Array ( [0] => 15506054 [id] => 15506054 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Avia [uri] => Avia [3] => Avia-D75-chladírna Jilemnice-9344 01.JPG [img] => Avia-D75-chladírna Jilemnice-9344 01.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Avia** Avia je česká značka letadel, která má dlouhou a pestrou historii. Společnost byla založena v roce 1919 a od té doby hraje důležitou roli v oblasti letectví. Její výrobky se vyznačují inovativním přístupem, kvalitním zpracováním a spolehlivostí. V průběhu let se Avia stala synonymem pro robustní a výkonná letadla, která našla uplatnění nejen v civilním letectví, ale i v armádních službách. Značka se proslavila především svými dopravními letouny, které byly oblíbené pro jejich schopnost zvládat různé povětrnostní podmínky a operovat na krátkých letištích. Avia se vždy snažila držet krok s moderními trendy v letectví a přizpůsobovat své výrobky aktuálním potřebám trhu. V posledních letech se zaměřila na ekologické technologie a efektivitu, čímž potvrzuje svůj závazek k udržitelnosti a odpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Dnes se Avia těší dobré reputaci mezi odborníky a uživateli, což dokládá nejen množství úspěšně dokončených projektů, ale i spokojenost zákazníků. Budoucnost značky vypadá optimisticky, protože se neustále vyvíjí a inovuje, aby mohla i nadále přispívat k pokroku v letectví a spolehlivému spojení lidí po celém světě. [oai_cs_optimisticky] => **Avia** Avia je česká značka letadel, která má dlouhou a pestrou historii. Společnost byla založena v roce 1919 a od té doby hraje důležitou roli v oblasti letectví. Její výrobky se vyznačují inovativním přístupem, kvalitním zpracováním a spolehlivostí. V průběhu let se Avia stala synonymem pro robustní a výkonná letadla, která našla uplatnění nejen v civilním letectví, ale i v armádních službách. Značka se proslavila především svými dopravními letouny, které byly oblíbené pro jejich schopnost zvládat různé povětrnostní podmínky a operovat na krátkých letištích. Avia se vždy snažila držet krok s moderními trendy v letectví a přizpůsobovat své výrobky aktuálním potřebám trhu. V posledních letech se zaměřila na ekologické technologie a efektivitu, čímž potvrzuje svůj závazek k udržitelnosti a odpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Dnes se Avia těší dobré reputaci mezi odborníky a uživateli, což dokládá nejen množství úspěšně dokončených projektů, ale i spokojenost zákazníků. Budoucnost značky vypadá optimisticky, protože se neustále vyvíjí a inovuje, aby mohla i nadále přispívat k pokroku v letectví a spolehlivému spojení lidí po celém světě. ) Array ( [0] => {{Infobox - firma [1] => | jméno = Avia Motors, s. r. o. [2] => | logo = AVIA Propeller Logo.svg [3] => | typ = společnost s ručením omezeným [4] => | datum založení = [[1919]] [5] => | osud = obnova výroby [[2017]], ukončení výroby [[2020]] [6] => | zakladatel = [[Pavel Beneš (konstruktér)|Pavel Beneš]]
[[Miroslav Hajn (konstruktér)|Miroslav Hajn]] [7] => | sídlo město = Praha – Nové Město [8] => | sídlo stát = {{Vlajka a název|Česko}} [9] => | klíčoví lidé = [10] => | oblast činnosti = [[strojírenství]] [11] => | produkty = [[letecký výrobce|výroba letadel]]
[[automobilový průmysl|výroba aut]] [12] => | služby = [13] => | kapitalizace = [14] => | obrat = [15] => | výsledek hospodaření = [16] => | aktiva = 289,7 tis. Kč[https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=48195979&subjektId=683071&spis=195192 Pro-forma zahajovací rozvaha Avia Motors s.r.o. 2017, listina Obchodního rejstříku pod spisovou značkou C 112025/SL61/MSPH] [17] => | kapitál = 2 000 000 Kč [18] => | počet zaměstnanců = [19] => | mateřská společnost = [20] => | majitel = [[Czechoslovak Group]] [21] => | web = [http://www.avia.cz Avia.cz] [22] => | poznámky = V Praze je pouze oficiální úřední sídlo, výrobní areál je od jara 2017 přesunut do [[Přelouč]]e. [23] => | IČO = 27422356 [24] => }} [25] => '''Avia''' je [[Česko|česká]] značka založená roku [[1919]], produkty jsou nyní [[Nákladní automobil|nákladní automobily]] a letecké [[vrtule]], historicky také výroba [[Letadlo|letadel]] a [[Letecký motor|leteckých motorů]]. Po roce 1989 přišla privatizace a firmu ovládla jihokorejská skupina [[Daewoo]], poté indická automobilka [[Ashok Leyland]] a od roku [[2016]] firmu Avia Motors vlastní skupina [[Czechoslovak Group]], výrobu přenesla z [[Letňany|Letňan]] do [[Přelouč]]e a pokračuje ve výrobě nákladních automobilů a jejich dílů. Druhá firma [[Avia Propeller]] sídlící v areálu [[Letov]] vyrábí letecké vrtule. [26] => [27] => == Historie podniku == [28] => [[Soubor:Avia Letňany factory 1945 (NARA 220911708).jpg|náhled|left|Letecký snímek továrny z dubna 1945]] [29] => Společnost založili [[19. červen|19. června]] [[1919]] inženýři a letečtí konstruktéři [[Pavel Beneš (konstruktér)|Pavel Beneš]] a [[Miroslav Hajn (konstruktér)|Miroslav Hajn]] jako společnost pro opravy a výrobu letadel – název ''Avia, dílna na opravu a výrobu letadel'' byl odvozen od [[Klub aviatiků|Klubu aviatiků]], jehož byli oba členy. Působit začali s osmi dělníky (pět truhlářů a tři zámečníci) v pronajatých prostorech bývalého cukrovaru ve [[Vysočany|Vysočanech]], zprvu se věnovali jen opravám letadel a truhlářským zakázkám, a to včetně výroby vrtulí, kluzáků a bumerangů.