Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15481819 [id] => 15481819 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Austrálie [uri] => Austrálie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=svazovém státu}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Austrálie [3] => | úřední název = Commonwealth of Australia [4] => | úřední název česky = Australské společenství [5] => | vlajka = Flag of Australia (converted).svg [6] => | článek o vlajce = Australská vlajka [7] => | znak = Coat of Arms of Australia.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Austrálie [9] => | mapa umístění = Australia with AAT (orthographic projection).svg [10] => | rozloha = 7 692 024 [11] => | rozlmisto = 6 [12] => | procent vody = 1 [13] => | počet obyvatel = 26 433 762 (k roku 2022) [14] => | obyvmisto = 56 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [16] => | hustota = 2,8 [17] => | hustmisto = 224 [18] => | HDI = 0.933 [19] => | HDIvývoj = stálost [20] => | HDIvýše = velmi vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2020 [22] => | HDImísto = 2 [23] => | jazyk = [[angličtina]] [24] => | náboženství = [[katolická církev|katolíci]] 26,8 %, [[anglikánská církev|anglikáni]] 21,8 %, ostatní [[křesťanství|křesťané]] 2,6 %, [[islám|muslimové]] 1,1 %, [[buddhismus|buddhisté]] 1,1 %, [[hinduismus|hinduisté]] 0,4 %, ostatní 27,1 % [25] => | nejvyšší hora = [[Mount Kosciuszko]] [26] => | výška nejvyšší hory = 2 228 [27] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [28] => | hlavní město = [[Canberra]] [29] => | funkce1 = Král [30] => | vládce1 = [[Karel III. Britský|Karel III.]] [31] => | funkce2 = Generální guvernér [32] => | vládce2 = [[David Hurley]] [33] => | funkce3 = Předseda vlády [34] => | vládce3 = [[Anthony Albanese]] [35] => | článek o hymně = Australská hymna [36] => | hymna = Advance Australia Fair
God Save the King (královská) [37] => | datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1901]] [38] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Spojeném království]] [39] => | měna = [[australský dolar]] [40] => | kód měny = AUD [41] => | HDP/ob. = 45 501{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [42] => | HDP/ob.misto = 19 [43] => | HDP aktuální k = 2015 [44] => | ison = 036 [45] => | iso3 = AUS [46] => | iso2 = AU [47] => | mpz = AUS [48] => | doména = au [49] => | předvolba = +61 [50] => | čas = +8 – +10,5 [51] => | commonscat = Australia [52] => }} [53] => '''Austrálie''', plným názvem '''Australské společenství''' (též ''Australský svaz'', {{Vjazyce2|en|''Commonwealth of Australia''}}), je [[federace|federativní]] stát na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] nacházející se na [[Austrálie (kontinent)|stejnojmenném kontinentu]]. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov [[Tasmánie]] a množství menších ostrovů v [[Jižní oceán|Jižním]], [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]]. Na severu sousedí s [[Indonésie|Indonésií]], [[Východní Timor|Východním Timorem]] a [[Papua Nová Guinea|Papuou Novou Guineou]], na severovýchodě se [[Šalomounovy ostrovy|Šalomounovými ostrovy]], [[Vanuatu]] a [[Nová Kaledonie|Novou Kaledonií]] a na jihovýchodě s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]]. Austrálie je největší zemí [[Oceánie]] a šestou největší zemí na světě podle celkové rozlohy (7 617 930 kilometrů čtverečních). Její populace, skládající se z cca. 26 milionů lidí, je vysoce [[Urbanizace|urbanizovaná]] a hodně koncentrovaná na jižním a východním pobřeží.{{Citace elektronického periodika [54] => | příjmení = Statistics [55] => | jméno = c=AU; o=Commonwealth of Australia; ou=Australian Bureau of [56] => | titul = Main Features - Geographic distribution of the population [57] => | periodikum = www.abs.gov.au [58] => | url = https://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Lookup/by%20Subject/1301.0~2012~Main%20Features~Geographic%20distribution%20of%20the%20population~49 [59] => | datum vydání = 2012-05-24 [60] => | jazyk = en [61] => | datum přístupu = 2021-03-24 [62] => }} Hlavním městem je [[Canberra]] a největším [[Sydney]]. Další důležité [[Seznam měst v Austrálii|městské oblasti]] v zemi jsou [[Melbourne]], [[Brisbane]], [[Perth]] a [[Adelaide]]. [63] => [64] => [[Austrálci]] osídlovali [[Austrálie (kontinent)|Austrálii]] (kontinent) po asi [[Osídlování Země|65 000 let]]{{Citace periodika [65] => | příjmení = Clarkson [66] => | jméno = Chris [67] => | příjmení2 = Jacobs [68] => | jméno2 = Zenobia [69] => | příjmení3 = Marwick [70] => | jméno3 = Ben [71] => | titul = Human occupation of northern Australia by 65,000 years ago [72] => | periodikum = Nature [73] => | datum vydání = 2017-07 [74] => | ročník = 547 [75] => | číslo = 7663 [76] => | strany = 306–310 [77] => | issn = 0028-0836 [78] => | doi = 10.1038/nature22968 [79] => | jazyk = en [80] => | url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2017Natur.547..306C/abstract [81] => | datum přístupu = 2021-03-24 [82] => }} před prvním příjezdem průzkumníků [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]] (dnešního Nizozemska) na začátku [[17. století]], kteří území pojmenovali jako [[Nové Holandsko]]. V roce 1770 [[Království Velké Británie]] obsadilo východní část Austrálie. Prvotního přílivu anglicky mluvících obyvatel dosáhli [[Britové]] tím, že od 26. ledna 1788 transportovali trestance do kolonie [[Nový Jižní Wales]]. Toto datum se později stalo australským národním dnem. Populace v následujících desetiletích neustále rostla a v době zlaté horečky v 50. letech [[19. století]] byla většina kontinentu prozkoumána evropskými osadníky a bylo založeno dalších pět samosprávných kolonií britské koruny. Dne 1. ledna 1901 těchto šest kolonií vytvořilo [[Federace|federaci]], čímž vzniklo Australské společenství. Austrálie si od té doby udržuje stabilní [[Liberální demokracie|liberálně demokratický]] politický systém, který funguje jako [[Federalismus|federální]] [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[konstituční monarchie]] a zahrnuje [[Australské státy a teritoria|šest států a deset teritorií]]. [83] => [84] => Austrálie je geologicky nejstarší oddělený,{{Citace periodika [85] => | příjmení = Korsch [86] => | jméno = R. J. [87] => | příjmení2 = Kositcin [88] => | jméno2 = N. [89] => | příjmení3 = Champion [90] => | jméno3 = D. C. [91] => | titul = Australian island arcs through time: Geodynamic implications for the Archean and Proterozoic [92] => | periodikum = Gondwana Research [93] => | datum vydání = 2011-04-01 [94] => | ročník = 19 [95] => | strany = 716–734 [96] => | doi = 10.1016/j.gr.2010.11.018 [97] => | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2011GondR..19..716K [98] => | datum přístupu = 2021-03-24 [99] => }} nejplošší,{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = Map from above shows Australia is a very flat place [101] => | periodikum = The Sydney Morning Herald [102] => | url = https://www.smh.com.au/national/map-from-above-shows-australia-is-a-very-flat-place-20050122-gdkjnf.html [103] => | datum vydání = 2005-01-22 [104] => | jazyk = en [105] => | datum přístupu = 2021-03-24 [106] => }} a nejsušší obydlený kontinent,{{Citace elektronického periodika [107] => | příjmení = Agency [108] => | jméno = Digital Transformation [109] => | titul = The Australian continent [110] => | periodikum = the-australian-continent [111] => | url = http://the-australian-continent/ [112] => | jazyk = English [113] => | datum přístupu = 2021-03-24 [114] => }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = Australia [116] => | jméno = c\=AU\;o\=Australia Government\;ou\=Geoscience [117] => | titul = Deserts [118] => | periodikum = www.ga.gov.au [119] => | url = http://www.ga.gov.au/scientific-topics/national-location-information/landforms/deserts [120] => | datum vydání = 2014-05-15 [121] => | jazyk = EN [122] => | datum přístupu = 2021-03-24 [123] => }} s nejméně úrodnou [[Půda|půdou]].{{Citace elektronického periodika [124] => | periodikum = web.archive.org [125] => | url = http://www.abc.net.au/quantum/info/q95-19-5.htm [126] => | datum přístupu = 2021-03-24 [127] => | titul = Archivovaná kopie [128] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121111145157/http://www.abc.net.au/quantum/info/q95-19-5.htm [129] => | datum archivace = 2012-11-11 [130] => }}{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = Wayback Machine [132] => | periodikum = web.archive.org [133] => | url = http://www.1degree.com.au/files/AdvertiserPartworks_Part3_Page8.pdf?download=1&filename=AdvertiserPartworks_Part3_Page8.pdf [134] => | datum vydání = 2011-07-06 [135] => | datum přístupu = 2021-03-24 [136] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110706100423/http://www.1degree.com.au/files/AdvertiserPartworks_Part3_Page8.pdf?download=1&filename=AdvertiserPartworks_Part3_Page8.pdf [137] => | datum archivace = 2011-07-06 [138] => }} Má rozlohu 7 617 930 kilometrů čtverečních.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Geoscience Australia - Fab Facts, Dimensions, Australia Compared [140] => | periodikum = web.archive.org [141] => | url = http://www.ga.gov.au/education/facts/dimensions/compare.htm [142] => | datum vydání = 2007-03-24 [143] => | datum přístupu = 2021-03-24 [144] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070324194241/http://www.ga.gov.au/education/facts/dimensions/compare.htm [145] => | datum archivace = 2007-03-24 [146] => }} Je to velice různorodá země, její velikost jí dává širokou škálu krajin a podnebí, s pouští ve vnitrozemí, tropickými deštnými pralesy na severovýchodě a horskými pásmy na jihovýchodě. Austrálie generuje své příjmy z různých zdrojů, včetně exportu souvisejícího s těžbou, telekomunikací, bankovnictvím, výrobou a mezinárodním vzděláváním.{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Australia wealthiest nation in world: report [148] => | periodikum = web.archive.org [149] => | url = http://finance.ninemsn.com.au/newsbusiness/8362821/australia-wealthiest-nation-in-world-report [150] => | datum vydání = 2012-07-21 [151] => | datum přístupu = 2021-03-24 [152] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120721013637/http://finance.ninemsn.com.au/newsbusiness/8362821/australia-wealthiest-nation-in-world-report [153] => | datum archivace = 2012-07-21 [154] => }}{{Citace elektronického periodika [155] => | titul = Australians the world's wealthiest [156] => | periodikum = The Sydney Morning Herald [157] => | url = https://www.smh.com.au/lifestyle/australians-the-worlds-wealthiest-20111101-1mt2r.html [158] => | datum vydání = 2011-10-30 [159] => | jazyk = en [160] => | datum přístupu = 2021-03-24 [161] => }} [162] => [163] => Austrálie je [[vyspělá země]] s [[Seznam států světa podle HDP|třináctou největší ekonomikou]] na světě a desátým nejvyšším příjmem na obyvatele. Je považována za regionální mocnost a má třinácté nejvyšší vojenské výdaje na světě. Přistěhovalci tvoří 30% populace,{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Migration, Australia, 2018-19 financial year {{!}} Australian Bureau of Statistics [165] => | periodikum = www.abs.gov.au [166] => | url = https://www.abs.gov.au/statistics/people/population/migration-australia/latest-release [167] => | datum vydání = 2020-04-28 [168] => | jazyk = en [169] => | datum přístupu = 2021-03-24 [170] => }} což je nejvyšší podíl ve všech zemích s počtem obyvatel nad 10 milionů.{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = United Nations Population Division {{!}} Department of Economic and Social Affairs [172] => | periodikum = www.un.org [173] => | url = https://www.un.org/en/development/desa/population/migration/data/estimates2/estimatesmaps.asp [174] => | jazyk = EN [175] => | datum přístupu = 2021-03-24 [176] => }} Země se řadí na první místo v oblasti zdraví, vzdělání, ekonomické svobody a [[Občanská práva|občanských práv]].{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = Australia: World Audit Democracy Profile [178] => | periodikum = web.archive.org [179] => | url = http://www.worldaudit.org/countries/australia.htm [180] => | datum vydání = 2007-12-13 [181] => | datum přístupu = 2021-03-24 [182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071213032213/http://www.worldaudit.org/countries/australia.htm [183] => | datum archivace = 2007-12-13 [184] => }} [185] => [186] => Austrálie je členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[G20]], [[Commonwealth]]u, [[ANZUS]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD), [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce]], Fóra tichomořských ostrovů a [[Sdružení národů jihovýchodní Asie|ASEAN Plus Six]]. [187] => [188] => == Název == [189] => [[Soubor:Flinders View of Port Jackson taken from South Head.jpg|náhled|vlevo|Pohled na [[Port Jackson]], místo, kde bylo později založeno [[Sydney]].]] [190] => Jméno ''Austrálie'' je odvozeno z [[Latina|latinského]] ''[[Terra Australis|Terra Australis Incognita]]'' („neznámá jižní země“), což byl název používaný pro hypotetický kontinent na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] už starověkými Řeky .{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = australia {{!}} Origin and meaning of the name australia by Online Etymology Dictionary [192] => | periodikum = www.etymonline.com [193] => | url = https://www.etymonline.com/word/australia [194] => | jazyk = en [195] => | datum přístupu = 2021-03-25 [196] => }}{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Online Etymology Dictionary [198] => | periodikum = web.archive.org [199] => | url = http://www.etymonline.com/index.php?term=australia [200] => | datum vydání = 2016-12-23 [201] => | datum přístupu = 2021-03-25 [202] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161223032232/http://www.etymonline.com/index.php?term=australia [203] => | datum archivace = 2016-12-23 [204] => }} Když Evropané začali v 17. století poprvé navštěvovat a mapovat Austrálii, byl název ''Terra Australis'' ("jižní země") přirozeně aplikován na tato nově objevená území. [205] => [206] => Až do počátku 19. století byla Austrálie nejvíce známá jako „[[Nové Holandsko]]“, tedy pod jménem, které poprvé použil nizozemský průzkumník [[Abel Tasman]] v roce 1644 (jako ''Nieuw-Holland''), a které bylo následně poangličtěno. Název ''Austrálie'' popularizoval průzkumník [[Matthew Flinders]], který řekl, že je „příjemnější pro ucho a je podobné jménům dalších světadílů“. Několik raných kartografů také použilo slovo Austrálie na mapách. Již [[Gerhard Mercator|Gerardus Mercator]] (1512–1594) použil na své dvojité cordiformní mapě světa z roku 1538 frázi ''climata australia'' (klima Austrálie), stejně jako Gemma Frisius (1508–1555), který byla Mercatorovým učitelem a spolupracovníkem, na své vlastní mapě cordiform wall v roce 1540. Austrálie se objevuje v knize o astronomii od Cyriaca Jacoba zum Bartha vydané ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1545.{{Citace elektronického periodika [207] => | příjmení = Clarke [208] => | jméno = Jacqueline [209] => | příjmení2 = Clarke [210] => | jméno2 = Philip [211] => | titul = Putting 'Australia' on the map [212] => | periodikum = The Conversation [213] => | url = http://theconversation.com/putting-australia-on-the-map-29816 [214] => | jazyk = en [215] => | datum přístupu = 2021-03-25 [216] => }} [217] => [218] => Zdá se, že jméno ''Austrálie'' bylo poprvé oficiálně použito v dubnu 1817, kdy guvernér [[Lachlan Macquarie]] potvrdil přijetí Flindersových map Austrálie od [[Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst|hraběte Henryho Bathursta]].{{Citace periodika [219] => | titul = WHO NAMED AUSTRALIA? [220] => | periodikum = Mail (Adelaide, SA : 1912 - 1954) [221] => | datum vydání = 11 II 1928 [222] => | strany = 16 [223] => | url = http://nla.gov.au/nla.news-article58549315 [224] => | datum přístupu = 2021-03-25 [225] => }} V prosinci 1817 Macquarie doporučil Colonial Office, aby bylo formálně přijato. V roce 1824 se admirálové dohodli, že kontinent by měl být oficiálně znám pod tímto jménem.