Array ( [0] => 15481420 [id] => 15481420 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => BSD [uri] => BSD [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [2] => {{Infobox - operační systém [3] => | jméno = BSD Unix [4] => | logo = [5] => | obrázek = [6] => | popisek = [7] => | web = není [8] => | vyvíjí = [[Computer Systems Research Group|CSRG]], [[Kalifornská univerzita v Berkeley|UC Berkeley]] [9] => | rodina = [[Unix]] [10] => | druh = [[Otevřený software|OpenSource]] [11] => | aktuální verze = 4.4-Lite2 [12] => | datum vydání = 1995 [13] => | typ kernelu = [[Monolitické jádro]] [14] => | uživatelské rozhraní = [15] => | licence = [[BSD licence]] [16] => | stav = Nahrazeno odvozeninami (viz níže) [17] => | podporované platformy = [18] => | způsob aktualizace = [19] => | správce balíčků = [20] => }} [21] => [[Soubor:Unix history-simple.png|náhled|Vývoj [[Unix|unixových systémů]]]] [22] => [23] => '''BSD''' ('''Berkeley Software Distribution''', též '''Berkeley Unix''') byla verze [[operační systém|operačního systému]] [[Unix]] distribuovaná [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornskou univerzitou v Berkeley]] v letech 1977 až 1995. Zkratka je součástí jmen následníků této distribuce jako [[386BSD]], [[FreeBSD]], [[NetBSD]], [[OpenBSD]] a [[DragonFly BSD]]. [24] => [25] => Společnost [[AT&T]], v jejíž [[Bellovy laboratoře|laboratořích]] byl [[Unix]] vyvinut, umožnila [[Univerzita|univerzitám]] ho poměrně výhodně získat; systém se tak rozšířil. BSD verze implementovala mnoho rozšíření různých částí systému. Mezi příznivci původního Unixu a BSD rozšíření byly později vedeny dlouhé spory (tzv. [[Unixové války]]). [26] => [27] => Na počátku 90. let byl vývoj ukončen a dosažené výsledky byly uvolněny pod liberální [[BSD licence|BSD licencí]]. Proti této verzi, 4.4BSD byly následně vzneseny právní námitky, sporné části byly odstraněny a vydána verze 4.4BSD-lite. Na ní jsou založeny mnohé další odvozené systémy. [28] => [29] => == Historie == [30] => [31] => === Počátky na PDP-11 === [32] => První distribuce [[Research Unix|Unixu z Bellových laboratoří]] ze 70. let obsahovaly [[zdrojový kód]] operačního systému s licencí povolující výzkumníkům z univerzit kód modifikovat a šířit. V Berkeley byl první Unixový systém instalován roku [[1974]] na počítači [[PDP-11]] a oddělení počítačových věd jej poté využívalo pro rozsáhlý výzkum. [33] => [34] => Ostatní univerzity se začaly zajímat o software z Berkeley, a tak roku [[1977]] [[Bill Joy]], tehdy promovaný student z Berkeley, sestavil a rozeslal [[Magnetická páska|pásky]] '''první Berkeley Software Distribution''' ('''1BSD'''). Spíše než o kompletní samostatný operační systém šlo jenom o doplněk k šesté edici Unixu, jehož hlavními komponenty byly [[Překladač|kompilátor]] programovacího jazyka Pascal a Joyův řádkový [[ex (textový editor)|editor ex]]. [35] => [36] => '''Druhá Berkeley Software Distribution''' ('''2BSD''') vydaná roku [[1978]] obsahovala aktualizované verze programového vybavení z 1BSD a dva Joyovy nové programy, které jsou součástí Unixových systémů dodnes: editor [[vi (editor)|vi]] (vizuální verze editoru ex) a [[C shell]]. [37] => [38] => Pozdější vydání 2BSD obsahovaly porty změn do vydání na VAXu založených vydání BSD zpět na architekturu PDP-11. 