Array ( [0] => 14718499 [id] => 14718499 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bílsko-Bělá [uri] => Bílsko-Bělá [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bílsko-Bělá [2] => | originální jméno = Bielsko-Biała [3] => | obrázek = Bielsko-Biała Downtown.jpg [4] => | popisek = Letecký pohled na střed města [5] => | vlajka = POL Bielsko Biała flag.svg [6] => | znak = POL Bielsko-Biała COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 49.8225 [8] => | zeměpisná délka = 19.0444444 [9] => | nadmořská výška = 262 až 1117 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[slezské vojvodství|Slezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | pojem celku 3 = [16] => | název celku 3 = [17] => | pojem celku 4 = [18] => | název celku 4 = [19] => | pojem celku 5 = [20] => | název celku 5 = [21] => | administrativní dělení = 30 samosprávných obvodů (sídlišť) [22] => | mapa = [23] => | velikost mapy = [24] => | popisek mapy = [25] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Bílsko-Bělá |lat_deg=49 |lat_min=49 |lat_sec=21 |lon_deg=19 |lon_min=02 |lon_sec=40 |float=center|caption=}} [26] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]] a další [27] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [28] => | status = [29] => | představitel = [30] => | titul představitele = [31] => | starosta = Jarosław Klimaszewski [32] => | vznik = Bílsko: ''před [[1312]]''
Bělá: ''XVII. století''
spojení měst: ''[[1951]]'' [33] => | zakladatel = [34] => | web = http://um.bielsko.pl [35] => | obecní úřad = Plac Ratuszowy 1 [36] => | telefonní předvolba = +48 33 [37] => | psč = 43-300 [38] => | označení vozidel = SB [39] => | typ statistického celku = [40] => | název statistického celku = [41] => }} [42] => '''Bílsko-Bělá''' ({{Vjazyce2|pl|''Bielsko-Biała''}}, {{Vjazyce2|szl|''Biylsko-Biołŏ''}}, {{Vjazyce2|de|''Bielitz-Biala''}}, {{Vjazyce2|wym|''Byłc-Bejł''}}) je město v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] ležící na úpatí [[Slezské Beskydy|Slezských]] a [[Malé Beskydy|Malých Beskyd]]. Formálně vzniklo spojením [[Bílsko (Polsko)|Bílska]] a [[Krakovská Bělá|Bělé]] v roce 1951, dějiny těchto dvou měst jsou však mnohem starší. Souměstí rozděluje [[Bělá (přítok Visly)|řeka Bělá]], která je zároveň historickou hranicí mezi [[Těšínské Slezsko|Těšínským]] [[Slezsko|Slezskem]], kam patří Bílsko, a [[Malopolsko|Malopolskem]], resp. západní [[Halič]]í, jehož součástí je Bělá. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. [43] => [44] => Sídlo [[diecéze bílsko-żywiecká|římskokatolické]] a [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelicko-augsburské]] diecéze, [[Euroregion Beskydy|euroregionu Beskydy]] a [[Studio kreslených filmů (Bílsko-Bělá)|Studia kreslených filmů]], odkud vzešel [[Rexík (animovaný seriál)|Rexík]] či [[Bolek a Lolek]]. V minulosti významné středisko textilního, strojírenského a automobilového ([[Fabryka Samochodów Małolitrażowych|FSM]]) průmyslu. Pro řadu architektonických památek z přelomu 19. a 20. století a živou rakousko-uherskou nostalgii využívá sloganu ''Malá Vídeň''. Na katastrálním území města se nachází sedmnáct beskydských vrcholů (nejvyšší je [[Klimczok]], 1 117 m n. m.) a horské lesy pokrývají čtvrtinu celého území. [45] => [46] => Část katastru města leží v krajinném parku [[Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego]]. [47] => [48] => == Dějiny == [49] => [[Soubor:Grodzisko w Bielsku-Białej.jpg|náhled|Hradiště ve Starém Bílsku]] [50] => [[Soubor:Bielsko 1801, drzeworyt.jpg|náhled|Panorama Bílska z roku 1801]] [51] => [[Soubor:Map of Bielitz 1855 (2).jpg|náhled|Bílsko a Bělá v roce 1855]] [52] => [[Soubor:Brockhaus_1894_Deutsche_Mundarten_(Bielitz-Biala).jpg|náhled|Bílský jazykový ostrov na mapě z [[Brockhaus|Brockhausova lexikonu]], 1894]] [53] => [[Soubor:Bielsko-Biała, północna dzielnica przemysłowa 1915.jpg|náhled|Továrny nad Bělou, 1915]] [54] => [[Soubor:Bielsko-Biała Plac Teatralny 002.JPG|náhled|Divadelní náměstí, 1915]] [55] => [[Soubor:Bielsko-Biała, Aleje Sułkowskiego.jpg|náhled|Sułkowského sady, 30. léta]] [56] => [[Soubor:Bielsko-Biała, PCK 4 - fotopolska.eu (102583).jpg|náhled|Grunwaldzké sídliště, 60. léta]] [57] => [[Soubor:PL Bielsko-Biala Fabryka.JPG|náhled|Opuštěná továrna Finex v 90. letech na místě, kde vzniklo nákupní centrum Galeria Sfera]] [58] => [[První písemná zmínka]] o [[Bílsko (Polsko)|Bílsku]] jako o městě pochází z roku 1312. Objevuje se v listině vydané těšínským knížetem [[Měšek I. Těšínský|Měškem I.]] týkající se ''„darování věrným bílským měšťanům lesa mezi Kamenicí a Mikušovicemi“'', jehož pozůstatkem je lesopark [[Cygański Las|Cikánský les (Cygański Las)]]. Založení města, odhadované k době okolo roku 1285, souvisí s osidlovací vlnou v rámci [[velká kolonizace|velké kolonizace]]. Na podnět [[Těšínské knížectví|těšínsko]]-[[Ratibořské knížectví|ratibořských knížat]] se tehdy v jihovýchodní části Slezska usadili němečtí kolonisté, přičemž okolí Bílska bylo jedinou oblastí, kde postupem času nesplynuli s původním slovanským obyvatelstvem (viz [[Holasici]]), nýbrž vytvořili [[Bílsko-bělský jazykový ostrov|souvislý jazykový ostrov existující nepřetržitě do roku 1945]]. Ve 20. století k němu patřilo kromě Bílska a Bělé městečko [[Wilamowice|Vilamovice]] (viz [[vilamovština]]) a deset okolních vesnic. Památkou dřívějšího slovanského osídlení je [[Hradiště ve Starém Bílsku|hradiště]] z 12. století v městské části [[Staré Bílsko]]. [59] => [60] => V době založení města probíhala postupná integrace [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] existujícího samostatně od roku 1292 s [[České království|Českým královstvím]]. Završilo ji složení [[léno|lenního slibu]] českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]] knížetem [[Kazimír I. Těšínský|Kazimírem I]] v roce 1327. Těšínsko spolu s Bílskem se na dalších 600 let stalo součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]. Zároveň došlo roku 1315 k rozdělení knížectví na část těšínskou a [[Osvětimské knížectví|osvětimskou]]. Hranici mezi nimi vyznačovala [[Bělá (přítok Visly)|řeka Bělá]]. Osvětimské knížectví bylo v roce 1457 prodáno polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru Jagellonskému]], a tak se městem protékající řeka stala hranicí dvou monarchií. [61] => [62] => Již od raného novověku byl osud Bílska nerozlučně spjat s textilní výrobou. Zdaleka nejvýznamnějšími [[cech|řemeslnickými cechy]] ve městě byly cech [[soukenictví|soukenický]] (založený roku 1565) a [[tkalcovství|tkalcovský]]. K dalším důležitým hospodářským odvětvím patřila keramická výroba, pivovarnictví a v neposlední řadě také obchod, který vzkvétal díky výhodné příhraniční poloze. [63] => [64] => Na úrodnou půdu padlo v Bílsku [[95 tezí]] [[Martin Luther|Martina Luthera]]. Kníže [[Václav III. Adam Těšínský|Václav III. Adam]] přijal [[luteránství]] v roce 1545 a vzápětí vznikla v Bílsku nejsilnější protestantská obec na celém Těšínsku, jež roku 1587 získala privilegium na to, že se ve městě budou konat výhradně luteránské bohoslužby. Na bílském zámku působil [[Jiří Třanovský]]. Protestantský charakter si Bílsko podrželo i po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] – po celou dobu [[protireformace]] se v okolních beskydských lesích konaly tajné luteránské bohoslužby (viz [[Lesní kostely v Beskydech]]) a záhy po vydání [[Toleranční patent|Tolerančního patentu]] císařem [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1781 vznikla na sever od historického jádra evangelická čtvrť s [[Evangelický kostel Spasitele (Bílsko-Bělá)|kostelem Spasitele]], biskupským sídlem a školami. Jedná se o takzvaný [[Bílský Sijón]], který dodnes zůstává centrem protestantské kultury s nadregionálním významem. V roce 1902 byl na Bílském Sijónu odhalen jeden z pouhých dvou pomníků Martina Luthera v celé rakouské monarchii (druhý se nachází v [[Aš]]i) a dnes jediný v současném Polsku. [65] => [66] => Byli to také právě bílští a obecně slezští protestanti prchající před náboženským pronásledováním, kdo se v 17. století na protějším – v té době polském – břehu řeky zasloužili o rozvoj [[Krakovská Bělá|Bělé]], původně malé tkalcovské osady spadající pod vesnici [[Lipnik (Bílsko-Bělá)|Lipník]], v níž se k roku 1560 zmiňuje třináct domů. V roce 1723 byla povýšena na město. Obdobná