech v [[Nacistické Německo|Třetí říši]] a Itálii.{{doplňte zdroj}} Pro [[20. století]] je typické využívání pravých [[úhel|úhlů]], které umožňují efektivněji využít prostor. [129] => [130] => ==Mimoevropská architektura == [131] => === Islámská architektura === [132] => {{Podrobně| Islámská architektura}} [133] => [[Soubor:Emir Qurqumas complex, Northern Cemetery, Cairo.jpg|náhled|Ukázka islámské architektury]] [134] => Islámská architektura stojí mimo evropskou architekturu, ačkoli její původní památky jsou ovlivněny [[byzantská architektura|byzantskou architekturou]] a jsou velmi vzdáleny od evropské, neboť vývoj tohoto směru pokračoval bez dalších ovlivnění evropskou architekturou. Islámská architektura začíná zrodem [[islám]]u, tj. rokem [[622]]. Obecně lze tvrdit, že v ní také byla dominantní nábožensky zaměřená architektura, zároveň i zde platí, že prošla dlouhým vývojem, který byl v mnohém podobný vývoji křesťanské architektury. Vzhledem k tomu, že tato architektura zabírá velký časový úsek i rozsáhlé území, nelze vytyčit hlavní používaný materiál ani jinak přesněji vymezit architektonické zvyky této architektury. [135] => [136] => Základní stavbou je [[mešita]], kterou tvoří velký [[dvůr]] a [[modlitba|modlitební]] síně, [[střecha]] je tvořena kupolí. K mešitě bývá připojen i [[minaret]], což je prakticky [[věž]], ze které jsou věřící svoláváni k [[modlitba|modlitbě]]. V zásadě lze rozlišit dva typy mešit, z nichž první se vyvinul z [[bazilika|baziliky]], zatímco druhý má své vzory v byzantské architektuře. [137] => [138] => Druhým typem stavby typickým pro islám je [[mauzoleum]], což je stavba určená k oslavě významných lidí. Mauzoleum se stalo jednou z nejtypičtějších staveb islámské architektury, je to stavba čtvercového půdorysu, kterou kryje [[kopule]]. Tyto stavby stojí buď samostatně nebo jsou součástí rozsáhlejšího komplexu. [139] => [140] => Civilní architektura kopírovala vývoj náboženské architektury, jsou známy rozsáhlé paláce, [[lázně]] i vojenské stavby ([[citadela]]), které mají vzor v náboženských stavbách, proto se na nich setkáme se stejnými prvky a v některých případech není snadné určit účel stavby. [141] => [142] => === Tradiční indická architektura === [143] => {{Pahýl část}} [144] => [145] => === Čínská architektura === [146] => {{Podrobně|Čínská architektura}} [147] => {{Pahýl část}} [148] => [149] => === Japonská architektura === [150] => {{Podrobně|Japonská architektura}} [151] => {{Pahýl část}} [152] => [153] => [154] => === Architektura domorodých kultur Ameriky === [155] => {{Pahýl část}} [156] => [157] => == Reference == [158] => [159] => [160] => == Literatura == [161] => * ''Světové dějiny umění'': Larouse {{ISBN|80-7181-055-X}} [162] => * ''Dějiny architektury'' {{ISBN|80-207-0185-0}} [163] => [164] => == Související články == [165] => * [[Seznam architektů]] [166] => * [[Geografie sídel]] [167] => * [[Urbanismus]] [168] => [169] => == Externí odkazy == [170] => * {{Commons}} [171] => * {{Commonscat}} [172] => * {{Wikislovník|heslo=architektura}} [173] => * {{Wikicitáty|téma=Architektura}} [174] => * [http://www.openarchitecture.cz/ OpenArchitecture.cz]{{Nedostupný zdroj}} = Fotogalerie projektů současných českých architektů [175] => * [http://www.earch.cz// e-arch portál] {{Wayback|url=http://www.earch.cz// |date=20110704132901 }} earch.cz [176] => * [http://www.archiweb.cz/ archiweb.cz portál a databáze architektů a staveb] [177] => * [https://cg.academy/blog/filmy_pro_designery 12 filmů pro architekty a designéry] [178] => * [http://archii.cz/ architektura, design a umění - přehled článků na českých a slovenských webech, odkazy na zajímavé věci ve světě] archii.cz [179] => * [http://dejiny.archii.cz/ Dějiny architektury obrazem] dejiny.archii.cz [180] => * [http://www.lidova-architektura.cz/ Lidová architektura Čech, Moravy a Slezska. Vzdělávací a informační portál věnovaný vesnickým sídlům a jejich vývoji v ČR] lidova-architektura.cz [181] => {{Autoritní data}} [182] => {{Portály|Architektura a stavebnictví}} [183] => [184] => [[Kategorie:Architektura| ]] [] => )
good wiki

Architektura

Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura. V užším významu slova pak označuje stavbu, která je nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kupole','20. století','chrám','bazilika','Sloup (architektura)','okno','12. století','5. století','křesťanství','Stavební kámen','architektura starověkého Egypta','19. století'

Bazilika

Bazilika je termín, který se používá pro významné kostely římskokatolické církve.

Chrám

Křesťanství

Kupole

Okno