Array ( [0] => 14713176 [id] => 14713176 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Avantgarda [uri] => Avantgarda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Avantgarda je umělecký směr a přístup k tvorbě, který se objevil na přelomu 19. a 20. století a významně ovlivnil moderní umění a kulturu. Hlavním znakem avantgardy je snaha překonat tradiční umělecké formy a konvence a hledání nových a inovativních způsobů vyjádření. V článku se popisuje vývoj avantgardy v různých uměleckých oblastech, jako je výtvarné umění, literatura, divadlo a hudba. Dále jsou představeny nejvýznamnější avantgardní směry, jako je kubismus, futurismus, dadaismus a surrealismus, které se formovaly v různých evropských zemích. Avantgarda se snažila prolomit hranice mezi uměním a životem a vytvořit nové umělecké prostředí, které by se angažovalo ve společnosti a reflektovalo její problémy a výzvy. Avantgardní umělci experimentovali s novými materiály, technikami a médii a často se inspirovali vědeckými a filosofickými koncepty. Článek také zmiňuje přínos českých avantgardních umělců, jako jsou Karel Teige, Toyen, Vítězslav Nezval a Jiří Kolář, kteří se zapojili do mezinárodní avantgardní scény a vytvořili své vlastní originální přístupy a díla. Celkově je avantgarda považována za významný předchůdce současného umění a kultury a její odkaz je stále viditelný ve světě umění dnes. [oai] => Avantgarda je umělecký směr a přístup k tvorbě, který se objevil na přelomu 19. a 20. století a významně ovlivnil moderní umění a kulturu. Hlavním znakem avantgardy je snaha překonat tradiční umělecké formy a konvence a hledání nových a inovativních způsobů vyjádření. V článku se popisuje vývoj avantgardy v různých uměleckých oblastech, jako je výtvarné umění, literatura, divadlo a hudba. Dále jsou představeny nejvýznamnější avantgardní směry, jako je kubismus, futurismus, dadaismus a surrealismus, které se formovaly v různých evropských zemích. Avantgarda se snažila prolomit hranice mezi uměním a životem a vytvořit nové umělecké prostředí, které by se angažovalo ve společnosti a reflektovalo její problémy a výzvy. Avantgardní umělci experimentovali s novými materiály, technikami a médii a často se inspirovali vědeckými a filosofickými koncepty. Článek také zmiňuje přínos českých avantgardních umělců, jako jsou Karel Teige, Toyen, Vítězslav Nezval a Jiří Kolář, kteří se zapojili do mezinárodní avantgardní scény a vytvořili své vlastní originální přístupy a díla. Celkově je avantgarda považována za významný předchůdce současného umění a kultury a její odkaz je stále viditelný ve světě umění dnes. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => [[Soubor:The Love of Zero, 35mm film Robert Florey1928.jpg|náhled|''The Love of Zero'', 35mm film Roberta Floreye, 1928]] [2] => '''Avantgarda''' (z francouzského ''avant-garde'', [[předvoj]]) bylo kulturní a umělecké hnutí první poloviny [[20. století]]. Avantgardní umění je etapa ve vývoji moderního umění, které je poslední vývojovou fází novodobého umění. Předcházející etapou ve vývoji umění byla moderna, která byla přechodným vývojovým stadiem mezi tradičním uměním 19. století. S modernou je avantgarda spojena antitradicionalismem a společenskou revoltou. Etapou následující je postmoderní umění. Výchozími ideovými ohnisky bylo poválečnému avantgardnímu hnutí curyšské dada a sovětské revoluční umění. [3] => [4] => == Historie == [5] => Hlavní znaky avantgardy: odmítání sociální nespravedlnosti, z toho plynoucí příklon k radikálním a extremistickým politickým hnutím ([[komunismus]], [[anarchismus]], [[fašismus]]). To je typické například pro italský [[futurismus]], dále [[kolektivismus]], který se projevoval snahou o sdružování se do skupin, spolků, svazů a klubů ([[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]], [[De Stijl]], [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsil]]). Podstatným rysem je experimentování a hledání nových obsahů a forem. [6] => [7] => Období vzniku avantgardy je obdobím [[první světová válka|první světové války]] a krachu evropských humanitních ideálů. Současně však také nastupuje idea nové a spravedlivější společnosti, přicházející s [[Velká říjnová revoluce|Říjnovou revolucí]]. Souběžně s těmito událostmi probíhá bouřlivý rozvoj techniky a vědy. Společnost se po válce nachází ve víře v utopistickou vizi nového světa, ovládaného strojem. Vystřízlivění z [[utopie|utopických]] snů přinesla hospodářská krize, která otřásla avantgardní vírou v zázračnou moc techniky a ve zrod nového člověka. [8] => [9] => Představa, že nové vynálezy a společenské vztahy od základu změní samu biologickou podstatu člověka, že se během několika let promění jeho po tisíciletí utvářené fyziologické a psychické mechanismy, se už tehdy ukázala jako zcela nereálná. Avantgardní umění je různorodou, členitou a někdy i rozporuplnou periodou vývoje umění. Inspirovalo se jak novými vědeckými objevy, technickými vynálezy a materiály, tak euforickou atmosférou, životním rytmem a novými formami velkoměstského života: filmem, jazzem, sportem, moderními dopravními prostředky, automobily, letadly, transatlantiky, ale i exotikou dalekých krajů a zámořských cest. Avšak většinu těchto podnětů přijímalo v radikální utopické perspektivě. [10] => [11] => == Etymologie == [12] => Avantgarda je slovo [[francouzština|francouzského]] původu (''avantgarde'', kde ''avant'' = před, ''la garde'' = hlídka, stráž), původně znamenající vojenský [[předvoj]]. Tento výraz se užívá v terminologii umělecké, kde představuje umělce či uměleckou skupinu, jejichž tvorba je pro danou dobu průkopnická či objevná. Tento výraz je používán ve všech uměleckých odvětvích. [13] => [14] => == Nejvýznačnější proudy, hnutí a směry avantgardy == [15] => Během první světové války a po ní vzniklo ohromné množství různých avantgardních směrů, proudů a hnutí. Některé zasáhly jen jednu oblast umění, jiné se odrazily ve všech uměleckých oblastech. [16] => [17] => [[Abstrakcionismus (umělecký směr)|Abstraktivismus]] – nefigurativní, abstraktní malířství a sochařství. Jeho počátky se datují kolem roku 1910, kdy [[Vasilij Kandinskij]] namaloval v Mnichově svůj první abstraktní obraz. Vyhraněnou podobou se abstraktivismus projevil v architektuře skrze umělecký směr konstruktivismus. [18] => [19] => [[Dadaismus]] – zrodil se uprostřed první světové války ve Švýcarsku a v USA jako protest proti nesmyslnému vraždění na válečných frontách. Hlavním principem dadaismu je využití náhody, která přináší nesmyslné souvislosti, vymykající se racionálnímu chápání. Dadaisté objevili nové tvůrčí metody ([[koláž]], ready-made). [20] => [21] => [[Expresionismus]] – směr projevující se zejména ve výtvarném umění, literatuře a dramatické tvorbě. Odrážel společenskou dobovou krizi plnou sociálních rozporů. Mezi používanými technikami vystupují v malířství do popředí technika [[dřevořez]]u a [[akvarel]]. Expresionismus se nejprve projevil ve výtvarném umění v tvorbě skupin ''Die Brűcke'' a ''Der blaue Reiter''. [22] => Druhou skupinu tvořili výtvarníci [[Vasilij Kandinskij]] a [[Paul Klee]]. Působili na Bauhausu a vzájemně se ovlivňovali. Zkoumali vnitřní význam barvy, geometrické formy a jejich souvislosti. Za hlavního představitele expresionismu je považován norský malíř [[Edvard Munch]]. [23] => [24] => [[Futurismus]] – umělecký směr stojící na počátku avantgardy. Vznikl v Itálii, objevuje se však i v Rusku. Projevoval obdiv k technické civilizaci a radikální odpor ke způsobu života předindustriální společnosti a k mocenskému postavení katolické