Array ( [0] => 15495409 [id] => 15495409 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Autismus [uri] => Autismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{rozšířeně polozamčeno}} [1] => {{Infobox - choroba [2] => | název = Autismus [3] => | obrázek = [4] => | popisek = Opakované rovnání věcí do neobvyklých struktur může u dětí značit autismus. [5] => [6] => | MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/F80-F89.html#F84 F84.0] [7] => | DSM-IV = [8] => | MeshID = D001321 [9] => | MeshYear = 2009 [10] => }} [11] => '''Autismus''' nebo taky '''autizmus''' (z [[řečtina|řec.]] αὐτός ''autos'', sám) je [[vývojová porucha]], projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi.{{Citace elektronické monografie [12] => | titul = Autism spectrum disorder [13] => | url = https://www.apa.org/topics/autism/ [14] => | vydavatel = [[American Psychiatric Association]] [15] => | datum přístupu = 2020-03-27 [16] => }} Objevuje se před třetím rokem věku. Patří mezi [[poruchy autistického spektra]] (PAS). [17] => [18] => Příčiny autismu jsou neznámé, většinou se má za to, že za poruchami autistického spektra patrně stojí kombinace genetických předpokladů a dalších faktorů. [19] => [20] => == Historie == [21] => Termín ''autismus'' vymyslel a poprvé použil švýcarský [[Psychiatrie|psychiatr]] [[Eugen Bleuler|Paul Eugen Bleuler]] v roce [[1911]] podle řeckého slova pro „sám, já“, aby popsal obtíže [[Schizofrenie|schizofreniků]] při komunikaci s druhými lidmi. [22] => [23] => Za publikaci, která stála u zrodu diskursu o autismu v moderní vědě, se považuje práce [[Leo Kanner]]a Autistické poruchy afektivního kontaktu.{{Citace elektronického periodika [24] => | periodikum = neurodiversity.com [25] => | url = http://neurodiversity.com/library_kanner_1943.pdf [26] => | datum přístupu = 2019-01-03 [27] => | titul = Archivovaná kopie [28] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110714170447/http://www.neurodiversity.com/library_kanner_1943.pdf [29] => | datum archivace = 2011-07-14 [30] => }} Tato práce je kazuistikou 11 autistických dětí a zaměřuje se na líčení autistické patologie. Výrazně méně citovaná je jeho následná studie životních osudů těchto dětí,{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = neurodiversity.com {{!}} l. kanner: Follow-Up Study of Eleven Autistic Children Originally Reported in 1943 (1971) [32] => | periodikum = neurodiversity.com [33] => | url = http://neurodiversity.com/library_kanner_1971.html [34] => | datum přístupu = 2019-01-03 [35] => }} která ukazuje, že při toleranci zdánlivě patologického chování došlo ke zdravému rozvoji osobnosti, zatímco intervence spojená s ústavní péčí vedla k setrvalému nebo zhoršujícímu se stavu a snížené kvalitě života i délce dožití. Lze se domnívat, že vyznění druhé studie nebylo v souladu se zájmy iniciativ, které v USA prosadily hrazení behaviorálních terapií ze zdravotního pojištění.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Autism and Insurance Coverage {{!}} State Laws [37] => | periodikum = www.ncsl.org [38] => | url = http://www.ncsl.org/research/health/autism-and-insurance-coverage-state-laws.aspx [39] => | datum přístupu = 2019-01-03 [40] => }} [41] => [42] => Ve stejné době prováděl ve [[Vídeň|Vídni]] podobná pozorování [[Hans Asperger]], po němž je pojmenován [[Aspergerův syndrom]] (který se kvůli problematice s významem – neexistuje něco jako „vysoce funkční autismus“, všechny funkce i symptomy se u každého člověka chovají a projevují jinak – v roce 2013 vyjmul z DSM5 učebnice psychologie. V tuto chvíli by se již neměl diagnostikovat a lidé s touto poruchou jsou vnímáni jako na Autistickém spektru.). Kannera a Aspergera spojuje osoba Georga Frankla,{{Citace periodika [43] => | příjmení = Robison [44] => | jméno = John E. [45] => | titul = Kanner, Asperger, and Frankl: A third man at the genesis of the autism diagnosis [46] => | periodikum = Autism: The International Journal of Research and Practice [47] => | datum vydání = 10 2017 [48] => | ročník = 21 [49] => | číslo = 7 [50] => | strany = 862–871 [51] => | issn = 1461-7005 [52] => | pmid = 27624646 [53] => | doi = 10.1177/1362361316654283 [54] => | poznámka = PMID 27624646 [55] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27624646 [56] => | datum přístupu = 2019-01-03 [57] => }} který se soustředil na diagnostiku. Jeho práce zůstala během druhé světové války neznámá a jeho články byly znovu objeveny až teprve v polovině devadesátých let. Soudobé porozumění autismu, které obsahuje i projevy, popsané Aspergerem, je