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Wayback Machine [227] => | periodikum = web.archive.org [228] => | url = http://www.immi.gov.au/living-in-australia/values/book/english/lia_english_part1.pdf [229] => | datum vydání = 2009-10-17 [230] => | datum přístupu = 2021-03-25 [231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091017070336/http://www.immi.gov.au/living-in-australia/values/book/english/lia_english_part1.pdf [232] => | datum archivace = 2009-10-17 [233] => }} První oficiální publikované použití nového jména přišlo s vydáním ''The Australia Directory'' v roce 1830 Hydrografickou kanceláří.{{Citace monografie [234] => | příjmení = Coman [235] => | jméno = Brian J. [236] => | titul = A Loose Canon: Essays on History, Modernity and Tradition [237] => | url = https://books.google.cz/books?id=P5m4zNxaaSUC&pg=PA40&dq=the+australia+directory+1830+name&redir_esc=y#v=onepage&q=the%20australia%20directory%201830%20name&f=false [238] => | vydavatel = Connor Court Publishing Pty Ltd [239] => | počet stran = 188 [240] => | isbn = 978-0-9802936-2-3 [241] => | poznámka = Google-Books-ID: P5m4zNxaaSUC [242] => | jazyk = en [243] => }} [244] => [245] => Hovorové názvy pro Austrálii jsou například „Oz“ a „Land Down Under“ (obvykle zkráceno na „[[Down Under]]“). Další epiteta zahrnují „Velkou jižní zemi“, „Lucky Country“, „Sunburnt Country“ a „Wide Brown Land“. Poslední dva jsou odvozeny z básně Dorothey Mackellar z roku 1908 „Moje země“.{{Citace elektronického periodika [246] => | příjmení = School [247] => | jméno = Head of [248] => | příjmení2 = admin.slll@anu.edu.au [249] => | titul = Australian National Dictionary Centre [250] => | periodikum = ANU School of Literature, Languages and Linguistics [251] => | url = https://slll.cass.anu.edu.au/centres/andc [252] => | jazyk = en [253] => | datum přístupu = 2021-03-25 [254] => }} [255] => [256] => == Dějiny == [257] => {{Podrobně|Dějiny Austrálie}} [258] => [[Soubor:Aboriginal Art Australia.jpg|vlevo|náhled|Skalní malby [[Austrálci|Austrálců]] (Aboriginců) v [[Národní park Kakadu|národním parku Kakadu]]]] [259] => [260] => === Pravěk === [261] => ''Bližší informace: [[Austrálci]]'' [262] => [263] => Je známo, že lidské osidlování Austrálie jako kontinentu začalo před minimálně 65 000 lety{{Citace monografie [264] => | příjmení = Nunn [265] => | jméno = Patrick [266] => | titul = The Edge of Memory: Ancient Stories, Oral Tradition and the Post-Glacial World [267] => | url = https://books.google.cz/books?id=Z4xaDwAAQBAJ&pg=PT16&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [268] => | vydavatel = Bloomsbury Publishing [269] => | počet stran = 244 [270] => | isbn = 978-1-4729-4327-9 [271] => | poznámka = Google-Books-ID: Z4xaDwAAQBAJ [272] => | jazyk = en [273] => }}{{Citace monografie [274] => | příjmení = Fagan [275] => | jméno = Brian M. [276] => | příjmení2 = Durrani [277] => | jméno2 = Nadia [278] => | titul = People of the Earth: An Introduction to World Prehistory [279] => | url = https://books.google.cz/books?id=W0NvDwAAQBAJ&pg=PT250&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [280] => | vydavatel = Routledge [281] => | počet stran = 1205 [282] => | isbn = 978-1-351-75764-5 [283] => | poznámka = Google-Books-ID: W0NvDwAAQBAJ [284] => | jazyk = en [285] => }} s migrací lidí přes pozemní mosty a krátké námořní přechody z dnešní [[jihovýchodní Asie]].{{Citace monografie [286] => | příjmení = Oppenheimer [287] => | jméno = Stephen [288] => | titul = Out of Eden: The Peopling of the World [289] => | url = https://books.google.cz/books?id=VQQvDwAAQBAJ&pg=PP111&redir_esc=y [290] => | vydavatel = Little, Brown Book Group [291] => | počet stran = 266 [292] => | isbn = 978-1-78033-753-1 [293] => | poznámka = Google-Books-ID: VQQvDwAAQBAJ [294] => | jazyk = en [295] => }} Obvyklý názor za příčinu pohybu obyvatel jihovýchodní Asie na jih označuje [[Doba ledová|dobu ledovou]].{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = Původní obyvatelstvo {{!}} Austrálie {{!}} Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [297] => | periodikum = is.muni.cz [298] => | url = https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/australie/web/pages/14-puvodni_obyvatelstvo.html [299] => | datum přístupu = 2019-07-24 [300] => }} Podle knihy australského archeologa Scotta Canea byla příčinou migrace tzv. [[tobská katastrofa]], k níž došlo 72 000 let př. n. l.,Scott Cane; First Footprints – the epic story of the first Australians; Allen & Unwin; 2013; {{ISBN|978-1-74331-493-7}}; str. 25-26 což bylo přijato jako kontroverzní a nepodložená hypotéza.https://australianarchaeologicalassociation.com.au/wp-content/uploads/2015/05/Bird-2015-BR1.pdf - First Footprints: The Epic Story of the First Australians1 by Scott Cane Šlo o erupci [[supervulkán]]u [[Toba]] v [[Indonésie|Indonésii]] na ostrově [[Sumatra]], které je někdy připisováno poslední velké vymírání druhů. Osidlování kontinentu Austrálie trvalo migrací zhruba 10 000 let.https://phys.org/news/2023-02-remapping-superhighways-australians-reveals-year.html - Remapping the superhighways traveled by the first Australians reveals a 10,000-year journey through the continent Skalní úkryt Madjedbebe, v [[Arnhemská země|Arnhemské zemi]] je považován za nejstarší místo ukazující přítomnost lidí v Austrálii.{{Citace monografie [301] => | příjmení = Gilligan [302] => | jméno = Ian [303] => | titul = Climate, Clothing, and Agriculture in Prehistory: Linking Evidence, Causes, and Effects [304] => | url = https://books.google.cz/books?id=Ux50DwAAQBAJ&pg=PA237&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [305] => | vydavatel = Cambridge University Press [306] => | počet stran = 347 [307] => | isbn = 978-1-108-47008-7 [308] => | poznámka = Google-Books-ID: Ux50DwAAQBAJ [309] => | jazyk = en [310] => }} Nejstarší nalezené lidské ostatky jsou pozůstatky v jezeru Mungo, na jihozápadě [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]],{{Citace periodika [311] => | příjmení = Bowler [312] => | jméno = James M. [313] => | příjmení2 = Johnston [314] => | jméno2 = Harvey [315] => | příjmení3 = Olley [316] => | jméno3 = Jon M. [317] => | titul = New ages for human occupation and climatic change at Lake Mungo, Australia [318] => | periodikum = Nature [319] => | datum vydání = 2003-02-01 [320] => | ročník = 421 [321] => | strany = 837–840 [322] => | issn = 0028-0836 [323] => | doi = 10.1038/nature01383 [324] => | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2003Natur.421..837B [325] => | datum přístupu = 2019-07-24 [326] => }} které byly datovány zhruba na dobu před 41 000 lety.{{Citace monografie [327] => | příjmení = Tuniz [328] => | jméno = Claudio [329] => | příjmení2 = Gillespie [330] => | jméno2 = Richard [331] => | příjmení3 = Jones [332] => | jméno3 = Cheryl [333] => | titul = The Bone Readers: Science and Politics in Human Origins Research [334] => | url = https://books.google.cz/books?id=WrJmDAAAQBAJ&pg=PA43&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [335] => | vydavatel = Routledge [336] => | počet stran = 273 [337] => | isbn = 978-1-315-41888-9 [338] => | poznámka = Google-Books-ID: WrJmDAAAQBAJ [339] => | jazyk = en [340] => }}{{Citace monografie [341] => | příjmení = Castillo [342] => | jméno = Alicia [343] => | titul = Archaeological Dimension of World Heritage: From Prevention to Social Implications [344] => | url = https://books.google.cz/books?id=jV64BAAAQBAJ&pg=PA41&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [345] => | vydavatel = Springer Science & Business Media [346] => | počet stran = 121 [347] => | isbn = 978-1-4939-0283-5 [348] => | poznámka = Google-Books-ID: jV64BAAAQBAJ [349] => | jazyk = en [350] => }} Tito lidé byli předky moderních domorodých Australanů.{{Citace elektronického periodika [351] => | příjmení = News [352] => | jméno = Opening Hours 10am-5pmFree General Entry Address 1 William StreetSydney NSW 2010 Australia Phone +61 2 9320 6000 www australian museum Copyright © 2021 The Australian Museum ABN 85 407 224 698 View Museum [353] => | titul = The spread of people to Australia [354] => | periodikum = The Australian Museum [355] => | url = http://australian.museum/learn/science/human-evolution/the-spread-of-people-to-australia/ [356] => | jazyk = en [357] => | datum přístupu = 2021-03-25 [358] => }} Austrálci používali kamenné nástroje a po svém příchodu brzy vyhubili [[Australská megafauna|obří vačnatce]].Třímetrové klokany a obří wombaty vyhubil člověk, ne změna klimatu. [[National Geographic|National Geographic.cz]], [http://www.national-geographic.cz/detail/trimetrove-klokany-a-obri-wombaty-vyhubil-clovek-ne-zmena-klimatu-15407/]. Krajinu změnili [[žďáření]]m, kterým si ulehčovali lov zvířat. Krajina tak získala většinově charakter [[Savana|savany]]. Domorodá australská kultura je jednou z nejstarších kontinuálních kultur na [[Země|Zemi]].{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Aboriginal Australians the oldest culture on Earth - Australian Geographic [360] => | periodikum = web.archive.org [361] => | url = http://www.australiangeographic.com.au/journal/Aboriginal-Australians-the-oldest-culture-on-Earth.htm [362] => | datum vydání = 2013-05-18 [363] => | datum přístupu = 2021-03-25 [364] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130518061422/http://www.australiangeographic.com.au/journal/Aboriginal-Australians-the-oldest-culture-on-Earth.htm [365] => | datum archivace = 2013-05-18 [366] => }} [367] => [368] => V době prvního kontaktu s Evropany byla většina domorodých Australanů [[lovci a sběrači]] se složitými ekonomikami a společnostmi.{{Citace monografie [369] => | příjmení = Sáenz [370] => | jméno = Rogelio [371] => | příjmení2 = Embrick [372] => | jméno2 = David G. [373] => | příjmení3 = Rodríguez [374] => | jméno3 = Néstor P. [375] => | titul = The International Handbook of the Demography of Race and Ethnicity [376] => | url = https://books.google.cz/books?id=v_bLCQAAQBAJ&pg=PA602&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [377] => | vydavatel = Springer [378] => | počet stran = 637 [379] => | isbn = 978-90-481-8891-8 [380] => | poznámka = Google-Books-ID: v_bLCQAAQBAJ [381] => | jazyk = en [382] => }} Nedávné archeologické nálezy naznačují, že bylo možné udržet populaci 750 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [383] => | příjmení = Statistics [384] => | jméno = c=AU; o=Commonwealth of Australia; ou=Australian Bureau of [385] => | titul = Chapter - Aboriginal and Torres Strait Islander population [386] => | periodikum = www.abs.gov.au [387] => | url = https://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/94713ad445ff1425ca25682000192af2/bfc28642d31c215cca256b350010b3f4!OpenDocument [388] => | datum vydání = 2002-01-25 [389] => | jazyk = en [390] => | datum přístupu = 2021-03-25 [391] => }} Domorodí Australani mají [[Lidová slovesnost|ústní tradici]] s duchovními hodnotami založenými na úctě k zemi a víře v „Čas snů“, tedy ve zlatou éru na počátku světa,{{Citace elektronické monografie [392] => | příjmení = [393] => | jméno = [394] => | titul = What is Aboriginal Dreamtime? [395] => | url = https://www.aboriginal-art-australia.com/aboriginal-art-library/aboriginal-dreamtime/ [396] => | vydavatel = Aboriginal-art-australia.com [397] => | místo = [398] => | datum vydání = [399] => | datum přístupu = 2020-09-06 [400] => | jazyk = en-AU [401] => }} kdy [[totem]]ové bytosti stvořily svět, stanovily zákony a přikázaly obřady, jež je nutné provádět k zajištění kontinuity života.{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = Jak vznikl svět podle Aboriginců [403] => | periodikum = iDNES.cz [404] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/jak-vznikl-svet-podle-aborigincu.A020829_100933_ig_australis_tom [405] => | datum vydání = 2002-08-29 [406] => | datum přístupu = 2019-07-24 [407] => }}{{Citace monografie [408] => | příjmení = Galván [409] => | jméno = Javier A. [410] => | titul = They Do What? A Cultural Encyclopedia of Extraordinary and Exotic Customs from around the World: A Cultural Encyclopedia of Extraordinary and Exotic Customs from around the World [411] => | url = https://books.google.cz/books?id=e2RyBAAAQBAJ&pg=PA83&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [412] => | vydavatel = ABC-CLIO [413] => | počet stran = 400 [414] => | isbn = 978-1-61069-342-4 [415] => | poznámka = Google-Books-ID: e2RyBAAAQBAJ [416] => | jazyk = en [417] => }} [418] => [419] => Domorodé umění Austrálců je považováno za nejstarší pokračující uměleckou tradici na světě. Doklady o něm lze vysledovat nejméně 30 000 let nazpět a nacházejí se v celé Austrálii, zejména v blízkosti [[Uluru]] a v národních parcích [[Národní park Kakadu|Kakadu]] či [[Ku-ring-gai Chase National Park|Ku-ring-gai]]. Dělili se na zhruba 250 kmenů, z nichž každý měl vlastní jazyk; 200 z těchto jazyků již zcela zaniklo. Největší hustota obyvatelstva se předpokládá v údolí [[Murray (řeka)|řeky Murray]]. Ostrovy Torres Strait Island, etnicky [[Melanésie|melaneské]], se živily sezónním zahradnictvím a zdroji svých útesů a moří.{{Citace elektronického periodika [420] => | titul = Ancient Rock Art Matches Tattoos : Discovery News : Discovery Channel [421] => | periodikum = web.archive.org [422] => | url = http://dsc.discovery.com/news/2008/07/03/australia-tattoos-art.html [423] => | datum vydání = 2008-07-10 [424] => | datum přístupu = 2021-03-25 [425] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080710014604/http://dsc.discovery.com/news/2008/07/03/australia-tattoos-art.html [426] => | datum archivace = 2008-07-10 [427] => }} Severní pobřeží a vody Austrálie byly sporadicky navštěvovány makassanskými rybáři z dnešní [[Indonésie]]. Jejich kultura však byla od dnešních Austrálců odlišná. [428] => [429] => === Objevení kontinentu Evropany === [430] => První zaznamenané evropské pozorování australské pevniny a první zaznamenané evropské přistání na australském kontinentu jsou přičítány [[Nizozemci|Nizozemcům]].{{Citace monografie [431] => | příjmení = Barber [432] => | jméno = Peter [433] => | příjmení2 = Barnes [434] => | jméno2 = Katherine [435] => | příjmení3 = Erskine [436] => | jméno3 = Dr Nigel [437] => | titul = Mapping Our World: Terra Incognita To Australia [438] => | url = https://books.google.cz/books?id=uZ_sAQAAQBAJ&pg=PA99&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [439] => | vydavatel = National Library of Australia [440] => | počet stran = 291 [441] => | isbn = 978-0-642-27809-8 [442] => | poznámka = Google-Books-ID: uZ_sAQAAQBAJ [443] => | jazyk = en [444] => }} Existuje sice teorie [[Portugalská koloniální říše|portugalského]] přistání u břehů Austrálie ve 20. letech [[16. století]], není však věrohodně doložena a stále se o ní diskutuje.{{Citace elektronického periodika [445] => | titul = Kdo objevil Austrálii? {{!}} Zajímavosti [446] => | periodikum = Lidovky.cz [447] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/kdo-objevil-australii.A070322_100512_ln_zabava_fho [448] => | datum vydání = 2007-03-22 [449] => | jazyk = cs [450] => | datum přístupu = 2019-07-24 [451] => }} První loď a posádka, která zmapovala Australské pobřeží a potkala se s Austrálci byla ''Duyfken'' vedená nizozemským navigátorem, [[Willem Janszoon|Willemem Janszoonem]].{{Citace monografie [452] => | příjmení = Smith [453] => | jméno = Claire [454] => | příjmení2 = Burke [455] => | jméno2 = Heather [456] => | titul = Digging It Up Down Under: A Practical Guide to Doing Archaeology in Australia [457] => | url = https://books.google.cz/books?id=0HsRb_AY9jQC&pg=PA47&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [458] => | vydavatel = Springer Science & Business Media [459] => | počet stran = 352 [460] => | isbn = 978-0-387-35263-3 [461] => | poznámka = Google-Books-ID: 0HsRb_AY9jQC [462] => | jazyk = en [463] => }} Na začátku roku 1606 zahlédl pobřeží [[Yorský poloostrov|Yorského poloostrova]] a 26. února 1606 přistál u řeky Pennefather blízko dnešního města Weipa na mysu York. Později téhož roku proplul španělský průzkumník [[Luis Váez de Torres|Luís Vaz de Torres]] ostrovy kolem [[Torresův průliv|Torresova průlivu]]. Nizozemec zmapoval celé západní a severní pobřeží a pojmenoval ostrovní kontinent „[[Nové Holandsko]]“ v průběhu 17. století, a přestože nebyl učiněn žádný pokus o osídlení, řada vraků zanechala muže buď uvízlé, nebo, jako v případě ''Batavie'' v roce 1629, opuštěné kvůli vzpouře a vraždě, a stal se tak prvním Evropanem, který trvale obýval kontinent. [[William Dampier]], anglický objevitel a lupič, se vylodil na severozápadním pobřeží Nového Holandska v roce 1668 (zatímco sloužil jako člen posádky pod kapitánem Johnem Readem{{Citace monografie [464] => | příjmení = Baer [465] => | jméno = Joel [466] => | titul = Pirates of the British Isles [467] => | url = http://archive.org/details/piratesofbritish0000baer [468] => | vydavatel = Stroud, Gloucestershire : Tempus [469] => | počet stran = 266 [470] => | isbn = 978-0-7524-2304-3 [471] => }}) a znovu v roce 1699 na zpáteční cestě. V roce 1770 se plavil kolem a zmapoval východní pobřeží [[James Cook]], které pojmenoval Nový Jižní Wales přiznal ho Velké Británii.