Array ( [0] => 14712195 [id] => 14712195 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Avestánština [uri] => Avestánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Avestánština (𐬎𐬞𐬀𐬯𐬙𐬀𐬎𐬎𐬀𐬐𐬀𐬉𐬥𐬀) [2] => | rozšíření = Historicky Perská říše [3] => | mluvčích = Mrtvý jazyk [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Indoíránské jazyky]] [7] => *** [[Íránské jazyky]] [8] => | písmo = [[Avestánské písmo]],
[[arabské písmo]],
[[gudžarátské písmo]],
místní písma (doplňkově) [9] => | úřední jazyk = Nikde / liturgický jazyk [10] => | ISO6391 = ae [11] => | ISO6392 = ave [12] => | ISO6393 = ave [13] => | SIL = ave [14] => }} [15] => '''Avestánština''' (též '''avestština''' či '''avesta''') (avestánsky 𐬎𐬞𐬀𐬯𐬙𐬀𐬎𐬎𐬀𐬐𐬀𐬉𐬥𐬀) je mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk používaný v duchovních písních a posvátných textech [[Zoroastrismus|zoroastrismu]]. Dříve mylně označována (dezinterpretací, které se dopustil Abraham Hyacinthe Anquetil du Perron) jako Zend. Avestánština spolu s dalšími [[Íránské jazyky|íránskými jazyky]] patří mezi [[indoíránské jazyky|jazyky indoíránské]], které tvoří jednu z větví [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]. [16] => [17] => == Genealogie == [18] => [19] => Spřízněnost indoíránských jazyků může demonstrovat překlad avestského textu Mihr Yašt (10.6) do sanskrtu: [20] => {| style="width:36em; text-align:center" [21] => |- [22] => !avestánština||sanskrt [23] => |- [24] => |təm amavańtəm ẏazatəm||tam ámavantam yajatám [25] => |- [26] => |sūrəm dāmōhu sevištəm||súram dhámasu saviṣṭham [27] => |- [28] => |miϑrem ẏazāi zaoϑrābyō||mitrám yajāi hótrābhyaḥ [29] => |} [30] => [31] => Společně se [[Staroperština|starou perštinou]] (jihozápadním íránským jazykem) je avestánština jedním ze dvou nejstarších íránských jazyků vůbec. Neměla by být zaměňována s [[avestánské písmo|avestánským písmem]] (psaným zleva doprava), které je o mnoho mladšího původu než texty, jež jsou jím zachycené. [32] => [33] => Pro avestštinu je nutno rozlišovat dva dialekty: starou avestu (neboli gátskou avestu, která je z lingvistického hlediska porovnatelná s [[Rgvéda|Rgvédou]]) a novou avestou. Aluzí k avestským dialektům může být vztah védštiny a klasického sanskrtu, nebo homérské řečtiny a attičtiny. [34] => [35] => Ve staré avestštině jsou následující části Yasny (''yasna-'' uctívání, liturgie, chvála, od kořene ''yaz-'', viz lat. ''venerari, sacrare''). [36] => [37] => * 17 hymnů zkomponovaných sylabickým veršem, rozdělených do pěti sekcí [38] => ** 28–34 Ahunavaiti Gatha [39] => ** 43–46 Ushtavaiti Gatha [40] => ** 47–50 Spenta Mainyu Gatha [41] => ** 51 Vohu Khshathra Gatha [42] => ** 53 Vahishto Ishti Gatha [43] => * Yasna Haptanghaiti ("Yasna o sedmi kapitolách" 35-41) sedm hymnů napsaných v próze [44] => * Tři