Array ( [0] => 15481454 [id] => 15481454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Argon [uri] => Argon [3] => Argon ice 1.jpg [img] => Argon ice 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Argon** Argon je chemický prvek s touto značkou Ar a atomovým číslem 18. Patří mezi vzácné plyny a je známý svou neobyčejnou stabilitou, díky které hraje důležitou roli v mnoha oborech. S jeho výskytem v atmosféře okolo 0,934 % se řadí mezi nejvíce rozšířené prvky. Objev argonu v roce 1894 představoval důležitý krok v historii chemie. Vědci William Ramsay a Morris Travers prokázali, že vzácné plyny, které byly dosud neznámé, mohou mít široké spektrum užití. Argon je příkladem elementu, který přináší výhody nejen vědeckému bádání, ale také každodennímu životu. Argon, díky svým jedinečným vlastnostem, se hojně využívá v průmyslových aplikacích. Je oblíbený ve zváracích procesech jako ochranný plyn, což zajišťuje vysokou kvalitu spojů a snižuje riziko oxidace. Tímto způsobem přispívá k výrobě pevných a trvanlivých materiálů, které nacházejí uplatnění v mnoha odvětvích, včetně automobilového a leteckého průmyslu. Ve výzkumu a medicíně se argon ukazuje jako energický partner; jeho použití při kryoablaci, léčebné metodě pro odstranění abnormálních tkání, ukazuje, jak může věda přispívat k lepšímu zdraví a kvalitě života. S argonem také souvisí fascinující aspekty optiky. Jeho schopnost emitovat úzce vymezená spektra světla je základem pro některé typy osvětlení, což přispívá k energeticky efektivnímu a ekologičtějšímu světlu ve městech. V přírodě je argon symbolickou připomínkou rozmanitosti našich zdrojů. Ačkoliv ho nenajdeme volně v přírodě ve formě sloučenin, jeho výskyt v atmosféře svědčí o vzácné rovnováze přírodního světa. Větev chemie, která studuje takové vzácné prvky, obohacuje naše porozumění známému, a to je vždy důvod k optimismu. Argon nás povzbuzuje k objevování, inovacím a hledání trvalejších řešení pro výzvy, jimž čelíme. S námi tak může i nadále přispívat k pokroku ve vědě a technice, což nám dává naději na lepší budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => **Argon** Argon je chemický prvek s touto značkou Ar a atomovým číslem 18. Patří mezi vzácné plyny a je známý svou neobyčejnou stabilitou, díky které hraje důležitou roli v mnoha oborech. S jeho výskytem v atmosféře okolo 0,934 % se řadí mezi nejvíce rozšířené prvky. Objev argonu v roce 1894 představoval důležitý krok v historii chemie. Vědci William Ramsay a Morris Travers prokázali, že vzácné plyny, které byly dosud neznámé, mohou mít široké spektrum užití. Argon je příkladem elementu, který přináší výhody nejen vědeckému bádání, ale také každodennímu životu. Argon, díky svým jedinečným vlastnostem, se hojně využívá v průmyslových aplikacích. Je oblíbený ve zváracích procesech jako ochranný plyn, což zajišťuje vysokou kvalitu spojů a snižuje riziko oxidace. Tímto způsobem přispívá k výrobě pevných a trvanlivých materiálů, které nacházejí uplatnění v mnoha odvětvích, včetně automobilového a leteckého průmyslu. Ve výzkumu a medicíně se argon ukazuje jako energický partner; jeho použití při kryoablaci, léčebné metodě pro odstranění abnormálních tkání, ukazuje, jak může věda přispívat k lepšímu zdraví a kvalitě života. S argonem také souvisí fascinující aspekty optiky. Jeho schopnost emitovat úzce vymezená spektra světla je základem pro některé typy osvětlení, což přispívá k energeticky efektivnímu a ekologičtějšímu světlu ve městech. V přírodě je argon symbolickou připomínkou rozmanitosti našich zdrojů. Ačkoliv ho nenajdeme volně v přírodě ve formě sloučenin, jeho výskyt v atmosféře svědčí o vzácné rovnováze přírodního světa. Větev chemie, která studuje takové vzácné prvky, obohacuje naše porozumění známému, a to je vždy důvod k optimismu. Argon nás povzbuzuje k objevování, inovacím a hledání trvalejších řešení pro výzvy, jimž čelíme. S námi tak může i nadále přispívat k pokroku ve vědě a technice, což nám dává naději na lepší budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ar [3] => | protonové číslo = 18 [4] => | nukleonové číslo = 40 [5] => | název = Argon [6] => | latinsky = Argon [7] => | nad = [[Neon|Ne]] [8] => | pod = [[Krypton|Kr]] [9] => | vlevo = [[Chlor]] [10] => | vpravo = [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Vzácné plyny [14] => | číslo CAS = 7440-37-1 [15] => | skupina = 18 [16] => | perioda = 3 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 0,04 až 4 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,6 mg/l [20] => | obrázek = Argon-glow.jpg [21] => | popisek = Zářící argon [22] => | emisní spektrum = Argon_Spectrum.png [23] => | vzhled = Bezbarvý plyn [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 39,944 [26] => | atomový poloměr = 71 pm [27] => | kovalentní poloměr = 106 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 188 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s2 3p6 [30] => | oxidační čísla = [31] => [32] => | skupenství = [[Plyn]]né [33] => | krystalografická soustava = Krychlová plošně centrovaná [34] => | hustota = 1,7838 kg/m3 [35] => | tvrdost = [36] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [37] => | teplota tání = −189,35 [38] => | teplota varu = −185,85 [39] => | molární objem = 22,56×10−6 m3/mol (pevný)
[40] => 22,4134×10−3 m3/mol (plynný) [41] => | skupenské teplo tání = 1,1084 KJ/mol [42] => | skupenské teplo varu = 6,274 KJ/mol [43] => | tlak syté páry = 100 Pa při 53K [44] => | rychlost zvuku = 323 m/s [45] => | měrná tepelná kapacita = 520 Jkg−1K−1 [46] => | elektrická vodivost = [47] => | měrný elektrický odpor = [48] => | tepelná vodivost = 17,72×10−3 W⋅m−1⋅K−1 [49] => [50] => | standardní elektrodový potenciál = [51] => | elektronegativita = [52] => | spalné teplo na m3 = [53] => | spalné teplo na kg = [54] => | ionizační energie = 1520,6 KJ/mol [55] => | ionizační energie2 = 2665,8 KJ/mol [56] => | ionizační energie3 = 3931 KJ/mol [57] => | iontový poloměr = [58] => [59] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [60] => | nukleonové číslo = 36 [61] => | značka = Ar [62] => | výskyt = 0,337% [63] => | počet neutronů = 18 [64] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [65] => | nukleonové číslo = 37 [66] => | značka = Ar [67] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [68] => | poločas = 35,011 dne [69] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [70] => | energie = 0,813 87 [71] => | nukleonové číslo produktu = 37 [72] => | značka produktu = [[Chlor|Cl]] [73] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [74] => | nukleonové číslo = 38 [75] => | značka = Ar [76] => | výskyt = 0,063% [77] => | počet neutronů = 20 [78] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [79] => | nukleonové číslo = 39 [80] => | značka = Ar [81] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [82] => | poločas = 269 roků [83] => | způsob = [[záření beta|β]] [84] => | energie = 0,565 [85] => | nukleonové číslo produktu = 39 [86] => | značka produktu = [[Draslík|K]] [87] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [88] => | nukleonové číslo = 40 [89] => | značka = Ar [90] => | výskyt = 99,600% [91] => | počet neutronů = 22 [92] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [93] => | nukleonové číslo = 41 [94] => | značka = Ar [95] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [96] => | poločas = 109,34 min [97] => | způsob = [[záření beta|β]] [98] => | energie = 2,49 [99] => | nukleonové číslo produktu = 41 [100] => | značka produktu = [[Draslík|K]] [101] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [102] => | nukleonové číslo = 42 [103] => | značka = Ar [104] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [105] => | poločas = 32,9 roků [106] => | způsob = [[záření beta|β]] [107] => | energie = 0,600 [108] => | nukleonové číslo produktu = 42 [109] => | značka produktu = [[Draslík|K]] [110] => }} [111] => | R-věty = [112] => | S-věty = [113] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}}{{Citace elektronického periodika | titul = Argon | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23968 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [114] => }} [115] => '''Argon''', (chemická značka '''Ar''', {{vjazyce|la}} ''Argon'') je [[chemický prvek]] patřící mezi [[vzácné plyny]], které tvoří přibližně 1 % [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféry]]. [116] => [117] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [118] => [[Soubor:Argon-fluorohydride-3D-vdW.png|náhled|vlevo|Jedna ze dvou doposud známých sloučenin argonu – HArF]] [119] => Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, velmi málo reaktivní. V 1 litru [[voda|vody]] se rozpustí 33,6 ml argonu (je dokonce rozpustnější než [[kyslík]]). Ještě o něco lépe se rozpouští v nepolárních organických rozpouštědlech. Argon lze adsorbovat na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]]. [120] => [121] => Argon se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno [[Ionizace|ionizuje]] a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Argon září při větší koncentraci červeně, při nižších přechází přes fialovou a modrou až k bílé barvě. [122] => [123] => V roce 2000 byla připravena první sloučenina argonu - [[hydrofluorid argonu]], HArF.