Array ( [0] => 15482914 [id] => 15482914 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bakterie [uri] => Bakterie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=bacteria|druhý=rodu [[strašilky|strašilek]]|stránka=bacteria (rod)}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Bakterie [3] => | velikost obrázku = 250px [4] => | obrázek = E. coli Bacteria (7316101966).jpg [5] => | popisek = Bakterie ''[[Escherichia coli]]''
([[rastrovací elektronový mikroskop]]) [6] => | velikost obrázku2 = 250px [7] => | obrázek2 = Gram Stain Anthrax.jpg [8] => | popisek2 = Tyčinkovité bakterie ''[[Bacillus anthracis]]'',
původce onemocnění [[anthrax]], mezi buňkami [[mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] ([[Mikroskop|světelný mikroskop]]) [9] => | doména = '''bakterie''' (Bacteria) [10] => | doménu popsal = ([[Ernst Haeckel|Haeckel]], 1894) [[Carl Woese|Woese]],
Kandler Wheelis, 1990 [11] => | druhotné dělení = kmeny [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[Acidobacteria]] [14] => * [[Aktinobakterie|Actinobacteria]] – aktinobakterie [15] => * [[Aquificae]] [16] => * [[Bacteroidetes]] [17] => * [[Chlamydie|Chlamydiae]] – chlamydie [18] => * [[Chlorobi]] [19] => * [[Chloroflexi]] [20] => * [[Chrysiogenetes]] [21] => * [[Sinice|Cyanobacteria]] – sinice [22] => * [[Deferribacteres]] [23] => * [[Deinococcus-Thermus]] [24] => * [[Dictyoglomi]] [25] => * [[Fibrobacteres]] [26] => * [[Firmicutes]] [27] => * [[Fusobacteria]] [28] => * [[Gemmatimonadetes]] [29] => * [[Nitrospirae]] [30] => * [[Planctomycetes]] [31] => * [[Proteobacteria]] – proteobakterie [32] => * [[Spirochéty|Spirochaetes]] – spirochety [33] => * [[Thermodesulfobacteria]] [34] => * [[Thermotogae]] [35] => * [[Verrucomicrobia]] [36] => | sesterska = [[Neomura]] [37] => }} [38] => '''Bakterie''' (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také '''eubakterie''' (Eubacteria), je [[doména (biologie)|doména]] jednobuněčných [[prokaryota|prokaryotických]] [[organismus|organismů]]. Mívají [[koky|kokovitý]] či [[tyčinky (bakterie)|tyčinkovitý]] tvar a zpravidla dosahují velikosti v řádu několika [[mikrometr]]ů. Studiem bakterií se zabývá [[bakteriologie]], významně tuto vědu rozvinuli [[Robert Koch]] a [[Louis Pasteur]]. [39] => [40] => Typickou součástí bakteriálních buněk je [[peptidoglykan]]ová [[buněčná stěna]], jaderná oblast ([[nukleoid]]), [[DNA]] bez [[intron]]ů, [[plazmid]]y a prokaryotický typ [[ribozom]]ů. U bakterií se nevyskytuje [[pohlavní rozmnožování]], namísto toho se nejčastěji dělí [[binární dělení|binárně]]. Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě. Dříve se druhy bakterií klasifikovaly podle vnějšího vzhledu, dnes jsou moderní zejména [[genetika|genetické]] metody. Díky nim se dnes rozlišuje asi 25 základních [[kmen (biologie)|kmenů]] bakterií. [41] => [42] => Bakterie mají velký význam v [[biogeochemický cyklus|planetárním oběhu živin]] a mnohdy vstupují do oboustranně prospěšných svazků s jinými organismy. Mnohé patří mezi [[komenzálismus|komenzálické]] druhy, které žijí například v lidské [[trávicí soustava člověka|trávicí soustavě]] a některé mohou být dokonce symbiotické. Na druhou stranu je známo i mnoho [[bakteriální infekce|patogenních bakterií]], tedy druhů, které způsobují [[Infekční onemocnění|infekce]]. I člověk mnohé z bakterií využívá, například v potravinářském, lékařském a chemickém průmyslu. Vědci využívají bakterie ve výzkumu a samotné bakterie jsou předmětem bádání [[bakteriologie]]. [43] => [44] => == Historie výzkumu == [45] => [[Soubor:Jan Verkolje - Antonie van Leeuwenhoek.jpg|náhled|vlevo|[[Antoni van Leeuwenhoek]]
byl první člověk, který pozoroval bakterie]] [46] => Bakterie poprvé pozoroval roku [[1676]] nizozemský přírodovědec [[Antoni van Leeuwenhoek]], a to [[mikroskop]]em vlastní výroby.{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení1 = Porter [48] => | jméno1 = J R [49] => | titul = Antony van Leeuwenhoek: tercentenary of his discovery of bacteria. [50] => | periodikum = Bacteriological Reviews [51] => | ročník = 40 [52] => | číslo = 2 [53] => | datum_vydání = 1976-06 [54] => | strany = 260–269 [55] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC413956/pdf/bactrev00052-0010.pdf [56] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [57] => | jazyk = anglicky [58] => | pmid = 786250 [59] => }} Jméno ''bacterium'' zavedl až [[Christian Gottfried Ehrenberg]] v roce [[1828]]{{#tag:ref|jako [[rod (biologie)|rodové]] jméno ve své ústní přednášce, tiskem publikované až v r. 1830; nominativ plurálu ''Bacteria'' byl poprvé použit až v r. 1845{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení1 = Shɨshkin-Skarð [61] => | jméno1 = Yegor [62] => | titul = When and how did the names Bacteria and Eubacteria originate: Resurrected facts [63] => | periodikum = Microbiological Research [64] => | vydavatel = G. Fischer in Elsevier GmbH. [65] => | ročník = 283: 127676 [66] => | datum_vydání = 2024-06 [67] => | url = https://www-sciencedirect-com.wikipedialibrary.idm.oclc.org/science/article/pii/S0944501324000776 [68] => | issn = 1618-0623 [69] => | datum_přístupu = 2024-04-11 [70] => | jazyk = anglicky [71] => | doi = 10.1016/j.micres.2024.127676 [72] => | pmid = 38503219 [73] => }}|group="pozn."}}. Pojem pochází z řeckého slova ''bacterion'', které znamená malý klacek či tyčka (první pozorované bakterie byly [[tyčinky (bakterie)|tyčinky]]).{{citace elektronické monografie | jazyk = anglicky | url = http://www.etymonline.com/index.php?term=bacteria | titul = Etymology of the word "bacteria" | autor = Online Etymology dictionary}} V roce 1859 [[Louis Pasteur]] dokázal, že [[kvašení]] způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty. Pasteur také prosazoval názor, že mikroorganismy včetně bakterií způsobují nemoci.{{citace elektronické monografie | url = http://biotech.law.lsu.edu/cphl/history/articles/pasteur.htm#paperII | titul = Pasteur's Papers on the Germ Theory | vydavatel = LSU Law Center's Medical and Public Health Law Site, Historic Public Health Articles}} [[Robert Koch]] byl průkopníkem v oblasti lékařské mikrobiologie a studoval původce [[cholera|cholery]], [[tuberkulóza|TBC]] a [[anthrax]]. Při výzkumu TBC s konečnou platností dokázal, že bakterie jsou původci této nemoci, za což dostal v roce 1905 [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]].{{citace elektronické monografie | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1905/ | jazyk = anglicky | titul = The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 | vydavatel = Nobelprize.org}} Takzvané [[Kochovy postuláty]] jsou výčtem čtyř kritérií, která jsou nutná k tomu, aby byl daný patogen uznán za původce určité nemoci. [74] => [75] => V devatenáctém století již bylo známo, že jsou mnohé bakterie patogenní, ale nebyly známy účinné antibakteriální léky.{{Citace elektronického periodika [76] => | příjmení1 = Thurston [77] => | jméno1 = Alan J. [78] => | titul = Of Blood, Inflammation and Gunshot Wounds: The History of the Control of Sepsis [79] => | periodikum = ANZ Journal of Surgery [80] => | ročník = 70 [81] => | číslo = 12 [82] => | datum_vydání = 2000-12-05 [83] => | strany = 855–861 [84] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1046/j.1440-1622.2000.01983.x [85] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [86] => | jazyk = anglicky [87] => | doi = 10.1046/j.1440-1622.2000.01983.x [88] => }} V roce 1910 však [[Paul Ehrlich]] vyvinul první [[Chemoterapie|chemoterapeutikum]] proti bakterii ''[[Treponema pallidum]]'' (původce [[syfilis]]), a to díky záměně běžně používaných laboratorních barviv za sloučeninu, která selektivně zabíjela bakterie.{{Citace elektronického periodika [89] => | příjmení1 = Schwartz [90] => | jméno1 = Robert S. [91] => | titul = Paul Ehrlich's Magic Bullets [92] => | periodikum = New England Journal of Medicine [93] => | ročník = 350 [94] => | číslo = 11 [95] => | datum_vydání = 2004-03-11 [96] => | strany = 1079–1080 [97] => | url = https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMp048021 [98] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [99] => | jazyk = anglicky [100] => | doi = 10.1056/NEJMp048021 [101] => }} Tradičně se však za první systémově použitelné [[antibiotikum]] uvádí [[penicilin]], jehož účinků si všiml v roce [[1928]] [[Alexander Fleming]].{{citace monografie | příjmení = Klaban | jméno = Vladimír | titul = Svět mikrobů; ilustrovaný lexikon mikrobiologie životního prostředí | rok = 2001 | vydavatel = Gaudeamus | strany = 416 | místo = Hradec Králové | isbn = 80-7041-687-4}} [[Gramovo barvení]], metoda k rychlé klasifikaci bakterií do několika skupin, bylo vyvinuto v roce 1884 [[Hans Christian Gram|Hansem Christianem Gramem]]. [102] => [103] => Spolu s vývojem [[bakteriologie]] se vyvíjelo i studium systematiky bakterií. Ve starším pojetí zahrnovala říše bakterie (''Monera'') všechny [[prokaryota|prokaryotní]] organismy. V roce 1977 [[Carl Woese]] zjistil, že [[Archea|Archaea]] mají vlastní vývojovou linii, odlišnou od linie bakterií.{{Citace elektronického periodika [104] => | příjmení1 = Woese [105] => | jméno1 = C. R. [106] => | příjmení2 = Fox [107] => | jméno2 = G. E. [108] => | titul = Phylogenetic structure of the prokaryotic domain: The primary kingdoms [109] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [110] => | ročník = 74 [111] => | číslo = 11 [112] => | datum_vydání = 1977-11-01 [113] => | strany = 5088–5090 [114] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC432104/pdf/pnas00033-0388.pdf [115] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [116] => | jazyk = anglicky [117] => | doi = 10.1073/pnas.74.11.5088 [118] => | pmid = 270744 [119] => }} Z toho vyplývající taxonomie byla založená na sekvenaci určitého úseku [[rRNA]], a rozdělila prokaryotické organismy na dvě samostatné domény.{{Citace elektronického periodika [120] => | příjmení1 = Woese [121] => | jméno1 = Carl R. [122] => | příjmení2 = Kandler [123] => | jméno2 = Otto [124] => | příjmení3 = Wheelis [125] => | jméno3 = Mark L. [126] => | titul = Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya. [127] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [128] => | ročník = 87 [129] => | číslo = 12 [130] => | datum_vydání = 1990-06-01 [131] => | strany = 4576–4579 [132] => | url = https://www.pnas.org/content/pnas/87/12/4576.full.pdf [133] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [134] => | jazyk = anglicky [135] => | doi = 10.1073/pnas.87.12.4576 [136] => | pmid = 2112744 [137] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080627233102/http://www.pnas.org/cgi/reprint/87/12/4576 [138] => | datum archivace = 2008-06-27 [139] => }} [140] => [141] => == Výskyt a životní nároky == [142] => Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě.{{citace elektronické monografie [143] => | url = http://www.brown.edu/Administration/InsideBrown/2005/022005a.html [144] => | příjmení = Lawton [145] => | jméno = Wendy Y [146] => | jazyk = anglicky [147] => | titul = Researchers Break New Ground in Their Study of Bacteria [148] => | vydavatel = Inside Brown [149] => | datum přístupu = 22-04-2008 [150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080406225650/http://www.brown.edu/Administration/InsideBrown/2005/022005a.html [151] => | datum archivace = 06-04-2008 [152] => | nedostupné = ano [153] => }} – neplatný odkaz ! Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×1030 (jedinců) bakterií. Celkový počet [[druh]]ů se dá jen tušit, odhady sahají od 107 k 109 druhů.{{Citace elektronického periodika [154] => | příjmení1 = Curtis [155] => | jméno1 = Thomas P. [156] => | příjmení2 = Sloan [157] => | jméno2 = William T. [158] => | příjmení3 = Scannell [159] => | jméno3 = Jack W. [160] => | titul = Estimating prokaryotic diversity and its limits [161] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [162] => | ročník = 99 [163] => | číslo = 16 [164] => | datum_vydání = 2002-08-06 [165] => | strany = 10494–10499 [166] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC124953/pdf/pq1602010494.pdf [167] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [168] => | jazyk = anglicky [169] => | doi = 10.1073/pnas.142680199 [170] => | pmid = 12097644 [171] => }}{{Citace elektronického periodika [172] => | příjmení1 = Schloss [173] => | jméno1 = Patrick D. [174] => | příjmení2 = Handelsman [175] => | jméno2 = Jo [176] => | titul = Status of the Microbial Census [177] => | periodikum = Microbiology and Molecular Biology Reviews [178] => | ročník = 68 [179] => | číslo = 4 [180] => | datum_vydání = 2004-12 [181] => | strany = 686–691 [182] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC539005/pdf/0024-04.pdf [183] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [184] => | jazyk = anglicky [185] => | doi = 10.1128/MMBR.68.4.686-691.2004 [186] => | pmid = 15590780 [187] => }} Bakterie je možné nalézt v [[Půda|půdě]] (jsou součástí [[edafon]]u a nejvíce osidlují [[edafon#Rhizosféra|rhizosféru]]), ve [[voda|vodě]], v [[atmosféra|ovzduší]] i jakožto [[symbióza|symbionty]] uvnitř a na povrchu [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčných organismů]]. V jednom gramu půdy žije asi 40 miliónů bakterií, v jednom [[litr|mililitru]] sladké vody je jich přibližně milion.