Array ( [0] => 15486328 [id] => 15486328 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Avicenna [uri] => Avicenna [3] => 1950 "Avicenna" stamp of Iran.jpg [img] => 1950 "Avicenna" stamp of Iran.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Avicenna, vlastním jménem Abú Alí al-Husajn ibn Abdalláh ibn Síná, byl významným perským filozofem, lékařem a vědcem, který žil v letech 980–1037. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů středověku a jeho práce měla hluboký dopad na rozvoj vědy a filozofie, nejen v islámském světě, ale i v Evropě. Avicenna byl nadaným myslitelem, jehož přínosy v oblasti medicíny, logiky, metafyziky a etiky dodnes inspirují mnohé odborníky. Jeho nejznámějším dílem je "Kniha léčebného umění", která systematizuje lékařské znalosti té doby a poskytuje cenné informace o diagnostice a léčbě nemocí. Tato kniha se stala základem pro lékařské vzdělávání v Evropě a byla přeložena do několika jazyků. Jeho filozofické názory, vycházející z aristotelismu, se snažily propojit rozum a víru, což v té době přispělo k prohloubení dialogu mezi různými kulturními a náboženskými tradicemi. Avicenna se zaměřil na atlantickou vizi vzájemného porozumění, kde se různé perspektivy doplňují a obohacují. Kromě toho se Avicenna věnoval také přírodním vědám, logice, matematiky a poezii, což dokládá jeho široký intelekt a tvořivost. Jeho dílo přispělo k zachování a rozšíření znalostí antiky, čímž položil základy pro renesanci v Evropě. Celkově je Avicenna symbolem vzepření lidského ducha a intelektuálního odkazu, jehož optimismus a touha po poznání přetrvávají dodnes. Jeho život a dílo nás vybízejí k objevování a sdílení znalostí s cílem přispět k lepšímu porozumění mezi národy a kulturami. [oai_cs_optimisticky] => Avicenna, vlastním jménem Abú Alí al-Husajn ibn Abdalláh ibn Síná, byl významným perským filozofem, lékařem a vědcem, který žil v letech 980–1037. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů středověku a jeho práce měla hluboký dopad na rozvoj vědy a filozofie, nejen v islámském světě, ale i v Evropě. Avicenna byl nadaným myslitelem, jehož přínosy v oblasti medicíny, logiky, metafyziky a etiky dodnes inspirují mnohé odborníky. Jeho nejznámějším dílem je "Kniha léčebného umění", která systematizuje lékařské znalosti té doby a poskytuje cenné informace o diagnostice a léčbě nemocí. Tato kniha se stala základem pro lékařské vzdělávání v Evropě a byla přeložena do několika jazyků. Jeho filozofické názory, vycházející z aristotelismu, se snažily propojit rozum a víru, což v té době přispělo k prohloubení dialogu mezi různými kulturními a náboženskými tradicemi. Avicenna se zaměřil na atlantickou vizi vzájemného porozumění, kde se různé perspektivy doplňují a obohacují. Kromě toho se Avicenna věnoval také přírodním vědám, logice, matematiky a poezii, což dokládá jeho široký intelekt a tvořivost. Jeho dílo přispělo k zachování a rozšíření znalostí antiky, čímž položil základy pro renesanci v Evropě. Celkově je Avicenna symbolem vzepření lidského ducha a intelektuálního odkazu, jehož optimismus a touha po poznání přetrvávají dodnes. Jeho život a dílo nás vybízejí k objevování a sdílení znalostí s cílem přispět k lepšímu porozumění mezi národy a kulturami. ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => {{upravit}} [2] => {{Infobox - osoba [3] => | jméno = Avicenna
(Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná) [4] => | obrázek = Avicenna Portrait on Silver Vase - Museum at BuAli Sina (Avicenna) Mausoleum - Hamadan - Western Iran (7423560860).jpg [5] => | popisek = Avicennův portrét na stříbrné váze (Avicennovo mauzoleum v [[Hamadán|Hamadánu]]) [6] => | místo narození = Afšana poblíž [[Buchara|Buchary]], dnes [[Uzbekistán]] [7] => | místo úmrtí = [[Hamadán]], [[Persie]], dnes [[Írán]] [8] => }} [9] => '''Ibn Síná''', na Západě známý jako '''Avicenna''', celým jménem '''Abú ʿAlí al-Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Síná''' (asi [[980]]–[[1037]], [[Perština|persky]] ''أبو علي الحسين بن عبد الله بن سينا'') byl [[středověk]]ý [[Peršané|perský]] filosof, lékař a [[polyhistor]], který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav [[Islámský zlatý věk|zlatého věku islámu]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/45755/Avicenna |titul=Avicenna (Persian philosopher and scientist) – Britannica Online Encyclopedia |vydavatel=Britannica.com |datum přístupu=2012-01-07}}. [10] => {{cite book |title=A brief history of medicine: from Hippocrates to gene therapy |author=Paul Strathern |publisher=Running Press |year=2005 |page=58 |url=https://books.google.com/?id=0rGwOkqIqKkC&pg=PA58&dq=Avicenna's+ethnicity#v=onepage&q&f=false |isbn=978-0-7867-1525-1}}. [11] => {{cite book |title=Medieval Philosophy |author=Brian Duignan |publisher=The Rosen Publishing Group |year=2010 |page=89 |url=https://books.google.com/?id=p9eh18dRTwAC&pg=PA89&dq=Avicenna+ethnic#v=onepage&q=Avicenna%20ethnic&f=false |isbn=978-1-61530-244-4}}. [12] => {{cite book |title=Central Asian republics |author=Michael Kort |publisher=Infobase Publishing |page=24 |url=https://books.google.com/?id=EPCcSZ2dzckC&pg=PA24&dq=Avicenna+ethnic#v=onepage&q=Avicenna%20ethnic&f=false |isbn=978-0-8160-5074-1 |year=2004}} [13] => * "He was born in 370/980 in Afshana, his mother's home, near Bukhara. His native language was Persian" (from "Ibn Sina ("Avicenna")", ''Encyclopedia of Islam'', Brill, second edition (2009). Accessed via Brill Online at www.encislam.brill.nl). [14] => * "Avicenna was the greatest of all Persian thinkers; as physician and metaphysician ..." ([http://www.google.com/search?tbm=bks&tbo=1&q=greatest+of+all+Persian+thinkers%3B+as+physician+and+metaphysician#sclient=psy&hl=en&tbo=1&tbm=bks&source=hp&q=Avicenna+was+the+greatest+of+all+Persian+thinkers%3B+as+physician+and+metaphysician&aq=&aqi=&aql=&oq=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=dcce4d829681fc6c&biw=1824&bih=966 excerpt] from A.J. Arberry, ''Avicenna on Theology'', KAZI PUBN INC, 1995). [15] => * "Whereas the name of Avicenna (Ibn Sina, died 1037) is generally listed as chronologically first among noteworthy Iranian philosophers, recent evidence has revealed previous existence of Ismaili philosophical systems with a structure no less complete than of Avicenna" (from [https://books.google.com/books?id=A8PzaQZwzZQC&pg=PA74&dq=is+generally+listed+as+chronologically+first+among+noteworthy+Iranian+philosophers&hl=en&ei=lIT3TeS6L6bt0gGJm92iCw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CCoQ6AEwAA#v=onepage&q=is%20generally%20listed%20as%20chronologically%20first%20among%20noteworthy%20Iranian%20philosophers&f=false p. 74] of Henry Corbin, ''The Voyage and the messenger: Iran and philosophy'', North Atlantic Books, 1998. [16] => [17] => Ze 450 prací, o kterých se ví, že byl jejich autorem, se dochovalo okolo 240, z nichž je 150 věnováno [[Filosofie|filozofii]] a 40 [[Lékařství|medicíně]].