Array ( [0] => 14671295 [id] => 14671295 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Asýrie [uri] => Asýrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Asyrská říše [2] => | originální název = [[Soubor:Inscription mat Assur-ki for Assyria in the Rassam cylinder, 1st column, line 5.png|80px]]
mat aš-šur
Aššūrāyu [3] => | rok vzniku = {{malé|staroasyrská:}}
2025 [4] => | rok zániku = {{nowrap|1750 {{malé|př. n. l.}}}} [5] => | rok vzniku 2 = {{malé|středoasyrská:}}
1392 [6] => | rok zániku 2 = {{nowrap|934 {{malé|př. n. l.}}}}
{{nowrap|{{malé|[[Novoasyrská říše|novoasyrská]]:}} 911–609 {{malé|př. n. l.}}}} [7] => | více před = ne [8] => | před info = [9] => | před 1 = rané asyrské období [10] => | před 1 vlajka = No flag.svg [11] => | před 2 = Mitanni [12] => | před 2 vlajka = Ishtar-star-symbol-simplified.svg [13] => | více po = ano [14] => | po 1 = Novoasyrská říše [15] => | po 1 vlajka = Sun cross.svg [16] => | po 2 = Starobabylonská říše [17] => | po 2 vlajka = Shamash-sun-symbol (3 rays).svg [18] => | po 3 = Mitanni [19] => | po 3 vlajka = Ishtar-star-symbol-simplified.svg [20] => | po 4 = 26. dynastie{{!}}Egypt {{nowrap|(26. dynastie)}} [21] => | po 4 vlajka = Double crown.svg [22] => | šířka 1. sloupce = [23] => | vlajka = [24] => | článek o vlajce = [25] => | velikost vlajky = [26] => | znak = Ashur symbol Nimrud.png [27] => | článek o znaku = Aššur (bůh) [28] => | velikost znaku = 135px [29] => | rámeček znaku = [30] => | hymna = [31] => | článek o hymně = [32] => | motto = [33] => | článek o mottu = [34] => | mapa = Assyrie general.PNG [35] => | velikost mapy = 290px [36] => | mapa poznámka = Historické srdce Asýrie (červená) a [[Novoasyrská říše]] na svém vrcholu za vlády [[Aššurbanipal]]a v polovině 7. století př. n. l. (oranžová) [37] => | mapa2 = Starověký-Blízký-východ.png [38] => | velikost mapy2 = 290px [39] => | mapa2 poznámka = Přední východ v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l., Asýrie (zeleně) [40] => | hlavní město = [[Aššúr]] (2500–1754 př. n. l.)
[[Šubat-Enlil]] (1754–1681 př. n. l.)
[[Aššúr]] (1681–1233 př. n. l.)
[[Kar-Tukulti-Ninurta]] (1233–1207 př. n. l.)
[[Aššúr]] (1207–879 př. n. l.)
[[Nimrud|Kalchu]] (879–706 př. n. l.)
[[Chorsábád|Dúr Šarrukín]] ([[706 př. n. l.|706]]–[[705 př. n. l.]])
[[Ninive]] ([[705 př. n. l.|705]]–[[612 př. n. l.]])
[[Harran]] ([[612 př. n. l.|612]]–[[609 př. n. l.]]) [41] => | rozloha = [42] => | rozloha poznámka = [43] => | nejvyšší bod = [44] => | nejvyšší bod poznámka = [45] => | nejdelší řeka = [46] => | nejdelší řeka poznámka = [47] => | počet obyvatel = [48] => | počet obyvatel poznámka = [49] => | jazyky = [[akkadština]] ([[Úřední jazyk|úřední]]), {{nowrap|[[sumerština]] (druhý úřední ve staré říši)}}, [[chetitština]], [[churritština]], {{nowrap|[[amoritština]] (ve staré říši)}}, {{nowrap|[[elamština]] (ve střední říši)}} [50] => | národnostní složení = [[Asyřané]], [[Akkaďané]], [[Sumerové]], [[Churrité]] [51] => | náboženství = [[Mezopotámské náboženství|mezopotámské]] [52] => | státní zřízení = [[monarchie]] [53] => | mateřská země = [54] => | podřízené celky = [55] => | měna = [56] => | vznik = [57] => | zánik = [58] => }} [59] => [60] => '''Asýrie''' je pojmenování významného [[starověk]]ého [[stát]]ního útvaru na území severní [[Mezopotámie]] v dnešním [[Irák]]u (horní tok řeky [[Tigris]]), jenž zvláště od [[9. století př. n. l.