{{Citace elektronického periodika [188] => | příjmení1 = Whitman [189] => | jméno1 = William B. [190] => | příjmení2 = Coleman [191] => | jméno2 = David C. [192] => | příjmení3 = Wiebe [193] => | jméno3 = William J. [194] => | titul = Prokaryotes: The unseen majority [195] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [196] => | ročník = 95 [197] => | číslo = 12 [198] => | datum_vydání = 1998-06-09 [199] => | strany = 6578–6583 [200] => | url = https://www.pnas.org/content/95/12/6578.full [201] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [202] => | jazyk = anglicky [203] => | doi = 10.1073/pnas.95.12.6578 [204] => | pmid = 9618454 [205] => }} Jsou však známy i druhy, které se specializují na prostředí, kde by ostatní organismy mohly přežívat jen stěží ([[var|vroucí]] voda v [[Sopečné jezero|sopečných jezerech]], nejvyšší vrstvy [[atmosféra|atmosféry]] a podobně). Některé druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i ve [[vesmír]]u, tedy ve [[vakuum|vakuu]] a o teplotě −270 [[stupeň Celsia|°C]].{{citace elektronické monografie [206] => | jméno = Irene Mona [207] => | příjmení = Klotz [208] => | jazyk = anglicky [209] => | url = http://www.abc.net.au/science/articles/2005/11/22/1514148.htm [210] => | titul = Lichen love space [211] => | rok = 2005 [212] => }} [213] => [214] => Bakterie však mají různé požadavky na prostředí v němž žijí, významným hlediskem je [[teplota]], [[Kyseliny|kyselost]] a množství [[kyslík]]u. Podle teplotního optima se bakterie dělí na [[psychrofil]]ní (do 20 °C), [[mezofil]]ní (20–40 °C), [[termofil]]ní (40 °C a více) a případně též [[hypertermofil]]ní s optimem kolem 80 °C. Na základě kyselosti rozlišujeme [[alkalofil]]ní (v zásaditém prostředí), [[Neutrofilní organismus|neutrofilní]] (v ± neutrálním prostředí s pH 6–8) či [[acidofil]]ní (v kyselém prostředí). Dalším významným hlediskem je vztah ke kyslíku. [[Aerobní]] bakterie (př. ''[[Mycobacterium]]'') vyžadují kyslík v atmosférické koncentraci, [[mikroaerofil]]ní (''[[Lactobacillus]]'') v koncentraci velmi nízké (cca 2 %), většina bakterií však patří mezi fakultativně [[anaerobní]], které rostou lépe v přítomnosti kyslíku, ale dokážou růst i bez něho. Na okraji tohoto spektra jsou striktně anaerobní druhy, které žijí jen v prostředí bez kyslíku (většina druhů rodu ''[[Clostridium]]'').{{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie obecná | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2001}} Z dalších limitujících činitelů je možno zmínit [[Vlhkost vzduchu|vlhkost]] (většina je vlhkomilných, suchomilné jsou [[Nocardia|nokardie]] či [[aktinobakterie|aktinomycety]]), [[hydrostatický tlak]] (z hlubokých moří známe i [[barofil]]ní bakterie), [[osmotický tlak]] (především v závislosti na množství [[soli|solí]]) a podobně. [215] => [216] => == Tvar a velikost == [217] => [[Soubor:Bacterial morphology diagram-cs (2).svg|náhled|upright=1.4|Základní tvary bakterií]] [218] => Navenek je nejnápadnějším rysem bakterií tvar bakteriálních buněk a jejich [[Kolonie (biologie)|kolonií]]. U bakterií se rozlišují následující typy buněk dle tvaru: [219] => * '''kulovitý''' ([[koky]]) – pokud vytvářejí kolonie, dělí se dále na diplokoky (kolonie tvořené dvěma buňkami), tetrakoky (čtyři buňky v kolonii), streptokoky (řetízkovité kolonie), stafylokoky (hroznovité kolonie) a sarciny (balíčkovité kolonie) [220] => * '''tyčinkovitý''' ([[tyčinky (bakterie)|tyčinky]] čili bacily) – mohou se sdružovat v koloniích po dvou (diplobacily) či v řetízcích (streptobacily), případně tvoří palisády; [221] => * '''zakřivený''' – takto tvarované bakterie nevytvářejí kolonie a patří mezi ně vibria (krátké lehce zakřivené tyčinky), spirily (lehce zvlněné tyčinky) či spirochéty (tyčinky šroubovitého tvaru); [222] => * '''vláknitý''' – vláknité kolonie; [223] => * '''větvený''' – vytvářejí buďto náznaky větvení nebo větvení úplné. Druhá skupina může vytvářet bakteriální mycelia. [224] => [225] => Některé bakterie vytvářejí kolonie podobné tělu jednoduchých [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčných]] [[eukaryota|eukaryot]]. Patří k nim některé [[sinice]] (např. ''[[Anabaena]]''), [[myxobakterie]] (Myxococcales) a mnohé další skupiny. Druhé jmenované bakterie dokonce tvoří za určitých podmínek makroskopické [[Plodnice|plodničky]] se [[spora (bakterie)|sporami]] uvnitř.{{citace elektronické monografie | titul = Sandwalk: Multicellular Bacteria | autor = Moran, Laurence A | url = http://sandwalk.blogspot.cz/2008/03/multicellular-bacteria.html | rok = 2008}} Také o dobře známých bakteriích, které napadají lidské tělo, se ukazuje, že dokážou díky molekulárním signálům synchronizovat své chování a „táhnout za jeden provaz“.{{Citace periodika [226] => | doi = 10.1016/j.cell.2006.04.001 [227] => | issn = 0092-8674 [228] => | ročník = 125 [229] => | číslo = 2 [230] => | strany = 237–246 [231] => | příjmení = Bassler [232] => | jméno = Bonnie L. [233] => | příjmení2 = Losick [234] => | jmoné2 = Richard [235] => | titul = Bacterially speaking [236] => | periodikum = Cell [237] => | datum = 2006-04-21 [238] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16630813 [239] => }}{{Citace periodika [240] => | issn = 1466-531X [241] => | ročník = 5 [242] => | číslo = 1 [243] => | stany = 9–17 [244] => | příjmení = Falcão [245] => | jméno = Juliana P. [246] => | spoluautoři = Faith Sharp, Vanessa Sperandio [247] => | titul = Cell-to-cell signaling in intestinal pathogens [248] => | periodikum = Current Issues in Intestinal Microbiology [249] => | datum = 2004-03 [250] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15055923 [251] => }}{{Citace elektronické monografie [252] => | vydavatel = TEDtalksDirector (Přispěvatel) [253] => | příjmení = Bassler [254] => | jméno = Bonnie [255] => | titul = The secret, social lives of bacteria [256] => | datum = 2009-04-08 [257] => | url = http://www.youtube.com/watch?v=TVfmUfr8VPA [258] => }} [259] => [260] => === Rozměry bakterií === [261] => Velikost bakterií je velice rozmanitá, obvykle se ale pohybuje mezi desetinami a desítkami [[mikrometr]]ů. Například ''[[Escherichia coli]]'' dosahuje délky 2–3 μm a šířky 0,6 μm.{{citace elektronické monografie [262] => | url = http://www.biotox.cz/toxikon/bakterie/bakterie/escherichia_coli.php [263] => | titul = Toxicon – Escherichia coli [264] => | příjmení1 = Kysilka [265] => | jméno1 = Jiří [266] => | příjmení2 = Krmenčík [267] => | jméno2 = Pavel [268] => }} Je však známo mnoho v tomto směru extrémních bakterií. [269] => [270] => Dříve se mělo za to, že prokaryotická buňka nemůže být větší než řádově desítky mikrometrů vzhledem k omezeným možnostem [[difuze]], která hraje hlavní úlohu při transportu látek buňkou. Mezi bakterie, které jsou zřejmě výjimkou z tohoto pravidla, patří například ''[[Epulopiscium fishelsoni]]'', jejíž 0,2–0,7 mm dlouhé buňky jsou větší než buňky většiny [[Prvoci|prvoků]].{{Citace elektronického periodika [271] => | příjmení1 = Angert [272] => | jméno1 = Esther R. [273] => | příjmení2 = Clements [274] => | jméno2 = Kendall D. [275] => | příjmení3 = Pace [276] => | jméno3 = Norman R. [277] => | titul = The largest bacterium [278] => | periodikum = [[Nature]] [279] => | ročník = 362 [280] => | číslo = 6417 [281] => | datum_vydání = 1993-03 [282] => | strany = 239–241 [283] => | url = https://www.nature.com/articles/362239a0 [284] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [285] => | jazyk = anglicky [286] => | doi = 10.1038/362239a0 [287] => }} Do roku 2021 byla za největší známou bakterii považována ''[[Thiomargarita namibiensis]]'' (0,75 mm).{{Citace elektronického periodika [288] => | příjmení1 = Wuethrich [289] => | jméno1 = Bernice [290] => | titul = Giant Sulfur-Eating Microbe Found [291] => | periodikum = [[Science]] [292] => | ročník = 284 [293] => | číslo = 5413 [294] => | datum_vydání = 1999-04-16 [295] => | strany = 415–415 [296] => | url = https://science.sciencemag.org/content/284/5413/415/ [297] => | issn = 1095-9203 [298] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [299] => | jazyk = anglicky [300] => | doi = 10.1126/science.284.5413.415 [301] => | pmid = 10232982 [302] => }} V r. 2022 však byla popsána její příbuzná ''[[Thiomargarita magnifica]]'' žijící v [[Karibské moře|karibských]] [[mangrovy|mangrovech]], která je o řád větší – dorůstá velikosti až 2 [[centimetr|cm]] a v optimálních podmínkách by mohla být i větší. Navíc je zajímavá tím, že její genom je v bakteriální buňce obklopen membránovou strukturou.{{Citace elektronického periodika [303] => | příjmení1 = Pennisi [304] => | jméno1 = Elizabeth [305] => | titul = Largest bacterium ever discovered has an unexpectedly complex cell [306] => | periodikum = Science [307] => | vydavatel = American Association for the Advancement of Science [308] => | datum_vydání = 2022-02-23 [309] => | url = https://www.science.org/content/article/largest-bacterium-ever-discovered-has-unexpectedly-complex-cells [310] => | issn = 1095-9203 [311] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [312] => | jazyk = anglicky [313] => | doi = 10.1126/science.ada1620 [314] => }}{{Citace elektronického periodika [315] => | příjmení1 = Volland [316] => | jméno1 = Jean-Marie [317] => | titul = A centimeter-long bacterium with DNA compartmentalized in membrane-bound organelles [318] => | periodikum = BioRχiv [319] => | vydavatel = Cold Spring Harbor Laboratory [320] => | datum_vydání = 2022-02-18 [321] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2022.02.16.480423v1.full.pdf [322] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [323] => | jazyk = anglicky [324] => | doi = 10.1101/2022.02.16.480423 [325] => | spoluautoři = et al. [326] => | poznámky = Preprint [327] => }} [328] => [329] => Naopak nejmenší jsou bakterie rodu ''[[Mycoplasma]]'' (a příbuzný ''[[Ureaplasma]]'') s průměrem buňky jen asi 0,1–0,3 μm. Nemají [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]], a proto byly dříve považovány za [[virus|viry]]. Malé jsou i [[Rickettsia|rickettsie]] a [[chlamydie]]. Ještě mnohem menší jsou však kontroverzní nálezy, označované jako [[nanobakterie]], které dosahují velikosti jen 50–200 [[Metr|nanometrů]] (0,05–0,2 μm),{{citace elektronické monografie|příjmení=Folk|jméno=Robert|titul=Nanobacteria: surely not figments, but what under heaven are they?| url = http://naturalscience.com/ns/articles/01-03/ns_folk.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20151130021047/http://naturalscience.com/ns/articles/01-03/ns_folk.html|jazyk=anglicky|rok=1997}}{{citace elektronické monografie|příjmení=Hart|jméno=Stephen|titul=Small World|url=http://www.astrobio.net/topic/origins/extreme-life/small-world/|jazyk=anglicky|rok=2003}} podle nejnovějších výzkumů se však nejedná o živé organismy, ale o krystaly [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] v [[krevní sérum|krevním séru]].{{citace elektronické monografie [330] => | titul = Nanobakterie jsou neživé [331] => | příjmení = Petr [332] => | jméno = Jaroslav [333] => | url = http://osel.cz/index.php?clanek=3527 [334] => | vydavatel = Osel.cz [335] => | rok = 2008 [336] => }} [337] => [338] => == Stavba buněk == [339] => {{viz též|prokaryotická buňka}} [340] => [[Soubor:Structure bacterienne.svg|náhled|upright=1.2|Schéma bakteriální buňky:
A – [[pilus]], B – [[ribozom]], C – [[Kapsula (bakteriologie)|kapsula]], D – [[buněčná stěna]], E – [[bičík]], F – [[cytoplazma]], G – [[vakuola]], H – [[plazmid]], I – [[nukleoid]], J – [[cytoplazmatická membrána]]]] [341] => Bakteriální buňka je buňkou [[prokaryota|prokaryotní]]. Přestože existují značné rozdíly mezi stavbou buněk různých skupin bakterií, lze vystopovat určité společné rysy. Známe nejen mnohé struktury na povrchu buněk ([[cytoplazmatická membrána|membrána]], [[buněčná stěna]], [[pilus]]y, [[bičík]]y), ale i vnitrobuněčné struktury (souhrnně [[protoplast]]). [342] => [343] => === Struktury na povrchu buněk === [344] => Na povrchu bakteriálních buněk je [[cytoplazmatická membrána]] podobná membráně [[eukaryota|eukaryot]], ale s tím rozdílem, že většinou neobsahuje žádné [[steroidy]]. Důležitou funkcí membrány bakterií je tvorba [[adenosintrifosfát|ATP]] díky vytváření [[Protonový gradient|protonového gradientu]] (H+ [[ion]]tů). [345] => [346] => Většina bakterií má na povrchu buňky [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]] z [[peptidoglykan]]u (murein), jenž obsahuje [[kyselina muramová|kyselinu muramovou]] jako jednu z hlavních složek. Peptidoglykan tvoří kolem buněk pevnou síť vyplněnou [[peptid]]y.{{citace monografie [347] => | příjmení = Rosypal [348] => | jméno = Stanislav [349] => | titul = Bakteriologie a virologie [350] => | vydavatel = Scientia [351] => | rok = 1994 [352] => | místo = Praha [353] => }} Buněčná stěna bakterií je však velmi proměnlivá a je mimo jiné důležitým znakem při rozlišování bakterií na [[grampozitivní bakterie|grampozitivní]] a [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]]. Grampozitivní mají totiž v buněčné stěně více peptidoglykanu, který zachycuje více [[Methylová violeť|krystalové violeti]].{{citace monografie | jméno = N. A. | příjmení = Campbell | jméno2 = J. B | příjmení2 = Reece | rok = 2006 | vydavatel = Computer press | titul = Biologie}} Výjimku tvoří bakterie třídy [[Mollicutes]] (např. rod ''[[Mycoplasma]]''), které nesyntetizují peptidoglykan a tudíž jim chybí buněčná stěna. Jejich tvar tak drží pouze třívrstevná membrána, do níž ukládají steroidy. Díky této zvláštnosti mají tyto baktérie velkou plasticitu a mohou měnit svůj tvar.{{citace monografie [354] => | příjmení = Čížek [355] => | jméno = Alois [356] => | titul = Praktika z veterinární bakteriologie a mykologie [357] => | vydavatel = VFU Brno [358] => | rok = 1999 [359] => | místo = Brno [360] => }} [361] => [[Soubor:E. coli fimbriae.png|náhled|upright=0.8|vlevo|[[Pilus]]y bakterie
