Array ( [0] => 14861409 [id] => 14861409 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Březenec [uri] => Březenec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Březenec [2] => | charakter = část města [3] => | PSČ = 431 11 [4] => | obec = [[Jirkov]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Březenec [8] => | rozloha = 3,94 [9] => | nadmořská výška = 400 [10] => }} [11] => '''Březenec''' ({{Vjazyce2|de|''Pirken''}}) je část města [[Jirkov]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Nachází se na západě Jirkova. [12] => [13] => == Název == [14] => Vesnice se původně jmenovala Březná, ale pro odlišení od okolních vesnic s podobným jménem byl její název změněn na Břězencě (malá Březná). Změnou koncovky došlo později také ke změně na mužský rod. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech: Brziezna (1352), Pirkaw (1369), in Birka (1379), Pyrkau (1399), Pirkau (1405), in Brzezency (1417), in Brzycznecz (1424) nebo Brzezowa (1571). [15] => [16] => == Historie == [17] => [[První písemná zmínka]] o Březenci pochází z roku [[1352]] a týká se zdejšího [[Kostel svatého Linharta (Březenec)|kostela svatého Linharta]]. Vesnice mohla už ve třináctém století patřit k majetku [[Chomutov (zámek)|chomutovské komendy]], ale neznámým způsobem ji získali [[Alamsdorfové|páni z Alamsdorfu]], kteří si nedaleko odtud založili hrad [[Najštejn]]. Alamsdorfové vedli s [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]] četné spory, ale nakonec jim Fricolt a Niggel z Alamsdorfu roku 1368 prodali všechen majetek, pravděpodobně i s Březencem, za 420 kop [[groš]]ů. Definitivně byl obchod uzavřen až v roce 1381. [18] => [19] => Vztahy mezi německými rytíři a králem [[Václav IV.|Václevem IV.]] byly napjaté, a panovník jim roku 1411 zabavil majetek. Později se Březenec stal součástí panství [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|Červeného hrádku]], u kterého byl uveden poprvé v roce 1449. Ve čtyřicátých letech šestnáctého století se obyvatelé zabývali [[Tkadlec|tkaním]] látek, a dva zdejší obyvatelé byli členy chomutovského [[cech]]u pláteníků.Binterová (2000), s. 66. [20] => [21] => [[File:Březenec 2015-07-04 Silnice od Šerchova.jpg|thumb|Západní část Březence směrem od Šerchova]] [22] => [[File:Březenec 2015-07-04 Střed.jpg|thumb|Střední část vesnice]] [23] => [24] => V roce 1560 v Březenci žilo 23 [[Poddanství|poddaných]] a stával zde [[Vodní mlýn|mlýn]]. Poddaní platili dávky ve výši čtyř kop a 56 grošů na svátek [[Svatý Jiří|svatého Jiří]] a jednu a půl kopy grošů na svátek svatého Jakuba. O Vánocích navíc platili šest grošů a čtyři [[fenik]]y a odevzdávali tři [[Korec (jednotka)|strychy]] [[Žito|žita]] a dva strychy [[Oves|ovsa]]. O tři roky později se počet poddaných zvýšil na třicet. Dávky a jejich rozdělení se změnili, a majitelé domů museli ročně odpracovat jeden den plavením dřeva po [[Bílina (řeka)|Bílině]], jeden den se podílet na opravě cest a mostů a jeden den ročně kosit trávu na panských loukách. Březenecký [[rychtář]] směl odebírat a prodávat jen [[vrchnost]]enské pivo.Binterová (2000), s. 67. [25] => [26] => Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] ve vsi podle [[Berní rula|berní ruly]] žilo šestnáct [[sedlák]]ů, devět [[chalupník]]ů a několik poddaných bez pozemků. Patřilo jim celkem 39 potahů, 57 krav, 79 [[Jalovice|jalovic]], 59 ovcí, sedm prasat a 58 koz. Jeden ze sedláků provozoval hospodu a kromě chovu dobytka byly významným zdroji obživy prodej dřeva v okolních městech a práce na měšťanských polích. Ve druhé polovině sedmnáctého století Březenec patřil k [[Ahníkov (zámek)|ahníkovskému]] panství [[Martinicové a Clam-Martinicové|pánů z Martinic]]. [27] => [28] => Ve druhé polovině šestnáctého století Kryštof z Karlovic založil první jirkovskou papírnu, která podle mapy z roku 1720 stávala v Březenci.Binterová (2000), s. 10. Papírna měnila majitele, a přes požár v roce 1917 fungovala až do roku 1947, kdy byla zrušena a její moderní vybavení přestěhováno do Chomutova. Koncem dvacátého století budovu bývalé papírny využívala společnost Kovovýroba.Binterová (2000), s. 68. [29] => [30] => Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] v letech 1812–1814 okolím procházela vojska nebo transporty raněných vojáků a zajatců. Vojáci bývali často ubytováni ve velkém počtu přímo ve vsi, což kladlo vysoké nároky na produktivitu zdejšího hospodářství. Situaci navíc zhoršovaly nájezdy [[Kozáci|ruských kozáků]], kteří tábořili u [[Vinařice (Jirkov)|Vinařic]] a také zde hledali potraviny. Vojáci do vsi zavlekli nakažlivé nemoci, kterým roku 1813 podlehlo 26 vesničanů. Nepříznivá