Array ( [0] => 14782382 [id] => 14782382 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Břízovité [uri] => Břízovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Břízovité [2] => | obrázek = Mountain-birch-Trollheimen.jpg [3] => | popisek = Bříza pýřitá (''Betula pubescens'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[bukotvaré]] (''Fagales'') [10] => | čeleď = '''břízovité''' (''Betulaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Samuel Frederick Gray|Gray]], 1822 [12] => }} [13] => '''Břízovité''' (''Betulaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [14] => [[bukotvaré]] (''Fagales''). Jsou to [[keř]]e a [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a květy v převislých nebo vzpřímených jednopohlavných [[jehněda|jehnědách]]. Vyskytují se v počtu 145 druhů v 6 rodech v mírném pásu severní polokoule, místy přesahují do tropických hor. [15] => [16] => V České republice se vyskytuje celkem 11 původních druhů břízovitých. Některé, především [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula'') a [[líska obecná]] (''Corylus avellana''), patří mezi velmi běžné dřeviny. [17] => [18] => == Popis == [19] => [[Soubor:Haagbeuk dubbelgezaagd blad Carpinus betulus.jpg|náhled|vlevo|130px|Habr obecný (''Carpinus betulus'')]] [20] => Břízovité jsou [[jednodomost|jednodomé]] opadavé keře a stromy s jednoduchými střídavými listy s [[palist]]y. Borka je hladká nebo šupinovitě odlupčivá, někdy se loupe v tenkých plátech nebo je pokryta vystouplými vodorovnými lenticelami. [[trichom|Chlupy]] jsou jednoduché, zakončené žlázkou nebo šupinovité. [[čepel listová|Čepel]] listů je na okraji (obvykle dvojitě) zubatá, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], jejíž postranní žilky vedou do zubů na okraji čepele. [[Květenství]] jsou vrcholová nebo úžlabní, vzpřímené nebo převislé [[jehněda|jehnědy]]. Na každé postranní větévce květenství jsou obvykle 2 až 3 květy ve vrcholičnaté jednotce asociované s drobnými listeny. Květy jsou jednopohlavné, pravidelné, velmi nenápadné, s okvětím redukovaným na 1 až 6 šupinovitých plátků nebo chybějícím. V samčích květech je 1 až 6 (nejčastěji 4) [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] s krátkými nitkami. Někdy se počet tyčinek jeví jako větší vlivem těsného spojení 3 květů. [[Semeník]] samičích květů je spodní, srostlý ze 2 až 3 plodolistů, ve spodní části se 2 až 3 komůrkami, v horní části spojenými v jedinou komůrku. [[čnělka|Čnělky]] jsou volné. V každém [[plodolist]]ů je 1 až 2 vajíčka, [[placentace]] je axilární. Plodem je drobný jednosemenný [[oříšek]], [[nažka]] nebo dvoukřídlá [[samara (plod)|samara]], u některých zástupců je plod obalený vytrvalými listeny. Semeno obsahuje dužnatý [[endosperm]] a velké embryo. [21] => [22] => Květy břízovitých jsou opylovány větrem. Okřídlená semena (bříza, olše) a semena s křídlovitými listeny (habr a habrovec) jsou šířena větrem.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Smith [24] => | jméno = Nantan et al [25] => | odkaz na autora = [26] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [27] => | vydavatel = Princeton University Press [28] => | místo = Princeton [29] => | rok = 2003 [30] => | isbn = 0691116946 [31] => | kapitola = [32] => | strany = [33] => | jazyk = [34] => }} [35] => Semena některých druhů olší mají křídla redukovaná a jsou šířena vodou. Plody lísky jsou šířeny hlodavci. [36] => [37] => Olše (''Alnus'') mají na kořenech hlízky se symbiotickými bakteriemi fixujícími vzdušný