Array ( [0] => 15482854 [id] => 15482854 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Balassagyarmat [uri] => Balassagyarmat [3] => Balassagyarmat vármegyeháza 2.jpg [img] => Balassagyarmat vármegyeháza 2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Balassagyarmat** je malebné město nacházející se v severním Maďarsku, které leží na břehu řeky Ipoly, blízko hranic se Slovenskou republikou. Město se pyšní bohatou historií a přírodním okolím, které láká návštěvníky k objevování jeho krás. Historie Balassagyarmatu sahá hluboko do minulosti, kdy byla osada známá tržním střediskem. V dnešní době se s úctou zachovává mnoho historických památek, které vytvářejí fascinující atmosféru a posilují místní identitu. Mezi významné stavby patří třeba kostel svatého Klementa, jenž zachovává architektonické prvky z různých historických období. Město není pouze zastávkou pro milovníky historie. Okolní příroda nabízí široké možnosti pro aktivní trávení volného času. Oblast kolem řeky Ipoly je ideální pro cyklistiku, turistiku a další outdoorové aktivity, ať už se jedná o rodinné výlety, nebo romantické procházky. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a komunitními akcemi, což vytváří přátelskou atmosféru nejen pro rezidenty, ale i pro návštěvníky. Balassagyarmat také vzdává hold tradicím a kulturnímu dědictví. Pravidelně se zde konají různá kulturní představení, trhy a festivaly, které přispívají k živé komunitě. Město se snaží spojit moderní životní styl s úctou k tradici, což je příjemným vyvážením. Celkově lze říci, že Balassagyarmat je místem, které si zaslouží pozornost díky své historii, přírodní kráse a příjemným lidem. Je to ideální místo pro ty, kteří hledají klidné útočiště s možnostmi pro objevování, relaxaci a prožívání společenského života. [oai_cs_optimisticky] => **Balassagyarmat** je malebné město nacházející se v severním Maďarsku, které leží na břehu řeky Ipoly, blízko hranic se Slovenskou republikou. Město se pyšní bohatou historií a přírodním okolím, které láká návštěvníky k objevování jeho krás. Historie Balassagyarmatu sahá hluboko do minulosti, kdy byla osada známá tržním střediskem. V dnešní době se s úctou zachovává mnoho historických památek, které vytvářejí fascinující atmosféru a posilují místní identitu. Mezi významné stavby patří třeba kostel svatého Klementa, jenž zachovává architektonické prvky z různých historických období. Město není pouze zastávkou pro milovníky historie. Okolní příroda nabízí široké možnosti pro aktivní trávení volného času. Oblast kolem řeky Ipoly je ideální pro cyklistiku, turistiku a další outdoorové aktivity, ať už se jedná o rodinné výlety, nebo romantické procházky. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a komunitními akcemi, což vytváří přátelskou atmosféru nejen pro rezidenty, ale i pro návštěvníky. Balassagyarmat také vzdává hold tradicím a kulturnímu dědictví. Pravidelně se zde konají různá kulturní představení, trhy a festivaly, které přispívají k živé komunitě. Město se snaží spojit moderní životní styl s úctou k tradici, což je příjemným vyvážením. Celkově lze říci, že Balassagyarmat je místem, které si zaslouží pozornost díky své historii, přírodní kráse a příjemným lidem. Je to ideální místo pro ty, kteří hledají klidné útočiště s možnostmi pro objevování, relaxaci a prožívání společenského života. ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=Ďarmoty|stránka=Ďarmoty (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = Ďarmoty [3] => | obrázek = Civitas Fortissima emlékmű.JPG [4] => | popisek = Pomník Civitas fortissima [5] => | vlajka = Flag of Balassagyarmat.svg [6] => | znak = Coa_Hungary_Town_Balassagyarmat_big.svg [7] => | zeměpisná šířka = 48.076887 [8] => | zeměpisná délka = 19.290728 [9] => | nadmořská výška = 140–170 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Maďarsko [12] => | pojem vyššího celku = Region [13] => | název vyššího celku = [[Severní Maďarsko]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [15] => | název nižšího celku = [[Nógrád]] [16] => | pojem celku 3 = Okres [17] => | název celku 3 = [[Okres Balassagyarmat|Balassagyarmat]] [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = [21] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Ďarmoty|position=left |width=250 |lat=48.076887 |long=19.290728 |float=center |caption=}} [22] => | velikost mapy = [23] => | rozloha = 23.74 [24] => | počet obyvatel = 14873 [25] => | obyvatelé aktuální k = 1. 1. [[2018]] [26] => | etnické složení = [[Maďaři]] [27] => | náboženské složení = [28] => | status = [[Město]] [29] => | starosta = Gáborr Csach [30] => | web = http://www.balassagyarmat.hu [31] => | obecní úřad = [32] => | telefonní předvolba = (+36) 35 [33] => | psč = 2660 [34] => | označení vozidel = [35] => | typ statistického celku = [36] => | název statistického celku = [37] => }} [38] => '''Balassagyarmat''' (slovensky ''Balážske Ďarmoty'', česky někdy jen ''Ďarmoty''{{Citace elektronické monografie [39] => | příjmení1 = Mikulová [40] => | jméno1 = Helena [41] => | titul = Literární archiv Památníku národního písemnictví - Dobrovský Josef [42] => | url = http://www.badatelna.eu/fond/3680/uvod/7954 [43] => | vydavatel = Literární archiv Památníku národního písemnictví [44] => | odkaz na vydavatele = Památník národního písemnictví [45] => | datum_vydání = 2009 [46] => | datum_přístupu = 2019-03-09 [47] => | místo = Praha [48] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200530143349/http://www.badatelna.eu/fond/3680/uvod/7954 [49] => | datum archivace = 2020-05-30 [50] => | nedostupné = ano [51] => }}{{Citace monografie [52] => | titul = Příruční slovník naučný [53] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [54] => | místo = Praha [55] => | kapitola = Dobrovský Josef [56] => | typ kapitoly = heslo [57] => | strany = 571–572 [58] => | editoři = Vladimír Procházka [59] => | rok = 1962–1967 [60] => | svazek = I [61] => }}{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Památkový katalog - 1000139008 - náhrobek Josefa Dobrovského [63] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [64] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/?element=15233479&sequence=57&mode=parametric&indexId=11789%2F7-296&page=3&action=element&presenter=ElementsResults [65] => | datum přístupu = 2019-03-10 [66] => }}, hebrejsky ''{{Cizojazyčně|he|יארמוט}}'' / ''Jarmut'') je město v [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Nógrád]]. Jedná se o druhé největší sídlo tohoto administrativního celku. Město má rozlohu 29,85 km² a čítá 17 664 obyvatel (2001). [67] => [68] => Město je vnímáno jako jedno z centrum kmene [[Kumáni|Polovců]] ({{vjazyce2|hu|Palóc}}). [69] => [70] => == Název == [71] => [72] => Název města je stejně jako v případě řady dalších maďarských měst složený z více částí. Odpovídá mu [[slovenština|slovenský]] překlad ''Balažské Ďarmoty'').