důsledkem výzkumné práce Lorny Wing. [58] => [59] => == Příznaky == [60] => Schopnosti a chování různých autistických jedinců se navzájem velmi liší a různí lékaři často mohou dospět k různým [[Diagnóza|diagnózám]]. Smyslové [[vnímání]] autistů je oproti ostatním lidem odlišné a na určité podněty proto mohou reagovat jinak. Ve stupni postižení smyslového vnímání jsou velké rozdíly. [61] => [62] => === Sociální vývoj === [63] => Obyčejně jsou ([[Neurotypik|neurotypické]] / "neurotypical" ) děti od časného věku společenské bytosti – navazují [[oční kontakt]], otáčejí se ke zdroji zvuků, uchopují prst a usmívají se. Už ke konci prvního roku života jsou u dětí pozorovatelné všechny základní emoce, což souvisí se zráním nervového systému.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Plháková [65] => | jméno = Alena [66] => | odkaz na autora = Alena Plháková [67] => | titul = Učebnice obecné psychologie [68] => | vydavatel = Academia [69] => | rok = 2003 [70] => | isbn = 80-200-1086-6 [71] => | strany = 387 [72] => }} Naproti tomu většina autistických dětí dává přednost předmětům před [[obličej]]i a má obrovské potíže při učení se běžné každodenní mezilidské interakci. Už během prvních měsíců života často vypadají, že jsou lhostejní k druhým lidem, protože se vyhýbají očnímu kontaktu a nekomunikují tak často jako ostatní děti. [73] => [74] => Autistické děti se často zdají dávat přednost samotě před společností a mohou reagovat pasivně na objímání a mazlení. Později zřídka hledají útěchu od druhých a neodpovídají normálním způsobem na projevy [[hněv]]u či [[náklonnost]]i ze strany rodičů. Výzkumy ukázaly, že ačkoliv autistické děti mají své rodiče rády, projevy této náklonnosti mohou být neobvyklé a je obtížné je interpretovat. Rodiče, kteří se těší na radosti mazlení a hraní, jsou tímto neočekávaným chováním často zmateni i zdrceni. [75] => [76] => Podle [[Simon Baron-Cohen|Simona Baron-Cohena]] autistické děti také často (ale ne vždy) zdánlivě postrádají [[empatie|empatii]] a schopnost vidět věci z perspektivy druhých. Neurotypikální děti nad pět let mají schopnost vhledu do pocitů, záměrů druhých podle nonverbálních [[Gesto|gest]], výrazu tváře, apod. (Pozn. Připomínka toho, že autismus patří do spektra. Na každé dítě i dospělého člověka působí jinak, takže i když je možnost aby autistický člověk postrádal empatii, je také možné aby byl velice empatický či aby se jeho empatie zdála 'vyvážená'.) [77] => [78] => Sociální odcizení jedinců s autismem může být natolik intenzivní, že mnoho z nich udává, že mají imaginární přátele, nebo si vytváří [[imaginární svět]]y a scénáře. Navazování a udržování přátelství ve skutečném životě je pro ně často velice obtížné, objevují se tak příznaky [[sociální fobie]]. [79] => [80] => I když ne všichni, většina autistů nedokáže zcela regulovat své jednání. To může mít podobu slovních výbuchů, které jsou neadekvátní situaci, nebo také [[Sebepoškozování|sebezraňujícího chování]]. Autisté typicky preferují neměnné rutiny a stálá prostředí a mohou reagovat negativně na jejich změny. Nejsou neobvyklé projevy agresivity, [[Sebestimulace|sebestimulační]] chování ani přílišné stáhnutí se do sebe v obtížných situacích. [81] => [82] => === Smyslové vnímání === [83] => Velmi časté jsou příznaky shodné se [[symptom]]y u dysfunkce smyslové integrace, např. nadměrná nebo naopak nedostatečná citlivost na doteky, zvuky či pohyby, tělesná neobratnost, sklon k snadnému rozptýlení, impulzivní tělesné nebo verbální jednání, abnormálně vysoký nebo naopak nízký stupeň aktivity, obtíže při učení se novým aktivitám, potíže při přechodu z jedné situace do druhé, sociální a emocionální problémy, opožděný vývoj řeči či motorických schopností. [84] => [85] => Jedním častým příkladem jsou obtíže se [[sluch]]em, kdy autistický člověk může mít potíže slyšet a rozumět ostatním v hlučném prostředí, například ve větším davu na oslavách. Pokud s někým mluvíme v hlučnějším prostředí, vnímáme řeč směřovanou k nám jako hlasitější (díky [[Neverbální komunikace|neverbální komunikaci]]), ačkoliv tomu tak není. Tento jev je známý jako [[fenomén koktejlové party]]{{Citace monografie [86] => | příjmení = Hayes [87] => | jméno = Nicky [88] => | odkaz na autora = Nicky Hayes [89] => | titul = Aplikovaná psychologie [90] => | vydavatel = Portál [91] => | rok = 2003 [92] => | isbn = 80-7178-807-4 [93] => | strany = 19 [94] => }} a u autistů je zjevně narušen. Kolem druhého roku věku lze také u autistických dětí vypozorovat, že se častěji dívají na ústa svých rodičů namísto do jejich očí. To lze vysvětlit vyšší mírou vyhledávání spojitosti mezi pohybem úst a řečí.