situace přetrvala i po válce, protože vojáci spotřebovali i semena určená k zasetí. Úrodu v roce 1816 zničil přívalový déšť.Binterová (2000), s. 69. Podle díla [[Johann Gottfried Sommer|Johanna Gottfrieda Sommera]] z roku 1846 v Březenci žilo 296 lidí ve 48 domech, bývala zde škola, mlýn a hospoda. [31] => [32] => [[File:Březenec 2015-07-04 Bývalá škola.jpg|thumb|Bývalá škola]] [33] => [34] => V devatenáctém století v hospodářství převažovalo zemědělství, ale stávaly zde drobné průmyslové podniky. Na polích se pěstovalo žito, [[ječmen]], brambory a koncem století [[pšenice]]. Rozšířené bývalo [[včelařství]] i [[ovocnářství]] a kromě běžných druhů se pěstovaly [[morušovník]]y, [[Réva vinná|vinná réva]] nebo [[Kaštanovník setý|kaštanovníky]].Binterová (2000), s. 70. [35] => [36] => Kromě papírny u Březence stály v údolí Bíliny [[hamr]]y, které zpracovávaly rudu z drobných dolů v okolí, jejíž zásoby však nepostačovaly k jejich plnému zásobení, a proto byly závislé na nakupování surovin odjinud. Později se vyvinuly ve dva malé strojírenské podniky založené v roce 1859 nebo o rok později. Dohromady se v nich ročně vyrábělo asi padesát tun zboží. Později byl jeden vybaven válcovací stolicí a druhý byl v roce 1905 přestavěn na závod na výrobu brusných kamenů. K dalším drobným podnikům patřil mlýn, [[pískovna]], [[cihelna]], kamenolom a [[Pila (provoz)|pila]]. Pískovna a lom se nacházely mezi Březencem a [[Otvice]]mi na území,Binterová (2000), s. 71. které bylo v roce 1977 připojeno k Chomutovu a byla na něm postavena sídliště Kamenná a Zahradní. Před nimi v těchto místech stávaly osady nouzových domků zvané Cihelna, Keprtovo Pole a Kamenný Lom. Z pískovny pochází [[Archeologický nález|archeologické nálezy]] [[Kvarcit|křemencových]] nástrojů ze [[Starý paleolit|starého paleolitu]], jejichž stáří se odhaduje na 250 000let. [37] => [38] => Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] se Březenec na krátko stal součástí provincie {{Cizojazyčně|de|[[Německé Čechy|Deutschböhmen]]}}. Za [[První republika|první republiky]] ve vsi v letech 1920–1926 fungovala Severočeská továrna na výrobu kabelů. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] býval v hostinci čp. 77 zajatecký tábor pro sto zajatců z Francie, kteří v pozdějších letech války pracovali u {{Cizojazyčně|de|[[Deutsche Reichsbahn]]}}. Koncem války byl Březenec 16. prosince 1944 bombardován, přičemž bylo poškozeno pět domů. [39] => [40] => == Přírodní poměry == [41] => Březenec stojí ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálním území]] s rozlohou 3,94 km², asi dva kilometry západně od jirkovského centra v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Oblast se nachází na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]], konkrétně v jejich okrsku [[Bolebořská vrchovina]]. [[Geologie|Geologické]] podloží tvoří [[Prekambrium|prekambrické]] dvojslídné a [[biotit]]ické [[Rula (hornina)|ruly]]. Z [[Půdní typ|půdních typů]] se vyvinuly především [[kambizem]]ě. Vesnicí protéká Březenecký potok a vlévá se do vyrovnávací nádrže Březenec, která je součástí [[Podkrušnohorský přivaděč|Podkrušnohorského přivaděče]]. [42] => [43] => V [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittově klasifikace podnebí]] se Březenec nachází v mírně teplé oblasti MT11, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet [[Letní den|letních dnů]] je 40–50, počet [[Mrazový den|mrazových dnů]] se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce. Severnější a výše položená část katastrálního území patří do oblasti MT4, kde se průměrné lednové teploty pohybují od −2 do −3 °C a mezi 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30. [44] => [45] => == Obyvatelstvo == [46] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 712 obyvatel (z toho 340 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 692 Němců a třináct cizinců. Kromě tří lidí bez vyznání a deseti evangelíků byli členy římskokatolické církve. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 799 obyvatel: osm Čechoslováků, 781 Němců a deset cizinců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, dva příslušníci ostatních církví a dvacet lidí bez vyznání. [47] => [48] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [49] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [50] => |- [51] => ! [52] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [53] => |- style="white-space:nowrap" [54] => ! align="left" | Obyvatelé [55] => | 326 || 370 || 399 || 437 || 757 || 712 || 799 || 724 || 762 || 301 || 212 || 163 || 464 || 604 || 668 [56] => |- style="white-space:nowrap" [57] => ! align="left" | Domy [58] => | 50 || 57 || 58 || 61 || 112 || 116 || 130 || 181 || {{N/A}} || 78 || 65 || 75 || 142 || 190 || 243 [59] => |- style="white-space:nowrap" [60] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce [[Jirkov]].