Český rozhlas: [https://www.mujrozhlas.cz/rapi/view/episode/90befc91-67fe-3baf-bac1-c6126ca2afdd Příběhy slavných značek – Od letadel a bumerangů k ikonickým náklaďáčkům] (21. ledna 2024) [30] => [31] => Dalšími společníky Avie se stali motocyklový konstruktér [[Josef František Koch]] a obchodník Václav Malý – ten se však v létě 1921 s ostatními rozešel a Pavel Beneš tedy oslovil svého spolužáka z vysoké školy [[Miloš Otto Bondy|Miloše Bondyho]] a jeho bratra Karla ke vstupu do společnosti. Miloš zakládá společnost ''Miloš Bondy a spol., továrna na letadla'' a v roce 1923 se továrna stěhuje do [[Holešovice|Holešovic]] do Osadní ulici (nyní [[Centrum současného umění DOX|DOX]]), do opuštěného areálu po společnosti Aero. Od roku 1924 nese název ''Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla.'', a rodina Bondyů je jejím výhradním majitelem. Společnost se prudce rozvíjí, v roce 1926 má 350 zaměstnanců a [[Ministerstvo národní obrany]] rozhoduje o tom, že se stane dominantním dodavatelem stíhacích letounů pro československou armádu. Na nátlak ministerstva pak rodina Bondyů prodává Avii koncernu [[Škoda (podnik)|Škoda Plzeň]], přičemž převod je dokončen a zcela vypořádán až v roce 1929. [32] => [33] => Od roku 1928 nese společnost nový název ''Avia, akciová společnost pro průmysl letecký'' a koncern Škoda rozhoduje o výstavbě nových výrobních a kancelářských prostor v [[Letňany|Letňanech]], kam hodlá koncentrovat všechnu svou dosavadní leteckou výrobu. Výstavba započala v roce 1930, společnost se z Holešovic do Letňan stěhuje roku 1931, zároveň sem Škoda přesouvá výrobu leteckých dílů z Plzně a z Mladé Boleslavi. Za [[Druhá světová válka|II. světové války]] byl v Letňanech vystavěn druhý výrobní závod, kde se produkovaly díly i celky pro německá letadla Messerschmitt a Arado. [34] => [35] => Po [[Druhá světová válka|II. světové válce]] byl koncern Škoda uměle rozdroben a Avia se stala samostatným podnikem v rámci trustu ''Československých závodů automobilových a leteckých''. [36] => [37] => == Vývoj po roce 1948 == [38] => Situaci po roce 1948 ilustruje článek „16letý učeň ředitelem závodu" v Rudém právu.{{Citace periodika [39] => | příjmení = Dolejší [40] => | jméno = Vojtěch [41] => | titul = 16ti letý učeň ředitelem závodu [42] => | periodikum = Rudé právo [43] => | datum vydání = 1949-11-27 [44] => | číslo = 2379 [45] => | strany = 8 [46] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:ede69380-3eef-11dd-8eae-000d606f5dc6?page=uuid:f9ef1640-3e34-11dd-82ea-000d606f5dc6 [47] => }}V době komunistické vlády v Československu byl podnik nazýván různými způsoby, v květnu 1949 přejmenován na ''Automobilové závody, n.p., závod 2 Avia'' resp. Avia n.p., závody [[Georgi Dimitrov|Jiřího Dimitrova]],{{Citace elektronické monografie [48] => | příjmení = Vystavěl [49] => | jméno = Stanislav [50] => | titul = Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o. [51] => | url = https://www.valka.cz/topic/view/91879 [52] => | vydavatel = Občanské sdružení valka.cz [53] => | datum vydání = 2010-01-26 [54] => | datum přístupu = 2021-03-06 [55] => }} později bylo po poměrně dlouhou dobu jméno Avia zcela vynecháno, oficiální název byl pouze Závody Jiřího Dimitrova, národní podnik (n.p. ZJD). Od toho byl odvozen i název podnikových novin, týdeníku Dimitrovec (jen v reformní době roku [[Pražské jaro|1968]] Avia-noviny). Ač na území Letňan, správou patřila Avia do sousedních [[Čakovice|Čakovic]], což se obrazilo mj. ve jménu Avia Čakovice n.p. I jméno sportovního klubu vedeného pod záštitou Avie zní [[TJ Avia Čakovice]]. Roku 1961 se spojila Avia s automobilkou [[Praga]] (tehdy zvané ''Automobilové závody Klementa Gottwalda'') a vznikly tak ''Automobilové závody Letňany'' se závody v [[Brno|Brně]]–[[Horní Heršpice|Horních Heršpicích]] ''(pozemek továrny později překatastrován do nového katastrálního území [[Štýřice]])'', [[Ivančice|Ivančicích]] a ve [[Slovensko|slovenské]] [[Žilina|Žilině]].Československé automobily 1945–1985, str. 66 až 69 Později z nich vznikl ''Oborový podnik Avia Letňany''. [56] => [57] => == Vývoj po roce 1989 == [58] => [[Soubor:Avia Letňany.jpg|náhled|Avia Letňany]] [59] => Po roce 1989 přišla francouzská státní automobilka [[Renault]] s nabídkou úvěru z francouzského státního rozpočtu na dovoz nového výrobního zařízení (zřejmě opět z Francie) a možností splácet úvěr hotovými výrobky.{{Citace periodika|příjmení = Rameš|jméno = Jiří|titul = AVIA A R.V.I. NA CESTĚ DO EVROPY|periodikum = časopis Automobil|datum = |ročník = 1990|číslo = 4|strany = 4|url = }} Začátkem roku 1992 podepsala Avia a [[Mercedes-Benz]] prohlášení o záměru spolupráce při výrobě užitkových vozidel (podobné prohlášení podepsal Mercedes-Benz s automobilkou [[LIAZ]] a snažil se k tomu přimět i automobilku [[Tatra]]). Podmínkou spolupráce ale bylo zavedení cla ve výši 40% na dovoz užitkových automobilů, osvobození od cel pro dodávky firmy Mercedes-Benz a [[daňové prázdniny]] po dobu deseti let u nás.{{Citace periodika|příjmení = |jméno = |titul = AVIA, LIAZ, TATRA: Quo vadis?|periodikum = časopis Automobil|datum = |ročník = 1992|číslo = |strany = 3|url = }} To bylo nepřijatelné. Avia byla privatizována českými subjekty. [60] => [61] => === Daewoo Avia === [62] => Pro další rozvoj firmy pak vláda hledala zahraničního investora. V roce [[1995]] koupila Avii jihokorejská firma [[Daewoo]] a přejmenovala na ''Daewoo Avia''. [63] => [64] => === Avia Ashok Leyland Motors === [65] => Roku 2006 se vlastníkem stala indická automobilka [[Ashok Leyland]] a došlo k přejmenování na ''Avia Ashok Leyland Motors''. Pro stále ztrátové hospodaření rozhodl indický vlastník v roce 2013 o úplném přesunu výroby do Indie a o rozprodeji všech výrobních aktiv v ČR.