{{Citace periodika|titul = http://www.nature.com/doifinder/10.1038/35022551|url = http://www.nature.com/doifinder/10.1038/35022551|periodikum = Nature|strany = 874–876|ročník = 406|číslo = 6798|doi = 10.1038/35022551|jméno = Markku|příjmení = Räsänen|jméno2 = Leonid|příjmení2 = Khriachtchev|jméno3 = Mika|příjmení3 = Pettersson}} Syntéza byla provedena reakcí argonu s [[fluorovodík]]em v matrici z [[Jodid cesný|jodidu cesného]] při teplotě 8 K. Sloučenina je stabilní do teploty 40 K. [124] => [[Soubor:Argon ice 1.jpg|náhled|vpravo|Kousek tajícího argonu]] [125] => [126] => == Historický vývoj == [127] => [[Henry Cavendish]] a [[Joseph Priestley]] předpokládali přítomnost argonu ve vzduchu již v roce [[1785]], když se jim podařilo ze vzduchu odstranit [[kyslík]] (reakcí s rozžhavenou [[měď|mědí]]), [[oxid uhličitý]] (rozpuštěním ve vodě) a [[dusík]] (působením elektrických výbojů na jeho směs s [[kyslík]]em, při čemž vznikají [[oxidy dusíku]] a ty se rozpouští ve vodě za vzniku [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]]). Plyn, který v nádobě zůstal, je atmosférický argon, který obsahuje pouze další vzácné plyny. [128] => [129] => Objev argonu je oficiálně připisován [[John William Strutt|lordu Rayleighovi]] a [[William Ramsay|Williamu Ramsayovi]] roku [[1894]], kteří prvek objevili stejným způsobem jako [[Henry Cavendish]] a [[Joseph Priestley]] a pomocí zkoumání spektrálních čar došli k názoru, že se jedná o nový prvek a pojmenovali ho podle jeho netečnosti argon – líný. [130] => [131] => == Výskyt a získávání == [132] => Argon je hojně zastoupen v zemské atmosféře. Tvoří přibližně její 1 % (ve 100 l vzduchu je 934 ml argonu) a je proto poměrně snadno získáván [[Destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu. Atmosférický argon lze získat způsobem popsaným v historickém vývoji nebo frakční adsorpcí na [[aktivní uhlí]] při teplotě kapalného [[vzduch]]u. [133] => [134] => == Využití == [135] => [[Soubor:ArTube.jpg|náhled|vpravo|Argonová [[výbojka]]]] [136] => * Inertních vlastností argonu se využívá především při [[svařování]] kovů, kde tvoří ochrannou atmosféru kolem roztaveného kovu a zabraňuje vzniku [[Oxidy|oxidů]] a [[nitrid]]ů a tím zhoršování mechanických vlastností svaru. [137] => [138] => * V metalurgii se ochranná atmosféra argonu nasazuje při tavení slitin [[hliník]]u, [[Titan (prvek)|titanu]], [[měď|mědi]], platinových kovů a dalších. [139] => [140] => * Růst krystalů superčistého [[křemík]]u a [[germanium|germania]] pro výrobu polovodičových součástek pro výpočetní techniku se uskutečňuje v atmosféře velmi čistého argonu. [141] => [142] => * Argon se ve směsi s dusíkem používá jako ochranná atmosféra žárovek a jako prostředí pro uchovávání potravin. V této směsi se také používá k plnění sáčků (například brambůrků), které jsou takto ochráněny před zvlhnutím a před rozmačkáním. [143] => [144] => * Čistého argonu se používá ve výbojkách, elektrických obloucích a doutnavých trubicích, kde podle koncentrace dokáže vytvořit červenou, fialovou, modrou a bílou barvu. [145] => [146] => * Výrazný přínos pro [[analytická chemie|analytickou chemii]] znamenal objev a technické zvládnutí práce s dlouhodobě udržitelným [[plazma]]tem, [[indukčně vázané plazma|indukčně vázaným plazmatem]], označovaným obvykle zkratkou [[ICP]]. Jako nejvhodnější médium pro přípravu tohoto plazmatu se ukázal právě čistý argon. Proudící plyn o průtoku 10 – 20 l/min je přitom ve speciálním hořáku buzen vysokofrekvenčním proudem o frekvenci řádově desítek MHz a příkonu 0,5 – 2 kWh. Tímto způsobem je možno udržet argonové plazma o teplotě 6 – 8000 K po téměř neomezenou dobu. V současné době se toto médium uplatňuje ve dvou analytických technikách: [147] => *[[ICP-OES]] neboli [[optická emisní spektrometrie]] s indukčně