{{MacTutor Biography|id=Avicenna}} Jeho ''[[Kánon medicíny]]'' patřil k základním dílům západního lékařství až do novověku. [18] => [19] => Kromě filozofie a medicíny Avicennovo dílo obsahuje spisy o [[Astronomie|astronomii]], [[Alchymie|alchymii]], [[Geografie|geografii]] a [[Geologie|geologii]], [[Psychologie|psychologii]], islámské [[Teologie|teologii]], [[Logika|logice]], [[Matematika|matematice]], [[Fyzika|fyzice]] a [[Poezie|poezii]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.iranicaonline.org/articles/avicenna-index |titul=Avicenna", in Encyclopædia Iranica, Online Version 2006 |vydavatel=Iranica.com |datum přístupu=2010-01-19}} [20] => [21] => Rozlišoval mezi „schopností prorockého poznání" (nebo „svatým věděním") a „zjevením" (imaginárním vypodobněním, které má za cíl přesvědčit ostatní a zlepšit jejich pozemský život). [22] => [23] => == Život == [24] => Ibn Síná se narodil roku 980 ve městě Afšana u [[Buchara|Buchary]] v tehdejší [[Írán|Persii]] (nyní [[Uzbekistán]]). Jeho otec (narozený ve městě [[Balch]], [[Perština|persky]]: بلخ – Balch v tehdejší provincii Chorásán, nyní [[Afghánistán]]) byl výběrčím daní a opatřil synovi již v útlém dětství schopného učitele z význačných osobností, které se setkávaly v jeho domě. Mladý Husajn studoval v Buchaře a dalších perských městech (která tehdy poskytovala vzdělání i mnohým Evropanům). Studoval zejména logiku a [[Metafyzika|metafyziku]] a ve studiu různých oborů včetně medicíny pokračoval i jako samouk. [25] => [26] => Četl většinu významných [[Starověké Řecko|antických]] děl. Věnoval se však hlavně studiu medicíny, teoreticky vycházel z [[Hippokratés|Hippokrata]], [[Aristotelés|Aristotela]] a [[Galén]]a. Byl velmi pilný a podle svého vlastního životopisu již jako desetiletý znal zpaměti [[korán]] i řadu dalších knih. Pokud nevykonával lékařskou praxi, věnoval celý den studiu, které přerušoval jen po čas modlitby. Rovněž v noci četl a psal a kdykoli jej zmáhal spánek, posilňoval se vínem. Až do 18 let žil v ústraní, ač již tehdy měl znamenitou pověst lékaře. Lékaři v historii in: http://www.znamy-lekar.cz/osobnosti-mediciny/avicenna/ [27] => [28] => Jeho postavení změnilo onemocnění syna bucharského vládce z rodu Samanidů. Ibn Síná prince v krátké době vyléčil a stal se dvorním lékařem a vládcovým osobním přítelem. Tím mu byla zpřístupněna bohatá královská knihovna s jedinečnými rukopisy a opisy děl ze všech tehdy pěstovaných vědních oborů – např. s překlady antických klasických filosofů, např. [[Platón]]a a [[Aristotelés|Aristotela]] nebo předních lékařů. [29] => [30] => Po smrti svého otce Avicenna opustil královský dvůr a začal vést dobrodružný život, cestoval různými městy a živil se jako lékař a správce. Vždy kolem sebe soustředil řadu studentů, s nimiž vedl filozofické a vědecké diskuse. [31] => [32] => V dalším období svého života přišel do severoíránského [[Hamadán]]u, kde se usadil, působil jako lékař královského dvora a vládnoucí kníže ho jmenoval vezírem. V Hamadánu sepsal dvě svoje nejvýznamnější knihy, a to persky psanou ''Dánešnáme'' (Kniha o vědě)'','' která je vědeckou