posvátné modlitby: Yasna 27,13 (yaϑā ahū vairiiō), Yasna 27,14 (aṣ̌əm vohū) a Yasna 54,13 (ā airiiə̄mā iš́iiō) [45] => [46] => Jednotlivé hymny jsou většinou pojmenovány po úvodních slovech. [47] => [48] => == [[Avestánské písmo|Písmo]] == [49] => [50] => Nejméně do [[1. století]], ale spíše až do [[4. století]] n. l. nebyla avestánština psaným jazykem. Písmo posléze používané pro její zápis v období [[Sasánovci|sásánovské dynastie]] mezi roky [[226]] až [[650]] zvané ''[[avestánské písmo|din dabireh]]'' bylo odvozeno od písma [[Pahlaví (písmo)|pahlaví]] používaného pro zápis střední perštiny. [51] => [52] => V textu se neobjevují žádná diakritická znaménka. Jednotlivá slova ([[Ahura Mazda|''mazdå.ahurō'']]), členy kompozit (av. ''arš.vacah'' - č. ''mající správnou řeč''), ale i morfémy (av. ''gə̄uš.āiš'' - č. ''ušima'') jsou od sebe odděleny tečkou. V manuskriptech se vyskytují ligatury (např. pro ''sk, šc, št, ša''). [53] => [54] => Interpunkční znaménka v manuskriptech mají formu trojúhelníku (dva kroužky nahoře a jeden mezi nimi dole). Podle toho, jestli jsou kroužky prázdné nebo plné, označují tečku nebo dvojtečku. Dva prázdné, za sebou následující trojúhelníky ve výše uvedené konstelaci značí konec kapitoly. Prázdná tečka uprostřed řádku je symbol pro zkratku. Při interpretaci interpunkčních znamének je ovšem třeba opatrnosti, protože se v jednotlivých manuskriptech mohou lišit. [55] => [56] => == Fonologie == [57] => {{Viz též|Fonologie avestánštiny}} [58] => [59] => Avestánština disponovala těmito souhláskami: [60] => [61] => {| border="2" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; text-align: center; font-size: 100%;" [62] => |- [63] => ! [64] => ! colspan="2" | [[bilabiální souhláska|Labiály]] [65] => ! colspan="2" | [[dentální souhláska|Dentály]] [66] => ! colspan="2" | [[alveolára|Alveolaráry]] [67] => ! colspan="2" | [[postalveolární souhláska|Post-alveoláry]]
nebo [[palatála|Palatály]] [68] => ! colspan="2" | [[velára|Veláry]] [69] => ! colspan="2" | [[Labioveláry]] [70] => ! [[Glotála|Glotály]] [71] => |- [72] => ! [[Nazální souhláska|Nazály]] [73] => | [74] => | {{Unicode|m}} {{IPA|/m/}} [75] => | [76] => | {{Unicode|n}} {{IPA|/n/}} [77] => | colspan="2" | [78] => | [79] => | {{Unicode|ń}} {{IPA|[ɲ]}} [80] => | [81] => | {{Unicode|ŋ}} {{IPA|/ŋ/}} [82] => | [83] => | {{Unicode|ŋʷ}} {{IPA|/ŋʷ/}} [84] => | [85] => |- [86] => ! [[plozivní