Array ( [0] => 15481267 [id] => 15481267 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Asteroid [uri] => Asteroid [3] => Eros_-_PIA02923_(color).jpg [img] => Eros_-_PIA02923_(color).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Galileo Gaspra Mosaic.jpg|náhled|Planetka [[Gaspra (planetka)|951 Gaspra]] na fotografii sondy [[Sonda Galileo|Galileo]]]] [1] => '''Asteroid''' je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají '''[[planetka|planetky]]'''. Nepřesné pojmenování ''asteroid'' má historické kořeny z období, kdy byla známá pouze dvě tělesa. V době, kdy bylo objeveno už několik desítek těles, bylo přijato nové označení tohoto dosud neznámého typu těles – ''planetka''. [2] => [3] => První takové těleso objevil [[Giuseppe Piazzi]] v [[Palermo|Palermu]] 1. ledna [[1801]]. Objekt dostal název [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]]. Tehdy se myslelo, že byla objevena nová [[planeta]] [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Označení '''''asteroid''''' ({{Vjazyce2|la|''hvězdě podobný''}}) pochází od [[William Herschel|Williama Herschela]] z roku [[1802]]: ''Pro tento jejich hvězdný vzhled, pokud mohu použít takového výrazu, tedy proto jsem si vytvořil vlastní pojmenování a nazývám je asteroidy; vyhrazuji si však nicméně volnost změnit toto pojmenování, jestliže jiné, výstižnější povaze jejich, se objeví.'' Pojmenování bylo použito k popisu jejich malé zdánlivé velikosti, nikoliv k odlišení od ostatních planet (na počátku [[19. století]] se myslelo, že byly objeveny další planety sluneční soustavy). [4] => [5] => Pojmenování ''asteroid'' tedy vychází z toho, jak tyto objekty v dalekohledu vypadaly: byly to malé body, stejně jako hvězdy (kdežto u planet šlo pozorovat kotoučky a případně i některé povrchové útvary jako pásy na Jupiteru či Saturnu nebo tmavší oblasti či polární čepičky na Marsu). Takže tyto objekty byly vzhledově ''hvězdám podobné'' (což je přesný překlad slova ''aster-oid'') a lišily se pouze rychlým pohybem na pozadí hvězd. [6] => [7] => V 50. letech [[19. století]] bylo objeveno už asi 30 takových těles a byla už i první měření či odhady jejich velikostí (byť nepřesné) a astronomové si uvědomili, že popisné pojmenování ''asteroid'' nevystihuje podstatu těchto objektů. Proto se skupina [[Astronomie|astronomů]], kteří se v polovině 19. století těmto tělesům nejvíce věnovali, rozhodla, že tato tělesa by měla být zvláštní kategorií těles ve sluneční soustavě a měla by se nazývat ''minor planets'', ''kleine Planeten''; česky tedy ''malé planety'', a protože [[čeština]] má možnost vytvářet zdrobněliny pomocí koncovek, tak se ujalo slovo [[planetka|planetky]]. Slovo ''planetka'' tedy vyjadřuje ''podstatu'' těchto objektů a ne to, jak se jeví při pohledu do dalekohledu. [8] => [9] => Slovo ''asteroid'' se však stále používá, především v americké terminologii (na rozdíl od anglického ''minor planet''), a díky překladům se tak udržuje i v dalších jazycích. [10] => [11] => == Sluneční soustava == [12] => [[Soubor:InnerSolarSystem-en.png|250px|náhled|Rozložení asteroidů ve sluneční soustavě]] [13] => V rámci [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] už byly objeveny desetitisíce asteroidů. K 17. únoru 2016 byly přesně vypočítány oběžné dráhy celkem 706 000, každý z nich byl označen číslem.