církve. Ústředními tématy futurismu byl pohyb, rychlost, síla, destrukce, futuristické okouzlení technikou přejal český, mezinárodně uznávaný směr avantgardy [[poetismus]] (někdy však považován za odnož [[kubofuturismus|kubofuturismu]]). [25] => [26] => [[Kubismus]] – (francouzsky cube – krychle), malířský a sochařský směr (ovšem projevil se i v literatuře – některé básně [[Jean Cocteau|Jeana Cocteaua]]), který se zcela odlišil od dosavadního pojetí obrazové reality. Podnětem vzniku bylo poznání oceánského a negerského sochařství. Představitel kubismu [[Pablo Picasso]] řekl: ''„Maluji předměty tak, jak je myslím, nikoliv, jak je vidím“''. [27] => Kubismus se projevil také v české architektuře způsobem, jaký nemá obdobu nikde ve světě. [28] => [29] => [[Kubofuturismus]] – jako kubofuturismus se označuje spojení některých kubistických prvků s prvky futurismu. Někdy se za představitele kubofuturismu považuje básník a dramatik [[Guillaume Apollinaire]]. [30] => [31] => [[Funkcionalismus]] – architektonický mezinárodní směr evropské avantgardy, jehož základním heslem bylo: forma následuje funkci. Architektura je považována za organizaci životního dění ve smyslu biologickém, sociálním, ekonomickém, psychickém a technickém. Futurismus přerostl meze architektury a snažil se být novým způsobem myšlení. Podstatu funkcionalismu objasnil architekt [[Le Corbusier]] a formuloval jeho manifest. Je považován za poslední společný mezinárodní sloh. [32] => [33] => [[Surrealismus]] – zrodil se roku 1924 v [[paříž]]ské [[dadaismus|dadaistické]] skupině. Hlavní postavou surrealistického hnuti byl [[André Breton]], který surrealismus definoval jako čistý psychický automatismus. Diktát myšlení bez jakéhokoliv rozumového dozoru, mimo jakékoliv estetické nebo mravní zřetele. Inspirován byl především psychoanalýzou [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]. [34] => [35] => [[Nadrealismus]] – modifikace surrealismu ve [[Slovenská literatura|slovenské literatuře]] a částečně výtvarném umění koncem 30. a ve 40. letech 20. století. Nadrealismus se inspiroval českým a francouzským surrealismem. [36] => [37] => == Avantgarda v literatuře == [38] => {{Podrobně|Avantgarda (literatura)}} [39] => Literární avantgarda je shrnujícím označením pro různé literární směry vzniklé v prvních desetiletích 20. století v rámci umělecké avantgardy. K nejvlivnějším patřily [[futurismus (literatura)|futurismus]], [[expresionismus (literatura)|expresionismus]], [[dadaismus (literatura)|dadaismus]] a [[surrealismus (literatura)|surrealismus]]. Od [[modernismus (literatura)|literární moderny]] se literární avantgarda odlišovala užším sepětím tvorby s životním stylem a [[politika|politikou]]. Avantgardní spisovatelé byli často ideologicky vyhranění, zejména [[levice|levicově]] nebo [[fašismus|fašisticky]]. O změnu společnosti se literární avantgarda svou činností pokoušela společně s [[avantgarda (výtvarné umění)|avantgardním výtvarným uměním]], [[avantgardní hudba|avantgardní hudbou]], [[avantgarda (film)|avantgardním filmem]], [[avantgarda (fotografie)|avantgardní fotografií]] a dalšími dílčími avantgardními projevy.{{Citace sborníku [40] => | příjmení = Asholt [41] => | jméno = Wolfgang [42] => | příjmení2 = Trávníček [43] => | jméno2 = Jiří [44] => | titul = avantgarda [45] => | příjmení sestavitele = Nünning [46] => | jméno sestavitele = Ansgar [47] => | příjmení sestavitele2 = Trávníček [48] => | jméno sestavitele2 = Jiří [49] => | příjmení sestavitele3 = Holý [50] => | jméno sestavitele3 = Jiří [51] => | sborník = Lexikon teorie literatury a kultury [52] => | vydavatel = Host [53] => | odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství) [54] => | místo = Brno [55] => | rok vydání = 2006a [56] => | isbn = 978-80-7294-170-4 [57] => | strany = 54 [58] => | počet stran = 912 [59] => }} Neobyčejně populárními se staly [[manifest]]y, někdy dokonce zastiňovaly či nahrazovaly samotnou tvorbu.