etnická (převaha německojazyčného obyvatelstva), náboženská (luteránství) a ekonomická (textilnictví) struktura přály blízkým vztahům mezi Bílskem a Bělou nehledě na jejich odlišnou státní příslušnost. Navíc Bělá vznikla přímo na druhém břehu nevelké řeky, takže obě města vždy tvořila jeden urbanistický celek. V roce 1772 byla Bělá jako součást [[Halič]]e připojena v důsledku [[první dělení Polska|prvního dělení Polska]] k [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]]. Řeka se od té doby stala hranicí mezi dvěma rakouskými [[korunní země|korunními zeměmi]] (Těšínsko, [[Opavské knížectví|Opavsko]], [[Krnovské knížectví|Krnovsko]] a ostatní zbytky Slezska ponechané Habsburkům po [[Slezské války|slezských válkách]] spolu tvořily [[Rakouské Slezsko]]). [67] => [68] => Ten samý Václav III. Adam, který zavedl na Těšínsku luteránství, zřídil v roce 1572 samostatné [[Bílské knížectví|bílské stavovské panství]] a prodal je [[Karel Promnitz|Karlu Promnitzovi]]. Dalšími majiteli byli [[Adam Schaffgotsch]] (1582-1592), uherští [[Sunneghové]] (1592-1724), hrabě [[Jindřich Solms]] (1724-1743) a pak [[Fridrich Vilém Haugwitz]], jenž roku 1751 dosáhl povýšení stavovského panství na knížectví císařovnou [[Marie Terezie|Marií Terezií]]. O rok později jej odkoupil [[Alexandr Josef Sułkowski]], čímž začalo až do roku 1944 trvající panování [[Sułkowští|Sułkowských]] na bílském zámku. [69] => [70] => Rok 1806, kdy byly v osmi zdejších manufakturách poprvé uvedeny do provozu [[spřádací stroj]]e, je považován za začátek průmyslové revoluce ve dvojměstě. Během 19. století se bílsko-bělská oblast stala jedním ze tří hlavních středisek [[textilní průmysl|textilního průmyslu]] v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], vedle [[Brno|Brna]] a [[Liberec|Liberce]]. Druhé nejrozšířenější odvětví představoval [[strojírenský průmysl]]. Tovární haly a komíny, roztroušené po celém městě, se staly neodmyslitelnou součástí panoramatu ''Slezského Manchesteru'', jak Bílsko začalo být nazýváno. [71] => [72] => Druhá polovina 19. století bývá označována za zlatý věk Bílska a Bělé. Vedle továren vyrůstaly honosné vily bohatých továrníků, přepychové měšťanské domy a veřejné budovy (městské divadlo, pošta, [[Bílská radnice|radnice]] a další) inspirované [[Vídeň|Vídní]], na což odkazuje dodnes populární slogan ''Malá Vídeň''. Největší zásluhu na architektuře přelomu 19. a 20. století, jež dotváří charakter ''Malé Vídně'', nesou místní architekti [[Karl Korn]], [[Emanuel Rost starší|Emanuel Rost st.]] a [[Emanuel Rost mladší|Emanuel Rost ml.]] Regulační plán připravil roku 1899 věhlasný vídeňský urbanista [[Max Fabiani]]. V roce 1855 byla dostavena odbočka [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] z [[Čechovice-Dědice|Dědic]] do Bílska, potom prodloužená do [[Żywiec|Żywce]] a napojená na trať do [[Čadca|Čadce]] (s 268 m dlouhým tunelem pod středem města). Roku 1888 došlo k otevření [[Moravsko-slezská dráha měst|Moravsko-slezské dráhy měst]] z [[Kojetín]]a přes [[Frýdek-Místek|Frýdek]], [[Těšín]], Bílsko, Bělou a dále směrem na [[Wadowice]] a [[Krakov]]. V prosinci 1895 byla v Bílsku zprovozněna [[Tramvajová doprava v Bílsku-Bělé|druhá nejstarší síť elektrické tramvaje v českých zemích]] (po [[Tramvajová doprava v Teplicích|Teplicích]]). Pětikilometrová trať spojila vlakové nádraží s [[Cygański Las|Cikánským lesem]], který se mezitím proměnil v lesopark po vzoru [[Vídeňský les|Vídeňského lesa]] a v jeho okolí byla vystavěna řada letních vil zámožných obyvatel. [73] => [74] => Prudký rozvoj průmyslu se neodrážel na nárůstu počtu obyvatel, a to hlavně kvůli rozhodnutí místních elit odmítajících připustit příliv dělnického a neněmeckého živlu. Většina pracujících v bílsko-bělském průmyslu dojížděla či docházela z okolních a vzdálenějších vesnic, z nichž ty ležící v bezprostřední blízkosti obou měst (Lipník, Kamenice) samy postupně získávaly městský charakter. Dělnické kolonie, typické pro [[Ostrava|Ostravsko]] či [[Katovice|katovickou aglomeraci]], si v Bílsku své místo moc nenašly. Nebylo také vyhověno opakovaným peticím o připojení Bělé i s okolím – německé enklávy v Poláky ovládané Haliči – k Rakouskému Slezsku. [75] => [76] => Tváří v tvář rozpadu rakousko-uherské monarchie se zastupitelstva obou měst přihlásily k mezinárodně neuznané [[Německé Rakousko|Republice Německého Rakouska]]. 13 listopadu 1918 vkročila do Bělé polská vojska a město se spolu s celou Haličí stalo součástí Polska. Náleželo potom ke krakovskému vojvodství. Území Těšínska, včetně Bílska, bylo předmětem [[Československo-polský spor o Těšínsko|československo-polského sporu]]. Bílští podporovali spíše Československo, jelikož v něm viděli jednak jakési pokračování rakousko-uherských poměrů, jednak stát s výrazně větším zastoupením německé národnosti. Přesto byl nakonec region rozhodnutím [[Konference velvyslanců]] v červenci 1920 rozdělen a jeho východní část s Bílskem připojena k [[Druhá polská republika|Polské republice]] jako součást [[Autonomní slezské vojvodství|autonomního Slezského vojvodství]]. [77] => [78] => Meziválečné období uběhlo ve znamení nových investic (mj. letiště Alexandrovice) a funkcionalistické architektury (např. luxusní obytná čtvrť Sułkowského sady vystavěná na místě zámecké zahrady), zavedení autobusové dopravy (1927), připojení k Bělé (přejmenované na ''Krakovskou Bělou'') v roce 1925 několikanásobně větší obce Lipník a k Bílsku v roce 1938 [[Alexandrovice|Alexandrovic]], ale také národnostních svárů. Příliv polských úředníků a učitelů zvýšil podíl polského obyvatelstva (v Bělé více než v Bílsku), nicméně města si nadále uchovávala převážně německý ráz a ve 30. letech se projevila jako centrum německého fašismu v tehdejším Polsku. Právě v Bílsku sídlila ''Jungdeutsche Partei in Polen'' (Mladoněmecká strana v Polsku), obdoba [[Sudetoněmecká strana|sudetských henleinovců]]. Její vůdce [[Rudolf Wiesner]] působil pak během nacistické okupace jako starosta Bílska, k němuž byla poprvé administrativně připojena i Bělá jakožto městská část Bielitz-Ost (Bílsko-východ). [79] => [80] => [[Rudá armáda]] obsadila Bílsko 10. února 1945. Odsunuté Němce nahradili zčásti Poláci vysídlení z ukrajinských oblastí východní Haliče postoupených [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], zčásti přistěhovalci z přelidněného Malopolska (západní Haliče) a polského vnitrozemí. Zpočátku byly obnoveny předválečné hranice, včetně rozdělení Bílska a Bělé mezi slezské, resp. katovické, a krakovské vojvodství, ale už k 1. lednu 1951 došlo k opětovnému a tentokrát trvalému spojení obou měst pod názvem ''Bílsko-Bělá''. Nový správní útvar čítal 55 tisíc obyvatel a byl přičleněn ke [[Katovické vojvodství (1950–1975)|Katovickému vojvodství]]. [81] => [82] => Komunistická éra se vyznačovala hlavně dalším rozvojem průmyslu. V roce 1948 vznikla továrna na automobilové motory WSM, na jejíž bázi byly roku 1971 zřízeny [[Fabryka Samochodów Małolitrażowych|automobilové závody FSM]], kde se licenčně vyráběl [[Fiat 126]] („Polski Fiat“ zvaný ''Maluch''), jeden z novodobých symbolů Bílska-Bělé. Obrovský průmyslový komplex na sever od městského centra zapříčinil prudký nárůst obyvatelstva o 57 tisíc během deseti let, ze 106 200 v roce 1970 na 163 741 v roce 1980. Také na konci 40. let byl při alexandrovickém letišti na bázi předválečných dílen založen Kluzákový zkušební ústav (''Szybowcowy Zakład Doświadczalny'') a v následujících desetiletích se Bílsko-Bělá stalo významným střediskem letecké výroby v Polsku. Nadále si však dominantní postavení udržoval textilní průmysl. Jednotlivé továrny byly sloučeny do několika velkých státních podniků: ''Bewelana'', ''Bielska Dzianina'', ''Finex'', ''Krepol'', ''Lenko'', ''Merilana'', ''Relana'', ''Rytex'', ''Wega'', ''Weldoro'' a ''Welux''. V oblasti strojírenství patřily k největším ''Apena'', ''Befama'' a ''Indukta''. Generální stávka v lednu 1981 zahájená dělníky z ''Bewelany'' je označována za největší úspěšný politický protest [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]]. Stávkující přiměli k odstoupení primátora, krajského hejtmana, a také krajského a městského tajemníka [[Polská sjednocená dělnická strana|komunistické strany]]. [83] => [84] => Pro zaměstnance bílského průmyslu byla postavena řada nových sídlišť – v 50. a 60. letech ''Grunwaldzkie'' ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]] a sídliště podél ulice Piastovské, v 70. a 80. letech pak panelové komplexy ''Złote Łany'', ''Karpackie'', ''Beskidzkie'', ''Wojska Polskiego'' a zvláště pro pracovníky kluzákového ústavu ''Polskich Skrzydeł (Polských křídel)''. W roce 1968 se součástí Bílska-Bělé staly obce [[Kamenice (Bílsko-Bělá)|Kamenice]] a [[Mikušovice]], v roce 1973 [[Straconka]] a roku 1977 byly přičleněny [[Vápenice (Bílsko-Bělá)|Vápenice]], [[Staré Bílsko]], [[Komorovice (Bílsko-Bělá)|Komorovice]] a [[Hałcnów]], čímž město nabylo víceméně současné podoby. Stinnou stránkou rozrůstání Bílska-Bělé byly necitlivé zásahy do zástavby, především proražení průtahu historickým centrem a demolice Podhradí (1972–1974). K dubnu 1971 byla zrušena [[Tramvajová doprava v Bílsku-Bělé|tramvajová doprava]] nahrazená výlučně autobusy. [85] => [86] => V roce 1947 bylo založeno [[Studio kreslených filmů v Bílsku-Bělé|Studio kreslených filmů]], ze kterého vzešly slavné pohádkové postavičky [[Rexík (animovaný seriál)|Rexíka]] nebo [[Bolek a Lolek|Bolka a Lolka]], další novodobé symboly Bílska-Bělé. Mezinárodního úspěchu dosáhlo také [[Loutkové divadlo Banialuka]] a jím od roku 1966 pořádaný Mezinárodní festival loutkového umění. [87] => [88] => Mezi lety 1975 až 1998 bylo Bílsko-Bělá hlavním městem samostatného [[Bílské vojvodství|Bílského vojvodství]], k němuž patřila většina polského Těšínska a jihozápadní Malopolsko ([[okres Żywiec]], [[okres Osvětim]], [[okres Wadowice]], [[okres Sucha Beskidzka]]). Pro jeho území se vžilo označení ''Podbeskydí (Podbeskidzie)'', které je dodnes populární mezi Bílskými („Bílsko-Bělá – hlavní město Podbeskydí“), ovšem jinde bývá odmítáno jakožto umělý výmysl, jímž se leckdo pokouší nahradit tradiční zeměpisné a národopisné pojmy. [89] => [90] => Ekonomická transformace po roce 1989 uvrhla průmyslové město do závažné sociální krize. Nejsilněji postižen byl textilní průmysl, který z města téměř zmizel. Automobilka FSM odkoupená [[FIAT (automobilka)|Fiatem]] omezila výrobu v Bílsku-Bělé na montážní díly a podsestavy. Dezolátní stav historického jádra a jeho ráz sociálně vyloučené čtvrti na sklonku 90. let byl nejvýstižnějším symbolem úpadku. Postupná revitalizace zahájená v roce 2003 se naopak stala výrazným znamením změn a obrody města. Roku 2001 byla na základě bílské pobočky [[Technická univerzita v Lodži|Lodžské technické univerzity]] zřízena [[Technicko-humanitní akademie]] (''Akademia Techniczno-Humanistyczna'') – veřejná vysoká škola univerzitního typu. Mezi lety 2000 až 2009 vzniklo na místě bývalých textilních závodů ''Finex'' a ''Lenko'' obří nákupní a zábavní centrum [[Galeria Sfera]] – zajímavý architektonický prvek na břehu řeky Bělé, ale zároveň moloch vysávající obchod a služby z městského centra, především z hlavní pěší zóny, ulice 11. listopadu. [91] => [92] => Během první a druhé dekády 21. století se městu sice podařilo vrátit se na cestu ekonomické prosperity (dlouhodobě nízká nezaměstnanost, vysoké pozice v žebříčcích atraktivnosti pro byznys atd.), mnohem hůř se ale vzpamatovalo ze ztráty statusu vojvodského města. Je pro něj příznačná jistá provinčnost a potýká se se slabou přítomností jako velké město v širokém povědomí veřejnosti („Bílsko-Bělá nedaleko Těšína“). Výrazným problémem zůstává špatná kvalita městské a regionální veřejné dopravy (zrušení železničního spojení s Těšínem v roce 2009, rozmach soukromých minibusů apod.), s níž souvisí vysoký podíl osobní automobilové dopravy, a také odliv obyvatelstva v důsledku [[suburbanizace]]. [93] => [94] => == Památky a turistické zajímavosti == [95] => === V centru === [96] => [[Soubor:Der Markt in Bielitz, Bielsko 2015.JPG|náhled|Rynek (Staroměstské náměstí)]] [97] => [[Soubor:Black and white Bielsko-Biała 0499.JPG|náhled|Zámek]] [98] => [[Soubor:POL Bielsko-Biała Mury na Orkana 4.jpg|náhled|Pohled na hradby a bývalou šatlavu od ulice Orkana]] [99] => [[Soubor:POL Bielsko-Biała Kościół Zbawiciela 2.JPG|náhled|Evangelický kostel Spasitele]] [100] => [[Soubor:Bielsko-Biała Town Hall.jpg|náhled|Radnice]] [101] => [[Soubor:BUDYNEK TEATRU POLSKIEGO BIELSKO BIAŁA.JPG|náhled|Městské divadlo]] [102] => [[Soubor:Bielsko-Biała Ulica 11 Listopada 001.JPG|náhled|Josefinská zástavba ulice 11. listopadu]] [103] => [[Soubor:Reksio, pomnik w Bielsku-Białej.JPG|náhled|Rexík]] [104] => [[Soubor:Kamienica Pod Żabami - portal.jpg|náhled|Dům u žáb]] [105] => [[Soubor:POL Bielsko-Biała Sobieskiego 51 - Dom Tkacza 1.JPG|náhled|Tkalcovský dům]] [106] => [[Soubor:POL Bielsko-Biała Olszówki 46.JPG|náhled|Vila v alpském stylu v Olšavce]] [107] => [[Soubor:Kolejka-Szyndzielnia-2017.jpg|náhled|Lanovka na Szyndzielniu]] [108] => [[Soubor:Poland Bielsko-Biala - Wapienica dam.jpg|náhled|Vápenická přehrada]] [109] => [[Soubor:Deutsche Malerei der Gotik - Die Wandmalereien der Stanislaus-Kirche in Alt Bielitz mit Ergänzungen aus dem 15 - Bildtafeln mit dem heiligen Georg.JPG|náhled|Gotické malby v kostele svatého Stanislava]] [110] => * '''Staré Město''', [[historické jádro města|historické jádro]] Bílska na Městském kopci; má pro slezská města typický oválný půdorys s pravidelnou uliční sítí, rozbíhající se ze čtyř rohů obdélného náměstí (Rynku); převládá zde dobře zachovaná pozdněbarokní a klasicistní zástavba z 18. století a první poloviny 19. století; od roku 2003 prováděná revitalizace navrátila dříve zchátralému Starému Městu povahu turistické atrakce a středobodu kavárensko-hospodského života; [111] => ** '''Bílský zámek''', původně hraniční strážní hrad [[Těšínská větev Piastovců|těšínských Piastovců]] ze 14. století, později sídlo bílských pánů a knížat; do současné eklektické podoby přestavěný [[Sułkowští|Sułkowskými]] mezi lety 1855 až 1864; sídlí zde Městské muzeum s expozicemi věnovanými dějinám a etnografii Bílska-Bělé, starému, modernímu a současnému umění, a také rodině Sułkowských; část jich se nachází v zachovaných historických interiérech z dob posledních majitelů; [112] => ** '''Katedrála sv. Mikuláše''', původně farní katolický kostel, od roku 1992 katedrála [[Diecéze bílsko-żywiecká|bílsko-żywiecké římskokatolické diecéze]]; zachovaný barokní interiér kontrastuje s raně modernistickým průčelím od [[krnov]]ského architekta [[Leopold Bauer|Leopolda Bauera]] (1909–1912); 61 metrů vysoká věž má připomínat italské [[kampanila|kampanily]]; [113] => ** '''Ulice Schodowa (Schodová)''', nejmalebnější zákoutí Starého města, ulička v podobě úzkého klikatého schodiště spojujícího nám. Świętego Mikołaja (sv. Mikuláše, u katedrály) s nám. Żwirki i Wigury, oblíbené místo umělců; [114] => ** '''Soukromé muzeum literatury Władysława Reymonta''' (Pankiewicza 1), muzeum a pracovna místního podivína Tadeusze Modrzejewského, který v roce 1989 odešel ze zaměstnání, aby zasvětil svůj život ručnímu přepisování za světla svící děl polského nobelisty [[Władysław Reymont|Władysława Reymonta]], podle svých slov hnaný samotným spisovatelem, který ho navštěvuje ve snech a se kterým ho pojí zvláštní magické pouto; muzeum nemá pravidelnou otevírací dobu (dle přítomnosti Modrzejewského) a platí zde dobrovolné vstupné; [115] => ** '''Náměstí Chrobrego (Chrabrého)''', zvané '''Pigalle''', centrální bod města a místo srazů s kašnou, charakteristickým barokním domem Kalužy, vyhlášenou cukrárnou-zmrzlinárnou ''Delicje'' a funkcionalistickou bankovní budovou z roku 1938, ve které najdeme dobovou vitráž znázorňující panorama města; [116] => ** '''Zbytky vnějších městských hradeb''', vybudovaných po roce 1521 kvůli tureckému ohrožení, podél ulic Orkana, Waryńskiego a Zamkowa; [117] => * '''Bílsky Sijón''' (plac Lutra), evangelická čtvrť založená na sever od historického jádra po vyhlášení [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] v roce 1781; [118] => ** '''[[Evangelický kostel Spasitele (Bílsko-Bělá)|kostel Spasitele]]''', sídelní kostel [[Těšínská diecéze|těšínské evangelické diecéze]], do nynější novogotické podoby přestavěný v letech 1881–1882 podle plánů [[Heinrich von Ferstel|Heinricha von Ferstela]]; [119] => ** '''pomník Martina Luthera''' z roku 1902, jeden ze dvou v někdejším Rakousko-Uhersku a jediný v dnešním Polsku; [120] => ** '''Studna pastorů''', památník se jmény čtyř významných bílských pastorů: [[Johann Georg Schmitz|Jana Jiřího Schmitze]], [[Carl