[https://www.kulpin.net/files/etymologia/etymologia-02priezviskaab.pdf Ján Kuklík: Pôvod a evolúcia priezvisk - na Dolnej zemi] {{sk}} První část názvu odkazuje na rod Balassů, který tradičně ve městě působil. Druhá část názvu (gyarmat) odkazuje na rod, který zde žil ještě ve středověku. [73] => [74] => == Poloha == [75] => [76] => [[Soubor:Balassagyarmat - Megyeháza.jpg|300px|náhled|vlevo|Historické centrum s bývalou budovou krajského soudu a věznicí]] [77] => Město leží 80 km severně od [[Budapešť|Budapešti]] na levém břehu [[Ipeľ]]u, na hranicích se [[Slovensko|Slovenskem]]. Na protějším, pravém, břehu, oddělena trianonskou hranicí z roku 1920, leží obec [[Slovenské Ďarmoty]], [[okres Veľký Krtíš]]. [[Veľký Krtíš]] je nejbližším městem na území nedalekého Slovenska (cca 16 km severně). Dalšími bližšími sídly jsou [[Salgótarján]] (40 km východně) a [[Budapešť]] (65 km jižně). Západně od města se nachází národní park [[Dunaj-Ipeľ]] a močál [[Ipolyszög]]. Údolí řeky Ipeľ patří k turisticky atraktivním částem Maďarska.{{chybí zdroj}} [78] => [79] => == Historie == [80] => [81] => Nejstarší stopou osídlení byl archeologicky zjištěný bohatě vybavený hrob doby laténské, zdokumentovaný v městském muzeu. Během období existence [[Římská říše|Římské říše]] se zde usídlili [[Kvádové]]. Osada se nacházela na obchodní stezce, po níž byly vypravovány jejich karavany. [[Středověk]]á kolonizace, která vedla k založení města, se datuje k roku [[1244]]. Místo prosperovalo díky řemeslům i obchodu. Svůj název má podle tehdejšího šlechtického rodu [[Balassové|Balassů]], kteří zde vlastnili rozsáhlé majetky. Byli také majiteli místního hradu. Roku [[1437]] získal Balssagyarmat statut města s tržními právy ({{vjazyce2|hu|mezőváros}}). Ve středověku také přišli do města [[Židé]]. Později se zde usídlilo také pravoslavné obyvatelstvo, které zde mělo ale velmi malé zastoupení (na počátku [[20. století]] zhruba dvacet lidí). Značnou část obyvatelstva tehdy tvořili také [[Slováci]] a [[Řekové]].{{chybí zdroj}} [82] => [83] => V roce [[1552]] obsadili zdejší kraj včetně Ďarmot [[Osmanská říše|osmanští]] Turci, vypálili a vydrancovali jej. V roce [[1626]] zde byl podepsán klid zbraní mezi rakouským císařem a tureckým sultánem. Při jejich vyhnání z dnešních Uher byla kompletně zničena původní pevnost, resp. hrad. K znovuosídlení došlo během 17. století, město se rychle rozrůstalo a v roce 1790 se stalo hlavním městem [[Novohradská župa (Uhersko)|Novohradské župy]] a nábožensky kosmopolitním centrem. Ustanovení centra pro uvedenou župu bylo logickým krokem, neboť do té doby byly župní sněmy pořádány v různých městech (např. také v [[Lučenec|Lučenci]]). Mapy [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] z konce [[18. století]] město zmiňují pod názvem ''Balássa Gyarmat'' nebo také ''Ipoly Gyarmat'' a jako [[město s tržním právem]]. Patrný je jeho střed. [84] => [85] => Okresní věznice s opevněnou věží zde byla vystavěna v roce 1845 a slouží dodnes, její umístění v samotném centru města (hned naproti [[Radnice (Balassagyarmat)|radnici]] je urbanisticky ojedinělým jevem). Věznice je zaznamenána již na mapách [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]]. [86] => [87] => V druhé polovině [[19. století]] byly položeny základy dnešního města: nové domy na hlavní ulici, veřejná nemocnice pro novohradskou župu. Postaveny byly nové budovy institucí, např. policejní ředitelství a dům četnictva (obojí vyprojektoval místní rodák [[Dezső Magos]]). Podobu města také do jisté míry určil architekt [[Gyula Wälder]], později profesor na budapešťské technické univerzitě. V