Array ( [0] => 14722222 [id] => 14722222 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Galové [uri] => Galové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Hallein Keltenmuseum - Lure.jpg|náhled|210px|Rekonstrukce keltského [[karnyx]]u, keltské muzeum, [[Salcburk]]]] [1] => '''Galové''' byli příslušníci [[Keltové|keltských]] kmenů obývajících [[Galie|Galii]], území zhruba zahrnující dnešní [[Francie|Francii]], [[Belgie|Belgii]], [[Švýcarsko]] a severní [[Itálie|Itálii]], kteří hovořili [[Galština|galským jazykem]]. Z hlediska [[Archeologie|archeologických]] nálezů jsou Galové spojeni s [[Laténská kultura|laténskou kulturou]], jež dominovala západní a střední [[Evropa|Evropě]] od [[5. století př. n. l.|5.]] až do [[1. století př. n. l.]] Na počátku [[3. století př. n. l.]] podnikla část Galů invazi na [[Balkán]] a do [[Řecko|Řecka]]. Poté se přeplavili do [[Malá Asie|Anatolie]], kde se usadili jako [[Galatové]]. V padesátých letech 1. století př. n. l. Galové podlehli [[Julius Caesar|Juliu Caesarovi]], jemuž neúspěšně vzdorovali v [[Galské války|galských válkách]]. Během následné [[Starověký Řím|římské]] nadvlády byli pozvolna [[Asimilace (sociologie)|asimilováni]], čímž vznikla [[Galorománi|galorománská kultura]]. V důsledku [[romanizace (kultura)|romanizace]] byla galština v průběhu dalších staletí nahrazena [[Vulgární latina|vulgární latinou]], z níž se postupně vyvinula [[francouzština]]. [2] => [3] => == Společnost == [4] => [[Soubor:RomanSilverDenariusWithHeadOfCaptiveGaul48BCE.JPG|náhled|180px|Římský stříbrný denár s hlavou zajatého Gala, polovina 1. století př. n. l.]] [5] => Galská společnost se dělila do třech tříd. Nejnižší postavení zaujímal prostý lid, zatímco privilegovaná pozice náležela [[druid]]ům a válečnické [[Šlechta|šlechtě]]. Příslušníci první třídy tvořili bezprávnou a utlačovanou masu, přičemž mnozí z nich se nechávali najímat do služeb mocných jedinců z řad šlechty. Počet válečníků a sloužících byl hlavním kritériem při určování významu jednotlivých šlechticů. Pokud šlechtic nedokázal ochránit zájmy svých stoupenců, mohl snadno pozbýt jejich důvěru. Před Caesarovou invazí docházelo často ke střetům mezi ambiciózními vůdci těchto vojenských družin. Galové nacházeli obživu výhradně v zemědělství a žili v drobných rolnických usedlostech nebo vesnicích. Až do příchodu Římanů nestavěli města a v případě nebezpečí se uchylovali do hrazených pevností, nazývaných oppida (singulár [[oppidum]]), jež byly budovány na vhodných kopcích. Okolo oppid býval vyhlouben příkop a také byla obehnána dřevěnou [[Palisáda|palisádou]] či kamennou hradbou. [6] => [7] => Základní organizační jednotkou společnosti byl rod nebo klan (''cenedl''). Několik těchto klanů tvořilo kmen, v jehož čele stála rada starších a náčelník. I když kmeny představovaly stabilní politické útvary, Galie jako celek setrvávala ve stavu permanentní vnitřní roztříštěnosti, neboť povědomí vlastní etnické spřízněnosti bylo mezi jejími obyvateli velice nízké. Některým mocným náčelníkům se občas podařilo zajistit si oddanost předáků několika kmenů, přesto se Galové nedokázali nikdy plně sjednotit (s výjimkou krátké etapy na samém sklonku galské nezávislosti), byli pouze jakýmsi etnickým společenstvím. I samotné vymezení Galie jako celistvého kulturního prostoru lze připsat spíše [[Římané|Římanům]] a [[Řekové|Řekům]], kteří tohoto pojmu užívali k označení území obývaného galskými kmeny. Nejednotnost Galů byla rozhodujícím faktorem, jenž nahrál podrobení jejich území cizinci. [8] => [9] => Někdy mezi léty [[120 př. n. l.