{{Citace elektronické monografie [14] => | příjmení = [15] => | jméno = [16] => | odkaz na autora = [17] => | titul = How Many Solar System Bodies [18] => | url = http://ssd.jpl.nasa.gov/?body_count [19] => | datum vydání = [20] => | datum aktualizace = [21] => | datum přístupu = 2008-8-6 [22] => | vydavatel = NASA, [[Jet Propulsion Laboratory]] [23] => | jazyk = Anglicky [24] => }}{{Citace elektronické monografie [25] => | příjmení = [26] => | jméno = [27] => | odkaz na autora = [28] => | titul = Minor Planet Statistics [29] => | url = http://www.cfa.harvard.edu/iau/lists/ArchiveStatistics.html [30] => | datum vydání = [31] => | datum aktualizace = [32] => | datum přístupu = 2008-8-6 [33] => | vydavatel = Minor Planet Center [34] => | jazyk = Anglicky [35] => }} 455 000 z nich bylo pojmenováno oficiálním jménem.{{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení = [37] => | jméno = [38] => | odkaz na autora = [39] => | titul = Minor Planet Names [40] => | url = http://www.cfa.harvard.edu/iau/lists/MPNames.html [41] => | datum vydání = [42] => | datum aktualizace = [43] => | datum přístupu = 2008-8-6 [44] => | vydavatel = Minor Planet Center [45] => | jazyk = [46] => }} Poslední odhady uvádějí celkový počet asteroidů ve sluneční soustavě na 1,1 až 1,9 milionů.{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = Tedesco [48] => | jméno = Edward [49] => | odkaz na autora = [50] => | titul = New study reveals twice as many asteroids as previously believed [51] => | url = http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=7925 [52] => | datum vydání = 4. 4. 2002 [53] => | datum aktualizace = [54] => | datum přístupu = 2008-8-6 [55] => | vydavatel = European Space Agency (ESA) [56] => | jazyk = [57] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230306222828/https://spaceref.com/press-release/new-study-reveals-twice-as-many-asteroids-as-previously-believed/ [58] => | datum archivace = 2023-03-06 [59] => | nedostupné = ano [60] => }} Největšími asteroidy ve vnitřní části sluneční soustavy jsou [[Pallas (planetka)|(2) Pallas]] a [[Vesta (planetka)|(4) Vesta]]; průměr obou z nich dosahuje cca 500 km. [61] => [62] => [[Ceres (trpasličí planeta)|(1) Ceres]] o průměru 900–1000 km byl v roce [[2006]] přeřazen do kategorie [[Trpasličí planeta|trpasličích planet]]. [63] => [64] => == Klasifikace asteroidů == [65] => Asteroidy jsou zařazovány do skupin na základě charakteristik jejich oběžných drah a detailů viditelného světla, které se odráží od jejich povrchu. [66] => [67] => === Orbitální skupiny a rodiny === [68] => Asteroidy se dělí do ''skupin'' a ''rodin'' na základě charakteristik oběžných drah. Obvykle je celá skupina pojmenována po prvním objeveném členovi. Skupiny jsou relativně volná dynamická spojení, zatímco vazby v rodinách jsou mnohem pevnější – jsou výsledkem rozpadu jednoho velkého asteroidu na několik menších.{{Citace monografie [69] => | příjmení = Zappalà [70] => | jméno = V. [71] => | odkaz na autora = [72] => | titul = Asteroid families: Search of a 12,487-asteroid sample using two different clustering techniques [73] => | vydavatel = Icarus [74] => | místo = [75] => | rok = 1995 (volume 116) [76] => | isbn = [77] => | kapitola = [78] => | strany = 291–314 [79] => | jazyk = Anglicky. [80] => }} – [http://adsabs.harvard.edu/abs/1995Icar..116..291Z Dostupné online] [81] => [82] => === Spektrální klasifikace === [83] => Roku [[1975]] Clark R. Chapman, David Morrison a Ben Zellner vyvinuli taxonomický systém, založený na barvě, schopnosti odrážet záření a tvarech spektra.