{{Citace periodika | příjmení = Arnautovová | jméno = Maria | titul = Stručně: Dvouletí autisté | periodikum = [[Psychologie dnes]] | rok = 2008 | měsíc = 12 | ročník = 14 | číslo = 12 | strany = 53 | issn = 1212-9607}} [95] => [96] => Kromě toho někteří autisté vnímají za určitých okolností vjemy prostřednictvím tzv. [[synestezie]] - vjem přijatý jedním smyslem je interpretován i jako vjem jiného smyslu, např. hudbu vnímá nejen jako zvuk, ale i vizuálně v tvarech nebo barvách. Samotnými autisty je tato vlastnost často ceněna, zejména v umělecké sféře. [97] => [98] => === Problémy s komunikací === [99] => Do tří let věku zdravé děti ovládnou řeč. Už okolo prvního roku batole říká první slova, otáčí se při zaslechnutí svého jména, ukazuje, když chce hračku, a jasně odmítá, když něco nechce. U autistů je řečový vývoj odlišný. Někteří zůstanou němí po celý život, s různým stupněm gramotnosti. Komunikace jinou formou, např. obrázky, posunky nebo písmem pro ně může být mnohem přirozenější. Některé autistické děti v prvním měsících normálně žvatlají, ale brzo poté přestanou. U jiných může být vývoj řeči opožděn, někdy až do období [[dospívání]]. Nicméně neschopnost mluvit neznamená nedostatečnou [[Inteligence|inteligenci]]. Při vhodných podmínkách mohou někteří mluvit celé hodiny. [100] => [101] => Ti, co mluví, někdy používají řeč neobvyklými způsoby a zachovávají rysy časnějších vývojových stádií. Někteří komunikují pouze jednotlivými slovy, jiní opakují naučenou frázi znovu a znovu. Někteří opakují vše, co slyší, což je známé jako tzv. [[echolálie]]. [102] => [103] => Některé děti mohou mít vývoj řeči jen slabě opožděn, nebo dokonce i předčasný a mohou mít neobvykle velký výrazový slovník, nicméně mají velké potíže udržet běžnou konverzaci. Často vedou monolog na své oblíbené téma a nedávají ostatním možnost komentovat. Když hovoří s jinými autisty, často vedou střídavé monology. Tak jako normální lidé mají potíže s chápáním autistické [[nonverbální komunikace]], intonace a výrazů, stejně i autisté obtížně rozumí normálním lidem. Autistické chápání jazyka bývá velmi doslovné, normální lidé většinou hledají skrytý význam v tom, co autisté říkají, a očekávají od nich naopak pochopení těchto skrytých významů ve své řeči. [104] => [105] => Autistická gesta, [[mimika]] a pohyby mohou být snadno pochopeny jiným autistou, ale jen obtížně jinými lidmi. Intonace hlasu je u autistů typicky velmi subtilní a normálnímu člověku připadá značně monotónní až strojová. Některé autistické děti s dobrými řečovými schopnostmi nekomunikují na své věkové úrovni, ale mluví jako malí dospělí. [106] => [107] => Z těchto důvodů je pro normálního člověka obtížné pochopit, co se vlastně autistické děti snaží říct, a ty proto mohou hlasitě dávat najevo svou frustraci, nebo si samy vezmou, co chtějí. Tyto komunikační bariéry jsou pro ně velmi stresující a mohou přispět k sociální úzkosti, depresím nebo k sebepoškozujícímu jednání. [108] => [109] => === Repetitivní chování === [110] => [[Soubor:Autistic-sweetiepie-boy-with-ducksinarow.jpg|vlevo|náhled|Spící autistické dítě]] [111] => I když autisté vypadají fyzicky normálně a mají dobrou [[sval]]ovou kontrolu, mohou se odlišovat neobvyklými repetitivními (stále se opakujícími) pohyby, označovanými jako [[sebestimulace]]. Ty mohou být na první pohled nápadné nebo subtilnější. Někteří autisté dlouhou dobu opakovaně pohybují rukama nebo prsty na nohou, jiní náhle ztuhnou v pohybu. Jako děti mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používaly k normální hře. Pokud někdo náhodou pohne s těmito hračkami, autistické dítě se může velice rozčílit. Autistické děti často potřebují a vyžadují absolutní stálost svého prostředí. Malá změna v rutině pro ně může být velmi rušivá. Autisté často mají trvalé intenzivní nutkavé záliby. Například mohou být posedlé hledáním všeho o [[počítač]]ích, majácích nebo jízdních řádech. Často projevují velký zájem o jazyková, matematická a vědecká témata. Repetitivní chování se může vztahovat i na řeč, součástí denní rutiny může být opakování jednoho slova nebo fráze. [112] => [113] => === Inteligence a mentální retardace === [114] => Historické statistiky vypovídaly, že mezi autisty je až 75 % pacientů s různým stupněm mentální retardace. Tato hodnota dnes již neplatí zejména proto, že v posledních letech je nově diagnostikováno mnoho případů Aspergerova syndromu (i mezi dospělými) a tito pacienti mají inteligenci normální nebo vysokou, někdy až v pásmu