Array ( [0] => 14684029 [id] => 14684029 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slováci [uri] => Slováci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Slováci je krátká stránka na české Wikipedii, která pojednává o etnické skupině Slováků. Text se zaměřuje na jejich původ, historii, rozšíření, kulturu a jazyk. Článek podrobněji popisuje historii Slováků od jejich raného osídlení na území dnešního Slovenska až po jejich účast na vzniku Československa a pozdější vytvoření samostatného Slovenského státu. Text také zmiňuje různé kulturní a historické vlivy, které ovlivnily slovenskou kulturu a společnost. Dále se věnuje rozšíření slovenského jazyka a jeho jazykovým variantám. Stránka obsahuje také reference a několik vnějších odkazů pro další informace. Celkově je to stručný, ale informativní přehled o Slovácích, který může sloužit jako výchozí bod pro další studium této etnické skupiny. [oai] => Slováci je krátká stránka na české Wikipedii, která pojednává o etnické skupině Slováků. Text se zaměřuje na jejich původ, historii, rozšíření, kulturu a jazyk. Článek podrobněji popisuje historii Slováků od jejich raného osídlení na území dnešního Slovenska až po jejich účast na vzniku Československa a pozdější vytvoření samostatného Slovenského státu. Text také zmiňuje různé kulturní a historické vlivy, které ovlivnily slovenskou kulturu a společnost. Dále se věnuje rozšíření slovenského jazyka a jeho jazykovým variantám. Stránka obsahuje také reference a několik vnějších odkazů pro další informace. Celkově je to stručný, ale informativní přehled o Slovácích, který může sloužit jako výchozí bod pro další studium této etnické skupiny. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Slovák|stránka=Slovák (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - etnická skupina [2] => | název = Slováci [3] => | obrázek = Svks2.jpg [4] => | popisek = Známí Slováci: [[Anton Bernolák]], [[Ľudovít Štúr]], [[Andrej Hlinka]], [[Štefan Banič]], [[Jozef Miloslav Hurban]], [[Aurel Stodola]], [[Adam František Kollár]], [[Milan Hodža]], [[Pavol Országh Hviezdoslav]], [[Milan Rastislav Štefánik]], [[Gustáv Husák]], [[Alexander Dubček]] [5] => | populace = ~6,5 - 7 milionů [6] => | regiony = {{Vlajka a název|Slovensko}} 4 352 775 (2012)The Slovak Spectator: ''Census: Fewer Hungarians, Catholics – and Slovaks'', 5 Mar 2012 [http://spectator.sme.sk/articles/view/45558/2/census_fewer_hungarians_catholics_and_slovaks.html] [7] => | region1 = {{Vlajka a název|USA}} [8] => | pop1 = 810 000 [9] => | ref1 = (2010 census) [10] => | region2 = {{Vlajka a název|Česko}} [11] => | pop2 = 200 000 [12] => | ref2 = {{Citace elektronického periodika |titul=CIA.gov |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html |datum přístupu=2012-12-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181226012446/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html%20 |datum archivace=2018-12-26 |nedostupné=ano }} [13] => | region3 = {{Vlajka a název|Kanada}} [14] => | pop3 = 100 000 [15] => | ref3 = [16] => | region4 = {{Vlajka a název|Spojené království}} [17] => | pop4 = 90 000 [18] => | ref4 = [http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20081014163800/http://www.statistics.gov.uk/StatBase/Product.asp?vlnk=15147 Population by Country of Birth & Nationality, Apr 2009 to Mar 2010 (UK)] [19] => | region5 = {{Vlajka a název|Srbsko}} [20] => | pop5 = 52 750 [21] => | ref5 = {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Prezentacija_Knjiga1.pdf |datum přístupu=2015-03-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180708082957/http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Prezentacija_Knjiga1.pdf |datum archivace=2018-07-08 |nedostupné=ano }} [22] => | region6 = {{Vlajka a název|Irsko}} [23] => | pop6 = 40 000 [24] => | ref6 = [25] => | region7 = {{Vlajka a název|Rakousko}} [26] => | pop7 = 28 612 [27] => | ref7 = [http://www.statistik.at/web_de/statistiken/bevoelkerung/bevoelkerungsstruktur/bevoelkerung_nach_staatsangehoerigkeit_geburtsland/022498.html STATISTIK AUSTRIA - Bevölkerung nach Staatsangehörigkeit und Geburtsland] [28] => | region8 = [29] => | pop8 = [30] => | ref8 = [31] => | region9 = {{Vlajka a název|Maďarsko}} [32] => | pop9 = 17 693 [33] => | ref9 = {{Citace elektronického periodika |titul=Population by ethnic minorities in Hungary |url=http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/24/tables/load1_4_1.html |datum přístupu=2012-12-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927225441/http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/24/tables/load1_4_1.html |datum archivace=2007-09-27 }} [34] => | region10 = {{Vlajka a název|Rumunsko}} [35] => | pop10 = 17 226 [36] => | ref10 = {{Citace elektronického periodika |titul=Transindex.ro |url=http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=8 |datum přístupu=14-12-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131109214943/http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=8 |datum archivace=09-11-2013 |nedostupné=ano }} [37] => | region11 = {{Vlajka a název|Chorvatsko}} [38] => | pop11 = 4 712 [39] => | ref11 = [40] => | region12 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [41] => | pop12 = 6 397 [42] => | ref12 = [43] => | region13 = [44] => | pop13 = [45] => | ref13 = [46] => | region14 = [47] => | pop14 = [48] => | ref14 = [49] => | region15 = [50] => | pop15 = [51] => | ref15 = [52] => | region16 = [53] => | pop16 = [54] => | ref16 = [55] => | region17 = {{Vlajka a název|Belgie}} [56] => | pop17 = 4 000 [57] => | ref17 = [58] => | region18 = [59] => | pop18 = [60] => | ref18 = [61] => | region19 = [62] => | pop19 = [63] => | ref19 = [64] => | region20 = [65] => | pop20 = [66] => | ref20 = [67] => | region21 = [68] => | pop21 = [69] => | ref21 = [70] => | region22 = [71] => | pop22 = [72] => | ref22 = [73] => | region23 = [74] => | pop23 = [75] => | ref23 = [76] => | region24 = [77] => | pop24 = [78] => | ref24 = [79] => | region25 = [80] => | pop25 = [81] => | ref25 = [82] => | jazyky = [[slovenština]] [83] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římsky katolicismus]], [[luteránství]], [[Slovenská řeckokatolická církev|řecký katolicismus]] a jiné [84] => | příbuzní = [[Češi]] [[Poláci]]
[[Slované]], zvláště [[západní Slované]] [85] => | poznámky = [86] => }} [87] => '''Slováci''' jsou [[Západní Slované|západoslovanský]] [[národ]], tvořící většinu obyvatel [[Slovensko|Slovenské republiky]]. Početné menšiny se nacházejí i v [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanadě]], [[Česko|Česku]], [[Vojvodina|Vojvodině]] (součást [[Srbsko|Srbska]]), [[Maďarsko|Maďarsku]] a v dalších zemích. Jejich jazykem je [[slovenština]]. [88] => [89] => == Vznik slovenské národní identity == [90] => Nejstarší doklady použití slova „Slovák“ s národním významem jsou z 15. století, v naprosté většině ovšem s významem [[Slované|Slovan]]. Jako nejstarší doklad je uváděn Slovník Velešínův, kde je tímto slovem překládán latinský výraz sclavus. Hojné doklady z 15. století pro Slovák a Slováček jsou jména osob z různých krajů Čech. Ve významu „Slované“ se slovo „Slováci“ hojně vyskytuje od 16. století až do začátku 19. století v Čechách, na Slovensku ojediněle i později, například u Hurbana Vajanského a Hviezdoslava.Bohuslav Havránek: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1969 Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu], recenze knihy Dr. Alberta Pražáka z roku 1922, Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3, s. 75-86 V nejstarších dokladech, v nichž lze tušit označení obyvatel slovenského území, se dnešní Slovaci