Array ( [0] => 15490685 [id] => 15490685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Asklépios [uri] => Asklépios [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - osoba}} [1] => [[Soubor:Asclepius Kroměříž.jpg|náhled|Socha Asklépia v [[Kolonáda v Květné zahradě|kolonádě]] [[Květná zahrada|Květné zahrady]] v [[Kroměříž]]i]] [2] => [[Soubor:Rod of asclepius left drk.svg|náhled|Asklépiův had, který se stal symbolem léčení]] [3] => '''Asklépios''' (2. pád Asklépia, [[Latina|lat.]] '''Aesculapius''', [[Čeština|počeštěně]] '''Eskulap''' či '''Aeskulap''') byl údajný [[Starověké Řecko|řecký]] léčitel, který měl žít ve [[13. století př. n. l.]] Navrhl systém léčení, vycházející ze starých zkušeností, ale přizpůsobených novým poznatkům. Vyznal se v užívání bylin. Asklépiovi a jeho dceři [[Hygieia|Hygiei]] bylo připisováno mnoho zázraků. Nakonec byl prohlášen za boha léčitelství. Je v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] bohem [[lékařství]]. V mnoha knihách je ztotožňován s [[Starověký Egypt|egyptskou]] postavou univerzálního učence a lékaře [[Imhotep]]em.M. Lichtheim, Ancient Egyptian Literature, The University of California Press 1980, vol. 3, str. 104 [4] => [5] => Asklépios, původně [[Thesálie|thesálský]] héroos zdraví, se stal v Řecku během [[7. století př. n. l.|7.]]–[[5. století př. n. l.]] velmi populárním božstvem. V mýtu je spojen s [[Apollón]]em, který dal svého syna Asklépia na výchovu [[Kentaur]]u [[Cheirón]]ovi, u něhož se Asklépios naučil lékařskému umění. Podle homérské hymny „Na Asklépia“ měl být svou matkou Korónis zrozen na Dótijské rovině. Asklépiovi synové [[Macháón]] a [[Podaleirios]] byli slavní lékaři [[Achájové|Achájů]] před [[Trója|Trójou]]. Jeho dcerou je bohyně zdraví [[Hygieia]]. Podle jedné verze se Asklépios zařekl křísit i mrtvé, za to jej zabil [[Zeus]] bleskem. Apollón pak za to Diovi zahubil [[Kyklop]]y, kteří pro něho kovali blesky. [6] => [7] => Jeho dcery Hygieia, [[Meditrine]], [[Aiglé]] a [[Panakeia]] symbolizují jednotlivé stránky zdraví: čistotu, léčení a hojení. Syn [[Telesforos]] představuje síly uzdravení. [8] => [9] => Bývá zobrazován jako vousatý muž se psem a holí ovinutou hadem. Hůl vychází původně z boha [[Hermés|Herma]], který je znázorňován s okřídlenou holí, která je ovinuta dvěma usmířenými a souměrnými hady. U Asklépia jeden had symbolizuje jednu cestu k vyléčení. Tento symbol najdeme dodnes u lékařů, lékáren a nemocnic. [10] => [11] => Hlavním střediskem, z něhož se Asklépiův kult šířil, byl [[Epidauros]]. [12] => [13] => == Přídomky a uctívání == [14] => [15] => Jako obvykle měl Asklépios více jmen, které zněly: Aglaopes, Apaleriacus, Archgetas, Aulonius, Causius, Coronides, Cotyläus, Demenaetus, Epidaurius, Gortynius, Hagnitas, Pergameuns a Tricäcus. Byl váženým bohem především v Epidauru, [[Athény|Athénách]], [[Knidos|Knidu]], na [[Kós|Kósu]], v [[Nafpaktos|Nafpaktu]], [[Pergamon|Pergamu]] a [[Sikyón|Sikyónu]]. Na ostrově Kósu se nachází světoznámý [[Asklépion (Kós)|Asklépion]], nejstarší nemocnice na světě, která byla založena [[Hippokratés|Hippokratem]]. Trosky obrovského komplexu s chrámem, ambulatoriem a oltářem si můžeme prohlédnout ještě dnes. V dějinách můžeme vysledovat takzvaný „kult Asklépia“, kdy se po určitých periodických obdobích vrací jeho uctívání jako boha. Například v letech [[460 př. n. l.]] – [[377 př. n. l.]] to byl antický lékař [[Hippokratés]]; v letech [[129]]–[[199]] druhý nejvýznamnější lékař antiky [[Galén|Claudius Galén]] neboli Galénos; v letech [[98]]–[[138]] řecký ženský lékař [[Soranos|Sóranos]] z Efesu. [16] => [17] => Pravděpodobně ve stejném období jako Hippokratés se objevují zároveň i tři velcí lékaři v [[Starověk#Jižní a východní Asie|Indii]]: [[Sušruta]], [[Čaraka]] a [[Vágbhata]].Emil Páleš, Anglologie dějin 1, Synchronicita a periodicita v dějinách, nadace Sophia 2004, Bratislava, str. 370–371 [18] => [19] => == Odkazy == [20] => === Reference === [21] => [22] => [23] => === Literatura === [24] => * Václav Bahník a kolektiv: ''Slovník antické kultury'', Svoboda, Praha 1974 [25] => * Vojtěch Zamarovský: ''Bohové a hrdinové antických bájí'', Brána, Praha 2005, {{ISBN|80-7243-266-4}} [26] => * Robert Graves: ''Řecké mýty'', Levné knihy KMa, Praha 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [27] => * Guus Houtzager: ''Encyklopedie řecké mytologie'', Rebo, Čestlice 2003, {{ISBN|80-7234-287-8}} [28] => * Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ''ABC antiky'', Ivo Železný, Praha 2005, {{ISBN|80-237-3938-7}} [29] => * Gerhard Fink: ''Kdo je kdo v antické mytologii'', Alpress, Frýdek-Místek 2004, {{ISBN|80-7218-992-1}} [30] => * Bořek Neškudla: ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'', Libri, Praha 2003, {{ISBN|80-7277-125-6}} [31] => * Emil Páleš: ''Angelologie dějin I'', Sophia, Bratislava 2004, {{ISBN|80-968045-5-3}} [32] => [33] => === Související články === [34] => * [[Hippokratés]] [35] => * [[Rafael (archanděl)]] [36] => * [[Aeskulapova hůl]] [37] => [38] => === Externí odkazy === [39] => * {{commonscat}} [40] => [41] => {{pahýl}} [42] => [43] => {{autoritní data}} [44] => {{portály|Antika|Lidé|Medicína}} [45] => [46] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [47] => [[Kategorie:Starověcí lékaři]] [48] => [[Kategorie:Bylinkáři]] [49] => [[Kategorie:Osobnosti na řeckých bankovkách]] [50] => [[Kategorie:Zemřelí po zásahu bleskem]] [] => )
good wiki

Asklépios

Květné zahrady v Kroměříži Asklépiův had, který se stal symbolem léčení Asklépios (2.  pád Asklépia, lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hippokratés','Hygieia','Kentaur','Epidauros','Telesforos','Aiglé','Kyklop','Achájové','Trója','Macháón','Apollón','Starověký Egypt'

Achájové

Aiglé

Apollón

Epidauros

Hippokratés

Hygieia

Hygieia je v řecké mytologii bohyně zdraví, hygieny a čistoty.

Kentaur

Kyklop

Troja