Array ( [0] => 15481900 [id] => 15481900 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Astat [uri] => Astat [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => | značka = At [2] => | protonové číslo = 85 [3] => | nukleonové číslo = 210 [4] => | název = Astat [5] => | latinsky = Astatinum, Astatium [6] => | nad = [[Jod|I]] [7] => | pod = [[Tennessin|Ts]] [8] => | vlevo = [[Polonium]] [9] => | vpravo = [[Radon]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => | chemická skupina = Halogeny [12] => | číslo CAS = 7440-68-8 [13] => | skupina = 17 [14] => | perioda = 6 [15] => | blok = p [16] => | koncentrace v zemské kůře = [17] => | koncentrace v mořské vodě = [18] => | obrázek = Electron shell 085 Astatine (pure metal) - no label.svg [19] => | popisek = [[Elektronový obal]] astatu [20] => | emisní spektrum = [21] => | vzhled = [22] => [23] => | relativní atomová hmotnost = 210 [24] => | atomový poloměr = [25] => | kovalentní poloměr = 150 pm [26] => | Van der Waalsův poloměr = 202 pm [27] => | elektronová konfigurace = [[[Xenon|Xe]]] 4f14 5d10 6s2 6p5 [28] => | oxidační čísla = '''−I''', '''+I''', +III, +V, +VII [29] => [30] => | skupenství = pevné [31] => | krystalografická soustava = [32] => | hustota = 6,2 až 6,5 g/cm3 [33] => | kritická hustota = [34] => | tvrdost = [35] => | magnetické chování = [36] => | měrná magnetická susceptibilita = [37] => | teplota tání = 302 [38] => | teplota varu = 337 [39] => | kritická teplota = [40] => | teplota trojného bodu = [41] => | tlak trojného bodu = [42] => | teplota supravodivosti = [43] => | teplota změny modifikace = [44] => | kritický tlak = [45] => | molární objem = [46] => | součinitel dynamické viskozity = [47] => | součinitel kinematické viskozity = [48] => | tlak syté páry = [49] => | rychlost zvuku = [50] => | index lomu = [51] => | relativní permitivita = [52] => | elektrická vodivost = [53] => | měrný elektrický odpor = [54] => | součinitel elektrického odporu = [55] => | tepelná vodivost = 1,7 W⋅m−1⋅K−1 [56] => | povrchové napětí = [57] => [58] => | skupenské teplo tání = [59] => | specifické teplo tání = [60] => | skupenské teplo varu = [61] => | specifické teplo varu = [62] => | molární atomizační entalpie = [63] => | entalpie změny modifikace = [64] => | standardní molární entropie = [65] => | měrná tepelná kapacita = [66] => | molární tepelná kapacita = [67] => | spalné teplo na m3 = [68] => | spalné teplo na kg = [69] => [70] => | Van der Waalsovy konstanty = [71] => | součinitel délkové roztažnosti = [72] => | standardní elektrodový potenciál = [73] => | elektronegativita = 2,2 [74] => | ionizační energie = 899,003 kJ·mol−1 [75] => | iontový poloměr = [76] => [77] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [78] => | nukleonové číslo = 209 [79] => | značka = At [80] => | výskyt = [81] => | poločas = 5,42 hhttp://www.nndc.bnl.gov/chart/ [82] => | způsob = [[přeměna beta plus|β+]] (95,9 %) [83] => | energie = 3,486 [84] => | nukleonové číslo produktu = 209 [85] => | značka produktu = [[Polonium|Po]] [86] => | způsob2 = [[částice alfa|α]](4,1 %) [87] => | energie2 = 5,758 [88] => | nukleonové číslo produktu2 = 205 [89] => | značka produktu2 = [[Bismut|Bi]] [90] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [91] => | nukleonové číslo = 210 [92] => | značka = At [93] => | výskyt = [94] => | poločas = 8,1 h [95] => | způsob = [[přeměna beta plus|β+]] (99,82 %) [96] => | energie = 3,981 [97] => | nukleonové číslo produktu = 210 [98] => | značka produktu = [[polonium|Po]] [99] => | způsob2 = [[částice alfa|α]](0,18 %) [100] => | energie2 = 5,632 [101] => | nukleonové číslo produktu2 = 206 [102] => | značka produktu2 = [[bismut|Bi]] [103] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [104] => | nukleonové číslo = 211 [105] => | značka = At [106] => | výskyt = [107] => | poločas = 7,214 h [108] => | způsob = [[přeměna beta plus|β+]] (58,2 %) [109] => | energie = 0,786 [110] => | nukleonové číslo produktu = 211 [111] => | značka produktu = [[polonium|Po]] [112] => | způsob2 = [[částice alfa|α]](41,8 %) [113] => | energie2 = 5,983 [114] => | nukleonové číslo produktu2 = 207 [115] => | značka produktu2 = [[bismut|Bi]] [116] => }} [117] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [118] => | R-věty = [119] => | S-věty = [120] => }} [121] => '''Astat''' ([[chemická značka]] '''At''', {{vjazyce|la}} ''Astatinum''{{Citace elektronického periodika [122] => | titul = Latinský slovník - překlad astat z češtiny [123] => | periodikum = slovnik.czin.eu [124] => | url = https://slovnik.czin.eu/latinsky/?slovo=astat [125] => | datum přístupu = 2023-10-25 [126] => }}) je druhým nejtěžším známým [[chemický prvek|prvkem]] ze 17. skupiny ([[halogeny]]), existuje pouze ve formě nestabilních [[radioaktivita|radioaktivních]] [[izotop]]ů. Název pochází ze starořeckého ἄστατος „nestálý“.