[http://ekonomika.idnes.cz/avia-v-cesku-konci-0m5-/ekoakcie.aspx?c=A130617_115227_ekoakcie_fih Potvrzeno: Avia v Česku končí, vyrábět se bude jen v Indii] [66] => [67] => === Obnovení výroby === [68] => V dubnu 2016 už nevyrábějící Avii koupila česká průmyslová skupina [[Czechoslovak Group]] vlastněná [[Jaroslav Strnad (podnikatel)|Jaroslavem Strnadem]] od indických majitelů značku AVIA včetně výrobního závodu v Praze [[Letňany|Letňanech]].[http://byznys.ihned.cz/c1-65261090-zbrojar-strnad-vzkrisi-avii-stejne-jako-drive-tatru-jeho-czechoslovak-group-koupila-nefunkcni-automobilku-od-indu Zbrojař Strnad vzkřísí Avii, podobně jako dříve Tatru.] Avia už se nevyrábí v Letňanech, ale v průmyslové zóně v [[Přelouč]]i, v závodech Czechoslovak Group. Stěhování sem začalo na jaře 2017, v tomto období Avia zaměstnávala přibližně sto zaměstnanců. Firma Avia používá tradiční logo Avia, tj. logo užívané před vstupem indické firmy Ashok Leyland.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Avia se vrátí na silnice i se starým logem. Výroba odstartuje v Přelouči [70] => | periodikum = iDNES.cz [71] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [72] => | url = http://ekonomika.idnes.cz/v-prelouci-se-zacnou-vyrabet-nakladni-vozy-avia-f56-/ekonomika.aspx?c=A160830_124235_ekonomika_rts [73] => | datum vydání = 2016-08-30 [74] => | issn = [75] => | datum přístupu = 2016-08-31 [76] => }} [77] => [78] => == Letecká výroba == [79] => [[Soubor:Letadla Avia (1920-1924).jpg|náhled|Letadla Avia (1920-1924)]] [80] => [[Soubor:4-2cc-area-51.JPG|náhled|[[Avia BH-1]] (replika)]] [81] => [[Soubor:Avia BH-5.jpg|náhled|Replika letounu [[Avia BH-5]] v roce 2008]] [82] => [[Soubor:Avia F-IX.jpg|náhled|Bombardér [[Avia F-IX]]]] [83] => [[Soubor:Avia B-534 IV. verze.jpg|náhled|[[Avia B-534]]]] [84] => [[Soubor:Avia B-35.jpg|náhled|[[Avia B-35]]]] [85] => [[Soubor:Avia S-199 in June 1948 (Israeli Air Force).png|náhled|[[Avia S-199]] v [[Izraelské vojenské letectvo|izraelském letectvu]]]] [86] => [[Soubor:CSA Avia-14 + Lufthansa 707 Manteufel.jpg|náhled|Avia 14 (v licenci vyráběný sovětský letoun [[Iljušin Il-14]]) [[Československé státní aerolinie|Československých aerolinií]] v roce 1962 na [[Letiště Václava Havla Praha|letišti Praha–Ruzyně]]]] [87] => [88] => Mezi prvními výrobky, pomocí kterých společnost získávala kapitál na další rozvoj, byla například výroba bumerangů, potřeb pro modeláře a kluzáků.Automobil v srdci Evropy, str. 240 až 245 Už v roce 1920 vzlétlo první vlastní motorové letadlo –celodřevěná [[Avia BH-1]], jejíž typové označením BH vzniklo odvozením od iniciál zakladatelů. Ve 20. a 30. letech následovala řada vojenských i civilní letounů vlastní konstrukce – například první sériově vyráběný stíhací dolnoplošník [[Avia BH-3]] (14 kusů), postupným vývojem vznikly další nové nebo odvozené typy. Do sériové výroby se dostaly turistický dolnoplošník [[Avia BH-9]] (přímý následovník prototypu [[Avia BH-5]]), [[Avia BH-11]], [[Avia BH-17]], stíhací dvouplošník [[Avia BH-21]], [[Avia BH-22]], dopravní dvouplošník [[Avia BH-25]], poslední celodřevěný stíhací dvouplošník [[Avia BH-33]] a zejména velkosériově vyráběný celokovový stíhací dvouplošník [[Avia B-534]]. Naopak pouze prototypem bez následovníka zůstal například hornoplošník [[Avia BH-7]]. [89] => [90] => Poté, co se Avia stala součástí koncernu Škoda, sem byla převedena i letecká výroba z [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] (kterou tam založil inženýr [[Otto Hieronimus|Otto Hieronymus]] ještě pod hlavičkou firmy [[Laurin & Klement]]), čímž se Avia stala v té době největší československou společností vyrábějící celokovová letadla. Poslední prací Beneše a Hajna u Avie byl modernizovaný letoun [[Avia BH-33|Avia BH-33L]] s motorem [[Škoda L (motor)|Škoda L]]. Další původní konstrukcí Avie byl až letoun [[Avia B-34]] konstruktéra [[František Novotný (konstruktér)|Františka Novotného]] z roku 1932. [91] => [92] => Společnost se z nedostatku vlastních konstruktérů (1929-1932) nevyhýbala ani licenční výrobě, tak byly do výroby zavedeny například nizozemské [[dopravní letoun]]y [[Avia F-VIIb-3m]] (1930), [[Avia F-IX]] (1932) a později také sovětský [[bombardér]] [[Tupolev SB-2]] neboli Avia B-71 (1937). Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] Avia vyráběla německá letadla [[Arado]] a letecké motory [[Argus Motoren|Argus]]. Po válce se zde vyráběly nepříliš povedené [[stíhací letoun]]y [[Avia S-199]] (odvozené z typu [[Messerschmitt Bf 109]]G), které však sehrály důležitou roli při [[První arabsko-izraelská válka|izraelské válce za nezávislost]] (viz [[Gešer ad Halom]]). Vznikla zde ale i první československá proudová stíhačka [[Avia S-92]] (podle vzoru [[Messerschmitt Me 262]]) a dále [[Arado Ar 96]]B (pod označením C-2). [93] => [94] => Posledním letounem původní konstrukce ing. [[František Novotný (konstruktér)|Františka Novotného]] byl letoun [[Avia Av-36|Avia Av-36 Bojar]] (1946). V 50. letech Avia v licenci vyráběla sovětský bitevník [[Iljušin Il-10]] pod označením [[Iljušin Il-10|Avia B-33]] a rovněž sovětský dopravní letoun [[Iljušin Il-14]] jako [[Iljušin Il-14|Avia Av-14]]. [95] => [96] => Výroba letadel byla definitivně ukončena roku 1960 a několik dalších let se zde vyráběly už jen letecké motory a vrtule pro jiné československé i zahraniční výrobce. Výrobu pístových leteckých motorů v roce 1992 převzala společnost [[LOM Praha]] a výrobu vrtulí společnost Avia-Hamilton Standard Aviation s. r. o., nyní [[Avia Propeller]], s.r.o. sídlící v areálu bývalé společnosti [[Letov]]. [97] => [98] => === Seznam letadel === [99] => * [[Avia