|120]] až [[60 př. n. l.]] se mnoho regionů v centrální Galii začalo politicky organizovat v určité předstátní útvary, nepochybně v důsledku působení římské přítomnosti. V každé z těchto ''[[Civitas|civitates]]'' (jak je nazval Caesar) se každoročně volil nejvyšší představitel. [[Aeduové]] užívali pro jedince obdařeného tímto postavením titul ''vergobret''. Ten měl podobnou pozici jako náčelník, avšak musel se podřizovat rozhodnutím rady. Římští a řečtí autoři udávají, že těchto civitates (v podstatě kmenových svazů) bylo v Galii šestnáct. Civitates se dále členily v menší jednotky, tkz. ''pagi'', jejichž centrem byla oppida. Řada z těchto pevností se proměnila v obchodní střediska, která začala prosperovat díky rozvíjejícímu se obchodu s Římany v [[Gallia Narbonensis|Narbonensis]]. Mnohé galské civitates započaly rovněž s ražbou vlastních mincí. [10] => [11] => == Náboženství == [12] => {{Viz též|Keltská mytologie}} [13] => [[Soubor:Gundestrupkarret1.jpg|náhled|230px|upright=0.95|[[Kotlík z Gundestrupu]] z galo-římské doby zobrazuje po vzoru antiky keltské bohy v lidské podobě.]] [14] => [[Keltská mytologie|Galské náboženství]] bylo [[Polyteismus|polyteistické]]. Vyznačovalo se však i určitými prvky [[Animismus|animismu]], který připisoval lidské vlastnosti jezerům, vodním tokům, pramenům a posvátným hájům, v nichž Galové vykonávali své náboženské obřady. S výjimkou několika málo obzvláště významných míst Galové nestavěli žádné chrámy ani svatyně. Neobvyklé nebylo ani uctívání zvířat. Nejposvátnějším galským zvířetem byl [[Prase divoké|kanec]], kterého lze nalézt jako symbol na mnoha galských vojenských standartách a plnil tak podobnou funkci jako orel u Římanů. [15] => [16] => Galové nedisponovali tak propracovaným systémem božstev, jaký měli Řekové nebo Římané, avšak existovali bohové, jež uctíval každý Gal, včetně kmenových či domácích bůžků. Jednotliví bohové byli víceméně převzati z primitivních božstev [[Indoevropské jazyky|indoevropského]] původu. V dobách Caesarova příchodu prokazovali Galové největší úctu [[Toutatis]]ovi („bůh kmene“), galskému ekvivalentu [[Merkur (mytologie)|Merkura]]. Nejvyšší bůh galského náboženství se v [[Latina|latině]] nazýval [[Dis Pater]] („nebeský otec“), jenž byl ztotožňován s římským [[Jupiter (mytologie)|Jovem]], případně [[Pluto (mytologie)|Plutem]]. Kromě nich uctívali Galové další božstva, jako byla bohyně koní a úrody [[Epona]], bůh války [[Esus]], bůh světla [[Lugh]], bůh hromu [[Taranis]], bůh života a smrti [[Cernunnos]] a řada jiných bohů. V době římské nadvlády byla keltská božstva ztotožněna s římskými bohy, takže postrádáme úplnou představu o jejich charakteru a vlastnostech. Symbolickým či přímo magickým znakem keltského resp. galského náboženství byla číslice tři. Galští bohové proto často vystupovali v triádách (například [[Toutatis]]-Teutates, [[Taranis]], [[Esus]]). [17] => [18] => Specifický rys galského náboženství reprezentovali kněží zvaní [[druid]]ové (''druides''). O jejich původu panují značné nejasnosti. Jisté je, že druidové pečlivě střežili tajemství svých rituálů a v galské společnosti jim náleželo význačné postavení. Druidové dohlíželi na řádné provádění náboženských úkonů a poskytovali vzdělání synům galské šlechty. Rovněž směli uplatňovat jistou formu vyloučení či [[exkomunikace]] jednotlivců ze shromáždění věřících, což se ve starověké Galii rovnalo prakticky vyobcování ze společnosti. Dále si nárokovali právo rozhodovat o otázkách války a míru, čímž si zajišťovali i určitý politický vliv. Druidové věřili, že duše člověka nikdy nezemře, přičemž duch muže, jenž padl ve válce, přejde do jiného těla. [19] => [20] => == Jazyk == [21] => [[Soubor:Cratère de Vix 0023.jpg|náhled|upright=0.95|Bronzový [[krátér]] z Vieux, departement [[Côte-d'Or]]]] [22] => {{Viz též|Galština}} [23] => [[Galština]] je termín označující [[Keltské jazyky|keltský jazyk]], kterým mluvili obyvatelé Galie. Julius Caesar se ve svém díle [[Zápisky o válce galské]] zmiňuje o galštině jako o jednom ze tří jazyků užívaných galskou populací. Kromě galštiny se v Galii hovořilo ještě [[Akvitánština|akvitánštinou]], jež byla příbuzná s dnešní [[Baskičtina|baskičtinou]], a [[Germánské jazyky|germánskými jazyky]]. Galština patřila společně s [[Keltiberština|keltiberštinou]], [[Lepontština|lepontštinou]] a [[Galatština|galatštinou]] mezi tzv. [[pevninské keltské jazyky]]. Lepontština je často považována za [[Nářečí|dialekt]] galštiny. Během římské nadvlády byla galština postupně nahrazena [[Vulgární latina|vulgární latinou]], pročež následně zcela vymizela. [24] => [25] => == Galské kmeny == [26] => {{Podrobně|Seznam keltských kmenů}} [27] => Po završení podrobení Galie začlenili Římané většinu galských kmenů do civitates, jejichž prostřednictvím je zapojili do své [[Římské provincie|provinciální]] administrativy. Toto uspořádání bylo později převzato ranou [[Církev|církví]], jejíž geografické členění tudíž kopírovalo správní rozdělení pozdně římské Galie. V podobě [[Diecéze|diecézí]] francouzských [[biskup]]ů přetrvaly civitates až do začátku [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. [28] => [[Soubor:Map Gallia Tribes Towns.png|náhled|upright=1.3|Mapa galských kmenů v polovině 1. století př. n. l.]] [29] => {| class="wikitable" [30] => |- [31] => ! Kmen [32] => ! Kmen latinsky [33] => ! {{Popisek|Sídlo|Většinou jsou uvedena města s nynějším českým a někdejším latinským názvem.}} [34] => |- [35] => | [[Aeduové]] [36] => | ''Aedui'' [37] => | ''Bibracte'' [38] => |- [39] => | [[Allobrogové]] [40] => | ''Allobroges'' [41] => | [[Vienne (Isère)|Vienne]] (''Vienna'') [42] => |- [43] => | [44] => | ''Ambarri'' [45] => | departement [[Ain (departement)|Ain]] [46] => |- [47] => | [48] => | ''Ambiani'' [49] => | [[Amiens]] (''Samarobriva'') [50] => |- [51] => | [52] => | ''Andecavi'' [53] => | [[Angers]] (''Juliomagus'') [54] => |- [55] => | [[Akvitáni]] [56] => | ''Aquitani'' [57] => | [[Bordeaux]] (''Burdigala'') [58] => |- [59] => | [[Atrebati]] [60] => | ''Atrebates'' [61] => | [[Arras]] (''Nemetacum'') [62] => |- [63] => | [[Arvernové]] [64] => | ''Arverni'' [65] => | ''Gergovia'' [66] => |- [67] => | Atuatukové [68] => | ''Atuatuci'' [69] => | mezi řekami [[Šelda|Šeldou]] a [[Máza|Mázou]] [70] => |- [71] => | [72] => | ''Baiocasses'' [73] => | [[Bayeux]] (''Civitas Baiocassium'') [74] => |- [75] => | [[Bójové]] [76] => | ''Boii'' [77] => | řada různých míst [78] => |- [79] => | Bellovakové [80] => | ''Bellovaci'' [81] => | [[Beauvais]] (''Bratuspantium Caesaromagus'') [82] => |- [83] => | [[Biturigové]] [84] => | ''Bituriges'' [85] => | [[Bourges]] (''Avaricum'') [86] => |- [87] => | [88] => | ''Brannovices''Příslušeli k [[Aulerkové|Aulerkům]] (''Aulerci'') [89] => | zřejmě poblíž [[Mâcon]]u (''Matisco'') [90] => |- [91] => | [92] => | ''Cadurci'' [93] => | [[Cahors]] (''Divona Cadureorum'') [94] => |- [95] => | Carnuti [96] => | ''Carnutes'' [97] => | [[Chartres]] (''Autricum''), Orléans (''Cenabum'') [98] => |- [99] => | [100] => | ''Catalauni'' [101] => | [[Châlons-en-Champagne]] (''Catalaunum'') [102] => |- [103] => | [[Cenomani]] [104] => | ''Cenomani'' [105] => | [[Brescia]] (''Brixia''), [[Le Mans]] (''Vindinium'') [106] => |- [107] => | [108] => | ''Ceutrones'' [109] => | Moûtiers (''Darantasia'') [110] => |- [111] => | [112] => | ''Curiosolitae'' [113] => | severní pobřeží [[Bretaň|Bretaně]] [114] => |- [115] => | [116] => | ''Diablintes'' [117] => | Jublains (''Noviodunum'') [118] => |- [119] => | [[Eburoni]] [120] => | ''Eburones'' [121] => | [[Tongeren]] (''Atuatuca Tungrorum'') [122] => |- [123] => | [124] => | ''Eburovices'' [125] => | [[Évreux]] (''Mediolanum Aulercorum'') [126] => |- [127] => | [128] => | ''Graioceles'' [129] => | [[Grajské Alpy]] [130] => |- [131] => | [[Helvéciové]] [132] => | ''Helvetii'' [133] => | Marin-Epagnier, západní [[Švýcarsko]] [134] => |- [135] => | [[Insubrové]] [136] => | ''Insubres'' [137] => | [[Milán]] (''Mediolanum'') [138] => |- [139] => | Lemovikové [140] => | ''Lemovici'' [141] => | [[Limoges]] (''Augustoritum'') [142] => |- [143] => | [144] => | ''Leuci'' [145] => | [[Toul]] (''Tullum Leucorum'') [146] => |- [147] => | [148] => | ''Lexovii'' [149] => | [[Lisieux]] (''Noviomagus Lexoviorum'') [150] => |- [151] => | [[Lingonové]] [152] => | ''Lingones'' [153] => | [[Langres]] (''Andematunnum'') [154] => |- [155] => | Mandubiové [156] => | ''Mandubii'' [157] => | [[Alise-Sainte-Reine]] (''Alesia'') [158] => |- [159] => | Mediomatrikové [160] => | ''Mediomatrici'' [161] => | [[Mety]] (''Divodurum'') [162] => |- [163] => | [164] => | ''Medulli'' [165] => | oblast [[Médoc]] (''Meduli litus''), [[Vienne (Isère)|Vienne]] (''Vienna'') [166] => |- [167] => | [168] => | ''Meldii'' [169] => | [[Meaux]] (''Meldos'') [170] => |- [171] => | [[Menapiové]] [172] => | ''Menapii'' [173] => | Cassel (''Castellum Menapiorum'') [174] => |- [175] => | [176] => | ''Morini'' [177] => | [[Boulogne-sur-Mer]] (''Gesoriacum'') [178] => |- [179] => | [180] => | ''Namnetes'' [181] => | [[Nantes]] (''Portus Namnetus'') [182] => |- [183] => | [[Nerviové]] [184] => | ''Nervii'' [185] => | Bavay (''Bagacum'') [186] => |- [187] => | [188] => | ''Orobii'' [189] => | [[Bergamo]] (''Bergomum'') [190] => |- [191] => | [192] => | ''Osismii'' [193] => | Carhaix-Plouguer (''Vorgium'') [194] => |- [195] => | [[Parisiové]] [196] => | ''Parisii'' [197] => | [[Paříž]] (''[[Lutetia|Lutetia Parisiorum]]'') [198] => |- [199] => | [200] => | ''Petrocorii'' [201] => | [[Périgueux]] (''Civitas Petrucoriorum'') [202] => |- [203] => | Piktoni [204] => | ''Pictones'' [205] => | [[Poitiers]] (''Lemonum'') [206] => |- [207] => | [208] => | ''Raurici'' [209] => | Kaiseraugst (''Augusta Raurica'') [210] => |- [211] => | [212] => | ''Redones'' [213] => | [[Rennes]] (''Condate Riedonum'') [214] => |- [215] => | [216] => | ''Remi'' [217] => | [[Remeš]] (''Durocortorum'') [218] => |- [219] => | [220] => | ''Ruteni'' [221] => | [[Rodez]] (''Segodunum'') [222] => |- [223] => | [224] => | ''Salassi'' [225] => | [[Aosta]] (''Augusta Praetoria'') [226] => |- [227] => | [228] => | ''Santones'' [229] => | [[Saintes]] (''Mediolanum Santonum'') [230] => |- [231] => | [[Senonové]] [232] => | ''Senones'' [233] => | [[Sens]] (''Agendicum'') [234] => |- [235] => | [[Sekvanové]] [236] => | ''Sequani'' [237] => | [[Besançon]] (''Vesontio'') [238] => |- [239] => | [240] => | ''Suessiones'' [241] => | [[Soissons]] (''Noviodunum'') [242] => |- [243] => | [244] => | ''Tarbelli'' [245] => | Dax (''Aquae Tarbellicae'') [246] => |- [247] => | [248] => | ''Taurini'' [249] => | [[Turín]] (''Castra Taurinorum'') [250] => |- [251] => | [252] => | ''Tigurini'' [253] => | [[Yverdon-les-Bains]] (''Eburodunum'') [254] => |- [255] => | [256] => | ''Tolosates'' [257] => | [[Toulouse]] (''Tolosa'') [258] => |- [259] => | [[Treveři]] [260] => | ''Treveri'' [261] => | [[Trevír]] (''Augusta