geniality. Tato vysoká inteligence však ani dospělým autistům nemusí zajistit plnohodnotný život, protože mnoho z nich vzhledem k potížím zejména v sociální komunikaci selhává v běžných každodenních situacích. Přesto se řada z nich úspěšně začlení do společnosti tam, kde jejich nedostatky nejsou nápadné a kde naopak mohou využít své přednosti (smysl pro detail, vytrvalost, loajalita, jednostranná hluboká specializace...). [115] => [116] => == Typy autismu == [117] => S autismem se může pojit široká škála komorbidit, které jsou často mylně zaměňovány za projevy autismu. Autismus sám o sobě nemá žádné zjevné vnější projevy nebo znaky. Mezi typické znaky autismu je však často řazeno již zmíněné sebestimulační chování, nejčastěji označované jako stimming. Toto chování má regulační charakter a může nabývat velmi nenápadných forem, jako je zaměstnávání rukou točením propisky nebo spinneru, až po velice výrazné projevy, mezi které patří i agrese nebo auto-agrese (sebepoškozování). [118] => [119] => === Aspergerův syndrom a (Kannerův) autismus === [120] => Americká psychiatrie rozděluje autistické poruchy na [[Aspergerův syndrom]] a (Kannerův) autismus, přičemž u druhého je přítomno opoždění nebo abnormality alespoň v jedné z následujících tří oblastí, se vznikem před třetím rokem věku dítěte: sociální interakce, řeč používaná v sociální komunikaci, symbolická či imaginativní hra (takzvaná triáda). U Aspergerova syndromu tato klinicky zjevná opoždění přítomná nejsou. Poslední verze diagnostického manuálu DSM-5, platná od června 2013, zásadním způsobem mění definici poruch autistického spektra a de facto popírá existenci Aspergerova syndromu. [121] => [122] => === Dělení podle Světové zdravotnické organizace === [123] => [[Mezinárodní klasifikace nemocí]] ve verzi [[MKN-10]] kóduje autistické poruchy takto: [124] => # [[Dětský autismus]] (F84.0) [125] => # Atypický autismus (F84.1) [126] => # [[Rettův syndrom]] (F84.2) [127] => # Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3) [128] => # Hyperaktivní porucha sdružena s mentální retardací a stereotypními pohyby (F84.4) [129] => # [[Aspergerův syndrom]] (F84.5) [130] => # Jiné pervazivní vývojové poruchy (F84.8) [131] => # Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná (F84.9){{Citace monografie|příjmení = Thorová|jméno = Kateřina|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Poruchy autistického spektra|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2006|počet stran = 453|strany = 60|isbn = }} [132] => [133] => === Kontinuální autistické spektrum === [134] => Jiní odborníci nevidí žádnou jasnou hranici mezi Aspergerovým syndromem, autismem a tzv. poruchou smyslové integrace a nabízí pohled na autismus jako na spojité spektrum. Známá autistická osobnosti Donna Williams (také jako Polly Samuels) popularizovala koncept autismu jako "ovocného salátu" - všichni mají ovocný salát, ale složení je pro každého jiné. Teorii, že autismus je jen jeden, zastávají zástupci autistické komunity.{{Citace elektronické monografie [135] => | titul = The Problems with "Asperger's" [136] => | url = https://www.autistichoya.com/2012/04/problems-with-aspergers.html [137] => | datum přístupu = 2019-01-03 [138] => }} [139] => [140] => == Epidemiologie == [141] => Autismus je relativně vzácné onemocnění, které se vyskytuje v četnosti 4 až 5 případů na 10 000. V případě použití méně přísných diagnostických vodítek a zařazení všech pacientů autistického spektra je ale jeho výskyt v populaci pravděpodobně podstatně vyšší (odhaduje se 1 případ na několik stovek školních dětí). Dětský autismus má udávanou četnost výskytu asi 0,5 % a je čtyřikrát častější u chlapců než u dívek. Onemocnění je u dívek asociováno s těžším stupněm postižení.[http://cs.medixa.org/nemoci/autismus Článek o autismu] [142] => [143] => U [[Aspergerův syndrom|Aspergerova syndromu]] existují jen hrubé odhady, přičemž horní hranice výskytu by mohla být až 1,5 % populace. Postižení narození před rokem [[1980]] v převážné většině nebyli diagnostikováni. Poměr chlapci:dívky kolísá mezi 4:1 a 8:1. To může být způsobeno odlišnou socializací dívek a jejich větším důrazem na komunikaci, a proto mohou mít postižené dívky méně vyjádřené příznaky a lze je hůře odhalit. [144] => [145] => Počet hlášených případů z nejasných důvodů narůstá. Na jedné straně se spekuluje o možné úloze škodlivých látek z prostředí, na druhé straně za tímto nárůstem může být větší povědomí lékařů o tomto onemocnění a větší pozornost, kterou rodiče svým dětem v dnešní době věnují. Srovnávací metastudie nicméně