této době dosáhl počet obyvatel [[Židé|židovského]] vyznání téměř 40 % z celého počtu obyvatel města. Od roku [[1868]] získali v souladu s uherskými zákony rovná práva. V témže roce byla postavena také [[Velká synagoga (Balassagyarmat)|Velká synagoga]]. [88] => [89] => Modernizace Balassagyarmatu probíhala od konce [[19. století|19.]] a na začátku [[20. století]]. Tehdy zde bylo realizováno několik podstatných investic. V letech [[1874]] a [[1890]] zde například vznik parní mlýn a v roce [[1912]] na západním okraji města veřejná jatka. Značný stavební boom inicioval rozvoj průmyslu stavebnin a výstavbu nových [[cihelna|cihelen]] podél řeky [[Ipeľ]]. Balassagyarmat však nebyl formálně ještě městem, měl pouze statut tzv. velké obce. V roce [[1908]] zde žilo 8585 obyvatel, stálo zde tisíc domů. Slibný trend nicméně zastavila první světová válka. Místní obyvatelstvo bylo [[Všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku v roce 1914|mobilizováno]] a 16. pěší pluk, který zde byl před konfliktem dislokován, byl odvelen na [[Východní fronta (první světová válka)|východní frontu]] s [[Rusko|Ruskem]]. [90] => [91] => Podle ustanovení [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] mělo toto pohraniční město připadnout Československu. V lednu [[1919]] proto Československá armáda vstoupila do města a obsadila strategická místa (telegrafní stanici, nádraží apod.) Byla zavedena vojenská správa.{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = Ma van a Csehkiverés Napja [93] => | periodikum = 24.hu [94] => | url =https://24.hu/tudomany/2022/01/29/trianon-balassagyarmat-csehszlovakia-legbatrabb-varos/ [95] => | jazyk = hu [96] => | datum přístupu = 2022-03-24 [97] => }} To vyvolalo pouliční boje.{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Csehkiverés: száz éve rázta le Balassagyarmat a megszállás igáját [99] => | periodikum = origo.hu [100] => | url = https://www.origo.hu/tudomany/20190129-a-varos-polgarai-a-veruk-hullatasaval-vivtak-ki-azt-ami-a-legdragabb-a-szabadsagot.html [101] => | jazyk = hu [102] => | datum přístupu = 2022-09-02 [103] => }} Silný a vytrvalý odpor maďarských obyvatel nakonec připojení města k ČSR zabránil. Do značné míry jim v tom dopomohl příchod maďarských vojáků se samopaly, který zvrátil rovnováhu sil. Občané města pronásledovali československé okupační jednotky přes řeku [[Ipeľ]]. Původní most přes řeku byl vyhozen do povětří. Maďaři pak svému městu udě̟lili titul „Civitas Fortissima“ (Nejstatečnější město){{Citace elektronického periodika [104] => | titul = Trianon: egy magyar város felszabadította magát [105] => | periodikum = 24.hu [106] => | url = https://24.hu/tudomany/2020/01/29/trianon-balassagyarmat-legbatrabb-varos-2/ [107] => | jazyk = hu [108] => | datum přístupu = 2022-03-24 [109] => }} a dali na památku své samostatnosti postavit stejnojmenný pomník. Dnes tento latinský název nese hlavní náměstí v Balassagyarmatu. V roce [[2009]] byl o událostech natočen film s názvem [[A legbátrabb város]]. Hranice byla následně stanovena na břehu řeky Ipeľ a Československo získalo pouze malou část města, malou vesnici na pravém břehu řeky, dnes [[Ďarmoty]] ({{vjazyce2|hu|Tótgyarmat}}). [110] => [111] => Roku [[1923]] byl Balassagyarmatu navrácen statut města s vlastním zastupitelstvem. V roce [[1926]] se stal opět župním městem. [112] => [113] => V roce [[1926]] byla k městu připojena obec ''Újkóvár'', což byla vesnice před rokem [[1918]] spadající pod obec [[Koláre]] na druhém břehu [[Ipeľ|Ipeľu]]. Vznikem [[Československo|Československa]] se ocitla na území jiného státu. [114] => [115] => Za druhé světové války byly po převratu v roce [[1944]] tři tisíce místních Židů nahnány do [[ghetto|ghetta]] a později odvezeny transporty smrti do vyhlazovacích táborů. Dne [[9. prosinec|9. prosince]] [[1944]] vstoupily do města jednotky [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]] [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Po válce se vrátilo pouhých 136 Židů zpět do města.[http://www.balassagyarmatizsidosag.hu/en/short-history-jewish-community-balassagyarmat Dějiny místních Židů na stránkách balassagyarmatizsidosag.hu {{en}}] Za války byla synagoga zbořena a nikdy nebyla obnovena. [116] => [117] => V únoru 1945 zde vznikl přídělový výbor, který rozdělil půdu více než 11 000 rodinám. [118] => [119] => V roce 1950 byl statut sídla správní jednotky přesunut do [[Salgótarján]]u. Tam byl také rozvíjen i těžký průmysl, který měl pro tehdejší komunistickou vládu klíčový význam, navíc regionální centrum na samotných hranicích státu nebylo vnímáno jako vhodné.{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Ez neked megyeszékhely? [121] => | periodikum = index.hu [122] => | url = https://index.hu/belfold/2014/11/17/ez_neked_megyeszekhely/ [123] => | jazyk = hu [124] => | datum přístupu = 2022-09-02 [125] => }} Samotný Balassagyarmat z hlediska rozvoje a dalších investic z celostátní úrovně tak ustoupil do pozadí. Nakonec bylo vládní rozhodnutí v 60. letech [[20. století]] revidováno a nově se měl stát Balassagyarmat středně velkým průmyslovým městem. Realizována tak byla průmyslová zóna, do níž se usídlil závod na výrobu kabelů, továrna na [[nábytek]], nový masokombinát nahradil původní jatka. Nachází se v jihovýchodní části města. [126] => [127] => V roce [[1973]] se zde odehrálo v celém Maďarsku známé drama, kdy dva útočníci si vzali jako [[rukojmí]] dvacet žen z místní školy.{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Túszokat ejtettek a balassagyarmati lánykollégiumban, mesterlövész vetett véget a tortúrának [129] => | periodikum = Femcafé [130] => | url = https://www.femcafe.hu/cikkek/lifestyle/balassagyarmati-tuszdrama-1973-evfordulo [131] => | jazyk = hu [132] => | datum přístupu = 2022-03-24 [133] => }} [134] => [135] => Po roce [[1989]] se od města odtrhly dvě vesnice: [[Patvarc]] a [[Ipolyszög]]. [136] => [137] => Roku [[1999]] byla provedena regulace toku řeky Ipeľ a následně upravena i státní hranice se Slovenskem. Po vstupu Slovenska a Maďarska do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]] došlo k lepšímu propojení města s nedalekým slovenským pohraničím. Byly postaveny nové silnice a nové mosty.{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Újabb Ipoly-híd segíti a magyar-szlovák határmenti régió fejlődését [139] => | periodikum = Magyar Epitok [140] => | url = https://magyarepitok.hu/utepites/2022/03/ujabb-ipoly-hid-segitia-magyar-szlovak-hatarmenti-regio-fejlodeset [141] => | jazyk = hu [142] => | datum přístupu = 2022-03-24 [143] => }}{{Citace elektronického periodika [144] => | titul = Régi magyar-magyar kapcsolatokat állít helyre az új híd az Ipolyon [145] => | periodikum = Magyar Epitok [146] => | url = https://magyarepitok.hu/utepites/2017/07/uj-ipoly-hid-epul [147] => | jazyk = hu [148] => | datum přístupu = 2023-10-20 [149] => }} Obě municipality také zahájily těsnější spolupráci.