{{Citace monografie [472] => | příjmení = Goucher [473] => | jméno = Candice [474] => | příjmení2 = Walton [475] => | jméno2 = Linda [476] => | titul = World History: Journeys from Past to Present [477] => | url = https://books.google.cz/books?id=O_3fCgAAQBAJ&pg=PA427&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [478] => | vydavatel = Routledge [479] => | počet stran = 769 [480] => | isbn = 978-1-135-08829-3 [481] => | poznámka = Google-Books-ID: O_3fCgAAQBAJ [482] => | jazyk = en [483] => }} [484] => [485] => Se ztrátou amerických kolonií v roce 1783 poslala britská vláda flotilu lodí, tzv. „První flotilu“ pod velením kapitána [[Arthur Phillip|Arthura Phillipa]], aby založil novou trestaneckou kolonii v Novém Jižním Walesu. Tábor byl založen a britská vlajka byla vyzvednuta v Sydney Cove v [[Port Jackson]]u 26. ledna 1788,{{Citace monografie [486] => | příjmení = Egan [487] => | jméno = Ted [488] => | titul = The Land Downunder [489] => | url = https://books.google.cz/books?id=ND3OqVdOwqoC&pg=PA25&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [490] => | vydavatel = Grice Chapman Publishing [491] => | počet stran = 238 [492] => | isbn = 978-0-9545726-0-0 [493] => | poznámka = Google-Books-ID: ND3OqVdOwqoC [494] => | jazyk = en [495] => }} v den, který se později stal australským národním dnem, australským dnem. Většina časně odsouzených byla přesunuta za malicherné zločiny a při příjezdu zapsáni jako dělníci nebo sloužící. Zatímco se většina po emancipaci usadila v koloniální společnosti, pořádaly se také vzpoury a povstání odsouzených, které byly vždy stanným právem potlačeny. Rumová vzpoura v roce 1808 bylo jediné úspěšné ozbrojené převzetí vlády v Austrálii, což podnítilo dvouleté období vojenské vlády. [496] => [497] => Domorodá populace se snížila v důsledku 150 letému usazování Evropanů, hlavně kvůli infekčním chorobám.{{Citace elektronického periodika [498] => | titul = MSN Encarta - Multimedia - Smallpox Through History [499] => | periodikum = web.archive.org [500] => | url = http://encarta.msn.com/media_701508643/Smallpox_Through_History.html [501] => | datum vydání = 2004-06-18 [502] => | datum přístupu = 2021-03-27 [503] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091029184350/http://encarta.msn.com/media_701508643/Smallpox_Through_History.html [504] => | datum archivace = 2009-10-29 [505] => }} Tisíce dalších zemřelo v důsledku hraničních konfliktů s osadníky. Vládní politika „asimilace“ počínaje zákonem o ochraně domorodců z roku 1869 vyústila v odstranění mnoha domorodých dětí z jejich rodin a komunit - označovaných jako [[Ukradená generace|Ukradené generace]] - postup, který rovněž přispěl k poklesu domorodého obyvatelstva. Jako výsledek referenda z roku 1967, pravomoc federální vlády přijímat zvláštní zákony s ohledem na konkrétní rasu byla rozšířena, aby bylo možné vytvářet zákony s ohledem na domorodce.{{Citace monografie [506] => | příjmení = Edwards [507] => | jméno = William Howell [508] => | titul = An Introduction to Aboriginal Societies [509] => | url = https://books.google.cz/books?id=kF-_Pe5WX6UC&pg=PA132&redir_esc=y [510] => | vydavatel = Social Science Press [511] => | počet stran = 172 [512] => | isbn = 978-1-876633-89-9 [513] => | jazyk = en [514] => }} Tradiční vlastnictví půdy („rodný titul“) bylo zákonem uznáno až v roce 1992, kdy Vrchní soud Austrálie rozhodl v ''Mabo v Queenslandu (č. 2)'', že právní doktrína, podle které byla Austrálie ''[[terra nullius]]'' („země nikoho„) se v době britského vypořádání nevztahovalo na Austrálii. [515] => [516] => === Britská kolonizace === [517] => [[Soubor:Endeavour replica in Cooktown harbour.jpg|náhled|Replika lodi [[HMS Endeavour]], která byla postavena roku 1988 ve [[Fremantle|Fremantlu]]. Poručík [[James Cook]] na původní lodi připlul v roce 1770 do [[Botanický záliv|Botanického zálivu]] a zabral východní pobřeží Austrálie ve prospěch [[Království Velké Británie]].]] [518] => [[Soubor:Emanuel Phillips Fox Captain Cook Botany Bay.jpg|náhled|vlevo|Přistání kapitána [[James Cook|Cooka]] v [[Botanický záliv|Botanickém zálivu]], malba z roku 1902]] [519] => [520] => V roce 1769 se [[Království Velké Británie|britský]] námořní poručík [[James Cook]] na lodi ''[[HMS Endeavour|Endeavour]]'' připlavil nejprve na [[Tahiti]], aby pozoroval přechod [[Měsíc]]e přes [[Venuše (planeta)|Venuši]]. Měl však tajný pokyn britské admirality, aby se pokusil nalézt cestu k jižnímu kontinentu. Cook se rozhodl prozkoumat východní pobřeží, jedinou část Austrálie, kterou nizozemští mořeplavci neprobádali. 19. dubna 1770 posádka ''Endeavouru'' zahlédla východní pobřeží a o deset dní později Cook přistál v [[Botanický záliv|Botanickém zálivu]].{{Citace elektronického periodika [521] => | titul = James Cook - slavný mořeplavec [522] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [523] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/7992-james-cook/ [524] => | datum přístupu = 2019-07-24 [525] => }} Cook zmapoval pobřeží spolu s přírodovědcem lodi [[Joseph Banks|Josephem Banksem]], který následně sepsal zprávu o příznivých podmínkách pro založení kolonie, přičemž doporučil, aby kolonie byla trestanecká. [526] => [527] => V roce 1788 dorazila do Botanického zálivu první kolonizační britská výprava (tzv. ''First Fleet'') vedená kapitánem [[Arthur Phillip|Arthurem Philippem]]. Jedenáct lodí sebou přivezlo i první trestance. Několik dní po příjezdu do Botanického zálivu se flotila přesunula do vhodnějšího přístavu Jackson, kde byla [[26. leden|26. ledna]] [[1788]] založena osada Sydney Cove, dnešní [[Sydney]].{{Citace elektronického periodika [528] => | příjmení = [529] => | jméno = [530] => | titul = První osadou v Austrálii bylo Sydney [531] => | periodikum = ČT24 [532] => | vydavatel = [533] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1464755-prvni-osadou-v-australii-bylo-sydney [534] => | datum vydání = [535] => | jazyk = cs [536] => | url archivu = [537] => | datum přístupu = 2019-07-25 [538] => }} Toto datum se později stalo australským státním svátkem, [[Den Austrálie|Dnem Austrálie]]. [539] => [540] => [[Soubor:ArthurPhilip.jpg|vlevo|náhled|První guvernér Austrálie [[Arthur Phillip]]]] [541] => [542] => Oficiálně vyhlásilo [[Spojené království Velké Británie a Irska]] své nároky na západní část Austrálie roku [[1829]]. Tehdejší [[Země Van Diemena]], dnes známá jako [[Tasmánie]], byla [[Britové|Brity]] (z velké části trestanci) osídlena v roce 1803, roku [[1825]] se stala samostatnou britskou kolonií. Z částí Nového Jižního Walesu byly vytvořeny další samostatné kolonie: [[Jižní Austrálie]] roku [[1836]], [[Victoria (Austrálie)|Victoria]] roku [[1851]] a [[Queensland]] roku [[1859]]. [[Severní teritorium]] bylo založeno roku [[1911]] vynětím z Jižní Austrálie. Jižní Austrálie byla založena jako „svobodná provincie“ (''free province'') a nebyla tedy nikdy trestaneckou kolonií. Provincie Victoria a [[Západní Austrálie]] byly také založeny jako „svobodné“, ale později přijaly transporty trestanců. Transporty do Nového Jižního Walesu byly roku [[1848]] po protestech obyvatel zastaveny. [543] => [544] => [[Soubor:Port Arthur Seeseite.jpg|náhled|[[Port Arthur (Tasmánie)|Port Arthur]] na [[Tasmánie|Tasmánii]] byl největší [[Australské trestanecké osady|australskou trestaneckou kolonií]]]] [545] => [546] => Britové již na konci 18. století přišli s opatřením, že odsouzený, který zůstane po vykonání trestu v Austrálii, získá vlastní půdu. Stejné opatření se vztahovalo i na vojáky, kterým skončila vojenská služba. To nastartovalo do té doby skomírající zemědělský sektor. Guvernér Lachlan Macquarie bývá označován za otce australského [[egalitářství]], neboť to byl on, kdo zavedl pravidlo, že odsouzenec, který získá svobodu, stává se plnohodnotným kolonistou – a začal takovým lidem přidělovat i úřady, a dokonce funkci soudce. Navíc začali přicházet i regulérní osadníci, 16. února 1793 dorazili ti první. Trestanecký charakter si však kolonie držela dlouho, dovoz vězňů skončil až roku 1868. Jádrem rané australské ekonomiky se stal chov ovcí a výroba [[Ovčí vlna|vlny]]. Roku 1834 byly z Austrálie do Anglie vyvezeny již dva tisíce tun vlny. Dovoz některých evropských zvířat ovšem narušil australský ekosystém (známé [[Invaze králíka divokého v Austrálii|přemnožení králíků]]). [547] => [548] => Pro původní obyvatele znamenala kolonizace katastrofu. Prvních 150 let po příchodu Evropanů jejich populace prudce klesala, vlivem rozšíření infekčních nemocí přinesených Brity, jako byly [[neštovice]] nebo [[spalničky]], a násilného přesídlování spojeného s kulturním rozkladem. [[Ukradená generace|Odebírání dětí]], jež by podle některých historiků i samotných Aboriginců mohlo být dle jistých definic považováno za [[genocida|genocidu]], pravděpodobně také přispělo ke snížení populace. Podobná podání historie jsou ovšem sporná, jelikož jsou velmi často přehnaná nebo ovlivněná politickými či ideologickými cíli. V Austrálii jsou tyto spory známé jako „Války o historii“ (''History Wars''). Po referendu z roku [[1967]] a následných změnách ústavy získala federální vláda pravomoc uplatňovat moc i vůči původním obyvatelům kontinentu, čímž jim bylo přiznáno postavení rovnoprávných občanů. To, že by původní obyvatelé mohli být bráni jako vlastníci půdy předtím, než ji ztratili během evropské kolonizace, nebylo uznáváno až do roku [[1992]], kdy [[Australský nejvyšší soud]] v případu ''Mabo v. Queensland (No 2)'' odmítl představu Austrálie jako „prázdné země“ (''[[terra nullius]]'') v době jejího zabrání Evropany. [549] => [[Soubor:Eureka Flag.svg|náhled|''Eureka flag'', vlajka vzbouřenců z Eureky, je často považována za alternativu k australské vlajce a má většinou význam protivládního odporu. Ve 21. století jí užívá jak australská krajní pravice, tak australští odboráři, kteří vzpouru v Eurece považují za vznik odborového hnutí.]] [550] => Na počátku 50. let 19. století vypukla v [[Bathurst (Nový Jižní Wales)|Bathurstu]] v [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] [[Zlatá horečka ve Victorii|zlatá horečka]]. Tzv. „[[Eureka Stockade]]“, vzpoura proti zavedení poplatků za těžební licence, pak byla v roce [[1854]] v Austrálii prvním projevem [[občanská neposlušnost|občanské neposlušnosti]].{{Citace elektronického periodika [551] => | příjmení = [552] => | jméno = [553] => | titul = National Museum of Australia - Eureka Stockade [554] => | periodikum = www.nma.gov.au [555] => | vydavatel = [556] => | url = https://www.nma.gov.au/defining-moments/resources/eureka-stockade [557] => | datum vydání = [558] => | jazyk = en [559] => | url archivu = [560] => | datum přístupu = 2020-09-06 [561] => }} Ačkoli vzpoura byla rozdrcena, nutno říci, že samo odborové hnutí bylo v dalších letech značně úspěšné. Nedostatek pracovních sil totiž vedl k vysokým mzdám, uzákonění osmihodinového pracovního dne a dalším výhodám, v té době v Evropě neslýchaným. Austrálie získala pověst „ráje pracujících“. Někteří zaměstnavatelé se pokusili podkopat rostoucí vliv odborů dovozem levných čínských pracovníků. To vyvolalo protitlak odborů, které si u koloniálních správ vynutily omezování přistěhovalectví z Asie, což vedlo k rozšíření politiky „Bílé Austrálie“ (''White Australia policy''), která byla dlouho součástí australského politického konsensu a rozpadla se až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], přičemž definitivně byla z legislativy jako [[Rasismus|rasistická]] odstraněna roku 1973.{{Citace elektronického periodika [562] => | titul = Austrálie: Ukradená země [563] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [564] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/australie-ukradena-zeme [565] => | datum vydání = 2013-04-27 [566] => | jazyk = en [567] => | datum přístupu = 2019-07-25 [568] => }}{{Citace elektronického periodika [569] => | titul = White Australia policy {{!}} Summary & Facts [570] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [571] => | url = https://www.britannica.com/event/White-Australia-Policy [572] => | jazyk = en [573] => | datum přístupu = 2019-07-25 [574] => }} Druhá polovina 19. století byla každopádně ve znamení rychlého ekonomického růstu, někdy nazývaného „dlouhý boom“, během nějž se [[Melbourne]] údajně stalo nejbohatším městem na světě. Boom skončil v 90. letech 19. století. Byl doprovázen růstem populace, v roce 1900 dosáhla 3,7 milionu, přitom téměř milion lidí žil v Melbourne a Sydney. Populace ovcí v roce 1891 dosáhla 100 miliónů. [575] => [576] => Mezi roky [[1855]] a [[1890]] postupně všech pět kolonií získalo svou vlastní samosprávnou vládu. Samozřejmě stále zůstávaly součástí [[Britské impérium|Britského impéria]]. Pod vlastní kontrolou [[londýn]]ské [[Ministerstvo pro kolonie]] ponechalo především zahraniční reprezentaci, obranu a mezinárodní přepravu a obchod. [577] => [578] => První australské parlamentní volby (do zákonodárné rady Nového Jižního Walesu) se uskutečnily v roce 1843. Demokratizace pak postupovala celým kontinentem. Australské ženy získaly právo volit do parlamentu Jižní Austrálie v roce 1895. Souběžně bylo ženám umožněno kandidovat, jako prvním na světě. Domorodí australští muži získali právo volit ve Victorii, Novém Jižním Walesu, Tasmánii a Jižní Austrálii stejně jako ženy roku 1895. Pouze Queensland a západní Austrálie zakázaly domorodcům hlasovat. [579] => [580] => Mezi jednotlivými státy na kontinentu existovala jistá rivalita, ale pozvolna se rodilo i vědomí jednoty. První, kdo začal mluvit o nutnosti federální vlády, byl premiér Nového Jižního Walesu [[Henry Parkes]] roku 1889. Proto je zván „otcem federace“.{{Citace elektronického periodika [581] => | titul = Henry Parkes, Father of Australian Federation [582] => | periodikum = Inside the Collection [583] => | url = https://maas.museum/inside-the-collection/2013/01/23/henry-parkes-father-of-australian-federation/ [584] => | jazyk = en-AU [585] => | datum přístupu = 2019-07-25 [586] => }} [587] => [588] => === Sjednocení a federalizace Austrálie === [589] => [[Soubor:Opening of the first parliament.jpg|náhled|První jednání federálního parlamentu roku 1901, obraz Toma Robertse]] [590] => V roce 1890 se zástupci šesti kolonií a Nového Zélandu setkali v Melbourne a vyzvali ke sjednocení země. Jmenovali též zástupce do komise, která měla připravit federální ústavu. Výsledkem byl návrh, který byl roku 1898 předložen obyvatelům čtyř kolonií ke schválení v referendu. Nový Jižní Wales návrh však zamítl, a tak byl upraven a roku 1899 se konala druhá série referend, tentokrát již pěti kolonií. Návrh byl schválen. V roce 1900 ho schválil i [[britský parlament]] a podepsala [[Viktorie (britská královna)|královna Viktorie]]. Vzápětí se k pěti koloniím připojila i Západní Austrálie. 1. lednem 1901 tak vznikla Australská federace. Severní teritorium bylo pod pravomoc federální vlády převedeno roku [[1911]]. První federální volby se konaly v březnu 1901. Zvítězila liberální, ale ochranářská ''Protectionist Party''. Díky podpoře třetích [[Australská strana práce|labouristů]] sestavila první vládní kabinet, s [[Edmund Barton|Edmundem Bartonem]] v čele. Hlavním městem Austrálie bylo od roku 1901 Melbourne. Vláda zde sídlila až do roku 1927. Roku 1911 nicméně bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nového hlavního města [[Canberra]], kam se federální moc postupně přesouvala. [591] => [592] => [[Soubor:Australian 9th and 10th battalions Egypt December 1914 AWM C02588.jpeg|náhled|Australští vojáci za [[První světová válka|první světové války]] v Egyptě]] [593] => [594] => Austrálie se poté podílela na [[první světová válka|první světové válce]]. Více než 416 000 australských mužů se dobrovolně přihlásilo do armády a zapojilo se do bojů. Historik Lloyd Robson to odhadl na třetinu až polovinu způsobilé mužské populace tehdejší Austrálie. Krvavé bylo jejich angažmá při pokusu [[Bitva o Gallipoli|dobýt Gallipoli]] v tehdejší [[Osmanská říše|Osmanské říši]] (dnešním [[Turecko|Turecku]]). Zahynulo při něm během osmi měsíců bojů 8141 Australanů.