Array ( [0] => 15620168 [id] => 15620168 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ariovistus [uri] => Ariovistus [3] => Caesar and Ariovistus (meeting before the battle) by Johann Nepomuk Geiger (cropped).jpg [img] => Caesar and Ariovistus (meeting before the battle) by Johann Nepomuk Geiger (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ariovistus byl významný germánský vůdce, jehož existence a činy ovlivnily období starověkých germánských kmenů a byly součástí fascinujícího období, kdy se různé kultury střetávaly a ovlivňovaly. V první polovině 1. století před naším letopočtem vedl kmen Suevů a měl zásadní úlohu v interakci mezi germánskými a galskými národy. Ariovistus se proslavil tím, že spojil různé germánské skupiny a vytvořil mocnou jednotu, která mu umožnila zasahovat do galických záležitostí. Jeho ambiciózní plány zahrnovaly expanze do oblasti Galie, což vedlo k zajímavému, ale i napjatému vztahu s římským světem, který se snažil ochránit své zájmy v této oblasti. Skvělou stránkou Ariovistova příběhu je jeho schopnost sjednocovat lidi a budovat silné spojenectví. Vydal se za svými vizemi a nasměroval osudy svých následovníků, což je pro nás inspirací v dnešní době k vytváření meaningful spojení mezi různými kulturami. Ačkoli jeho snahy nakonec vedly ke konfliktu s Juliem Caesarem, zůstává Ariovistus postavou, která otiskla náhled na doby, kdy na sebe národy vzájemně reagovaly a učily se od sebe. Celkově je jeho příběh příkladem toho, jak i ve složitých historických obdobích mohou lidé hledat možnosti spolupráce a rozvoje. Uznání dynamiky vzájemných vztahů v minulosti nám umožňuje lépe chápat a přijímat rozmanitost a komplexnost dnešního světa. [oai_cs_optimisticky] => Ariovistus byl významný germánský vůdce, jehož existence a činy ovlivnily období starověkých germánských kmenů a byly součástí fascinujícího období, kdy se různé kultury střetávaly a ovlivňovaly. V první polovině 1. století před naším letopočtem vedl kmen Suevů a měl zásadní úlohu v interakci mezi germánskými a galskými národy. Ariovistus se proslavil tím, že spojil různé germánské skupiny a vytvořil mocnou jednotu, která mu umožnila zasahovat do galických záležitostí. Jeho ambiciózní plány zahrnovaly expanze do oblasti Galie, což vedlo k zajímavému, ale i napjatému vztahu s římským světem, který se snažil ochránit své zájmy v této oblasti. Skvělou stránkou Ariovistova příběhu je jeho schopnost sjednocovat lidi a budovat silné spojenectví. Vydal se za svými vizemi a nasměroval osudy svých následovníků, což je pro nás inspirací v dnešní době k vytváření meaningful spojení mezi různými kulturami. Ačkoli jeho snahy nakonec vedly ke konfliktu s Juliem Caesarem, zůstává Ariovistus postavou, která otiskla náhled na doby, kdy na sebe národy vzájemně reagovaly a učily se od sebe. Celkově je jeho příběh příkladem toho, jak i ve složitých historických obdobích mohou lidé hledat možnosti spolupráce a rozvoje. Uznání dynamiky vzájemných vztahů v minulosti nám umožňuje lépe chápat a přijímat rozmanitost a komplexnost dnešního světa. ) Array ( [0] => {{Infobox - vojenský velitel [1] => | barva = [2] => | jméno = Ariovistus [3] => | přezdívka = [4] => | obrázek = Caesar and Ariovistus (meeting before the battle) by Johann Nepomuk Geiger.jpg [5] => | velikost obrázku = [6] => | popisek = Ariovistus a Caesar - setkání před bitvou [7] => | datum narození = [[1. století př. n. l.]] [8] => | místo narození = [[Germánie]] [9] => | datum úmrtí = [[54 př. n. l.]]{{Nejisté datum|úmrtí}} [10] => | místo úmrtí = [[Germánie]] [11] => | hodnost = [12] => | doba služby = [13] => | sloužil = [[Svébové]]
[[Galové]] [14] => | složka = [15] => | jednotka = [16] => | velel = [17] => | války = [[galské války]] [18] => | bitvy = [[bitva u Vogéz]]