BH-1]] (1920) Jednomotorový dvousedadlový experimentální a sportovní jednoplošník, vyroben jeden prototyp [100] => * [[Avia BH-2]] (1921) Jednomotorový jednosedadlový sportovní jednoplošník, vyroben jeden nedokončený prototyp [101] => * [[Avia BH-3]] (1921) Stíhací letoun, vývoj BH-1 [102] => * [[Avia BH-4]] (1922) Vývoj BH-3 s výkonnějším motorem, vyroben jeden prototyp [103] => * [[Avia BH-5]] (1923) Jednomotorový dvousedadlový sportovní jednoplošník, vyroben jeden prototyp [104] => * [[Avia BH-6]] (1923) Jednomotorový dvojplošný stíhací letoun, vyroben jeden prototyp [105] => * [[Avia BH-7]] (1923) Jednomotorový jednosedadlový stíhací a závodní hornoplošník, vyrobeny dva prototypy [106] => * [[Avia BH-8]] (1923) Vývoj BH-6, vyroben jeden prototyp [107] => * [[Avia BH-9]] (1923) Vývoj BH-5 [108] => * [[Avia BH-10]] (1924) Vývoj BH-9, jednosedadlový sportovní letoun [109] => * [[Avia BH-11]] (1923) Vývoj BH-9, dvousedadlový sportovní letoun [110] => * [[Avia BH-12]] (1924) Vývoj BH-9 se skládacími křídly [111] => * [[Avia BH-16]] (1924) Velmi lehký jednomotorový jednosedadlový sportovní jednoplošník, vyrobeny dva prototypy [112] => * [[Avia BH-17]] (1924) Jednomotorový jednosedadlový stíhací dvojplošník [113] => * [[Avia BH-19]] (1924) Vývoj BH-3, vyrobeny dva prototypy [114] => * [[Avia BH-20]] (1924) Jednomotorový jednosedadlový cvičný a akrobatický dvojplošník, vyroben jeden prototyp [115] => * [[Avia BH-21]] (1925) Jednomotorový jednosedadlový stíhací a závodní dvojplošník [116] => * [[Avia BH-22]] (1924) Jednomotorový jednosedadlový cvičný a akrobatický letoun; vyvinutý z BH-21 [117] => * [[Avia BH-23]] (1926) Noční stíhač, vývoj BH-21 a BH-22, vyrobeny dva prototypy [118] => * [[Avia BH-25]] (1926) Jednomotorový dopravní dvojplošník pro dva piloty a pět cestujících [119] => * [[Avia BH-26]] (1927) Jednomotorový dvousedadlový dvojplošník [120] => * [[Avia BH-27]] (konec 20. let) Nerealizovaný projekt jednomotorového hornoplošného dopravního letounu pro pilota a tři cestující [121] => * [[Avia BH-28]] (1927) Jednomotorový dvousedadlový průzkumný dvojplošník, vyroben jeden prototyp [122] => * [[Avia BH-29]] (1927) Jednomotorový dvousedadlový cvičný dvojplošník, vyrobeny dva prototypy [123] => * [[Avia BH-33]] (1927) Jednomotorový jednosedadlový stíhací letoun; vývoj BH-21 s výkonnějším motorem [124] => * [[Avia BH-35]] (1929) Projekt třímotorovového hornoplošníku [125] => *[[Avia BH-133]] (1930) Prototyp závodního letounu, vývoj BH-33 [126] => *[[Avia F-VIIb-3m]] (1930) Licenční třímotorový dopravní letoun [[Fokker F.VII]] [127] => * [[Avia F-IX]] (1932) Československá adaptace bombardéru [[Fokker F.IX]] [128] => * [[Avia B-34]] (1932) Jednomotorový jednosedadlový stíhací dvojplošník [129] => * [[Avia B-234]] (1932) Jednomotorový jednosedadlový stíhací dvojplošník, vyroben jeden prototyp [130] => * [[Avia B-534]] (1933) Jednomotorový jednosedadlový stíhací dvojplošník [131] => * [[Avia 51]] (1933) Třímotorový dopravní letoun pro dva piloty a šest cestujících, vyrobeny tři kusy [132] => * Avia B-122 (1934) Jednomotorový jednosedadlový akrobatický dvojplošník, vyrobeny čtyři kusy [133] => * [[Avia Ba-122]] (1935) Jednomotorový jednosedadlový akrobatický dvojplošník [134] => * [[Avia 156]] (1934) Jednomotorový dopravní letoun pro 6 cestujících, vyroben jeden prototyp [135] => * [[Avia 57]] (1935) Třímotorový dopravní letoun letoun pro 15 cestujících [136] => * [[Avia B-36]] (1936) Projekt dvoumotorového středoplošného bombardéru [137] => * [[Avia B-634]] (1936) Aerodynamicky zdokonalená B-534, vyroben jeden prototyp [138] => * Avia Bš-122 (1936) Jednomotorový jednosedadlový výcvikový dvojplošník [139] => * Avia B-322 (1937) upravená verze Bš-122, vyroben jeden prototyp [140] => *Avia B-71 (1937) Československá verze sovětského dvoumotorového bombardéru [[Tupolev SB-2]] [141] => *Avia B-222 (1938) Jednomotorový jednosedadlový akrobatický dvojplošník, vyroben jeden kus [142] => *Avia B-422 (1938) Jednomotorový jednosedadlový akrobatický dvojplošník, vyrobeny dva kusy [143] => * [[Avia B-35]] (1938) Jednomotorový stíhací dolnoplošník [144] => * [[Avia 58]] (1938) Projekt dvoumotorového středního bombardéru [145] => * [[Avia B-158]] (1938) Dvoumotorový lehký bombardér, vyvinut z Avie 58, postaven jeden prototyp [146] => * [[Avia B-135]] (1939) Zmodernizovaná B-35 se zatahovacím podvozkem [147] => [148] => ==== Poválečné letouny ==== [149] => * Avia S-99 (1945) Československá poválečná verze německého stíhacího letounu [[Messerschmitt Bf 109|Messerschmitt Bf-109G]] [150] => * Avia VR-1 (1945) Československá poválečná verze německé helikoptéry [[Focke-Achgelis Fa 223|Focke-Achgelis Fa 223 Drache]] [151] => * [[Avia Av-36|Avia Av-36 Bojar]] (1946) Jednomotorový sportovní a turistický jednoplošník [152] => * [[Avia S-92]] (1946) Československá verze německého proudového stíhacího letounu [[Messerschmitt Me 262]] [153] => * [[Avia S-199]] (1947) S-99 s motorem [[Junkers Jumo 211|Jumo 211]] [154] => * Avia 14 (1950) Československá verze sovětského dvoumotorového dopravního letounu pro 18 cestujících [[Iljušin Il-14]], vyrobeno 3 600 kusů [155] => * Avia B-33 (1951) Československá verze sovětského bitevního letounu [[Iljušin Il-10]] [156] => * Avia B-228 Československá verze sovětského bombardéru [[Iljušin Il-28]] [157] => * Avia S-105 Československá verze sovětského stíhacího letounu [[MiG-19|MiG-19S]] [158] => [159] => ==== Letecké motory ==== [160] => [161] => * Vr-36 (1931) - licence [[Hispano-Suiza|Hispano-Suiza 12Nbr]], kapalinou chlazený dvanáctiválec do V o