Treverorum'') [262] => |- [263] => | [264] => | ''Tricasses'' [265] => | [[Troyes]] (''Augustobona'') [266] => |- [267] => | [268] => | ''Tricastini'' [269] => | ''Senomagus'' [270] => |- [271] => | Tungrové [272] => | ''Tungri'' [273] => | [[Tongeren]] (''Atuatuca Tungrorum'') [274] => |- [275] => | [276] => | ''Turones'' [277] => | [[Tours]] (''Caesarodunum'') [278] => |- [279] => | [280] => | ''Unelli'' [281] => | [[Coutances]] (''Constantia'') [282] => |- [283] => | Vangioni [284] => | ''Vangiones'' [285] => | [[Worms]] (''Borbetomagus'') [286] => |- [287] => | [288] => | ''Veliocassi'' [289] => | [[Rouen]] (''Rotomagus'') [290] => |- [291] => | [292] => | ''Vellavi'' [293] => | [[Le Puy-en-Velay]] (''Ruessium'') [294] => |- [295] => | [[Venetové (Galové)|Venetové]] [296] => | ''Veneti'' [297] => | [[Vannes]] (''Darioritum'') [298] => |- [299] => | [300] => | ''Vertamocori'' [301] => | [[Novara]] (''Novaria'') [302] => |- [303] => | [304] => | ''Viducasses'' [305] => | Vieux (''Aregenua'') [306] => |- [307] => | [308] => | ''Vocontii'' [309] => | [[Vaison-la-Romaine]] (''Vasio Vocontiorum'') [310] => |- [311] => | [[Volkové]] [312] => | ''Volcae'' [313] => | [[Nîmes]] (''Nemaussus''), [[Toulouse]] (''Tolosa'') [314] => |} [315] => [316] => == Odkazy == [317] => === Poznámky === [318] => [319] => [320] => === Reference === [321] => {{Překlad [322] => | jazyk = en [323] => | článek = Gauls [324] => | revize = 248327188 [325] => }} [326] => [327] => === Literatura === [328] => * CAESAR, Gaius Julius, ''Zápisky o válce galské'', Praha : Naše vojsko, 1986 [329] => * ELLIS, Peter Berresford, ''Keltové : první tisíciletí keltských dějin : 1000 př. Kr. - 51 po Kr.'', Praha : Brána, 1996. {{ISBN|80-85946-46-7}} [330] => * FERRO, Marc, ''Dějiny Francie'', Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. {{ISBN|80-7106-888-8}} [331] => * FILIP, Jan, ''Keltská civilizace a její dědictví'', Praha : Academia, 1996. {{ISBN|80-200-0584-6}} [332] => * MAUROIS, André, ''Dějiny Francie'', Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1994. {{ISBN|80-7106-098-4}} [333] => * PLEINER, Radomír, ''Otázka státu ve staré Galii''. Praha : Academia, 1979 [334] => * VLČKOVÁ, Jitka, ''Encyklopedie keltské mytologie'', Praha : Libri, 2002. {{ISBN|80-7277-066-7}} [335] => [336] => === Související články === [337] => * [[Keltové]] [338] => * [[Galština]] [339] => * [[Galorománi]] [340] => * [[Galie]] [341] => [342] => === Externí odkazy === [343] => * {{Commonscat|Gauls}} [344] => * {{Wikislovník|heslo=Gal}} [345] => [346] => {{Autoritní data}} [347] => {{Portály|Antika|Starověk}} [348] => [349] => [[Kategorie:Galové| ]] [350] => [[Kategorie:Galské kmeny]] [351] => [[Kategorie:Galie]] [352] => [[Kategorie:Nepřátelé a spojenci Římanů]] [353] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Galové

Rekonstrukce keltského karnyxu, keltské muzeum, Salcburk Galové byli příslušníci keltských kmenů obývajících Galii, území zhruba zahrnující dnešní Francii, Belgii, Švýcarsko a severní Itálii, kteří hovořili galským jazykem. Z hlediska archeologických nálezů jsou Galové spojeni s laténskou kulturou, jež dominovala západní a střední Evropě od 5.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Galština','Esus','Švýcarsko','Aeduové','Galie','Toulouse','Keltové','Vulgární latina','Taranis','Galorománi','Toutatis','druid'

Aeduové

Druid

Ešus

Ešus je jedním z nejúžasnějších a nejvíce obdivovaných pramenů vody v České republice.

Galie

Galština

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Švýcarsko

Taranis

Toulouse

Toutatis