[[bitva u Magerobriga]] [19] => | vyznamenání = [20] => }} [21] => [[Soubor:Gallia Cesare 58 aC.png|náhled|Tažení Julia Caesara Galií v roce 58 př. n. l. a místo bitvy u Vogéz]] [22] => '''Ariovistus''' ([[1. století př. n. l.]] - [[54 př. n. l.]]{{Nejisté datum|úmrtí}}) byl král [[Germáni|germánského kmene]] [[Svébové|Svébů]] a vůdce dalších spojeneckých západogermánských národů v období [[Galské války|galských válek]]. V roce 61. př. n. l. ve snaze získat nová teritoria, obsadil území severní [[Galie]], západně od řeky [[Rýn]], což vyvolalo nenávist [[Galové|Galů]]. Galové proto požádali o pomoc [[Julius Caesar|Juliua Caesara]], který v roce 58 př. n. l. Ariovista porazil v [[Bitva u Vogéz|bitvě u Vogéz]] nedaleko dnešního města [[Mylhúzy]] a donutil Germány k ústupu zpět přes řeku [[Rýn]] do [[Germánie]]. Ariovistovi se podařilo uprchnout, ale nedlouho poté pravděpodobně zemřel. [23] => [24] => == Životopis == [25] => O událostech i o jeho životě se dochovaly informace v [[Zápisky o válce galské|Zápiscích o válce gálské]], jejichž autorem je Julius Caesar. Toto dílo bylo napsáno v [[Er-forma|er–formě]], čímž chtěl Caesar dosáhnout zdánlivé objektivnosti, ale pozdější historikové, zejména [[Cassius Dio]] a [[Plútarchos]] objektivitu tohoto díla popírali.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Cassius Dio | jméno = | odkaz na autora = Cassius Dio | titul = Cassius Dio [26] => Roman History Book XXXVIII S.271 | url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Cassius_Dio/38*.html#34 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Chicagská univerzita | místo = | jazyk = anglicky }}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Plútarchos | jméno = | odkaz na autora = Plútarchos | titul = The Parallel Lives - The Life of Julius Caesar S.489 | url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Caesar*.html#19 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Chicagská univerzita | místo = | jazyk = anglicky }} O mládí Ariovista se nedochovaly žádné informace. V roce 61 př. n. l. Ariovistus společně s galskými kmeny [[Arvernové|Arvernů]] a [[Sekvanové|Sequanů]] v [[Bitva u Magerobriga|bitvě u Magerobrigy]] porazil galský kmen [[Aeduové|Aedů]]. Po této bitvě získal velkou moc a prohlásil se králem.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Caesar | jméno = Julius - translated by W. A. McDevitte a W. S. Bohn | odkaz na autora = Julius Caesar | titul = Commentarii de Bello Gallico 1.31 | url = http://classics.mit.edu/Caesar/gallic.1.1.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Classic Archive | místo = | jazyk = anglicky }} Následně se s germánskými kmeny usadil na území Galie v dnešním [[Alsasko|Alsasku]] a místní galské kmeny si podmanil.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Suetonius | jméno = Gaius Tranquillus | odkaz na autora = Suetonius| titul = The Life of Caligula 44.2 - 47 | url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Suetonius/12Caesars/Caligula*.html#44.2 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Loeb Classical Library | místo = | jazyk = anglicky }} Sequanové se usadili v údolí řeky [[Doubs (řeka)|Doubs]] a Avernové na severovýchodě [[Francouzské středohoří|francouzského středohoří]]. [27] => [28] => Aeduové byli spojenci [[Starověký Řím|Říma]] a tak si stěžovali [[Římané|Římanům]] na jeho krutost a nadvládu, přesto [[římský senát]] v roce 59 př. n. l. uznal Ariovista jako ''krále a přítele'' Říma. Tím jak jeho moc rostla, tak se rozhodl Sequany vypudit ze strategického údolí [[Doubs (řeka)|řeky Doubs]] a osídlit je novými germánskými osadníky. Následně požadoval další galské území pro kmen [[Charudové|Charudů]], kteří byli jeho spojenci. Postupně obsadil [[oppidum]] [[Besançon|Vesontio]] a i další území západně od [[Alsasko|Alsaska]] bylo pod jeho kontrolou. Až na žádost [[Diviciacus|Diviciaca]] vyzval Julius Caesar Ariovista, aby se dostavil na konferenci.{{Citace monografie [29] => | příjmení1 = Feldherr [30] => | jméno1 = edited by Andrew [31] => | titul = The Cambridge companion to the Roman historians [32] => | url = https://books.google.cz/books?id=0Khonhw1v6wC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false [33] => | vydavatel = Cambridge University Press [34] => | místo = Cambridge, UK [35] => | rok = 2009 [36] => | počet_stran = 464 [37] => | kapitola = Caesar´s Ariovistus [38] => | strany = 247–251 [39] => | isbn = 9780521854535 [40] => | jazyk = anglicky}} Ariovistus toto předvolání odmítl na základě toho, že jestli chce Caesar s ním mluvit, měl by přijít on k němu. Caesar proto poslal vyslance s podmínkami, které Ariovistus odmítl splnit a na dobytá území si činil nárok, jako právo dobyvatele. Také se chlubil germánskou neporazitelností, ale přecenil sílu své pozice. Věřil, že když ho římský senát prohlásil za ''krále a přítele'', tak je Římu rovný a nevěřil, že by ho Caesar napadl. Ve stejné době, kdy Caesar obdržel Ariovistovu zprávu, tak získal i informace o tom, že 100 jednotek Charudů pod vedením bratrů Nasua a Cimberia se chystají překročit řeku Rýn a obsadit další území v Galii, což ohrožovalo římské zájmy v Galii. V reakci na tyto germánské provokace se Julius Caesar rozhodl zmobilizovat své [[Římská legie|legie]].