jmenovitém výkonu 477 kW (650 k) [162] => * R-29 (1932) - vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec o výkonu 441 kW (600 k) [163] => * Rk-12 (1933) - vzduchem chlazený hvězdicový sedmiválec o výkonu 147 kW (200 k) [164] => * Rk-17 (1934) - vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec o výkonu 264 kW (360 k) [165] => * HS 12Ydrs (1935) - licence Hispano Suiza 12Ydrs, kapalinou chlazený dvanáctiválec do V o jmenovitém výkonu 558 kW (760 k) [166] => * M-42 (1951) - licence Mikulin AM-42, kapalinou chlazený dvanáctiválec do V o jmenovitém výkonu 1286 kW (1750 k) [167] => * M-21 (1952) - licence Švecov AŠ-21, vzduchem chlazený hvězdicový sedmiválec o jmenovitém výkonu 419 kW (570 k) [168] => * M-82T (1954) - licence Švecov AŠ-82T, vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o jmenovitém výkonu 1198 kW (1630 k) [169] => * M-110H (1957) - plochý vzduchem chlazený čtyřválec o jmenovitém výkonu 86 kW (117 k) [170] => * M462RF (1965) - úprava licenčního motoru Ivčenko AI-14RF, vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec o jmenovitém výkonu 206 kW (280 k) [171] => *[[Avia M-332|M-332]], [[Avia M-337|M-337]], M-137 - delimitovaná výroba leteckých pístových motorů konstruktéra ing. [[Bohuslav Šimůnek|B. Šimůnka]] z jinonického [[Motorlet|Motorletu]], vyráběné v Avii v letech 1964-1992 [172] => [173] => == Výroba automobilů == [174] => [[Soubor:Bus 706RO Brno.jpg|náhled|[[Škoda 706 RO]]]] [175] => [[Soubor:Fortepan 128185.jpg|náhled|Avia 350 první verze na prvomájovém průvodu v Praze, 1956]] [176] => [[Soubor:1956 Avia Mk3 Streamliner.jpg|náhled|Monopost Avia 750 MKIII]] [177] => [[Soubor:Sodomkovo Mýto 2011 - 04.JPG|náhled|Avia A20]] [178] => [[Soubor:Avia A21 Turbo bílá dodávka.jpg|náhled|Avia A21]] [179] => [[Soubor:Avia A31 truck.jpg|náhled|Avia A31]] [180] => [[Soubor:Avia A75.JPG|náhled|Avia A75]] [181] => [[Soubor:Avia d90.jpg|náhled|Avia D90]] [182] => Po náletu z 9. 5. 1945 ležela v troskách většina spřízněného závodu [[Škoda Auto|ASAP Mladá Boleslav]], vyrábějící do té doby širokou paletu vozidel značky Škoda. Osvobozená republika a zestátněný průmysl však vyžadovaly co nejrychlejší obnovení výroby užitkových vozidel a naopak po letadlech nebyla velká poptávka, proto byla do Avie (na základě dohody šéfkonstruktéra Škody [[Oldřich Meduna|Oldřicha Meduny]] s šéfkonstruktérem Pragy [[Jan Lanc|Janem Lancem]])Utajené projekty Škoda, str. 76 hned po válce převedena výroba nákladní sedmi-, až devítituny '''[[Škoda 706#Škoda 706 R|Škoda 706 R]]''', v roce 1947 doplněné o autobusovou verzi '''[[Škoda 706 RO]]'''. Zastaralá podvozková koncepce autobusu se příliš nezamlouvala odborníkům z tehdy čerstvě vzniklého podniku [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]], a proto konstruktéři Avie ve spolupráci s dojíždějícími konstruktéry mladoboleslavských AZNP připravili několik verzí [[Samonosná karoserie|samonosné karosérie]] autobusu: '''Škoda 706 ROS''' se stojatým motorem v zádi (říjen 1948), '''Škoda 706 RLS''' s ležatým motorem pod zadní podlahou a poloautomatickou převodovkou Praga-Wilson (prosinec 1949), '''Škoda 706 RLS-h''' s ležatým motorem pod zadní podlahou a automatickou hydraulickou převodovkou Ljungström (1950) a '''Škoda 706 ROL''' s ležatým motorem za přední nápravou a poloautomatickou převodovkou Praga-Wilson (1950)Škoda 706 RO, str. 116 až 125. Ty všechny však vznikly vždy jen v jediném prototypu: zostřování mezinárodní situace totiž v roce 1951 vedlo k nutnosti obnovit výrobu vojenských letadel a tedy k rychlému vymístění veškeré automobilní výroby z Avie do čerstvě založeného [[LIAZ]]u. Navíc bylo rozhodnuto, že Avia předá dokumentaci týkající se konstrukce a vývoje nové generace autobusů do Maďarska, jež se mělo stát hlavním producentem tohoto druhu vozidel v rámci [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]].{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Škoda - Avia - Autobusy z Letňan|url = http://automobilrevue.cz/rubriky/truck-bus/predstavujeme/skoda-avia-autobusy-z-letnan_29801.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 27.11.2015}} [183] => [184] => V roce 1956 pod značkou Avia vzniklo několik (12-15) závodních monopostů, postaveny byly na základech vozu [[Aero Minor]] s 615cc dvoutaktními dvouválci. Monopost '''Avia 750 MKIII''' je jiné konstrukce a dochoval se do současnosti.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://veteran.auto.cz/retronews/avia-iii-1956-letajici-talir/ |datum přístupu=2012-02-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100904055058/http://veteran.auto.cz/retronews/avia-iii-1956-letajici-talir/ |datum archivace=2010-09-04 |nedostupné=ano }} Mnohokrát změnil majitele a přes [[Západní Německo]] se dostal do [[Kalifornie]].