{{Citace sborníku [60] => | příjmení = Kaes [61] => | jméno = Anton [62] => | titul = Od expresionismus k exilu [63] => | příjmení sestavitele = Bahr [64] => | jméno sestavitele = Ehrhard [65] => | sborník = Dějiny německé literatury 3 [66] => | vydavatel = Karolinum [67] => | místo = Praha [68] => | rok vydání = 2007 [69] => | isbn = 978-80-246-1357-4 [70] => | strany = 188 [71] => | počet stran = 540 [72] => }} [73] => [74] => Avantgarda dávala v literární podobě přednost [[drama]]tu a [[poezie|poezii]] před románem, neboť ten byl na počátku 20. století nejprestižnějším literárním žánrem, spojovaným s převládajícím uměním, vůči němuž se avantgardní spisovatelé vymezovali. Také s oblibou využívali hybridních žánrů a svá díla veřejně přednášeli nebo přímo vytvářeli a pořádali [[happening]]y. Mezi nejdůležitější tvůrce avantgardní literatury patřili [[Filippo Tommaso Marinetti]], zakladatel italského futurismu, [[Guillaume Apollinaire]], tvůrce [[kubismus (literatura)|literárního kubismu]], dadaisté [[Hugo Ball]] a [[Tristan Tzara]] a surrealisté jako [[André Breton]], [[Philippe Soupault]], [[Louis Aragon]] a [[Robert Desnos]]. Hlavním představitelem divadelní avantgardy se stal [[Antonin Artaud]].{{Citace monografie [75] => | příjmení = Šrámek [76] => | jméno = Jiří [77] => | titul = Panorama francouzské literatury od počátku po současnost [78] => | vydavatel = Host [79] => | místo = Brno [80] => | rok = 2012 [81] => | počet stran = 1454 [82] => | strany = 483–516 [83] => | isbn = 978-80-7294-565-8 [84] => }} V Německu byl nejsilnějším avantgardním směrem expresionismus, k němuž se řadili [[Georg Trakl]], [[Gottfried Benn]] a [[Georg Heym]].Kaes (2007), s. 198–204. Ze španělských tvůrců dosáhli nejvýraznějších úspěchů dramatik a básník [[Federico García Lorca]] a básnická [[generace 27]].{{Citace sborníku [85] => | příjmení = Anderson [86] => | jméno = Andrew A [87] => | titul = García Lorca's ''Poemas en prosa'' and ''Poeta en Nueva York'': Dalí, Gasch, Surrealism, and the Avant-Garde [88] => | příjmení sestavitele = Havard [89] => | jméno sestavitele = Robert [90] => | sborník = A Companion to Spanish Surrealism [91] => | vydavatel = Tamesis [92] => | místo = Woodbridge [93] => | rok vydání = 2004 [94] => | isbn = 978-1-85566-104-2 [95] => | strany = 163 [96] => | počet stran = 293 [97] => }} [98] => [99] => V českém prostředí patřil k předním avantgardním teoretikům [[Karel Teige]]. V roce 1920 se čeští avantgardní spisovatelé a výtvarníci spojili do [[Svaz moderní kultury Devětsil|svazu Devětsil]]. Avantgardními směry, které se v české literatuře nejsilněji prosadily, byly [[poetismus]] a surrealismus, z literátů byli nejvýznamnější [[Vítězslav Nezval]], [[Vladislav Vančura]], [[František Halas]] nebo [[Jaroslav Seifert]] v prvním období své tvorby. Konec české avantgardy je datován rokem 1938. Po druhé světové válce a [[Únor 1948|komunistickém puči v roce 1948]] upadla česká avantgarda i přes svou deklarovanou socialistickou revolučnost do nemilosti režimu jakožto údajně formalistické a politicky chybně orientované hnutí.Asholt, Trávníček (2006a), s. 54–55. [100] => [101] => == Avantgarda v hudbě == [102] => * [[Frank Zappa]] [103] => * [[Captain Beefheart]] [104] => * [[Ornette Coleman]] [105] => * [[John Cage]] [106] => * [[Derek Baily|Derek Bailey]] [107] => * [[The Residents]] [108] => * [[San Ra]] [109] => * [[Bladee]] [110] => * [[Ecco2K]] [111] => *Playboi Carti [112] => *100 Gecs [113] => *Yung Lean [114] => * Drain Gang [115] => * [[Lenc]] [116] => * [[Plastic]] [117] => * Hahmad_Swag [118] => * Poseidon Vltavy [119] => * Jake Empty (Kuba