{{Citace monografie [41] => | příjmení1 = Keppie [42] => | jméno1 = Lawrence [43] => | titul = The making of the Roman Army : from Republic to Empire [44] => | url = https://archive.org/details/makingofromanarm0000kepp_a7q6 [45] => | vydavatel = University of Oklahoma Press [46] => | místo = Norman [47] => | rok = 1998 [48] => | strany = [https://archive.org/details/makingofromanarm0000kepp_a7q6/page/84 84] [49] => | isbn = 9780806130149 [50] => | jazyk = anglicky}} [51] => [52] => == Bitva == [53] => Julius Caesar nebyl v té době daleko, pravděpodobně v blízkosti [[Bibracte]], kde porazil kmen [[Helvéciové|Helvéců]] a kmen [[Bójové|Bójů]], proto okamžitě začal pochodovat směrem k údolí řeky [[Saôna|Saôny]]. Ariovistus vybral jako klíčové strategické místo oppidum Vesontio v údolí řeky Doubs a vydal se k němu, ale Caesar tam dorazil první a udělal si zde hlavní základnu. Ariovistus se pravděpodobně dozvěděl o římské přítomnosti ve Vesontiu, protože přestal mít zájem o toto oppidium, přestal postupovat vstříc Caesarovi a vyčkával pod [[Vogézy|Vogézami]] nedaleko dnešního města Mylhúzy. Proto Caesar s pomocí [[Diviciacus|Diviciaca]] pokračoval dál k Rýnu, nejprve k [[Belfort]]u a následně k Mylhúzám. Jeho legie se pohybovaly po otevřené krajině západně od řeky [[Doubs (řeka)|Doubs]] přes pozemky keltských spojenců. Bylo to bezpečnější, protože je pravděpodobné, že v té době od oppidia [[Besançon|Vesontiem]] směrem k [[Belfort]]u a [[Mylhúzy|Mylhúzám]] v horském pásmu [[Vogézy]] nebyly žádné římské silnice. Po příchodu Caesara vyslal Ariovistus do jeho tábora vyslance, kteří sjednali schůzku. Bylo ujednáno, že se setkají na kopci mezi tábory, doprovázeni pouze [[Jezdectvo|kavalérií]]. Julius Caesar do koní posadil vojáky z X. legie. Legionáři mezi sebou vtipkovali, že Caesar povýšil X. legii do jezdeckého stavu.{{Citace elektronického periodika |titul=Gaius Julius Caesar: Zrádce, nebo mesiáš. Válka galská |url=http://www.juliuscaesar.unas.cz/galie.htm |datum přístupu=2018-01-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171215225004/http://www.juliuscaesar.unas.cz/galie.htm |datum archivace=2017-12-15 |nedostupné=ano }} Následně došlo k setkání na vysokém kopci mezi tábory pouze s doprovodem. Oba prezentovali a obhajovali své pohledy a názory. Caesar se soustředil na římskou politiku. Ariovistus se snažil tvrdit, že Aeduové napadli jeho kmen a nikoliv naopak. Ariovistus označil oficiální římské přátelství za podvod a prohlásil, že by mohl získat opravdové přátelství mnoha vlivných [[Římané|Římanů]], kdyby Caesara zabil. Caesar musel nakonec se svými tělesnými strážci uniknout, protože germánská kavalérie se snažila vyvolat bitku. Příští den Ariovistus pozval Caesara na další jednání. Caesar nedůvěřoval a tak poslal dva mladší důstojníky, [[Gaius Valerius Procillus|Gaia Valeria Procilla]] a [[Marcus Mettius|Marca Mettia]], kteří byli Ariovistem zajatí a odvlečení v řetězech.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Caesar | jméno = Julius - translated by W. A. McDevitte a W. S. Bohn | odkaz na autora = | titul = Commentarii de Bello Gallico 4.1-19 | url = http://classics.mit.edu/Caesar/gallic.4.4.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Classic Archive | místo = | jazyk = anglicky }} [54] => [55] => V římských legiích byla vojenská disciplína a organizovanost, zatímco germánské kmeny tvořili různé etnické skupiny [[Charudové|Charudů]], [[Markomani|Markomanů]], [[Tribokové|Triboků]], [[Vangioni|Vangionů]], [[Nemetové|Nemétů]] a [[Svébové|Svébů]]. Ariovistus si toho byl vědom a tak v následujících několika dnech došlo mezi oběma tábory jen k drobným potyčkám. Julius Caesar ve svých spisech tvrdil, že germánská strana neútočila v plné síle, protože jejich moudré ženy věštily, že by se neměly účastnit bitvy před [[Nov|novým měsícem]]. Caesar nakonec zaútočil na nejslabší část germánského postavení. Germáni na to reagovali tak rychle, že Římané proti nim nestačili ani odhodit [[pilum]] a ihned museli přejít na boj muže proti muži. Římané byli úspěšnější a tak se Germáni stočili do [[Falanga|falangy]] a začali tlačit Římany zpět.