nazývají „Slované“: například „slovyenyn sclavus“ v Prešpurském slovníku. Slovanští i neslovanští spisovatelé uherského původu je od 17. století do konce 18. století nazývají „Slavi (a Bohemi)“, „Slavi seu Bohoemi“, „Hungaro-Slavoni“, „Bohemo-Slavi“, „Bohoemi Slavi“, „Slavi Bohemi“, „böhmische Slaven“. [91] => [92] => Z období přelomu 15. a 16. století jsou však v české literatuře i tři doklady, kde „Slováci“ znamenají asi i dnešní Slováky. Podle mínění [[Albert Pražák|Alberta Pražáka]] se však tento název ustálil až za [[Anton Bernolák|Bernoláka]]. [[Bohuslav Havránek]] si však myslel, že název „Slováci“ ve významu kmenovém byl nepřetržitě znám a ustaloval se již dříve, a polemizuje tak s Pražákovým názorem, že výraz Slovák začíná v 16. století výhradním názvem pro všechny Slovany. V 17. století je doloženo označení „Schlowaken“ pro obyvatele Trnavska a také [[Jan Amos Komenský|Komenský]] mluví o území slovenském „v Slovácích, do Slovák“, tak jako se v češtině vůbec nazývaly kraje podle obyvatel. [93] => [94] => Slovenské území netvořilo od začátku 12. století správní celek. Obvykle se nazývala Hungaria superior (Horní Uhry), Pannonia, Superior Pannonia, někdy i Sclavonia, Sklavonia, Windenland{{Citace elektronické monografie [95] => | příjmení = Lukačka [96] => | jméno = Ján [97] => | titul = Podoby stretnutí a komunikácie v stredovekom me [98] => | url = http://forumhistoriae.sk/documents/10180/206537/lukacka-stefanik.pdf [99] => | datum přístupu = 23.8.2021 [100] => }}, Windishenland{{Citace monografie [101] => | příjmení = Richental [102] => | jméno = Ulrich von, approximately [103] => | titul = Kostnická kronika : historické rozprávanie o meste, ktoré sa stalo stredom Európy a čo to znamenalo pre Slovákov a Čechov [104] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/977966870 [105] => | vydání = Vyd. 1 [106] => | vydavatel = Vydavatelʼstvo Rak [107] => | místo = Budmerice [108] => | počet stran = 311, [1] pages [109] => | isbn = 978-80-85501-42-1 [110] => | isbn2 = 80-85501-42-2 [111] => | oclc = 977966870 [112] => }} (přeložitelné jako ''Slovensko'', ''slovenská země'', nebo taky ''Slovansko'', ''slovanská země''). Za první doložený výraz ve tvaru "Slovensko" se považuje žádost broumovského panství z roku 1675, adresované hejtmanovi kraje v Uherském Hradišti. Tam stojí: ...''aby místa a chotary od Slovenska jsouci, pfehlédnuté byly''.{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = Uhlár [114] => | jméno = Vlado [115] => | titul = O pôvode názvov Slovák, Slovensko a slovenčina [116] => | periodikum = Kultúra slova [117] => | vydavatel = Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV [118] => | url = https://www.juls.savba.sk/ediela/ks/1992/8/ks1992-8.pdf [119] => | datum přístupu = 23.8.2021 [120] => }}{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = České země a Slovensko (1620-1750) : studie z dějin politických, hospodářských a interetnických vztahů [122] => | periodikum = digilib.phil.muni.cz [123] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103703 [124] => | datum přístupu = 2021-08-23 [125] => }} [126] => [127] => Pro Slováky ([[Michal Semian|Semian]], [[Daniel Krman|Krman]] i [[Juraj Palkovič|Palkovič]]) Slovensko nebo Slovansko znamenalo [[Slavonie|Slavonii]]. Kolísání mezi slovy Slovensko a Slovansko a mezi užším významem (Horní Uhry) a širším (všechny slovanské země) odstranili až [[Štúrovci]]. [128] => [129] => Řeč podtatranských obyvatel se nazývala nejčastěji lingua slavonica, slovenská (slovanská), jindy také bohemica, česká, česká nebo slovanská, slovenská nebo česká (windisch, slowakisch, böhmisch) atp. Mezi těmito názvy nebylo významového rozdílu. Slovenskou řečí psali své knihy české, někdy trochu poslovenštěné, a českou řeč nazývali svou vlastní řečí mateřinskou — v trnavském tisku charvatském