Samuel Schneider|Karla Samuela Schneidera]], [[Lukas Wencelius|Lukase Wencelia]] a [[Jiří Třanovský|Jiřího Třanovského]]; [121] => ** '''dům těšínských biskupů''', původně nová evangelická škola z roku 1794; [122] => ** '''[[Starý evangelický hřbitov v Bílsku-Bělé|starý evangelický hřbitov]]''', na němž odpočívá řada zasloužilých občanů města, kteří zemřeli mezi lety 1833 až 1911; [123] => ** budovy škol vedených '''Evangelickým školním spolkem [[Mikołaj Rej|Mikuláše Reje]]''' (Ewangelickie Towarzystwo Szkolne im. Mikołaja Reja): Vysoká škola administrativy (někdejší chlapecká škola a učitelský seminář, 1865), Základní škola č. 2 (někdejší dívčí škola, 1896) a Gymnázium Mikuláše Reje (někdejší Lauerbachovo alumneum, tj. internát, 1870); [124] => ** novostavba '''nakladatelství Augustana''', oficiálního nakladatelství Církve evangelicko-augsburské v Polsku; [125] => * '''Architektura „Malé Vídně“''' z přelomu 19. a 20. století: [126] => ** '''[[Bílská radnice|Radnice]]''' (plac Ratuszowy), monumentální novorenesanční stavba dokončená roku 1897 [[Emanuel Rost mladší|Emanuelem Rostem ml.]] po vzoru radnice [[vídeň]]ské městské části [[Währing]]; původně v ní byly umístěny magistrát, spořitelna, policie s věznicí, Občanské sdružení a muzeum města Bělé, v posledním patře navíc úřednické byty, v současnosti zde sídlí primátor, zastupitelstvo města a část odborů městského úřadu; [127] => ** '''Městské divadlo''' (Teatr Polski, 1 Maja 1), novorenesanční stavba z roku 1890 od vídeňského architekta [[Emil von Förster|Emila von Förstera]], později přestavěná [[Fellner a Helmer|ateliérem Fellner a Helmer]]; [128] => ** '''Hlavní pošta''' (1 Maja 1), zaoblená nárožní budova z roku 1898, podle podobného projektu vznikly poštovní budovy mj. v [[Krakov]]ě a [[Lublaň|Lublani]]; [129] => ** '''Pasáž Městské spořitelny''', soubor budov mezi nám. Chrobrego a nám. Smolki, skládá se ze tří částí: původní novorenesanční budovy od místního architekta [[Karl Korn|Karla Korna]] z roku 1889 (naproti zámku), raně moderního domu od [[Max Fabiani|Maxe Fabianiho]], který v době vzniku (1901) patřil k nejmodernějším stavbám ve městě a vyvolával řadu kontroverzí (na rohu nám. Smolki a ul. Wzgórze), a secesní pasáže postavené mezi lety 1908 a 1910 (průchod mezi nám. Chrobrego a ul. Barlickiego); [130] => ** '''Hlavní nádraží''', nádražní budova z roku 1890; ve vestibulu se dochovaly původní nástěnné a nástropní malby a před vchodem originální nápis ''Kaiser-Ferdinand-Nordbahn'' (''[[Severní dráha císaře Ferdinanda]]''); podle podobného projektu vzniklo [[Český Těšín (nádraží)|nádraží Český Těšín]]; [131] => ** '''Rostův palác''' (Komorowicka 48), vlastní dům a ateliér architekta Emanuela Rosta ml. z roku 1903, nyní sídlo Krajské pedagogické knihovny; [132] => ** '''Burdův dům''' (11 Listopada 10), dům obchodníka Viktora Burdy postavený roku 1893 podle projektu Karla Korna; vyniká svým k řece Bělé obráceným honosným novorenesančním průčelím, které při pohledu z protějšího břehu tvoří jakousi „bránu Bílska“; přímo ze zdi domu ústí do Bělé v roce 1860 kanalizovaný potok Niper; [133] => ** '''Hotel President''' (3 Maja 12), dříve ''Kaiserhof (Císařský dvůr)'', novorenesanční budova od Karla Korna z roku 1893, nejlepší hotel tehdejšího Bílska a jeden z nejprestižnějších i v současnosti, nyní se chlubí čtyřmi hvězdičkami; [134] => ** '''Hotel U orla''' (Hotel Pod Orłem, 11 Listopada 60), novorenesanční budova postavená v roce 1906 podle projektu [[Alexander Neumann|Alexandra Neumanna]] (architekta z nedaleké [[Jasenice (Polsko)|Jasenice]], který udělal velkou kariéru ve Vídni), nejlepší hotel tehdejší Bělé, v současnosti obchodní pasáž a komerční prostory; [135] => ** '''Sixtova vila''' (Mickiewicza 24), novorenesanční vila postavená v roce 1883 Karlem Kornem pro četnými fámami opředeného továrníka a filantropa Theodora Sixta, který spolufinancoval řadu projektů realizovaných městem na sklonku 19. století (např. zavedení tramvajové dopravy nebo výstavbu divadla) a svou vilu odkázal městu s tím, že nesmí být nikdy prodána; mezi lety 2002 až 2013 zde sídlil rektorát Technicko-humanitní akademie; [136] => ** '''Schneiderova vila''' (Mickiewicza 27), secesní vila továrníka Hermanna Schneidera z roku 1904; [137] => ** '''Bílská průmyslová škola''' (Bielska Szkoła Przemysłowa, Sixta 20), monumentální školní komplex z let 1910–1913, samotná škola – založená roku 1874 – byla po mnohá desetiletí kovárnou kádrů pro bílský průmysl; [138] => * '''Ulice 11 Listopada (11. listopadu)''', hlavní [[pěší zóna]] a urbanistická osa Bělé, vytyčená jako součást středohaličské [[císařská silnice|císařské silnice]] budované na popud [[Josef II.|Josefa II.]] po připojení Haliče k habsburské monarchii; mezi mostem přes Bělou a nám. Wojska Polskiego (Polské armády, hlavní bělské náměstí) stojí za vidění soubor měšťanských domů z 80. let 18. století v tzv. '''josefinském slohu'''. [139] => ** '''pomník [[Rexík (animovaný seriál)|Rexíka]]''', pejska ze slavné série pohádek z bílského [[Studio kreslených filmů v Bílsku-Bělé|Studia kreslených filmů]], odhalený v roce 2009 na náměstíčku u mostu přes Bělou; před obchodním centrem Galeria Sfera se v roce 2011 objevily další animované postavičky z Bílska-Bělé: '''[[Bolek a Lolek]]'''; do roku 2021 se počítá s otevřením vedle dnes turistům nepřístupných filmových ateliérů moderního Interaktivního centra pohádky a animace (Interaktywne Centrum Bajki i Animacji); [140] => * římskokatolický '''kostel Boží prozřetelnosti''' na stejnojmenném náměstí (plac Opatrzności Bożej) z let 1760–1769, barokní, farní kostel v Bělé, uvnitř za zmínku stojí především bohatě zdobená rokoková kazatelna ve tvaru svatopetrského člunu; [141] => * evangelický '''Lutherův kostel''' na nám. Wojska Polskiego (Polské armády, hlavní bělské náměstí) z roku 1782, klasicistní, hlavní protestantský kostel v Bělé; [142] => * '''Dům u žáb''' (kamienica Pod Żabami, plac Wojska Polskiego 12), dům s bohatou secesní výzdobou v pohádkovém duchu (falešné [[Hrázděná stavba|hrázdění]], [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] brouků, nad vchodem sochy dvou žáb ve fracích sedících na sudech s vínem a hrajících na kytaru a mandolínu) postavený roku 1903 Emanuelem Rostem ml. pro vinaře Rudolfa Nahowského; [143] => * památky meziválečné architektury: '''Sułkowského sady''', funkcionalistická obytná čtvrť vystavěná po roce 1934 na místě dřívější zámecké zahrady v zátočině řeky Bělé, nad jejímž břehem se tyčí sedmipodlažní „Kulaťák“ (ulice Bohaterów Warszawy, Wilsona, Grota-Roweckiego); '''Koperníkovo gymnázium''' (Liceum Kopernika, Listopadowa 70), roku 1927 otevřená budova první polské střední školy v převážně německém Bílsku, přiměřeně k své propagandistické úloze velkolepá, přezdívaná ''bílské Bradavice''; [144] => * '''židovské památky''': založený v roce 1849 '''hřbitov''' ve čtvrti Alexandrovice (Cieszyńska 92) s novorománsko-mauretánskou pohřební síní (1885, proj. Karl Korn); '''budova okresního soudu''' v novorománsko-mauretánském slohu z roku 1904 (proj. Karl Korn), původně sídlo bílské židovské obce (Mickiewicza 22); [145] => * '''Technické muzeum Stara Fabryka''' v bývalé Büttnerově továrně (za socialismu ''Bewelana'') na nám. Żwirki i Wigury, které přibližuje dějiny bílsko-bělské průmyslové oblasti od prvních spřádacích strojů po [[Fabryka Samochodów Małolitrażowych|automobilku FSM]] a [[Fiat 126|''Malucha'']]; v letech 2010–2013 muzeum prošlo rozsáhlou modernizací; [146] => * '''[[Muzeum v Bílsku-Bělé – Tkalcovský dům|Tkalcovský dům]]''' (Dom Tkacza, Sobieskiego 51), dřevěný předměstský dům ze 17. století, ve kterém byl zrekonstruován byt a dílna bílského [[tkadlec|tkalce]]; podél ulice Sobieskiego, kde se muzeum nachází, a paralelní Cieszyńské (Těšínské) se rozprostírá '''Horní předměstí''', kdysi čtvrť soukeníků a tkalců, kde se poměrně nejlépe dochovala původní maloměstská zástavba bílských předměstí; [147] => * '''Muzeum automobilismu''' (Kazimierza Wielkiego 1), sbírka historických automobilů a motocyklů provozovaná Beskydským autoklubem (Automobilklub Beskidzki), otevřeno o sobotách; [148] => * '''Galerie moderního umění BWA''' (3 Maja 11), založená v roce 1960, od roku 1962 pořádá bienále Bielska Jesień (Bílský podzim); její budova stojí na místě, kde se do října 1939 nacházela [[Synagoga