2.9BSD z roku [[1983]] obsahovalo kód ze 4.1cBSD a bylo prvním vydáním, které bylo kompletním operačním systémem (modifikovanou [[Version 7 Unix|verzí 7 Unixu]]) spíše než sadou aplikací a patchů. Poslední vydání '''2.11BSD''' bylo poprvé vydáno roku [[1992]] s pokračujícími aktualizacemi od dobrovolníků do roku 2003. [39] => [40] => === Verze pro architekturu VAX === [41] => Roku 1978 byl v Berkeley instalován počítač [[VAX]], ale port Unixu na architekturu VAX jménem [[UNIX/32V]] nevyužíval schopností práce s virtuální pamětí VAXu. Kernel 32V byl studenty z Berkeley z velké části přepsán za účelem přidání lepší implementace virtuální paměti a na konci roku [[1979]] byl vydán kompletní operační systém včetně nového kernelu, portů utilit z 2BSD na VAX a utilit z 32V označovaný jako '''3BSD'''. 3BSD byl rovněž alternativně nazýván jako Virtual VAX/UNIX, nebo VMUNIX (zkratka z Virtual Memory Unix) a obrazy BSD kernelu byly normálně nazývány /vmunix až do verze 4.4BSD. [42] => [43] => Úspěch 3BSD byl hlavní faktor, který stál za rozhodnutím americké DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) sponzorovat výzkumnou skupinu počítačových systémů (Computer Systems Research Group, CSRG) z Berkeley, která měla vyvinout standardní unixovou platformu pro další výzkum DARPA v projektu VLSI. Výzkumná skupina počítačových systémů vydala '''4BSD''' obsahující mnoho zlepšení v porovnání s 3BSD v říjnu roku [[1980]]. [44] => [45] => '''4BSD''' (listopad [[1980]]) nabízelo množství rozšíření nad 386BSD, z nichž za zmínku stojí kontrola procesů v dříve vydaném [[C shell|csh]], [[delivermail]] (předchůdce [[sendmail]]u), „spolehlivé“ signály a programátorská knihovna [[Curses]]. [46] => [47] => '''4.1BSD''' (červen [[1981]]) bylo odpovědí na kritiku výkonu BSD při porovnání s výkonem dominantního operačního systému na architektuře VAX zvamým [[VMS]]. Kernel 4.1BSD byl [[Bill Joy|Billem Joyem]] systematicky vyladěn, dokud se výkonnostně nevyrovnal VMS v několika benchmarcích. (Vydání by mělo být nazýváno 5BSD, ale jméno bylo změněno pro zabránění zmatení s [[UNIX System V|UNIXem System V]] společnosti [[AT&T]]. Jedna raná nikdy nevydaná testovací verze byla ve skutečně nazývána 4.5BSD.) [48] => [49] => Vývoj '''4.2BSD''' trval přes dva roky a zahrnoval několik důležitých oprav. Před jeho oficiálním vydáním byly vydány tři meziverze: ''4.1a'' obsahovala modifikovanou verzi předběžné implementace [[TCP/IP]] napsané Boltem, Berankem a Newmanem; ''4.1b'' zahrnovalo nový [[Unix file system|Berkeley Fast File System]] implementovaný [[Marshall Kirk McKusick|Marshallem Kirkem McKusickem]] a ''4.1c'' bylo interním vydáním během posledních několika měsíců vývoje 4.2BSD. [50] => [51] => Oficiálně bylo 4.2BSD vydáno v srpnu roku [[1983]]. Stojí za zmínku, že se jednalo o první vydání vydané po odchodu Billa Joye roku 1982 za účelem spoluzaložení společnosti [[Sun Microsystems]]; [[Mike Karels]] a [[Marshall Kirk McKusick]] převzali vedoucí postavení v projektu do budoucna. Na lehčí notu také zaznamenalo debut [[BSD Daemon|BSD démona]] – maskota BSD v kresbě McKusicka, která se vyskytla na obalu tištěných manuálů distribuovaných [[USENIX]]em. [52] => [53] => === 4.3BSD === [54] => '''4.3BSD''' bylo vydáno v červnu roku [[1986]]. Jeho hlavními změnami bylo zlepšení výkonu mnoha nových příspěvků do 4.2BSD, které nebyly natolik silně optimalizovány jako kód 4.1BSD. Před vydáním se implementace [[TCP/IP]] použitá v BSD značně odlišovala od oficiální implementace z [[BBN]]. Po několika měsících testování DARPA rozhodla, že verze z 4.2BSD je kvalitní a může zůstat v 4.3BSD. (Viz [[Dějiny internetu]].) [55] => [56] => Po 4.3BSD bylo rozhodnuto, že by se BSD mohlo přesunout pryč ze stárnoucí platformy [[VAX]]. '''Platforma''' Power 6/32 (kódové jméno „Tahoe“) vyvinutá [[Computer Consoles Inc.]] vypadala v té době velmi slibně, nicméně byla krátce poté opuštěna svými vývojáři. Port '''4.3BSD-Tahoe''' (červen 1988) se však ukázal být hodnotným, neboť vedl k oddělení strojově závislého od strojově nezávislého kódu, což zlepšilo budoucí portabilitu systému. [57] => [58] => Až do tohoto bodu všechny verze BSD obsahovaly kód proprietárního AT&T Unixu, a proto vyžadovaly licenci AT&T pro jejich použití. Licence na zdrojové kódy se toho času stávaly velmi drahými a několik třetích stran vyjádřilo zájem o samostatné vydání síťového kódu, který byl vyvinut kompletně mimo AT&T a neměl být důvodem požadavku na licenci. To vedlo k síťovací pásce 1 ('''Networking Tape 1''', '''Net/1'''), která byla učiněna dostupnou i těm, kteří neměli licenci ke kódu AT&T a byla šířena za podmínek povolující [[BSD licence]]. Byla vydána v červnu [[1989]]. [59] => [60] => '''4.3BSD-Reno''' vyšlo počátkem roku [[1990]] – bylo provizorním vydáním během raného vývoje 4.4BSD a jeho použití bylo považováno za „hazard“, proto pojmenování po hazardním centru – městu Reno v Nevadě. Toto vydání se zřetelně posunovalo ke shodě s normou [[POSIX]] a podle některých i pryč od filozofie BSD (neboť POSIX je silně založen na System V a Reno byl docela nabobtnalý v porovnání s předchozími vydáními). [61] => [62] => === Net/2 a problémy s legalitou === [63] => Po vydání Net/1 vývojář BSD [[Keith Bostic]] navrhl vydání více neAT&T částí BSD systému pod stejnou licencí jako Net/1. Díky významu tohoto činu odstartoval projekt mající za cíl reimplementovat většinu standardních Unixových utilit bez použití kódu AT&T. Například [[vi (editor)|vi]], které bylo založeno na originální unixové verzi editoru [[Ed (editor)|ed]] bylo přepsáno jako [[nvi]] (nové vi). Během 18 měsíců byly všechny utility AT&T nahrazeny a bylo zjištěno, že jen několik souborů AT&T zůstalo v kernelu. Tyto soubory byly odstraněny a výsledkem bylo vydání '''Net/2''' v červnu roku [[1991]], téměř kompletního operačního systému, který byl volně redistribuovatelný. [64] => [65] => Net/2 byl základem dvou samostatných portů BSD na architekturu [[Intel 80386]]: svobodné 386BSD [[William Jolitz|Williama Jolitze]] a [[proprietární software|proprietární]] [[Berkeley Software Design|BSD/386]] (později přejmenované na BSD/OS) společnosti [[Berkeley Software Design]] (BSDi). 