{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Szorosabb lett Ipolyság és Balassagyarmat kapcsolata [151] => | periodikum = Újszó [152] => | url = https://ujszo.com/regio/szorosabb-lett-ipolysag-es-balassagyarmat-kapcsolata [153] => | jazyk = hu [154] => | datum přístupu = 2023-06-26 [155] => }} Diskutována byla myšlenka obnovy železničního spojení mezi Balassagyarmatem a [[Lučenec|Lučencem]].{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Lučenec a Balážske Ďarmoty by mohla opäť prepojiť železnica [157] => | periodikum = Teraz.sk [158] => | url = https://www.teraz.sk/regiony/lucenec-a-balazske-darmoty-by-mohla/601152-clanok.html [159] => | jazyk = sk [160] => | datum přístupu = 2023-10-20 [161] => }} [162] => [163] => == Obyvatelstvo == [164] => [165] => Počet obyvatel dosáhl většiny v roce [[1990]], kdy překročil osmnáct tisíc. Od té doby postupně a pozvolna klesá (v roce [[2008]] mělo 16 529 obyvatel, nyní se pohybuje okolo patnácti tisíc). V roce [[2011]] se 83 % obyvatel přihlásilo k [[Maďaři|maďarské]] národnosti, 0,4 % k [[Němci v Maďarsku|německé]] a 0,1 % ke [[Slováci|slovenské]]. Zhruba 15 % obyvatel neuvedlo svoji národnost, město však lze předpokládat je dnes téměř celé maďarské. [166] => [167] => == Ekonomika == [168] => [169] => V současné době jsou v Balassagyarmatu hlavními zaměstnavateli: továrna na výrobu silových kabelů, společnost produkující zakázkové výrobní linky, potom závod na elektromechanické komponenty a kompresory. Značná část obyvatelstva je zaměstnávána rovněž ve službách a investice probíhají i v oblasti turistiky. Byla např. zmodernizována místní galerie, po roce [[2013]] bylo přebudováno centrum města s novou [[pěší zóna|pěší zónou]]. [170] => [171] => == Kulturní instituce a památky == [172] => [173] => [[Soubor:Balassagyarmat vármegyeháza 2.jpg|vlevo|náhled|Vstupní průčelí bývalého krajského soudu a věznice]] [174] => [[Soubor:Balassagyarmat011.JPG|vlevo|náhled|Římskokatolický chrám]] [175] => [[Soubor:Synagogue in Balassagyarmat (postcard).jpg|náhled|Synagoga na pohlednici ze začátku 20. století]] [176] => [[Soubor:Szerbtemplom, Balassagyarmat.JPG|vlevo|náhled|Srbský pravoslavný chrám]] [177] => * Komplex budov bývalého krajského soudu s věznicí uprostřed, klasicistní stavby z počátku 19. století [178] => * Bývalá radnice, klasicistní budova architekta Ference Kasselika z let 1832–1835 [179] => * Dům spisovatele [[Kálmán Mikszáth|Kálmána Mikszátha]] [180] => * Szentháromság, barokní římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice, stavba z let 1740–1746 [181] => * Evangelický kostel, pozdně barokní stavba, 1785–1786 [182] => * [[Srbský pravoslavný ksotel (Balassagyarmat)|Srbský pravoslavný kostel]] z [[19. století]] [183] => * Židovský hřbitov; původní synagogu zničili nacisté [184] => * Bývalý hotel Balassa, klasicistní budova s pamětní deskou na pobyty maďarského básníka slovenského původu [[Sándor Petőfi|Sándora Petőfiho]] [185] => * Obytný dům Kálmána Mikszátha (Madách utca 8.) [186] => * Obytný dům Szabó Lőrince (Szabó Lőrinc utca 10.) [187] => * Barokní dvoupatrové měšťanské domy - kolem roku 1780 (na hlavní ulici) [188] => * Secesní vilová kolonie – cca 1910 (ulice Bajcsy-Zsilinszkého) [189] => * Palóc-ház, [[Pálocův dům]], nyní národopisné muzeum. Obklopen je [[Polovci|Povlovcovským]] [[Polovcovský sad|sadem]] ({{vjazyce2|hu|Palóc-liget}}) [190] => * Muzeum jízdních kol a cyklistiky ({{vjazyce2|hu|Pannónia Motorkerékpár Múzeum}}) [191] => * Csillag-ház (Hvězdový dům), regionální muzeum umění [192] => * [[Župní úřad (Balassagyarmat)|župní