v Bílsku|bílská synagoga]]; [149] => * '''Loutkové divadlo Banialuka''', založené v roce 1947, od roku 1966 pořádá [[Mezinárodní festival loutkového umění]]; [150] => [151] => === Podhorské čtvrti === [152] => * '''Cikánský les (Cygański Las)''', lesopark v městské části '''[[Olszówka (Bílsko-Bělá)|Olšavka (Olszówka)]]''' na jihu města; jedná se o zbytek lesa ''mezi Kamenicí a Mikušovicemi'' darovaného bílským měšťanům těšínským knížetem [[Měšek I. Těšínský|Měškem I.]] v roce 1312; v 19. století se Olšavka stala Bílskými vyhledávanou lokalitou, bohatí továrníci a obchodníci si zde postavili letní vily, často v alpském stylu, zatímco samotný les byl proměněn na lesopark po vzoru [[Vídeňský les|Vídeňského lesa]]; roku 1895 sem byla zavedena tramvajová doprava od hlavního nádraží (zrušená v roce 1971), jejíž připomínkou je kavárna v budově bývalého tramvajového depa (u současné autobusové konečné); název lesa vznikl omylem, a sice záměnou podobně znějících německých slov ''Ziegenwald'' (''Kozí les'', původní název související s přítomností horských koz) a ''Zigeunerwald'' (''Cikánský las''); Cikánský les je dodnes oblíbeným cílem nedělních výletů obyvatel města a Olšavka zůstává prestižní čtvrtí s nejdražšími pozemky ve městě; [153] => * '''Błonia (Pláň)''', městská louka mezi Cikánským lesem a kampusem Technicko-humanitní akademie s amfiteátrem a rekreačním střediskem (skatepark, lanový par a další), poblíž se nachází oltářní stůl Jan – památník 300. výročí reformace odhalený v roce 1817 na místě jednoho z [[Lesní kostely v Beskydech|lesních kostelů]], kde se během protireformace konaly tajné luteránské bohoslužby; [154] => * '''Kabinková lanová dráha na [[Szyndzielnia|Szyndzielniu]]''', zprovozněná v roce 1953, modernizace 1994 a 2017; délka 1 810 m, převýšení 449,2 m, čas jízdy 6 minut; spojuje konečnou autobusu MHD č. 8 v Horní Olšavce (Olszówka Górna) s vrcholem Szyndzielnia (1 026 m n. m.), odkud je možno pokračovat dále do hloubi [[Slezské Beskydy|Slezských Beskydů]] anebo se zastavit v nejstarší zděné horské chatě v regionu, postavené [[Beskidenverein]]em roku 1897; z Szyndzielnie se rozprostírá výhled na město do širokého okolí; [155] => * '''Dębowiec (Dubovec)''' (525 m n. m.), nejnižší a nejpřístupnější beskydský vrchol na území města, nachází se zde horská chata, populární vyhlídka, 410 m dlouhá bobová dráha, a v roce 2013 byl na severním svahu zprovozněn lyžařský areál se sedačkovou lanovou dráhou; [156] => * '''Vápenická přehrada''' (zapora w Wapienicy), výstavbou hráze Ignacyho Moścického na řece Vápenici (Wapienica) v letech 1929–1932 vznikla přehradní nádrž Wielka Łąka (Velká louka), která zajišťuje zásobování Bílska-Bělé pitnou vodou, a tudíž není přístupná veřejnosti, zalesněné podhorské okolí přehrady však patří k dalším oblíbeným rekreačním a výletním lokalitám ve městě; nad přehradou se tyčí vrchol '''Palenica''' (688 m n. m.), kde byly nalezeny stopy pravěkého osídlení; [157] => [158] => === Ostatní === [159] => * římskokatolický '''kostel svatého Stanislava''' ve Starém Bílsku, gotický, postavený kolem roku 1380 na místě staršího; v presbytáři s žebrovou křížovou klenbou se dochovaly nástropní a nástěnné malby, včetně nejstarší gotické vrstvy z konce 14. století, náhrobek Jana Kecherle († [[1648]]) s českým nápisem a oltářní [[triptych]] z počátku 16. století znázorňující legendu o [[Stanislav I. ze Szczepanowa|svatém Stanislavovi]]; [160] => * římskokatolický '''[[Kostel svaté Barbory (Bílsko-Bělá)|kostel svaté Barbory]]''' v Krakovských Mikušovicích, dřevěný, postaveny v roce 1690 v tzv. slezsko-malopolském stylu; uvnitř stojí za vidění barokní nástěnné malby (1723) a kopie ''Mikušovického triptychu'' – oltářního triptychu z doby okolo roku 1470 (originál se nachází v [[Národní muzeum v Krakově|Národním muzeu v Krakově]]); [161] => * '''Trzy Lipki (Tři lipky)''', kopec ve Starém Bílsku (386 m n. m.) kdysi porostlý lipovým lesem, který byl zničen během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] a zbyly z něj pouze ony „tři lipky“ pokácené v roce 1939, aby neposloužily jako orientační bod; na jejich místě byl v roce 2000 vztyčen 40metrový Kříž třetího tisíciletí; Třílipská pláň je populárním cílem vycházek a vyhlídkou na město; další zajímavostí kopce jsou [[pěchotní srub]]y vybudované na konci 30. let kvůli německému ohrožení a nikdy nevyužité, jelikož se polská armáda v září 1939 stáhla z města bez boje; [162] => [163] => == Městské části == [164] => [[Soubor:Bielsko-Biała, podział administracyjny 2.png|náhled|upright=1.2|Samosprávné obvody (sídliště) Bílska-Bělé od roku 2002]] [165] => [[Soubor:Bielsko-Biała, Biała Krakowska.jpg|náhled|Letecký pohled na Bělou se sídlištěm Střed]] [166] => [[Soubor:Aleksandrowice osiedle.jpg|náhled|Alexandrovice, v popředí Beskydské sídliště]] [167] => [[Soubor:Bielsko-Biała, Kamienica.jpg|náhled|Kamenice a Karpatské sídliště]] [168] => [[Soubor:Bielsko-Biała, Komorowice - Fiat, hipermarkety, ul. Niepodległości.jpg|náhled|Pohled na areál FSM v Komorovicích]] [169] => [[Soubor:02018 0881 Lipnik (Dolny).jpg|náhled|Rychlostní silnice S1 v centru Lipníka]] [170] => [[Soubor:POL_Bielsko-Biała_Mikuszowice_Kościół_św._Barbary_5.JPG|náhled|Kostel svaté Barbory v Krakovských Mikušovicích]] [171] => [[Soubor:Bielsko-Biała, Sarni Stok.jpg|náhled|Sídliště Sarni Stok]] [172] => [[Soubor:Bielsko-Biała,_Straconka.jpg|náhled|Straconka]] [173] => [[Soubor:Bielsko-Biała, Złote Łany.jpg|náhled|Sídliště Złote Łany]] [174] => Bílsko-Bělá je od roku 2002 (vyhláška Zastupitelstva města č. LXVII/1093/2002) oficiálně rozčleněno na 30 samosprávných obvodů zvaných ''sídliště (osiedle)'' – viz mapa vedle. [175] => [176] => Všeobecně je však používáno neformální členění na městské části totožné s historickými čtvrtěmi a dříve samostatnými obcemi, které byly postupně připojovány ve 20. století: [177] => * '''Centrum''' [178] => ** '''Staré Město''' ('''Stare Miasto''', ''Altstadt''), [[historické jádro města|historické jádro]] Bílska na oválném půdorysu uvnitř původních hradeb; celé tvoří [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervaci]] a po mnohaleté revitalizaci se opět stalo centrum kavárenského a hospodského života ve městě; [179] => ** '''Dolní Předměstí''' ('''Dolne Przedmieście''', ''Nieder-Vorstadt''), na severovýchod od Starého Města směrem k hlavnímu nádraží; největší a nejdůležitější historické předměstí Bílska, kam se v 19. století přesunulo jeho těžiště; převládá zde historizující a secesní zástavba z přelomu 19. a 20. století, v severní části za nádražím se kromě toho rozkládá průmyslová zóna; také nový středobod města v podobě obchodního centra Galeria Sfera se nachází na Dolním Předměstí; [180] => ** '''Bělá''' ('''Biała''', ''Biala''), historické centrum původního města Bělá; jeho osou je hlavní [[pěší zóna]], ulice 11 Listopada (11. listopadu), z urbanistického hlediska se jedná o pokračování Dolního Předměstí na východ; přítomnost pěší zóny spolu s největším obchodním domem z dob socialismu ''Klimczok'', který přímo navazuje na protějším břehu ležící Sferu dělá z Bělé oblíbené místo nákupů; [181] => *** '''Osiedle Śródmiejskie (Sídliště Střed)''', komplex šesti 15patrových panelových domů postavených v 80. letech a obývaných dvěma tisíci lidí; jeho výstavba v těsném sousedství historické radnice a farního kostela a poblíž pěší zóny patří k nejkontroverznějším zásahům do urbanistické struktury města během komunistické éry; [182] => *** '''Osiedle Grunwaldzkie ([[Bitva u Grunwaldu|Grunwaldské]] sídliště)''', sídliště primárně pro zaměstnance sousední teplárny postavené ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]] mezi lety 1951 až 1957; [183] => ** '''Żywiecké Předměstí''' ('''Żywieckie Przedmieście''', ''Saybuscher Vorstadt''), jižní historické předměstí Bílska, dále se dělí na '''Pastornak''' (okolo ul. 1 Maja), '''Blich''' (okolo nám. Mickiewicza) a '''Widok''' (na Mlýnském kopci); v 19. století se proměnilo v tovární čtvrť, dnes zdejší industriální prostory lákají jednak developery, jednak příznivce alternativní kultury; [184] => ** '''Horní Předměstí''' ('''Górne Przedmieście''', ''Ober-Vorstadt''), západní historické předměstí Bílska; v ulicích Sobieskiego a Cieszyńska, původních osách předměstí, se zachovala původní zástavba s přízemními domy soukeníků a tkalců; na sever od nich se rozkládá vilová čtvrť z 19. století, dále bloková zástavba z meziválečného období a v nejsevernější části podél ulice Piastowské – staré okružní třídy vytyčené v roce 1913 – sídliště z 50. a 60. let zvané '''ZORy''' (Zakładowe Osiedle Robotnicze, tj. Závodní dělnické sídliště): '''[[Stefan Żeromski|Żeromskiego]], [[Měšek I.