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Chapman [85] => | jméno = C. R. [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Surface properties of asteroids: A synthesis of polarimetry, radiometry, and spectrophotometry [88] => | vydavatel = Icarus (volume 25) [89] => | místo = [90] => | rok = 1975 [91] => | isbn = [92] => | kapitola = [93] => | strany = 104–130 [94] => | jazyk = Anglicky [95] => }} – [http://adsabs.harvard.edu/abs/1975Icar...25..104C Dostupné online] Tyto vlastnosti pravděpodobně odpovídají složení materiálu na povrchu asteroidu. Původně klasifikovali jen tři typy asteroidů: [96] => * [[asteroidy typu C]] [[Uhlík|uhličité]], 75% známých asteroidů [97] => * [[asteroidy typu S]] – [[Křemík|křemičité]], 17% známých asteroidů [98] => * [[asteroidy typu M]] – [[Kovy|kovové]], většina ostatních asteroidů [99] => [100] => Od této doby došlo k mnoha rozšířením, kdy do něj bylo přidáno mnoho nových typů. [101] => [102] => ==== Problémy se spektrální klasifikací ==== [103] => Původně byla spektrální označení založena na určení složení asteroidů:{{Citace monografie [104] => | příjmení = McSween Jr. [105] => | jméno = Harry Y. [106] => | odkaz na autora = [107] => | titul = Meteorites and their Parent Planets [108] => | vydavatel = Oxford University Press [109] => | místo = [110] => | rok = 1999 [111] => | isbn = 0521587514 [112] => | kapitola = [113] => | strany = [114] => | jazyk = Anglicky [115] => }} [116] => [117] => * C – uhličitan (ang. carbonate) [118] => * S – křemičitan (ang. silicate) [119] => * M – kovový (ang. metallic) [120] => [121] => To však vedlo k velkému omylu, jelikož se předpokládalo, že typ asteroidu nesvědčí o jeho složení. Zatímco asteroidy různých spektrálních klasifikací jsou pravděpodobně složené z různých materiálů, není zaručené, že asteroidy v rámci jedné taxonomické jednotky mají i stejné složení. [122] => [123] => Vědci se ale nebyli schopni dohodnout na novém taxonomickém systému asteroidů, výsledkem čehož spektrální klasifikace uvízla na mrtvém bodě. [124] => [125] => == Objevování asteroidů == [126] => [127] => === Historické metody === [128] => Díky objevům na poli astronomie došlo v posledních dvou stoletích k velkému posunu v objevování asteroidů. [129] => [130] => Na konci 18. století vytvořil baron [[Franz Xaver von Zach]] skupinu 24 astronomů, která měla na obloze najít chybějící planetu, která se, podle předpokladu Titius-Bodeova zákona, měla nacházet přibližně ve vzdálenosti 2,8 astronomické jednotky od [[Slunce]]. Impulsem k vytvoření této skupiny byl úspěch Williama Herschela, který v roce [[1781]] objevil za pomoci stejného zákona planetu [[Uran (planeta)|Uran]]. Bylo nutné připravit ručně kreslené mapy oblohy pro všechny hvězdy zvěrokruhu až po dohodnutou limitní [[Magnituda|magnitudu]]. Během následujících nocí měla být obloha zmapována, přičemž cílem pátrání měl být nějaký neznámý pohybující se objekt. Předpokládalo se, že rychlost pohybu nové planety by měla činit asi 30 úhlových vteřin za hodinu. Během tohoto pátrání však nebyla objevena planeta nýbrž asteroid 1 [[Ceres (planetka)]], který byl objeven roku 1801 jedním ze členů skupiny. Během několika následujících let byly objeveny další asteroidy: 2 [[Pallas (planetka)]], 3 [[Juno (planetka)]], 4 [[Vesta (planetka)]], přičemž poslední z nich byl objeven roku 