|9.]] do [[7. století př. n. l.]] hrál dominantní roli na Předním východě. Název Asýrie je odvozen od jména města [[Aššúr]]u, jehož počátky spadají do doby kolem roku {{přnl|2500}}. [61] => [62] => == Nejstarší období == [63] => Zemědělské vesnice v regionu, který se později stal Asýrií, existovaly již v době [[Chassunská kultura|Chassunské kultury]], cca. 6300–5800 př. n. l. Některá okolní města, která byla později začleněna do jádra Aasýrie, jako například [[Ninive]], byla osídlena již od neolitu. Nejstarší archeologické nálezy z Aššuru pocházejí z raného dynastického období, cca. 2600 př. n. l. Během této doby byl okolní region již poměrně urbanizovaný. Neexistuje žádný důkaz, že raný Aššur byl nezávislou osadou, a zpočátku se nemusel vůbec nazývat Aššur, ale spíše Baltil nebo Baltila, používané v pozdějších dobách k označení nejstarší části města. Jméno „Aššur“ je pro toto místo poprvé doloženo v dokumentech z akkadského období ve 24. století před naším letopočtem. Po většinu raného asyrského období (asi 2600–2025 př. n. l.) byl Aššur ovládán státy a státními zřízeními z jižní Mezopotámie. Zpočátku Aššur na čas spadal pod volnou hegemonii sumerského města [[Kiš]], později jej obsadila [[Akkadská říše]] a následně [[Stát 3. dynastie urské|třetí dynastie Urská]]. [64] => [65] => == Staroasyrské období == [66] => [[Soubor:Samsi Addu.PNG|náhled|upright=0.7|vlevo|Staroasyrská říše kolem roku 1721 BC.]] [67] => Po kolapsu třetí dynastie Urské se na dvě a půl století stal politickou normou městský stát. V roce 2025 př. n. l. se tak Aššur stal nezávislým městským státem pod vládou [[Puzur-Aššur I.|Puzur-Aššura I.]] [68] => [69] => V tomto období Aššur využíval polohy na křižovatce obchodních cest k dálkovým obchodním aktivitám. Nejvýznamnější písemné záznamy pocházejí z obchodní osady (kārum) v sousedství starověkého města [[Kaneš]] v centru [[Malá Asie|Malé Asie]], z lokality, kterou v roce 1926 objevil český vědec [[Bedřich Hrozný]]. Hlavními obchodními artikly byly cín (pravděpodobně z centrální Asie) pro výrobu bronzu a luxusní oděvy z [[Elam]]u nebo vyráběné přímo v Aššuru. Zpět bylo dováženo především stříbro a částečně zlato. Kārum Kaneš bylo nejvýznamnější centrum, počet kārum postupně přesáhl desítku, jedno například leželo až na pobřeží Černého moře. Kromě toho existovala zhruba desítka méně význmaných wabartum, které byly administrativně závislé na nejbližším kārum. [70] => {{Citace sborníku [71] => | příjmení_sestavitele1 = Parkins [72] => | jméno_sestavitele1 = Helen [73] => | příjmení_sestavitele2 = Smith [74] => | jméno_sestavitele2 = Christopher [75] => | titul = Trade, traders and the ancient city [76] => | vydavatel = Routledge [77] => | místo = London [78] => | počet_stran = 288 [79] => | isbn = 9781134709410 [80] => | url = https://books.google.cz/books/about/Trade_Traders_and_the_Ancient_City.html?id=WYJUPsq3jGAC&redir_esc=y [81] => | jazyk = anglicky [82] => }} [83] => [84] => Období samostatného městského státu a Puzur-Aššurova dynastie skončily v roce 1808 př. n. l., když město dobyl [[Amorité|Amoritský]] vládce [[Šamší-Adad I.]] z [[Ekallatum]]. Po jeho smrti nastalo v severní Mezopotámii období nestability. Aššur se postupně dostal pod krátkodobou nádvládu městského státu [[Ešnunna]], [[Elam]]u a Starobabylonské říše. Poté se opět stal nezávislým městským státem, v němž o vládu soupeřili členové Šamší-Adadovy dynastie, členové místní elity a [[Churrité]], během šesti let se vystřídalo sedm vládců, tzv. uzurpátorů. Období nestability skončilo kolem roku 1700, když se králem stal [[Bélu-bani]], který založil dynastii Adasi, jež následně vládla Asýrii zhruba tisíc