{{Citace elektronického periodika | titul = Stará avie za tři miliony. Unikát, který připisovali BMW | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2010-07-23 | url = https://www.idnes.cz/auto/historie/stara-avie-za-tri-miliony-unikat-ktery-pripisovali-bmw.A100721_102641_auto_ojetiny_fdv}} [185] => [186] => Od roku 1956 do 1959 bylo také vyrobeno určité množství slibných prototypů třímístného lidového vozítka '''Avia 350''' (řidič seděl vpředu uprostřed, dva spolucestující vzadu) s dvoudobým vzduchem chlazeným motorem 344 cm³ a [[dural]]ovou karosérií. Záměrem bylo poskytnout spotřebiteli vozidlo nabízející víc než motocykl za podstatně nižší cenu než automobil. K sériové výrobě ovšem nedošlo.http://www.eurooldtimers.com/cze/galerie_stroj.php?id=4460, http://www.eurooldtimers.com/cze/galerie_stroj.php?id=4461 [187] => [188] => Ve druhé půli 50. let letecké výroby opět ubývalo. Kooperující automobilka Praga, působící ve stísněném vysočanském areálu, přitom potřebovala uvolnit kapacity pro výrobu různých převodovek pro silniční i kolejová vozidla, a proto Avia začala do výrobního areálu v Letňanech postupně přebírat jednak kompletaci automobilu [[Tatra 805]], jednak výrobu dílů a kompletaci vojenské šestituny '''[[Praga V3S]]''' a odvozené silniční pětituny '''[[Praga S5T]]'''. Tato vozidla však zcela nevyhovovala potřebám domácího trhu, který vyžadoval také rychlé a lehké rozvážkové automobily s nosností 1 až 3 tuny – a taková domácí vozidla, po ukončení výroby typů [[Praga RN/RND]] a [[Škoda 150|Praga A 150]], chyběla. Avia tehdy ve spolupráci s [[LIAZ]]em začala vyvíjet nový nákladní automobil s jednotnou trambusovou budkou Avia-Praga-LIAZ{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Avia S430|url = http://www.avia-club.com/model/avia-s430-44|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 1.12.}}, vzniklo několik prototypů obou značek, ale nakonec z této spolupráce sešlo pro nezměrné technologické a investiční průtahy v plánovaném hospodářství: náběh sériové výroby typové řady [[LIAZ 100]] nastal až roku 1975 a Avia byla významným subdodavatelem dílců pro jeho budky, zatímco vlastní vývoj nových Avií byl v roce 1967 zastaven a nahrazen zakoupenou licencí na nákladní automobily [[Saviem]] z koncernu [[Renault]]. Konkrétně šlo o typy SG-2 a SG-4, které se od roku [[1968]] vyráběly jako '''[[Avia A 15 / A 20 / A 30|Avia A15]]''' o nosnosti 1,5 tuny, s motorem 712.10 (3320 cm³, 50 kW), a jako '''[[Avia A 15 / A 20 / A 30|Avia A30]]''' o nosnosti 3 tuny, s motorem 712.11 (3320 cm³, 59 kW). Vozy se montovaly zprvu z dovezených, později z vyráběných dílů. Od typu A30 byl v roce 1969 odvozen i [[midibus]] '''[[Karosa A 30]]''', který vzbudil velkou pozornost na autosalonu v [[Nice]], ale vznikl jen v malé sérii 13 kusů a do hromadné výroby se nedostal. Na podvozky A30 se pak v Maďarsku stavěly hranaté midibusy '''[[Ikarus 553]]''', které se zpětně dovážely do ČSSR. [189] => [190] => Vojensky využitelná Praga V3S zůstala ve výrobě, i přes několikeré deklarace jejího ukončení, až do 90. let – tehdy již v modernizovaném provedení s novými motory a převodovkami. Snahy o její nahrazení typem '''[[Avia S430]]''' (resp. též [[Praga S 430]]) skončily nezdarem pro neodstranitelné vady prototypů.{{Citace elektronické monografie| příjmení=Bureš| jméno=David| titul=Neznámý příběh Avie S 430: Proč se letňanský nástupce legendární Pragy V3S nevyráběl?| url=http://www.auto.cz/avia-s-430-letnansky-nastupce-legendarni-pragy-v3s-nevyrabel-112234| vydavatel=Auto.cz| místo=| datum vydání=2.1. 2018| datum přístupu=2018-08-04}} Vývoj nástupce Praga V3S přesunutý do [[Bratislavské automobilové závody|BAZu]] pod názvem Devín zašel na úbytě po pádu socialismu a rozpadu Československa. Naopak silniční Praga S5T se přestala vyrábět v roce 1972, protože blokovala kapacitu a výroba moderních valníků, sklápěčů a dalších aplikací na podvozcích A15 a A30 zdaleka nestačila poptávce, zvlášť když se v roce 1975 začalo s exportem, který později trvale tvořil přibližně čtvrtinu výroby (v rámci spolupráce se do některých zemí dodávaly tyto automobily pod značkou Renault{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Avia Letňany – Requiem|url = http://www.automobilrevue.cz/rubriky/automobily/historie/avia-letnany-requiem_43389.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 1.12.}} - koncem 80. let minulého století v počtu 500-600 ročně). Ivančický závod se tehdy specializoval na skříňové nástavby, heršpický na stavební nástavby a žilinský v roce 1978 přišel s velmi potřebným furgonem A15F. V té době byl typ A15 přepracován a začala se vyrábět '''[[Avia A 15 / A 20 / A 30|Avia A20]]''' s nosností 2 tuny a s motorem 712.13 (3320 cm³, 53 kW). V roce 1983 byla ukončena výroba typů A20 i A30, které byly nahrazeny modernizovanou verzí '''[[Avia A 21|Avia A21]]''' a '''[[Avia A31]]''' s jednotnými úspornějšími motory řady 712.18 (3596 cm³, 61 kW). V polovině 80. let činila výrobní kapacita 14.200 jednotek ročně a nepostačovala tuzemské ani zahraniční poptávce, například pro Bulharsko se dodávaly podvozky A31N pro stavbu dálkových midibusů '''[[Čavdar C51]]'''. Koncem 80. let vzniklo také několik midibusů '''[[TAZ Neretva]]''', které na podvozku A21 postavil [[Jugoslávie|jugoslávský]] výrobce TAZ Zagreb. Připravovaná modernizace pod označením Avia - AN, která začala v polovině 80. let, byla vyvíjena jako zcela nový typ, měla sklopnou moderní kabinu a byla poháněna turbomotory. Nepřekročila ale fázi provozních zkoušek. [191] => [192] => Jak se po roce 1989 otevřel trh zahraničním výrobcům, s jejichž výrobky se Avia nemohla měřit zejména co do kvality a jízdního komfortu, se poptávka prudce propadla (v roce 1991 vyrobeno asi 10 000 vozidel). Avia byla nucena přijít s novými, nebo alespoň výrazně inovovanými modely. Typová řada A byla tedy v roce 1997 modernizována, do výroby přišly nové motory D421 s výkony 76 až 85 kW a začaly se dodávat automobily se sklopnou kabinou, po které uživatelé volali již přes deset let. Nabídka byla rozšířena o typy '''[[Avia A60]]''', '''[[Avia A65]]''', '''[[Avia A70]]''', '''[[Avia A75]]''' a '''[[Avia A80]]'''. Výroba původních typů A21 a A31 s nesklopnou kabinou byla ukončena roku 1998. Oproti předchozímu období však byly série výrazně menší, některé modely vznikly dokonce jen ve stovkách kusů. Do zastavení výroby v roce [[2000]] vzniklo okolo 250 000 podvozků a vozidel všech modifikací (A15, A20/21, A30/31, A60/65, A70/75/80). [193] => [194] => V letech 1994–1996 byl vyráběn malý osobní terénní automobil '''[[Avia A11 Trend]]''' (licence francouzského vozu [[Auverland|Auverland A3]]), který měl ambice sloužit pro civilní i vojenské účely. Bylo vyrobeno cca 250 vozů zejména pro lesníky, energetiky, vodohospodáře apod. [[Armáda České republiky]] však dala přednost britským [[Land Rover]]ům a nový vlastník automobilky o další výrobu nestál.iHNED.cz 11. 