Array ( [0] => 14896625 [id] => 14896625 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aurignacien [uri] => Aurignacien [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Aurignacienská kultura je raně paleolitická kultura, která se vyvinula v Evropě přibližně před 43 000 až 26 000 lety. Je pojmenována podle francouzského města Aurignac v Haute-Garonne. Tato kultura je známá zejména díky své bohaté keramice, uměleckým dílům z kamene, kostí a mamutích klů a také díky nálezu úkrytů lidí této kultury v jeskyních. Aurignacienská kultura se často spojuje s moderními lidskými předky Homo sapiens, protože se objevuje v období jejich příchodu do Evropy. Kultura je také známá díky koženým a kostěným oděvům, zbraním z černého jantaru a mamutích kostí, šperkům a dalším předmětům denní potřeby. Ve střední Evropě se Aurignacienská kultura objevila na konci poslední doby ledové v období nazvaném Würmská éra. Charakterizuje ji především zdokonalená výroba kamenných nástrojů, jako jsou příležitostné nože, perforátory, jaderné nože a hroty šípů. Výroba nástrojů zahrnovala malování hřebenu, vypracovávání na pískovci a lisování. Kultura také produkovala různé ozdoby, jako jsou korále, hroty a šňůry. Aurignacienská kultura je značně rozšířena v západní a střední Evropě, její pozůstatky byly nalezeny v četných jeskynních nalezištích. Tato kultura byla jednou z prvních, která začala používat symbolické znamení, například vytvářela předměty s vyobrazeními zvířat nebo vykládala stopy v písku. Také se domnívají, že měla náboženské a rituální praktiky. Aurignacienská kultura dala své jméno archeologickému období mezi přibližně 43 000 až 26 000 lety př. n. l. a zanechala významný odkaz v evropské prehistorii s bohatou keramikou, vysoce kvalitními kamennými nástroji a uměleckými díly. [oai] => Aurignacienská kultura je raně paleolitická kultura, která se vyvinula v Evropě přibližně před 43 000 až 26 000 lety. Je pojmenována podle francouzského města Aurignac v Haute-Garonne. Tato kultura je známá zejména díky své bohaté keramice, uměleckým dílům z kamene, kostí a mamutích klů a také díky nálezu úkrytů lidí této kultury v jeskyních. Aurignacienská kultura se často spojuje s moderními lidskými předky Homo sapiens, protože se objevuje v období jejich příchodu do Evropy. Kultura je také známá díky koženým a kostěným oděvům, zbraním z černého jantaru a mamutích kostí, šperkům a dalším předmětům denní potřeby. Ve střední Evropě se Aurignacienská kultura objevila na konci poslední doby ledové v období nazvaném Würmská éra. Charakterizuje ji především zdokonalená výroba kamenných nástrojů, jako jsou příležitostné nože, perforátory, jaderné nože a hroty šípů. Výroba nástrojů zahrnovala malování hřebenu, vypracovávání na pískovci a lisování. Kultura také produkovala různé ozdoby, jako jsou korále, hroty a šňůry. Aurignacienská kultura je značně rozšířena v západní a střední Evropě, její pozůstatky byly nalezeny v četných jeskynních nalezištích. Tato kultura byla jednou z prvních, která začala používat symbolické znamení, například vytvářela předměty s vyobrazeními zvířat nebo vykládala stopy v písku. Také se domnívají, že měla náboženské a rituální praktiky. Aurignacienská kultura dala své jméno archeologickému období mezi přibližně 43 000 až 26 000 lety př. n. l. a zanechala významný odkaz v evropské prehistorii s bohatou keramikou, vysoce kvalitními kamennými nástroji a uměleckými díly. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Aurignac-grotte-01.JPG|náhled|Vchod do Aurignacké jeskyně]] [1] => '''Aurignacien''' [''óriňasien''] je první jasně [[Mladý paleolit|mladopaleolitická]] kultura (jejím nositelem je již [[homo sapiens]]). Spadá do starší fáze [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] a je datován přibližně do období 38 až 28 tisíc let [[B. P.|BP]]. [2] => [3] => == Dějiny bádání == [4] => Eponymní lokalita [[Aurignacká jeskyně]] (''la grotte d'Aurignac'') leží v jižní Francii na úpatí [[Pyreneje|Pyrenejí]], asi 50 km jz od [[Toulouse]]. Prozkoumal ji paleontolog a archeolog [[Édouard Lartet]], který na základě nálezů z této lokality roku 1861 demonstroval současnost některých vyhynulých druhů zvířat s člověkem.