{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Astat [128] => | periodikum = www.ped.muni.cz [129] => | url = https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/chemlat/astat.html [130] => | datum vydání = 2014 [131] => | datum přístupu = 2023-10-25 [132] => }} [133] => [134] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [135] => Astat nemá žádný stabilní izotop a v přírodě se vyskytuje jen v naprosto nepatrných množstvích jako člen některé z [[uran (prvek)|uranových]], popř. [[thoriová rozpadová řada|thoriové rozpadové řady]], přičemž se sám velmi rychle dále radioaktivně přeměňuje. Byl proto objeven teprve roku [[1940]] pomocí [[cyklotron]]em iniciované přeměny izotopu [[bismut]]u 209Bi. [136] => [137] => V současné době je známo přibližně dvacet radioizotopů astatu, z nichž nejstabilnější 210At má [[Poločas přeměny|poločas rozpadu]] 8,3 hodiny. Kvůli této nestabilitě jader astatu nebylo doposud nikdy připraveno takové množství tohoto prvku, které by umožnilo podrobnější studium jeho fyzikálního a chemického chování. Vědci odhadují, že má černý povrch, ale nikdo to neví jistě.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Munroe [139] => | jméno = Randall [140] => | příjmení2 = [141] => | jméno2 = [142] => | titul = What if? [143] => | vydání = [144] => | vydavatel = xkcd Inc. [145] => | místo = New York [146] => | rok vydání = 2014 [147] => | počet stran = [148] => | strany = 54 [149] => | isbn = [150] => }} [151] => [152] => == Historie == [153] => Existence ''eka-jódu'' byla předpovězena již [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Mendělejevem]]. Astat byl poprvé připraven v roce [[1940]] na University of California v [[Berkeley]] ostřelováním [[bismut]]u [[částice alfa|částicemi alfa]]. {{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Astatine Element Facts [155] => | periodikum = www.chemicool.com [156] => | url = https://www.chemicool.com/elements/astatine.html [157] => | datum přístupu = 2023-09-05 [158] => }} [159] => [160] => == Sloučeniny == [161] => Mnoho sloučenin astatu bylo připraveno a studováno v mikroskopickém množství, protože se velmi rychle rozpadají vlivem radioaktivity. Využití těchto sloučenin je hlavně pro teoretické studie, ale předpokládá se i možné využití v [[Nukleární medicína|nukleární medicíně]]. [162] => [163] => === Kyseliny === [164] => Nejsou známy žádné kyseliny odvozené od astatu, protože astat nemá žádný stabilní izotop, a proto není [[astatovodík|kyselina astatovodíková]] známa. [165] => [166] => == Izotopy == [167] => {{Podrobně|Izotopy astatu}} [168] => Astat má 39 známých [[izotop]]ů, všechny jsou [[radioaktivita|radioaktivní]]. Jejich [[Nukleonové číslo|nukleonová čísla]] se pohybují v rozmezí 191 až 229. Také známe 23 metastabilních [[excitovaný stav|excitovaných stavů]]. Nejdéle žijícím izotopem je 210At s [[Poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 8,3 hodiny. Nejkratší poločas rozpadu ze známých izotopů má 213At (125 ns). [169] => [170] => == Odkazy == [171] => === Reference === [172] => {{Překlad|en|Astatine|142485481}} [173] => [174] => [175] => === Literatura === [176] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [177] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [178] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [179] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [180] => [181] => === Externí odkazy === [182] => * {{Commons}} [183] => * {{Commonscat}} [184] => * {{Wikislovník|heslo=astat}} [185] => [186] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [187] => {{Autoritní data}} [188] => {{Portály|Chemie}} [189] => [190] => [[Kategorie:Astat| ]] [191] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [192] => [[Kategorie:Halogeny]] [193] => [[Kategorie:Objeveno 1940]] [] => )
good wiki

Astat

Astat (chemická značka At, Astatinum) je druhým nejtěžším známým prvkem ze 17. skupiny (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1940','izotop','radioaktivita','Poločas přeměny','bismut','cyklotron','Radon','Nukleonové číslo','Tennessin','chemická značka','Xenon','chemický prvek'

1940

Bismut

Cyklotron

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Radioaktivita

Radon

Tennessin

Xenon