{{Citace monografie [56] => | příjmení1 = Marshall [57] => | jméno1 = Henrietta [58] => | titul = The Story of Germany [59] => | url = https://books.google.cz/books?id=aEcsDwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false [60] => | vydavatel = Merkaba Press via PublishDrive [61] => | rok = 2017 [62] => | počet_stran = 111 [63] => | kapitola = Ariovistus, the First Great German [64] => | jazyk = anglicky [65] => | datum přístupu = 2018-01-27 [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180128074720/https://books.google.cz/books?id=aEcsDwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false [67] => | datum archivace = 2018-01-28 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} {{Wayback|url=https://books.google.cz/books?id=aEcsDwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false |date=20180128074720 }} Důstojník kavalérie [[Publius Licinius Crassus]] měl výhodné postavení a pochopil co se děje. Z vlastního podnětu nařídil pěchotě v záloze k útoku. Germánské postavení bylo rychle rozbito a Germáni se dali na útěk k Rýnu, který byl vzdálený přibližně 20 kilometrů. Některým Germánům, včetně samotného Ariovista, se podařilo uprchnout a lodí přeplout nebo přeplavat na druhý břeh řeky Rýn. Zbývající Germáni byli dostižení a zabití římskou jízdou, včetně obou Ariovistových žen a jedné z jeho dcer. Druhá dcera padla do římského zajetí.{{Citace monografie [70] => | příjmení1 = Rankin [71] => | jméno1 = David [72] => | titul = Celts and the Classical World [73] => | url = https://books.google.cz/books?id=N4yFAgAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false [74] => | vydavatel = Routledge [75] => | rok = 2002 [76] => | počet_stran = 336 [77] => | kapitola = Tumult, Prejudice and Assimilation [78] => | isbn = 9781134747214}} Oba Caesarovi vyslanci byli osvobození bez úhony. Později Caesara informovali o Germánech, kteří v jejich přítomnosti diskutovali. [79] => [80] => == Po bitvě == [81] => Další Svébové, kteří plánovali překročit Rýn a vstoupit do Galie, se vrátili zpět do vnitrozemí Germánie. Po bitvě se germánští spojenci Ariovista od Svébů distancovali a následně si kupovali od Římanů mír tím, že se zavázali postavit se proti Svébům a případně na ně zaútočit. Za pouhých pár dnů byla Svébům znemožněna jakákoliv možnost se vrátit k Rýnu a tak se uchýlili snad na území [[Schwarzwald]]u. Ariovistovi se podařilo uniknout, ale je nepravděpodobné, že si zachoval vedoucí postavení mezi Svéby. Když byli [[Usipetové]] a [[Tencterové]] v roce 55 př. n. l. vyhnáni z území Svébů, tak o Ariovistovi nepřinesli žádné zprávy. Koncem roku 54 př. n. l. byl pravděpodobně již mrtvý. Jeho úmrtí způsobili rozhořčení Germáni. Jak zemřel není známo.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tacitus | jméno = ''překlad Alfred John Church, William Jackson Brodribb'' | odkaz na autora = Tacitus | titul = Germania 6 | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0083%3Achapter%3D6 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Random House | místo = New York | jazyk = anglicky }} [[Tacitus]] poznamenal, že uprchlíci, kteří v bitvě opustili svůj kmen, byli mezi Germány považováni za hanebné zrádce a dezertéry, tací byli většinou pověšení a zbabělci utopení.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tacitus | jméno = překlad Alfred John Church, William Jackson Brodribb | odkaz na autora = | titul = Germania 12 | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0083%3Achapter%3D12 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-01-27 | vydavatel = Random House | místo = New York | jazyk = anglicky }} [82] => [83] => == Reference == [84] => [85] => [86] => == Externí odkazy == [87] => * {{Commonscat}} [88] => [89] => {{Autoritní data}} [90] => {{Portály|Starověk|Starověký Řím|Lidé|Válka a vojenství}} [91] => [92] => [[Kategorie:Svébští panovníci]] [93] => [[Kategorie:Germánští válečníci]] [94] => [[Kategorie:Narození v 1. století př. n. l.]] [95] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 54 př. n. l.]] [96] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Ariovistus