386BSD samotné žilo pouze krátce, nicméně se stalo původní kódovou základnou projektů [[FreeBSD]] a [[NetBSD]], které byly odstartovány krátce poté. [66] => [67] => BSDi se brzy dostalo do potíží s laboratořemi Unixových systémů (Unix System Laboratories, USL) AT&T, toho času vlastníky [[copyright]]u k System V a [[ochranná známka|ochranné známky]] Unix. Právní bitva mezi [68] => USL a BSDi započala roku [[1992]] a vedla k soudnímu zákazu distribuce Net/2 dokud nebude moci být rozhodnuto tom, zda kódy porušují copyright USL. [69] => [70] => Právní bitva zpomalovala vývoj svobodných následníků BSD po téměř dva roky dokud byl jejich status legality otázkou, důsledkem čehož získaly větší podporu systémy založené na [[Linuxové jádro|Linuxovém kernelu]], který nebyl tak legálně nejednoznačný. [[Linux]] a [[386BSD]] se začaly vyvíjet zhruba ve stejný čas a [[Linus Torvalds]] řekl, že pokud by tu toho času byl svobodný Unixový systém běžící na architektuře 386, pravděpodobně by Linux nevytvořil. Přestože je diskutabilní, jaký přesně efekt by to mělo na softwarovou scénu, existují malé pochyby o tom, že by to mělo tak veliký význam. [71] => [72] => ==={{Kotva|4.4BSD}} 4.4BSD a jeho potomci === [73] => Soudní pře byla urovnána v lednu roku [[1994]] pro Berkeley velmi úspěšně. Z 18000 souborů v distribuci Berkeley musely být jen 3 odstraněny a 70 modifikováno, aby obsahovaly copyright USL. Další podmínkou smíru bylo, že USL nebude vést soudní pře s uživateli kódu vlastněného Berkeley v přicházejícím vydání 4.4BSD. [74] => [75] => V červnu roku 1994 bylo vydáno 4.4BSD ve dvou formách: volně šiřitelné '''4.4BSD-Lite''', které neobsahovalo žádný kód AT&T a '''4.4BSD-Encumbered''', které bylo stejně jako předcházející vydání dostupné pouze vlastníkům licence od AT&T. [76] => [77] => Posledním vydáním z Berkeley bylo '''4.4BSD-Lite Release 2''' z roku [[1995]], po kterém byl tým CSRG rozpuštěn a vývoj BSD v Berkeley zastaven. Od té doby je spravováno několik distribucí založených na 4.4BSD (jako například [[FreeBSD]], [[OpenBSD]] a [[NetBSD]]). [78] => [79] => Navíc povolující povaha BSD licence dovolila mnoha jiným operačním systémům, jak svobodným, tak proprietárním, začlenit BSD kód. Například [[Microsoft Windows]] používaly kód odvozený z BSD v jejich implementaci TCP/IP a dodávají rekompilované verze síťových nástrojů pro příkazovou řádku z BSD v aktuálních vydáních. Rovněž [[Darwin (operační systém)|Darwin]], systém, nad kterým je postaven [[macOS]] společnosti Apple, je částečně odvozen z FreeBSD 5. Mnoho komerčních [[unix]]ů, jako například [[Solaris (operační systém)|Solaris]] také obsahují různé části BSD kódu. [80] => [81] => == Technologie == [82] => BSD bylo průkopníkem mnoha inovací moderního počítání. Berkeley Unix byl prvním Unixem obsahujícím knihovny podporující vrstvy [[Internetový protokol|Internet Protokol]]u: [[Berkeley sockets|Berkeleyské sokety]]. Integrací soketů s popisovači souborů unixového operačního systému se stalo téměř stejně tak jednoduchým číst a zapisovat data přes síť jako tomu bylo u přístupu k disku. Laboratoře AT&T nakonec vydaly svou vlastní knihovnu [[STREAMS]], která začlenila mnoho ze stejné funkcionality v softwarovém zásobníku s lepší architekturou, ale široká distribuce existující knihovny dohromady s nešťastným vynecháním ekvivalentu volání select z berkeleyské knihovny redukovala dopad nového [[API]]. [83] => [84] => Dnes jsou BSD systémy používány jako testovací hřiště pro technologii akademickými organizacemi stejně jako v mnoha komerčních a svobodných produktech a se zvyšující se intenzitou v zapouzdřených (embedded) zařízeních. Celková kvalita jeho