dusík. [38] => [39] => [40] => Ostrya carpinifolia in Italy male catkins.jpg|Samčí květenství [[habrovec habrolistý|habrovce habrolistého]] (''Ostrya carpinifolia'') [41] => Carpinus seed.jpg|Plod [[habr obecný|habru obecného]] (''Carpinus betulus'') [42] => Carpinus betulus kz1.jpg|Květenství [[habr obecný|habru obecného]] (''Carpinus betulus'' [43] => Alnus fruits.jpg|Plody [[olše zelená|olše zelené]] (''Alnus alnobetula'') [44] => Alnus glutinosa11.jpg|Samičí květenství [[olše lepkavá|olše lepkavé]] (''Alnus glutinosa'') [45] => Corylus.avellanab.-.lindsey.jpg|Samičí květenství [[líska obecná|lísky obecné]] (''Corylus avellana'') [46] => Haselnusskaetzchen.JPG|Samčí květenství [[líska obecná|lísky obecné]] (''Corylus avellana'') [47] => Corylus johnsonii Holotype SR 98-01-02 A.jpg|Fosílie plodů lísky ''Corylus johnsonii'' [48] => [49] => [50] => == Taxonomie == [51] => Dříve byly břízovité většinou řazeny do řádu ''Fagales'' v rámci podtřídy ''Hamamelididae''. [52] => Tradičně byla čeleď členěna na tři podčeledi: ''Betuloideae'', ''Coryloideae'' a ''Carpinoideae'', občas pojímané i jako samostatné čeledi břízovité (''Betulaceae''), lískovité (''Corylaceae'') a habrovité (''Carpinaceae''). [53] => V současné taxonomii je čeleď břízovité dělena na 2 podčeledi: ''Betuloideae'' a ''Coryloideae''.{{Citace elektronické monografie [54] => | příjmení = Stevens [55] => | jméno = P.F. [56] => | odkaz na autora = [57] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [58] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [59] => | datum vydání = [60] => | datum aktualizace = [61] => | datum přístupu = [62] => | vydavatel = [63] => | místo = Missouri Botanical Garden [64] => | jazyk = [65] => }} [66] => * '''''Betuloideae''''': zahrnuje rody [[bříza]] (''Betula'') a [[Olše (rod)|olše]] (''Alnus''), její zástupci mají zploštělá semena, listeny jsou srostlé v šupinu, samičí květy jsou bezobalné. [67] => * '''''Coryloideae''''': rody [[habr]] (''Carpinus''), [[habrovec]] (''Ostrya''), [[líska]] (''Corylus'') a [[habrovka]] (''Ostryopsis''). Samčí květy jsou bezobalné, samičí mají srostlé a zvětšené listeny. [68] => [69] => Sesterskou větví břízovitých je podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] čeleď ''Ticodendraceae'', zastoupená jen rodem ''[[Ticodendron incognitum|Ticodendron]]''. [70] => V minulosti bylo od rodu olše (''Alnus'') oddělováno na základě morfologie 8 druhů do rodu křestice (''Duschekia''), např. olše zelená, domácí mj. v České republice (''Alnus alnobetula''). [71] => [72] => == Rozšíření == [73] => Čeleď zahrnuje asi 145 druhů v 6 rodech. Je rozšířena v severním mírném pásu, odkud expanduje do jihoamerických And a omezeně i do jihovýchodní Asie. V Severní Americe je čeleď zastoupena všemi rody s výjimkou [[habr]]u (''Carpinus'') a rodu ''Ostryopsis''.{{Citace elektronické monografie [74] => | příjmení = [75] => | jméno = [76] => | odkaz na autora = [77] => | titul = Flora of North America: Betulaceae [78] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10101 [79] => | datum vydání = [80] => | datum aktualizace = [81] => | datum přístupu = [82] => | vydavatel = [83] => | místo = [84] => | jazyk = [85] => }} [86] => Olše ''Alnus jorullensis'' a ''Alnus acuminata'' rostou od Mexika po jihoamerické Andy v nadmořských výškách asi 2000 až 4000m. Do hor tropické Střední Ameriky proniká ze Severní Ameriky habrovec ''Ostrya virginiana'' a habr ''Carpinus caroliniana''. Rod habr (''Carpinus'') proniká místně do jihovýchodní Asie, např. ''Carpinus londoniana'' a ''Carpinus viminea'' v Thajsku a ve Vietnamu.