let. [85] => [86] => Vzestup Asýrie jako teritoriálního státu byl v podstatě umožněn invazí Chetitů do Mezpotámie, kterou vedl král [[Mursili I.]] kolem roku 1595 př. n. l. a která rozvrátila Starobabylonskou říši. Kolem roku 1430 se však Asýrie stala na dlouhou dobu vazalem království [[Mitanni]]. [87] => [88] => == Středoasyrské období == [89] => [[Soubor:Médio-assyrien.png|náhled|upright=0.7|vlevo|Středoasyrská říše kolem roku 1392 př. n. l.]] [90] => Z mitannské nadvlády vymanil Asýrii až [[Eríba-Adad I.]] ([[14. století př. n. l.|1392]]–[[14. století př. n. l.|1366 př. n. l.]]), přesto však trvalo jistou dobu, než se Asýrie etablovala jako regionální mocnost v oblasti. Za [[Aššur-uballit I.|Aššur-uballita I.]] se podařilo získat přechodně kontrolu nad Babylonií, kam asyrský král dosadil na trůn svého chráněnce [[Kurigalzu II.|Kurigalza II.]] (obsazen byl i Babylon). Vrcholem této fáze asyrských dějin však byla až vláda [[Tukultí-Ninurta I.|Tukultí Ninurty I.]] ([[13. století př. n. l.|1244]]–[[13. století př. n. l.|1208 př. n. l.]]), který porazil jak Babyloňany, tak [[Chetité|Chetity]], a zejména pak vláda [[Tiglatpilesar I.|Tiglatpilesara I.]] ([[12. století př. n. l.|1114]]–[[11. století př. n. l.|1076 př. n. l.]]), jednoho z nejschopnějších starověkých vládců. [91] => [92] => Za Tiglatpilesara I. se Asýrie stala velmocí, jejíž vliv sahal daleko za hranice Mezopotámie. Král bojoval především v jižní Arménii, vedl časté výpravy proti [[Aramejci|Aramejcům]], kteří v té době začali pronikat do nížin Eufratu a Tigridu, a po smrti babylonského krále [[Nabukadnezar I.|Nabukadnezara I.]] dočasně ovládl některá významná babylonská města. Za jeho vlády vyrostly v Aššúru četné chrámy zasvěcené asyrským bohům, čímž si chtěl Tiglatpilesar naklonit kněžstvo, a postaven byl i luxusní královský palác. Je možné, že se Asyřanům podařilo uchytit na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], neboť král ve svých nápisech tvrdí, že při plavbě ve člunu ulovil „mořského býka“ (pravděpodobně [[delfínovití|delfína]]). [93] => [94] => Tiglatpilesarovi nástupci však nebyli ve své politice tak úspěšní a území asyrského státu se zejména v důsledku aramejských útoků opět zredukovalo na centrální oblast okolo Aššúru. [95] => [96] => == Novoasyrské období == [97] => {{Podrobně|Novoasyrská říše}} [98] => [[Soubor:Guards Ashurbanipal Louvre AO19901.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Osobní strážci krále Aššurbanipala]] [99] => {{Starověká Mezopotámie}} [100] => V [[9. století př. n. l.]] Asyřané, řadu let omezení jen na území v okolí Assuru, dobyli, obsadili a postupně asyrizovali aramejské státy na Eufratu a v severní Mezopotámii. Poté v 9. a [[8. století př. n. l.]] dobyli též [[Sýrie|Sýrii]], [[Palestina|Palestinu]] a země na severozápadě, severu a východě, čímž vznikla první velká říše v dějinách Předního východu. Největšího rozsahu dosáhla roku [[671 př. n. l.]], když ovládla i [[Starověký Egypt|Egypt]]. Specifický byl vztah k podmaněné Babylonii, jejíž kultury a vzdělanosti si Asyřané vážili jakožto základu kultury vlastní. Významná babylonská města ([[Babylón]], [[Borsippa]], [[Sippar]]) si proto mohla ponechat své dosavadní výsady, někteří asyrští králové se nechali v Babyloně formálně korunovat na babylonské krále a podobně. Babyloňané svého postavení využívali a často se proti asyrské nadvládě bouřili. Jejich spojencem byl stát [[Elam]]. [101] => [102] => Dobytá území se různými způsoby snažila od novoasyrské říše odtrhnout. Zajatce a bouřící se obyvatelstvo