vázaným plazmatem, která vychází ze skutečnosti, že při teplotě nad 6 000 K je vybuzena velká většina emisních čar ve spektrech prvků. Analyzovaný roztok je dávkován do plazmatu, kde se okamžitě odpaří a dojde k [[disociace|disociaci]] všech chemických vazeb. Kvalitním monochromátorem jsou pak monitorovány úseky emisního spektra, ve kterých se nacházejí emisní linie analyzovaných prvků. Změřená intenzita emitovaného záření o vlnové délce emisní line je úměrná koncentraci měřeného prvku v roztoku. [148] => *[[ICP-MS]] neboli [[hmotnostní spektrometrie]] s indukčně vázaným plazmatem, kde se využívá faktu, že většina atomů, které se k plazmatu dostanou, je vysokou energií toho prostředí ionizována za vzniku iontů M+. Vzniklé ionty jsou poměrně komplikovaným systémem přechodových komor převedeny do prostředí o tlaku řádově 10−5 Torr a dále do klasického kvadrupolového analyzátoru. Analyzátor provede několik set až několik tisíc skenů počtu iontů na zvolených hodnotách hmotností atomů a vyhodnotí obsahy prvků v měřeném roztoku na základě získané intenzity signálu. [149] => [150] => == Odkazy == [151] => [152] => === Reference === [153] => [154] => [155] => === Literatura === [156] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [157] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [158] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [159] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [160] => [161] => === Externí odkazy === [162] => * {{Commons}} [163] => * {{Commonscat}} [164] => * {{Wikislovník|heslo=argon}} [165] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=18 Chemický vzdělávací portál] [166] => * {{en}} [http://wwwrcamnl.wr.usgs.gov/isoig/period/ar_iig.html USGS Periodic Table – Argon] [167] => * [http://www.decompression.org/maiken/Why_Argon.htm Why Argon? Použití při potápění] [168] => * [http://www.uigi.com/argon.html Argon Ar Properties, Uses, Applications] [169] => [170] => {{Chladiva}} [171] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [172] => {{Autoritní data}} [173] => {{Portály|Chemie}} [174] => [175] => [[Kategorie:Argon| ]] [176] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [177] => [[Kategorie:Vzácné plyny]] [178] => [[Kategorie:Inertní plyny]] [] => )
good wiki

Argon

Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

More about us

About

Patří mezi vzácné plyny a je známý svou neobyčejnou stabilitou, díky které hraje důležitou roli v mnoha oborech. S jeho výskytem v atmosféře okolo 0,934 % se řadí mezi nejvíce rozšířené prvky. Objev argonu v roce 1894 představoval důležitý krok v historii chemie. Vědci William Ramsay a Morris Travers prokázali, že vzácné plyny, které byly dosud neznámé, mohou mít široké spektrum užití. Argon je příkladem elementu, který přináší výhody nejen vědeckému bádání, ale také každodennímu životu. Argon, díky svým jedinečným vlastnostem, se hojně využívá v průmyslových aplikacích. Je oblíbený ve zváracích procesech jako ochranný plyn, což zajišťuje vysokou kvalitu spojů a snižuje riziko oxidace. Tímto způsobem přispívá k výrobě pevných a trvanlivých materiálů, které nacházejí uplatnění v mnoha odvětvích, včetně automobilového a leteckého průmyslu. Ve výzkumu a medicíně se argon ukazuje jako energický partner; jeho použití při kryoablaci, léčebné metodě pro odstranění abnormálních tkání, ukazuje, jak může věda přispívat k lepšímu zdraví a kvalitě života. S argonem také souvisí fascinující aspekty optiky. Jeho schopnost emitovat úzce vymezená spektra světla je základem pro některé typy osvětlení, což přispívá k energeticky efektivnímu a ekologičtějšímu světlu ve městech. V přírodě je argon symbolickou připomínkou rozmanitosti našich zdrojů. Ačkoliv ho nenajdeme volně v přírodě ve formě sloučenin, jeho výskyt v atmosféře svědčí o vzácné rovnováze přírodního světa. Větev chemie, která studuje takové vzácné prvky, obohacuje naše porozumění známému, a to je vždy důvod k optimismu. Argon nás povzbuzuje k objevování, inovacím a hledání trvalejších řešení pro výzvy, jimž čelíme. S námi tak může i nadále přispívat k pokroku ve vědě a technice, což nám dává naději na lepší budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyslík','měď','Joseph Priestley','Henry Cavendish','aktivní uhlí','Soubor:Argon ice 1.jpg','1785','oxid uhličitý','dusík','kyselina dusičná','William Ramsay','germanium'