{{Citace elektronického periodika [595] => | titul = Gallipoli bylo koncem australské puberty, v bitvě ztratila tisíce mužů [596] => | periodikum = iDNES.cz [597] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/nato/vojaci-anzac-bojovali-u-gallipoli.A150426_090640_zpr_nato_inc [598] => | datum vydání = 2015-04-26 [599] => | datum přístupu = 2019-07-26 [600] => }} Ačkoli britsko-australské jednotky u Gallipoli prohrály, pro Australany se Gallipoli stalo významným stavebním kamenem národní identity. Památku veteránů si Australané také každoročně připomínají 25. dubna, v den vylodění na Gallipoli v roce 1915. Na bojištích první světové války zahynulo celkem 60 000 Australanů a 160 000 bylo zraněno, takže Australané patřili k národům, které za válku - relativně - zaplatily nejvíce. Za svou oběť ovšem Austrálie po válce žádala větší míru nezávislosti. [601] => [602] => Politická závislost na Británii byla prakticky vynulována, když Britové roku 1926 udělili Austrálii status [[Dominium|dominia]], jež je jen symbolicky podřízeno britské koruně, jinak v žádném jiném smyslu, což stvrdil tzv. Westminsterský status z roku 1931. Ten však paradoxně Australané přijali až po jistém zdráhání, a to v roce 1942, neboť přináležitost k Británii jim do té doby nijak nevadila. [603] => [604] => === Od druhé světové války === [605] => [[Soubor:9 Div Tobruk(AWM 020779).jpg|vlevo|náhled|Australští vojáci v [[Obléhání Tobruku|bitvě u Tobruku]]]]Ještě na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo zřejmé, že emocionální vazba na [[Spojené království]] je nesmírně silná. Australané vyrazili Britům na pomoc podobně jako za první světové války - bojovali zejména [[Obléhání Tobruku|u Tobruku]] a u [[První bitva u El Alameinu|El Alameinu]].{{Citace elektronického periodika [606] => | příjmení = [607] => | jméno = [608] => | titul = Austrálie za 2. světové války [609] => | periodikum = www.druhasvetova.com [610] => | vydavatel = [611] => | url = https://www.druhasvetova.com/?p=armada/australie/Australie-za-2-svetove-valky [612] => | datum vydání = [613] => | url archivu = [614] => | datum přístupu = 2019-07-26 [615] => }} Stále více však byli Australané znepokojeni britskou slabostí. Marně žádali Brity o větší aktivitu v [[Tichomoří]]. [[Spojené království]] již nebylo globální války schopno. [616] => [617] => Austrálie tedy vydala historické prohlášení, že obrana demokracie v Tichomoří je nově na [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a Austrálii a jejich spolupráce musí probíhat bez ohledu na tradiční vazby k Británii. Tím byl ohlášen významný [[Geopolitika|geopolitický]] přesun. Rozhodujícím spojencem Austrálie (až do dnešních dnů) se staly Spojené státy, poslední reálné mezinárodněpolitické vazby na Londýn byly přeťaty. Emocionálně toto přetětí podpořil šok australské veřejnosti z britských porážek v [[Bitva o Malajsii|Malajsii]] a [[Bitva o Singapur|Singapuru]], přičemž zejména v Singapuru prožily potupný akt kapitulace i australské jednotky. Do zajetí zde padlo 15 000 australských vojáků. Mnozí ze zajatců pak prožili peklo - v roce 1943 jich zemřelo 2815 při stavbě japonské barmsko-thajské železnice, v roce 1944 Japonci vyslali 2000 australských zajatců na pochod smrti, který přežilo jen šest lidí - šlo o nejhorší válečný zločin spáchaný na Australanech v celé historii. V březnu 1942 byly všechny australské vojenské jednotky podřízeny americkému velení, konkrétně generálu [[Douglas MacArthur|Douglasovi MacArthurovi]]. Japonci poté provedli na území Austrálie více než sto náletů, útočili i ponorkami na přístavy. Nakonec zahájili invazi, na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] (kterou měla Austrálie ve správě od [[Versailleská smlouva|Versailleské konference]] v roce 1919). Mezi červencem a listopadem 1942 australská armáda japonský útok zastavila. [[Bitva o Milne Bay]] v srpnu 1942, kterou Australané svedli, byla první porážkou japonských pozemních sil během druhé světové války.{{Citace elektronického periodika [618] => | titul = Battle of Milne Bay [619] => | periodikum = www.awm.gov.au [620] => | url = https://www.awm.gov.au/collection/E84334 [621] => | jazyk = en [622] => | datum přístupu = 2019-07-26 [623] => }} Bitva o Novou Guineu nicméně trvala až do roku 1945. Na konci války stáli Australané znovu mezi vítězi, ovšem za cenu 40 000 obětí. [624] => [625] => [[Soubor:Nla.pic-an23217367-v.jpg|náhled|[[Robert Menzies]], otec poválečného blahobytu]] [626] => [627] => Nejsilnější politickou stranou se po válce stali, po krátkém vzepětí levice, [[Liberální strana Austrálie|liberálové]]. Ti získali až mocenskou hegemonii – vládli zemi v letech 1949–1972. Ústřední postavou poválečné politiky se stal [[Robert Menzies]]. Post premiéra zastával v letech 1949–1966, tedy více než osmnáct let. Je to australský rekord, jemuž se po něm nikdo ani nepřiblížil. Liberálové pod Menziesovým vedením se vyhoupli do sedla poté, co v roce 1949 vedli v předvolební kampani tažení proti záměru labouristů znárodnit banky. Komunistické nebezpečí vedlo Menziesovy liberály i k zapojení se do [[Korejská válka|korejské války]].{{Citace elektronického periodika [628] => | titul = Out in the Cold: Australia's involvement in the Korean War {{!}} The Australian War Memorial [629] => | periodikum = www.awm.gov.au [630] => | url = https://www.awm.gov.au/visit/exhibitions/korea [631] => | datum přístupu = 2019-07-27 [632] => }} 17 000 Australanů se zapojilo do bojů, počet australských obětí činil více než 1 500. Australané podpořili Američany i ve [[Válka ve Vietnamu|vietnamské válce]] od poloviny 60. let. Ztratili v této válce 500 mužů.{{Citace elektronického periodika [633] => | titul = Australian Involvement In The Vietnam War [634] => | periodikum = rslnsw.org.au [635] => | url = http://rslnsw.org.au/commemoration/heritage/the-vietnam-war [636] => | datum přístupu = 2019-07-27 [637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190717141128/http://www.rslnsw.org.au/commemoration/heritage/the-vietnam-war [638] => | datum archivace = 2019-07-17 [639] => }} [640] => [641] => Menziesova dlouhá vláda je spojena s mimořádným ekonomickým rozmachem, pevným spojenectvím se Spojenými státy (smlouva [[SEATO]] z roku 1955), [[Antikomunismus|antikomunismem]], navázáním pevných obchodních vztahů se starým nepřítelem Japonskem (jež se stalo pro Austrálii největším odbytištěm, zejména [[uhlí]]), neschopností plně otevřít trh a zrušit tradiční ochranářská opatření (to byl kompromis s odbory a zemědělci) a politikou podpory hromadné [[imigrace]] z [[Evropa|Evropy]], od roku [[1970]] po opuštění tzv. „politiky bílé Austrálie“, pak i z Asie a z dalších částí světa. To způsobilo radikální přeměnu australského demografického obrazu, její kultury i vnímání v očích světa. V letech 1945 až 1985 migrovalo do Austrálie 4,2 milionu lidí, z toho asi 40 procent pocházelo z Británie a Irska. Typickou byl pro Menziesovu éru jakýsi společenský kompromis – hodně prostoru pro obchod, ale za cenu značného přerozdělování bohatství. Šlo o jakousi australskou variantu evropského [[Sociální stát|sociálního státu]]. V šedesátých letech měla Austrálie nejrovnoměrnější rozdělení příjmů v západním světě. V roce 1972 Nová Guinea získala autonomii a v roce 1975 vznikl nový, samostatný stát [[Papua Nová Guinea]]. [[Nauru]] získalo nezávislost již v roce 1968. [642] => [643] => Poslední ústavní vazby mezi Austrálií a Spojeným královstvím byly zrušeny v roce [[1986]] přijetím tzv. [[Australia Act 1986|Zákona o Austrálii]] odstraňujícího všechny britské vlivy v jednotlivých australských státech a rušícího soudní odvolatelnost k orgánům Velké Británie. Přechod k republikánskému zřízení však australští voliči v roce [[1999]] odmítli, 55% většinou. Formální hlavou státu tak zůstává britský monarcha. [644] => [645] => V roce 1972 se do čela země po mnoha letech postavil labourista, [[Gough Whitlam]]. Začal klást důraz na budoucnost Austrálie jako součást regionu [[jižní Asie]] a [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Labouristé byli znovu u moci v letech 1983–1996. [[Bob Hawke]] věřil v tradiční spojenectví s USA a zapojil se do [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] roku 1991, druhý labouristický vůdce [[Paul Keating]] však obnovil důraz na kooperaci v rámci [[APEC]], tedy se státy jihovýchodní Asie, zvláště zlepšil vztahy s [[Indonésie|Indonésií]]. Liberál [[John Howard]], který nastoupil do premiérského úřadu v roce 1996 a vydržel v něm deset let, se vrátil spíše k proamerické politice a vyslal vojáky do [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|války v Afghánistánu]] a [[Válka v Iráku|Iráku]].{{Citace elektronického periodika [646] => | titul = John Howard defends Australia's involvement in Iraq war [647] => | periodikum = SBS News [648] => | url = https://www.sbs.com.au/news/john-howard-defends-australia-s-involvement-in-iraq-war [649] => | jazyk = en [650] => | datum přístupu = 2019-07-27 [651] => }} Jako první poválečný australský vůdce zpřísnil imigrační politiku, když zavedl zadržování žadatelů o azyl v detenčních táborech mimo australské území v Nauru a na Papui Nové Guineji.{{Citace elektronického periodika [652] => | titul = (PDF) Immigration policy under the Howard Government [653] => | periodikum = ResearchGate [654] => | url = https://www.researchgate.net/publication/290913590_Immigration_policy_under_the_Howard_Government [655] => | jazyk = en [656] => | datum přístupu = 2019-07-27 [657] => }} Přišel též s vracením plavidel s nelegálními uprchlíky zachycenými na moři. Labouristé poté vládli v letech 2007–2013. Austrálie dostala v tomto období mj. první ženu v premiérském úřadu, [[Julia Gillardová|Julii Gillardovou]].{{Citace elektronického periodika [658] => | titul = Julia Gillardová povede jako první žena australský kabinet [659] => | periodikum = iROZHLAS [660] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [661] => | vydavatel = Český rozhlas [662] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [663] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/julia-gillardova-povede-jako-prvni-zena-australsky-kabinet_201006241425_akottova [664] => | jazyk = cs [665] => | datum přístupu = 2019-07-27 [666] => }} Vláda labouristů přinesla zemi zintenzivnění vztahů s [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asií]] a zrušení Howardových protimigračních opatření, k nimž se však, po silném zintenzivnění [[imigrace]], labouristé pozvolna vraceli. Od roku 2013 vládli znovu liberálové. Ihned po převzetí moci opětovně zpřísnili migrační politiku v rámci operace ''Sovereign Borders''.{{Citace elektronického periodika [667] => | příjmení = Leslie [668] => | jméno = Reporters: Tim [669] => | příjmení2 = Liddy [670] => | jméno2 = Mark Corcoran; Designer: Ben Spraggon; Developer: Colin Gourlay; Editor: Matthew [671] => | titul = Operation Sovereign Borders - the first six months [672] => | periodikum = ABC News [673] => | url = https://www.abc.net.au/news/2014-03-26/operation-sovereign-borders-the-first-6-months/5734458 [674] => | datum vydání = 2014-03-26 [675] => | jazyk = en-AU [676] => | datum přístupu = 2019-07-27 [677] => }} [678] => [679] => == Státní symboly == [680] => === Vlajka === [681] => [682] => {{Podrobně|Australská vlajka}} [683] => [684] => Australská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 1:2, v [[Kanton (vexilologie)|kantonu]] je umístěn [[Vlajka Spojeného království|Union Jack]], pod kantonem je sedmicípá hvězda, jedním cípem směřující ke kantonu. Ve [[Vexilologické názvosloví|vlající části]] je zobrazeno pět hvězd [[souhvězdí Jižního kříže]], s jeho nejjasnější hvězdou [[Acrux]] (zcela dole) – čtyři sedmicípé, pouze hvězda [[ε Cru]] je pěticípá. [685] => [686] => === Znak === [687] => [688] => {{Podrobně|Státní znak Austrálie}} [689] => [690] => Australský státní znak je tvořen [[Štít (heraldika)|štítem]] se symboly šesti australských států.[[Štítonoš]]i jsou zástupci původní australské fauny: [[klokan]] a [[emu]]. Sedmicípá Hvězda svazu ({{Vjazyce2|en|''Commonwealth Star''}}) nad štítem opět představuje státy a teritoria. Znak je doplněn svazkem větviček [[akácie]] s listy a plody, svázaným stuhou. [691] => [692] => === Hymna === [693] => [694] => {{Podrobně|Australská hymna}} [695] => [696] => Australská hymna je píseň ''Advance Australia Fair''. Jejím autorem je skotský hudební skladatel Peter Dodds McCormick. Oficiální status hymny však získala až v roce 1984. Do té doby byla v Austrálii vlasteneckou písní. Za účelem výběru státní hymny bylo uspořádáno hlasování, v němž se rozhodovalo mezi touto písní, britskou hymnou [[Hymna Spojeného království|God Save the Queen]], neoficiální australskou hymnou [[Waltzing Matilda]] a [[Song of Australia]]. [697] => [698] => == Geografie == [699] => {{Podrobně|Geografie Austrálie}} [700] => [[Soubor:Uluru, helicopter view, cropped.jpg|náhled|vlevo|[[Uluru]] ve vyprahlém vnitrozemí Austrálie]] [701] => [[Soubor:Australia-climate-map MJC01.png|náhled|Klimatické zóny Austrálie podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]].]] [702] => 7,617,930 km² pevninské Austrálie se nachází na [[Australská deska|Indoaustralské desce]]. Obklopena je [[Indický oceán|Indickým]], [[Jižní oceán|Jižním]] a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Od Asie je oddělena [[Arafurské moře|Arafurským]] a [[Timorské moře|Timorským mořem]]. Její pobřeží je dlouhé 25 760 kilometrů. [703] => [704] => [[Velký bariérový útes]] je největším [[korálový útes|korálovým útesem]] světa. Leží poměrně blízko severovýchodnímu pobřeží, dlouhý je více než 2 000 kilometrů. Největším světovým [[monolit]]em je [[Mount Augustus]] v Západní Austrálii. Dalším kandidátem na tento titul je [[Uluru]] známý též jako Ayerova skála, ležící v centrální části. 2 228 metrů vysoký [[Mount Kosciuszko]] ve [[Velké předělové pohoří|Velkém předělovém pohoří]] je nejvyšší horou Austrálie jako [[kontinent]]u, ne však státu: [[Mawson Peak]] na [[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardově ostrově]] jej převyšuje o 517 metrů. [705] => [706] => Největší plochu zabírají v Austrálii [[poušť|pouště]] a [[Semiaridní podnebí|polopouště]]. Austrálie je nejsušším a nejplošším obydleným kontinentem a má nejmenší množství úrodné půdy. [[Mírný podnebný pás|Mírné]] klima má pouze jihovýchodní a jihozápadní část kontinentu, především podél pobřeží. V severní části země je klima [[Tropický podnebný pás|tropické]], vegetace se zde skládá z [[deštný les|deštných]] i obyčejných lesů a [[Mangrovy|mangrovových]] bažin. Jako celek je klima velmi ovlivněno [[oceán]]em včetně jevu [[El Niño]] způsobujícího pravidelná sucha a sezónními systémy [[Cyklóna|tlakových níží]], z nichž vznikají [[Cyklóna|cyklóny]]. [707] => [708] => Austrálie trpí s výjimkou východního pobřeží a Tasmánie nedostatkem srážek. Z tohoto hlediska je na tom Austrálie nejhůře ze všech kontinentů. Její převážná část leží v oblasti suchého až polosuchého tropického a subtropického klimatu, proto rozsáhlé části vnitrozemí a dokonce i části západního pobřeží mají jen slabě vyvinutou říční síť nebo vůbec žádnou. 65% pevniny je bez povrchového odtoku k moři. Pouze v horách v okolí [[Cairns]]u v Queenslandu, na jihovýchodě kontinentu a na Tasmánii je poměrně hustá říční síť stálých toků, odpovídající poměrům ve středoevropských pohořích. [709] => [710] => === Prostředí === [711] => [[Soubor:Koala climbing tree.jpg|náhled|[[Koala medvídkovitý|Koala]] na ''[[Blahovičník|eukalyptu]]''.]] [712] => Ačkoliv má převážná většina australského povrchu [[poušť|pouštní]] nebo [[Semiaridní podnebí|polopouštní]] charakter, je na něm rozvinuto mnoho různých prostředí od alpinských [[vřesoviště|vřesovišť]] po tropické [[deštné lesy]]. Dlouhé geografické odloučení způsobilo, že mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % [[savci|savců]], více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních ryb je [[endemie|endemických]]. Mnoho australských ekoregionů a jejich druhů je zasaženo lidskou aktivitou a člověkem vysazenými zvířaty či rostlinami. [713] => [714] => Řada australských [[dřevina|dřevin]] je [[stálezelená rostlina|vždy zelených]], mnoho z nich je přizpůsobeno vzdorování ohni nebo suchu. Mezi tyto rostliny patří například [[Blahovičník|eukalypty]] nebo [[akácie]]. Austrálie je bohatá na endemické druhy [[Luštěnina|luštěnin]], jimž se díky jejich [[symbióza|symbióze]] s bakteriemi [[Rhizobium|rhizobia]] a [[Mykorhiza|mykorhizujícími]] [[houby|houbami]] daří v na živiny chudých [[zemina|zeminách]]. V Austrálii se vyskytuje odhadem 250 000 druhů [[Houby|hub]], popsáno z nich bylo pouhých pět procent.