Array ( [0] => 14715530 [id] => 14715530 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Atomismus [uri] => Atomismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Atomismus''' je filosofický směr, který chápe [[vesmír]] jako složený z nedělitelných (řecky ''a-tomos''), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu. [1] => [2] => Atomismus vznikl ve [[Starověké Řecko|Starověkém Řecku]], patrně v 5. století př. n. l., jeho hlavními představiteli byli [[Leukippos]] a [[Démokritos]]. Atomisté se snažili o [[materialismus|materialistický]] a [[determinismus|deterministický]] výklad světa, popírali spojitost látky, ale na rozdíl od [[Eleaté|Eleatů]] připouštěli vznik, změnu a zánik, které vysvětlovali jako projevy spojení nebo rozpojení atomů. Jejich nauku dále rozvinul [[Epikúros]] a [[Lucretius]] ve své básni „O povaze věcí“ (''De rerum natura'', asi 60 př. n. l.) podává soustavný výklad atomismu. [3] => [4] => Atomistická nauka zjevně odporovala běžné lidské zkušenosti o spojitosti a dělitelnosti látky, takže později upadla v zapomenutí. Znovu se objevila v novověké filosofii: [[René Descartes|Descartes]] vykládá rozmanité vlastnosti látek vlastnostmi nepatrných částeček, z nichž jsou složeny. Atomistická představa se hodila jako výkladová hypotéza chemikům 18. století, kterou jejich následovníci rozvinuli až do podoby Mendělejevovy [[periodická tabulka|periodické tabulky]] [[chemický prvek|prvků]] a koncem [[19. století]] už byla atomická povaha hmoty prokázána. [[Jaderná fyzika]] a štěpení atomu ovšem ukázaly, že atomy nejsou neměnné ani nezničitelné, nýbrž naopak se rozpadají (samovolně i zásahem člověka) a mohou také vznikat. Současná představa [[atom]]u je nesmírně složitá a také se vymyká běžné představivosti. [5] => [6] => V '''''metaforickém''''' smyslu se označení atomismus používá jako protiklad [[holismus|holismu]] a znamená metodu zkoumání, při níž se složité předměty rozkládají na nejjednodušší a dále nedělitelné složky, z nichž se dá celek zpětně rekonstruovat. Toto mechanistické pojetí nelze ovšem obhájit v biologii, a ve společenských vědách se označuje jako [[redukcionismus]]. [[Logický atomismus]] v tomto smyslu zastával např. [[Bertrand Russell]] a [[Alfred North Whitehead]]. [7] => [8] => == Antický atomismus == [9] => ''Antický atomismus'' nebo ''antická atomistika'' je nejvýznamnější materialistický směr antické filozofie. Svět se podle tohoto učení skládá z nekonečného množství nepatrných, věčných nedělitelných částic – atomů, které mají různé tvary a velikost, pohybují se sami od sebe v prázdném prostoru, spojují se a rozpojují, a tak vytvářejí mnohotvárnost jevů. Ve vesmíru vládne přísný determinismus. Atomismus vytvořil novou koncepci bytí jako určité masy s geometrickou podobou, s určitou váhou a polohou, a tak přinesl na své časy logické vysvětlení světa, přírody a lidského života. Atomismus první nastolil problém filosofické koncepce hmoty. Atom jako geometrický útvar postižitelný pouze rozumem, je zároveň věcí, tělesem a hmotou. S tím se také spojuje nové chápání pohybu a pokus vysvětlit jeho vývin v procesu vznikání a formování se světa vylučující jakoukoli absolutní imanentní a transcendentní statiku. Atomismus uvádí do kosmogonických jevů matematiku a díky tomu téměř úplně odmytologizoval lidské myšlení ve prospěch všeobecně abstraktního myšlení, opírajícího se o objektivní skutečnost a koncepci atomu jako základního elementu všeho jsoucna. [10] => [11] => Podle [[Jan Patočka|Jana Patočky]] je atomová fyzika „důsledný aritmetismus; má po této stránce blízko k pytagorejstvu a její představitelé na základě atomického principu došli k důležitým výsledkům geometrickým. Myšlenky mechanické skladby těles složených z elementárních tělísek a vzniku vyšších kvalit na základě atomických struktur (hlavní princip atomizovaných výkladů) jsou v podstatě důsledky tohoto aritmetismu. Je dále velmi pravděpodobné, že atomismus byl míněn původně ne jako fyzikální (nedělitelnost tělísek, které nejsou rozděleny žádným prázdném), ale jako geometrickoprostorový (atomismus posledních 'bodů', z nichž se skládá rozloha); byla to finitistická odpověď na eleatský argument dichotomie, dělitelnosti kontinua do nekonečna, tedy spekulace o základních matematických pojmech, hlavně o nemožnosti nekonečně malé veličiny.“{{Fakt/dne|20210708152256|}} [12] => [13] => == Odkazy == [14] => === Literatura === [15] => * ''Démokritos a iní gréckí atomisti''. Bratislava 1952 [16] => * Kirk - Raven – Schofield: ''Předsokratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty''. Praha 2004 [17] => * Svoboda, K.: ''Zlomky předsokratovských myslitelů''. Praha 1944 [18] => [19] => === Externí odkazy === [20] => * {{Wikislovník|heslo=atomismus}} [21] => * [http://plato.stanford.edu/entries/atomism-ancient/ Stanford Encyclopedia, heslo ''Ancient Atomism'' – en] [22] => * [http://plato.stanford.edu/entries/atomism-modern/ Stanford Encyclopedia, heslo ''Atomism from the 17th to the 20th Century.'' – en] [23] => [24] => {{Předsókratikové}} [25] => {{Autoritní data}} [26] => [27] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [28] => [[Kategorie:Materialismus]] [] => )
good wiki

Atomismus

Atomismus je filosofický směr, který chápe vesmír jako složený z nedělitelných (řecky a-tomos), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu. Atomismus vznikl ve Starověkém Řecku, patrně v 5.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vesmír','Lucretius','Kategorie:Filozofické směry','Alfred North Whitehead','Logický atomismus','holismus','atom','Jaderná fyzika','19. století','chemický prvek','periodická tabulka','René Descartes'

Atom

Holismus

Holismus je filosofický koncept, který se zaměřuje na celistvost a nedělitelnost.

Vesmír