{{Citace elektronické monografie [87] => | příjmení = [88] => | jméno = [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = Flora of China: Betulaceae [91] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10101 [92] => | datum vydání = [93] => | datum aktualizace = [94] => | datum přístupu = [95] => | vydavatel = [96] => | místo = [97] => | jazyk = [98] => }} [99] => [100] => === Česká květena === [101] => Na území České republiky roste celkem 11 původních druhů ve 4 rodech. [[Bříza]] je zde zastoupena 6 druhy. Nejběžnější je [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), která je charakteristickou pionýrskou a světlomilnou dřevinou. Na zrašelinělých půdách se jako pionýrská dřevina objevuje [[bříza pýřitá]] (''Betula pubescens''). Z dalších stromovitých druhů byla v České republice zjištěna [[bříza tmavá]] (''Betula obscura'') a bříza karpatská (''Betula carpatica'', někdy uváděná jako poddruh břízy pýřité). Z keřovitých bříz je v České republice na jediné lokalitě u Kadaně [[bříza ojcovská]] (''Betula oycoviensis'') a v Krušných horách, Jizerských horách a na Šumavě drobnolistá [[bříza trpasličí]] (''Betula nana''). Z rodu [[Olše (rod)|olše]] (''Alnus'') rostou v České republice 3 druhy: nejrozšířenější je [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), charakteristická pro vlhká stanoviště. V horských a podhorských krajích je hojná [[olše šedá]] (''Alnus incana''). [[Olše zelená]] (křestice zelená, ''Alnus alnobetula'') je zde původní jen v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě. [[Habr obecný]] (''Carpinus betulus'') je na většině území jednou z dominantních složek tzv. [[dubohabřina|dubohabřin]], klimaxových lesních porostů na minerálně bohatších půdách kolinního stupně. [[líska obecná]] (''Corylus avellana'') je běžnou pionýrskou dřevinou na odlesněných půdách. [102] => [103] => [[Bříza nízká]] (''Betula humilis'') vyhynula na našem území počátkem 20. století. Poslední reliktní lokalita byla na rašelinné louce poblíž Olomouce.{{Citace monografie [104] => | příjmení = Slavík [105] => | jméno = Bohumil (editor) [106] => | odkaz na autora = [107] => | titul = Květena České republiky 2 [108] => | vydavatel = Academia [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1990 [111] => | isbn = 80-200-1089-0 [112] => | kapitola = [113] => | strany = [114] => | jazyk = [115] => }} [116] => [117] => === Evropská květena === [118] => V původní evropské květeně jsou zastoupeny všechny rody čeledi s výjimkou čínského rodu [[habrovka]] (''Ostryopsis''). Mimo našich domácích dřevin roste v Evropě [[olše srdčitá]] (''Alnus cordata'') (jižní Evropa), bříza ''Betula borysthenica'' (Ukrajina, Rusko), [[bříza nízká]] (''Betula humilis''), [[habr východní]] (''Carpinus orientalis'', jihovýchodní Evropa), [[líska turecká]] (''Corylus colurna'', Balkán a jihovýchodní Evropa), [[líska největší]] (''Corylus maxima'', Jugoslávie a Řecko) a [[habrovec habrolistý]] (''Ostrya carpinifolia'', téměř celé Středomoří){{Citace elektronické monografie [119] => | příjmení = [120] => | jméno = [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Flora Europaea [123] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [124] => | datum vydání = [125] => | datum aktualizace = [126] => | datum přístupu = [127] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [128] => | místo = [129] => | jazyk = [130] => }} [131] => [132] => == Obsahové látky == [133] => Běžně jsou zastoupeny třísloviny.