{{Citace monografie [715] => | příjmení = Short [716] => | jméno = Philip S. [717] => | příjmení2 = Society [718] => | jméno2 = Australian Systematic Botany [719] => | titul = History of Systematic Botany in Australasia: Proceedings of a Symposium Held at the University of Melbourne, 25-27 May 1988 [720] => | url = https://books.google.cz/books/about/History_of_Systematic_Botany_in_Australa.html?id=s4s_AAAAYAAJ&redir_esc=y [721] => | vydavatel = Australian Systematic Botany Society [722] => | počet stran = 344 [723] => | isbn = 978-0-7316-8463-2 [724] => | poznámka = Google-Books-ID: s4s_AAAAYAAJ [725] => | jazyk = en [726] => }} [727] => [728] => Nejznámější australská fauna zahrnuje [[ptakořitní|ptakořitné]] ([[Ptakopysk podivný|ptakopyska]] a [[Ježura australská|ježury]]), velké množství [[vačnatci|vačnatců]] včetně [[Klokanovití|klokanů]], [[Koala medvídkovitý|koaly]] a [[Vombat obecný|vombata]] nebo ptáků (například [[emu hnědý|emu]], [[Ledňák obrovský|ledňáci]]). [[Dingo]] byl do Austrálie zavlečen [[Austronésané|Austronésany]] obchodujícími s původními obyvateli okolo roku 4000 př. n. l. Mnoho rostlin i živočichů vyhynulo brzy po zahájení lidského osídlování ([[australská megafauna]]), mnoho dalších vyhynulo po příchodu [[Evropané|Evropanů]] (například [[Vakovlk tasmánský|vakovlk]]). Navzdory tomu se v některých segmentech živočišné říše zachovala mimořádná rozmanitost: v Austrálii se například vyskytuje nejméně 755 druhů [[Plazi|plazů]], což je více než v kterékoli jiné zemi na světě.{{Citace monografie [729] => | příjmení = Lambertini [730] => | jméno = Marco [731] => | titul = A Naturalist's Guide to the Tropics [732] => | url = https://books.google.cz/books?id=5MSqbJIVDWkC&printsec=frontcover&dq=isbn:9780226468280&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjD6a_kqf_tAhUGDOwKHdbzAK4Q6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [733] => | vydavatel = University of Chicago Press [734] => | počet stran = 338 [735] => | isbn = 978-0-226-46828-0 [736] => | poznámka = Google-Books-ID: 5MSqbJIVDWkC [737] => | jazyk = en [738] => }} Mnozí z australských hadů patří k nejjedovatějším na světě. Kromě [[Antarktida|Antarktidy]] je Austrálie jediným kontinentem, kde se nevyvinuly [[Kočkovití|kočkovité šelmy]]. [[Kočka divoká|Divoké kočky]] sem byly zavlečeny až v 17. století, z nizozemských vraků lodí. Nyní jsou považovány za hlavní příčinu úbytku či vyhynutí mnoha zranitelných a ohrožených původních druhů.{{Citace elektronického periodika [739] => | titul = Fact check: Are feral cats killing over 20 billion native animals a year? [740] => | periodikum = ABC News [741] => | url = https://www.abc.net.au/news/2014-11-13/greg-hunt-feral-cat-native-animals-fact-check/5858282 [742] => | datum vydání = 2014-11-13 [743] => | jazyk = en-AU [744] => | datum přístupu = 2021-01-03 [745] => }} Na seznamu ohrožených druhů je asi 500 druhů těchto zvířat. [746] => [747] => Federální zákon o ochraně životního prostředí a ochraně biodiverzity (''EPBC Act'') z roku 1999 je hlavním právním rámcem pro ochranu ohrožených druhů.{{Citace elektronického periodika [748] => | příjmení = [749] => | jméno = [750] => | titul = About the EPBC Act [751] => | periodikum = Department of Agriculture, Water and the Environment [752] => | vydavatel = [753] => | url = http://www.environment.gov.au/ [754] => | datum vydání = [755] => | jazyk = en [756] => | url archivu = [757] => | datum přístupu = 2021-01-03 [758] => }} V rámci Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Austrálie byla vytvořena řada chráněných oblastí za účelem ochrany a zachování jedinečných ekosystémů. Podle [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]] je registrováno 64 [[mokřad]]ů, 16 míst je registrováno jako [[Světové dědictví]]. Podle [[Environmental Performance Index]], který sestavuje [[Yaleova univerzita]], má Austrálie třináctou nejlepší ochranu přírody na světě (k roku 2020).{{Citace elektronického periodika [759] => | příjmení = [760] => | jméno = [761] => | titul = 2020 EPI Results {{!}} Environmental Performance Index [762] => | periodikum = epi.yale.edu [763] => | vydavatel = [764] => | url = https://epi.yale.edu/epi-results/2020/component/epi [765] => | datum vydání = [766] => | url archivu = [767] => | datum přístupu = 2021-01-03 [768] => }} [769] => [770] => == Politický systém == [771] => {{Podrobně|Politický systém Austrálie}} [772] => [[Soubor:NewParliamentHouseInCanberra.jpg|náhled|[[New Parlament House (Canberra)|Budova parlamentu]] v [[Canberra|Canbeře]] otevřená v roce [[1988]] nahradila provizorní budovu z roku [[1927]].]] [773] => Australský svaz je [[federace|federální]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s parlamentním systémem vlády. Králem Austrálie je [[Karel III. Britský|Karel III.]], jehož role je podobná jako v [[Kanada|Kanadě]] a v dalších v zemích [[Commonwealth]]u. Zastupován je [[Generální guvernér Austrálie|generálním guvernérem]] na federální úrovni i guvernéry na úrovni jednotlivých států federace. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nejvýznamnějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění [[Gough Whitlam|Whitlamovy]] vlády během ústavní krize roku [[1975]]. [774] => [775] => [[Státní moc]] je rozdělena na: [776] => * [[Zákonodárná moc|moc zákonodárnou]] – reprezentuje ji [[Australský parlament]], jehož součástí je Senát, Sněmovna reprezentantů a [[Seznam britských králů|král]](zastoupený [[Generální guvernér Austrálie|generálním guvernérem]]), jejíž moc je omezena na souhlas či nesouhlas se schvalovanými zákony [777] => * [[Výkonná moc|moc výkonnou]] – reprezentuje ji [[Federální výkonná rada]] (''Federal Executive Council''), v jejímž čele stojí generální guvernér a jejímiž členy jsou v podstatě především jen [[Předseda vlády|premiér]] a ministři [778] => * [[Soudní moc|moc soudní]] – reprezentuje ji [[Nejvyšší soud Austrálie]] a ostatní níže postavené soudy; na orgánech [[Spojené království|Velké Británie]] jsou formálně nezávislé od roku [[1986]] [779] => [780] => Dvoukomorový svazový [[Australský parlament|parlament]] je složen ze Senátu (horní komory) se 76 senátory, Sněmovny reprezentantů (dolní komory) se 150 členy a jeho součástí je i král. Počet křesel v dolní komoře je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států, v Senátu má každý stát dvanáct zástupců, teritoria po dvou. Volby do obou komor se konají každé tři roky. Mění se vždy jen polovina Senátu, protože funkční období senátora je šest let. Strana s nejvyšší podporou ve Sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („prvním ministrem“). Volby jsou povinné pro všechny občany starší 18 let. [781] => [782] => V zemi působí tři hlavní politické strany: [[Australská strana práce]], [[Liberální strana Austrálie]] a [[Australská národní strana]]. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislým a menším stranám, jakými jsou například [[Strana zelených (Austrálie)|Strana zelených]] nebo [[Australští demokraté]]. Od voleb roce [[1996]] vládla koalice národní a liberální strany v čele s [[John Howard|Johnem Howardem]]. Po volbách v roce [[2004]] koalice ovládla i Senát, čímž se stala prvním uskupením, jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládala státy a teritoria. [783] => [[Soubor:Australian soldiers ASLAV.jpg|náhled|Zapojení australských vojáků do [[Válka v Iráku|války v Iráku]]]] [784] => V roce 2007 zvítězila ve federálních volbách [[Australská strana práce]] a ministerským předsedou se stal lídr strany [[Kevin Rudd]]. Ten byl však na vnitrostranické konferenci v červnu 2010 ve vedení strany vystřídán [[Julia Gillard|Julií Gillardovou]], která jej současně nahradila i ve vedení vlády a stala se tak první premiérkou v historii země. Kevin Rudd se 24. června nakrátko opět stal premiérem, ale 18. září 2013 jej ve funkci vystřídal [[Tony Abbott]], když [[Liberální strana Austrálie]] zvítězila v zářijových parlamentních volbách.{{Citace elektronické monografie [785] => | příjmení = [786] => | jméno = [787] => | odkaz na autora = Lidovky.cz [788] => | titul = Volby v Austrálii s převahou vyhrála pravice, labouristé doplatili na rozkol [789] => | url = http://www.lidovky.cz/australsti-konzervativci-s-prevahou-vyhrali-parlamentni-volby-p8s-/zpravy-svet.aspx?c=A130907_115007_ln_zahranici_hm [790] => | datum vydání = 2013-09-07 [791] => | datum aktualizace = [792] => | datum přístupu = 2014-01-17 [793] => | vydavatel = Lidovky.cz [794] => | místo = [795] => | jazyk = [796] => }} 15. září 2015 jej nahradil vnitrostranický rival [[Malcolm Turnbull]]. Poté, co ztratil důvěru vlastní strany, nahradil ho v jejím čele i v čele vlády roku 2018 [[Scott Morrison]].{{Citace elektronického periodika [797] => | titul = Sedmý premiér za 11 let. Austrálie bude mít opět nového předsedu vlády {{!}} Svět [798] => | periodikum = Lidovky.cz [799] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/scott-morrison-povede-australske-liberaly-a-stane-se-premierem.A180824_101516_ln_zahranici_ssu [800] => | datum vydání = 2018-08-24 [801] => | jazyk = cs [802] => | datum přístupu = 2021-01-04 [803] => }} [804] => [805] => == Administrativní uspořádání == [806] => {{Podrobně|Australské státy a teritoria}} [807] => {| class="wikitable" style="float: right; margin-right: 1.5em; margin-bottom: 1em" [808] => |- [809] => ! území [810] => ! hlavní město [811] => |- bgcolor="#efefef" [812] => |colspan=2|''6 spolkových států'' [813] => |- [814] => |[[Jižní Austrálie]]||[[Adelaide]] [815] => |- [816] => |[[Nový Jižní Wales]]||[[Sydney]] [817] => |- [818] => |[[Queensland]]||[[Brisbane]] [819] => |- [820] => |[[Tasmánie]]||[[Hobart]] [821] => |- [822] => |[[Victoria (Austrálie)|Victoria]]||[[Melbourne]] [823] => |- [824] => |[[Západní Austrálie]]||[[Perth]] [825] => |- bgcolor="#efefef" [826] => |colspan="2"|''3 federální teritoria'' [827] => |- [828] => |[[Severní teritorium]]||[[Darwin (Austrálie)|Darwin]] [829] => |- [830] => |[[Teritorium hlavního města Austrálie|Teritorium hlavního města]]||[[Canberra]] [831] => |- [832] => |[[Teritorium Jervisova zátoka]] [833] => |- bgcolor="#efefef" [834] => |colspan=2|''6 zámořských území'' [835] => |- [836] => |[[Ashmorův a Cartierův ostrov]]|| (''neobydlené'') [837] => |- [838] => |[[Kokosové ostrovy]]||[[West Island]] [839] => |- [840] => |[[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardův a MacDonaldovy ostrovy]]|| (''jen výzkumná stanice'') [841] => |- [842] => |[[Ostrovy Korálového moře]]|| (''trvale neobydlené'') [843] => |- [844] => |[[Norfolk (ostrov)|Norfolk]]||[[Kingston (Norfolk)|Kingston]] [845] => |- [846] => |[[Vánoční ostrov]]||[[Flying Fish Cove]] [847] => |- bgcolor="#efefef" [848] => |colspan=2|''1 dependence [[Tasmánie]]'' [849] => |- [850] => |[[Macquarie|Macquarieovy ostrovy]]|| (''meteorologická stanice'') [851] => |} [852] => Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou [[Nový Jižní Wales]], [[Queensland]], [[Jižní Austrálie]], [[Tasmánie]], [[Victoria (Austrálie)|Victoria]] a [[Západní Austrálie]]. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak [[Severní teritorium]] a [[Teritorium hlavního města Austrálie|Teritorium hlavního města]]. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbylé oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy. [853] => [854] => Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako ''Zákonodárná shromáždění'', horní komory pak jako ''Zákonodárné rady''. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria ''administrátorem'' a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města. [855] => [856] => Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje [[Teritorium Jervisova zátoka|Teritorium Jervisovy zátoky]] v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. ''vnější obydlená teritoria'': [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]], [[Vánoční ostrov]], [[Kokosové ostrovy]] a několik neobydlených: [[Ashmorův a Cartierův ostrov]], [[Ostrovy Korálového moře]], [[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardův a MacDonaldovy ostrovy]] a [[Australské antarktické území|Australské antarktické teritorium]]. [857] => [858] => === Galerie === [859] => [860] => Soubor:Australie politicka mapa.png|Politické uspořádání Austrálie [861] => Soubor:Australian states history.gif|[[Politická mapa]] Austrálie prezentující vývoj administrativního členění [862] => [863] => [864] => == Ekonomika == [865] => {{viz též|Ekonomika Austrálie}} [866] => [[Soubor:2006Australian exports.svg|náhled|300px|Australský vývoz v roce 2006{{Citace elektronické monografie|url=http://www.abs.gov.au/AUSSTATS/abs@.nsf/DetailsPage/5368.0Apr%202007?OpenDocument |titul=5368.0 – International Trade in Goods and Services, Australia, April 2007 |vydavatel=[[Australian Bureau of Statistics]] |datum vydání=31 May 2007 |datum přístupu=14 June 2010}}]] [867] => [[Soubor:Boddington Gold Mine 12.jpg|náhled|Boddington, největší zlatý důl v Austrálii]] [868] => [[Soubor:CSIRO ScienceImage 3315 Sheep and trough in feedlot.jpg|náhled|Tradiční chov ovcí]] [869] => Austrálie patří ke světovým ekonomickým velmocem. Její ekonomika byla k roku 2020 třináctou největší na světě (dle nominálního [[Hrubý domácí produkt|HDP]]){{Citace elektronického periodika [870] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [871] => | periodikum = IMF [872] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2020/October/weo-report [873] => | jazyk = en [874] => | datum přístupu = 2020-10-28 [875] => }} a sedmnáctou největší v HDP v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] na hlavu. Australský HDP tvoří 1,2 % světové ekonomiky. Australská ekonomika má již [[Postindustriální společnost|postindustriální]] charakter, takže převažuje [[terciární sektor]], tedy sektor služeb, který vytváří 65 % HDP. Tradiční těžební průmysl má také stále ještě velkou váhu, tvoří 13,5 % HDP. Zemědělství již jen 2 % HDP.{{Citace elektronické monografie [876] => | příjmení = [877] => | jméno = [878] => | titul = Austrálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [879] => | url = https://www.businessinfo.cz/navody/australie-zakladni-charakteristika-teritoria-ekonomicky-prehled/ [880] => | vydavatel = BusinessInfo.cz - Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [881] => | místo = [882] => | datum vydání = [883] => | datum přístupu = 2020-10-28 [884] => | jazyk = cs-CZ [885] => }} [886] => [887] => Austrálie má bohaté zásoby a významnou těžbu nerostných [[Surovina|surovin]]. Těží se kvalitní [[černé uhlí]] v [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] a [[Queensland]]u, [[hnědé uhlí]] ve [[Victoria (Austrálie)|Victorii]], [[železná ruda]] v [[Západní Austrálie|Západní Austrálii]], dále [[bauxit]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[olovo]], [[zinek]], [[cín]], [[měď]], [[mangan]], [[zlato]] (3. místo na světě, 10,1 % světové produkce{{Citace periodika [888] => | příjmení = Deyl [889] => | jméno = Daniel [890] => | autor = [891] => | odkaz na autora = [892] => | spoluautoři = [893] => | titul = Dědicové krále Midase [894] => | periodikum = Týden [895] => | odkaz na periodikum = [896] => | rok = 2009 [897] => | měsíc = leden [898] => | ročník = [899] => | číslo = 2/2009 [900] => | strany = 34–39 [901] => | url = [902] => | issn = [903] => }}), [[stříbro]], [[diamant]]y, [[nikl]], [[platina]], [[palladium]], [[zirkon]], [[rutil]], [[ilmenit]], [[Chlorid sodný|sůl]], [[uran (prvek)|uran]] a [[opál]]y. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří [[Metalurgie|hutnictví]] ([[Železo|surové železo]], [[ocel]], barevné kovy a [[hliník]]), [[petrochemie]] (rafinérie ropy), [[chemie]] (plastické hmoty, [[kyseliny]], superfosfáty), strojírenství, textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v [[aglomerace|aglomeracích]] [[Sydney]] a [[Melbourne]] a také ve velkých městech [[Brisbane]], [[Perth]], [[Adelaide]], [[Newcastle (Austrálie)|Newcastle]] a [[Geelong]]. Významná je výroba [[elektrická energie|elektrické energie]]. [[Pole|Orná půda]] zaujímá jen 6,5 %, [[Louka|louky]] a [[Pastvina|pastviny]] 54 % a [[les]]y 19 % plochy země. Sklízí se [[pšenice]], [[ječmen]], [[oves]], [[rýže]], [[cukrová třtina]], [[bavlna]], [[Luštěnina|luštěniny]], [[Lilek brambor|brambory]], [[Čirok|sorgo]], [[zelenina]], [[ovoce]], [[slunečnice]], [[Brukev řepka|řepka]], [[Sója luštinatá|sója]], [[Réva vinná|vinné hrozny]], [[Chmel otáčivý|chmel]] a [[tabák]]. Austrálie je čtvrtým největším vývozcem vína na světě.{{Citace elektronického periodika [904] => | příjmení = [905] => | jméno = [906] => | titul = Welcome to wineaustralia.com [907] => | periodikum = web.archive.org [908] => | vydavatel = [909] => | url = http://www.wineaustralia.com/australia/ [910] => | datum vydání = 2010-10-23 [911] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101023194405/http://www.wineaustralia.com/australia/ [912] => | datum přístupu = 2020-10-28 [913] => | datum archivace = 2010-10-23 [914] => }} Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov [[ovce|ovcí]], kterých je 100 000 000, což je 5x více než lidí v Austrálii (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále [[Tur domácí|skotu]], [[prase|prasat]], [[kůň|koní]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]] a [[rybolov]]. Těží se [[dřevo]]. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční [[doprava]] a také doprava železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů [[návštěvník]]ů. [915] => [916] => Austrálie je 24. největším vývozcem na světě a 22. největším dovozcem (k 2019). Jejími největšími obchodními partnery jsou [[Čína]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a [[Japonsko]].{{Citace elektronické monografie [917] => | příjmení = [918] => | jméno = [919] => | titul = Austrálie: Zahraniční obchod a investice [920] => | url = https://www.businessinfo.cz/navody/australie-zahranicni-obchod-a-investice/ [921] => | vydavatel = BusinessInfo.cz - Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [922] => | místo = [923] => | datum vydání = [924] => | datum přístupu = 2020-10-28 [925] => | jazyk = cs-CZ [926] => }} Vyváží se především suroviny, tedy železná ruda a uhlí, krom toho je Austrálie největším vývozcem zkapalnělého zemního plynu na světě, když v tomto ohledu překonala v roce 2019 [[Katar]]. Naopak nejvíce musí Australané dovážet ropu a automobily. Austrálie se snaží vytvořit mohutnou zónu volného obchodu v jihovýchodní Asii. Dohodu o volném obchodu již podepsala se sdružením [[Sdružení národů jihovýchodní Asie|ASEAN]], krom toho jednotlivě se [[Singapur]]em, [[Thajsko|Thajskem]], [[Malajsie|Malajsií]], [[Jižní Korea|Jižní Koreou]], [[Japonsko|Japonskem]], [[Nový Zéland|Novým Zélandem]], Čínou, [[Hongkong]]em a [[Indonésie|Indonésií]]. Austrálie tvoří zónu volného obchodu také s USA. Pozoruhodné je, že se jí podařilo takovou dohodu podepsat také se dvěma jihoamerickými zeměmi, s [[Chile]] a [[Peru]]. Již od roku 2007 pak probíhají jednání o vytvoření zóny volného obchodu s [[Bahrajn]]em, [[Kuvajt]]em, [[Omán]]em, Katarem, [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] a [[Spojené arabské emiráty|Spojenými arabskými emiráty]], intenzivní jednání probíhají též s [[Indie|Indií]] a [[Evropská unie|Evropskou unií]]. Největším přímým investorem v zemi jsou USA. [927] => [928] => Měnou je [[australský dolar]]. Tuto měnu užívají i tři další nezávislé státy: [[Kiribati]], [[Nauru]] a [[Tuvalu]]. Australian Securities Exchange je devátá největší burza na světě.{{Citace elektronického periodika [929] => | příjmení = [930] => | jméno = [931] => | titul = On the International Realignment of Exchanges and Related Trends in Self-Regulation [932] => | periodikum = web.archive.org [933] => | vydavatel = [934] => | url = http://asx.com.au/about/pdf/asx_speech_eric_mayne_061106.pdf [935] => | datum vydání = 2010-12-13 [936] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101213134633/http://asx.com.au/about/pdf/asx_speech_eric_mayne_061106.pdf [937] => | datum přístupu = 2020-10-28 [938] => | datum archivace = 2010-12-13 [939] => }} [940] => [941] => Austrálie je též známa svobodným prostředím pro podnikání, podle [[Index ekonomické svobody|Indexu ekonomické svobody]], který každoročně sestavuje [[The Heritage Foundation]] a ''[[The Wall Street Journal]]'', je Austrálie čtvrtou nejsvobodnější zemí pro obchod na světě (k roku 2020), navíc je nejvýše umístěnou opravdu velkou zemí (na čele žebříčku jsou [[Městský stát|městské státy]] [[Singapur]] a [[Hongkong]], který navíc není zemí v pravém slova smyslu; třetí je sousední [[Nový Zéland]]).{{Citace elektronického periodika [942] => | titul = Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom [943] => | periodikum = www.heritage.org [944] => | url = http://www.heritage.org/index/ranking [945] => | jazyk = en [946] => | datum přístupu = 2020-10-28 [947] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170916153902/http://www.heritage.org/index/ranking [948] => | datum archivace = 2017-09-16 [949] => }} Souběžně s tím má přitom velmi vysokou kvalitu života, podle [[Index lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]] šestou nejvyšší na světě (k 2018).{{Citace elektronického periodika [950] => | příjmení = [951] => | jméno = [952] => | titul = Human Development Report 2019 [953] => | periodikum = [954] => | vydavatel = OSN [955] => | url = http://www.hdr.undp.org/sites/default/files/hdr2019.pdf [956] => | datum vydání = [957] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191209061559/http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr2019.pdf [958] => | datum přístupu = 2020-10-28 [959] => | datum archivace = 2019-12-09 [960] => }} Australská města se rovněž tradičně umisťují vysoko v žebříčku měst nejlepších k životu, který sestavuje týdeník ''[[The Economist]]''. V roce 2019 se Melbourne v tomto žebříčku umístilo na druhém místě, Sydney na třetím a [[Adelaide]] na desátém.{{Citace elektronického periodika [961] => | příjmení = Locke [962] => | jméno = Taylor [963] => | titul = These are the world's most liveable cities in 2019 [964] => | periodikum = CNBC [965] => | url = https://www.cnbc.com/2019/09/04/global-liveability-index-2019-most-liveable-cities-in-the-world.html [966] => | datum vydání = 2019-09-04 [967] => | jazyk = en [968] => | datum přístupu = 2020-10-28 [969] => }} [970] => [971] => == Obyvatelstvo == [972] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Austrálie}} [973] => [[Soubor:Gold_Coast_skyline.jpg|náhled|Téměř tři čtvrtiny Australanů žijí ve městech a pobřežních oblastech. Pláž je nedílnou součástí australské identity.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.cultureandrecreation.gov.au/articles/beach/ |url archivu = https://web.archive.org/web/20100226144234/http://www.cultureandrecreation.gov.au/articles/beach/ |datum archivace = 26. února 2010 |titul=The Beach |periodikum=Australian Government: Culture Portal |vydavatel=Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts, Commonwealth of Australia |datum vydání=17. března 2008 }}]] [974] => [975] => [[Soubor:Midtvinter 2005 (11).JPG|náhled|[[Melbourne]] je druhé největší město Austrálie se 4 miliony obyvatel]] [976] => [977] => Austrálie je velmi řídce osídlenou zemí. Podle sčítání lidu z roku 2021 obývá zemi o dvojnásobné rozloze [[Indie]] pouze 25,891 milionu obyvatel.{{Cite web |url= https://www.abs.gov.au/statistics/people/population/national-state-and-territory-population/mar-2022 |title= National, state and territory population|publisher=Australian Bureau of Statistics|date=26. září 2022 }} [978] => [979] => Obyvatelstva by mohlo přibýt až na hranici 42 milionů v roce 2050, pokud by pokračoval současný migrační trend. To by bylo asi o 6 milionů lidí víc, než plánuje australská vláda.{{Citace elektronického periodika |titul=Australia's population to grow to 42 million by 2050, modelling shows |url=http://www.news.com.au/national/australias-population-to-grow-to-42m-by-2050-modelling-shows/story-e6frfkvr-1225854742172 |datum přístupu=2014-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161024062823/http://www.news.com.au/national/australias-population-to-grow-to-42m-by-2050-modelling-shows/story-e6frfkvr-1225854742172 |datum archivace=2016-10-24 |nedostupné=ano }} Většina obyvatel je soustředěna při pobřeží. Hustota zalidnění je 2,8 obyvatel/km². [980] => [981] => 76,1 % obyvatel o sobě uvádí, že jsou potomci britských a irských přistěhovalců, 15,6 % jsou potomci přistěhovalců z ostatních evropských zemí, 5,3 % má původ asijský a 3 procenta jsou původní [[Austrálci]]. Původních obyvatel zde žije asi 517 000, obývají především [[Severní teritorium]] a ostrovy v [[Torresův průliv|Torresově průlivu]]. 28,5 % obyvatel Austrálie (asi 7 milionů) se narodilo mimo její území. [982] => [983] => Austrálie má dlouhou historii přistěhovalectví. V 19. století a na počátku 20. století převládali imigranti z [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]], kteří dnes tvoří základ australského národa. Ve 20. století se přistěhovalo mnoho Řeků, Italů, Němců a také Češi a Slováci. V 70. letech 20. století vláda zrušila politiku „bílé Austrálie“, která preferovala imigranty z Evropy, a od té doby roste počet přistěhovalců z [[Asie]]. V současnosti australská vláda přijímá ročně okolo 190 000 imigrantů a většina z nich pochází z Asie.{{Citace elektronického periodika [984] => | titul = Archivovaná kopie [985] => | url = http://www.immi.gov.au/News/Pages/migration-programme-2014-15.aspx [986] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150411102453/http://www.immi.gov.au/News/Pages/migration-programme-2014-15.aspx [987] => | datum přístupu = 2015-04-08 [988] => | datum archivace = 2015-04-11 [989] => | nedostupné = ano [990] => }} [991] => [992] => 89 % obyvatel žije ve velkých městech. Austrálie tak patří k nejurbanizovanějším zemím světa. Pět měst má více než milion obyvatel: [[Sydney]], [[Melbourne]], [[Brisbane]], [[Perth]] a [[Adelaide]]. Dohromady v těchto pěti městech, nebo jejich bezprostředním okolí, žije 16,3 milionu lidí, tedy přes 70 procent obyvatel země.{{Citace elektronického periodika [993] => | titul = Regional population, 2018-19 financial year {{!}} Australian Bureau of Statistics [994] => | periodikum = www.abs.gov.au [995] => | url = https://www.abs.gov.au/statistics/people/population/regional-population/latest-release [996] => | datum vydání = 2020-03-25 [997] => | jazyk = en [998] => | datum přístupu = 2021-01-03 [999] => }} [1000] => [1001] => === Jazyk === [1002] => {{Podrobně|Jazyky Austrálie}} [1003] => I když Austrálie oficiálně nemá žádný úřední jazyk, tak je zde pevně zakotvena [[angličtina]], de facto jako národní jazyk. Její nejpoužívanější formou je [[australská angličtina]], což je dialekt, který se od angličtiny mluvené například v [[Anglie|Anglii]] nebo ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] poněkud liší jak výslovností, tak slovní zásobou. Podle sčítání lidu z roku 2016 se v Austrálii mluví kromě angličtiny více než 300 jazyky. Bylo však zjištěno, že 72,7 % australských domácností používá pouze angličtinu. Druhým nejrozšířenějším jazykem je [[standardní čínština]] (2,5 %), následovaná [[Arabština|arabštinou]] (1,4 %) a [[Kantonština|kantonštinou]] (1,2 %).{{Citace elektronického periodika [1004] => | příjmení = [1005] => | jméno = [1006] => | titul = CULTURAL DIVERSITY IN AUSTRALIA, 2016 [1007] => | periodikum = 2071.0 - Census of Population and Housing: Reflecting Australia - Stories from the Census, 2016 [1008] => | vydavatel = [1009] => | url = https://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Lookup/by+Subject/2071.0~2016~Main+Features~Cultural+Diversity+Article~60 [1010] => | datum vydání = 2017-06-28 [1011] => | jazyk = en [1012] => | url archivu = [1013] => | datum přístupu = 2020-02-28 [1014] => }} [1015] => [1016] => Když do Austrálie poprvé připlul [[James Cook]], byl počet jazyků původních obyvatel více než 250. Do dnešní doby se jich uchovalo něco přes 100, z toho méně než 20 je stále aktivně používáno. Austrálské domorodé jazyky mají okolo 50 000 mluvčích, což je méně než pětina austrálské domorodé populace. Mezi nejpoužívanější austrálské domorodé jazyky patří [[jazyk Západní pouště]] a [[warlpiri]]. Naprostá většina austrálských domorodých jazyků patří do velké jazykové rodiny [[Pama-nyunganské jazyky|pama-nyunganských jazyků]], na severu Austrálie ale existují další menší jazykové rodiny (například [[garawanské jazyky]] nebo [[nyulnyulanské jazyky]]).{{Citace elektronického periodika [1017] => | titul = Pama-Nyungan languages {{!}} linguistics [1018] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1019] => | url = https://www.britannica.com/topic/Pama-Nyungan-languages [1020] => | jazyk = en [1021] => | datum přístupu = 2020-09-06 [1022] => }} Domorodci z [[Torresovy ostrovy|Torresových ostrovů]] používají dva domorodé jazyky: [[kalaw lagaw ya]] (patřící do [[Pama-nyunganské jazyky|pama-nyunganských jazyků]]) a meriam (patřící do rodiny [[Východní trans-Fly jazyky|východních trans-Fly jazyků]], jedné z rodin [[Papuánské jazyky|papuánských jazyků]]). Původní jazyky Tasmánců vymřely, potomci Tasmánců vyvíjejí nový, umělý jazyk vycházející z původních tasmánských jazyků, který se nazývá [[palawa kani]]. V Austrálii se používají dva [[kreolské jazyky na bázi angličtiny]]: [[australská kreolština]], kterou mluví [[Austrálci|Aboridžinci]], a [[kreolština Torresovy úžiny]]. V [[Západní Austrálie|Západní Austrálii]] se používá také smíšený jazyk [[Broome Pearling Lugger Pidgin]]. V Austrálii také vznikly zcela nové dialekty některých evropských jazyků, jedná se o dialekt němčiny z údolí [[Barossa]] nebo [[Il-Maltraljan]] (maltralian), varianta [[Maltština|maltštiny]] rozšířená mezi [[Malťané|Malťany]] v Austrálii.{{Citace elektronického periodika [1023] => | titul = Maltralian: The Maltese ethnolect of Australia [1024] => | periodikum = Times of Malta [1025] => | url = https://timesofmalta.com/articles/view/maltralian-the-maltese-ethnolect-of-australia.746739 [1026] => | jazyk = en-gb [1027] => | datum přístupu = 2020-09-06 [1028] => }}{{Citace elektronického periodika [1029] => | titul = Keeping SA's Barossa Deutsch alive over kaffee und kuchen [1030] => | periodikum = www.abc.net.au [1031] => | url = https://www.abc.net.au/news/2017-03-26/keeping-south-australias-barossa-deutsch-alive/8375988 [1032] => | datum vydání = 2017-03-25 [1033] => | jazyk = en-AU [1034] => | datum přístupu = 2020-09-06 [1035] => }} [1036] => [1037] => === Náboženství === [1038] => [[Soubor:St Paul Cathedral Dec 2013.jpg|náhled|[[Australská anglikánská církev|Anglikánská]] katedrála sv. Pavla v Melbourne]] [1039] => Při posledním [[sčítání lidu]] v roce [[2006]] se 64 % obyvatel přihlásilo ke [[křesťanství]]. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke [[římskokatolická církev|katolické církvi]] – 25 %, včetně východních katolíků, jimiž jsou: [1040] => [1041] => * Chaldejští katolíci: Eparchie sv. Tomáše Apoštola v Sydney, která vznikla v roce 2006, v roce 2010 měla 32 000 členů. Počet věřících narůstá: 2014 – 39 000 členů, 2015 – 35 000 členů. [1042] => * Maronité: Eparchie sv. Marona v Sydney, 1990 – 125 000 členů, jejich počet narůstá: 2000 – 160 000, 2010 – 150 000, 2014 – 154 500, 2015 – 150 000. [1043] => * Syromalabarští katolíci v Indii: Eparchie sv. Tomáše v Melbourne, vznikla v roce 2013, v roce 2015 měla 50 000 členů. [1044] => * Řeckokatolíci-melchité: Eparchie sv. Michaela v Sydney, 1990 – 40 000 věřících, počet narůstá: 2000 – 45 000, 2010 – 50 000, 2014 – 52 000, 2015 – 52 900. [1045] => * Ukrajinští řeckokatolíci: Eparchie sv. Petra a Pavla v Melbourne, v roce 1990 měla 25 000 členů, v roce 2015 už 33 100 členů. [1046] => [1047] => Působí zde i [[Osobní ordinariát Naší Paní Jižního kříže|Personální ordinariát Naší Paní (tj. Panny Marie) Jižního kříže]] pro římské katolíky anglikánského ritu (bývalé anglikány), který vznikl 15. června 2012. V roce 2012 měl 300 věřících a 7 kněží ve 4 farnostech, jejich počet však narůstá: V roce 2013 měl 1 000 věřících a 8 kněží ve 4 farnostech, v roce 2014 již 2 000 věřících a 14 kněží v 11 farnostech. Ordinářem je od 15. června 2012 Harry Entwistle (narozen 31. 5. 