Array ( [0] => 15591341 [id] => 15591341 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Arosa [uri] => Arosa [3] => Arosa weisshorn 14 08 06.JPG [img] => Arosa weisshorn 14 08 06.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=švýcarské obci|druhý=španělském ostrově|stránka=A Illa de Arousa}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = [3] => | jméno = Arosa [4] => | znak = CHE Arosa COA.svg [5] => | obrázek = Vista del pueblo de Arosa.JPG [6] => | popisek = Arosa [7] => | zeměpisná šířka = 46.783333 [8] => | zeměpisná délka = 9.683333 [9] => | kontinent = Evropa [10] => | stát = Švýcarsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Kanton (Švýcarsko)|Kanton]] [12] => | název vyššího celku = [[Graubünden]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Plessur|Plessur]] [15] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Arosa |lat=46.783333 |long=9.683333 |float=center}} [16] => | administrativní dělení = [17] => | rozloha = 154,79 [18] => | hustota zalidnění = [19] => | etnické složení = [20] => | náboženské složení = [21] => | nadmořská výška = 1775 [22] => | psč = 7027 [[Calfreisen]]
7027 [[Castiel]]
7027 [[Lüen]]
7028 [[St. Peter-Pagig|St. Peter]]
7028 [[St. Peter-Pagig|Pagig]]
7029 [[Peist]]
7050 Arosa
7056 [[Molinis]]
7057 [[Langwies]]
7058 [[Litzirüti]] [23] => | telefonní předvolba = [24] => | starosta = [25] => | web = http://www.gemeindearosa.ch [26] => | mapa = [27] => }} [28] => '''Arosa''' je [[obec]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Kanton (Švýcarsko)|kantonu]] [[Graubünden]], okresu [[Okres Plessur|Plessur]]. Nachází se asi 15 kilometrů jihovýchodně od kantonálního hlavního města [[Chur]]u, v nadmořské výšce 1775 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jde o známé letní i zimní turistické středisko. [29] => [30] => K 1. lednu 2013 byly do Arosy včleněny do té doby samostatné obce [[Calfreisen]], [[Castiel]], [[Langwies]], [[Lüen]], [[Molinis]], [[Peist]] a [[St. Peter-Pagig]]. [31] => [32] => == Geografie == [33] => [[Soubor:Arosa - Weisshorn.jpg|náhled|vlevo|Arosa s vrcholem Weisshorn]] [34] => Arosa leží 15 kilometrů jihovýchodně od [[Chur]]u na konci údolí [[Schanfigg]]. Čelo údolí, které je široké asi 3 km a leží v nadmořské výšce 1700 až 1900 metrů, je ze všech stran obklopeno horami. Obec zahrnuje povodí horního toku řeky [[Plessur (řeka)|Plessur]], s výjimkou řeky Welschtobel, která přitéká z jihu, a má proto tvar podkovy. Na západě se hranice obce táhne od vrcholu [[Arosa Weisshorn]] (2653 m) směrem na jih přes Carmennu, Plattenhorn, Hörnli a Tschirpen k vrcholu Parpaner Weisshorn (2824 m) a dále přes vrchol [[Parpaner Rothorn]] (2861 m) k vrcholu [[Arosa Rothorn]] (2980 m). Poté sleduje severovýchodní hřeben Rothornu k Erzhornu (2924 m) a Älpliseehornu (2725 m), takže prameny Plessuru jsou uzavřeny v půlkruhu. Po překročení potoka Welschtobelbach ve výšce 1659 m stoupá hranice na hřeben Leidflue (2560 m), obepíná několik odlehlých údolních komor a přes výrazný [[Sandhubel]] (2764 m) dosahuje jihovýchodního cípu území u Valbellahornu (2763 m) nad jezerem Alteinsee (2251 m). Přilehlý úsek, hraničící s katastrem Davosu, je rozdělen na několik horských skupin průsmyky Alteiner, Bärentaler a Maienfelder Furgga; nejvyššími horami jsou Amselflue (2781 m), Furggahorn (2727 m) a předsunutý Schiesshorn (2605 m). [35] => [36] => Obec Arosa se táhne v délce asi 2 kilometry, dnešní centrum osady se nachází u jezer Untersee a Obersee (1739 m). Nejnižší obytná budova se nachází v osadě Rujana ve výšce 1550 m, nejvyšší v Ifangu ve výšce 1960 m. Vedle jezer a prstence hor je třetím prvkem, který charakterizuje krajinu, hranice lesa ve výšce asi 1900 metrů: západně od obce převládají vysokohorské pastviny a rozsáhlé suťové svahy, zatímco níže po proudu, kde