{{Citace monografie [134] => | příjmení = Judd [135] => | jméno = et al. [136] => | odkaz na autora = [137] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [138] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [139] => | místo = [140] => | rok = 2002 [141] => | isbn = 9780878934034 [142] => | kapitola = [143] => | strany = [144] => | jazyk = [145] => }} [146] => Dalšími obsahovými látkami jsou [[flavonoidy]], pentacyklické [[triterpeny]] (např. [[betulin]], obsažený v kůře břízy), [[kyselina ellagová]], [[kyselina gallová]] a [[silice]].{{Citace monografie [147] => | příjmení = Jahodář [148] => | jméno = Luděk [149] => | odkaz na autora = [150] => | titul = Farmakobotanika [151] => | vydavatel = Karolinum [152] => | místo = Praha [153] => | rok = 2006 [154] => | isbn = 80-246-1225-9 [155] => | kapitola = [156] => | strany = [157] => | jazyk = [158] => }} [159] => [160] => [161] => Ellagic acid.svg|Kyselina ellagová [162] => Betulin.svg|Betulin [163] => Gallic acid.svg|Kyselina gallová [164] => [165] => [166] => == Zástupci == [167] => * [[bříza]] (''Betula'') [168] => * [[habr]] (''Carpinus'') [169] => * [[habrovec]] (''Ostrya'') [170] => * [[habrovka]] (''Ostryopsis'') [171] => * [[olše (rod)|olše]] (''Alnus'') [172] => * [[líska]] (''Corylus'') [173] => [174] => == Využití == [175] => Jedlé ořechy poskytují různé druhy lísky (''Corylus''). [[Líska největší]] (''Corylus maxima''), pocházející z jihovýchodní Evropy a pěstovaná i v ČR (nejčastěji v červenolistém kultivaru 'Purpurea'), má větší ořechy než naše domácí [[líska obecná]] (''Corylus avellana''). V subtropech je pěstována líska ''Corylus pontica'', pocházející z Blízkého východu. Drobné jedlé ořechy v tvrdé skořápce má také stromovitá [[líska turecká]] (''Corylus colurna''). [176] => [177] => Šťáva habrovce ''Ostrya virginiana'' a olší ''Alnus acuminata'' a ''Alnus jorullensis'' je v Americe používána k vyčiňování a barvení kůží. [178] => [179] => Listy a kůra habrovce ''Ostrya virginiana'' jsou v Mexiku používány k medicínským účelům. [180] => [181] => Jako okrasné stromy je v ČR pěstována mimo našich domácích dřevin (habr, bříza, olše) celá řada druhů bříz, většina spíše ojediněle jako sbírkové dřeviny. Čistě bílou loupavou kůru má např. bříza papírovitá (''Betula papyrifera'') a bříza mandžuská (''Betula mandshurica''). Jiné druhy mají kůru hnědavou až oranžovou, např. bříza užitečná (''Betula utilis'') a bříza čínská (''Betula albo-sinensis''). Naproti tomu některé druhy mají neloupavou a tmavou, pro břízu netypickou borku, např. bříza tuhá (''Betula lenta''). Z dalších okrasných stromů je pěstován [[habr východní]] (''Carpinus orientalis'') a některé asijské druhy habru, dále některé druhy [[habrovec|habrovce]], nejčastěji jihoevropský [[habrovec habrolistý]] (''Ostrya carpinifolia''). Poměrně často je i v městské zeleni vysazována stromovitá [[líska turecká]] (''Corylus colurna''). [182] => Z keřovitých okrasných dřevin jsou mimo lísky občas vysazovány drobnolisté břízy, např. bříza nízká (''Betula humilis''), bříza drobná (''Betula pumila'') a bříza trpasličí (''Betula nana'').{{Citace monografie [183] => | příjmení = Koblížek [184] => | jméno = J. [185] => | odkaz na autora = [186] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [187] => | vydání = 2 [188] => | vydavatel = Sursum [189] => | místo = Tišnov [190] => | rok = 2006 [191] => | isbn = 80-7323-117-4 [192] => | kapitola = [193] => | strany = [194] => | jazyk = [195] => }} [196] => [197] => V truhlářství je používáno dřevo [[olše lepkavá|olše lepkavé]] (''Alnus glutinosa'') a [[líska turecká|lísky turecké]] (''Corylus colurna''). Dřevo [[habr obecný|habru obecného]] (''Carpinus betulus'') je z našich dřev nejobtížněji opracovatelné, v hustotě, pevnosti v tlaku i v ohybu předčí dřevo dubové. Používáno je i dřevo březové.