ukazují, že ani součet těchto vlivů nevysvětluje pandemický nárůst z posledních let - studie, kterou zveřejnila počátkem roku 2013 americká zdravotnická organizace CDC, konstatuje, že poměr autistických dětí ke zdravým je 1:50. V Evropě se obvykle uvádí poměr mezi 1:106 (Velká Británie 2009) a 1:150 (Francie 2010), avšak srovnání hodnot výskytu je nemožné, protože státy mají různé metodiky výpočtů, zahrnují do nich různé typy diagnóz a mají různě nastavené věkové hranice. [146] => [147] => == Možné příčiny autismu == [148] => Dnes je již považována za překonanou teorie zastávaná až do 60. let, podle níž autismus vzniká vinou emocionálního chladu matky a nedostatkem lásky při výchově. Rovněž je vyvrácena teorie, že vzniká jako následek očkování. [149] => [150] => === Genetické faktory === [151] => U autistických jednovaječných [[Dvojčata|dvojčat]] je velmi vysoká pravděpodobnost (60–95 % u monozygotních dvojčat, 0-9 % u dizygotních) vzniku poruchy i u druhého dvojčete. To naznačuje možnou dysfunkci několika různých [[gen]]ů, které se zřejmě účastní vývoje mozku. Vztahy jsou ale složitější.{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Genetic analysis says no such thing as 'pure autism' [153] => | periodikum = medicalxpress.com [154] => | datum_vydání = 2015-04-20 [155] => | url = https://medicalxpress.com/news/2015-04-genetic-analysis-pure-autism.html [156] => | datum_přístupu = 2023-08-22 [157] => | jazyk = anglicky [158] => }} U rodin s jedním autistickým dítětem může být pravděpodobnost narození dalšího až 1:20. [159] => Ukazuje se také, že poruchy autistického spektra může způsobovat narušený mikrobiom střev, který se také přenáší na potomky.{{Citace elektronického periodika [160] => | autor1 = Baylor College of Medicine [161] => | titul = A single species of gut bacteria can reverse autism-related social behavior in mice [162] => | periodikum = medicalxpress.com [163] => | datum_vydání = 2016-06-16 [164] => | url = https://medicalxpress.com/news/2016-06-species-gut-bacteria-reverse-autism-related.html [165] => | datum_přístupu = 2023-08-22 [166] => | jazyk = anglicky [167] => }} [168] => [169] => === Mozková poškození === [170] => U některých autistů lze prokázat určitá poškození mozkové tkáně, hlavně funkční poruchy levé poloviny [[Mozek|mozku]] a abnormální změny v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]]. Výsledky jsou však zatím nejednoznačné a nelze s určitostí říct, jestli jsou příčinou autismu, jeho následkem nebo pouze doprovodným jevem. [171] => [172] => U dětí po operaci nádorů zadní jámy lební dochází k naprosto překvapivým negativním změnám chování ve smyslu autismu. Někdy tyto změny odeznívají během několika dní, někdy týdnů či měsíců výjimečně jsou trvalé. Příčinou je nejpravděpodobněji otřesení nebo poškození síťovité-retikulární-formace, která propojuje všechny podkorové struktury mozku. Na živém mozku je nelokalizovatelná, objevuje se při naložení mrtvého mozku do formaldehydu a lze ji pak vypreparovat. Její funkce není jednoznačně verifikována, nerespektuje totiž mozkové dráhy. Mohlo by se jednat o jakousi rezervu podkorových struktur. Neuroanatomové tuto formaci označují za "duši" člověka a praktické zkušenosti toto podporují. K útlaku nebo poškození retikulární formace nemusí dojít jen operačním výkonem nebo poraněním . Může ji způsobit například i útlak velkého nádoru nejčastěji zadní jámy, aktivní cysta vzniklá například i z poúrazového krvácení. Dojde li k poškození retikulární formace u dospělého člověka,například poúrazově nebo degenerativně, nedochází k tak intenzivním změnám a inteligentní jedinec své citové změny může zakrývat. Často se ale uchyluje k závislostem na různých škodlivinách. [173] => [174] => === Nedostatečné propojení mozkových center === [175] => [[Magnetická rezonance]] ukázala, že u autistů chybí nervová propojení mezi různými mozkovými centry. Proto se uvažuje o vzniku autismu vinou jejich nedostatečné koordinace. [176] => [177] => === Extrémně mužský typ mozku === [178] => Britský odborník [[Simon Baron-Cohen]] se domnívá, že autisté mají extrémně mužský typ [[Mozek|mozku]], což je způsobeno vysokou hladinou [[testosteron]]u v těle matky během [[těhotenství]]. Mužský typ mozku se vyznačuje nedostatečným propojením pravé a levé hemisféry, což vede k menší míře emoční citlivosti. [179] => [180] => === Monotropistická hypotéza === [181] => Podle této hypotézy se autisté mohou sice velmi silně koncentrovat na jeden podnět, ale mnohem hůře na víc věcí najednou, což je nezbytné pro pochopení rychle se měnících