Tažení Julia Caesara Galií v roce 58 př. n.

More about us

About

V první polovině 1. století před naším letopočtem vedl kmen Suevů a měl zásadní úlohu v interakci mezi germánskými a galskými národy. Ariovistus se proslavil tím, že spojil různé germánské skupiny a vytvořil mocnou jednotu, která mu umožnila zasahovat do galických záležitostí. Jeho ambiciózní plány zahrnovaly expanze do oblasti Galie, což vedlo k zajímavému, ale i napjatému vztahu s římským světem, který se snažil ochránit své zájmy v této oblasti. Skvělou stránkou Ariovistova příběhu je jeho schopnost sjednocovat lidi a budovat silné spojenectví. Vydal se za svými vizemi a nasměroval osudy svých následovníků, což je pro nás inspirací v dnešní době k vytváření meaningful spojení mezi různými kulturami. Ačkoli jeho snahy nakonec vedly ke konfliktu s Juliem Caesarem, zůstává Ariovistus postavou, která otiskla náhled na doby, kdy na sebe národy vzájemně reagovaly a učily se od sebe. Celkově je jeho příběh příkladem toho, jak i ve složitých historických obdobích mohou lidé hledat možnosti spolupráce a rozvoje. Uznání dynamiky vzájemných vztahů v minulosti nám umožňuje lépe chápat a přijímat rozmanitost a komplexnost dnešního světa.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Germánie','Doubs (řeka)','Svébové','54 př. n. l.','1. století př. n. l.','Charudové','Mylhúzy','Besançon','Rýn','Vogézy','Diviciacus','Galové'

Besançon

Diviciacus

Diviciacus byl keltští politik a druid žijící v 1.

Galové

Germánie

Mylhúzy

Mylhúzy jsou malá ruralistická obec nacházející se v okrese Nitra na Slovensku.

Rýn

Svébové

Vogézy