|Mieszka I]], Piastowskie (Piastovské)'''. [185] => * '''Alexandrovice''' ('''Aleksandrowice''', ''Alexanderfeld''), na západ od centra; osada vzniklá parcelací tzv. horního starobílského statku v letech 1787–1790, od roku 1864 samostatná obec připojená k Bílsku v roce 1938; velká okružní křižovatka Hulanka rozděluje Alexandrovice na část východní, která se svým charakterem podobá navazujícímu Hornímu Předměstí (staré činžovní domy, vily, bytové domy z 50. a 60. let, židovský hřbitov, městské koupaliště), a západní, kterou vyplňují především čtyři panelové komplexy: '''Beskidzkie (Beskydské)''', '''Kopernika ([[Mikuláš Koperník|Koperníkovo]])''', '''Wojska Polskiego (Polské armády)''' a '''Polskich Skrzydeł (Polských křídel)'''; v Alexandrovicích se nachází bílské [[letiště]] zprovozněné v roce 1933 a dnes provozované místním [[aeroklub]]em; při letišti působil Kluzákový zkušební ústav a výrobna [[kluzák]]ů; [186] => * '''Hałcnów''' (''Alzen, Alza, Aołca''), na severovýchodním okraji města směrem k [[Wilamowice|Vilamovicím]]; vesnice poprvé zmiňovaná roku 1404, připojená v roce 1977; do druhé světové války používali zdejší Němci svérázné nářečí (halcnovština neboli altsnerisch), které díky tvorbě [[Karl Olma|Karla Olmy]] (1914–2001) jako jediné kromě [[vilamovština|vilamovštiny]] na území bílsko-bělského jazykového ostrova vytvořilo vlastní literární mikrojazyk; Hałcnów si nadále uchovává venkovský ráz, převládá zde roztroušená zástavba rodinných domků a zemědělských usedlostí; [187] => * '''Kamenice''' ('''Kamienica''', ''Kamitz''), na jihozápad od centra; [[lesně-rolnická ves]] rozkládající se podél stejnojmenného potoka a ulice Karpacka; poprvé připomínaná v listině z roku 1305, připojená k městu v roce 1968; východní část sousedící se Żywieckým předměstím získala už v 19. století městsko-průmyslový charakter, nachází se zde mj. likérka ''Polmos Bielsko-Biała''; zbytek si dlouho uchovával spíše poklidný venkovský ráz, ovšem v současnosti zažívá stavební boom, vznikají zde nová sídliště developerského typu ('''Cztery Pory Roku''', česky '''''Čtyři roční období'''''), a také rodinné domky, nezřídka ve stylu [[podnikatelské baroko|podnikatelského baroka]]; v Kamenici se nachází centrální městský hřbitov; [188] => ** '''Osiedle Karpackie (Karpatské sídliště)''' na kopci Troclik, největší panelové sídliště v Bílsku-Bělé; skládá se z 54 domů obývaných 12 tisíci lidí; postavené v letech 1980–1985; téměř všechny ulice jsou pojmenovány po [[Tatry|tatranských]] vrcholech; [189] => * '''Komorovice''' ('''Komorowice''', ''Batzdorf''), na severu města směrem k [[Čechovice-Dědice|Čechovicím-Dědicím]]; řeka Bělá je dělí na '''Slezské (Śląskie)''', dříve také Německé, a '''Krakovské (Krakowskie)''', dříve také Polské; poprvé zmiňované v listině z roku 1305, spojené roku 1954 a připojené k městu v roce 1977; v Krakovských Komorovicích převládá původní venkovská a moderní rodinná zástavba, na severním okraji se rozkládá rybniční soustava, která je nejníže položeným místem v Bílsku-Bělé (280 m n. m); ve Slezských Komorovicích se nachází největší průmyslová zóna ve městě, včetně areálu [[Fabryka Samochodów Małolitrażowych|automobilky FSM (Fiat Auto)]]; [190] => * '''Leszczyny''' (''Nussdorf''), na jihovýchod od centra; původně součást Lipníka, spolu s ním připojené k Bělé v roce 1925; převládá smíšená zástavba městského typu; v Leszczynech se nachází mj. nákupní centrum Gemini Park a hlavní kasárenský areál; [191] => * '''Lipník''' ('''Lipnik''', ''Kunzendorf''), na východě města, směrem k obci [[Kozy]]; vesnice poprvé připomínaná v roce 1325 původně zahrnovala mnohem větší území, včetně toho, kde později založili město Bělá; roku 1925 byla připojena k Bělé, čímž vznikla tzv. Velká Bělá – Lipník měl v té době rozlohu 20 km², zatímco Bělá pouhých 1,2 km²; ke katastrálnímu území ''Lipnik'', kopírujícímu tehdejší hranice, patří dodnes oblasti, které už dávnou nejsou běžně vnímány jako „lipnické“, např. Grunwaldzké sídlíště, okolí nádraží Bielsko-Biała Wschód či Leszczyny; Lipník sensu stricto se rozkládá podél potoka Niwka (ulice Lipnicka a Polna) a výpadové silnice směrem na [[Wadowice]] a [[Krakov]] (ulice Krakowska), převládají zde rodinné domky, na tzv. '''Lipnickém kopci (Kopiec Lipnicki)''' se také nachází malé panelové sídliště; jako '''Dolní Lipník (Lipnik Dolny)''' se označuje původní centrum obce, jímž byl v roce 2011 necitlivě protažen východní silniční okruh ([[Rychlostní silnice S1 (Polsko)|rychlostní silnice S1]]) s estakádou mezi farním kostelem a návsí, zatímco '''Horním Lipníkem (Lipnik Górny)''' se myslí východní periférie u hranice s Kozami; [192] => * '''Mikušovice''' ('''Mikuszowice''', ''Nikelsdorf''), na jihu města směrem k [[Żywiec|Żywci]] a [[Szczyrk]]u; řeka Bělá je dělí na '''Slezské (Śląskie)''', dříve také Německé, a '''Krakovské (Krakowskie)''', dříve také Polské; poprvé se připomínají spolu s Bílskem v roce 1312, od roku 1954 měly Slezské Mikušovice status [[sídlo městského typu|sídla městského typu]], obě části byly připojeny k městu v roce 1968; v Krakovských Mikušovicích převládá rodinná zástavba, turisté sem míří za dřevěným [[Kostel svaté Barbory (Bílsko-Bělá)|kostelem svaté Barbory]] z roku 1619 s dochovanými barokními nástěnnými malbami; ve Slezských Mikušovicích najdeme mj. kampus Technicko-humanitní akademie, městskou louku Błonia (Pláň) s amfiteátrem a rekreačním střediskem a také sportovní areál Rekord; [193] => * '''Obszary''', také '''Zabawa''' nebo '''Osiedle Rosta (Rostovo sídliště)''', mezi Bělou a Komorovicemi; převážně rodinná zástavba, podél ulice Komorowicka také průmyslové areály navazující na FSM; jižní část byla připojena spolu s Lipníkem v roce 1925, zbytek spolu s Komorovicemi v roce 1977; [194] => * '''Olšavka''' ('''Olszówka''', ''Ohlisch''), na jihozápadě města, u [[Cygański Las|Cikánského lesa (Cygański Las)]] a na úpatí [[Szyndzielnia|Szyndzielnie]]; dělí se na '''Dolní Olšavku (Olszówka Dolna)''', která byla dříve součástí Slezských Mikušovic, a '''Horní Olšavku (Olszówka Górna)''', která patřila Kamenici; jedná se o prestižní čtvrť obývanou nepřetržitě od 19. století spíše zámožnějšími vrstvami, a také nejnavštěvovanější městskou část mimo centrum; v Olšavce se kromě přírodních a historických zajímavostí nachází mj. Krajská nemocnice, psychiatrická léčebna, sídlo rozhlasové stanice Radio Bielsko a multifunkční hala BBOSiR otevřená v roce 2010; [195] => * '''Staré Bílsko''' ('''Stare Bielsko''', ''Alt-Bielitz''), na severozápad od centra; dlouhá [[lesně-rolnická ves]] rozkládající se podél Starobílského potoka, připojená k městu v roce 1977; ve Starém Bílsku se nacházejí nejstarší historické památky Bílska-Bělé: slovanské hradiště z 12. století a gotický kostel svatého Stanislava; po druhé světové válce se v dříve německé obci usadili polští repatrianti z ukrajinského [[Zoločiv (město)|Zoločiva]]; převládá zde rodinná zástavba, severní část na kopcích '''Trzy Lipki (Tři lipky)''' a '''Malowany Dworek''' zůstává většinou nezastavěná; [196] => ** '''Sarni Stok''' (česky '''''Srnčí svah'''''), malé osamocené sídliště postavené na východním svahu kopce Trzy Lipki na přelomu 80. a 90. let pro zaměstnance [[Fabryka Samochodów Małolitrażowych|automobilových závodů]]; [197] => * '''Straconka''' (''Dresseldorf''), na jihovýchodním okraji města na úpatí [[Malé Beskydy|Malých Beskyd]], podhorská vesnice založená na stejnojmenném potoce v polovině 16. století, připojená k městu v roce 1973; Straconské nábřeží patří k oblíbeným rekreačním plochám, stejně tak jsou hojně navštěvovány prameny Straconky; převažují rodinné domky; [198] => * '''Vápenice''' ('''Wapienica''', ''Lobnitz''), na západním okraji města směrem k [[Javoří (Polsko)|Javoří]]; vesnice poprvé připomínaná roku 1568, připojená k městu v roce 1977; rozkládá se „vertikálně“ (10 km od severu k jihu oproti necelým dvou na ose západ–východ) podél stejnojmenné řeky; v severní části – '''Dolní Vápenici (Wapienica Dolna)''' – převažuje