[[Escherichia coli|E. coli]] slouží
k připevnění k podkladu]] [362] => Mnoho bakterií má na povrchu ještě další [[Polysacharidy|polysacharidovou]] či [[Bílkovina|proteinovou]] ochrannou vrstvu, tzv. [[Kapsula (bakteriologie)|kapsulu]] (pouzdro). Její funkcí je dále zpevňovat povrch bakterií (bakterie s kapsulou jsou díky tomu více [[patogen]]ní) a navíc se lépe přichytit k substrátu. Někdy se díky [[sliz]]ovitým, méně soudržným kapsulám (zvaným [[slizová vrstva]]) vážou jednotlivé buňky v bakteriálních koloniích. Dohromady se kapsule a slizové vrstvě také říká [[glykokalyx]]. [363] => [364] => Vyjma plošných útvarů, které kryjí buňku, se vyskytuje na povrchu ještě řada jiných struktur, jako jsou například [[bičík]]y a [[pilus]]y (rovněž zvané fimbrie{{citace elektronické monografie [365] => | url = http://www.textbookofbacteriology.net/ [366] => | titul = Textbook of Bacteriology [367] => | příjmení = Todar [368] => | jméno = Kenneth [369] => | jazyk = anglicky [370] => | rok = 2008 [371] => }}). Bičíky jsou vlasovité (asi 20 nm silné, 20 µm dlouhé) struktury ukotvené v membráně, tvořené [[šroubovice|helikálně]] složeným proteinem [[flagelin]]em a sloužící k pohybu. Bakterie mohou mít žádný, jeden (monotricha), více na jedné straně (lofotricha), dva uspořádané proti sobě (amfitricha) či velký počet bičíků rozložených po celém povrchu bakterie (peritricha).{{citace monografie [372] => | titul = Pohyb [373] => | jméno = Ivan, et al [374] => | příjmení = Čepička [375] => | url = http://www.biologickaolympiada.cz/ [376] => | rok = 2005 [377] => | místo = Praha [378] => | vydavatel = Ústřední komise biologický olympiády, NIDM ČR [379] => }} Bičíky bakterií se stavbou značně liší od bičíků [[eukaryota|eukaryot]]. [[Pilus]] čili fimbrie je druhým charakteristickým vlasovitým útvarem, ale kratší, tužší a užší v průměru. Pilusy bakterie využívají k přichycení na podklad (adheze), ale specializované [[Pilus#Sexuální pilusy|sexuální pilusy]] (F pilusy) slouží k přenosu [[DNA]] (sexualita bakterií). [380] => [381] => === Protoplast === [382] => Uvnitř bakteriální buňky se nachází [[protoplast]], tedy množství různých struktur rozptýlených v [[Cytoplazma|cytosolu]]. Mezi nejvýznamnější vnitrobuněčné struktury u bakterií patří [[nukleoid]] (jaderné oblasti), [[ribozom]]y, [[Buněčná inkluze|inkluze]] a [[cytoskelet]]. V cytosolu však jsou rozptýleny i jiné struktury, například množství [[Bílkovina|proteinů]], [[mRNA]] a bakteriální [[metabolit]]y. [383] => [384] => Nukleoid (bakteriální chromozom, genofor) je jaderná oblast bakterií, tedy jediný obvykle kruhový řetězec tvořený dvěma vlákny [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA). Vzácně je však DNA bakterií i lineární{{Citace periodika | doi = 10.1111/j.1365-2958.1993.tb01641.x | ročník = 8 | číslo = 5 | strany = 967–980 | příjmení = Casjens | jméno = Sherwood | spoluautoři = Wai Mun Huang | titul = Linear chromosomal physical and genetic map of ''Borrelia burgdorferi'', the Lyme disease agent | periodikum = Molecular Microbiology | rok = 1993 | url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1365-2958.1993.tb01641.x}} nebo rozdělená do více chromozomů.{{Citace elektronického periodika [385] => | příjmení1 = Slater [386] => | jméno1 = Steven C. [387] => | příjmení2 = Goldman [388] => | jméno2 = Barry S. [389] => | příjmení3 = Goodner [390] => | jméno3 = Brad [391] => | příjmení4 = Setubal [392] => | jméno4 = João C. [393] => | příjmení5 = Farrand [394] => | jméno5 = Stephen K. [395] => | příjmení6 = Nester [396] => | jméno6 = Eugene W. [397] => | příjmení7 = Burr [398] => | jméno7 = Thomas J. [399] => | příjmení8 = Banta [400] => | jméno8 = Lois [401] => | příjmení9 = Dickerman [402] => | jméno9 = Allan W. [403] => | příjmení10 = Paulsen [404] => | jméno10 = Ian [405] => | příjmení11 = Otten [406] => | jméno11 = Leon [407] => | příjmení12 = Suen [408] => | jméno12 = Garret [409] => | příjmení13 = Welch [410] => | jméno13 = Roy [411] => | příjmení14 = Almeida [412] => | jméno14 = Nalvo F. [413] => | příjmení15 = Arnold [414] => | jméno15 = Frank [415] => | příjmení16 = Burton [416] => | jméno16 = Oliver T. [417] => | příjmení17 = Du [418] => | jméno17 = Zijin [419] => | příjmení18 = Ewing [420] => | jméno18 = Adam [421] => | příjmení19 = Godsy [422] => | jméno19 = Eric [423] => | příjmení20 = Heisel [424] => | jméno20 = Sara [425] => | příjmení21 = Houmiel [426] => | jméno21 = Kathryn L. [427] => | příjmení22 = Jhaveri [428] => | jméno22 = Jinal [429] => | příjmení23 = Lu [430] => | jméno23 = Jing [431] => | příjmení24 = Miller [432] => | jméno24 = Nancy M. [433] => | příjmení25 = Norton [434] => | jméno25 = Stacie [435] => | příjmení26 = Chen [436] => | jméno26 = Qiang [437] => | příjmení27 = Phoolcharoen [438] => | jméno27 = Waranyoo [439] => | příjmení28 = Ohlin [440] => | jméno28 = Victoria [441] => | příjmení29 = Ondrusek [442] => | jméno29 = Dan [443] => | příjmení30 = Pride [444] => | jméno30 = Nicole [445] => | příjmení31 = Stricklin [446] => | jméno31 = Shawn L. [447] => | příjmení32 = Sun [448] => | jméno32 = Jian [449] => | příjmení33 = Wheeler [450] => | jméno33 = Cathy [451] => | příjmení34 = Wilson [452] => | jméno34 = Lindsey [453] => | příjmení35 = Zhu [454] => | jméno35 = Huijun [455] => | příjmení36 = Wood [456] => | jméno36 = Derek W. [457] => | titul = Genome Sequences of Three Agrobacterium Biovars Help Elucidate the Evolution of Multichromosome Genomes in Bacteria [458] => | periodikum = Journal of Bacteriology [459] => | ročník = 191 [460] => | číslo = 8 [461] => | datum_vydání = 2009-04-15 [462] => | strany = 2501–2511 [463] => | url = https://jb.asm.org/content/191/8/2501 [464] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [465] => | jazyk = anglicky [466] => | doi = 10.1128/JB.01779-08 [467] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180602191711/http://jb.asm.org/content/191/8/2501 [468] => | datum archivace = 2018-06-02 [469] => }} Nejsou přítomny [[histon]]y a netvoří se ani [[nukleozom]]y, celá oblast ani zpravidla není obklopena žádnou membránou. Opět však existuje výjimka a např. u [[Planctomycetes|planktomycet]] a [[Poribacteria|poribakterií]] byly nalezeny membránové struktury, které připomínají eukaryotické [[buněčné jádro]] (u rodu ''[[Gemmata]]'' má dokonce toto jádro dvojitou membránu a póry).{{Citace periodika | doi = 10.1146/annurev.micro.59.030804.121258 | ročník = 59 | strany = 299–328 | příjmení = Fuerst | jméno = John A | titul = Intracellular Compartmentation in Planctomycetes | periodikum = Annual Review of Microbiology | datum vydání = 2005-05-23 | url = http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev.micro.59.030804.121258?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%3dncbi.nlm.nih.gov }} {{Wayback|url=http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev.micro.59.030804.121258?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%3dncbi.nlm.nih.gov |date=20200530142640 }}{{Citace periodika | doi = 10.1007/s002030100280 | ročník = 175 | číslo = 6 | strany = 413–429 | příjmení = Lindsay | jméno = Margaret R. | spoluautoři = Richard I. Webb, Marc Strous, Mike S. Jetten, Margaret K. Butler, Rebecca J. Forde, John A. Fuerst | titul = Cell compartmentalisation in planctomycetes: novel types of structural organisation for the bacterial cell | periodikum = Archives of Microbiology | datum vydání = 2004-02-19 | url = http://www.springerlink.com/content/42ee62jq3344nacu/fulltext.pdf }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronického periodika [470] => | příjmení = Santarella-Mellwig [471] => | jméno = Rachel [472] => | příjmení2 = Franke [473] => | jméno2 = Josef [474] => | příjmení3 = Jaedicke [475] => | jméno3 = Andreas [476] => | spoluautoři = Matyas Gorjanacz, Ulrike Bauer, Aidan Budd, Iain W. Mattaj, Damien P. Devos [477] => | titul = The Compartmentalized Bacteria of the Planctomycetes-Verrucomicrobia-Chlamydiae Superphylum Have Membrane Coat-Like Proteins [478] => | periodikum = PLoS Biology [479] => | rok vydání = 2010 [480] => | měsíc vydání = leden [481] => | den vydání = 19 [482] => | ročník = 8 [483] => | typ ročníku = svazek [484] => | číslo = 1 [485] => | datum přístupu = 2010-01-21 [486] => | strany = e1000281 [487] => | url = http://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.1000281 [488] => | dostupnost2 = PDF [489] => | url2 = http://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.1000281 [490] => | issn = 1545-7885 [491] => | doi = 10.1371/journal.pbio.1000281 [492] => | jazyk = anglicky [493] => }} V cytoplazmě jsou pak roztroušeny [[plazmid]]y, malé úseky DNA. [[Ribozom]]y jsou prokaryotického typu; jsou charakterizovány zkratkou 30[[Svedberg|S]]+50S, která vyjadřuje velikost a strukturu ribozomálních podjednotek. Ribozomy bakterií jsou odlišné od eukaryotických nejen délkou proteinů, ale i jejich typem, čímž se logicky stávají častým cílem antibiotik. Inkluze jsou váčky či zrna, zpravidla sloužící jako zásobní struktury. Mohou skladovat [[glykogen]], [[fosforečnany|fosfáty]], elementární [[síra|síru]], někdy však i [[Pigment|barviva]] či [[enzym]]y. [494] => [495] => == Vznik a vývoj == [496] => Bakterie patří k nejstarším organismům nalézaných ve formě [[Fosilie|fosilií]]. První bakterie jsou známy z [[archaikum|archaika]], nalézány jsou [[stromatolit]]y, tedy horniny obsahující fosilie bakterií, zvláště [[sinice|sinic]].{{citace elektronické monografie [497] => | jazyk = anglicky [498] => | url = http://www.ucmp.berkeley.edu/precambrian/archaean.html [499] => | vydavatel = University of California [500] => | titul = Introduction to the Archaean [501] => | datum přístupu = 2008-04-23 [502] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080501145847/http://www.ucmp.berkeley.edu/precambrian/archaean.html [503] => | datum archivace = 2008-05-01 [504] => | nedostupné = ano [505] => }} Poslední společný předek bakterií ale může být starší než 4 miliardy let.{{Citace elektronického periodika [506] => | titul = Looking for the last universal common ancestor of all living organisms [507] => | url = https://phys.org/news/2023-11-universal-common-ancestor.html [508] => | datum_přístupu = 2023-11-21 [509] => }} [510] => [511] => Předkem dnešních bakterií byly jednobuněčné organismy, jež se vyvinuly na Zemi před čtyřmi miliardami let a patřily k vůbec prvním formám [[život]]a. Další tři miliardy let všechny organismy na Zemi byly mikroskopické, přičemž po celou dobu dominovaly bakterie spolu s [[archea]].{{Citace elektronického periodika [512] => | příjmení1 = Schopf [513] => | jméno1 = J. William [514] => | titul = Disparate rates, differing fates: tempo and mode of evolution changed from the Precambrian to the Phanerozoic [515] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [516] => | ročník = 91 [517] => | číslo = 15 [518] => | datum_vydání = 1994-07-19 [519] => | strany = 6735–6742 [520] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC44277/pdf/pnas01137-0029.pdf [521] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [522] => | jazyk = anglicky [523] => | doi = 10.1073/pnas.91.15.6735 [524] => }}{{Citace elektronického periodika [525] => | příjmení1 = DeLong [526] => | jméno1 = Edward F. [527] => | příjmení2 = Pace [528] => | jméno2 = Norman R. [529] => | titul = Environmental Diversity of Bacteria and Archaea [530] => | periodikum = Systematic Biology [531] => | ročník = 50 [532] => | číslo = 4 [533] => | datum_vydání = 2001-08-01 [534] => | strany = 470–478 [535] => | url = https://academic.oup.com/sysbio/article/50/4/470/1637141 [536] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [537] => | jazyk = anglicky [538] => | doi = 10.1080/10635150118513 [539] => }} Přestože byly objeveny fosilie bakterií (např. [[stromatolit]]y), nedostatek zjistitelných znaků znemožňuje jejich určení a hlubší studium. Srozumitelné údaje se zjišťují pomocí [[Sekvenování|sekvenace]] genomu recentních bakterií. Díky této technice vědci částečně rekonstruovali bakteriální [[Fylogenetický strom|strom života]] a zdá se, že bakterie jsou postranní větví linie, z níž se vyvinuly archea a [[eukaryota]].{{Citace elektronického periodika [540] => | příjmení1 = Brown [541] => | jméno1 = James R. [542] => | příjmení2 = Doolittle [543] => | jméno2 = W. Ford [544] => | titul = Archaea and the prokaryote-to-eukaryote transition. [545] => | periodikum = Microbiology and Molecular Biology Reviews [546] => | ročník = 61 [547] => | číslo = 4 [548] => | datum_vydání = 1997-12 [549] => | strany = 456–502 [550] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC232621/pdf/610456.pdf [551] => | issn = 1092-2172 [552] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [553] => | jazyk = anglicky [554] => | pmid = 9409149 [555] => }} [[Poslední společný předek|Posledním společným předkem]] bakterií a archeí byl pravděpodobně [[hypertermofil]], který žil před 2,5–3,2 miliardami let.{{Citace elektronického periodika [556] => | příjmení1 = Di Giulio [557] => | jméno1 = Massimo [558] => | titul = The Universal Ancestor and the Ancestor of Bacteria Were Hyperthermophiles [559] => | periodikum = Journal of Molecular Evolution [560] => | ročník = 57 [561] => | číslo = 6 [562] => | datum_vydání = 2003-12 [563] => | strany = 721–730 [564] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00239-003-2522-6 [565] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [566] => | jazyk = anglicky [567] => | doi = 10.1007/s00239-003-2522-6 [568] => }}{{Citace elektronického periodika [569] => | příjmení1 = Battistuzzi [570] => | jméno1 = Fabia U [571] => | příjmení2 = Feijao [572] => | jméno2 = Andreia [573] => | příjmení3 = Hedges [574] => | jméno3 = S Blair [575] => | titul = A genomic timescale of prokaryote evolution: insights into the origin of methanogenesis, phototrophy, and the colonization of land [576] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [577] => | ročník = 4 [578] => | číslo = 1 [579] => | datum_vydání = 2004 [580] => | strany = 44 [581] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC533871/pdf/1471-2148-4-44.pdf [582] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [583] => | jazyk = anglicky [584] => | doi = 10.1186/1471-2148-4-44 [585] => | pmid = 15535883 [586] => }} [587] => [588] => Bakterie se rovněž zúčastnily vzniku [[eukaryota|eukaryot]] (viz [[Bakterie#Ekologické vztahy|níže]]). [589] => [590] => == Klasifikace == [591] => {{Rámeček|velikost = 400px|popisek = Klasifikace bakteriálních kmenů podle [[Thomas Cavalier-Smith|Cavalier-Smithe]]