7. 2011:[http://byznys.ihned.cz/c1-52277550-co-se-cechum-nepovedlo-avia-a-11-mela-byt-ceskym-terennim-vozem Co se Čechům nepovedlo: Avia A 11 měla být českým terénním vozem], autor: Tomáš Málek [195] => [196] => V roce [[2000]] byla představena nová řada D, vyráběná v modifikacích '''[[Avia D|Avia D60]]''' + '''Avia D65''', '''Avia D75''', '''Avia D80''' + '''Avia D85''', '''Avia D90''' s dlouhou kabinou, '''Avia D100''' + '''Avia D110''' a nakonec '''Avia D120'''. Typ D75, bez motoru a převodovky, byl dodáván mimo jiné britské společnosti ''Smith’s Electric Vehicles'' (SEV), která z něj stavěla užitkové elektromobily pro distribuční společnost TNT.Avia-club.com: [http://www.avia-club.com/clanek/elektromobil-avia-46 Elektromobil Avia] Určitou epizodou v historii byla i montáž skříňových dodávek '''[[FS Lublin|Daewoo Lublin]]''' z dílů dodávaných z Polska. Avia Ashok Leyland Motors v roce 2010 vstoupila na ruský trh a kromě centrály otevřela pod hlavičkou společnosti ''Avia Ashok Leyland RUS'' devět poboček v různých ruských městech.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Marek | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Marek | titul = Avia zahájila prodej vozidel v Rusku | periodikum = Euro | odkaz na periodikum = Euro (týdeník) | datum vydání = 2010-09-29 | datum přístupu = 2010-09-30 | ročník = 8 | url = http://www.euro.cz/detail.jsp?id=2327 | issn = }}{{Nedostupný zdroj}} [197] => [198] => Přes solidní užitné hodnoty svých výrobků Avia trvale ztrácela krok s konkurencí: roku 2011 prodala jen cca 600 vozů, roku 2012 pak sice prodala 1003 vozů a tržby vzrostly o 56 %, ale byla v trvalé ztrátě. Mezitím byla v Indii vybudována nová montážní linka na výrobu kabiny Avia a vlastník rozhodl o ukončení výroby v letňanském závodu. Indická verze vozu, která se prodává pod obchodním názvem Ashok Leyland - Boss, využívá upravenou kabinu Avia, ale s jiným podvozkem a motorizací. [199] => [200] => V roce 2013 byla sériová výroba v letňanské Avii ukončena, došlo k propuštění většiny personálu a přesunu výroby do Indie. Poslední vozidla Euro 5 dokončili zaměstnanci Avie v roce 2014. Poté došlo k zastavení výroby, nicméně i nadále pokračoval vývoj vozidla Euro 6, které bylo úspěšně zhomologováno. [201] => [[Soubor:Avia D90 at Legendy 2018 in Prague.jpg|náhled|[[Avia Initia|Avia D Initia]]]] [202] => V roce 2016 převzal Avii nový vlastník, společnost Czechoslovak Group. Ta krátce po zakoupení firmy rozhodla o znovuzahájení výroby, ale také přestěhování výrobních linek do areálu firmy Excalibur v Přelouči. Vozidlo Euro 6 si vyžádalo další úpravy a nové homologace, došlo také k přípravě faceliftu, který se dotknul exteriéru i interiéru vozidla. Přeloučský spolupracuje se sesterskými společnostmi Karbox, jenž se stal dodavatelem rámů, a automobilkou [[Tatra]], která zajišťovala lakování kabin. [203] => [204] => Firma začala vyrábět novou modelovou řadu [[Avia Initia|Avia D Initia]] v září 2017. Střední nákladní automobil splňuje emisní třídu Euro 6 a má čtyřválcové motory [[Cummins]] ISB 4.5l (150, 180 a 210 koní).{{Citace elektronického periodika | titul = Avia je zpátky. Nový model se jmenuje Initia, je samozřejmě modrá | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2017-09-05 | url = https://auto.idnes.cz/avia-motors-zacala-v-prelouci-vyrobu-vozu-avia-euro-6-pc6-/automoto.aspx?c=A170905_152938_automoto_fdv}} V roce 2018 Avia Motors představila vozidlo Avia Initia 4x4 a ukázala jeho schopnosti na terénním polygonu v Přelouči. V roce 2018 vyrobila 70 vozů.{{Citace elektronického periodika | titul = Nákladní avie budou na elektřinu. Výroba dieselových skončí v létě | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2019-03-06 | url = https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/avia-elektrovozy-nafta-vyroba.A190305_165836_automoto_fdv}} Podnik se chtěl soustředit na vývoj elektrických verzí. [205] => [206] => Od roku 2019 společnost upustila od nižších modelů D75 a D90 Initia a pokračuje jen ve výrobě D120 Initia 4x4. [207] => [208] => == Expedice == [209] => Automobily Avia byly použity jako expediční vozidlo při řadě československých expedic. Například: [210] => * 1973, 1976 - Horolezecká expedice Makalu, automobily Tatra 148 a Avia A30[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1181662874-zapomenute-vypravy/405235100221034-expedice-makalu/ Zapomenuté výpravy - Expedice Makalu] na stránkách České televize [211] => * 1975 - Indus 75, vodácká výprava do Pákistánu, automobil Avia A30{{Citace monografie [212] => | příjmení = Štětina [213] => | jméno = Jaromír [214] => | odkaz na autora = Jaromír Štětina [215] => | titul = S Matyldou po Indu [216] => | url = [217] => | vydavatel = Panorama [218] => | místo = Praha [219] => | rok = 1979 [220] => | vydání = 1 [221] => | počet stran = 254 [222] => | kapitola = [223] => | strany = [224] => | isbn = [225] => | jazyk = [226] => }} [227] => * 1977 - Ganga 77, vodácká výprava Mladé fronty do Indie, automobil Avia