průmysl (Bílský průmyslový park, Bielski Park Przemysłowy) a je zde také jedno panelové sídliště a nejznámější sociálně vyloučená lokalita ve městě (bytovky na konci ulice Sobieskiego); jižní část – '''Horní Vápenici (Wapienica Górna)''' – vyplňuje rodinná zástavba, turisticko-rekreační plochy a horské lesy; [199] => * '''Złote Łany''' (''Goldflur'', česky '''''Zlaté lány'''''), na kopci (380 m n. m.) mezi Lipníkem, Leszczyny a Straconkou; původně součást Lipníka, spolu s ním připojené k Bělé v roce 1925; po roce 1971 zde bylo postaveno stejnojmenné panelové sídliště pro zaměstnance [[Fabryka Samochodów Małolitrażowych|FSM]], na které v 80. a 90. letech navázalo '''Osiedle Langiewicza ([[Marian Langiewicz|Langiewiczovo]] sídliště)'''; [200] => [201] => == Doprava == [202] => [[Soubor:Śródmiejska Obwodnica Zachodnia (Bielsko-Biała).jpg|náhled|Západní městský okruh]] [203] => [[Soubor:Bielsko-Biala 01.jpg|náhled|Hlavní nádraží]] [204] => [[Soubor:Solaris-Urbino-12-Bielsko-Biała.JPG|náhled|Autobus MZK Bielsko-Biała v klasickém městském nátěru]] [205] => Bílsko-Bělá je významným silničním uzlem v jižním Polsku. Městem procházejí dvě [[rychlostní silnice]]: '''[[rychlostní silnice S1 (Polsko)|S1]]''' ve směru na [[Żywiec]] a dále na Slovensko, kde na ni navazuje [[Dálnice D3 (Slovensko)|dálnice D3]] do [[Žilina|Žiliny]], a '''[[rychlostní silnice S52 (Polsko)|S52]]''' do [[Těšín]]a, jejímž pokračováním je česká [[dálnice D48]]. Tyto rychlostní silnice tvoří východní a severní obchvat města. V delší perspektivě se počítá s prodloužením S1 na sever do [[Mysłowice|Mysłowic]] a S52 na východ přes [[Wadowice]] do [[Krakov]]a (projekt ''Beskydská integrační silnice''). Silniční spojení s [[Katovice]]mi a polským vnitrozemím zajišťuje čtyřproudová '''[[Národní silnice 1 (Polsko)|státní silnice č. 1]]''' vybudovaná v 70. letech 20. století jako jeden z velkých projektů tehdejšího komunistického vedení v čele s [[Edward Gierek|Edwardem Gierkem]] a proto přezdívaná ''gierkówka''. S52 a ''gierkówka'' jsou součástí evropských silnic '''[[Evropská silnice E75|E75]]''' a '''[[Evropská silnice E462|E462]]'''. Alternativní trasu do Krakova představuje '''[[Národní silnice 52 (Polsko)|státní silnice č. 52]]''' přes [[Kęty]] a Wadowice, která v podstatě kopíruje starou ''Středohaličskou císařskou silnici''. Bílsko-Bělá disponuje také západním městským okruhem (ulice Bora-Komorowskiego a Andersa), jímž vede '''krajská silnice č. 942''' Bílsko-Bělá – [[Szczyrk]] – [[Visla (město)|Visla]]. [206] => [207] => Páteř železniční dopravy tvoří '''trať č. 139''' [[Katovice]] – [[Żywiec]] (– [[Čadca]]), která protíná město v ose sever–jih. Od ní odbočuje '''trať č. 117''' přes [[Wadowice]] do [[Krakov]]a a také '''trať č. 190''' přes [[Skočov]] do [[Český Těšín|Českého Těšína]], na níž byl od ledna 2009 provoz dlouhodobě zastaven. V současnosti pro osobní dopravu slouží osm železničních stanic a zastávek: Bielsko-Biała Główna (hlavní nádraží na Dolním Předměstí), Bielsko-Biała Wschód (''Východ'', v Bělé, směr Krakov), Bielsko-Biała Północ (''Sever'', u areálu FSM/Fiat Auto, směr Katovice), Bielsko-Biała Lipnik (na Grunwaldském sídlišti – název odráží staré hranice obcí kopírované katastrálními územími, směr Żywiec), Bielsko-Biała Leszczyny (směr Żywiec), Bielsko-Biała Mikuszowice (v Krakovských Mikušovicích, směr Żywiec), Bielsko-Biała Komorowice (ve Slezských Komorovicích, směr Katovice) a Krzemionki (mezi Hałcnowem a Horním Lipníkem, směr Krakov). Dalších pět se nachází na uzavřené trati do Českého Těšína. Pod středem města mezi hlavním nádražím a stanicí Lipnik vlaky projíždějí tunelem. Pro Bílsko-Bělou má též význam nádraží v sousedních [[Čechovice-Dědice|Čechovicích-Dědicích]], odkud odjíždějí mezinárodní spoje do [[Praha|Prahy]], [[Vídeň|Vídně]] a [[Budapešť|Budapešti]]. [208] => [209] => Síť městské hromadné dopravy tvoří 47 autobusových linek '''MZK Bielsko-Biała''', z toho dvě noční a čtyři vyjíždějící mimo území města. Většina jich projíždí kolem hlavního nádraží a ulicí 3 Maja (zastávka ''3 Maja Hotel President''). Do Bílska-Bělé zajíždějí rovněž tři linky '''PKM Czechowice-Dziedzice''' (5, VII a X). V současnosti se nepočítá s obnovou [[Tramvajová doprava v Bílsku-Bělé|tramvajové sítě existující v letech 1895–1971]] (první trať spojovala hlavní nádraží s Cikánským lesem, druhou postavili v 50. letech v úseku Hlavní nádraží – Hulanka podél ulice Piastowska). Příměstskou dopravu v rámci [[okres Bílsko-Bělá|okresu Bílsko-Bělá]] zajišťuje společnost '''Komunikacja Beskidzka''' (dříve ''PKS Bielsko-Biała''), mimo okres pak řada soukromých dopravců, hlavně minibusových. Autobusy Komunikacje Beskidzké a dálkové spoje odjíždějí z autobusového nádraží, jež se nachází naproti vlakovému, zatímco soukromé minibusy z různých zastávek a parkovišť poblíž nádraží. Od roku 2020 trvají snahy o vytvoření integrovaného dopravního systému v regionu.{{Citace elektronické monografie [210] => | titul = Wspólna komunikacja na Podbeskidziu [211] => | url = http://silesiainfotransport.pl/?p=44328 [212] => | datum vydání = 10.12.2020 [213] => | datum aktualizace = [214] => | datum přístupu = 24.03.2020 [215] => | vydavatel = Silesia Info Transport [216] => | jazyk = pl [217] => }}{{Citace elektronické monografie [218] => | příjmení = Czyżewski [219] => | jméno = Marcin [220] => | titul = Wspólny bilet w autobusach MZK, PKS i PKM w Czechowicach-Dziedzicach? Zajmie się tym specjalna grupa [221] => | url = https://bielskobiala.wyborcza.pl/bielskobiala/7,88025,26578731,wspolny-bilet-w-autobusach-mzk-pks-i-pkm-w-czechowicach-dziedzicach.html [222] => | datum vydání = 05.12.2020 [223] => | datum aktualizace = [224] => | datum přístupu = 24.03.2021 [225] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [226] => | jazyk = pl [227] => }} [228] => [229] => V oblasti Bílska-Bělé se nacházejí dvě letiště. Travnaté letiště v městské části '''Alexandrovice''' je provozováno bílským aeroklubem a slouží především sportovním účelům. Letiště v obci '''[[Kaniów]]''' 15 km na sever od města s 700metrovou asfaltobetonovou ranvejí bylo otevřeno v roce 2008 jako součást ''Bílského technologického parku letectví, podnikaní a inovací'' (''Bielski Park Technologiczny Lotnictwa, Przedsiębiorczości i Innowacji''). V okruhu 100 km leží tři mezinárodní letiště: [[Letiště Katowice|Katovice-Pyrzowice]], [[Letiště Krakov|Krakov-Balice]] a [[Letiště Ostrava-Mošnov|Ostrava Mošnov]]. [230] => [231] => == Osobnosti == [232] => * '''[[Šlomo Avineri]]''' (* 1933), izraelský politolog a filosof, profesor [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzity]]; [233] => * '''[[Carl Josef Bayer]]''' (1865–1935), rakouský chemik, objevitel [[Bayerův proces|Bayerova procesu]] sloužícího k výrobě [[hliník]]u; [234] => * '''[[Michael Berkowitz]]''' (1865–1935), pedagog a spisovatel spjatý se [[sionismus|sionistickým hnutím]], spolupracovník [[Theodor Herzl|Theodora Herzla]]; [235] => * '''[[Maurice Bloomfield]]''', jazykovědec a indolog židovského původu, strýc [[Leonard Bloomfield|Leonarda Bloomfielda]], emigroval do Spojených států ve dvanácti letech; [236] => * '''[[Peter Michal Bohúň]]''' (1822–1879), slovenský malíř, portrétista, posledních čtrnáct let života strávil v Lipníku a je pohřben na evangelickém hřbitově v Bělé; [237] => * '''[[George Bridgetower]]''' (1778–1860), britský houslista a skladatel, jeho [[barbados]]ký otec byl sluhou v Bělé pobývajícího knížete [[Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty|Mikuláše Esterházyho]]; [238] => * '''[[Heinrich Conried]]''' (1855–1909), herec a divadelník židovského původu, ředitel [[Metropolitní opera|Metropolitní opery v New Yorku]] v letech 1903–1908; [239] => * '''[[Urszula Dudziak]]''' (* 1943), polská jazzová zpěvačka; [240] => * '''[[Bohumír Fiala]]''' (1915–1979), český lékař a spisovatel; [241] => * '''[[Paweł Finder]]''' (1904–1944), komunistický politik židovského původu, první tajemník [[Polská dělnická strana|Polské dělnické strany]] v letech 1943–1944; [242] => * '''[[Anna Guzik]]''' (* 1976), polská herečka; [243] => * '''[[Hans von Keler]]''' (1925–2016), německý evangelický duchovní, biskup [[Württembersko|Württemberska]] v letech 1979–1987; [244] => * '''[[Maria Koterbska]]''' (1924–2021), polská zpěvačka, populární zejména v 50. a 60. letech 