}} [61] => |} [62] => [63] => == Obecní správa a politika == [64] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] se Březenec stal roku 1850 [[Obec (Česko)|obcí]], ale už roku 1868 byl osadou Jirkova. Tou zůstal do začátku dvacátého století, kdy se v roce 1901 opět osamostatnil. K Jirkovu byl jako [[část obce]] připojen znovu v roce 1960.Binterová (2000), s. 72. [65] => [66] => Dne 22. května 1938 se konaly [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby do obecních zastupitelstev]]. Z rozdělených 737 hlasů v Březenci získaly 505 hlasů [[Sudetoněmecká strana]], 122 hlasů [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|Německá sociální demokracie]] a 110 hlasů [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. [67] => [68] => == Pamětihodnosti == [69] => [[File:Březenec 2015-07-04 Hrázděný dům.jpg|thumb|Hrázděný dům]] [70] => [71] => Dominantou vesnice býval barokní [[Kostel svatého Linharta (Březenec)|kostel svatého Linharta]] zbořený roku [[1982]]. Kromě něj tu stojí [[Klasicistní architektura|klasicistní]] budova bývalé školy z roku 1804. Ve vsi také bývala u silnice do Chomutova barokní socha [[Barbora z Nikomédie|svaté Barbory]] ze druhé poloviny osmnáctého století a [[Trojiční sloup|sloup Nejsvětější Trojice]] z roku 1733. V parku, který vznikl na místě vysušeného rybníka, stojí pomník obětem za boj pro české osídlence.Binterová (2000), s. 64. [72] => [73] => == Odkazy == [74] => === Reference === [75] => [76] => {{Citace monografie [77] => | příjmení = Binterová [78] => | jméno = Zdena [79] => | titul = Jirkov [80] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [81] => | místo = Chomutov [82] => | rok = 2000 [83] => | počet stran = 97 [84] => | isbn = 80-238-6865-9 [85] => | kapitola = Březenec [86] => | strany = 65 [87] => | poznámka = Dále jen Binterová (2000) [88] => }} [89] => {{Citace monografie [90] => | příjmení = Binterová [91] => | jméno = Zdena [92] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [93] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [94] => | místo = Chomutov [95] => | rok = 1995 [96] => | počet stran = 56 [97] => | svazek = I. V povodí říčky Hutné [98] => | typ svazku = díl [99] => | kapitola = Ahníkov [100] => | strany = 13 [101] => }} [102] => {{Citace monografie [103] => | příjmení = Lissek [104] => | jméno = Petr [105] => | příjmení2 = Nový [106] => | jméno2 = Miroslav [107] => | příjmení3 = Sýkora [108] => | jméno3 = Milan [109] => | odkaz na autora3 = Milan Sýkora [110] => | titul = Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí [111] => | url = http://docplayer.cz/6955554-Zachranny-archeologicky-vyzkum-v-chomutove-na-zizkove-namesti.html [112] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě [113] => | místo = Most [114] => | rok = 2009 [115] => | počet stran = 132 [116] => | strany = 17 [117] => }} [118] => {{Citace elektronické monografie [119] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [120] => | titul = Územně identifikační registr ČR [121] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/660809 [122] => | datum vydání = 1999-01-01 [123] => | datum přístupu = 2009-10-22 [124] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190113062812/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/660809 [125] => | nedostupné = ano [126] => }} [127] => {{Citace monografie [128] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [129] => | titul = Umělecké památky Čech [130] => | vydavatel = Academia [131] => | místo = Praha [132] => | rok = 1977 [133] => | svazek = I. A/J [134] => | počet stran = 644 [135] => | typ kapitoly = heslo [136] => | kapitola = Březenec [137] => | strany = 134 [138] => }} [139] => {{Citace monografie [140] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [141] => | svazek = I. Čechy [142] => | vydavatel = Státní úřad statistický [143] => | místo = Praha [144] => | rok = 1924 [145] => | počet stran = 596 [146] => | vydání = 2 [147] => | strany = 210 [148] => }} [149] => {{Citace monografie [150] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [151] => | svazek = I. Země česká [152] => | vydavatel = Státní úřad statistický [153] => | místo = Praha [154] => | rok = 1934 [155] => | počet stran = 614 [156] => | strany = 100 [157] => }} [158] => {{Citace elektronické monografie [159] => | titul = Kostel sv. Linharta [160] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13734 [161] => | datum přístupu = 2016-07-03 [162] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [163] => }} [164] => {{Citace monografie [165] => | příjmení = Bílek [166] => | jméno = Jaroslav [167] => | příjmení2 = Jangl [168] => | jméno2 = Ladislav [169] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [170] => | příjmení3 = Urban [171] => | jméno3 = Jan [172] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [173] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [174] => | místo = Chomutov [175] => | rok = 1976 [176] => | počet stran = 192 [177] => | strany = 58 [178] => }} [179] => {{Citace monografie [180] => | příjmení = Profous [181] => | jméno = Antonín [182] => | odkaz na autora = Antonín Profous [183] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [184] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [185] => | místo = Praha [186] => | rok = 1947 [187] => | počet stran = 728 [188] => | svazek = I. A–H [189] => | strany = 159 [190] => }} [191] => {{Citace periodika [192] => | příjmení = Růžek [193] => | jméno = Vlastislav [194] => | titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…) [195] => | periodikum = Památky, příroda, život [196] => | rok = 1994 [197] => | ročník = 26 [198] => | číslo = 1 [199] => | strany = 10, 14 [200] => | issn = 0231-5076 [201] => }} [202] => {{Citace monografie [203] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [204] => | svazek = 1 [205] => | typ svazku = díl [206] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [207] => | vydavatel = Český statistický úřad [208] => | místo = Praha [209] => | rok = 2006 [210] => | počet stran = 760 [211] => | strany = 376, 377 [212] => | isbn = 80-250-1310-3 [213] => }} [214] => {{Citace monografie [215] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [216] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [217] => | vydavatel = Český statistický úřad [218] => | místo = Praha [219] => | rok = 2013 [220] => | počet stran = 900 [221] => | strany = 290 [222] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [223] => }} [224] => {{Citace elektronické monografie [225] => | titul = Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [226] => | korporace = CENIA [227] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=4c2900580bb42b2fed60cf39bfd8f3c1 [228] => | datum přístupu = 2021-01-09 [229] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [230] => | místo = Praha [231] => }} [232] => {{Citace elektronické monografie [233] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [234] => | url = https://arcg.is/01zKyv [235] => | datum přístupu = 2021-01-09 [236] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [237] => }} [238] => {{Citace elektronického periodika [239] => | příjmení = Vondráková [240] => | jméno = Alena [241] => | příjmení2 = Vávra [242] => | jméno2 = Aleš [243] => | příjmení3 = Voženílek [244] => | jméno3 = Vít [245] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [246] => | periodikum = Journal of Maps [247] => | datum vydání = 2013-05-13 [248] => | datum přístupu = 2020-07-22 [249] => | číslo = 3 [250] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [251] => | formát = PDF online [252] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [253] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [254] => | strany = 427 [255] => | jazyk = anglicky [256] => }} [257] => {{Citace elektronické monografie [258] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [259] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [260] => | datum přístupu = 2023-08-25 [261] => | vydavatel = Český statistický úřad [262] => | formát = PDF online [263] => }} [264] => [265] => [266] => === Související články === [267] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov]] [268] => [269] => === Externí odkazy === [270] => * {{Commonscat}} [271] => * {{KM|660809|katastru Březenec}} [272] => [273] => {{Části české obce}} [274] => {{Autoritní data}} [275] => {{Portály|Česko|Geografie}} [276] => [277] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [278] => [[Kategorie:Ahníkovské panství]] [279] => [[Kategorie:Červenohrádecké panství]] [280] => [[Kategorie:Jirkov]] [] => )
good wiki

Březenec

Březenec je část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se na západě Jirkova.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jirkov','Kostel svatého Linharta (Březenec)','Starý paleolit','Sudetoněmecká strana','Žito','pískovna','Vinařice (Jirkov)','Rula (hornina)','Václav IV.','Poddanství','Kaštanovník setý','včelařství'

Jirkov

Pískovna

Poddanství

Včelařství

Žito