úřad]] (budova navržená Ferencem Kasselikem, postavena v letech [[1832]] až [[1835]]) [193] => * [[Jánossyho galerie (Balassagyarmat)|Jánossyho galerie]] (dříve městská galerie, dnes pojmenována po [[Ferenc Jánossy|Ferencovi Jánossym]]. [194] => * Kulturní centrum Kálmána Mikszátha ({{vjazyce2|hu|Mikszáth Kálmán Művelődési Központ}}) [195] => * Městská knihovna Imreho Madácha [196] => * Galerie Endreho Horvátha [197] => [198] => == Doprava == [199] => [200] => Město je napojené na maďarskou železniční síť; vedou sem dvě trati: [[Železniční trať Aszód – Ipolytarnóc|trať Aszód – Ipolytarnóc]] a [[Železniční trať Vác – Balassagyarmat|trať z Vácu]]. Železniční trať vedená údolím Ipeľu je dlouhodobě mimo provoz, jak Balassagyarmat, tak Lučenec mají zájem na obnovení provozu.{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Balassagyarmat visszaköveteli a vasutat [202] => | periodikum = 168.hu [203] => | url = https://168.hu/itthon/balassagyarmat-visszakoveteli-a-vasutat-223655 [204] => | jazyk = hu [205] => | datum přístupu = 2022-03-24 [206] => }} [207] => [208] => Směřuje sem také silnice celostátního významu č. 22. Výhledově se k městu má přiblížit také [[Dálnice M2 (Maďarsko)|dálnice M2]]. [209] => [210] => Autobusové nádraží se nachází na severním okraji města, u [[Slovensko|slovenské]] hranice. Pravidelná autobusová doprava do města funguje od roku [[1932]]. [211] => [212] => == Školství == [213] => [214] => Ve městě se nachází [[gymnázium]] a další střední školy. Stojí zde také pět škol základních (včetně základní umělecké školy Márka Rózsavölgyiho). [215] => [216] => == Sport == [217] => [218] => Ve městě byla roku [[2023]] otevřena nová házenkářská hala.{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Új sportcsarnokot avattak Nógrád megyében [220] => | periodikum = Magyar Epitok [221] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2023/06/uj-sportcsarnokot-avattak-nograd-megyeben [222] => | jazyk = hu [223] => | datum přístupu = 2023-10-20 [224] => }} [225] => [226] => == Rodáci a padlí == [227] => * Narodil se zde [[Josef Dobrovský]].{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Když se krájí Evropa. Smutné výlety do měst, která rozdělila hranice [229] => | periodikum = idnes [230] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rozdelena-mesta-evropy-hranice-cesky-tesin-nova-gorica-mostar-komarno.A171220_124738_kolem-sveta_hig [231] => | jazyk = cs [232] => | datum přístupu = 2022-03-24 [233] => }} [234] => * Na místním hřbitově (v blízkosti hřbitova židovského) se nachází hrob 10 československých vojáků, kteří ve městě a jeho blízkosti padli v [[Maďarsko-československá válka|Maďarsko-československé válce]] mezi lednem a červnem 1919. Na pomníku je nápis ''"ZDE ODPOČÍVAJÍ HRDINOVÉ, KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY PŘI PLNĚNÍ SVÝCH POVINNOSTÍ / AZ 1919 BEN - ELESETT CSEHSZLOVÁK KATONÁK EMLÉKÉRE"''. [235] => * [[Márk Rózsavölgyi]] ([[1789]]–[[1848]]), hudebník a skladatel [236] => * [[Maier Zipser]] ([[1815]]–[[1869]]), rabín [237] => * [[Kálmán Mikszáth]] (1847-1910), maďarský spisovatel [238] => * Károly [[Balogh de Mankó Bük]] (1879-1944), maďarský státník a spisovatel [239] => * [[Ivan Nagy (historian)|Iván Nagy]] heraldik a historik [240] => * [[János Zádori]] (1831-1887), římskokatolický kněz [241] => * [[Dezső Magos]] (1884-1944), maďarský architekt [242] => * [[Zoltán Szlezák]] (nar. 1967), fotbalista [243] => * [[Ernő Zórád]] (1911-2004), grafik, kreslíř a malíř [244] => * [[Viktória Eszményi]] (nar. 1959), zpěvačka [245] => * [[Károly Jobbágy]] (1921–1998), básník a překladatel [246] => * [[Iván Markó]] (nar. 1947), tanečník baletu [247] => * [[György Udvardy]] (nar. 1960), arcibiskup ve [[Veszprém]]u. [248] => * [[Ferenc Palánki]] (nar. 1964), římskokatolický biskup [249] => * [[Péter Kőszeghy]] (nar. 1971), skladatel [250] => * [[Orsolya Szatmári]] (nar. 1975), zpěvačka populární hudby [251] => [252] => == Partnerská města == [253] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Dej]], [[Rumunsko]] [254] => * {{flagicon|Německo}} [[Heimenkirch]], [[Německo]] [255] => * {{flagicon|Polsko}} [[Ostrolenka]], [[Polsko]] [256] => * {{flagicon|Itálie}} [[Lamezia Terme]], [[Itálie]] [257] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Slovenské Ďarmoty]], [[Slovensko]] [258] => [259] => == Reference == [260] => [261] => {{Překlad|hu|Balassagyarmat|24757948}} [262] => [263] => == Externí odkazy == [264] => * {{Commonscat}} [265] => * {{Wikislovník|heslo=Ďarmoty}} [266] => * {{Oficiální web}} [267] => * {{Wikizdroje|dílo=Trianonská mírová smlouva/Část II - Hranice Maďarska}} [268] => [269] => {{Nógrád}} [270] => {{Okres Balassagyarmat}} [271] => {{Autoritní data}} [272] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [273] => [274] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [275] => [[Kategorie:Obce v župě Nógrád]] [276] => [[Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí]] [277] => [[Kategorie:Okres Balassagyarmat]] [] => )
good wiki

Balassagyarmat

Balassagyarmat (slovensky Balážske Ďarmoty, česky někdy jen Ďarmoty, hebrejsky / Jarmut) je město v Maďarsku v župě Nógrád. Jedná se o druhé největší sídlo tohoto administrativního celku.

More about us

About

Město se pyšní bohatou historií a přírodním okolím, které láká návštěvníky k objevování jeho krás. Historie Balassagyarmatu sahá hluboko do minulosti, kdy byla osada známá tržním střediskem. V dnešní době se s úctou zachovává mnoho historických památek, které vytvářejí fascinující atmosféru a posilují místní identitu. Mezi významné stavby patří třeba kostel svatého Klementa, jenž zachovává architektonické prvky z různých historických období. Město není pouze zastávkou pro milovníky historie. Okolní příroda nabízí široké možnosti pro aktivní trávení volného času. Oblast kolem řeky Ipoly je ideální pro cyklistiku, turistiku a další outdoorové aktivity, ať už se jedná o rodinné výlety, nebo romantické procházky. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a komunitními akcemi, což vytváří přátelskou atmosféru nejen pro rezidenty, ale i pro návštěvníky. Balassagyarmat také vzdává hold tradicím a kulturnímu dědictví. Pravidelně se zde konají různá kulturní představení, trhy a festivaly, které přispívají k živé komunitě. Město se snaží spojit moderní životní styl s úctou k tradici, což je příjemným vyvážením. Celkově lze říci, že Balassagyarmat je místem, které si zaslouží pozornost díky své historii, přírodní kráse a příjemným lidem. Je to ideální místo pro ty, kteří hledají klidné útočiště s možnostmi pro objevování, relaxaci a prožívání společenského života.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ipeľ','20. století','19. století','Slovensko','1926','Slovenské Ďarmoty','Slováci','Salgótarján','Ipolyszög','Nógrád','Dezső Magos','Lučenec'

1926

Ipeľ

Ipolyszög

Lučenec

Nógrád

Salgótarján

Slováci

Slováci je krátká stránka na české Wikipedii, která pojednává o etnické skupině Slováků.

Slovensko