(zachycena myšlenka, že se z jedné bakteriální větve
vyvinula [[Eukaryota|Eukarya]] i [[Archea|Archaea]]){{Citace elektronického periodika [592] => | příjmení1 = Cavalier-Smith [593] => | jméno1 = Thomas [594] => | titul = Cell evolution and Earth history: stasis and revolution [595] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [596] => | ročník = 361 [597] => | číslo = 1470 [598] => | datum_vydání = 2006-06-29 [599] => | strany = 969–1006 [600] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1578732/pdf/rstb20061842.pdf [601] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [602] => | jazyk = anglicky [603] => | doi = 10.1098/rstb.2006.1842 [604] => | pmid = 16754610 [605] => }}{{Citace elektronického periodika [606] => | příjmení1 = Cavalier-Smith [607] => | jméno1 = Thomas [608] => | titul = Rooting the tree of life by transition analyses [609] => | periodikum = Biology Direct [610] => | ročník = 1 [611] => | číslo = 1 [612] => | datum_vydání = 2006 [613] => | strany = 19 [614] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1586193/pdf/1745-6150-1-19.pdf [615] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [616] => | jazyk = anglicky [617] => | doi = 10.1186/1745-6150-1-19 [618] => | pmid = 16834776 [619] => }}|{{Klad [620] => | 1={{klad [621] => |1=Chlorobacteria ([[Chloroflexi]]) [622] => |2={{klad [623] => |1=Hadobacteria ([[Deinococcus-Thermus]]) [624] => |2={{klad [625] => |1=[[Sinice|Cyanobacteria]] (sinice) [626] => |2={{klad [627] => |1=Gracilicutes ([[Proteobacteria]], [[Chlamydie|Chlamydiae]], [[Planctomycetes]],
[[Chlorobi]], [[Bacteroidetes]], [[Spirochéty|Spirochaetae]]) [628] => |2={{klad [629] => |1=Eurybacteria ([[Selenobacteria]], [[Fusobacteria]], [[Thermotogae]]) [630] => |2={{klad [631] => |1=Endobacteria ([[Firmicutes]]) [632] => |2={{klad [633] => |1=[[Aktinobakterie|Actinobacteria]] [634] => |popisek2= [[Neomura]] [[Archea#Fylogenetický strom|►]]  [635] => |2={{klad [636] => |1=[[Archea|Archaea]] [637] => |2=[[Eukaryota|Eukarya]] [638] => }} [639] => }} [640] => }} [641] => }} [642] => }}}}}}}}}}}} [643] => [[Soubor:Tree of life SVG.svg|náhled|upright=1.3|Znázornění obrovské bohatosti bakteriální domény (šedomodře), ve srovnání eukaryotickými organismy
(červeně) a doménou Archaea (zeleně)]] [644] => Dnes se taxon bakterie (Bacteria) považuje za samostatnou [[Doména (biologie)|doménu]], která je striktně oddělena od ostatních (doména [[Archea|Archaea]] i všechny [[Eukaryota|eukaryotické]] říše). Důvodem k tomuto rozdělení je skutečnost, že Archaea a Bacteria jsou velmi nepříbuzné skupiny lišící se velkým množstvím genetických i morfologických znaků. [645] => [646] => Existuje více způsobů klasifikace bakterií. Zpočátku se klasifikovaly především podle vzhledu ([[fenotyp]]u), dnes se však mimoto používají též analytické (podle chemických vlastností) a velmi často též genetické (podle [[genotyp]]u) metody.{{Citace monografie | příjmení = Murray [647] => | jméno = Patrick R. [648] => | příjmení2 = Rosenthal [649] => | jméno2 = Ken S. [650] => | příjmení3 = Pfaller [651] => | jméno3 = Michael A [652] => | titul = Medical Microbiology, Fifth edition [653] => | rok = 2005 [654] => | jazyk = anglicky [655] => | vydavatel = Elsevier [656] => }} Stejně jako u jiných organizmů se používá [[Binominální nomenklatura|binomické názvosloví]] (jako je například ''[[Escherichia coli]]'') a základním [[taxon]]em je [[druh]]. Nižšími taxony pak jsou [[poddruh]], velmi často i [[Morfotyp|morfovar]], [[patovar]] a [[Sérotyp|serovar]]. [657] => [658] => === Určování === [659] => Určování (determinace, identifikace) bakterií má velký význam v medicíně, kde je správným stanovením původce dané [[bakteriální infekce]] podmíněna následující léčba. Proto byla potřeba identifikovat tyto bakterie hlavním impulsem k vyvinutí determinačních technik. Mikroskopickým pozorováním tělních tekutin se bakterie určují jen zřídka, častěji jsou preparáty barveny. Známým typem barvení je [[Gramovo barvení]], které umožňuje rozlišovat bakterie [[grampozitivní bakterie|grampozitivní]] (G+), [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]] (G−) a [[Mollicutes|bez buněčné stěny]] (Mollicutes). Pro [[Mycobacterium|mykobakterie]] (Mycobacteria) a [[Nocardia|nokardie]] (Nocardia) se zase používá [[Ziehlovo–Neelsenovo barvení]].{{Citace elektronického periodika [660] => | příjmení1 = Woods [661] => | jméno1 = Gail L. [662] => | příjmení2 = Walker [663] => | jméno2 = David H. [664] => | titul = Detection of infection or infectious agents by use of cytologic and histologic stains. [665] => | periodikum = Clinical Microbiology Reviews [666] => | ročník = 9 [667] => | číslo = 3 [668] => | datum_vydání = 1996-07-01 [669] => | strany = 382–404 [670] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC172900/pdf/090382.pdf [671] => | datum_přístupu = 2021-01-07 [672] => | jazyk = anglicky [673] => | doi = 10.1128/CMR.9.3.382 [674] => | pmid = 8809467 [675] => }} Často však nestačí ani barvit vzorek, ale přistupuje se ke kultivaci (viz [[Bakterie#Kultivace|níže]]). Při identifikaci bakterií také čím dál více používá také genetických metod, jako je [[polymerázová řetězová reakce]]. Jejich výhodou je jejich přesnost a rychlost v porovnání s kultivačními metodami.{{Citace elektronického periodika [676] => | příjmení1 = Louie [677] => | jméno1 = Marie [678] => | příjmení2 = Louie [679] => | jméno2 = Lisa [680] => | příjmení3 = Simor [681] => | jméno3 = Andrew E. [682] => | titul = The role of DNA amplification technology in the diagnosis of infectious diseases [683] => | periodikum = CMAJ [684] => | ročník = 163 [685] => | číslo = 3 [686] => | datum_vydání = 2000-08-08 [687] => | strany = 301–309 [688] => | url = https://www.cmaj.ca/content/cmaj/163/3/301.full.pdf [689] => | issn = 0820-3946 [690] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [691] => | jazyk = anglicky [692] => }} [693] => [694] => === Systematika === [695] => Systematika se zabývá pojmenováváním bakteriálních [[taxon]]ů a jejich seskupováním podle příbuznosti. Klasifikace bakterií je průběžně vydávána v [[International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology]] (Mezinárodní ročenka systematické a evoluční mikrobiologie) a [[Bergey's Manual of Systematic Bacteriology]] (Bergeyho manuál systematické bakteriologie). [696] => [697] => Dříve byla systematika založena především na základě morfologických a analytických metod, které však dnes vytlačují genetické metody (podobně jako v případě jejich určování). K používaným metodám patřilo i [[Gramovo barvení]]. Dalšími možnostmi bylo dělení na základě rozdílů v buněčném [[metabolismus|metabolismu]], stavbě základních buněčných komponent ([[DNA]], [[mastná kyselina|mastných kyselin]], [[antigen]]ů apod.).{{citace periodika | autor = Thomson R., Bertram H | titul = Laboratory diagnosis of central nervous system infections | url = https://archive.org/details/sim_infectious-disease-clinics-of-north-america_2001-12_15_4/page/1047 | periodikum = Infect Dis Clin North Am | ročník = 15 | číslo = 4 | strany = 1047–71 | jazyk = anglicky | rok = 2001}} Tyto metody však nezaručují přirozenost taxonů, které byly na základě nich vytvořeny. [698] => [699] => Dnešní bakteriální klasifikační metody se soustředí především na molekulární systematiku. Z genetických metod se využívá [[Sekvenování|sekvenace]] dlouhodoběji stabilních částí DNA, jako je [[rRNA]] nebo je měřen [[obsah GC]] (množství [[guanin]]u a [[cytosin]]u v rámci DNA).{{Citace elektronického periodika [700] => | příjmení1 = Olsen [701] => | jméno1 = Gary J. [702] => | příjmení2 = Woese [703] => | jméno2 = Carl R. [704] => | příjmení3 = Overbeek [705] => | jméno3 = Ross A. [706] => | titul = The winds of (evolutionary) change: Breathing new life into microbiology [707] => | periodikum = Journal of Bacteriology [708] => | datum_vydání = 1996-03-01 [709] => | strany = MCS––P402-1293, 205047 [710] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC205007/pdf/jbacter00019-0025.pdf [711] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [712] => | jazyk = anglicky [713] => | doi = 10.2172/205047 [714] => | pmid = 8282683 [715] => }} Na základě zmíněných genetických metod je v rámci domény bakterie identifikováno poměrně velké množství [[kmen (biologie)|kmenů]]. Jejich celkový počet stále přibývá; k březnu 2024 bylo platně popsáno 42 bakteriálních kmenů s kultivovanými vzorky a navíc 145 kmenů typu ''Candidatus'', tedy bez úplného popisu kvůli neexistenci kultivovaných vzorků.{{Citace elektronického periodika [716] => | příjmení1 = Oren [717] => | jméno1 = Aharon [718] => | příjmení2 = Garrity [719] => | jméno2 = George M. [720] => | titul = Valid publication of the names of forty-two phyla of prokaryotes [721] => | periodikum = International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [722] => | ročník = 71 [723] => | číslo = 10 [724] => | datum_vydání = 2021-10-20 [725] => | datum_přístupu = 2024-03-25 [726] => | jazyk = anglicky [727] => | doi = 10.1099/ijsem.0.005056 [728] => | pmid = 34694987 [729] => }}{{Citace elektronického periodika [730] => | příjmení1 = Oren [731] => | jméno1 = Aharon [732] => | příjmení2 = Göker [733] => | jméno2 = Markus [734] => | titul = Candidatus List. Lists of names of prokaryotic Candidatus phyla [735] => | periodikum = International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [736] => | ročník = 73 [737] => | číslo = 5 [738] => | datum_vydání = 2023-05-09 [739] => | jazyk = anglicky [740] => | doi = 10.1099/ijsem.0.005821 [741] => | pmid = 37159402 [742] => }}LPSN. Domain ''Bacteria''. [https://lpsn.dsmz.de/domain Dostupné online] (anglicky) Příbuzné kmeny se seskupují do vývojových linií ([[klad]]ů), jedním ze známějších systémů je ten [[Thomas Cavalier-Smith|Cavalier-Smithův]].{{Citace elektronického periodika [743] => | příjmení = Ruggiero [744] => | jméno = Michael A. [745] => | příjmení2 = Gordon [746] => | jméno2 = Dennis P. [747] => | příjmení3 = Orrell [748] => | jméno3 = Thomas M. [749] => | spoluautoři = BAILLY, Nicolas; BOURGOIN, Thierry; BRUSCA, Richard C.; [[Thomas Cavalier-Smith|CAVALIER-SMITH, Thomas]]; GUIRY, Michael D.; KIRK, Paul M. [750] => | titul = A Higher Level Classification of All Living Organisms [751] => | periodikum = PLoS ONE [752] => | rok vydání = 2015 [753] => | měsíc vydání = duben [754] => | den vydání = 29 [755] => | ročník = 10 [756] => | typ ročníku = svazek [757] => | číslo = 4: e0119248 [758] => | url = http://journals.plos.org/plosone/article?id=info:doi/10.1371/journal.pone.0119248 [759] => | dostupnost2 = PPT [760] => | url2 = http://journals.plos.org/plosone/article/figure/powerpoint?id=info:doi/10.1371/journal.pone.0119248.t002 [761] => | dostupnost3 = PNG [762] => | url3 = http://journals.plos.org/plosone/article/figure/image?download&size=large&id=info:doi/10.1371/journal.pone.0119248.t002 [763] => | issn = 1932-6203 [764] => | doi = 10.1371/journal.pone.0130114 [765] => | pmid = 25923521 [766] => | jazyk = anglicky [767] => }}{{Citace elektronického periodika [768] => | příjmení = Ruggiero [769] => | jméno = Michael A. [770] => | příjmení2 = Gordon [771] => | jméno2 = Dennis P. [772] => | příjmení3 = Orrell [773] => | jméno3 = Thomas M. [774] => | spoluautoři = BAILLY, Nicolas; BOURGOIN, Thierry; BRUSCA, Richard C.; [[Thomas Cavalier-Smith|CAVALIER-SMITH, Thomas]]; GUIRY, Michael D.; KIRK, Paul M. [775] => | titul = Correction: A Higher Level Classification of All Living Organisms [776] => | periodikum = PLoS ONE [777] => | rok vydání = 2015 [778] => | měsíc vydání = červen [779] => | den vydání = 11 [780] => | ročník = 10 [781] => | typ ročníku = svazek [782] => | číslo = 6: e0130114 [783] => | url = http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0130114 [784] => | dostupnost2 = PPT [785] => | url2 = http://journals.plos.org/plosone/article/figure/powerpoint?id=info:doi/10.1371/journal.pone.0130114.t002 [786] => | dostupnost3 = PNG [787] => | url3 = http://journals.plos.org/plosone/article/figure/image?download&size=large&id=info:doi/10.1371/journal.pone.0130114.t001 [788] => | issn = 1932-6203 [789] => | doi = 10.1371/journal.pone.0130114 [790] => | pmid = 26068874 [791] => | jazyk = anglicky [792] => }} [793] => {{Podrobně|Klasifikace bakterií}} [794] => [795] => == Růst a množení == [796] => {{viz též|růst bakteriální populace}} [797] => Bakterie v prostředí, které jim zajišťuje pro ně vhodné chemické i fyzikální podmínky, zpravidla [[Růst|rostou]] a [[rozmnožování|množí se]]. Mechanismem růstu je u bakterií [[biosyntéza|syntéza]] všech komponent těla, čímž