1940). [1048] => {{Viz též|Římskokatolická církev v Austrálii}} [1049] => [1050] => K [[anglikánství|anglikánské církvi]] se hlásí 17 % obyvatelstva (asi 19 % protestanti, celkem včetně mormonů a jehovistů) a asi 3 % jsou pravoslavní, včetně např. syrských jakobitů (miafyzit. vyznání) – patriarchální vikariát – arcidiecéze Austrálie, má 7 farností a jednu farnost na Novém Zélandu. K nekřesťanským [[náboženství]]m se přihlásilo 7 % lidí, nejvíce k [[buddhismus|buddhismu]] a [[islám]]u, 22 % obyvatel se označilo jako [[Ireligiozita|„bez vyznání“]] a 10 % odmítlo na otázku o svém vyznání odpovědět (vyznání nezjištěno).http://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Lookup/2071.0main+features902012-2013 Nedělní bohoslužby vykazují (pravidelnou) návštěvu okolo 7,5 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby). [1051] => [1052] => === Zdraví === [1053] => [[Střední délka života|Očekávaná (či též střední) délka života]] (dle statistik z let 2014–2016) je v Austrálii čtvrtá nejvyšší na světě u mužů a třetí nejvyšší u žen (přičemž do statistiky [[Organizace spojených národů|OSN]] byl zařazen i [[Hongkong]], z reálně suverénních států byly před Austrálií u mužů [[Japonsko]] a [[Island]], u žen jen Japonsko).{{Citace elektronického periodika [1054] => | titul = How Australia compares [1055] => | periodikum = web.archive.org [1056] => | url = http://www.aihw.gov.au/life-expectancy-how-australia-compares/ [1057] => | datum vydání = 2011-03-12 [1058] => | datum přístupu = 2021-01-03 [1059] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110312160804/http://www.aihw.gov.au/life-expectancy-how-australia-compares/ [1060] => | datum archivace = 2011-03-12 [1061] => }} Tato očekávaná délka byla u mužů 80,4 roku a u žen 84,6 roku. [1062] => [1063] => Austrálie má nejvyšší výskyt [[Rakovina kůže|rakoviny kůže]] na světě.{{Citace elektronického periodika [1064] => | titul = Skin Cancer - Key statistics [1065] => | periodikum = web.archive.org [1066] => | url = http://www.health.gov.au/internet/skincancer/publishing.nsf/Content/fact-2 [1067] => | datum vydání = 2014-02-08 [1068] => | datum přístupu = 2021-01-03 [1069] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140208171642/http://www.health.gov.au/internet/skincancer/publishing.nsf/Content/fact-2 [1070] => | datum archivace = 2014-02-08 [1071] => }} Pravděpodobnost, že Australan onemocní rakovinou kůže, je čtyřikrát vyšší, než že onemocní jiným druhem rakoviny. O příčinách se vede debata, hlavní roli hraje vysoké vystavení slunečnímu záření a možná i tenčí [[Ozonová vrstva|ozónová vrstva]] nad Austrálií. Nejčastější lidmi způsobenou příčinou onemocnění a smrti je [[Kouření|kouření cigaret]], odpovídá za 7,8 % celkové úmrtnosti a nemocí.{{Citace elektronického periodika [1072] => | příjmení = [1073] => | jméno = [1074] => | titul = Smoking - A Leading Cause of Death [1075] => | periodikum = web.archive.org [1076] => | vydavatel = [1077] => | url = http://quitnow.info.au/internet/quitnow/publishing.nsf/Content/warnings-graph [1078] => | datum vydání = 2011-02-19 [1079] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110219073743/http://quitnow.info.au/internet/quitnow/publishing.nsf/Content/warnings-graph [1080] => | datum přístupu = 2021-01-03 [1081] => | datum archivace = 2011-02-19 [1082] => }} Na druhém místě je [[hypertenze]] způsobená životním stylem (7,6 %) a na třetím [[obezita]] (7,5 %). Austrálie zaujímá 35. místo na světě a je na vrcholu vyspělých zemí v podílu obézních dospělých.{{Citace elektronického periodika [1083] => | titul = Department of Health and Ageing - About Overweight and Obesity [1084] => | periodikum = web.archive.org [1085] => | url = http://www.health.gov.au/internet/main/publishing.nsf/Content/health-pubhlth-strateg-hlthwt-obesity.htm [1086] => | datum vydání = 2010-05-07 [1087] => | datum přístupu = 2021-01-03 [1088] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100507033011/http://www.health.gov.au/internet/main/publishing.nsf/Content/health-pubhlth-strateg-hlthwt-obesity.htm [1089] => | datum archivace = 2010-05-07 [1090] => }} Téměř dvě třetiny (63 %) její dospělé populace trpí nadváhou nebo obezitou. [1091] => [1092] => Celkové výdaje na zdravotnictví (včetně výdajů soukromého sektoru) se pohybují kolem 9,8 % HDP.{{Citace elektronického periodika [1093] => | titul = About Australia: Health Care in Australia [1094] => | periodikum = web.archive.org [1095] => | url = http://www.dfat.gov.au/facts/healthcare.html [1096] => | datum vydání = 2010-04-04 [1097] => | datum přístupu = 2021-01-03 [1098] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100404084746/http://www.dfat.gov.au/facts/healthcare.html [1099] => | datum archivace = 2010-04-04 [1100] => }} Austrálie zavedla v roce 1975 systém univerzálního zdravotního pojištění evropského typu. Je znám jako Medicare. Federální státy spravují nemocnice a související ambulantní služby, zatímco federální vláda financuje program subvencování nákladů na léky a obecnou lékařskou praxi. [1101] => [1102] => == Kultura == [1103] => [[Soubor:Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|[[Opera v Sydney]]]] [1104] => [[Soubor:ACDC in St. Paul, November 2008.jpg|náhled|[[AC/DC]]]] [1105] => Nejoceňovanějším australským architektem je nositel prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]] [[Glenn Murcutt]] (narozen v Anglii).{{Citace periodika [1106] => | titul = Solo Aussie designer Glenn Murcutt wins Pritzker Prize [1107] => | periodikum = Architects Journal [1108] => | jazyk = en [1109] => | url = https://www.architectsjournal.co.uk/home/solo-aussie-designer-glenn-murcutt-wins-pritzker-prize/174486.article [1110] => | datum přístupu = 2018-11-24 [1111] => }} Dvě významné australské stavby byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]]. První je budova [[Opera v Sydney|Opery v Sydney]], patrně nejikoničtější stavba v zemi, již dostavili roku 1973 podle návrhu dánského architekta [[Jørn Utzon|Jorna Utzona]]. Druhou je [[Královská výstavní budova (Melbourne)|Královská výstavní budova]] v [[Melbourne]] navržená pro mezinárodní výstavy v letech 1880 a 1888. Jejím autorem byl [[Joseph Reed]]. Krom toho jsou na seznamu australské historické káznice.{{Citace elektronického periodika [1112] => | titul = Austrálie - dědictví UNESCO: Austrálie: Můj průvodce [1113] => | periodikum = www.mujpruvodce.cz [1114] => | url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1396&p1=1075 [1115] => | jazyk = cs [1116] => | datum přístupu = 2018-11-24 [1117] => }}{{Nedostupný zdroj}} Unikátním urbanistickým celkem je hlavní město [[Canberra]], které na začátku 20. století vyprojektoval americký architekt [[Walter Burley Griffin]], jako vzorové město [[prérijní architektura|prérijní architektury]], plné zeleně.{{Citace elektronické monografie [1118] => | příjmení = [1119] => | jméno = [1120] => | titul = Hlavní město Canberra: Australskou metropolí se stala vesnice o pár číslech! [1121] => | url = https://epochaplus.cz/hlavni-mesto-canberra-australskou-metropoli-se-stala-vesnice-o-par-cislech/ [1122] => | vydavatel = Epochaplus.cz [1123] => | místo = [1124] => | datum vydání = [1125] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1126] => | jazyk = cs [1127] => }} [1128] => [1129] => Nejvýznamnějším australským malířem byl [[Sidney Nolan]], který se rád věnoval australské historii a přispěl rovněž k legendarizaci zločince [[Ned Kelly|Neda Kellyho]].{{Citace elektronického periodika [1130] => | titul = Sidney Nolan {{!}} artnet [1131] => | periodikum = www.artnet.com [1132] => | url = http://www.artnet.com/artists/sidney-nolan/ [1133] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1134] => }} [1135] => [1136] => Od roku 2006 byl australským občanem i spisovatel a nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[John Maxwell Coetzee]]. Dalším literárním nobelistou byl [[Patrick White]].{{Citace elektronického periodika [1137] => | titul = The Nobel Prize in Literature 1973 [1138] => | periodikum = NobelPrize.org [1139] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1973/white/biographical/ [1140] => | jazyk = en-US [1141] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1142] => }} Významnou představitelkou [[Feminismus|feminismu]] byla spisovatelka [[Germaine Greerová]]. Ke klasikům australské literatury patří [[Pamela Lyndon Traversová]], která stvořila postavu chůvy [[Mary Poppins]]ové, populární zvláště v anglosaském světě.{{Citace elektronického periodika [1143] => | příjmení = Hofmanová [1144] => | jméno = Adéla [1145] => | titul = Bolestné tajemství Mary Poppins [1146] => | periodikum = www.krajskelisty.cz [1147] => | vydavatel = [1148] => | url = https://www.krajskelisty.cz/kultura/21075-bolestne-tajemstvi-mary-poppins-tajnosti-slavnych.htm [1149] => | datum vydání = [1150] => | url archivu = [1151] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1152] => }} Ke známým autorům patří i [[Colleen McCulloughová]], [[Peter Carey]], [[Richard Flanagan]], nebo autor ''Schindlerova seznamu'' [[Thomas Keneally]]. V žánru [[Science fiction|sci-fi]] se prosadil [[Greg Egan]]. [1153] => [1154] => Filmový scenárista [[John Farrow]] získal roku 1957 [[Oscar]]a za scénář k filmu ''Cesta kolem světa za 80 dní''. Také mnozí australští herci získali světový věhlas v [[Hollywood|Hollywodu]], jako [[Errol Flynn]], [[Russell Crowe]], [[Nicole Kidmanová]], [[Cate Blanchettová]], [[Naomi Wattsová]] či [[Heath Ledger]]. V sérii ''[[X-Men (filmová série)|X-men]]'' se objevil [[Hugh Jackman]], ve filmech ''[[Thor (film)|Thor]]'' či ''[[Avengers (film)|Avengers]]'' [[Chris Hemsworth]], ve Spielbergově snímku ''[[Mnichov (film)|Mnichov]]'' [[Eric Bana]] a ve ''[[Stroj času (film, 2002)|Stroji času]]'' hrál [[Guy Pearce]]. Australanem byl i jeden z představitelů [[James Bond|Jamese Bonda]] [[George Lazenby]]. V televizním seriálu ''[[Mentalista]]'' účinkoval [[Simon Baker]]. Televize zajistila celosvětovou proslulost i „lovci krokodýlů“ [[Steve Irwin|Stevu Irwinovi]] či šiřiteli křesťanství [[Nick Vujicic|Nicku Vujicicovi]]. Z režisérů se v Hollywoodu prosadili [[Baz Luhrmann]], [[George Miller]] či [[Bruce Beresford]]. Hlavní postavou tzv. australské nové vlny byl režisér [[Peter Weir]]. Jako tvůrce hudebních videoklipů se prosadil [[Russell Mulcahy]]. Mezi australské modelky se řadí [[Miranda Kerr]]ová nebo [[Elle Macphersonová]]. [1155] => [1156] => Mezi známé australské hudební skladatele se zařadil [[Percy Grainger]]. V oblasti vážné hudby si získaly kredit operní pěvkyně [[Joan Sutherlandová]] a [[Nellie Melba]]. Australané se podobně jako jiní umělci z anglofonního prostoru poměrně hodně prosazují v globální popové a rockové hudbě. Mezi australské kapely patří [[AC/DC]] (frontman [[Bon Scott]]), [[Bee Gees]], [[5 Seconds of Summer]], [[INXS]] ([[Michael Hutchence]]), [[Dead Can Dance]] ([[Lisa Gerrardová|Lisa Gerrard]]), [[Savage Garden]] ([[Darren Hayes]]), [[Men at Work]] či [[Midnight Oil]]. Ze sólových umělců [[Kylie Minogue]], [[Nick Cave]], [[Natalie Imbruglia]], [[Sia (zpěvačka)|Sia]] či [[Jason Donovan]]. [[Olivia Newton-Johnová]] (narozená v Anglii) se stala známou ve filmovém muzikálu ''[[Pomáda (film)|Pomáda]]''. [[Michael Balzary]] je kytaristou americké skupiny [[Red Hot Chili Peppers]]. Jako akustický kytarista proslul [[Tommy Emmanuel]]. [1157] => [1158] => === Kuchyně === [1159] => {{Podrobně|Australská kuchyně}} [1160] => [[Soubor:Australian Pavlova Christmas Desserts.jpg|náhled|Australská vánoční tabule, jíž dominuje dort [[pavlova]]]] [1161] => Australská kuchyně vychází z [[Anglická kuchyně|kuchyně anglické]] a je podobná [[Novozélandská kuchyně|kuchyni novozélandské]]. Je ovlivněna místními surovinami. V Austrálii je populární [[grilování]], protože je zde na to [[Subtropické klima|vhodné podnebí]]. Oblíbená jsou také jídla domorodých [[Aboridžinci|Aboridžínců]], tzv. [[bushfood]]. [1162] => [1163] => O tom, které jídlo je australským jídlem národním, se vedou spory, ale mnozí, jako například bývalý premiér Nového Jižního Walesu Bob Carre, za něj považují masový koláč.{{Citace elektronického periodika [1164] => | příjmení = Harland [1165] => | jméno = Robert [1166] => | titul = Aussie meat pies [1167] => | periodikum = Sunstar [1168] => | url = https://www.sunstar.com.ph//article/13106/Local-News/Aussie-meat-pies [1169] => | datum vydání = 2016-10-04 [1170] => | jazyk = English [1171] => | datum přístupu = 2020-10-31 [1172] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200804065523/https://www.sunstar.com.ph/article/13106/Local-News/Aussie-meat-pies [1173] => }} Za své národní jídlo ho ale považují i Novozélanďané. Zvláštností australské kuchyně je také [[Vegemite]], tmavě hnědá pomazánka s [[Kvasinky|kvasnicovým]] extraktem. Je obdobou pomazánky [[Marmite]], která je oblíbená v Británii. Byla původně oblíbenou i v Austrálii, ale v roce 1919 došlo v důsledku poválečných potíží k narušení jejího dovozu z Británie, a tak australská firma Fred Walker & Co vyvinula vlastní kvasnicovou pomazánku, a to s výtažkem z [[Cibule kuchyňská|cibule]] a [[Miřík celer|celeru]]. Tento nový produkt spatřil světlo světa v roce 1922 a stal se ikonou australské gastronomie. [1174] => [1175] => K nejoblíbenějším dezertům patří [[lamington]]. Má máslový nebo [[piškot]]ový střed, který je obalený vrstvou [[Čokoláda|čokolády]] a [[Kokosový ořech|kokosu]]. Častá je i vrstva krému nebo jahodového džemu uprostřed. Zvláštní roli v australské kultuře má také dort zvaný [[pavlova]]. Je z pečeného krému ze šlehaných [[Bílek|bílků]], zdobený [[Šlehačka|šlehačkou]] a [[ovoce]]m. Dort je pojmenovaný na počest [[Rusové|ruské]] [[Primabalerína|primabaleríny]] [[Anna Pavlovová|Anny Pavlovové]], která v letech 1926 a 1929 navštívila Austrálii a Nový Zéland. O původ tohoto dortu se oba státy přou. Každopádně v Austrálii získal charakter jídla vánočního.{{Citace monografie [1176] => | příjmení = Santich [1177] => | jméno = Barbara [1178] => | titul = Bold Palates: Australia's Gastronomic Heritage [1179] => | url = https://books.google.cz/books?id=RkHKFAzc_5AC&printsec=frontcover&dq=isbn:9781743050941&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjS0ZO1nt7sAhXJCewKHQA3BioQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [1180] => | vydavatel = Wakefield Press [1181] => | počet stran = 338 [1182] => | isbn = 978-1-74305-094-1 [1183] => | poznámka = Google-Books-ID: RkHKFAzc_5AC [1184] => | jazyk = en [1185] => }} [1186] => [1187] => Králem rychlého a pouličního občerstvení je v Austrálii [[Chiko Roll]], drůbeží rolka inspirovaná čínskou kuchyní, kterou roku 1951 vymyslel Frank McEncroe.{{Citace monografie [1188] => | příjmení = Dunstan [1189] => | jméno = David [1190] => | titul = McEncroe, Francis Gerald (Frank) (1908–1979) [1191] => | url = http://adb.anu.edu.au/biography/mcencroe-francis-gerald-frank-10946 [1192] => | vydavatel = National Centre of Biography, Australian National University [1193] => | místo = Canberra [1194] => }} [1195] => [1196] => Austrálie má také silnou kávovou kulturu. Jeden způsob přípravy kávy se zde také zrodil, a to tzv. [[flat white]], tedy [[espresso]] s velmi tenkou vrstvou pěny z mléka. Vzniklo patrně v Sydney v 80. letech, byť jako v řadě jiných podobných případů se o vynález přou Australané s Novozélanďany.{{Citace elektronického periodika [1197] => | titul = How the flat white conquered the UK coffee scene [1198] => | periodikum = The Independent [1199] => | url = https://www.independent.co.uk/life-style/flat-white-coffee-culture-antipodean-mcdonalds-advert-starbucks-latte-a8246111.html [1200] => | datum vydání = 2018-04-10 [1201] => | jazyk = en [1202] => | datum přístupu = 2020-10-31 [1203] => }} Popularita flat white vzrostla poté, co ho do své nabídky zařadil globální [[Rychlé občerstvení|fast foodový]] řetězec [[McDonald's]]. [1204] => [1205] => == Věda == [1206] => [[Soubor:Sir John Eccles Wellcome L0026812.jpg|náhled|upright|Nobelista [[John Carew Eccles]]]] [1207] => [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získali dva rodilí Australané [[William Lawrence Bragg]] (též občan Velké Británie) a [[Alexandr Michajlovič Prochorov]] (též občan SSSR). Také ji získal naturalizovaný Australan [[Brian Schmidt]] (narozen v USA). [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] získal [[John Cornforth]] (též občan Velké Británie). Nejvíce Australané uspěli při udílení [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelových cen za fyziologii nebo lékařství]]. K australským laureátům patří [[Elizabeth Blackburnová]] (též občanka USA), [[Barry Marshall]], [[Robin Warren]], [[Peter C. Doherty]], [[John Carew Eccles]], [[Frank Macfarlane Burnet]] a [[Howard Walter Florey|Howard Florey]]. Naturalizovaným Australanem byl [[Bernard Katz]] (narozen v Německu). [1208] => [1209] => K významným představitelům australské vědy patřil i anatom a antropolog [[Raymond Dart]], vynálezce [[Černá skříňka (doprava)|černé skřínky]] [[David Warren]]{{Citace elektronického periodika [1210] => | titul = Zemřel vynálezce černé skříňky {{!