Kubíček) [120] => * [[Thelonious Monk]] [121] => [122] => == Avantgarda ve filmu == [123] => * [[Alexandro Jodorowsky]] [124] => [125] => == Avantgarda v malířství == [126] => * [[Pablo Picasso]] [127] => [128] => == Avantgarda ve fotografii == [129] => Pro avantgardní [[fotografie|fotografii]] v Evropě je významný pohled z ptačí ([[nadhled]]) nebo [[Podhled (fotografie)|žabí perspektivy]], diagonální [[kompozice (fotografie)|kompozice]], odvážné výřezy, objevování krásy zdánlivě neestetických a [[průmysl]]ových motivů, oslava moderního života, moderní architektury a moderních výrobků. Můžeme se setkat také s pojmenováním téhož období jako ''modernismus'' nebo ''moderní fotografie''. Jedná se o období 1918 – 1945.{{Citace periodika [130] => | příjmení = Birgus [131] => | jméno = Vladimír [132] => | autor = [133] => | odkaz na autora = Vladimír Birgus [134] => | spoluautoři = [135] => | titul = Americký objev fotografie ze střední Evropy [136] => | periodikum = Ateliér [137] => | odkaz na periodikum = [138] => | rok = 2008 [139] => | měsíc = [140] => | ročník = [141] => | číslo = 9 [142] => | strany = 1, 16 [143] => | url = [144] => | issn = 1210-5236 [145] => }} Prvním kolektivním vystoupením fotografické avantgardy je výstava ''Nová fotografie'' roku 1930, na kterou pozval [[Alexander Hackenschmied]] [[Josef Sudek|Josefa Sudka]].{{Citace monografie [146] => | příjmení = Fárová [147] => | jméno = Anna [148] => | odkaz na autora = Anna Fárová [149] => | titul = [[Josef Sudek]] [150] => | vydavatel = Torst [151] => | místo = [152] => | rok = 2002 [153] => | isbn = 80-7215-182-7 [154] => | kapitola = [155] => | strany = 123 [156] => | jazyk = česky [157] => }} [158] => [159] => === Skupiny v Československu === [160] => Mezi nejvýznamnější představitele československé avantgardy jsou umělecká skupina [[Devětsil (fotografická skupina)|Devětsil]], [[Skupina Ra|Ra]], [[Fotoskupina pěti]], [[Linie (umělecké sdružení)#Fotolinie|Fotolinie]] a [[Davisté|DAV]]. [161] => [162] => === Jednotlivci v Československu === [163] => Za jednotlivé umělce jsou to [[František Drtikol]], [[Jaromír Funke]] nebo [[Josef Sudek]] a dále: [164] => * [[Jaroslav Rössler]] – člen Devětsilu [165] => * [[Adolf Hoffmeister]] – člen Devětsilu, [166] => * [[Karel Teige]] – člen Devětsilu [167] => * [[Evžen Markalous]] – člen Devětsilu [168] => * [[Jindřich Štyrský]] – člen Devětsilu, surrealista, [[erotická fotografie|erotické]] [[koláž]]e ''Emilie přichází ke mně ve snu'', obálky sešitového vydání ''Fantomase'' (1929) [169] => * [[Irena Blühová]] a [[Ladislav Foltýn]], kteří absolvovali německou školu [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]] [170] => * [[Karel Kašpařík]] – olomoucký surrealistický fotograf známý svými konstruktivistickými [[portrét]]y [171] => * [[Miloš Dohnány]], žák Funkeho [172] => * [[Josef Ehm]] – pohled z ptačí nebo žabí perspektivy, diagonální kompozice, odvážné výřezy, objevování krásy zdánlivě neestetických a průmyslových motivů, oslava moderního života, moderní architektury a moderních výrobků. [173] => * [[František Vobecký]] surrealista [174] => * [[Josef Bartuška]] surrealista [175] => * [[Václav Zykmund]] surrealista [176] => * [[Ada Novák]] surrealista [177] => * [[Bohumil Němec]] surrealista [178] => * [[Martin Gamerský]] surrealista [179] => * [[František Povolný]] surrealista [180] => * [[Miroslav Hák]] surrealista [181] => * [[František Čermák (fotograf)]] – uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti [182] => * [[Vladimír Hnízdo]] – uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti [183] => * [[Jiří Kroha]] – koláže pro politickou propagaci [184] => * [[Karol Plicka]] – idealizované etnografické fotografie [185] => * [[Eugen Wiškovský]] – obrazová metafora [186] => [187] => === Jednotlivci