se zvyšuje [[hmotnost]] i [[objem]] jedince. Po dosažení určitých rozměrů se bakterie rozdělí metodou [[binární dělení|binárního dělení]], což je typ [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavního rozmnožování]]. Doba mezi dvěma děleními se označuje jako [[Doba zdvojení|generační doba]]. Při dostatečném počtu bakterií v dané populaci lze mluvit o [[kolonie (biologie)|kolonii]], doba potřebná k zdvojnásobení počtu buněk v kolonii se nazývá [[doba zdvojení]]. [798] => [799] => === Nepohlavní rozmnožování === [800] => Bakterie se rozmnožují nejčastěji binárním dělením, je známo však několik případů odlišného typu nepohlavního množení (např. [[pučení]], tvorba [[Hormogonium|hormogonií]], [[baeocyt]]y a podobně). [801] => [802] => Při binárním dělení se buňka nejprve prodlouží na dvojnásobnou délku a replikuje svou DNA, načež se uprostřed začne vytvářet [[septum (cytologie)|septum]] (přehrádka složená ze dvou [[cytoplazmatická membrána|membrán]] a základu buněčné stěny). Septum vždy vzniká růstem dvou přepážek od protilehlých stran buňky do jejího centra, kde se obě části spojí. Při tomto procesu se uplatňují různé enzymy (např. [[transpeptidáza|transpeptidázy]]). Běžně z každé mateřské buňky vznikne jedna sesterská buňka, při nedokončeném dělení septa však může dojít ke vzniku shluků bakterií (viz článek [[koky]]). U [[streptokok]]ů jsou místa růstu vzájemně orientovaná pod úhlem 180°, čímž vznikají řetězce. U [[stafylokok]]ů je tento úhel 90°, což má za následek vznik shluků. [803] => [804] => Vyjma příčného dělení je známo ještě mnoho jiných alternativních způsobů nepohlavního rozmnožování. Zvláštním způsobem je například vytváření více než jedné [[spora (bakterie)|spory]], čímž se ze sporulace stává de facto rozmnožování. Takto se může za určitých podmínek dělit [[Anaerobacter]] (vzniká najednou až sedm spor). Další možností je mnohonásobné dělení jedné buňky na mnoho dílčích [[baeocyt]]ů u sinic řádu [[Pleurocapsales]]. Mateřská buňka obsahuje mnoho kopií DNA a v určitém okamžiku proběhne v rychlém sledu mnohonásobné dělení a z popraskané mateřské buňky se uvolní nové buňky. Naopak pučení, které se vyskytuje například u [[sinice|sinic]] nebo u [[Planctomycetes]], probíhá tak, že zralá buňka začne na svém povrchu vytvářet zcela novou buňku. Pokud dceřiná buňka doroste do dostatečné velikosti, je do ní vpuštěna DNA a buňka (obvykle podstatně menší než mateřská) je odpojena. Postupem času doroste a může se začít sama rozmnožovat. I zde předchází pučení [[replikace DNA]].{{Citace elektronického periodika [805] => | příjmení1 = Angert [806] => | jméno1 = Esther R. [807] => | titul = Alternatives to binary fission in bacteria [808] => | periodikum = Nature Reviews Microbiology [809] => | ročník = 3 [810] => | číslo = 3 [811] => | datum_vydání = 2005-03 [812] => | strany = 214–224 [813] => | url = https://micro.cornell.edu/sites/micro.cornell.edu/files/shared/documents/angert-214.pdf [814] => | datum_přístupu = 2021-01-07 [815] => | jazyk = anglicky [816] => | doi = 10.1038/nrmicro1096 [817] => }} Některé přisedlé bakterie (např. sinice) se množí pomocí [[hormogonium|hormogonií]], krátkých vláken, která se oddělí od mateřského řetězce a dorůstají v nový.{{citace elektronické monografie [818] => | příjmení = Říhová Ambrožová [819] => | jméno = J [820] => | titul = Sinice, třída Cyanophyceae, oddělení Cyanophyta [821] => | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=S006 [822] => | vydavatel = VŠCHT Praha [823] => }} [824] => [825] => === Sporulace === [826] => {{viz též|spora (bakterie)}} [827] => [[Soubor:Bacillus subtilis Spore.jpg|náhled|Vznik [[endospora|endospor]] u bakterií rodu ''[[Bacillus]]''; na této fotografii jsou spory obarveny zeleně, zatímco vegetativní buňky kolem nich jsou červené
([[Mikroskop|světelný mikroskop]])]] [828] => Některé bakterie vytvářejí [[spora|spory]], tedy zvláštní buňky, které slouží k dlouhodobému přežití nepříznivých podmínek. Takové bakterie nazýváme [[Spora|sporulující]]. Spory tvoří zejména některé [[grampozitivní bakterie]] [829] => * bakterie ze skupiny [[Firmicutes]] (modelové rody ''[[Clostridium]]'' či ''[[Bacillus]]''). Jejich spory nazýváme [[endospora|endospory]], protože vznikají uvnitř buňky mateřské, a to vždy jen jedna v každé buňce, zatímco okolní buňka mateřská se posléze rozpustí.{{citace monografie | příjmení = Kaprálek | jméno = František | titul = Fyziologie baktérií | rok = 1986 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | strany = 603}} Jejich schopnost vydržet nehostinné podmínky se označuje jako [[kryptobióza]]. V praxi mohou spory přežít extrémně vysoké [[teplota|teploty]] (někdy vydrží až několik hodin [[var]]u), [[Záření|radiaci]], [[Kyseliny|kyselost]] prostředí, dezinfekční látky v prostředí a podobně. Tím se bakteriální spory pravděpodobně stávají nejodolnějšími známými buňkami v přírodě. Endospory se za příznivějších okolností opět změní ve vegetativní buňky. [830] => [831] => * Spory odlišného typu vytváří jiné, také grampozitivní bakterie, konkrétně [[Aktinobakterie|aktinomycety]]. Ty vznikají na konci vlákna aktinomycet, a proto se nejedná o endospory, a navíc mají mírně odlišné vlastnosti. [832] => [833] => * Třetí skupinou, jež sporuluje, jsou bakterie rodu ''[[Azotobacter]]'', v tomto případě se však odolné útvary spíše nazývají [[Cysta (stádium)|cysty]]. Cysty mají zpomalený [[metabolismus]] a ztloustlou buněčnou stěnu. [834] => [835] => === Kultivace === [836] => {{viz též|živná půda}} [837] => [[Soubor:Agarplate redbloodcells edit.jpg|náhled|[[Petriho miska|Petriho misky]] s [[Krevní agar|krevním agarem]]]] [838] => V [[laboratoř]]i se mnohdy z různých důvodů bakterie kultivují v umělém prostředí ([[Živná půda|médiu]]). Toto prostředí musí mít vhodné chemické a fyzikální vlastnosti, zpravidla charakteristické pro určitý typ bakterií. Médium musí proto obsahovat všechny nezbytné [[Živina|živiny]] nutné pro život a růst bakterií. Každá bakterie požaduje určité [[Minerální látka|minerální látky]], ty se nejčastěji přidávají ve formě různých sloučenin.{{citace elektronické monografie | url = http://www.jlindquist.net/generalmicro/102bactnut.html | titul = Nutrition and Cultivation of Bacteria – Page 1 | vydavatel = University of Wisconsin | příjmení = Lindquist | jazyk = anglicky | jméno = John | datum přístupu = 15-05-2008 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080509185114/http://www.jlindquist.net/generalmicro/102bactnut.html | datum archivace = 09-05-2008 | nedostupné = ano }} [839] => [840] => Kultivační média prošla od dob [[Louis Pasteur|Pasteura]] značným vývojem, jako živná půda pro mikroorganismy se používaly vývary z [[Kvasinky#Význam a využití|kvasnic]], [[komorová voda]] z očí, později [[agar]] ([[Polysacharidy|polysacharid]] z [[ruduchy|ruduch]]). V klinické [[bakteriologie|bakteriologii]] je dnes základem většiny živných médií [[krevní agar]] připravovaný smíšením [[ovce|ovčí]] [[krev|krve]] a [[agar]]u. Může být dále upravován pro určité skupiny bakterií (např. [[čokoládový agar]] pro [[Neisseria meningitidis|meningokoky]], [[Šulova půda]] pro [[Mycobacterium|mykobakterie]]). Takzvaná [[Živná půda#Selektivní médium|selektivní média]] se používají v případě, kdy je potřeba získat [[Čistá kultura (biologie)|čistou kulturu]] určitých bakterií – například po přidání 10% roztoku [[chlorid sodný|chloridu sodného]] vypěstujeme kulturu [[stafylokok]]ů. [[Živná půda#Diagnostické médium|Diagnostické médium]] umožňuje diagnostikovat určitý druh bakterií, např. podle jejich [[metabolit|metabolického produktu]].{{citace elektronické monografie | url = http://biomikro.vscht.cz/documents/metmiklab/Metmiklab3.pdf | vydavatel = Vysoká škola chemicko-technologická v Praze | autor = Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha | titul = Kultivace mikroorganismů }}{{Nedostupný zdroj}} – neplatný odkaz ! [841] => [842] => == Genetika == [843] => Většina bakterií obsahuje jediný [[nukleoid]] (tzv. bakteriální [[chromozom]]), obvykle kruhovou molekulu [[DNA]], která se skládá z [[Nukleová báze|nukleových bází]]. Výjimkou jsou např. [[spirochéty]] z rodu ''[[Borrelia]]'' mající nukleoid lineárního (nikoliv kruhového) tvaru.{{Citace elektronického periodika [844] => | příjmení1 = Hinnebusch [845] => | jméno1 = Joe [846] => | příjmení2 = Tilly [847] => | jméno2 = Kit [848] => | titul = Linear plasmids and chromosomes in bacteria [849] => | periodikum = Molecular Microbiology [850] => | ročník = 10 [851] => | číslo = 5 [852] => | datum_vydání = 1993-12 [853] => | strany = 917–922 [854] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-2958.1993.tb00963.x [855] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [856] => | jazyk = anglicky [857] => | doi = 10.1111/j.1365-2958.1993.tb00963.x [858] => | pmid = 7934868 [859] => }} Počet bází sahá od 112 000 [[Párování bází|komplementárních párů]] bází (u ''[[Nasuia deltocephalinicola]]''){{Citace periodika | příjmení = Bennett | jméno = G. M. | příjmení2 = Moran | jméno2 = N. A | titul = Small, smaller, smallest: the origins and evolution of ancient dual symbioses in a Phloem-feeding insect | url = https://archive.org/details/pubmed-PMC3787670 | periodikum = Genome Biol Evol | ročník = 5 | číslo = 9 | strany = [https://archive.org/details/pubmed-PMC3787670/page/n0 1675]–88 | měsíc = | rok = 2013 | doi = 10.1093/gbe/evt118 | pmid = 23918810}} až k 12 200 000 párům u půdní bakterie ''[[Sorangium cellulosum]]''.{{Citace elektronického periodika [860] => | příjmení1 = Pradella [861] => | jméno1 = Silke [862] => | příjmení2 = Hans [863] => | jméno2 = Astrid [864] => | příjmení3 = Spröer [865] => | jméno3 = Cathrin [866] => | příjmení4 = Reichenbach [867] => | jméno4 = Hans [868] => | příjmení5 = Gerth [869] => | jméno5 = Klaus [870] => | příjmení6 = Beyer [871] => | jméno6 = Stefan [872] => | titul = Characterisation, genome size and genetic manipulation of the myxobacterium Sorangium cellulosum So ce56 [873] => | periodikum = Archives of Microbiology [874] => | ročník = 178 [875] => | číslo = 6 [876] => | datum_vydání = 2002-12-01 [877] => | strany = 484–492 [878] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00203-002-0479-2 [879] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [880] => | jazyk = anglicky [881] => | doi = 10.1007/s00203-002-0479-2 [882] => }} [[Gen]]y jsou většinou po celé délce DNA, přestože i u některých bakterií existují [[intron]]y ([[translace (biologie)|nepřekládané]] části genů).{{Citace elektronického periodika [883] => | příjmení1 = Belfort [884] => | jméno1 = M [885] => | příjmení2 = Reaban [886] => | jméno2 = M E [887] => | příjmení3 = Coetzee [888] => | jméno3 = T [889] => | příjmení4 = Dalgaard [890] => | jméno4 = J Z [891] => | titul = Prokaryotic introns and inteins: a panoply of form and function. [892] => | periodikum = Journal of bacteriology [893] => | ročník = 177 [894] => | číslo = 14 [895] => | datum_vydání = 1995 [896] => | strany = 3897–3903 [897] => | url = https://jb.asm.org/content/177/14/3897 [898] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [899] => | jazyk = anglicky [900] => | doi = 10.1128/jb.177.14.3897-3903.1995 [901] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201201025525/https://jb.asm.org/content/177/14/3897 [902] => | datum archivace = 2020-12-01 [903] => }} Dále bakterie obsahují [[plazmid]]y, izolované části DNA, obsahující vždy jen několik málo [[gen]]ů. Bakterie se bez nich sice zpravidla obejdou, plazmidy však slouží bakteriím například pro rezistenci k [[antibiotikum|antibiotikům]], k fixaci vzdušného [[dusík]]u a k jiným specializovaným účelům, čímž svým hostitelům poskytují selekční výhodu. Plazmidy se mohou mezi bakteriemi horizontálně přenášet procesy [[Transformace (genetika)|transformací]], [[Konjugace (biologie)|konjugací]] a [[Transdukce (genetika)|transdukcí]]. [904] => [905] => Geny jsou v procesu [[transkripce (DNA)|transkripce]] přepisovány do jednotlivých typů [[RNA]], jako je [[mRNA]], [[rRNA]] či [[tRNA]]. Z mRNA se pak syntetizují proteiny v procesu [[translace (biologie)|translace]]. Bakterie se rozmnožují nepohlavně, a proto [[dědičnost|dědí]] identické kopie genomů svých rodičů (jsou to [[Klonování|klony]]). Přesto se DNA může vyvíjet díky [[Rekombinace (genetika)|rekombinaci]] či [[mutace|mutacím]]. Mutace jsou způsobeny chybami při [[replikace DNA|replikaci DNA]] a vystavením různým [[mutagen]]ům. Mezi bakteriemi dochází k výměně genetického materiálu [[Horizontální přenos genetické informace|horizontálním přenosem]]. [906] => [907] => === Výměna DNA === [908] => {{viz též|konjugace (biologie)|transdukce (genetika)|transformace (genetika)}} [909] => Bakterie nemají systém pohlaví podobný [[eukaryota|eukaryotickým organismům]], nicméně mohou si navzájem vyměňovat část svojí genetické informace. Tento proces se označuje jako [[konjugace (biologie)|konjugace]]. Přenos probíhá jedním směrem: jedna z bakterií je dárce čili donor DNA (nesprávně také „samčí buňka“), druhý je příjemce čili recipient („samičí buňka“). Výměna DNA se děje spojením buněk přes [[Pilus#Sexuální pilusy|sexuální pilusy]], vláknité duté útvary. Schopnost tvořit sexuální pilusy je umožněna specifickými sekvencemi DNA, jež se souhrnně označují jako [[F-faktor]]. V praxi může být F-faktor jak část [[nukleoid|bakteriálního chromozomu]], tak [[plazmid]]. Dárce genetické informace musí mít F-faktor, proto je zván F+. Konjugací se zvyšuje genetická diverzita bakterií. [910] => [911] => Bakterie mohou genetický materiál přijímat i z okolního prostředí, např. z mrtvých bakterií. Tento proces se označuje jako [[transformace (genetika)|transformace]]. Proces [[transdukce (genetika)|transdukce]] zase v praxi znamená přenos genetického materiálu bakteriálními [[virus|viry]] ([[bakteriofág]]y). [912] => [913] => == Metabolismus == [914] => [[Soubor:Anabaenaspiroides EPA.jpg|náhled|vlevo|Vlákna sinic obsahují