se řeka Plessur zužuje o 300 metrů v délce 4 km až do údolí Litzirüti, převládá uzavřený jehličnatý les. [37] => [38] => V roce 1997 bylo 42,0 % rozlohy obce využíváno pro zemědělství, lesy zaujímaly 15,2 % a sídla 3,1 %. Neproduktivní půda tvořila 39,7 %. [39] => [40] => Sousedními obcemi jsou [[Albula/Alvra]], [[Chur]], [[Conters im Prättigau]], [[Davos]], [[Fideris]], [[Furna]], [[Jenaz]], [[Klosters]], [[Lantsch/Lenz]], [[Schmitten]], [[Trimmis]], [[Tschiertschen-Praden]] a [[Vaz/Obervaz]]. [41] => [42] => == Historie == [43] => [[Soubor:Arosa the Upper Lake Grisons Switzerland.jpg|náhled|vlevo|Historický pohled na Arosu]] [44] => První známé osady v údolí řeky [[Plessur (řeka)|Plessur]] existovaly již ve 13. století. Po roce 1300 se v Arose (v roce 1330 poprvé zmiňované jako ''Araus'') usadili německy mluvící [[Walserové]] pocházející z [[Davos]]u a časem vytlačili původní rétorománské osadníky, kteří však vysokohorskou oblast využívali pouze k salašnictví. Další názvy sídla zněly ''Orossen'' (1383), a poté konečně ''Arosa'' (1428). V následujících staletích se obyvatelé Arosy živili vysokohorským chovem dobytka. Kvůli obtížným klimatickým podmínkám a z toho vyplývajícím ekonomickým potížím místních zemědělců byly časem rozsáhlé alpské pastviny prodány majitelům pozemků zvenčí: Sattelalp obci [[Chur]], Furggaalp obci [[Maienfeld]], Altein Tiefenberg alp obcím ve středním údolí Albula. Nakonec byl v roce 1481 prodán značně neúrodný Welschtobel, který od té doby patří obci [[Alvaneu]]. [45] => [46] => Až do konce 19. století zůstávala Arosa odlehlou zemědělskou vesnicí. Úzkým údolím Plessuru do Churu nevedla žádná cesta. Nejdůležitějším spojením s okolním světem byl náročný průsmyk do Davosu, k němuž Arosa politicky patřila jako místní část až do roku 1851. Od roku 1851 byla Arosa součástí nově vzniklého okresu Schanfigg jako samostatná obec. V roce 1850 počet obyvatel klesl na 52. [47] => [48] => Kolem roku 1870 trávili první letní návštěvníci z regionu i celého Švýcarska svou letní dovolenou v soukromí v Arose. Rozmach začal v roce 1883, kdy Arosu jako klimatické lázně objevil německý lékař Otto Herwig, který se v Davosu vyléčil z plicní choroby. Ten již v roce 1888 otevřel spolu se svou sestrou první sanatorium. [49] => [[Soubor:Bündner Sanatorium Arosa PK 006056.jpg|náhled|vpravo|Bündner Sanatorium v Arose (1929)]] [50] => S prodloužením Schanfiggerstrasse z Langwies do Arosy v roce 1890 začal další významný rozmach a v krátké době přibyla celá řada sanatorií, lázní a hotelů. V roce 1893 byl postaven Grand Hotel (dnes Robinson Club), první luxusní ubytovací zařízení pro hosty provozující zimní sporty. V roce 1897 byla uvedena do provozu elektrárna Arosa. Od roku 1900 se význam zimních sportů neustále zvyšoval; Schanfiggerstrasse byla od té doby využívána jako bobová dráha mezi Arosou a Litzirüti a na zamrzlém Obersee se konaly první dostihy. V letech 1907 až 1909 byl postaven katolický kostel, anglikánský kostel a vesnický kostel v Arose. V roce 1911 byl statek Maran připojen k městské části Arosa. Ve stejném roce byl postaven první stálý skokanský můstek Tomelischanze. [51] => [52] => Otevření [[Železniční trať Chur–Arosa|železniční trati Chur–Arosa]] roku 1914 umožnilo, aby se Arosa navzdory obtížným podmínkám uprostřed první světové války rozvinula v lázně světové úrovně. To bylo doprovázeno rozsáhlou reorganizací a přeměnou staré walserské osady, která do značné míry ztratila svůj původní charakter i tradiční jazyk. První lyžařské vleky Carmenna, Weisshorn a Tschuggen byly uvedeny do provozu v roce 1938. V roce 1945 následoval vlek Hörnlilift, v té době nejdelší lyžařský vlek ve Švýcarsku. Ve stejné době, podpořené objevem a stále častějším předepisováním [[penicilin]]u a [[streptomycin]]u na plicní choroby, došlo k urychlené přeměně Arosy z lázní na rekreační a sportovní středisko.