1807. [131] => [132] => V pátrání po dalších asteroidech pokračoval od roku [[1830]] [[Karl Ludwig Hencke]]. O 15 let později objevil asteroid ([[Seznam planetek 1-250|5]]) [[Astraea (planetka)|Astraea]]. Za méně než dva roky našel asteroid ([[Seznam planetek 1-250|6]]) [[Hebe (planetka)|Hebe]]. K pátrání se zanedlouho přidali i další astronomové a od té doby byl každým rokem objeven alespoň jeden nový asteroid (vyjma roku [[1945]]). Mezi významné „hledače“ asteroidů patřili např.: [[John Russell Hind]], [[Annibale de Gasparis]], [[Karl Theodor Robert Luther]], [[Hermann Goldschmidt|Hermann Mayer Salomon Goldschmidt]], [[Jean Chacornac]], [[James Ferguson]], [[Norman Robert Pogson]], [[Ernst Wilhelm Leberecht Tempel]], [[James Craig Watson]], [[Christian Heinrich Friedrich Peters]], [[Alphonse Louis Nicolas Borrelly]], [[Johann Palisa]], [[Paul Henry]], [[Prosper Henry]] a [[Auguste Charlois]]. [133] => [134] => Roku [[1891]] použil [[Max Wolf|Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf]] poprvé astrofotografii na zjišťování přítomnosti asteroidů, která z důvodu dlouhé expozice zobrazovala proužky světla na fotografické desce. Tato metoda v porovnání s předchozími výrazně zvýšila úspěšnost při pátrání po nových asteroidech. Sám Wolf jich objevil celkem 248 počínaje 323 [[Brucia (planetka)]]. O století později byl identifikován stále jen zlomek z celkového počtu existujících asteroidů. Astronomové se jimi příliš nezabývali a nazývali je jako „nebeská havěť“. [135] => [136] => === Moderní metody === [137] => Asteroidy byly až do roku 1998 (příchod automatizovaných systémů) hledány ve čtyřech krocích. Nejprve se vyfotografovala část oblohy širokoúhlým dalekohledem. Většinou byly pořízeny dvě fotografie s odstupem jedné hodiny. [138] => Poté se tyto párové fotografie zkoumaly pomocí stereoskopu. Obrázek pohybujícího se tělesa se pod stereoskopem jevil oproti hvězdám v pozadí jako nepatrně „plavající“. Následně poté, co se podařilo identifikovat pohybující se těleso, byla jeho pozice přesně změřena použitím digitalizačního mikroskopu. Tato pozice se měřila relativně vůči hvězdám, jejichž poloha byla známa.{{Citace elektronické monografie [139] => | příjmení = Chapman [140] => | jméno = Mary G. [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Carolyn Shoemaker, Planetary Astronomer and Most Successful 'Comet Hunter' To Date [143] => | url = http://astrogeology.usgs.gov/About/People/CarolynShoemaker [144] => | datum vydání = 17. 5. 1992 [145] => | datum aktualizace = [146] => | datum přístupu = 2008-8-6 [147] => | vydavatel = USGS [148] => | jazyk = Anglicky [149] => }} [150] => [151] => Tyto tři kroky však ještě neznamenaly objev asteroidu: pozorovatel totiž zatím jen našel úkaz, který dostal dočasné označení. Posledním krokem bylo zaslání pozic a časů měření Brianu Marsdenovi z Centra planetek (ang. [[Minor Planet Center]]). Dr. Marsden má k dispozici počítačové programy schopné vypočítat, zda tento úkaz obíhá po ucelené oběžné dráze. Pokud ano, je pozorovatel úkazu prohlášen za objevitele a dostane právo jej pojmenovat ihned poté, co dostane číslo. [152] => [153] => === Pojmenování objevených asteroidů === [154] => Jakmile je potvrzena oběžná dráha asteroidu, dostane tento číslo a později mu může být přiděleno i jméno (např. 1 Ceres). Několik prvních bylo pojmenováno po postavách z řecko-římské mytologie. Později byla používána i