20. století; [245] => * '''[[Jan Kotrč]]''' (1862–1943), český šachista, tvůrce prvního českého odborného šachového listu [[Šach-Mat]] a [[České listy šachové|Českých listů šachových]]; [246] => * '''[[Alfred von Kropatschek]]''' (1838–1911), generál rakouské armády a zbraňový konstruktér; [247] => * '''[[Selma Kurz]]''' (1874–1933), rakouská [[Koloraturní soprán|koloraturní sopranistka]] židovského původu; [248] => * '''[[Theodor Haase]]''' (1834–1909), evangelický duchovní, politik [[Německá pokroková strana (Rakousko)|Německé pokrokové strany]], významná osobnost politického života v Rakouském Slezsku v druhé polovině 19. století, mnohaletý poslanec za město Bílsko; [249] => * '''[[Jacek Lech]]''' (1947–2007), polský bigbeatový zpěvák; [250] => * '''[[Alexander Neumann]]''' (1861–1947), architekt působící hlavně ve [[Vídeň|Vídni]], autor [[Brno|brněnské]] [[Vila Löw-Beer (Brno-Černá Pole)|vily Löw-Beer]]; [251] => * '''[[Zbigniew Preisner]]''' (* 1955), polský hudební skladatel, autor především filmové a scénické hudby; [252] => * '''[[Hugo von Seeliger]]''' (1849–1924), německý astronom, autor prací věnovaných [[gravitační paradox|gravitačnímu paradoxu]] a objevitel tzv. [[Seeligerův jev|Seeligerova jevu]], syn  bělského starosty Rudolfa von Seeligera; [253] => * '''[[Albert Schickedanz]]''' (1846–1915), architekt působící především v [[Budapešť|Budapešti]]; [254] => * '''[[Artur Schnabel]]''' (1882–1951), klavírista a hudební pedagog židovského původu; [255] => * '''[[Carl Samuel Schneider]]''' (1801–1882), evangelický duchovní a politik německé národnosti; [256] => * '''[[Philipp Johann Ferdinand Schur]]''' (1799–1878), německý botanik, farmaceut a chemik; [257] => * '''[[Bohdan Smoleń]]''' (1947–2016), polský herec, písničkář a bavič, spoluzakladatel [[kabaret Tey|kabaretu Tey]]; [258] => * '''[[Jerzy Stuhr]]''' (* 1947), polský herec, režisér a scenárista, prožil v Bílsku-Bělé dětství a pubertu, absolvoval zdejší Gymnázium Stefana Żeromského [259] => * '''[[Gerda Weissmann-Klein]]''' (* 1924), přeživší holokaust, aktivistka za lidská práva ve Spojených státech; [260] => * '''[[Rudolf Wiesner]]''' (1890–1974), německý nacistický politik, vůdce [[Mladoněmecká strana v Polsku|Mladoněmecké strany v Polsku]] (''Jungdeutsche Partei in Polen'') v letech 1931–1939; [261] => * '''[[Karol Wojtyła st.]]''' (1879–1941), poručík rakousko-uherské a polské armády, otec budoucího [[Jan Pavel II.|papeže Jana Pavla II.]], pocházel z Lipníka; [262] => * '''[[Edmund Wojtyła]]''' (1906–1932), lékař, bratr [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]], pracoval a zemřel v nemocnici v Bílsku; [263] => * '''[[Sobiesław Zasada]]''' (* 1930), polský automobilový závodník a podnikatel, na začátku 90. let druhý nejbohatší člověk v Polsku; [264] => * '''[[Emil Zegadłowicz]]''' (1888–1941), polský spisovatel; [265] => * '''[[Hans Zenker]]''' (1870–1932), německý [[admirál]], velitel [[Reichsmarine]] v letech 1924–1928; [266] => [267] => Soubor:Shlomo Avineri cropped.JPG|[[Šlomo Avineri]] [268] => Soubor:Peter Michal Bohúň.jpg|[[Peter Michal Bohúň]] [269] => Soubor:JanKotrc.jpg|[[Jan Kotrč]] [270] => Soubor:Alfred von Kropatschek 1901 Huber.jpg|[[Alfred von Kropatschek]] [271] => Soubor:Zbigniew Preisner.JPG|[[Zbigniew Preisner]] [272] => Soubor:Jerzy Stuhr2.jpg|[[Jerzy Stuhr]] [273] => [274] => [275] => == Partnerská města == [276] => [[Soubor:02015.1 Müller & die Platemeiercombo Konzert – Bielsko-Biala, Wolfsburg.JPG|náhled|Hudební skupina z Wolfsburgu během Festivalu partnerských měst]] [277] => * {{flagicon|ISR}} '''[[Akko]]''' (Izrael, [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]]) [278] => * {{flagicon|FRA}} '''[[Besançon]]''' (Francie, region [[Burgundsko-Franche-Comté]]) [279] => * {{flagicon|UKR}} '''[[Berďansk]]''' (Ukrajina, [[Záporožská oblast]]) [280] => * {{flagicon|CZE}} '''[[Frýdek-Místek]]''' (Česko, [[Moravskoslezský kraj]]) [281] => * {{flagicon|USA}} '''[[Grand Rapids]]''' (USA, stát [[Michigan]]) [282] => * {{flagicon|GBR}} '''[[Kirklees]]''' (Velká Británie, [[West Yorkshire]]) [283] => * {{flagicon|Serbia}} '''[[Kragujevac]]''' (Srbsko, [[Šumadijský okruh]]) [284] => * {{flagicon|GER}} '''[[Lilienthal (Dolní Sasko)|Lilienthal]]''' (Německo, spolková země [[Dolní Sasko]]) [285] => * {{flagicon|ITA}} '''[[Monreale]]''' (Itálie, autonomní region [[Sicílie]]) [286] => * {{flagicon|Chile}} '''[[Rancagua]]''' (Chile, provincie [[Cachapoal]]) [287] => * {{flagicon|CHN}} '''[[Š’-ťia-čuang]]''' (Čína, provincie [[Che-pej]]) [288] => * {{flagicon|Nizozemsko}} '''[[Stadskanaal]]''' (Holandsko, provincie [[Groningen (provincie)|Groningen]]) [289] => * {{flagicon|HUN}} '''[[Szolnok]]''' (Maďarsko, župa [[Jász-Nagykun-Szolnok]]) [290] => * {{flagicon|HUN}} '''[[Nyíregyháza]]''' (Maďarsko, [[Szabolcs-Szatmár-Bereg]]) [291] => * {{flagicon|BEL}} '''[[Tienen]]''' (Belgie, [[Vlámsko]]) [292] => * {{flagicon|CZE}} '''[[Třinec]]''' (Česko, [[Moravskoslezský kraj]]) [293] => * {{flagicon|POL}} '''[[Ustka]]''' (Polsko, [[Pomořanské vojvodství]]) [294] => * {{flagicon|POL}} '''[[Olsztyn]]''' (Polsko, [[Varmijsko-mazurské vojvodství]]) [295] => * {{flagicon|GER}} '''[[Wolfsburg]]''' (Německo, spolková země [[Dolní Sasko]]) [296] => * {{flagicon|Slovakia}} '''[[Žilina]]''' (Slovensko, [[Žilinský kraj]]) [297] => * {{flagicon|ROU}} '''[[Baia Mare]]''' (Rumunsko), [[Maramureș]]) [298] => [299] => == Odkazy == [300] => === Reference === [301] => [302] => === Literatura === [303] => * {{Citace monografie [304] => | příjmení = Panic [305] => | jméno = Idzi [306] => | odkaz na autora = [307] => | titul = Bielsko-Biała. Monografia miasta [308] => | url = [309] => | vydavatel = Wydział Kultury i Sztuki Urzędu Miejskiego w Bielsku-Białej [310] => | místo = Bielsko-Biała [311] => | rok = 2011 [312] => | vydání = [313] => | počet stran = [314] => | kapitola = [315] => | strany = [316] => | isbn = 978-83-60136-26-3 [317] => | jazyk = [318] => }} [319] => * {{Citace monografie [320] => | příjmení = Hosák [321] => | jméno = Ladislav [322] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [323] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [324] => | vydavatel = [[Academia]] [325] => | místo = Praha [326] => | rok = 2004 [327] => | počet stran = 1144 [328] => | kapitola = [329] => | strany = [330] => | isbn = 80-200-1225-7 [331] => | jazyk = [332] => }} [333] => * {{Citace monografie [334] => | příjmení = Żerański [335] => | jméno = Marcin [336] => | vydavatel = Pracownia na Pastwiskach [337] => | titul = Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy [338] => | místo = Těšín [339] => | rok = 2009 [340] => | isbn = 978-83-933109-3-7 [341] => | jazyk = pl [342] => }} [343] => [344] => === Externí odkazy === [345] => * {{Commonscat}} [346] => * {{Otto|heslo=Bílsko}} [347] => * '''[https://bielsko-biala.pl/ Bielsko.biala.pl]''' – oficiální webové stránky Městského úřadu v Bílsku-Bělé (polsky) [348] => * [https://fotopolska.eu/m1321,Bielsko-Biala.html Bílsko-Bělá] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [349] => * [http://www.beskidia.pl/ Beskidia.pl] – regionální portál (polsky) [350] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/bielitz Průvodce Bílskem-Bělou] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [351] => [352] => {{Těšínské Slezsko}} [353] => {{Města v Polsku}} [354] => {{Autoritní data}} [355] => {{Portály|Geografie|Slezsko|Polsko}} [356] => [357] => [[Kategorie:Bílsko-Bělá| ]] [358] => [[Kategorie:Města ve Slezském vojvodství]] [359] => [[Kategorie:Slezská města]] [360] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [361] => [[Kategorie:Sídla ve Slezských Beskydech]] [362] => [[Kategorie:Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego]] [] => )
good wiki

Bílsko-Bělá

Bílsko-Bělá je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství ležící na úpatí Slezských a Malých Beskyd. Formálně vzniklo spojením Bílska a Bělé v roce 1951, dějiny těchto dvou měst jsou však mnohem starší.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fabryka Samochodów Małolitrażowych','Krakov','Wadowice','Żywiec','Vídeň','Katovice','Čechovice-Dědice','Tramvajová doprava v Bílsku-Bělé','Rexík (animovaný seriál)','Bolek a Lolek','Cygański Las','socialistický realismus'

Čechovice-Dědice

Katovice

Krakov

Vídeň

Wadowice

Żywiec