{{Citace periodika [53] => | příjmení = Hofmann [54] => | jméno = Jaroslav [55] => | titul = Do Arosy nejen za medvědy [56] => | periodikum = Země světa [57] => | datum vydání = 1.3.2022 [58] => | ročník = 21 [59] => | číslo = 3 [60] => | strany = 42–47 [61] => | url = https://zemesveta.cz/do-arosy-nejen-za-medvedy/ [62] => }} Různé kliniky, jako například Waldsanatorium, ukončily svou činnost nebo byly přeměněny na hotely. [63] => [64] => V roce 1956 byla otevřena lanovka Weisshorn a v roce 1960 lanovka Hörnli. Brzy následovaly další vleky, lanovky a gondoly. V roce 2013 byla vybudována spojovací lanovka s lyžařským areálem [[Lenzerheide]], čímž se významně rozšířila nabídka zimních sportů, která se nyní nabízí společně s nabídkou Lenzerheide. [65] => [66] => == Obyvatelstvo == [67] => {| class="wikitable" [68] => |- [69] => ! colspan="17"| Vývoj počtu obyvatel [70] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [71] => | align=left | '''Rok''' || 1750|| 1850|| 1900|| 1930|| 1941|| 1970|| 1980|| 2000|| 2005|| 2010|| 2015|| 2016|| 2017|| 2018|| 2019|| 2020 [72] => |- align=center [73] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 25|| 56|| 1 071|| 3 466|| 1 980|| 2 717|| 2 782|| 2 771|| 2 271|| 2 251|| 3 205|| 3 219|| 3 185|| 3 131|| 3 145|| 3 162 [74] => |} [75] => K 31. prosinci 2020 měla Arosa 3 162 obyvatel. Podíl cizinců činil 25,2 %. 10,6 % obyvatel bylo mladších 18 let (nezletilí), 65,4 % bylo ve věku 18 až 64 let a 24,0 % bylo starších 65 let.{{Citace elektronické monografie [76] => | titul = Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und Alter [77] => | url = https://www.pxweb.bfs.admin.ch/pxweb/de/px-x-0102010000_101/px-x-0102010000_101/px-x-0102010000_101.px [78] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik [79] => | datum_vydání = 2019 [80] => | datum_přístupu = 2022-03-05 [81] => | jazyk = německy [82] => }} [83] => [84] => Většina místních obyvatel označila v roce 2014 za svůj hlavní jazyk [[Němčina|němčinu]] (88,3 %). Dalšími národními jazyky zastoupenými v populaci byly [[rétorománština]] (1,6 %), [[italština]] (1,3 %) a [[francouzština]] (0,4 %). Zbývající populace (8,4 %) uvedla jiný hlavní jazyk. [85] => [86] => Na konci roku 2020 se 56,6 % obyvatel hlásilo k [[Reformovaná církev|evangelické reformované církvi]], zatímco 25,3 % k [[Katolická církev|římskokatolické církvi]]. [87] => [88] => == Doprava == [89] => [[Soubor:Bahnhof Arosa Seeblickstrasse.jpg|náhled|vpravo|Železniční stanice Arosa]] [90] => Vzhledem k poloze obce na konci údolí vede do Arosy jediná okresní silnice číslo 740 z Churu, jež v Arose končí. [91] => [92] => Železniční spojení je zajištěno [[Železniční trať Chur–Arosa|tratí Chur–Arosa]], která je od svého otevření roku 1914 elektrifikována. Trať byla vystavěna soukromou železniční společností ''Chur-Arosa-Bahn'' (ChA) a roku 1942 ji převzala [[Rhétská dráha]]. [93] => [94] => == Odkazy == [95] => === Reference === [96] => {{Překlad|en|Arosa|623127378|de|Arosa|220140388}} [97] => [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => * {{de}} {{oficiální stránky}} [102] => [103] => {{Okres Plessur}} [104] => {{Autoritní data}} [105] => {{Portály|Švýcarsko|Geografie}} [106] => [107] => [[Kategorie:Arosa| ]] [108] => [[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden]] [] => )
good wiki

Arosa

Arosa je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Plessur. Nachází se asi 15 kilometrů jihovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1775 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chur','St. Peter-Pagig','Plessur (řeka)','Kanton (Švýcarsko)','Graubünden','Castiel','Molinis','Železniční trať Chur-Arosa','Peist','Lüen','Calfreisen','Okres Plessur'

Chur

Graubünden