sociálních situací. Tato teorie byla poprvé uveřejněna v britském časopise Autism v květnu [[2005]]. [182] => [183] => === Antibiotika a střevní mikroflóra === [184] => Příčinou mohou být i [[antibiotika]]https://reachmd.com/news/antibiotics-and-the-gut-get-a-closer-look-in-autism-research/1615302/ {{Wayback|url=https://reachmd.com/news/antibiotics-and-the-gut-get-a-closer-look-in-autism-research/1615302/ |date=20190609164622 }} - Antibiotics and the Gut Get a Closer Look in Autism Research a s tím spojená [[střevní mikroflóra]].https://www.medicalnewstoday.com/articles/325338.php - Autism and the gut microbiome: Further evidence strengthens link{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = New research clarifies connection between autism and the microbiome [186] => | url = https://medicalxpress.com/news/2023-06-autism-microbiome.html [187] => | datum_přístupu = 2023-06-26 [188] => }} [189] => [190] => === Chemické látky === [191] => Vystavení chemikáliím bývá také příčinou různých onemocnění. Na autismus může mít vliv například [[bisfenol A]],{{Citace elektronického periodika [192] => | titul = Study: Researchers find link between plastic additive and autism, ADHD [193] => | url = https://medicalxpress.com/news/2023-09-link-plastic-additive-autism-adhd.html [194] => | datum_přístupu = 2023-09-29 [195] => }} který narušuje rovnováhu [[estrogen]]u. [196] => [197] => === Očkování === [198] => {{Podrobně|Očkování a autismus}} [199] => Za rozšíření tohoto názoru může hlavně studie dr. [[Andrew Wakefield|Andrewa Wakefielda]], který v roce 1998 řekl, že vakcíny MMR (očkování proti spalničkám) způsobují autismus. V roce 2010 byl však jeho výzkum označen za podvodný a dr. Wakefield byl vyloučen z Britské lékařské komory (byl mimo jiné ve střetu zájmů). [200] => Jde o „mýtus, který v oblasti medicíny napáchal nejvíc škody za posledních 100 let“.{{Citace periodika [201] => | příjmení = Flaherty [202] => | jméno = Dennis K. [203] => | titul = The vaccine-autism connection: a public health crisis caused by unethical medical practices and fraudulent science [204] => | periodikum = The Annals of Pharmacotherapy [205] => | datum = 2011-10 [206] => | ročník = 45 [207] => | číslo = 10 [208] => | strany = 1302–1304 [209] => | issn = 1542-6270 [210] => | pmid = 21917556 [211] => | doi = 10.1345/aph.1Q318 [212] => | poznámka = PMID 21917556 [213] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21917556 [214] => | datum přístupu = 2018-05-19 [215] => }} Vědecké studie a meta-analýzy publikovaných dat opakovaně ukázaly, že mezi vznikem poruch autistického spektra a očkováním neexistuje příčinná souvislost.{{Citace periodika [216] => | příjmení = Taylor [217] => | jméno = Luke E. [218] => | příjmení2 = Swerdfeger [219] => | jméno2 = Amy L. [220] => | příjmení3 = Eslick [221] => | jméno3 = Guy D. [222] => | titul = Vaccines are not associated with autism: An evidence-based meta-analysis of case-control and cohort studies [223] => | periodikum = Vaccine [224] => | datum = 2014-06 [225] => | ročník = 32 [226] => | číslo = 29 [227] => | strany = 3623–3629 [228] => | issn = 0264-410X [229] => | doi = 10.1016/j.vaccine.2014.04.085 [230] => | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264410X14006367 [231] => | datum přístupu = 2018-05-19 [232] => }}{{Citace periodika [233] => | příjmení = Uno [234] => | jméno = Yota [235] => | příjmení2 = Uchiyama [236] => | jméno2 = Tokio [237] => | příjmení3 = Kurosawa [238] => | jméno3 = Michiko [239] => | titul = Early exposure to the combined measles–mumps–rubella vaccine and thimerosal-containing vaccines and risk of autism spectrum disorder [240] => | periodikum = Vaccine [241] => | datum = 2015-05 [242] => | ročník = 33 [243] => | číslo = 21 [244] => | strany = 2511–2516 [245] => | issn = 0264-410X [246] => | doi = 10.1016/j.vaccine.2014.12.036 [247] => | url = https://doi.org/10.1016/j.vaccine.2014.12.036 [248] => | datum přístupu = 2018-05-19 [249] => }}{{Citace periodika [250] => | příjmení = Yoshimasu [251] => | jméno = Kouichi [252] => | příjmení2 = Kiyohara [253] => | jméno2 = Chikako [254] => | příjmení3 = Takemura [255] => | jméno3 = Shigeki [256] => | titul = A meta-analysis of the evidence on the impact of prenatal and early infancy exposures to mercury on autism and attention deficit/hyperactivity disorder in the childhood [257] => | periodikum = NeuroToxicology [258] => | datum = 2014-09 [259] => | ročník = 44 [260] => | strany = 121–131 [261] => | issn = 0161-813X [262] => | doi = 10.1016/j.neuro.2014.06.007 [263] => | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0161813X14000989 [264] => | datum přístupu = 2018-05-19 [265] => }}{{Citace periodika [266] => | příjmení = Price [267] => | jméno = Cristofer S. [268] => | příjmení2 = Thompson [269] => | jméno2 = William W. [270] => | příjmení3 = Goodson [271] => | jméno3 = Barbara [272] => | titul = Prenatal and Infant Exposure to Thimerosal From Vaccines and Immunoglobulins and Risk of Autism [273] => | periodikum = Pediatrics [274] => | datum = 2010-10-01 [275] => | ročník = 126 [276] => | číslo = 4 [277] => | strany = 656–664 [278] => | issn = 0031-4005 [279] => | pmid = 20837594 [280] => | doi = 10.1542/peds.2010-0309 [281] => | poznámka = PMID 20837594 [282] => | jazyk = en [283] => | url = http://pediatrics.aappublications.org/content/126/4/656 [284] => | datum přístupu = 2018-05-19 [285] => }}{{Citace monografie [286] => | příjmení = Demicheli [287] => | jméno = Vittorio [288] => | příjmení2 = Rivetti [289] => | jméno2 = Alessandro [290] => | příjmení3 = Debalini [291] => | jméno3 = Maria Grazia [292] => | titul = Vaccines for measles, mumps and rubella in children [293] => | url = http://cochranelibrary-wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD004407.pub3/full [294] => | vydavatel = John Wiley & Sons, Ltd [295] => | doi = 10.1002/14651858.cd004407.pub3 [296] => | poznámka = DOI: 10.1002/14651858.CD004407.pub3 [297] => | jazyk = en [298] => }} [299] => [300] => == Diagnóza == [301] => Diagnóza probíhá za pomoci pozorování diagnostikované osoby, analýzy rodinné anamnézy a popisu chování pacienta v minulosti (např. v dětství) a současnosti. V [[Česko|Česku]] může oficiální diagnózu stanovit pouze [[psychiatr]].{{Citace elektronické monografie [302] => | titul = Diagnóza, diagnostika - Autismus a Aspergerův syndrom, encyklopedie pojmů {{!}} Autismus a Aspergerův syndrom [303] => | url = https://mujautismus.cz/autismus-aspergeruv-syndrom-encyklopedie/d/diagnoza-diagnostika/ [304] => | datum vydání = 2017-03-01 [305] => | datum přístupu = 2021-01-28 [306] => | jazyk = cs [307] => }} Diagnostická kritéria jsou uvedena v diagnostickém manuálu [[DSM-5]]. Autismus může být člověku diagnostikován v jakémkoliv věku. [308] => [309] => Diagnóza je založena na chování osoby, ne však na příčině či mechanismu. Dle DSM-5 je autismus charakterizován přetrvávajícími deficity v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a [[Sociální interakce|interakci]] ve více kontextech a také opakováním [[stereotyp|vzorců chování]], zájmů a aktivit. Jsou přítomny už v raném [[dětství]], typicky před třetím rokem života dítěte, a vedou ke klinicky významnému zhoršení funkcí. [[Symptom]]y zahrnují nedostatek sociální či emocionální reciprocity, stereotypní a opakované používání [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] a [[idiosynkrazie]] a trvalé zaujetí neobvyklými předměty. [[ICD-10]] používá prakticky stejnou definici. [310] => [311] => Diagnostika probíhá za pomoci různých postupů, které zahrnují [[ADI-R]] ({{cizojazyčně|en|Autism Diagnostic Interview-Revised}}), což je rozhovor s rodiči pacienta, [[ADOS]] ({{cizojazyčně|en|Autism Diagnostic Observation Schedule}}), který využívá pozorování a interakci s dítětem. [[CARS]] ({{cizojazyčně|en|Childhood Autism Rating Scale}}) je široce používán v klinickém prostředí pro určení vážnosti autismu na bázi pozorování dítěte. [312] => [313] => Při dosažení 3 let věku [[dítě]]te se v ČR provádí vyšetření v rámci preventivní prohlídky, aby byly případné poruchy autistického spektra diagnostikovány včas, což napomáhá jejich zvládání. Probíhá prostřednictvím jednotného [[Dotazníkové šetření|dotazníku]]. Vyšetření se zaměřuje především na vlastnosti a dovednosti v oblasti sdílené pozornosti (např. navázání [[Oční kontakt|očního kontaktu]], vnímání chování druhé osoby a reakce na ni, napodobování, ukazování prstem na předměty a všímání si okolí). Dotazník obsahuje 20 otázek, na které možno odpovědět buď „ano“, či „ne“. Hodnota „ano“ je použita pouze pokud reakce probíhá opakovaně. Pokud popisovaná reakce probíhá pouze ojediněle, odpovídá se hodnotou „ne“. Dotazník je vytvořen takovým způsobem, aby byl velmi citlivý a to může způsobovat [[Chyby typu I a II#Chyba typu I|falešnou pozitivitu]].