[[Fotosyntetický pigment|fotosyntetická barviva]] a probíhá
u nich oxygenní [[fotosyntéza]]
([[Mikroskop|světelný mikroskop]])]] [915] => U bakterií je známo velké množství různých [[metabolismus|metabolických]] procesů, pravděpodobně mnohem víc než u [[eukaryota|eukaryotických]] organismů.{{citace periodika | autor = NEALSON, K | titul = Post-Viking microbiology: new approaches, new data, new insights | jazyk = anglicky | periodikum = Orig Life Evol Biosph | ročník = 29 | číslo = 1 | strany = 73–93 | rok = 1999}} Tradičně byl typ metabolismu jedním ze základních znaků pro taxonomii bakterií, ale dnes se ví, že taxonomie založená na těchto znacích často neodpovídá skutečnému [[fylogeneze|fylogenetickému vývoji]].{{Citace elektronického periodika [916] => | příjmení1 = Xu [917] => | jméno1 = Jianping [918] => | titul = Microbial ecology in the age of genomics and metagenomics: concepts, tools, and recent advances [919] => | periodikum = Molecular Ecology [920] => | ročník = 15 [921] => | číslo = 7 [922] => | datum_vydání = 2006 [923] => | strany = 1713–1731 [924] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/j.1365-294X.2006.02882.x [925] => | datum_přístupu = 2021-01-07 [926] => | jazyk = anglicky [927] => | doi = 10.1111/j.1365-294X.2006.02882.x [928] => }} Metabolická aktivita je samozřejmě podmíněná obsahem biogenních prvků v substrátu (uhlík, dusík, síra, fosfor) a vhodného zdroje [[energie]] k [[biosyntéza|biosyntetickým]] procesům. [[auxotrofie|Auxotrofní]] druhy, tedy bakterie, které si neumí určitou sloučeninu syntetizovat, vyžadují též některé [[růstový faktor|růstové faktory]] ([[vitamín]]y, [[aminokyselina|aminokyseliny]], [[purin]]ové a [[pyrimidin]]ové báze).{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}} Bakteriální metabolismus můžeme rozdělit podle tří kritérií: druh užívané [[energie]], zdroj [[uhlík]]u a [[donor elektronů|donor]] [[elektron]]ů.{{Citace elektronického periodika [929] => | příjmení1 = Zillig [930] => | jméno1 = Wolfram [931] => | titul = Comparative biochemistry of Archaea and Bacteria [932] => | periodikum = Current Opinion in Genetics & Development [933] => | ročník = 1 [934] => | číslo = 4 [935] => | datum_vydání = 1991-12 [936] => | strany = 544–551 [937] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0959437X05802060 [938] => | datum_přístupu = 2021-01-07 [939] => | jazyk = anglicky [940] => | doi = 10.1016/S0959-437X(05)80206-0 [941] => }} Dle druhu užívané energie se rozlišují bakterie [[fototrofie|fototrofní]] a [[chemotrofie|chemotrofní]], podle zdroje uhlíku na [[autotrofie|autotrofní]] a [[heterotrofie|heterotrofní]] a dle donorů elektronů na [[litotrofie|litotrofní]] a [[organotrofie|organotrofní]]. Tyto termíny jsou vzájemně kombinovatelné, proto například [[Sinice|cyanobakterie]] jsou [[Autotrofie|fotoautotrofní]]. [942] => [943] => K fototrofním bakteriím patří především již zmíněné [[sinice|cyanobakterie]] (sinice), dále [[Chlorobi|zelené sirné bakterie]], [[Chloroflexi|zelené nesirné bakterie]], [[Firmicutes|heliobacterie]], [[purpurové bakterie]]{{Citace elektronického periodika [944] => | příjmení1 = Hellingwerf [945] => | jméno1 = K. J. [946] => | příjmení2 = Crielaard [947] => | jméno2 = W. [948] => | příjmení3 = Hoff [949] => | jméno3 = W. D. [950] => | příjmení4 = Matthijs [951] => | jméno4 = H. C. P. [952] => | příjmení5 = Mur [953] => | jméno5 = L. R. [954] => | příjmení6 = van Rotterdam [955] => | jméno6 = B. J. [956] => | titul = Photobiology of Bacteria [957] => | periodikum = Antonie van Leeuwenhoek [958] => | ročník = 65 [959] => | číslo = 4 [960] => | datum_vydání = 1994-12 [961] => | strany = 331–347 [962] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007%2FBF00872217 [963] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [964] => | jazyk = anglicky [965] => | doi = 10.1007/BF00872217 [966] => | pmid = 7832590 [967] => }} a v r. 2007 popsané [[Acidobacteria|chloracidobakterie]].{{Citace elektronického periodika [968] => | příjmení1 = Bryant [969] => | jméno1 = Donald A. [970] => | příjmení2 = Costas [971] => | jméno2 = Amaya M. Garcia [972] => | příjmení3 = Maresca [973] => | jméno3 = Julia A. [974] => | příjmení4 = Chew [975] => | jméno4 = Aline Gomez Maqueo [976] => | příjmení5 = Klatt [977] => | jméno5 = Christian G. [978] => | příjmení6 = Bateson [979] => | jméno6 = Mary M. [980] => | příjmení7 = Tallon [981] => | jméno7 = Luke J. [982] => | příjmení8 = Hostetler [983] => | jméno8 = Jessica [984] => | příjmení9 = Nelson [985] => | jméno9 = William C. [986] => | příjmení10 = Heidelberg [987] => | jméno10 = John F. [988] => | příjmení11 = Ward [989] => | jméno11 = David M. [990] => | titul = Candidatus Chloracidobacterium thermophilum: An Aerobic Phototrophic Acidobacterium [991] => | periodikum = [[Science]] [992] => | ročník = 317 [993] => | číslo = 5837 [994] => | datum_vydání = 2007-07-27 [995] => | strany = 523–526 [996] => | url = https://science.sciencemag.org/content/317/5837/523.full [997] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [998] => | jazyk = anglicky [999] => | doi = 10.1126/science.1143236 [1000] => }} Většina se označuje za [[Autotrofie|fotoautotrofy]], protože zpravidla získávají uhlík z anorganických zdrojů ([[oxid uhličitý]]). U těchto bakterií probíhá [[fotosyntéza]], proces, který pohání energie ze slunečního světla a jeho výsledkem je fixace uhlíku v organických sloučeninách za pomoci [[Calvinův cyklus|Calvinova cyklu]]. Donorem elektronů pro redukci [[Nikotinamid adenin dinukleotid fosfát|NADP+]] je buď [[voda]] (tzv. oxygenní fotosyntéza, uvolní se [[kyslík]]), nebo jiné látky ([[vodík]], [[síra]], [[Thiosíran|thiosulfát]], [[Sulfan|sirovodík]]), při nichž se kyslík neuvolňuje. Sinice využívají při fotosyntéze barviva [[chlorofyl]]u a dalších pigmentů. Mimo fotoautotrofy existuje i několik [[Heterotrofie|fotoheterotrofů]], které sice také fotosyntetizují, ale jako zdroje uhlíku užívají organických sloučenin ([[acetát]], [[Kyselina pyrohroznová|pyruvát]]). [1001] => [1002] => Chemotrofní bakterie, tedy bakterie využívající energie z vhodných chemických reakcí, mohou být rovněž dvojího typu. Takzvané [[Autotrofie|chemoautotrofní]] získávají uhlík z anorganických sloučenin, typicky oxidu uhličitého a [[Heterotrofie|chemoheterotrofní]] z organických sloučenin. K chemoheterotrofním bakteriím řadíme například [[rozkladač]]e v půdě (v podstatě [[Saprofág|saprofyty]]) nebo bakterie podílející se na [[kvašení|kvasných]] procesech. Známe však rovněž mnoho chemoautotrofních skupin, například bakterie [[vodíkové bakterie|vodíkové]], [[sirné bakterie|sirné]], bakterie oxidující [[železo]] či síru, [[nitrifikace|nitrifikační]] a další. [1003] => [1004] => Bakterie díky svým unikátním metabolickým pochodům hrají významnou roli v koloběhu látek, a to zejména v koloběhu [[koloběh uhlíku|uhlíku]], [[koloběh dusíku|dusíku]] a [[koloběh síry|síry]]. Tím, že se podílejí na [[rozkladač|rozkladu]] organických látek, vrací do atmosféry [[oxid uhličitý]]. Některé bakterie dokážou z atmosféry [[biologická fixace dusíku|fixovat vzdušný dusík]], jako například ''[[Rhizobium]]'', či sinice ''[[Anabaena]]'' a ''[[Jednořadka|Nostoc]]''. Některé z těchto bakterií jsou rovněž obsaženy v hlízkách [[bobovité|bobovitých]] rostlin. Významné jsou i bakterie, zapojené v přeměně dusíkatých látek na [[dusitany]] a [[dusičnany]], případně zpět na vzdušný dusík.{{citace elektronické monografie [1005] => | url = http://www.ucmp.berkeley.edu/bacteria/bacterialh.html [1006] => | titul = Bacteria: Life History and Ecology [1007] => | autor = University of California – Museum of Paleontology [1008] => | jazyk = anglicky [1009] => | datum přístupu = 2008-04-25 [1010] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080508005005/http://www.ucmp.berkeley.edu/bacteria/bacterialh.html [1011] => | datum archivace = 2008-05-08 [1012] => | nedostupné = ano [1013] => }} [1014] => [1015] => == Ekologické vztahy == [1016] => [[Soubor:Mitochondria, mammalian lung - TEM (2).jpg|náhled|[[Mitochondrie]] vznikly pravděpodobně z [[endosymbióza|endosymbiotických]] bakterií
([[transmisní elektronový mikroskop]])]] [1017] => [1018] => Bakterie jsou v přírodě nezastupitelné ve svém významu pro [[Biogeochemický cyklus|koloběh látek]], jako symbiotické [[mutualismus|oboustranně prospěšné]] organismy či jako výrobní prostředek v [[biotechnologie|biotechnologiích]]. Dále jsou tu také bakterie způsobující choroby a bakterie podílející se na rozkladu mrtvé organické hmoty ([[Rozkladač|destruenti]]). Hydrolytické bakterie jsou zodpovědné za [[hydrolýza|hydrolýzu]] organických látek. [1019] => [1020] => Velmi významně se v historii bakterie zapojily do vzniku [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]]. Bakterie mají i své patogeny, a to především [[virus|viry]], které se nazývají [[bakteriofág]]y. [1021] => [1022] => === Endosymbiotická teorie === [1023] => {{viz též|endosymbiotická teorie}} [1024] => Podle endosymbiotické teorie se dávné bakterie podílely na vzniku [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]] z primitivních buněk, které mohly být příbuzné dnešním archeím.{{Citace elektronického periodika [1025] => | příjmení1 = Poole [1026] => | jméno1 = Anthony M. [1027] => | příjmení2 = Penny [1028] => | jméno2 = David [1029] => | titul = Evaluating hypotheses for the origin of eukaryotes [1030] => | periodikum = BioEssays [1031] => | ročník = 29 [1032] => | číslo = 1 [1033] => | datum_vydání = 2007-01 [1034] => | strany = 74–84 [1035] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/bies.20516 [1036] => | datum_přístupu = 2021-01-05 [1037] => | jazyk = anglicky [1038] => | doi = 10.1002/bies.20516 [1039] => | pmid = 17187354 [1040] => }}{{Citace elektronického periodika [1041] => | příjmení1 = Dyall [1042] => | jméno1 = S. D. [1043] => | titul = Ancient Invasions: From Endosymbionts to Organelles [1044] => | periodikum = [[Science]] [1045] => | ročník = 304 [1046] => | číslo = 5668 [1047] => | datum_vydání = 2004-04-09 [1048] => | strany = 253–257 [1049] => | url = http://www.pai.utexas.edu/faculty/isaxena/BIO320/Ancient%20Invasions%20-%20From%20endosymbionts%20to%20organelles%20-%202004.pdf [1050] => | datum_přístupu = 2021-01-05 [1051] => | jazyk = anglicky [1052] => | doi = 10.1126/science.1094884 [1053] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210830064217/http://www.pai.utexas.edu/faculty/isaxena/BIO320/Ancient%20Invasions%20-%20From%20endosymbionts%20to%20organelles%20-%202004.pdf [1054] => | datum archivace = 2021-08-30 [1055] => }} [[Alphaproteobacteria|Alfaproteobakterie]] byly pohlceny proto[[eukaryotická buňka|eukaryotickými buňkami]] za vzniku [[mitochondrie|mitochondrií]] či [[hydrogenozom]]ů. Tyto [[Organela|organely]] se stále nachází u všech známých eukaryot (někdy v redukované podobě). Později vedlo pohlcení dalších endosymbiontů, tentokrát bakterií příbuzných [[sinice|sinicím]], ke vzniku [[chloroplast]]ů [[řasy|řas]] a [[rostliny|rostlin]].{{Citace elektronického periodika [1056] => | příjmení1 = Lang [1057] => | jméno1 = B. Franz [1058] => | příjmení2 = Gray [1059] => | jméno2 = Michael W. [1060] => | příjmení3 = Burger [1061] => | jméno3 = Gertraud [1062] => | titul = Mitochondrial Genome Evolution and the Origin of Eukaryotes [1063] => | periodikum = Annual Review of Genetics [1064] => | ročník = 33 [1065] => | číslo = 1 [1066] => | datum_vydání = 1999-12 [1067] => | strany = 351–397 [1068] => | url = https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.genet.33.1.351 [1069] => | datum_přístupu = 2021-01-05 [1070] => | jazyk = anglicky [1071] => | doi = 10.1146/annurev.genet.33.1.351 [1072] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210330090900/https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.genet.33.1.351 [1073] => | datum archivace = 2021-03-30 [1074] => }}{{Citace elektronického periodika [1075] => | příjmení1 = McFadden [1076] => | jméno1 = Geoffrey Ian [1077] => | titul = Endosymbiosis and evolution of the plant cell [1078] => | periodikum = Current Opinion in Plant Biology [1079] => | ročník = 2 [1080] => | číslo = 6 [1081] => | datum_vydání = 1999-12 [1082] => | strany = 513–519 [1083] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1369526699000254 [1084] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1085] => | jazyk = anglicky [1086] => | doi = 10.1016/S1369-5266(99)00025-4 [1087] => }} [1088] => [1089] => === Mutualisté === [1090] => Je známo velké množství [[mutualismus|mutualistických]] (oboustranně prospěšných) symbiotických vztahů bakterií. Velmi často se v symbiotických svazcích účastní [[sinice]]. Ty vstupují jak svazků s [[houby|houbami]] (tzv. [[lišejník|cyanolišejníky]]), ale velmi často též tvoří symbiotické vztahy s [[vyšší rostliny|vyššími rostlinami]] (sinice jako [[biologická fixace dusíku#Symbióza se sinicemi|fixátoři dusíku]]). Symbiotické sinice vegetující v tělech [[Živočichové|živočichů]] se nazývají [[Zoocyanela|zoocyanely]] a mají je například [[pláštěnci]] (Tunicata).{{Citace monografie [1091] => | příjmení = Čepička [1092] => | jméno = Ivan [1093] => | příjmení2 = Kolář [1094] => | jméno2 = Filip [1095] => | příjmení3 = Synek [1096] => | jméno3 = Petr [1097] => | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008 [1098] => | vydavatel = NIDM ČR [1099] => | místo = Praha [1100] => | rok = 2007 [1101] => | isbn = [1102] => | strany = 87 [1103] => }} [1104] => [1105] => Mimo sinic je známo i mnoho heterotrofních bakterií, které se účastní symbiotických svazků. Významné jsou především [[Biologická fixace dusíku|hlízkové bakterie]] (např. ''[[Rhizobium]]'') a také množství bakterií v tělních dutinách živočichů (například jako součást [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]]). Známy jsou však i symbiotické [[bioluminiscence|bioluminiscenční]] bakterie, bakterie [[trávení#trávení celulózy|trávící celulózu]] a mnohé jiné. [1106] => [1107] => === Komenzálové === [1108] => [[Soubor:Bacteroides biacutis 01.jpg|náhled|''[[Bacteroides]]''