jména slavných osobností, manželek objevitelů a dokonce i televizních postav. Nepsaná tradice udělování pouze ženských jmen pomyslně skončila až asteroidem [[334 Chicago]]. Občasné pojmenovávání ženskými jmény však pokračovalo i poté. [155] => [156] => Asteroid číslo 9822, objevený [[Observatoř Palomar|Observatoří Mt. Palomar]], pojmenovala [[Mezinárodní astronomická unie]] (IAU) názvem [[Hajduková (planetka)|(9822) Hajduková]] 4114 T–1 podle slovenské astronomky Dr. [[Mária Hajduková|Márie Hajdukové]]. Další "české stopy" jsou například (3336) [[Jiří Grygar|Grygar]] a (3337) Miloš {{Citace elektronického periodika|příjmení=Chamberlin|jméno=Alan|titul=JPL Small-Body Database Browser|periodikum=ssd.jpl.nasa.gov|url=http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=3337;old=0;orb=0;cov=0;log=0;cad=0#discovery|datum přístupu=2017-01-17}}objevené J. [[Luboš Kohoutek|Kohoutkem]] r.1971, (6149) Pelčák objevená A.[[Antonín Mrkos|Mrkosem]] 1979, (7532) Pelhřimov -M.[[Miloš Tichý|Tichý]] r.1995, (7739) Čech – L.Brožek r.1982 .... z novější doby např. (10634) Pepibican a (10919) Pepikzicha od L.[[Lenka Kotková|Šarounové]] (další jsou uvedeny na její stránce). [157] => [158] => Několik skupin asteroidů nese jména s klasickým námětem jako např. [[Kentaur (planetka)|Centauri]]. Jednotlivé asteroidy v pásu obíhajícím mezi Saturnem a Neptunem jsou všechny pojmenované podle legendárních kentaurů a hrdinů z Trojské války. Roku [[2003]] došlo k objevu nové skupiny asteroidů ''Apoheles''. [159] => [160] => === Nejnovější technologie: hledání nebezpečných asteroidů === [161] => V poslední době se zvyšuje zájem identifikovat asteroidy, které protínají oběžnou dráhu Země a u nichž tedy existuje riziko srážky se Zemí. Mezi tři nejdůležitější skupiny asteroidů blízko Země patří Apollo, asteroidy Amors a asteroidy Athens. [162] => [163] => Do skupiny asteroidů blízko Země patří i [[433 Eros]], který byl objeven už roku 1898. V následujícím období byla objevena srovnatelná tělesa – v pořadí, v jakém byly objevené, jsou to: [[1221 Amor]], [[1862 Apollo]], [[2101 Adonis]] a konečně [[69230 Hermes]], který se roku 1937 přiblížil do vzdálenosti pouhých 0,005 AU od Země. [164] => [165] => Dvě významné události v pozdějších desetiletích ještě zvýšily stupeň znepokojení: zvyšující se akceptace teorie Waltera Alvareze o vyhubení dinosaurů následkem dopadu asteroidu na Zem a pozorování srážky komety [[Shoemaker-Levy 9]] s [[Jupiter (planeta)|Jupiterem]] v roce 1994. [166] => [167] => Tyto a mnohé jiné události podnítily spuštění vysoce efektivních automatických systémů, sestávajících z CCD (ang. Charge-Coupled Device) fotoaparátů a počítačů napojených přímo na dalekohledy. Od roku [[1998]] byla těmito systémy objevena velká většina asteroidů. [168] => [169] => Seznam těchto systémů:{{Citace elektronické monografie [170] => | příjmení = Yeomans [171] => | jméno = Don [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Near Earth Object Search Programs [174] => | url = http://neo.jpl.nasa.gov/programs/ [175] => | datum vydání = [176] => | datum aktualizace = [177] => | datum přístupu = 2008-8-6 [178] => | vydavatel = NASA [179] => | jazyk = anglicky [180] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170210073632/http://neo.jpl.nasa.gov/programs/ [181] => | datum archivace = 2017-02-10 [182] => | nedostupné = ano [183] => }} [184] => * ''Lincoln Near-Earth Asteroid Research'' (LINEAR) [185] => * ''Near-Earth Asteroid Tracking'' (NEAT) [186] => * ''Spacewatch'' [187] => * ''Lowell Observatory Near-Earth-Object Search'' (LONEOS) [188] => * ''Catalina Sky Survey'' [189] => * ''Campo Imperatore Near-Earth Objects Survey'' (CINEOS) [190] => * ''Japanese Spaceguard Association'' [191] => * ''Asiago-DLR Asteroid Survey'' [192] => [193] => Sám systém LINEAR objevil do 28. srpna 2007 více než 84 764 asteroidů.