měli Asyřané ve zvyku přesídlovat (i po statisících) – usídlovali je ve skupinách po celé říši. Vzniklo tak multietnické osídlení a jako dorozumívací řeč se prosadila [[aramejština]] (to zůstalo zachováno i později, po vzniku [[Perská říše|perské říše]]). Do [[10. století př. n. l.]] se dobyté země ještě ponechávaly v rukou domácích dynastií, avšak od [[9. století př. n. l.]] začali králové zřizovat asyrské provincie v čele s asyrskými místodržiteli. Po roce [[800 př. n. l.]] se jednotliví místodržitelé stali téměř nezávislými vládci, kteří často ohrožovali asyrskou centrální vládu, a teprve [[Tiglatpilesar III.|Tiglatpilesarovi III.]] ([[744 př. n. l.|744]]–[[727 př. n. l.]]) se reformou správy podařilo moc guvernérů omezit (hlavně jejich častým střídáním). Nejdůležitějšími městy novoasyrské říše byly Aššúr, [[Kalchu]] a [[Ninive]]. [103] => [104] => Po smrti významného panovníka [[Aššurbanipal]]a ([[668 př. n. l.|668]]–[[627 př. n. l.]]) začala země, vyčerpaná ustavičnými válkami, upadat. Roku [[626 př. n. l.]] se odtrhla Babylonie (vznik tzv. [[Novobabylonská říše|Novobabylonské říše]]) a v letech [[614 př. n. l.|614]]–[[609 př. n. l.]] spojená vojska [[Médové|Médů]] a Babyloňanů Asýrii dobyla. Novoasyrská říše zanikla a její teritorium si rozdělili vítězové. [105] => [106] => == Pozdní doba == [107] => Asýrie již nikdy znovu nezískala samostatnost, třebaže ještě dlouhou dobu tvořila specifickou územní jednotku s vlastními správci. Babyloňany a Médy zde vystřídali v polovině [[6. století př. n. l.]] [[Peršané]], kteří na severu Mezopotámie zřídili [[Satrapie|satrapii]] ''Athurá'' podřízenou velikému satrapovi babylonskému. [[Alexandr Veliký]] a [[Seleukovci]] pak v podstatě převzali perskou správní strukturu, jen nově obsadili funkce. V následujících stoletích docházelo k postupnému vytrácení historického povědomí a tradic země, k němuž paradoxně přispělo i přenesení hlavního města nově vzniklé říše [[Parthové|Parthů]] kolem poloviny [[2. století př. n. l.]] na střední tok Tigridu. Parthové byli ovlivněni tradicemi íránskými a zčásti i řeckými, takže svébytná kultura oblasti postupně mizela. Definitivní tečku za asyrskými dějinami potom učinila [[Islámská expanze|arabská expanze]] v [[7. století]] n. l. [108] => == Reference == [109] => {{Překlad [110] => | jazyk = sk [111] => | článek = Asýria [112] => | revize = 953519 [113] => }} [114] => [115] => [116] => == Literatura == [117] => * ''Encyklopedie starověkého Předního východu'', Praha 1999 [118] => * Pečírková, Jana: ''Asýrie. Od městského státu k říši''. Praha: Academia 2000, 177 s. [119] => [120] => == Související články == [121] => * [[Babylonie]] [122] => * [[Starověký Orient]] [123] => * [[Seznam asyrských králů]] [124] => [125] => == Externí odkazy == [126] => * {{Commonscat}} [127] => * {{Wikislovník|heslo=Asýrie}} [128] => * [http://www.livius.org/as-at/assyria/assyria.html Asýrie (anglicky)] [129] => [130] => {{Portály|Starověk}} [131] => {{souřadnice|36|43.3|typ=country|region=IQ|zobrazení=top}} [132] => {{Autoritní data}} [133] => [134] => [[Kategorie:Asýrie| ]] [135] => [[Kategorie:Irák]] [136] => [[Kategorie:Biblická místa]] [137] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [] => )
good wiki

Asýrie

Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aššúr','9. století př. n. l.','Ninive','Elam','13. století př. n. l.','Aššurbanipal','612 př. n. l.','14. století př. n. l.','705 př. n. l.','609 př. n. l.','Churrité','Palestina'

Aššúr

Aššurbanipal

Churrité

Elam

Ninive

Palestina