souhláska|Plozivy]] [87] => | {{Unicode|p}} {{IPA|/p/}} [88] => | {{Unicode|b}} {{IPA|/b/}} [89] => | {{Unicode|t}} {{IPA|/t/}} [90] => | {{Unicode|d}} {{IPA|/d/}} [91] => | colspan="2" | [92] => | {{Unicode|č}} {{IPA|/tʃ/}} [93] => | {{Unicode|ǰ}} {{IPA|/dʒ/}} [94] => | {{Unicode|k}} {{IPA|/k/}} [95] => | {{Unicode|g}} {{IPA|/ɡ/}} [96] => | colspan="2" | [97] => | [98] => |- [99] => ! [[frikativa|Frikativy]] [100] => | {{Unicode|f}} {{IPA|/ɸ/}} [101] => | {{Unicode|β}} {{IPA|/β/}} [102] => | {{Unicode|ϑ}} {{IPA|/θ/}} [103] => | {{Unicode|δ}} {{IPA|/ð/}} [104] => | {{Unicode|s}} {{IPA|/s/}} [105] => | {{Unicode|z}} {{IPA|/z/}} [106] => | {{Unicode|š}} {{IPA|/ʃ/}} [107] => | {{Unicode|ž}} {{IPA|/ʒ/}} [108] => | {{Unicode|x}} {{IPA|/x/}} [109] => | {{Unicode|γ}} {{IPA|/ɣ/}} [110] => | {{Unicode|xʷ}} {{IPA|/xʷ/}} [111] => | [112] => | {{Unicode|h}} {{IPA|/h/}} [113] => |- [114] => ! [[Aproximanty]] [115] => | colspan="2" | [116] => | colspan="2" | [117] => | colspan="2" | [118] => | [119] => | {{Unicode|y}} {{IPA|/j/}} [120] => | colspan="2" | [121] => | [122] => | {{Unicode|w}} {{IPA|/w/}} [123] => | [124] => |- [125] => ! [[vibranta|Vibranty]] [126] => | colspan="2" | [127] => | [128] => | {{Unicode|r}} {{IPA|/r/}} [129] => | colspan="2" | [130] => | colspan="2" | [131] => | colspan="2" | [132] => | colspan="2" | [133] => | [134] => |} [135] => [136] => A těmito samohláskami: [137] => [138] => {| border="2" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; text-align: center; font-size: 105%;" [139] => | rowspan="2" | Type [140] => ! colspan="2" | [[Přední samohláska|přední]] [141] => ! colspan="2" | [[Střední samohláska|střední]] [142] => ! colspan="2" | [[Zadní samohláska|zadní]] [143] => |- [144] => ! [[Krátká samohláska|krátké]] [145] => ! [[Dlouhá samohláska|dlouhé]] [146] => ! Krátké [147] => ! Dlouhé [148] => ! Krátké [149] => ! Dlouhé [150] => |- [151] => ! [[Vysoký vokál|vysoké]] [152] => | {{Unicode|i}} {{IPA|/i/}} [153] => | {{Unicode|ī}} {{IPA|/iː/}} [154] => | colspan="2" |   [155] => | {{Unicode|u}} {{IPA|/u/}} [156] => | {{Unicode|ū}} {{IPA|/uː/}} [157] => |- [158] => ! [[Střední vokál|střední]] [159] => | {{Unicode|e}} {{IPA|/e/}} [160] => | {{Unicode|ē}} {{IPA|/eː/}} [161] => | {{Unicode|ə}} {{IPA|/ə/}} [162] => | {{Unicode|ə̄}} {{IPA|/əː/}} [163] => | {{Unicode|o}} {{IPA|/o/}} [164] => | {{Unicode|ō}} {{IPA|/oː/}} [165] => |- [166] => ! [[Nízký vokál|nízké]] [167] => | colspan="2" |   [168] => | {{Unicode|a}} {{IPA|/a/}}
[169] => | {{Unicode|ā}} {{IPA|/aː/}} [170] => | [171] => | {{Unicode|å}} {{IPA|/ɒː/}} [172] => |- [173] => ![[nosovka|Nazální]] [174] => | colspan="2"|   [175] => |{{Unicode|ą}} {{IPA|/ã/}} [176] => | [177] => |colspan="2"|  [178] => |} [179] => [180] => Jeden z nejmarkantnějších fonologických znaků odlišujících starou avestštinu od nové je délka koncových vokálů. Ve staré avestštině jsou všechny koncové vokály dlouhé, zatímco v nové avestštině krátké. Výjimku tvoří jednoslabičná slova (např. v sav. i nav. ''yā''). [181] => [182] => Další typický znak odlišující sav. od nav. je zachování intervokalických znělých ploziv v sav. (b, d, g), které se v nav. vyvinuly ve frikativy (β, δ, γ). Např. sav. baga > nav. baγa, č. ''bůh'' (srov. véd. bhagá, č. ''patron, pán''); sav. ''hudāh'' > nav. ''huδāh'', č. ''velkorysý, štědrý''; sav. ''yazamaidē'' > nav. ''yazamaiδe'', č. ''uctíváme''. [183] => [184] => V avestštině je činný morfonologický proces zvaný [[Sandhi]]. Existují dva typy: sandhi souhláskové a sandhi samohláskové. [185] => * Sandhi samohláskové se dělí na: [186] => [187] => 1. Dirgha sandhi - do kontaktu přicházejí dvě stejné samohlásky, čehož výsledek je samohláska dlouhá [188] => [189] => 2. Guna sandhi - kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první je "a" [190] => [191] => 3. Vriddhi sandhi - kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první je ā [192] => [193] => 4. Antargata sandhi - kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první samohláska se mění v souhlásku a druhá samohláska zůstává stejná [194] => [195] => * Při souhláskovém sandhi se střetávají dvě souhlásky, přičemž změně podléhá první z nich. [196] => [197] => == Morfologie == [198] => [199] => * Skloňování [200] => [201] => Avestánština zdědila (spolu se sanskrtem) mnoho z praindoevropské gramatiky i lexika. Rozlišuje osm pádů (nominativ, akuzativ, genitiv, dativ, lokál, ablativ, instrumentál a vokativ), tři čísla (singulár, duál a plurál) a tři rody (masculinum, femininum a neutrum). [202] => [203] => {| class="wikitable" [204] => |- [205] => !rowspan="2"| Pád [206] => !colspan="3"| běžné koncovky [207] => !colspan="3"| a-kmeny: (masc. neut.) [208] => |- [209] => ! Singulár !! Duál !! Plurál !! Singulár !! Duál !! Plurál [210] => |- [211] => | '''Nominativ''' [212] => | -s || -ā || -ō (-as), -ā || -ō (yasn-ō) || -a (vīr-a) || -a (-yasna) [213] => |- [214] => | '''Vokativ''' [215] => | – || -ā || -ō (-as), -ā || -a (ahur-a) ||-a (vīr-a) || -a (yasn-a), -ånghō [216] => |- [217] => | '''Akuzativ''' [218] => | -əm || -ā || -ō (-as, -ns), -ā || -əm (ahur-əm) || -a (vīr-a) || -ą (haom-ą) [219] => |- [220] => | '''Instrumentál''' [221] => | -ā || -byā || -bīš || -a (ahur-a) || -aēibya (vīr-aēibya) || -āiš (yasn-āiš) [222] => |- [223] => | '''Dativ''' [224] => | -ē || -byā || -byō (-byas) || -āi (ahur-āi) || -aēibya (vīr-aēibya) || -aēibyō (yasn-aēibyō) [225] => |- [226] => | '''Ablativ''' [227] => | -at || -byā || -byō || -āt (yasn-āt) || -aēibya (vīr-aēibya) || -aēibyō (yasn-aēibyō) [228] => |- [229] => | '''Genitiv''' [230] => | -ō (-as) || -å || -ąm || -ahe (ahur-ahe) || -ayå (vīr-ayå) || -anąm (yasn-anąm) [231] => |- [232] => | '''Lokál''' [233] => | -i || -ō, -yō || -su, -hu, -šva || -e (yesn-e) || -ayō (zast-ayō) || -aēšu (vīr-aēšu), -aēšva [234] => |- [235] => |} [236] => [237] => * Adjektiva se stupňují podle dvou tříd: [238] => [239] => 1. K pozitivu se tvoří komparativ pomocí sufixu ''-tara'', superlativ sufixem ''-təma'' (např. ''ašaojah-'' - silný, ''ašaojastara'' - silnější, ''ašaojastəma'' - nejsilnější). [240] => [241] => 2. Od pozitivu se tvoří komparativ sufixem ''-yah'', superlativ za pomocí sufixu ''-išta'' (''maz-'' velký, ''mazyah'' - větší, ''mazišta'' - největší). [242] => [243] => [244] => * Časování [245] => [246] => Avestština rozlišovala u sloves tři čísla (singulár, duál, plurál), tři osoby (1., 2., 3.), šest časů (prézentum, préteritum, perfektum, plusquamperfektum, aorist a futurum), čtyři způsoby (indikativ, kondicionál, imperativ a optativ) a dva rody: [247] => [248] => 1. Parasmaipada (aktivum) - Činnost slovesa, nebo její důsledky jsou orientovány na jinou osobu, než je agens. [249] => [250] => 2. Atmanepada (medium) - Činnost slovesa, nebo její důsledky jsou orientovány na agenta. [251] => [252] => {| class="wikitable" [253] => |+ Primární koncovky aktiva: [254] => |- [255] => ! osoba !! Sg. !! Du. !! Pl. [256] => |- [257] => ! '''1.''' [258] => | -mi || -vahi || -mahi [259] => |- [260] => ! '''2.''' [261] => | -hi || -tha || -tha [262] => |- [263] => ! '''3.''' [264] => | -ti || -tō, -thō || -ṇti [265] => |- [266] => |} [267] => [268] => == Ukázka textu == [269] => [270] => {| width="200" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" [271] => |- [272] => | Latinka
[273] => | Avestánské písmo
[274] => | Gudžarátské písmo
[275] => |- [276] => | ahiiā. yāsā. nəmaŋhā. ustānazastō.1 rafəδrahiiā.maniiə̄uš.2 mazdā.3 pouruuīm.4 spəṇtahiiā. aṣ̌ā. vīspə̄ṇg.5 š́iiaoϑanā.6vaŋhə̄uš. xratūm.7 manaŋhō. yā. xṣ̌nəuuīṣ̌ā.8 gə̄ušcā. uruuānəm.9:: (du. bār)::ahiiā. yāsā. nəmaŋhā. ustānazastō. rafəδrahiiā.maniiə̄uš. mazdā. pouruuīm. spəṇtahiiā. aṣ̌ā. vīspə̄ṇg. š́iiaoϑanā.vaŋhə̄uš. xratūm. manaŋhō. yā. xṣ̌nəuuīṣ̌ā. gə̄ušcā. uruuānəm.::
[277] => | [[Soubor:Bodleian J2 fol 175 Y 28 1.jpg|500px|střed]]
[278] => | અહીઆ। યાસા। નામંગહા। ઉસ્તાનજ઼સ્તો।૧ રફ઼ાધરહીઆ।મનીઆઉસ્̌।૨ મજ઼્દા।૩ પોઉરુઉઈમ્।૪ સ્પાણ્તહીઆ। અષ્̌આ। વીસ્પાણ્ગ્।૫ સ્̌́ઇઇઅઓથઅના।૬વંગહાઉસ્̌। ક્સરતૂમ્।૭ મનંગહો। યા। ક્સષ્̌નાઉઉઈષ્̌આ।૮ ગાઉસ્̌ચા। ઉરુઉઆનામ્।૯:: (દુ। બાર્)::અહીઆ। યાસા। નામંગહા। ઉસ્તાનજ઼સ્તો। રફ઼ાધરહીઆ।મનીઆઉસ્̌। મજ઼્દા। પોઉરુઉઈમ્। સ્પાણ્તહીઆ। અષ્̌આ। વીસ્પાણ્ગ્। સ્̌́ઇઇઅઓથઅના।વવંગહાઉસ્̌। ક્સરતૂમ્। મનંગહો। યા। ક્સષ્̌નાઉઉઈષ્̌આ। ગાઉસ્̌ચા। ઉરુઉઆનામ્।::
[279] => |} [280] => [281] => Text pochází z Yasny 28(Ahunauuitī Gāϑā), konkrétně první stanca [282] => [283] => == Mezinárodně převzaté slovo == [284] => [285] => V evropských krajinách hojně rozšířené slovo pro ráj (En paradise, Dt. Paradies, Fr. paradis, It. paradiso, Es. paraíso) [286] => z Lat. paradīsus a starořeckého παράδεισος „ráj, zahrada, sad“, „Obora (perských panovníků a šlechty)“ pochází z avestského pairi.daēza- „ (stěnou) dokola ohraničené místo “. [287] => [288] => == Vzorový text == [289] => : Ahmâi raêshca