zdrojového kódu stejně jako jeho dokumentace (zejména referenční manuálové stránky, společně odkazované jako manové stránky) jej činí velmi vhodným pro mnoho účelů. [85] => [86] => Povolující povaha [[BSD licence]] umožňuje společnostem distribuovat odvozené produkty jako [[proprietární software]] bez nutnosti vyzrazení zdrojového kódu a někdy intelektuálního vlastnictví svým konkurentům. Hledáním řetězců obsahujících „University of California, Berkeley“ v dokumentaci produktů, sekci statických dat [[binárka|binárek]] a [[ROM]]ů nebo částí jiných informací o softwarovém produktu mnohdy ukáže, že byl použitý kód z BSD. Tato povolující povaha rovněž činí BSD kód vhodným pro použití v produktech [[Open Source]] a licence je kompatibilní s mnoha jinými [[Open-source licence]]mi. [87] => [88] => Je zajímavým faktem, že BSD systémy mohou spustit mnoho softwaru původně určeného pro několik jiných operačních systémů na stejné architektuře pomocí vrstvy binární kompatibility. Mnohem jednodušší a rychlejší než [[emulace]] toto umožňuje například aplikacím určeným pro [[Linux]] efektivně běžet plnou rychlostí. Toto činí BSD vhodným nejen pro serverová prostředí, ale i pro pracovní stanice dávajíce zvyšující se dostupnost komerčního či uzavřeného software pouze pro Linux. Toto rovněž umožňuje administrátorům zmigrovat komerční aplikace, které mohou podporovat pouze komerční varianty Unixu, na modernější operační systém se zachováním funkcionality takových aplikací do doby, než budou nahrazeny lepší alternativou. [89] => [90] => Aktuální varianty BSD podporují mnoho ze společných standardů [[IEEE]], [[ANSI]], [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]] a [[POSIX]] při zachování většiny z tradičního chování BSD. Jako [[AT&T Unix]] je BSD kernel [[monolit]]ický, což znamená že ovladače zařízení v kernelu běží v [[Privilegovaný režim|privilegovaném módu]] jako část jádra operačního systému. Rané verze BSD byly použity ke zformování [[SunOS]]u společnosti [[Sun Microsystems]] a založily tak první vlnu populárních unixových pracovních stanic. [91] => [92] => == Potomci BSD == [93] => [[Soubor:Bsd distributions usage.svg|náhled|Graf ukazující podíl uživatelů BSD variant podle průzkumu z roku 2005.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.bsdcertification.org/downloads/pr_20051031_usage_survey_en_en.pdf|titul=BSD Usage Survey|datum vydání=2005-10-31|vydavatel=BSD Certification Group|datum přístupu=2012-02-08|url archivu=https://www.webcitation.org/6BESqgkIZ?url=http://www.bsdcertification.org/downloads/pr_20051031_usage_survey_en_en.pdf|datum archivace=2012-10-07|nedostupné=ano}} Účastník mohl zvolit několik možností.]] [94] => BSD bylo základem velkého množství operačních systémů. Nejvíce za zmínku zřejmě stojí 3 hlavní [[Open Source]] BSD: [[FreeBSD]], [[OpenBSD]] a [[NetBSD]] – někdy označované jako BSDčka – ze kterých se vyvinulo množství následníků včetně [[DragonFly BSD]], [[FreeSBIE]], [[MirOS BSD]], [[DesktopBSD]] a [[PC-BSD]]. Jsou zaměřeny na systémy s různými účely a jsou společně používány ve vládních zařízeních, univerzitách a komerční sféře. Na BSD či jeho následnících je založeno několik komerčních operačních systémů včetně [[Solaris (operační systém)|Solaris]]u společnosti [[Sun Microsystems|Sun]] a [[macOS]] společnosti [[Apple Computer]]. Výběr významných verzí Unixu a unixových operačních systémů které vznikly z BSD zahrnuje: [95] => [96] => * [[386BSD]], první Open Source systém založený na BSD a předchůdce většiny dnešních BSD systémů [97] => * zaniklý [[Berkeley Software Design|BSD/OS]] [98] => * [[FreeBSD]] – zaměřeno na rychlost a větší podporu neserverového [[hardware]] (http://www.freebsd.org/) [99] => * [[NetBSD]] – zaměřeno na podporu různých architektur [[mikroprocesor|procesorů]] (http://www.netbsd.org/) [100] => * [[OpenBSD]] – zaměřeno na bezpečnost (http://www.openbsd.org/) [101] => * [[PC-BSD]] – uživatelská přívětivost, založeno na aktuální verzi [[FreeBSD]] (http://www.pcbsd.org/) [102] => * [[DesktopBSD]] – distribuce založená na [[FreeBSD]] a vhodná pro začínající i pokročilé uživatele (http://www.desktopbsd.net/) [103] => * [[DragonFly BSD]] – (http://www.dragonflybsd.org/) [104] => * [[Juniper Networks]] [[Junos|JunOS]], operační systém pro routery společnosti Juniper [105] => * [[Nokia]] IPSO, operační systém pro zařízení pro IP bezpečnost společnosti Nokia [106] => * [[Solaris (operační systém)|Solaris]] (dříve SunOS) společnosti [[Sun Microsystems]], [[Oracle Corporation]] ([[2021]]) [107] => [108] => == Reference == [109] => {{Překlad|en|Berkeley Software Distribution|93352742}} [110] => [111] => [112] => == Související články == [113] => * [[Unix|UNIX]] [114] => * [[UN*X]] [115] => [116] => == Externí odkazy == [117] => * {{Commonscat}} [118] => * [http://www.freebsd.org FreeBSD], [http://www.netbsd.org NetBSD], [http://www.openbsd.org OpenBSD], [http://www.dragonflybsd.org/ DragonFlyBSD], [http://desktopbsd.net/ DesktopBSD] a [http://www.pcbsd.org PC-BSD] – Populární potomci BSD [119] => * [http://www.freebsd.org/cgi/cvsweb.cgi/~checkout~/src/share/misc/bsd-family-tree?rev=HEAD Časová osa BSD] [120] => * [http://www.levenez.com/unix/ Historie UNIXu] – Historie UNIXu a BSD pomocí diagramů [121] => * [http://www.google.com/bsd Specializované BSD vyhledávání Google] {{Wayback|url=http://www.google.com/bsd |date=20070920144536 }} [122] => * [https://web.archive.org/web/20050427234803/http://www.bsdcertification.org/index.htm BSD certifikační skupina] [123] => * [http://distrowatch.com/ DistroWatch] – Stránka obsahující statistiky používanosti a odkazy pro mnoho Linuxových a BSD variant [124] => [125] => {{Pahýl}} [126] => [127] => {{Operační systémy}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => {{Portály|Svobodný software}} [131] => [[Kategorie:BSD| ]] [132] => [[Kategorie:Varianty Unixu]] [133] => [[Kategorie:Svobodné operační systémy]] [] => )
good wiki

BSD

unixových systémů BSD (Berkeley Software Distribution, též Berkeley Unix) byla verze operačního systému Unix distribuovaná Kalifornskou univerzitou v Berkeley v letech 1977 až 1995. Zkratka je součástí jmen následníků této distribuce jako 386BSD, FreeBSD, NetBSD, OpenBSD a DragonFly BSD.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'FreeBSD','NetBSD','BSD licence','Unix','OpenBSD','Sun Microsystems','386BSD','Berkeley Software Design','DragonFly BSD','Solaris (operační systém)','POSIX','1992'

1992

386BSD

FreeBSD

NetBSD

OpenBSD

POSIX

Unix

Unix je operační systém vyvinutý v roce 1969 v laboratořích Bell Labs.