v Maďarsku === [188] => Ze zahraničních fotografů jsou to například maďarští emigranti [[André Kertész]], [[László Moholy-Nagy]] a [[Brassaï]] a dále: [189] => * [[Ernö Berda]] [190] => [191] => === Jednotlivci v Německu === [192] => Německo: [193] => * [[John Heartfield]] proslavil se dadaistickými kolážemi proti nacistickému režimu [194] => * [[Trude Fleischmann]] [195] => * [[Helmut Newton]] [196] => [197] => === Jednotlivci v Sovětském svazu === [198] => * {{Podrobně|Ruská avantgarda}} [199] => SSSR: [200] => * [[Alexandr Rodčenko]] – proslavil se kolážemi [201] => [202] => === Jednotlivci v USA === [203] => * [[Robert Maplesoap]] [204] => * [[Man Ray]] [205] => [206] => === Jednotlivci v Rakousku === [207] => Rakousko: [208] => * [[Josef Anton Trčka]] – expresivní portréty [209] => * [[Rudolf Koppitz]] – moderní tanec [210] => [211] => === Jednotlivci ve Francii === [212] => * [[Max Ernst]] – dadaistické koláže [213] => [214] => === Jednotlivci ve Spojeném království === [215] => * [[Bill Brandt]] [216] => [217] => === Jednotlivci v Polsku === [218] => Z Polska sem patří: [219] => * [[Mieczysław Szczuka]] – fotomontáže [220] => * [[Teresa Żarnoverová]] [221] => * [[Janusz M. Brzeský]] – koláže [222] => * [[Herbert Bayer]] [223] => * [[Wladyslaw Bednarczuk]] – uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti [224] => [225] => === Nezařazení fotografové === [226] => * [[Hannah Höch]] – dadaistické koláže [227] => * [[Paul Citroen]] – absolvent Bauhausu, autor koláže Metropolis [228] => * [[Sergej Protopopov]] – slovenský fotograf a akademický malíř původem z Ruska. [229] => * [[Kata Kálmán]] – sociální fotografie oslavující práci [230] => * [[Helmar Lerský]] – uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti [231] => * [[Károly Escher]] – uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti [232] => [233] => === Školy === [234] => * [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]] [235] => * [[Škola uměleckých řemesel]] Bratislava [236] => * [[Státní grafická škola]] Praha [237] => [238] => == Odkazy == [239] => [240] => === Reference === [241] => [242] => [243] => === Literatura === [244] => * B. Mráz: ''Dějiny výtvarné kultury'', 2002 [245] => * J. Baleka: ''Výtvarné umění; Výkladový slovník'', 2002 [246] => * J. Pavelka; I. Pospíšil: ''Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů'', 1993 [247] => * Josef Vojvodík, Jan Wiendl (eds.): Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1910–1958. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta / Togga, 2011. {{ISBN|978-80-7308-332-8}} (FF UK), 978–80–87258-56-9 (Togga) [248] => * Petr. A. Bílek, Josef Vojvodík, Jan Wiendl (eds.): A Glossary of Catchwords of the Czech Avant-Garde. Conceptions of aesthetics and the changing faces of art 1908–1958. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta / Togga, 2011. 978–80–7308–374–8 (FF UK), 978–80–87258-77-4 (TOGGA) [249] => [250] => === Externí odkazy === [251] => * {{commonscat}} [252] => [253] => {{Pahýl}} [254] => {{Fotografické směry}} [255] => {{Autoritní data}} [256] => {{Portály|Fotografie|Literatura|Umění}} [257] => [258] => [[Kategorie:Obecná umělecká terminologie]] [259] => [[Kategorie:Fotografické směry]] [260] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [261] => [[Kategorie:Architektonické styly]] [] => )
good wiki

Avantgarda

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bauhaus (výtvarná škola)','poetismus','koláž','Karel Teige','Josef Sudek','fašismus','Pablo Picasso','Svaz moderní kultury Devětsil','André Breton','předvoj','Guillaume Apollinaire','Vasilij Kandinskij'

Fašismus

Fašismus je politický a ideologický směr, který se vyvinul v 20.

Koláž

Poetismus

Předvoj

Předvoj je časopis vydávaný občanským sdružením Předvoj.