{{Citace elektronické monografie [194] => | příjmení = [195] => | jméno = [196] => | odkaz na autora = [197] => | titul = Minor Planet Discover Sites [198] => | url = http://www.cfa.harvard.edu/iau/lists/MPDiscSites.html [199] => | datum vydání = [200] => | datum aktualizace = [201] => | datum přístupu = 2008-8-6 [202] => | vydavatel = Minor planet center [203] => | jazyk = anglicky [204] => }} Dnes jich je asi 136 000.{{Doplňte zdroj}} [205] => [206] => Nicméně obrana proti asteroidům nemusí být tak efektivní jak se předpokládalo.http://www.osel.cz/10408-tvrdsi-orisek-asteroidy-jsou-odolnejsi-nez-se-puvodne-zdalo.html - Tvrdší oříšek: Asteroidy jsou odolnější, než se původně zdálo [207] => [208] => == Průzkum asteroidů == [209] => Až do doby letů do vesmíru byly asteroidy i těmi největšími dalekohledy vidět jako pouhé světelné body a jejich povrch zůstával záhadou. [210] => [211] => První fotografie objektů podobných asteroidům byla zblízka pořízena roku 1971, kdy sonda [[Mariner 9]] vyfotografovala [[Phobos (měsíc)|Phobos]] a [[Deimos (měsíc)|Deimos]], dva malé měsíce planety [[Mars (planeta)|Mars]], které jsou pravděpodobně gravitačně zachycenými asteroidy. Tyto fotografie odhalily jejich velmi nepravidelný tvar. [212] => [213] => Prvním skutečným, zblízka vyfotografovaným asteroidem byl roku 1991 ([[Seznam planetek 751-1000|951]]) [[Gaspra (planetka)|Gaspra]] následovaný roku 1993 asteroidem ([[Seznam planetek 1-250|243]]) [[Ida (planetka)|Ida]] a jeho souputníkem [[Dactyl (měsíc)|Dactyl]]. Všechny tyto objekty byly vyfotografovány sondou [[Sonda Galileo|Galileo]] na cestě k Jupiteru. [214] => [215] => První sondou zaměřenou na asteroidy byla [[NEAR Shoemaker]], která vyfotografovala asteroid ([[Seznam planetek 251-500|253]]) [[Mathilde (planetka)|Mathilde]], než začala obíhat kolem asteroidu ([[Seznam planetek 251-500|433]]) [[Eros (planetka)|Eros]], na kterém roku 2001 i přistála. Mezi další asteroidy, které byly krátce sledovány sondami, patří ([[Seznam planetek 9751-10000|9969]]) [[Braille (planetka)|Braille]] – sondou [[Deep Space 1]] roku 1999 a ([[Seznam planetek 5501-5750|5535]]) [[Annefrank (planetka)|Annefrank]] – sondou [[Stardust (sonda)|Stardust]] roku 2002. [216] => [217] => Střetnutí s asteroidy měla naplánované i sonda [[Rosetta (sonda)|Rosetta]] ([[Evropská kosmická agentura|ESA]]), vypuštěná roku 2004. V roce 2008 sledovala asteroid ([[Seznam planetek 2751-3000|2867]]) [[Šteins (planetka)|Šteins]] a v roce 2010 se přiblíží k asteroidu ([[Seznam planetek 1-250|21]]) [[Lutetia (planetka)|Lutetia]]. [218] => [219] => == Srážky se Zemí v geologické minulosti == [220] => Dnes víme, že mnohokrát v historii naší planety došlo ke srážkám Země s velkými asteroidy. Například [[vymírání na konci křídy]] před 66 miliony let zřejmě do značné míry zapříčinil dopad desetikilometrové planetky [[Asteroid Chicxulub|Chicxulub]] do oblasti současného [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Planetka