encyklopedií zabývající se logikou, přírodními vědami, psychologií, geometrií, astronomií, aritmetikou a hudbou, a arabsky sepsaný ''Kánún'' (Kánon medicíny), který je nejslavnější encyklopedií lékařství, od 13. století známý v latinském překladu [[Gerard z Cremony|Gerarda z Cremony]] po celé Evropě. Když měl být Avicenna v roce 1022 po smrti vladaře uvězněn, rozhodl se Hamadán opustit. Odcestoval do [[Isfahán]]u, kde několik let sloužil na dvoře Alá-uddaula Kakavajha. V [[Isfahán]]u se věnoval poezii i próze a napsal řadu dalších děl o filozofii a medicíně, vedl rozsáhlou korespondenci s [[Aliboron|al-Birunim]] a prováděl také astronomická pozorování, na jejichž základě učinil několik správných závěrů: pozoroval [[Venuše (planeta)|Venuši]] proti slunečnímu kotouči a správně usoudil, že Venuše musí být Slunci blíže než Země. Avicenna také tvrdil, na základě nám neznámých důvodů, že rychlost světla musí být konečná. Během válečných tažení Avicenna podporoval svého vladaře a napsal několik prací na toto téma. Když na sklonku svého života onemocněl, směl se vrátit a strávit své poslední roky opět v Hamadánu.Roman Šulc a Jan Kubka in: http://cestyapamatky.cz/cesty/iran/ [33] => [34] => Ibn Síná, jehož zdraví bylo značně podlomeno přepracováním a nezdravou životosprávou (únavu zaháněl vínem), možná i chemicko-farmaceutickými experimenty na vlastním těle, o kterých se píše v některých životopisech, zemřel v severoíránském [[Hamadán]]u v roce 1037, kde je i pochován. [35] => [36] => Nad jeho hrobem byl počátkem 50. let postaven kónický monument s dvanácti pilíři. Autorem pietního areálu s hrobkou, muzeem a knihovnou je architekt [[Hooshang Seyhoon]] a jako vzor si vybral [[Gonbad-e Qabus (věž)|Gonbad-e Qabus]],{{Doplňte zdroj}} gigantickou stavbu z pálených cihel, která vznikla v čase Ibn Sínova života. [37] => [38] => Někteří islámští učenci tehdejší doby jako [[Al-Ghazálí]] obviňovali Avicennu z hereze a [[Ateismus|ateismu]]. [39] => [40] => Ve 12. století italský překladatel [[Gerard z Cremony]] přeložil do latiny na příkaz římského císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha]] některá Avicennova díla, jež se nacházela v arabských knihovnách v [[Toledo|Toledu]] ve Španělsku. Avicena měl zásadní vliv na rozvoj středověkých věd a také v českých knihovnách lze nalézt mnoho spisů z 13. – 16. století, které ho citují. Ve svých úvahách se na jeho autoritu odvolával v teologicko-filozofických spisech také [[Jan Hus|Mistr Jan Hus]]. [41] => [42] => == Dílo == [43] => Avicenna byl autorem děl o [[Fyzika|fyzice]], [[Matematika|matematice]], [[Metafyzika|metafyzice]] a [[Astronomie|astronomii]], nejvíce však o [[Lékařství|medicíně]] a [[Filosofie|filozofii]]. Celkem je autorem více než 165 děl (dle jiných zdrojů až 450), týkajících se mnoha oblastí poznání, jež byla zdrojem pozdějším učencům až do [[17. století]]. [44] => [45] => === Filosofie === [46] => Avicennova filozofie navazuje na [[Aristotelés|Aristotelovu]] a [[Platón]]ovu školu, z arabských učenců jej ovlivnil [[al-Fárábí]]. Dle jeho tvrzení je [[hmota]] věčná a je příčinou rozmanitosti věcí. [47] => [48] => ''Avicenna uvažoval o Bohu jako o jediném absolutním, s ničím neslučitelném, základním bytí. ... vyslovil myšlenku, že Bůh vidí celý řetězec příčin a důsledků zvenku (mimo čas), a proto si je vědom každé dílčí události (v čase).''