je nejčastější lidská
střevní bakterie{{Citace elektronického periodika [1109] => | příjmení1 = Rigottier-Gois [1110] => | jméno1 = Lionel [1111] => | příjmení2 = Rochet [1112] => | jméno2 = Violaine [1113] => | příjmení3 = Garrec [1114] => | jméno3 = Nathalie [1115] => | příjmení4 = Suau [1116] => | jméno4 = Antonia [1117] => | příjmení5 = Doré [1118] => | jméno5 = Joël [1119] => | titul = Enumeration of Bacteroides Species in Human Faeces by Fluorescent in situ Hybridisation Combined with Flow Cytometry Using 16S rRNA Probes [1120] => | periodikum = Systematic and Applied Microbiology [1121] => | ročník = 26 [1122] => | číslo = 1 [1123] => | datum_vydání = 2003-01 [1124] => | strany = 110–118 [1125] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0723202004701678 [1126] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1127] => | jazyk = anglicky [1128] => | doi = 10.1078/072320203322337399 [1129] => | pmid = 12747418 [1130] => }}
([[Mikroskop|světelný mikroskop]])]] [1131] => Na povrchu i uvnitř těl organismů žije poměrně značné množství bakterií, které nazýváme [[komenzálismus|komenzálické]], pokud svému [[hostitel]]i výrazně neškodí, ale ani výrazně neprospívají. V lidském těle se vyskytuje [[mikrobiom]] na [[kůže|kůži]], v celé [[trávicí soustava|trávicí soustavě]] (zejména v [[tlusté střevo|tlustém střevě]]), v horních [[dýchací cesty|dýchacích cestách]], v [[ucho|uchu]] a [[oko|oku]], [[močová trubice|močové trubici]] a [[Pochva|vagíně]] ([[vaginální flóra]]). [1132] => [1133] => Takzvaná [[střevní mikroflóra]] mnoha obratlovců včetně člověka je převážně tvořená právě komenzálickými bakteriemi, které jsou v [[tlusté střevo|tlustém střevě]] přítomny v obrovských počtech. Množství bakterií v gramu střevní [[trávenina|tráveniny]] se odhaduje na 1012 a předpokládá se, že celkové množství střevních bakterií dosahuje počtu lidských [[buňka|buněk]] daného jedince či ho dokonce převyšuje.{{Citace periodika|titul = Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans|url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26824647|periodikum = Cell|datum = 2016-01-28|datum přístupu = 2016-02-12|issn = 1097-4172|pmid = 26824647|strany = 337–340|ročník = 164|číslo = 3|doi = 10.1016/j.cell.2016.01.013|poznámka = {{PMID|26824647}}|jméno = Ron|příjmení = Sender|jméno2 = Shai|příjmení2 = Fuchs|jméno3 = Ron|příjmení3 = Milo}}{{Citace periodika|titul = Gut flora in health and disease|url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12583961|periodikum = Lancet (London, England)|datum = 2003-02-08|datum přístupu = 2016-02-12|issn = 0140-6736|pmid = 12583961|strany = 512–519|ročník = 361|číslo = 9356|doi = 10.1016/S0140-6736(03)12489-0|poznámka = {{PMID|12583961}}|jméno = Francisco|příjmení = Guarner|jméno2 = Juan-R.|příjmení2 = Malagelada}} Někdy komenzálické bakterie přechází v [[patogen]]y, nebo se naopak stávají [[mutualismus|mutualisty]].{{citace periodika [1134] => | url = http://gut.bmj.com/cgi/reprint/55/2/276 [1135] => | titul = Layers of mutualism with commensal bacteria protect us from intestinal inflammation [1136] => | jazyk = anglicky [1137] => | příjmení = Mueller [1138] => | jméno = C [1139] => | příjmení2 = Macpherson [1140] => | jméno2 = A. J [1141] => | strany = 276–284 [1142] => | rok = 2006 [1143] => | měsíc = únor [1144] => | ročník = 55(2) [1145] => | periodikum = Gut [1146] => }} [1147] => [1148] => Množství bakterií vytváří [[mikroflóra|mikrobiální]] povlak i na lidské [[kůže|kůži]]. Přestože je lidská [[pokožka (živočichové)|pokožka]] suchá, slaná a [[Kyseliny|kyselá]], roste na ní velké množství bakterií, jako ''[[Corynebacterium]]'', ''[[Stafylokok|Staphylococcus]]'', ''[[Micrococcus]]'' a mnohé další. Většinou kožní bakterie žijí v blízkosti [[potní žláza|potních žláz]] a u kořene [[vlas]]ů. Bakterie jsou i důvodem, proč lidé páchnou, když se [[pot]]í.{{citace elektronické monografie [1149] => | titul = Microbial Flora of Skin [1150] => | jazyk = anglicky [1151] => | url = http://dlg.myweb.uga.edu/Microbial%20Flora%20of%20Skin.html [1152] => | autor = Anonym [1153] => | datum přístupu = 24-04-2008 [1154] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080225065633/http://dlg.myweb.uga.edu/Microbial%20Flora%20of%20Skin.html [1155] => | datum archivace = 25-02-2008 [1156] => | nedostupné = ano [1157] => }} – neplatný odkaz ! [1158] => [1159] => === Patogenní bakterie === [1160] => {{viz též|bakteriální infekce}} [1161] => Některé bakterie způsobují [[Nemoc|choroby]], někdy souhrnně zvané [[Bakteriální infekce|bakteriózy]] či bakteriální infekce. Ty se neomezují na člověka, naopak různé bakterie napadají široké spektrum hostitelských druhů včetně [[houby|hub]], [[rostliny|rostlin]] a [[prvoci|prvoků]]. Přestože některé bakterie mohou být patogeny i na samotném povrchu těla daného organismu, značné množství jich vstupuje dovnitř různými tělními otvory, například u rostlin [[průduch]]y, skrz [[sliznice]] živočichů, [[rána|ranami]], případně přes [[kůže|kůži]]. V místě, kde se usídlí, mohou způsobit [[hnis]]ání, ničit tkáň či pletiva (např. [[nekróza]]) či škodit svými vlastními [[toxin]]y. [1162] => [1163] => Názvy bakteriálních nemocí se často tvoří přidáním koncovky -óza k názvu dané patogenní bakterie. Mezi nejběžnější lidské bakteriální nemoci patří například [[zubní kaz]], z vážnějších nemocí je ve světě velmi častá [[tuberkulóza]], v roce 2002 jí byly podle [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] infikovány dvě miliardy lidí a ročně na ní umíraly dva miliony lidí. Existují různé možnosti nákazy. S potravou (alimentárně) se do těla dostává například ''[[Salmonella]]'' ([[salmonelóza]]), ''[[Shigella]]'' spp. ([[Úplavice#Bacilární úplavice|shigelóza]] provázená [[průjem|průjmy]]) nebo ''[[Listérie|Listeria]]'' spp. (původce [[listerióza|listeriózy]]), vzdušnou cestou například ''[[Mycobacterium]]'' spp. ([[tuberkulóza|TBC]] a [[lepra]]) nebo ''[[Chlamydophila psittaci]]'' (původce jedné z [[chlamydióza|chlamydióz]]). Ranami se do těla dostane například původce [[tetanus|tetanu]], ''[[Clostridium tetani]]''. Speciální případ jsou přenosy přes [[členovci|členovce]], vyskytující se například u bakterií ''[[Borrelia]]'' spp. (jeden druh původcem [[Lymská borelióza|boreliózy]]), ''[[Rickettsia]]'' spp. ([[Skvrnitý tyfus|tyfus]] a jiné), a u mnohých dalších. Přes urogenitální trakt se bakterie mohou dostat do těla [[pohlavní styk|pohlavním stykem]], jako například ''[[Neisseria gonorrhoeae]]'' ([[kapavka]]) či ''[[Treponema pallidum]]'' ([[syfilis]]). [1164] => [1165] => Lidské tělo bojuje s bakteriemi pomocí některých složek imunitního systému. Proti extracelulárním bakteriím (žijícím mimo lidské buňky, obvyklé infekce) v těle bojují hlavně buňky [[neutrofilní granulocyt|neutrofily]] – k tomu jim však pomáhá i tzv. [[komplement (biologie)|komplement]] a různé [[protilátka|protilátky]]. Vnitrobuněčné bakterie jsou cílem aktivovaných [[makrofág]]ů a [[cytotoxický T-lymfocyt|TC-lymfocytů]].{{citace monografie| příjmení = Ferenčík | jméno = M. | příjmení2 = Rovenský | jméno2 = J. | příjmení3 = Shoenfeld | jméno3 = Y | příjmení4 = Maťha | jméno4 = V. | titul = Imunitní systém; informace pro každého | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2005 | vydání = 1. české}} [1166] => [1167] => == Význam pro člověka == [1168] => Člověk sám má v sobě i na sobě různé druhy bakterií, bez kterých by se často neobešel ([[symbióza]]).{{Citace elektronického periodika [1169] => | titul = Člověk jako ekosystém [1170] => | periodikum = ekonom.cz [1171] => | datum_vydání = 2012-10-11 [1172] => | url = https://ekonom.cz/c1-57858630-clovek-jako-ekosystem [1173] => | datum_přístupu = 2021-01-05 [1174] => }} Tyto jsou nazývány souhrnně jako lidský [[mikrobiom]]. Diverzita [[patogen]]ů je větší u domorodců,http://www.jhnewsandguide.com/jackson_hole_daily/our_world_people/our_world/unprecedented-germ-diversity-found-in-remote-amazonian-tribe/article_baa6f54a-5722-5ea2-a014-462f5bcd1ff6.html{{Nedostupný zdroj}} – Unprecedented germ diversity found in remote Amazonian tribe – neplatný odkaz ! kteří nepřišli do styku s moderní léčbou (která způsobuje stavy jako je [[antibiotická rezistence]]). [1175] => [1176] => === Využití v průmyslu === [1177] => Bakterie, jako ''[[Lactobacillus]]'', se (společně s [[kvasinky|kvasinkami]] a [[plíseň|plísněmi]]) často již tisíce let používají k přípravě [[kvašení|fermentovaných]] (kvašených) potravin, jako je [[sýr]], [[sójová omáčka]], nakládaná [[zelenina]], [[Kysané zelí|kyselé zelí]], [[ocet]], [[víno]] a [[jogurt]].{{Citace elektronického periodika [1178] => | příjmení1 = Johnson [1179] => | jméno1 = M.E. [1180] => | příjmení2 = Lucey [1181] => | jméno2 = J.A. [1182] => | titul = Major Technological Advances and Trends in Cheese [1183] => | periodikum = Journal of Dairy Science [1184] => | ročník = 89 [1185] => | číslo = 4 [1186] => | datum_vydání = 2006-04 [1187] => | strany = 1174–1178 [1188] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022030206721865 [1189] => | datum_přístupu = 2021-01-07 [1190] => | jazyk = anglicky [1191] => | doi = 10.3168/jds.S0022-0302(06)72186-5 [1192] => | pmid = 16537950 [1193] => }}{{Citace elektronického periodika [1194] => | příjmení1 = Hagedorn [1195] => | jméno1 = Scott [1196] => | příjmení2 = Kaphammer [1197] => | jméno2 = Bryan [1198] => | titul = Microbial Biocatalysis in the Generation of Flavor and Fragrance Chemicals [1199] => | periodikum = Annual Review of Microbiology [1200] => | ročník = 48 [1201] => | číslo = 1 [1202] => | datum_vydání = 1994-10 [1203] => | strany = 773–800 [1204] => | url = https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.mi.48.100194.004013 [1205] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1206] => | jazyk = anglicky [1207] => | doi = 10.1146/annurev.mi.48.100194.004013 [1208] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210308024851/https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.mi.48.100194.004013 [1209] => | datum archivace = 2021-03-08 [1210] => }} Jogurt a kefír se vyrábí kvašením mléka za přítomnosti bakterií; mléko díky tomuto procesu dostává jiné příchuti. Mléčných bakterií se využívá při průmyslové produkci [[kyselina mléčná|kyseliny mléčné]]. Ta totiž vzniká kvašením [[Sacharidy|sacharidů]]. Fermentací sacharidů za přítomnosti máselných bakterií se zase využívá k produkci [[kyselina octová|kyseliny octové]] a [[kyselina máselná|máselné]], kvašením vzniklé kyseliny máselné se průmyslově vyrábí [[butanol]] a [[aceton]]. Dalšími látkami, jež jsou produkovány bakteriemi, jsou [[xanthan]] (používá se jako mazivo, přísada do potravin, při výrobě nátěrových hmot, keramiky a různých dalších prostředků) a [[kurdlan]]y (potenciální uplatnění v potravinářství).{{citace monografie | příjmení = Kůdela | jméno = Václav | příjmení2 = Novacky | jméno2 = Anton | příjmení3 = Fucikovsky | jméno3 = Leopold |titul = Rostlinolékařská bakteriologie | rok = 2002 | vydavatel = Academia | strany = 346}} V průmyslu se též uplatňují [[enzym]]y získané z bakterií. Některé [[Proteáza|proteázy]] se přidávají do některých [[Prací prostředek|pracích prášků]], ke štěpení škrobu se užívá [[amyláza|amyláz]], v medicíně našly uplatnění [[streptokináza|streptokinázy]]. [1211] => [1212] => Mnohdy se v biotechnologii přistupuje k cílenému šlechtění bakterií za účelem zlepšení jejich vlastností. V praxi to znamená hledat v kultuře náhodné [[mutace|mutanty]], bakterie s, nebo bez určitého [[plazmid]]u, nebo je cíleně [[rekombinace (genetika)|rekombinovat]] a mutovat. Uvažuje se například o šlechtění bakterií [[biologická fixace dusíku|fixujících dusík]].{{citace monografie | příjmení = Ball | jméno = Christopher | titul = Genetics and Breeding of Industrial Microorganisms | url = https://archive.org/details/isbn_9780849356728 | isbn = 0849356725 | vydavatel = CRC Press | rok = 1984 | strany = 203 ♀4 url = http://books.google.com/books?id=3wiwjhMN5DQC&printsec=frontcover&dq=Mutation+Breeding+bacteria&as_brr=3&hl=cs&source=gbs_summary_r&cad=0}} [1213] => [1214] => === Využití v ochraně životního prostředí === [1215] => Schopnost bakterií rozkládat mnohé látky se využívá především v zpracovávání (např. toxického) [[odpad]]u i jiných způsobech [[bioremediace]]. V [[čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]] je velmi často podporován růst [[aerobní]]ch rozkladných bakterií tím, že je odpadní voda promíchávána kyslíkem za vzniku tzv. [[aktivovaný kal|aktivovaného kalu]],{{citace periodika | autor = Beychok, Milton R | titul = Performance on surface-aerated basins | periodikum = Chemical Engineering Progress, Symposium series | ročník = 67 | jazyk = anglicky | číslo = 107 | strany = 322–339 | rok = 1971 | url = http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=ENV&recid=7112203&q=&uid=788301038&setcookie=yes | příjmení = | jméno = | datum přístupu = 16-10-2007 | url archivu = https://web.archive.org/web/20071114140052/http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=ENV&recid=7112203&q=&uid=788301038&setcookie=yes | datum archivace = 14-11-2007 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=ENV&recid=7112203&q=&uid=788301038&setcookie=yes |date=20071114140052 }} – neplatný odkaz ! rozkladných bakterií se však na podobném principu využívá i v různých domácích [[septik|septicích]].