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Murray [6] => | jméno = T. (ed.) [7] => | rok = 2001 [8] => | titul = Encyclopedia of archaeology: History and discoveries [9] => | vydání = [10] => | vydavatel = [11] => | místo = Santa Barbara [12] => | počet stran = [13] => | stránky = 793 [14] => | jazyk = anglicky [15] => | isbn = [16] => }} Lartet také dle nálezů z Aurignacké jeskyně vyčlenil ve své periodizaci [[paleolit]]u (založené na paleontologických nálezech) tzv. ''období mamutů''. Specifičnosti aurignacké industrie si později povšiml [[Louis Laurent Gabriel de Mortillet|Gabriel de Mortillet]], který ovšem aurignacien nedovedl správně chronologicky zařadit a proto jej ve své periodizaci paleolitu vynechal.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Trigger [18] => | jméno = B [19] => | rok = 2007 [20] => | titul = A History of Archaeological Thought [21] => | vydání = [22] => | vydavatel = [23] => | místo = Cambridge [24] => | počet stran = [25] => | stránky = 150 [26] => | jazyk = anglicky [27] => | isbn = [28] => }} [29] => [30] => Pojem aurignacien byl použit až r. 1906 [[Henri Breuil]]em a [[Émil Cartailhac|Émilem Cartailhackem]], a to pro označení mladopaleolitické industrie, kterou zařadili mezi (středopaleolitický) [[moustérien]] a [[solutréen]].{{Citace monografie [31] => | příjmení = Svoboda [32] => | jméno = J [33] => | spoluautoři = a kol. [34] => | rok = 2002 [35] => | titul = Paleolit Moravy a Slezska [36] => | vydání = [37] => | vydavatel = Svoboda [38] => | místo = Brno [39] => | počet stran = [40] => | stránky = 153 [41] => | isbn = [42] => }} Breuil rozdělil aurignacien na 3 stupně (starší, střední a mladší). [43] => Původní Breuilův pojem starší aurignacien byl ve 30. letech nahrazen samostatnou kulturou tzv. [[perigordién]]u, kterou definoval [[Denis Peyrony]] roku 1933.Peyrony, D. 1933: Les industries „aurignaciennes“ dans le bassin de la Vézére. Bulletin de la Société Préhistorique Française XXX, s. 543–559. Další úpravu Breuilovy periodizace provedla [[Dorothy Garrod]], která definovala mladší stupeň aurignacienu jako tzv. [[gravettien]].Svoboda 2002: 153 [44] => [45] => == Antropologie == [46] => Nositeli aurignacienu jsou již anatomicky [[Homo sapiens|moderní lidé]]. Průzkum jeskyně Cueva Bajondillo ve Španělsku odhalil industrie starší než 40 tisíc let.https://phys.org/news/2019-01-surprisingly-early-neanderthals-modern-humans.html - A surprisingly early replacement of Neanderthals by modern humans in southern Spain Nejstarší kosterní pozůstatky z prostředí evropského aurignacienu jsou známy z rumunské lokality [[Peștera cu Oase]].{{Citace monografie [47] => | příjmení = Vančata [48] => | jméno = V [49] => | rok = 2007 [50] => | titul = Paleoantropologie a evoluční biologie [51] => | vydání = [52] => | vydavatel = [53] => | místo = Praha [54] => | počet stran = [55] => | stránky = 91 [56] => | url = http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/ucebnice_paleoantropologie_a_evolucni_antropologie_2007.pdf [57] => | isbn = [58] => | datum přístupu = 2011-01-15 [59] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120121084131/http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/ucebnice_paleoantropologie_a_evolucni_antropologie_2007.pdf [60] => | datum archivace = 2012-01-21 [61] => | nedostupné = ano [62] => }} {{Wayback|url=http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/ucebnice_paleoantropologie_a_evolucni_antropologie_2007.pdf |date=20120121084131 }} [63] => Jednou z nejvýznamnějších lokalit jsou i moravské [[mladečské jeskyně]] (označené jako Mladeč I a Mladeč II), kde byl nalezeno sedm lebek anatomicky moderních lidí. Tyto lebky jsou vůbec nejstaršími pozůstatky ''homo sapiens'' ve střední Evropě, jejichž stáří bylo [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonovou metodou]] určeno na 31 tis. let. Svoboda a kol. 2007: 85 [64] => Mezi další důležité lokality s nálezy nejstarších příslušníků [[Homo sapiens|h. sapiens]] v Evropě patří [[jeskyně Sv. Prokopa]] v Praze 5, nálezy z eponymní lokality [[Aurignac]] či nálezy z anglické lokality [[Kents Cavern 4]].Vačata 2007: 90, 92, tab. XXX [65] => [66] => == Rozšíření == [67] => [[Soubor:Aurignacian culture map-fr.svg|náhled|350px|Rozšíření aurignackého osídlení]] [68] => [69] => Od [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] do Polska a Německa, od jižní Anglie až do Ruska a na Balkánský poloostrov. K Aurignacké kultuře náleží i enkláva na [[Blízký východ|Předním východě]]. [70] => [71] => == Sídliště == [72] => Sídliště aurignacké kultury mohou být situována v chráněných prostorách jeskyní a skalních převisů, stejně jako na otevřených prostranstvích. Jeskynní sídliště převládají v západní Evropě, zatímco ve střední a východní Evropě jsou spíše známa sídliště otevřená. Ze střední Evropy jsou známa sídliště z Tibavy, Seni a Barci (Slovensko), z rakouského Stratzingu a moravských lokalit [[Stránská skála]] (Brno), [[Vedrovice]] či Milovice.Svoboda 2002: 172 [73] => [74] => == Umění == [75] => Umění aurignacienu je vyspělé a vykazuje regionální odlišnosti. Můžeme je rozdělit na: [76] => * rytiny, které jsou obvykle geometrické, vzácněji se vyskytne hrubá rytina zvířete [77] => * zvířecí či lidské plastiky z mamutoviny [78] => * skalní malby [79] => * Dále je možné vyčlenit šperky, které jsou představovány jednoduchými závěsky [80] => [81] => [82] => Soubor:Vulves gravees - La Ferrassie - MNP.jpg|Aurignacké antropomorfní rytiny z La Ferrassie (Francie) [83] => Soubor:Abri Cellier.gif|Rytina z Abri Cellier (Francie) [84] => Soubor:Chauvethorses.jpg|Aurignacké malby z [[Chauvetova jeskyně|jeskyně Chauvet]] (Francie) [85] => Soubor:Lions_painting,_Chauvet_Cave_(museum_replica).jpg|Aurignacké malby z jeskyně Chauvet (Francie) [86] => Soubor:Venus vom Galgenberg.JPG|Tančící venuše z Galgenberg (Německo), vyrobená ze zeleného serpentinitu [87] => Soubor:Venus vom Hohle Fels-01.JPG| [[Venuše z Hohle Fels]] (Německo) [88] => Soubor:Lion man photo.jpg|''[[Lví muž]]'' z Hohlenstein-Stadel (Německo) [89] => Soubor:Wildpferd Vogelherd.jpg|Plastika koně z Vogelherd (Německo) [90] => [91] => [92] => == Odkazy == [93] => === Reference === [94] => [95] => [96] => === Literatura === [97] => * {{Citace sborníku [98] => | příjmení = Valoch [99] => | jméno = K [100] => | titul = V záři ohňů nejstarších lovců [101] => | příjmení sestavitele = Podborský [102] => | jméno sestavitele = V [103] => | sborník = Pravěké dějiny Moravy [104] => | url = [105] => | vydání = [106] => | vydavatel = [107] => | místo = Brno [108] => | datum vydání = [109] => | rok vydání = 1993 [110] => | isbn = [111] => | strany = 11–70 [112] => }} [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{Commonscat}} [116] => [117] => {{Archeologické kultury na území Česka}} [118] => {{Autoritní data}} [119] => {{Portály|Pravěk}} [120] => [121] => [[Kategorie:Paleolitické kultury]] [122] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Česku]] [123] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Maďarsku]] [124] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Německu]] [125] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Polsku]] [126] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Rakousku]] [127] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Rumunsku]] [128] => [[Kategorie:Archeologické kultury na Slovensku]] [129] => [[Kategorie:Archeologické kultury na Ukrajině]] [] => )
good wiki

Aurignacien

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mladý paleolit','Homo sapiens','Émil Cartailhac','moustérien','solutréen','perigordién','Denis Peyrony','gravettien','Henri Breuil','Peștera cu Oase','Kents Cavern 4','jeskyně Sv. Prokopa'

Gravettien

Gravettien je z období mladého paleolitu a je nazýván po místě nálezu u Gravety v Dordogni ve Francii.

Moustérien

Solutréen