{{Citace monografie [49] => | příjmení = Burns [50] => | jméno = Kevin [51] => | příjmení2 = [52] => | jméno2 = [53] => | titul = Východní filozofie : největší myslitelé od starověku po současnost [54] => | vydání = 1 [55] => | vydavatel = Brána [56] => | místo = Praha [57] => | rok vydání = [58] => | strany = 104–106 [59] => | isbn = 978-80-7243-638-5 [60] => | isbn2 = 80-7243-638-4 [61] => | oclc = 855464949 [62] => }} [63] => [64] => Proroky Avicenna vnímal jako lidi s velkou představivostí, kteří se dokážou spojit s velkým intelektem – Bohem; nechybí jim charisma, mají dar politika a jsou schopni alegoricky vyjadřovat filozofické myšlenky tak, aby byly ve své náboženské fomě pochopitelné. [65] => [66] => Ve svých vědeckých spisech 600 roků před [[Isaac Newton|Newtonem]] zformuloval zákon pohybu a poukázal na nerozlučnou souvislost mezi [[čas]]em a [[Mechanický pohyb|pohybem]]. Kdyby byly věci bez pohybu, ztratil by čas smysl, uvažoval správně Avicenna. [67] => {{Pahýl část}} [68] => [69] => === Přírodní vědy === [70] => Avicenna tvrdě kritizoval [[Alchymie|alchymisty]] a jejich snahy o [[transmutace (alchymie)|transmutaci]], vysmál se alchymistické transmutaci. Ve spise ''Sciant artifices'' (Alchymisté by měli vědět) v díle Kitáb aš-Šífá (Kniha uzdravení, míněno z nevědomosti) láteří nad jejich pochybným uměním: „Nepopírám, že je možné dosáhnout tak dokonalé imitace, že jí lze ošálit i nejchytřejší lidi, ale možnost transmutace jsem si nikdy představit nedovedl.“ Je však třeba zdůraznit, že z našeho hlediska se jednalo jen o opačnou filosofii, nikoliv pokrokovou myšlenku podpořenou jednoznačnými důkazy. [71] => [72] => === Medicína === [73] => Za jeho nejvýznamnější dílo se považuje kniha ''Al-Kánún fi ttibb'' (Kánon medicíny/Canon Medicinae), která vznikla kolem roku [[1030]] – sbírka řecko-arabské lékařské moudrosti. [74] => [75] => Dílo bylo vrcholem lékařského vědění [[11. století|11. století]] a stalo se vedle spisů [[Galén]]ových nejdůležitějším lékařským pramenem [[středověk]]u. Kniha sloužila jako základní učebnice muslimských a křesťanských žáků lékařství. Prakticky do roku [[1800]] se o Kánon, který jen v rozmezí 15. – 17. století byl vytištěn šestatřicetkrát, opírala výuka medicíny na všech evropských univerzitách. Jen málokdo dnes asi tuší, že Avicenna předpokládal existenci neviditelných tvorů, kteří mohou způsobovat nákazu šířenou [[vzduch]]em či [[Voda|vodou]], a z toho důvodu doporučoval ke konzumaci pouze vodu převařenou. Přesto je nutno kriticky přiznat, že ne vždy byl tento [[nestor (osoba)|nestor]] arabské medicíny jednoznačným nositelem pokroku. Ač se to může zdát až neuvěřitelné, ve svém ''Spisu o pulsu'' se například zásadně postavil proti hypotéze o možné souvislosti srdečních kontrakcí s [[tep]]em. [76] => [77] => Kánon je rozdělen na pět knih, z nichž každou tvoří několik oddílů (Fannů) a každý oddíl se rozpadá na několik kapitol. [78] => [79] => # kniha obsahuje přehled teoretického a praktického lékařství. [80] => # kniha obsahuje soupis léčiv. [81] => # kniha obsahuje popisy jednotlivých nemocí. [82] => # kniha obsahuje nemoci a stavy povšechné. [83] => # kniha obsahuje přípravu a užívání léků. [84] => [85] => Spis vyniká systematičností a skvělým uspořádáním faktů. Jednou z velkých předností je, že při popisu nemocí vědomostem z [[patologie]] a [[terapie]] předchází vždy úvod [[Anatomie|anatomicko]]-[[Fyziologie|fyziologický]] a že je tento popis vybaven jasně osvětlujícími příklady. [86] => [87] => Část kánonu (knihy 2 a 5) je věnována i [[Botanika|botanice]] a ovlivnila vývoj středověké botaniky evropské. [88] => [89] => Předpokládalo se, že do latiny tento Avicennův spis přeložil italský učenec [[Gerard z Cremony]] ve 12. století jako ''Canon Medicinae'', dnes je ale tato hypotéza zpochybňována a překlad je připisován tzv. Druhému Gerardu z Cremony neboli Gerardu ze Sablonety ([[Sabbioneta|Sabbionety]]) ze 13. století.{{Citace monografie|titul=Ad Infinitum|jméno=Nicholas|příjmení=Ostler |url=http://www.amazon.co.uk/Ad-Infinitum-A-Biography-Latin/dp/000734306X/#reader_000734306X |místo=Londýn |vydavatel=[[Harper Press]] |rok=2009 |isbn=978-0007343065 |strana=211}} [90] => [91] => === České překlady === [92] => * AVICENNA. ''Z díla''. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1954. 211 s. [Výbor z Avicennova básnického i vědeckého díla. Připojeny studie Karla Petráčka o životě a filosofii Avicenny a studie Věry Kubíčkové o jeho poezii a o arabském chalífátu v době Ibn Sínově.] [93] => * IBN SÍNÁ, Abú Alí. ''Kniha definic.'' Překlad Jarmila Štěpková. 1. autoris. vyd. Praha: SNPL, 1954. 133 s. [94] => * Ibn Síná. ''Láska jako cesta k Bohu: Výběr z díla: Živý, syn Bdícího; Pták; Salamán a Absál; [[Pojednání o lásce]]''. Přeložila a doprovodnými studiemi opatřila Magdaléna Vitásková. Praha: [[Academia]], 2016. {{ISBN|978-80-200-2577-7}} [95] => [96] => == Odkazy == [97] => [98] => === Reference === [99] => [100] => [101] => === Literatura === [102] => * BOGDANOV, Ivan. ''Avicenna: historická studie''. Překlad Hana Reinerová. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1978. 231 s. [103] => * JANOUŠ, Pavel, ed. et al. ''Abú Alí Ibn Síná''. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 151 s. [Autorský kolektiv přináší pohled do východní medicíny, zejména do života, lékařské praxe a poznatků Abú Alí Ibn Síny (Avicenny).] [104] => * LIBERA, Alain de. ''Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie.'' Přeložil Martin Pokorný. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s. {{ISBN|80-7298-026-2}}. [O Avicennovi viz str. 121–128.] [105] => * MCGREAL, Ian Philip, ed. ''Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů.'' Praha: Prostor, 1998. 623 s. {{ISBN|80-85190-93-1}}. [Stať „Avicenna" je na str. 523–527.] [106] => * {{Citace monografie | příjmení = Otisk | jméno = Marek | další = Překlady Richard Psík | titul = Metafyzika jako věda: Ibn Síná a Ibn Rušd ve scholastické diskusi | vydavatel = Filosofia | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-7007-242-3 | počet stran = 184 | jazyk = čeština, latina}} [107] => * [[Jan Rypka|RYPKA, Jan]] a kol. ''Dějiny perské a tádžické literatury.'' 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 778 s. [Viz str. 151–152.] [108] => * [[Vasilij Sokolov|SOKOLOV, Vasilij Vasil'jevič]]. ''Středověká filozofie''. Překlad Vilém Herold a Václava Steindlová. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 476 s. [Viz str. 253–271.] [109] => * GORDON, Noah. ''Ranhojič.'' Amerika : Román, 1987. 