{{citace elektronické monografie| titul =Septic Systems for Waste Water Disposal, on-line version of American Ground Water Trust's [1216] => Consumer Awareness Information Pamphlet| jazyk =anglicky| url =http://www.agwt.org/info/septicsystems.htm| datum přístupu =20-05-2008| url archivu =https://web.archive.org/web/20080517080933/http://www.agwt.org/info/septicsystems.htm| datum archivace =17-05-2008| nedostupné =ano}} – neplatný odkaz ! Bakterie schopné trávit [[uhlovodíky]] v [[ropa|ropě]] jsou využívány při čištění [[ropná skvrna|ropných skvrn]],>{{Citace elektronického periodika [1217] => | příjmení1 = Cohen [1218] => | jméno1 = Yehuda [1219] => | titul = Bioremediation of oil by marine microbial mats [1220] => | periodikum = International Microbiology [1221] => | ročník = 5 [1222] => | číslo = 4 [1223] => | datum_vydání = 2002-12-01 [1224] => | strany = 189–193 [1225] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10123-002-0089-5 [1226] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1227] => | jazyk = anglicky [1228] => | doi = 10.1007/s10123-002-0089-5 [1229] => | pmid = 12497184 [1230] => }} na pláže se někdy přidává hnojivo, aby se růst bakterií podpořil (např. po havárii tankeru [[Exxon Valdez]]). V chemickém průmyslu se bakterie používají k produkci nejrůznějších [[Látka|chemických látek]], případně [[lék]]ů či [[agrochemikálie|agrochemikálií]].{{Citace elektronického periodika [1231] => | příjmení1 = Liese [1232] => | jméno1 = Andreas [1233] => | příjmení2 = Villela Filho [1234] => | jméno2 = Murillo [1235] => | titul = Production of fine chemicals using biocatalysis [1236] => | periodikum = Current Opinion in Biotechnology [1237] => | ročník = 10 [1238] => | číslo = 6 [1239] => | datum_vydání = 1999-12-01 [1240] => | strany = 595–603 [1241] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0958166999000403 [1242] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1243] => | jazyk = anglicky [1244] => | doi = 10.1016/S0958-1669(99)00040-3 [1245] => }} Bakterie se rovněž používají namísto [[Pesticidy|pesticidů]] v [[biologický boj|biologickém boji]] proti [[škůdce|škůdcům]]. V tomto ohledu je známá půdní bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]]'' (BT).{{Citace elektronického periodika [1246] => | příjmení1 = Aronson [1247] => | jméno1 = Arthur I. [1248] => | příjmení2 = Shai [1249] => | jméno2 = Yechiel [1250] => | titul = Why Bacillus thuringiensis insecticidal toxins are so effective: unique features of their mode of action [1251] => | periodikum = FEMS Microbiology Letters [1252] => | ročník = 195 [1253] => | číslo = 1 [1254] => | datum_vydání = 2001-02 [1255] => | strany = 1–8 [1256] => | url = https://academic.oup.com/femsle/article/195/1/1/521054 [1257] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1258] => | jazyk = anglicky [1259] => | doi = 10.1111/j.1574-6968.2001.tb10489.x [1260] => | pmid = 11166987 [1261] => }} Pomocí [[geneticky modifikovaný organismus|geneticky upravených]] bakterií se také vyrábí [[inzulin]] a další [[hormon]]y, [[enzym]]y, [[růstový faktor|růstové faktory]] či [[protilátka|protilátky]].{{Citace elektronického periodika [1262] => | příjmení1 = Walsh [1263] => | jméno1 = Gary [1264] => | titul = Therapeutic insulins and their large-scale manufacture [1265] => | periodikum = Applied Microbiology and Biotechnology [1266] => | ročník = 67 [1267] => | číslo = 2 [1268] => | datum_vydání = 2005-04 [1269] => | strany = 151–159 [1270] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00253-004-1809-x [1271] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1272] => | jazyk = anglicky [1273] => | doi = 10.1007/s00253-004-1809-x [1274] => | pmid = 15580495 [1275] => }}{{Citace elektronického periodika [1276] => | příjmení1 = Graumann [1277] => | jméno1 = Klaus [1278] => | příjmení2 = Premstaller [1279] => | jméno2 = Andreas [1280] => | titul = Manufacturing of recombinant therapeutic proteins in microbial systems [1281] => | periodikum = Biotechnology Journal [1282] => | ročník = 1 [1283] => | číslo = 2 [1284] => | datum_vydání = 2006-02 [1285] => | strany = 164–186 [1286] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/biot.200500051 [1287] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1288] => | jazyk = anglicky [1289] => | doi = 10.1002/biot.200500051 [1290] => | pmid = 16892246 [1291] => }} [1292] => [1293] => === Využití ve výzkumu === [1294] => Ve výzkumu se bakterií využívá kvůli rychlému růstu a poměrně snadné manipulaci s nimi. Bakterie jsou modelové organismy pro [[molekulární biologie|molekulární biologii]], [[genetika|genetiku]] a [[biochemie|biochemii]]. Vědci například cíleně [[mutace|mutují]] DNA bakterií a následné [[fenotyp]]y zkoumají – tímto způsobem se zjišťuje funkce [[gen]]ů, [[enzym]]ů a [[metabolismus|metabolických cest]], jejich značná část se dá později aplikovat i na komplexnější organismy.{{Citace elektronického periodika [1295] => | příjmení1 = Serres [1296] => | jméno1 = Margrethe H [1297] => | příjmení2 = Gopal [1298] => | jméno2 = Shuba [1299] => | příjmení3 = Nahum [1300] => | jméno3 = Laila A [1301] => | příjmení4 = Liang [1302] => | jméno4 = Ping [1303] => | příjmení5 = Gaasterland [1304] => | jméno5 = Terry [1305] => | příjmení6 = Riley [1306] => | jméno6 = Monica [1307] => | titul = A functional update of the Escherichia coli K-12 genome [1308] => | periodikum = Genome Biology [1309] => | ročník = 2 [1310] => | číslo = 9 [1311] => | datum_vydání = 2001 [1312] => | strany = research0035.1 [1313] => | url = https://genomebiology.biomedcentral.com/articles/10.1186/gb-2001-2-9-research0035 [1314] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1315] => | jazyk = anglicky [1316] => | doi = 10.1186/gb-2001-2-9-research0035 [1317] => | pmid = 11574054 [1318] => }} Modelovým organismem je zejména bakterie ''[[Escherichia coli]]''.{{Citace elektronického periodika [1319] => | příjmení1 = Almaas [1320] => | jméno1 = E. [1321] => | příjmení2 = Kovács [1322] => | jméno2 = B. [1323] => | příjmení3 = Vicsek [1324] => | jméno3 = T. [1325] => | příjmení4 = Oltvai [1326] => | jméno4 = Z. N. [1327] => | příjmení5 = Barabási [1328] => | jméno5 = A.-L. [1329] => | titul = Global organization of metabolic fluxes in the bacterium Escherichia coli [1330] => | periodikum = [[Nature]] [1331] => | ročník = 427 [1332] => | číslo = 6977 [1333] => | datum_vydání = 2004-02 [1334] => | strany = 839–843 [1335] => | url = https://www.nature.com/articles/nature02289 [1336] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1337] => | jazyk = anglicky [1338] => | doi = 10.1038/nature02289 [1339] => }} Schopnosti některých patogenních bakterií inkorporovat plazmidy do DNA hostitele se využívá v genetickém inženýrství: zejména ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' je používaná při cílené přípravě [[geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikovaných plodin]].{{Citace elektronického periodika [1340] => | příjmení1 = Hiei [1341] => | jméno1 = Yukoh [1342] => | příjmení2 = Komari [1343] => | jméno2 = Toshihiko [1344] => | titul = Agrobacterium-mediated transformation of rice using immature embryos or calli induced from mature seed [1345] => | periodikum = Nature Protocols [1346] => | ročník = 3 [1347] => | číslo = 5 [1348] => | datum_vydání = 2008-05 [1349] => | strany = 824–834 [1350] => | url = https://www.nature.com/articles/nprot.2008.46/ [1351] => | datum_přístupu = 2021-01-06 [1352] => | jazyk = anglicky [1353] => | doi = 10.1038/nprot.2008.46 [1354] => | pmid = 18451790 [1355] => }} Pro velice důležitou výzkumnou a diagnostickou metodu [[Polymerázová řetězová reakce|PCR]] je nutná termostabilní [[DNA polymeráza]]. Nejčastěji využívané polymerázy pro PCR jsou odvozeny z polymerázy termofilní bakterie ''Thermus aquaticus''.{{Citace monografie [1356] => | příjmení = Prescott [1357] => | jméno = Lansing M. [1358] => | titul = Microbiology [1359] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/46319741 [1360] => | vydání = 5 [1361] => | vydavatel = McGraw-Hill [1362] => | místo = Boston [1363] => | počet stran = [1364] => | strany = 326 [1365] => | isbn = 0-07-232041-9 [1366] => | isbn2 = 978-0-07-232041-1 [1367] => | oclc = 46319741 [1368] => }} Bakteriálního původu je též systém [[Metoda CRISPR|CRISPR-Cas]] široce využívaný pro editaci DNA.{{Citace periodika [1369] => | příjmení = Petr [1370] => | jméno = Jaroslav [1371] => | titul = CRISPR: přesná střelba na genetické cíle [1372] => | periodikum = Vesmír [1373] => | datum vydání = 2015 [1374] => | url = https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2015/05/crispr-presna-strelba-geneticke-cile.html [1375] => }} [1376] => [1377] => == Odkazy == [1378] => === Poznámky === [1379] => {{Poznámky}} [1380] => [1381] => === Reference === [1382] => [1383] => [1384] => === Literatura === [1385] => * {{citace monografie | příjmení = Bednář | jméno = Marek, et al | titul = Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie | rok = 1996 | vydavatel = Triton | počet stran = 560 | místo = Praha | isbn = 80-2380-297-6}} [1386] => * {{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie obecná | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2001 | místo = Brno | isbn = 80-902896-2-2 | počet stran = 247}} [1387] => * {{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie speciální | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2003 | místo = Brno | isbn = 80-902896-6-5 | počet stran = 495}} [1388] => * {{citace monografie | příjmení = Klaban | jméno = Vladimír | titul = Svět mikrobů; ilustrovaný lexikon mikrobiologie životního prostředí | rok = 2001 | vydavatel = Gaudeamus | počet stran = 416 | místo = Hradec Králové | isbn = 80-7041-687-4}} [1389] => * {{citace monografie | příjmení = Kaprálek | jméno = František | titul = Základy bakteriologie | rok = 2000 | vydavatel = Karolinum | počet stran = 241 | místo = Praha | isbn = 80-7184-811-5}} [1390] => * {{citace monografie | příjmení = Kaprálek | jméno = František | titul = Fyziologie baktérií | rok = 1986 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | počet stran = 603}} [1391] => * LHOTSKÝ, Josef. ''Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie''. Praha, Academia, 2015, 208 s. [1392] => * {{citace monografie | příjmení = Kůdela | jméno = Václav | příjmení2 = Novacky | jméno2 = Anton | příjmení3 = Fucikovsky | jméno3 = Leopold |titul = Rostlinolékařská bakteriologie | rok = 2002 | vydavatel = Academia | počet stran = 346 | místo = Praha | isbn = 80-200-0899-3}} [1393] => * {{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Bakteriologie a virologie | rok = 1994 | vydavatel = Scientia | místo = Praha | počet stran = 67 | isbn = 80-85827-16-6}} [1394] => * {{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | počet stran = 797 | místo = Praha | isbn = 80-7183-268-5}} [1395] => [1396] => === Externí odkazy === [1397] => * {{Commonscat}} [1398] => * {{Wikislovník|heslo=bakterie}} [1399] => * {{Wikidruhy|taxon=Bacteria}} [1400] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20080523145755/http://www.medmicro.info/ Medmicro – informace a fotografie medicínsky významných bakterií] [1401] => * {{cs}} [http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/mikrobiologie/rep/rep.htm Nejvýznamnější patogenní bakterie a jejich popis] [1402] => * {{en}} [http://books.google.com/books?q=bacteria&hl=cs&as_brr=3 Seznam volně dostupných google knih na téma „bacteria“] [1403] => * {{cs}} [http://biomikro.vscht.cz/trp/documents/biochmikroorg/Bakteriologie.ppt Prezentace .ppt na téma bakteriologie, zejména o buňce a systematice]{{Nedostupný zdroj}} – neplatný odkaz ! [1404] => * {{en}} [http://www.dsmz.de/bactnom/bactname.htm Bakteriální nomenklatura z DSMZ (přes 1 700 taxonů)] {{Wayback|url=http://www.dsmz.de/bactnom/bactname.htm |date=20070929083605 }} [1405] => * {{en}} [http://tolweb.org/tree?group=Eubacteria&contgroup=Life_on_Earth Strom života bakterií] {{Wayback|url=http://tolweb.org/tree?group=Eubacteria&contgroup=Life_on_Earth |date=20141021015145 }} [1406] => [1407] => {{Nejlepší článek}} [1408] => {{Taxonbar|from=Q10876}} [1409] => {{Autoritní data}} [1410] => {{Portály|Biologie}} [1411] => [1412] => [[Kategorie:Bakterie| ]] [1413] => [[Kategorie:Prokaryota]] [1414] => [[Kategorie:Bakteriologie]] [] => )
good wiki

Bakterie

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů. Mívají kokovitý či tyčinkovitý tvar a zpravidla dosahují velikosti v řádu několika mikrometrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'eukaryota','sinice','DNA','plazmid','nukleoid','buněčná stěna','bakteriologie','metabolismus','enzym','Escherichia coli','Mycobacterium','eukaryotická buňka'

Bakteriologie

DNA

Enzym

Eukaryota

Metabolismus

Metabolismus je soubor chemických reakcí, které se odehrávají v buňkách živých organismů.

Mycobacterium

Nukleoid

Plazmid

Plazmid je malá, kruhová a dvojřetězcová molekula DNA, která se nachází v buňkách řady organismů, včetně bakterií a archeí.

Sinice