{{Citace monografie [198] => | příjmení = Wagerfuhr [199] => | jméno = R. [200] => | odkaz na autora = [201] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [202] => | vydavatel = Grada Publishing [203] => | místo = Praha [204] => | rok = 2002 [205] => | isbn = 80-247-0346-7 [206] => | kapitola = [207] => | strany = [208] => | jazyk = [209] => }} [210] => [211] => [212] => Carpinus betulus2 cross beentree.jpg|Řez kmenem [[habr obecný|habru obecného]] (''Carpinus betulus'') [213] => Hornbeam, 1935-2007.jpg|Bonsaj z habru ''Carpinus tschonoskii'' [214] => Hasel fg01.jpg|Plody [[líska největší|lísky největší]] (''Corylus maxima'') [215] => [216] => [217] => == Seznam rodů == [218] => ''[[Olše (rod)|Alnus]]'', ''[[Bříza|Betula]]'', ''[[Habr|Carpinus]]'', ''[[Líska|Corylus]]'', ''[[Habrovec|Ostrya]]'', ''[[Habrovka|Ostryopsis]]''{{Citace elektronické monografie [219] => | příjmení = Hassler [220] => | jméno = M. [221] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [222] => | url = http://www.catalogueoflife.org/ [223] => | datum vydání = 2016 [224] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [225] => | jazyk = en [226] => }} [227] => [228] => == Reference == [229] => [230] => [231] => == Literatura == [232] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [233] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [234] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 2''. Praha: Academia, 1990. {{ISBN|80-200-1089-0}}. [235] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [236] => * Wagerfuhr R. ''Dřevo. Obrazový lexikon''. Praha: Grada Publishing, 2002. {{ISBN|80-247-0346-7}}. [237] => [238] => == Externí odkazy == [239] => * {{Commonscat}} [240] => * {{Wikidruhy|taxon=Betulaceae}} [241] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [242] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10101 Flora of China: ''Betulaceae''] [243] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10101 Flora of North America: ''Betulaceae''] [244] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/betulace.htm The Families of Flowering Plants: ''Betulaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/betulace.htm |date=20150714081021 }} [245] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/carpinac.htm The Families of Flowering Plants: ''Carpinaceae''] [246] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/corylace.htm The Families of Flowering Plants: ''Corylaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/corylace.htm |date=20070312083613 }} [247] => [248] => {{Taxonbar|from=Q156064}} [249] => {{Autoritní data}} [250] => {{Portály|Rostliny}} [251] => [252] => [[Kategorie:Břízovité| ]] [253] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [254] => [[Kategorie:Bukotvaré]] [] => )
good wiki

Břízovité

Břízovité (Betulaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales). Jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými listy a květy v převislých nebo vzpřímených jednopohlavných jehnědách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'líska obecná','habr obecný','líska turecká','Olše (rod)','habr','habrovka','habrovec','habrovec habrolistý','olše lepkavá','vyšší dvouděložné','Bříza','líska'