{{Citace elektronické monografie [314] => | titul = Jak probíhá vyšetření poruch autistického spektra? [315] => | url = https://www.autis-hb.cz/jak-probiha-vysetreni [316] => | vydavatel = Autis-HB [317] => | místo = Havlíčkův Brod [318] => | datum přístupu = 2021-01-28 [319] => }} [320] => [321] => === Kritéria pro diagnostiku [[Aspergerův syndrom|Aspergerova syndromu]] === [322] => [[Aspergerův syndrom]] je definován v [[Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch|Diagnostickém a statistickém manuálu mentálních poruch]] (DSM-IV-TR) jako pervazivní vývojová porucha, která je rozpoznána podle řady symptomů, nikoliv pouze jednoho. Je charakterizována znesnadněním sociálních interakcí, [[stereotyp]]ními a omezenými vzorci chování, aktivit a zájmů, a absencí výrazného opoždění kognitivního vývoje nebo opoždění vývoje řeči. Tyto projevy musí být významné a musí mít vliv na důležité oblasti fungování a diagnóza je vyloučena v případě splnění kritérií pro autismus. Posedlost úzkou oblastí zájmů, jednostranná výřečnost a neobratnost jsou typickými příznaky, nejsou však nutnou podmínkou pro tuto diagnózu. [323] => [324] => == Odkazy == [325] => [326] => === Reference === [327] => {{Překlad|en|Diagnosis of Asperger syndrome|1000523608|en|Autism|1002472779}} [328] => [329] => === Literatura === [330] => * Hrdlička, Michal: ''Mýty a fakta o autismu.'' Praha: Portál, 2020. {{ISBN|978-80-262-1648-3}}. [331] => * Johnson, Elle Olivia: ''ABA pro děti s autismem.'' Praha: Portál, 2020. {{ISBN|978-80-262-1628-5}}. [332] => * McHenry, I., Moog, C.: ''Aktivity pro starší děti s PAS.'' Praha: Portál, 2019. {{ISBN|978-80-262-1533-2}}. [333] => * Grandin, T.: ''Jak to vidím já.'' Praha: Csémy Miklós ve spolupráci s Janou Csémy, 2015. {{ISBN|978-80-906078-0-4}}. [334] => * Grandin, T: ''Jiní... Ne Horší.'' Praha: Csémy Miklós ve spolupráci se Za Sklem o.s., 2016. {{ISBN|978-80-906078-2-8}}. [335] => * Griffin, S., Sandler, D.: ''300 her pro děti s autismem''. Praha: [[Portál (nakladatelství)|Portál]], 2012. {{ISBN|978-80-262-0177-9}}. [336] => * Hrdlička, M., Komárek, V. (eds.): ''Dětský autismus''. Praha: [[Portál (nakladatelství)|Portál]], 2004. {{ISBN|80-7178-813-9}}. [337] => * Jacobs, Debra S.; Betts, Dion E.: ''Nácvik sebeobsluhy a sociálních dovedností u dětí s autismem''. Praha: [[Portál (nakladatelství)|Portál]], 2013. {{ISBN|978-80-262-0498-5}} [338] => * Thorová, K.: ''Poruchy autistického spektra''. Praha: [[Portál (nakladatelství)|Portál]], 2006. {{ISBN|80-7367-091-7}}. [339] => * Yau, A.: ''Autismus: Praktická příručka pro rodiče.'' Praha: Csémy Miklós, 2016. {{ISBN|978-80-906078-1-1}}. [340] => [341] => === Externí odkazy === [342] => * {{Commonscat}} [343] => * {{Wikislovník|heslo=autismus}} [344] => * [https://www.adventor.org Adventor] - Český server o autismu - servisní a komunitní organizace [345] => *[https://eucap.eu EUCAP] - Evropská rada autistických osob (asociace organizací řízených autisty) [346] => * [http://asperger.cz Aspie blog] - stránky psané lidmi s Aspergerovým syndromem nebo autismem [347] => * [http://nadacnifondautismu.cz/ Nadační fond Autismu] {{Wayback|url=http://nadacnifondautismu.cz/ |date=20150213230051 }} - první český nadační fond zaměřený na podporu terapeutické a osvětové činnosti souvisejísí s autismem a na podporu lidí žijících s PAS [348] => * [http://www.nadejeproautismus.cz/ Naděje pro autismus] - volné sdružení právnických osob zabývajících se terapeutickou, osvětovou a další činností souvisejísí s autismem [349] => * [[Nakladatelství Pasparta|Nakladatelství PASPARTA]], o.p.s. - sociální firma zaměstnávající lidi s autismem, vydává knihy týkající se především problematiky autismu [350] => * Národní ústav pro autismus, z.ú. /NAUTIS/ - Organizace poskytuje komplexní nabídku služeb pro lidi s autismem a jejich rodiny v ČR (dříve APLA Praha a Střední Čechy o.s.). [351] => * [http://www.neurodiverzita.cz Neurodiverzita.cz] - stránky s informacemi o autismu, zaměřené na paradigma [[Neurodiverzita|neurodiverzity]] [352] => * [http://www.autismus.cz/ Portál o autismu] - webové stránky provozované NAUTIS [353] => * [http://zrzava-holka.blogspot.cz/ Zrzavá holka] - blog autorky žijící s Aspergerovým syndromem, zabývající se autismem u žen a dívek [354] => [355] => {{Varování - Medicína}} [356] => {{Autoritní data}} [357] => {{Portály|Medicína|Psychologie}} [358] => [359] => [[Kategorie:Autismus| ]] [360] => [[Kategorie:Duševní poruchy]] [361] => [[Kategorie:Deficity schopností]] [362] => [[Kategorie:Osobnost]] [] => )
good wiki

Autismus

Autismus nebo taky autizmus (z řec. αὐτός autos, sám) je vývojová porucha, projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aspergerův syndrom','Portál (nakladatelství)','Mozek','Simon Baron-Cohen','stereotyp','hněv','dětství','sociální fobie','DSM-5','Eugen Bleuler','Gesto','ICD-10'

Dětství

Gesto

Hněv

Mozek

Stereotyp