Array ( [0] => 15043764 [id] => 15043764 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Autofagozóm [uri] => Autofagozóm [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Autofagozóm''' je sférická struktura s dvojitou membránou. Je klíčovou strukturou v procesu zvaném [[autofagie|makroautofagie]]. Makroautofagie je vnitrobuněčný degradační systém cytoplazmatických komponent (abnormálních proteinů, poškozených nebo nefunkčních organel) a také mikroorganismů. Zformovaný autofagozóm svůj obsah umisťuje do lysozomů. Vnější membrána autofagozómu fúzuje s membránou lysozomu a formuje autolysozom. Lysozomální hydrolázy poté degradují obsah z autofagozómu spolu s jeho vnitřní membránou.{{cite journal|last=Mizushima|first=N.|coauthors=Ohsumi Y., Yoshomori T.|title=Autophagosome Formation in Mammalian Cells|journal=Cell structure and Function|date=2002|volume=27|issue=6|pages=421-429}} [1] => [2] => Formování autofagozómu je regulováno geny, které jsou konzervovány od kvasinek až po vyšší eukaryota. Nomenklatura těchto genů se ale v různých článcích liší. Aktuální nomenklaturu genů podílejících se na formaci autofagozómu zpracoval Klionsky et al. v roce 2003. Dřívější názvy jako například APG, AUT, CVT, GSA, PAZ a PDD jsou nyní souhrnně nazývány jako ATG ('''A'''u'''T'''opha'''G'''y related) rodina.{{cite journal|last=Klionsky|first=D.J.|coauthors=Cregg J.M., Dunn W.A.Jr., Emr S.D., Sakai Y., Sandoval I.V., Sibirny A., Subramani S., Thumm M., Veenhuis M., Ohsumi Y.|title=A Unified Nomenclature for Yeast Autophagy-Related Genes|journal=Developmental Cell|date=2003|volume=5|issue=4|pages=539-545}} [3] => [4] => Velikost autofagozómů se mezi [[savci]] a [[Kvasinky|kvasinkami]] liší. Kvasinkové autofagozómy mají velikost mezi 500 a 900nm, zatímco savčí autofagozómy jsou mnohem větší (0,5-1,5um). V některých buňkách (například [[kmenové buňky]] embrya, embryonické [[fibroblasty]], [[hepatocyt]]y) můžeme autofagozómy pozorovat světelným mikroskopem jako prstencovité struktury. [5] => [6] => == Formování autofagozómu == [7] => Počáteční krok formace autofagozómu v savčích buňkách sestává z prodlužování malých membránových struktur nazývaných inicializační membrána nebo také fagofor. Tooze a Yoshimori v roce 2010 popsali, že možný zdroj membrán pro autofagozóm může být [[endoplazmatické retikulum]] nebo [[mitochondrie]]. Dodnes však není zdroj membrán dostatečně objasněn.{{cite journal|last=Tooze|first=S.A.|coauthors=Yoshimori T.|title=The Origin of the Autophagosomal membrane|journal=Nat Cell Viol.|date=2010|volume=12|issue=9|pages=831-835}} [8] => [9] => Formace autofagozómu je kontrolována Atg geny skrze Atg12-Atg5 a LC3 komplexy. Konjugát Atg12-Atg5 interaguje také s Atg16 a formuje větší komplexy. Modifikace Atg5 pomocí Atg12 je esenciální pro elongaci iniciální membrány.{{cite web|last=Cell Signaling Technology|title=Autophagy Signaling|url=http://www.cellsignal.com/reference/pathway/Autophagy.html|accessdate=2007}} [10] => [11] => Po zformování sférické struktury se komplex Atg12:Atg5-Atg16 od autofagozómu odpojí. LC3 je rozštěpeno Atg4 proteázou za vytvoření cytozolického LC3. Štěpení LC3 komplexu je vyžadováno pro terminální fúzi autofagozómu s cílovou memránou. LC3 je běžně používán jako marker autofagozomu, protože je jeho esenciální částí a zůstává navázán až do chvíle těsně před jeho fúzí. Nejdříve autofagozóm fúzuje s [[endozom]]em nebo s veziklem odvozeným od endozomu a tyto struktury jsou poté nazývány amfizomy nebo také přechodné autofagické vakuoly.{{cite journal|last=Liou|first=W.|coauthors=Geuze H.J., Geelen M.J.H., Slot J.W.|title=The Autophagic and Endocytic Pathways Converge at the Nascent Autoplasmatic Vacuoles|journal=J Cell Biol|date=1997|volume=136|issue=1|pages=61-70}} Nicméně tyto struktury obsahují kromě endocytických markerů také některé lysozomální proteiny jako Katepsin D. [12] => [13] => Tento proces je podobný v kvasinkách, ale jména genů se liší, například LC3 u savců je Atg8 v kvasinkách. V kvasinkách je autofagozóm vytvořen z '''P'''re-'''A'''utofagozomální '''S'''truktury (PAS), který je rozdílný od prekurzorových struktur v savčích buňkách. Tato pre-autofagozomální struktura je v kvasinkách popisována v blízkosti [[vakuola|vakuol]], ale význam této lokalizace není dosud znám. Zralý autofagozóm fúzuje přímo s vakuolou (v kvasinkách funguje jako lysozomy) a netvoří amfizomy jako u savců.{{cite journal|last=Reggiori|first=F.|coauthors=Klionsky D.J.|title=Autophagic process in Yeast: Mechanisms, Machinery and Regulation|journal=Genetics|date=2013|volume=194|issue=2|pages=341-361}} [14] => [15] => Při zrání kvasinkového autofagozómu se uplatňují další známí hráči jako je Atg1, Atg13 a Atg17. Atg1 je kináza, která je regulována indukcí autofagie. Atg13 reguluje Atg1 a společně jako komplex Atg13:Atg1 přijímají signál od příjemce výživového signálu – Tor. Atg1 je také důležitý v pozdních fázích formace autofagozómu. [16] => [17] => == Reference == [18] => [19] => {{Autoritní data}} [20] => [21] => [[Kategorie:Buněčná biologie]] [] => )
good wiki

Autofagozóm

Autofagozóm je sférická struktura s dvojitou membránou. Je klíčovou strukturou v procesu zvaném makroautofagie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'autofagie','savci','Kvasinky','kmenové buňky','fibroblasty','hepatocyt','endoplazmatické retikulum','mitochondrie','endozom','vakuola','Kategorie:Buněčná biologie'

Autofagie

Endozom

Hepatocyt

Kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy z říše hub, které se vyznačují svou schopností kvasit.

Mitochondrie

Mitochondrie jsou organelly nacházející se v eukaryotických buňkách.

Savci

Vakuola

Vakuola je jedna z nejcharakterističtějších struktur v buňkách rostlinných organismů.