vážila asi 8 bilionů tun a měla objem kolem 2600 km³. Srazila se se zemí v oblasti mělkého moře při rychlosti kolem 20 km/s.http://dinosaurusblog.com/2016/12/13/kdyz-se-zritilo-nebe/ Na tento dnes již velmi dobře vědecky podložený scénář katastrofického vymírání na konci křídy přišel čtyřčlenný tým amerických vědců kolem fyzika [[Luis Walter Alvarez|Luise Alvareze]] na konci 70. let 20. století. V roce [[1980]] pak byla publikována dnes již slavná Alvarezova impaktní teorie, která s drobnými úpravami setrvává v platnosti i po více než čtyřech desetiletích.{{Citace elektronického periodika [221] => | příjmení = SOCHA [222] => | jméno = Vladimír [223] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [224] => | titul = Dějiny Alvarezovy impaktní teorie [225] => | periodikum = OSEL.cz [226] => | rok vydání = 2022 [227] => | měsíc vydání = června [228] => | den vydání = 22 [229] => | url = https://www.osel.cz/12371-jak-vznikla-alvarezova-impaktni-teorie.html [230] => }} {{cs}} [231] => [232] => Podle vědecké studie z roku [[2021]] mohl být objekt, který dopadl do oblasti budoucího [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] na konci období [[Křída|křídy]] (před 66 miliony let) a vyhubil dinosaury a dalších 75 % tehdejších druhů ve skutečnosti [[Kometa|dlouhoperiodickou kometou]] a nikoliv dosud favorizovaným asteroidem z kategorie uhlíkatých chondritů.{{Citace elektronického periodika [233] => | příjmení = SOCHA [234] => | jméno = Vladimír [235] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [236] => | titul = Dinosaury možná vyhubila kometa [237] => | periodikum = OSEL.cz [238] => | rok vydání = 2021 [239] => | měsíc vydání = února [240] => | den vydání = 22 [241] => | url = https://www.osel.cz/11610-dinosaury-mozna-vyhubila-kometa.html [242] => }} {{cs}} Ne všichni vědci ale s touto interpretací souhlasí a za nejpravděpodobnějšího kandidáta považují uhlíkatý chondrit (typ kamenné planetky). [243] => [244] => == Reference == [245] => {{Překlad|sk|Asteroid|1720678}} [246] => [247] => [248] => == Související články == [249] => * [[planetka]] [250] => * [[sluneční soustava]] [251] => * [[astronomie]] [252] => [253] => == Externí odkazy == [254] => * {{Wikislovník|heslo=asteroid}} [255] => * {{Commonscat}} [256] => * {{Otto|heslo=Planetoidy}} [257] => * [https://web.archive.org/web/20070818220434/http://praha.astro.cz/crp/0106a.phtml Richard Kowalski: Stručná historie výzkumu planetek] – český překlad [258] => * [http://www.zas.cz/tuhel/zp2003-1.pdf James L. Hilton: Kdy se z asteroidů staly planetky] – český překlad (PDF, str. 3-10) [259] => ** {{Malé|[http://aa.usno.navy.mil/hilton/AsteroidHistory/minorplanets.html James L. Hilton: When Did the Asteroids Become Minor Planets?] - anglický originál (html)}} [260] => [261] => {{Autoritní data}} [262] => {{Portály|Astronomie}} [263] => [264] => [[Kategorie:Planetky]] [] => )
good wiki

Asteroid

Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky. Nepřesné pojmenování asteroid má historické kořeny z období, kdy byla známá pouze dvě tělesa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Seznam planetek 1-250','planetka','Seznam planetek 251-500','Mexický záliv','Ceres (trpasličí planeta)','sluneční soustava','Vesta (planetka)','19. století','Pallas (planetka)','Soubor:InnerSolarSystem-en.png','Kentaur (planetka)','Karl Ludwig Hencke'

Planetka

Soubor:InnerSolarSystem-en.png