A30([http://www.ceskatelevize.cz/porady/1181662874-zapomenute-vypravy/405235100221027-po-indu-s-matyldou/ fotografie tohoto automobilu] je zveřejněna v pořadu České televize ''Zapomenuté výpravy - S Matyldou po Indu'', čas 4:01) [228] => [229] => == Galerie vozidel vyráběných v Avii == [230] => [231] => Soubor:Avia A11 Trend 2.JPG|Avia A11 [232] => Soubor:Brno, Řečkovice, depozitář TMB, Škoda 706 R.jpg|Škoda 706 R [233] => Soubor:Praga S5T 2000-11-01.jpg|Praga S5T [234] => [235] => [236] => === Galerie autobusů vyráběných na podvozcích Avia === [237] => [238] => Soubor:KarosaA30Plzeň2.JPG|Autobus Karosa A 30 v úpravě pro rozhlas [239] => Soubor:Lešany, vojenské muzeum, Avia TAZ Neretva.JPG|TAZ Neretva [240] => Soubor: Ika-Avia_553_B.JPG|Ikarus Avia 553 [241] => Soubor:Ika-Avia_553_A.jpg|Ikarus Avia 543 Midi [242] => [243] => [244] => == Ostatní výroba == [245] => Avia dodala [[dural]]ový osvětlovací most pro novou pražskou [[Tipsport arena (Praha)|Sportovní halu]] otevřenou 7. března 1962. Byl přitom využit ve značném množství zbylý materiál po zastavení výroby letadel, jakož i zkušenosti s prací s tímto materiálem{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.casopisstavebnictvi.cz/ocelova-konstrukce-sportovni-haly-v-praze_N3737 |datum přístupu=2018-05-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180516103559/https://www.casopisstavebnictvi.cz/ocelova-konstrukce-sportovni-haly-v-praze_N3737/ |datum archivace=2018-05-16 }} [246] => [247] => == Odkazy == [248] => === Reference === [249] => [250] => [251] => === Literatura === [252] => * {{Citace monografie [253] => | příjmení = Němeček [254] => | jméno = Václav [255] => | odkaz na autora = Václav Němeček (spisovatel) [256] => | příjmení2 = [257] => | jméno2 = [258] => | rok = [259] => | titul = Československá letadla I (1918-1945) [260] => | vydání = [261] => | vydavatel = Naše vojsko [262] => | místo = Praha [263] => | rok vydání = 1983 [264] => | počet stran = 368 [265] => | kapitola = Vývoj letadel Avia [266] => | strany = 100–160, 223–227 [267] => | isbn = [268] => }} [269] => * NĚMEČEK, Václav. ''Československá letadla II (1945–1984)''. Praha: Naše vojsko, 1984, s.248, Kapitola Co vzniklo v Avii (85–97, 200–201), Motory (160–174, 208–211), Vrtule (174–179) [270] => * KUBA, Adolf: Automobil v srdci Evropy (NADAS Praha, 1986) [271] => * DROBNÝ, Eduard & MINÁŘÍK, Stanislav: Československé automobily 1945–1995 (Alfa vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry Bratislava, 1986) [272] => * KRÁLÍK, Jan: Utajené projekty Škoda (GRADA Publishing, 2007) – {{ISBN|978-80-247-2416-4}} [273] => * NEUMANN, Jan: Autobus Škoda 706 RO (GRADA Publishing, 2009) – {{ISBN|978-80-247-2586-4}} [274] => [275] => === Externí odkazy === [276] => * {{Commonscat}} [277] => * [http://www.avia.cz Avia Motors s.r.o.] – oficiální stránky výrobce [278] => * [http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10485.html Avia, a.s. pro průmysl letecký, Praha-Čakovice] – historie letecké výroby v Avii na stránkách Válka.cz [279] => * [http://archiv.ihned.cz/c1-65261090-zbrojar-strnad-vzkrisi-avii-stejne-jako-drive-tatru-jeho-czechoslovak-group-koupila-nefunkcni-automobilku-od-indu Zbrojař Strnad vzkřísí Avii, podobně jako dříve Tatru. Jeho Czechoslovak Group koupila nefunkční automobilku od Indů] [280] => [281] => {{Pahýl}} [282] => {{Letadla Avia}} [283] => {{Československé automobilky}} [284] => {{Portály|Česko|Automobil|Letectví}} [285] => [286] => [[Kategorie:Avia| ]] [287] => [[Kategorie:Čeští letečtí výrobci]] [288] => [[Kategorie:Výrobci nákladních automobilů]] [289] => [[Kategorie:České automobilky]] [290] => [[Kategorie:Firmy v Praze]] [291] => [[Kategorie:Průmyslové stavby v Letňanech]] [292] => [[Kategorie:Czechoslovak Group]] [] => )
good wiki

Avia

Avia je česká značka založená roku 1919, produkty jsou nyní nákladní automobily a letecké vrtule, historicky také výroba letadel a leteckých motorů. Po roce 1989 přišla privatizace a firmu ovládla jihokorejská skupina Daewoo, poté indická automobilka Ashok Leyland a od roku 2016 firmu Avia Motors vlastní skupina Czechoslovak Group, výrobu přenesla z Letňan do Přelouče a pokračuje ve výrobě nákladních automobilů a jejich dílů.

More about us

About

Společnost byla založena v roce 1919 a od té doby hraje důležitou roli v oblasti letectví. Její výrobky se vyznačují inovativním přístupem, kvalitním zpracováním a spolehlivostí. V průběhu let se Avia stala synonymem pro robustní a výkonná letadla, která našla uplatnění nejen v civilním letectví, ale i v armádních službách. Značka se proslavila především svými dopravními letouny, které byly oblíbené pro jejich schopnost zvládat různé povětrnostní podmínky a operovat na krátkých letištích. Avia se vždy snažila držet krok s moderními trendy v letectví a přizpůsobovat své výrobky aktuálním potřebám trhu. V posledních letech se zaměřila na ekologické technologie a efektivitu, čímž potvrzuje svůj závazek k udržitelnosti a odpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Dnes se Avia těší dobré reputaci mezi odborníky a uživateli, což dokládá nejen množství úspěšně dokončených projektů, ale i spokojenost zákazníků. Budoucnost značky vypadá optimisticky, protože se neustále vyvíjí a inovuje, aby mohla i nadále přispívat k pokroku v letectví a spolehlivému spojení lidí po celém světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Letňany','Avia A 15 / A 20 / A 30','Iljušin Il-14','LIAZ','1919','Avia BH-33','Iljušin Il-10','Přelouč','Czechoslovak Group','Avia BH-11','dural','Avia S-92'

1919

Dural

Letňany

LIAZ

Přelouč