}} Noviny [1211] => | periodikum = Lidovky.cz [1212] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/zemrel-vynalezce-cerne-skrinky.A100722_000087_ln_noviny_sko [1213] => | datum vydání = 2010-07-22 [1214] => | jazyk = cs [1215] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1216] => }}, astronom [[James Dunlop]] (narozen ve Skotsku), průkopník radiové astronomie [[Grote Reber]] (narozen v USA), průkopník [[Jaderná fúze|jaderné fúze]] a fyzik [[Mark Oliphant]] či matematici a nositelé [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]] [[Terence Tao]] a [[Akshay Venkatesh]]. [1217] => [1218] => V oblasti sociálních a humanitních věd je to nositel [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovy ceny za ekonomii]] [[John Harsanyi]]. Klasikem australské filozofie je [[Samuel Alexander]] (jakkoli se prosadil hlavně v Británii). V současnosti australskou filozofii reprezentují zejména [[Peter Singer]] a [[David Chalmers]]. Významným archeologem byl [[Vere Gordon Childe]], psychologem [[Elton Mayo]], lingvistiku rozvinuli zejména [[Michael Halliday]]. [1219] => [1220] => Pět australských univerzit se umístilo v první padesátce žebříčku [[QS World University Rankings]] 2021. Nejvýše [[Australská národní univerzita]], státní instituce zaměřená na vědecký výzkum, jež sídlí v australském hlavním městě [[Canberra|Canbeře]]. Dále jsou to [[Sydneyská univerzita]], [[University of Melbourne]], [[University of New South Wales]] a [[University of Queensland]].{{Citace elektronického periodika [1221] => | titul = QS World University Rankings 2021 [1222] => | periodikum = Top Universities [1223] => | url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2021 [1224] => | datum vydání = 2020-05-28 [1225] => | jazyk = en [1226] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1227] => }} V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]] 2021 se do první stovky nejlepších škol na světě dostala i [[Monash University]] a [[Západoaustralská univerzita]].{{Citace elektronického periodika [1228] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1229] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1230] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1231] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1232] => }} Se svými sedmi univerzitami v první stovce se Austrálie zařadila k naprostým univerzitním velmocem, předčila i [[Čína|Čínu]], [[Japonsko]], [[Švýcarsko]] či [[Kanada|Kanadu]]. Jen [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a [[Spojené království|Británie]] dosáhly lepšího výsledku. [1233] => [1234] => == Sport == [1235] => [[Soubor:State of Origin 2 (24 June 2009, Sydney).jpg|náhled|vlevo|[[Olympijský stadion Australia|Stadion Australia]] v Sydney během rugbyového zápasu]] [1236] => [[Soubor:Don Bradman 1946-10-31.jpg|náhled|upright|Kriketista [[Don Bradman]]]] [1237] => [[Soubor:Ian Thorpe 2012.jpg|náhled|upright|Plavec [[Ian Thorpe]]]] [1238] => Na mezinárodním poli vynikají australské reprezentace v [[kriket]]u, [[Pozemní hokej|pozemním hokeji]], [[netball]]u, [[rugby league]] a [[rugby union]]. Populární je zde [[australský fotbal]] a také vodní sporty, jako např. [[surfing]]. [1239] => [1240] => Australané mají též mimořádnou [[tenis]]ovou tradici. Do 60. let 20. století Australané v tenise dominovali, z této éry pocházejí jména legend jako [[Rod Laver]], [[John Newcombe]], [[Evonne Goolagongová]], [[Margaret Courtová]], [[Arthur Ashe]], [[Margaret Smithová]], [[Ken Rosewall]] či [[Roy Emerson]]. V tzv. open éře, která začala na konci 60. let, výsadní postavení ztratili, přesto se řada australských tenistů prosadila, jako například světová jednička a vítěz [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] [[Lleyton Hewitt]], světová jednička [[Patrick Rafter]], vítěz Wimbledonu [[Pat Cash]] nebo [[Samantha Stosurová]], která vyhrála [[US Open (tenis)|US Open]]. Hegemonem ženského tenisu se na konci prvního dvacetiletí 21. století stala [[Ashleigh Bartyová]], světová jednička a vítězka [[Australian Open|Austrálie]], [[French Open|Roland Garros]] i Wimbledonu.{{Citace elektronického periodika [1241] => | titul = Světová tenisová jednička Bartyová ukončila v 25 letech kariéru [1242] => | periodikum = iDNES.cz [1243] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/ashleigh-bartyova-konec-kariery.A220323_072934_tenis_par [1244] => | datum vydání = 2022-03-23 [1245] => | jazyk = cs [1246] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1247] => }} Mimořádně úspěšný pár pro čtyřhru vytvořili [[Mark Woodforde]] a [[Todd Woodbridge]]. [1248] => [1249] => V Austrálii má velkou tradici také [[automobilový sport]], mj. i proto, že na sousedním Novém Zélandu vznikla stáj [[Formule 1]] [[McLaren]], která dávala Australanům často příležitost. [[Jack Brabham]] se v závodech F1 stal trojnásobným mistrem světa. Jeden titul si připsal [[Alan Jones]]. Donedávna po okruzích kroužil i [[Mark Webber]], který v šampionátu F1 dosáhl na třetí místo. I v závodech silničních motocyklů měli Australané své trumfy: [[Mick Doohan]] je pětinásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa]], [[Casey Stoner]] dvojnásobným. [1250] => [1251] => Australané dlouho odmítali, podobně jako Američané, propadnout evropskému [[fotbal]]u. Ovšem na konci 20. století se to změnilo. V Evropě i na světových šampionátech uspěli [[Tim Cahill]], [[Mark Schwarzer]], [[Lucas Neill]], [[Harry Kewell]] nebo [[Mark Viduka]]. [1252] => [1253] => [[Andrew Gaze]] je členem síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. Basketbalistka [[Lauren Jacksonová]] byla vybrána mezi 15 nejlepších hráček americké [[WNBA]] všech dob.https://www.si.com/nba/photos/2011/07/23wnbas-top-15-players-of-all-time#6 Cyklista [[Cadel Evans]] je vítěz [[Tour de France]].{{Citace periodika [1254] => | titul = Australian Cadel Evans wins Tour de France [1255] => | periodikum = The Independent [1256] => | jazyk = en-GB [1257] => | url = https://www.independent.co.uk/sport/general/others/australian-cadel-evans-wins-tour-de-france-2319789.html [1258] => | datum přístupu = 2018-11-24 [1259] => }} [[Karrie Webbová]] je jedinou golfistkou, která dosáhla tzv. super grandslamu. [1260] => [1261] => Tradičními národními sporty jsou australský fotbal, kriket a pozemní hokej. K nejlepším hráčům kriketu v historii patří Australan [[Don Bradman]]{{Citace periodika [1262] => | příjmení = Shaw [1263] => | jméno = John [1264] => | titul = Sir Donald Bradman, 92, Cricket Legend, Dies (Published 2001) [1265] => | periodikum = The New York Times [1266] => | datum vydání = 2001-02-27 [1267] => | issn = 0362-4331 [1268] => | jazyk = en-US [1269] => | url = https://www.nytimes.com/2001/02/27/sports/sir-donald-bradman-92-cricket-legend-dies.html [1270] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1271] => }}, k legendám tohoto sportu patří i [[Allan Border]]. [[Rechelle Hawkesová]] vybojovala s národním týmem [[Pozemní hokej|pozemního hokeje]] tři olympijská zlata. [[Jamie Dwyer]] byl pětkrát vyhlášen nejlepším pozemním hokejistou světa.http://www.fih.ch/global-stars/hockey-stars/player-of-the-year-past-winners/ [1272] => [1273] => Významná je i australská [[Plavání (sport)|plavecká]] škola. Plavci [[Ian Thorpe]] a [[Emma McKeonová]] mají na svém kontě pět zlatých olympijských medailí.{{Citace elektronického periodika [1274] => | příjmení = [1275] => | jméno = [1276] => | titul = Plavecký fenomén Thorpe ukončil kariéru [1277] => | periodikum = Aktuálně.cz [1278] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1279] => | vydavatel = Economia [1280] => | odkaz na vydavatele = Economia [1281] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/plavecky-fenomen-thorpe-ukoncil-karieru/r~i:article:290178/ [1282] => | datum vydání = 2006-11-21 [1283] => | jazyk = cs [1284] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1285] => }} McKeonová získala na [[Letní olympijské hry 2020|hrách v Tokiu]] roku 2021 jako první plavkyně v historii sedm medailí na jedněch hrách.{{Citace elektronického periodika [1286] => | titul = McKeonová bere jako první plavkyně na jedné olympiádě sedm medailí [1287] => | periodikum = iDNES.cz [1288] => | url = https://www.idnes.cz/oh/vodni-sporty/plavani-olympiada-tokio.A210801_035321_oh-vodni-sporty_ald [1289] => | datum vydání = 2021-08-01 [1290] => | jazyk = cs [1291] => | datum přístupu = 2021-08-08 [1292] => }} Ale na olympiádách uspěli i další plavci, čtyři zlaté mají [[Dawn Fraserová]], [[Cate Campbellová]], [[Libby Trickettová]] a [[Murray Rose]]. Tři zlata mají ve sbírce [[Leisel Jonesová]], [[Petria Thomasová]], [[Grant Hackett]], [[Emily Seebohmová]], [[Kaylee McKeownová]], [[Shane Gouldová]], [[Jodie Henryová]] a [[Stephanie Riceová]]. [1293] => [1294] => Tradičně silní jsou Australané též v [[Jezdectví|jízdě na koni]], [[Andrew Hoy]] a [[Matthew Ryan (jezdec)|Matthew Ryan]] získali v [[Parkurové skákání|parkuru]] na olympijských hrách každý po třech zlatých medailích. Stejnou bilanci mají i [[Veslování|veslaři]] [[Drew Ginn]] a [[James Tomkins]]. V [[Atletika|atletice]] se Australanům dařilo v minulosti zvláště v bězích, k legendárním běžkyním patřily [[Betty Cuthbertová]] (4 olympijská zlata) a [[Shirley Stricklandová]], která má nejcennější olympijské kovy tři. K roku 2021 získala Austrálie na olympijských hrách 169 zlatých medailí. 69 z nich bylo v plavání. Pět z nich na hrách zimních. Z kolektivních sportů jsou Australané nejúspěšnější v pozemním hokeji, v němž brali již čtyři zlaté a celkem vybojovali 13 olympijských medailí. [1295] => [1296] => Dvakrát Austrálie olympijské hry pořádala, v roce [[Letní olympijské hry 1956|1956 je hostilo Melbourne]], v roce [[Letní olympijské hry 2000|2000 Sydney]]. V roce 2032 třetí australskou olympiádu uspořádá [[Brisbane]].{{Citace elektronického periodika [1297] => | titul = Australské Brisbane uspořádá letní olympijské hry v roce 2032 {{!}} ČeskéNoviny.cz [1298] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [1299] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/australske-brisbane-usporada-letni-olympijske-hry-v-roce-2032/2066412 [1300] => | jazyk = cs [1301] => | datum přístupu = 2021-08-08 [1302] => }} Na olympiádě v Melbourne dosáhli Australané také největšího úspěchu v medailovém pořadí národů, vystoupali na třetí příčku. [1303] => [1304] => == Reference == [1305] => [1306] => [1307] => == Literatura == [1308] => * {{Citace monografie [1309] => | příjmení = Blainey [1310] => | jméno = Geoffrey [1311] => | rok = 2000 [1312] => | titul = Dějiny Austrálie [1313] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1314] => | místo = Praha [1315] => | stránky = [1316] => | poznámka = [1317] => | isbn = 80-7106-334-7 [1318] => }} [1319] => [1320] => == Externí odkazy == [1321] => * {{Commonscat}} [1322] => * {{Wikislovník|heslo=Austrálie}} [1323] => * {{Wikizprávy|kategorie=Austrálie}} [1324] => * {{Osmrelace|80500}} [1325] => * {{NK ČR|ge128695|věc=ano}} [1326] => * {{Citace elektronické monografie [1327] => | titul = Australia - Amnesty International Report 2011 [1328] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/australia/report-2011 [1329] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1330] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1331] => | jazyk = anglicky [1332] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110903212349/http://www.amnesty.org/en/region/australia/report-2011 [1333] => | datum archivace = 2011-09-03 [1334] => | nedostupné = ano [1335] => }} [1336] => * {{Citace elektronické monografie [1337] => | titul = Australia (2011) [1338] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011 [1339] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1340] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1341] => | jazyk = anglicky [1342] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111128074729/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011 [1343] => | datum archivace = 2011-11-28 [1344] => | nedostupné = ano [1345] => }} [1346] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Austrálie - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_6.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120316105824/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_6.html | datum archivace = 2012-03-16 | nedostupné = ano }} [1347] => * {{Citace elektronické monografie [1348] => | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs [1349] => | titul = Background Note: Australia [1350] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2698.htm [1351] => | datum vydání = 2011-08-10 [1352] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1353] => | vydavatel = U.S. Department of State [1354] => | jazyk = anglicky [1355] => }} [1356] => * {{Citace elektronické monografie [1357] => | korporace = CIA [1358] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1359] => | titul = The World Factbook - Australia [1360] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/as.html [1361] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [1362] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1363] => | jazyk = anglicky [1364] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160515201241/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook//geos/as.html [1365] => | datum archivace = 2016-05-15 [1366] => | nedostupné = ano [1367] => }} [1368] => * {{Citace elektronické monografie [1369] => | korporace = Library of Congress [1370] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1371] => | titul = Country Profile: Australia [1372] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Australia.pdf [1373] => | datum vydání = 2006-02-01 [1374] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1375] => | jazyk = anglicky [1376] => }} [1377] => * {{Citace elektronické monografie [1378] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Austrálie [1379] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/australie-2011-04-11.pdf [1380] => | datum vydání = 2011-04-11 [1381] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1382] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1383] => | jazyk = česky [1384] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111145446/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/australie-2011-04-11.pdf [1385] => | datum archivace = 2012-01-11 [1386] => | nedostupné = ano [1387] => }} [1388] => * {{Citace elektronické monografie [1389] => | příjmení = Lange [1390] => | jméno = Robert Terence [1391] => | spoluautoři = a kol. [1392] => | titul = Australia [1393] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/43654/Australia [1394] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1395] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1396] => | jazyk = anglicky [1397] => }} [1398] => [1399] => {{Austrálie}} [1400] => {{Commonwealth realm}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Austrálie a Oceánie}} [1401] => {{Navboxes [1402] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1403] => | list = {{APEC}} [1404] => {{Commonwealth}} [1405] => {{G20}} [1406] => }} [1407] => {{Autoritní data}} [1408] => {{Portály|Austrálie|Geografie}} [1409] => [1410] => [[Kategorie:Austrálie| ]] [1411] => [[Kategorie:Commonwealth realm]] [1412] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [1413] => [[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]] [1414] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )

good wiki

Austrálie

Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Austrálie

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Adelaide

Brisbane

Canberra

Indonésie

Melbourne

Perth

Sydney

Tasmánie

Service

About us

Technology

Locations