680 s. [110] => [111] => === Související články === [112] => * [[Islámská filosofie|Falsafa]] [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{Commonscat}} [116] => * {{Wikicitáty|osoba=Avicenna}} [117] => * {{Wikizdroje|autor=Avicenna}} [118] => * {{NK ČR|jn19981000172}} [119] => * [http://www.sci.muni.cz/botany/bures/dejbiol/C_stre.pdf Petr Bureš: Dějiny biologie – Středověk] [120] => * [https://web.archive.org/web/20070216025958/http://avicenna.h80.org/ Ibn Sina - Avicenna] [121] => [122] => {{autoritní data}} [123] => {{portály|Lidé}} [124] => [[Kategorie:Astronomové 11. století]] [125] => [[Kategorie:Filozofové 11. století]] [126] => [[Kategorie:Antičtí humanisté]] [127] => [[Kategorie:Kritici ateismu]] [128] => [[Kategorie:Logici]] [129] => [[Kategorie:Ontologové]] [130] => [[Kategorie:Filozofové náboženství]] [131] => [[Kategorie:Filozofové psychologie]] [132] => [[Kategorie:Filozofové vědy]] [133] => [[Kategorie:Filozofové matematiky]] [134] => [[Kategorie:Lékaři]] [135] => [[Kategorie:Přírodovědci]] [136] => [[Kategorie:Středověcí filozofové]] [137] => [[Kategorie:Středověká věda]] [138] => [[Kategorie:Perští filozofové]] [139] => [[Kategorie:Osobnosti na francouzských poštovních známkách]] [140] => [[Kategorie:Narození v roce 980]] [141] => [[Kategorie:Narození 7. srpna]] [142] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1037]] [143] => [[Kategorie:Úmrtí 24. června]] [144] => [[Kategorie:Pohřbení v Íránu]] [145] => [[Kategorie:Muži]] [146] => [[Kategorie:Súfí]] [147] => [[Kategorie:Islámská filozofie]] [148] => [[Kategorie:Perští spisovatelé]] [] => )
good wiki

Avicenna

Ibn Síná, na Západě známý jako Avicenna, celým jménem Abú ʿAlí al-Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Síná (asi 980-1037, persky أبو علي الحسين بن عبد الله بن سينا) byl středověký perský filosof, lékař a polyhistor, který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav zlatého věku islámu. Ze 450 prací, o kterých se ví, že byl jejich autorem, se dochovalo okolo 240, z nichž je 150 věnováno filozofii a 40 medicíně.

More about us

About

Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů středověku a jeho práce měla hluboký dopad na rozvoj vědy a filozofie, nejen v islámském světě, ale i v Evropě. Avicenna byl nadaným myslitelem, jehož přínosy v oblasti medicíny, logiky, metafyziky a etiky dodnes inspirují mnohé odborníky. Jeho nejznámějším dílem je "Kniha léčebného umění", která systematizuje lékařské znalosti té doby a poskytuje cenné informace o diagnostice a léčbě nemocí. Tato kniha se stala základem pro lékařské vzdělávání v Evropě a byla přeložena do několika jazyků. Jeho filozofické názory, vycházející z aristotelismu, se snažily propojit rozum a víru, což v té době přispělo k prohloubení dialogu mezi různými kulturními a náboženskými tradicemi. Avicenna se zaměřil na atlantickou vizi vzájemného porozumění, kde se různé perspektivy doplňují a obohacují. Kromě toho se Avicenna věnoval také přírodním vědám, logice, matematiky a poezii, což dokládá jeho široký intelekt a tvořivost. Jeho dílo přispělo k zachování a rozšíření znalostí antiky, čímž položil základy pro renesanci v Evropě. Celkově je Avicenna symbolem vzepření lidského ducha a intelektuálního odkazu, jehož optimismus a touha po poznání přetrvávají dodnes. Jeho život a dílo nás vybízejí k objevování a sdílení znalostí s cílem přispět k lepšímu porozumění mezi národy a kulturami.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.