hvarenasca ahmâi tanvô drvatâtem ahmâi [290] => : tanvô vazdvare ahmâi tanvô verethrem ahmâi îshtîm [291] => : pourush-hvâthrãm ahmâi âsnãmcit frazańtîm [292] => [293] => == Literatura == [294] => [295] => * Hoffmann, Karl; Forssman, Bernhard (1996), Avestische Laut- und Flexionslehre, Innsbrucker Beiträge zur Sprachwissenschaft, Bd. 84, Institut fur Sprachwissenschaft der Universität Innsbruck, {{ISBN|3-85124-652-7}}. [296] => [297] => * Williams Jackson, A. V. (1892), An Avesta Grammar in Comparison with Sanskrit, Stuttgart, W. Kolhammer [298] => [299] => * Fortson, Benjamin W. (2004), Indo-European Language and Culture: An Introduction. Malden, Massachusetts: Blackwell. {{ISBN|1-4051-0315-9}}. pag. 180 ff. [300] => [301] => * Humbach, Helmut, The Gathas of Zarathushtra (1991), Heidelberg, Carl Winter Universitätsverlag [302] => [303] => * Bartholomae, Christian (1904), Altiranisches Wörterbuch, Strassburg: Verlag von Karl J. Trübner [304] => [305] => == Externí odkazy == [306] => * {{Commonscat}} [307] => * [http://avesta.org/#avinfo Avestské lekce, Gramatika, Slovník] na avesta.org [308] => * [http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/eieol/aveol-0-X.html Stará íránština] {{Wayback|url=http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/eieol/aveol-0-X.html |date=20180924023825 }} texty i s gramatickým komentářem na University of Texas [309] => * [http://www.fas.harvard.edu/~iranian/OldAvestan/ Stará avestánština] a [http://www.fas.harvard.edu/~iranian/Avesta/index.html Nová Avestánština] na Harvard University [310] => * [http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/didact/idg/iran/avest/avestbs.htm Ukázky textů] a [http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/texte/etcs/iran/airan/avesta/avest.htm Korpus avesty] na TITUS. [311] => [312] => {{Pahýl}} [313] => {{Indoíránské jazyky}} [314] => {{zoroastrismus}} [315] => {{Autoritní data}} [316] => {{Portály|Írán|Jazyk|Náboženství}} [317] => [318] => [[Kategorie:Severovýchodní íránské jazyky]] [319] => [[Kategorie:Avesta]] [320] => [[Kategorie:Mrtvé íránské jazyky]] [321] => [[Kategorie:Starověké jazyky]] [] => )
good wiki

Avestánština

Avestánština (též avestština či avesta) (avestánsky 𐬎𐬞𐬀𐬯𐬙𐬀𐬎𐬎𐬀𐬐𐬀𐬉𐬥𐬀) je mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk používaný v duchovních písních a posvátných textech zoroastrismu. Dříve mylně označována (dezinterpretací, které se dopustil Abraham Hyacinthe Anquetil du Perron) jako Zend.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'avestánské písmo','Íránské jazyky','Avestánské písmo','Soubor:Bodleian J2 fol 175 Y 28 1.jpg','postalveolární souhláska','dentální souhláska','Kategorie:Avesta','Kategorie:Starověké jazyky','Ahura Mazda','Pahlaví (písmo)','Sandhi','226'

226

Kategorie:Avesta

Sandhi