z roku 1694 „vu Česke Ternave“, Albert Pražák uvádí i nesčetné další příklady. [130] => [131] => Ve starém českém jazyce byla slova slovenský, slovanský a český synonymy. Český jazyk je nazýván od Kosmasa počínaje lingua sclavonica, slovenský, slovanský, český a slovanský až do 18. století. Od konce 18. století a ještě na začátku 19. století u Čechů a Slováků slovenský znamená to, co dnešní slovanský. Slovenský a slovanský byla synonyma, stejně jako byla synonymy obyvatelská jména jako Slovák, Slověnín, Slověné, Slovan. V legendě o svatém Prokopu se výraz „slovenský“ ve významu „český“ objevuje na pravých i na interpolovaných listech: „jáz chci pověděti o dědicěvi slovenském, číš o Prokopovi svatém, jenž sě jest v Čechách narodil“, „Svatý Prokop jest slovenského roda nedaleko ot Českého Broda“. [132] => [133] => Složená slova typu „československý“ vznikala zvláště hojně na začátku 19. století a zejména na Slovensku, aby (pod vlivem latinských názvů) označovala jednotu. Čechoslovan je doložen v Počátcích českého básnictví z roku 1818, slovo Československo utvořil [[Jozef Miloslav Hurban]] pro [[Čechy]], [[Morava|Moravu]], [[Slezsko]] a [[Slovensko]] roku 1839. První stopu myšlenky na odluku slovenštiny od češtiny našel Albert Pražák roku 1837 v Hurbanově dopise Gajovi, rozhodnutí klade do počátku roku 1843, přičemž za hlavní považuje pohnutku politickou, nikoliv filologickou: Štúr chtěl osamostatněním slovenštiny dokázat Maďarům, že se nespojuje politicky s Čechy k vlastizrádným cílům, že je tedy domorodý vlastenec a že smí pro svůj lid žádat v Uhrách politická práva, zároveň s účelem získat účinnou a přípustnou zbraň proti maďarizaci, zároveň je v tomto kroku hledáno i zaměření proti česky orientovaným luteránům. [134] => [135] => == Osobnosti == [136] => [[Soubor:Ludovit Stur.jpg|náhled|vpravo|200px|[[Ľudovít Štúr]] – hlavní představitel [[Slovenské národní obrození|Slovenského národního obrození]] v [[19. století]]]] [137] => Ve 13. století stál na pokraji královské moci [[Matúš Čák Trenčanský]]. V 19. století se zdvihlo hnutí slovenského národního obrození, jehož klíčovými představiteli byli [[Anton Bernolák]] a [[Ľudovít Štúr]]. Významnou postavou revoluce roku 1848 byl [[Jozef Miloslav Hurban]]. [[Milan Rastislav Štefánik]] stál u zrodu Československé republiky roku 1918. Klíčovými pročeskoslovenskými politiky tzv. První republiky pak byli [[Milan Hodža]] (premiér 1935–1938) a [[Vavro Šrobár]]. Naopak autonomistické postoje zastával [[Andrej Hlinka]], v jeho stopách pak šel lídr Slovenského štátu (1938–1945) [[Jozef Tiso]]. Po obnovení Československa roku 1945 byla moc znovu centralizována a slovenští politici s méně centralistickými představami byli tvrdě postiženi v 50. letech – především [[Vladimír Clementis]], [[Gustáv Husák]] a [[Laco Novomeský]]. V 60. letech zastával dlouho funkci předsedy vlády [[Viliam Široký]], ovšem v té době již pravomoci v této funkci byli omezené na úkor KSČ. Roku 1968 se do čela této KSČ a procesu tzv. Pražského jara postavil Slovák [[Alexander Dubček|Alexandr Dubček]], dnes nejznámější Slovák ve světě. Po porážce Pražského jara ho v této pozici vystřídal další Slovák, [[Gustáv Husák]], který nakonec získal i post prezidenta, jakožto jediný Slovák v historii Československa. Patrně nejvlivnějším mužem v ÚV KSČ po roce 1968 byl [[Vasil Biľak]]. Představitelem slovenského disentu té doby byl [[Ján Čarnogurský]]. Po listopadové revoluci roku 1989 se do čela federální vlády postavil [[Marián Čalfa]]. Premiéry samostatné Slovenské republiky (po roce 1993) byli: [[Vladimír Mečiar]], [[Jozef Moravčík]], [[Mikuláš Dzurinda]], [[Iveta Radičová]] a [[Robert Fico]]. Prezidenty [[Michal Kováč]], [[Rudolf Schuster]], [[Ivan Gašparovič]] a [[Andrej Kiska]]. [138] => [139] => Originální všestrannou osobností 18. století byl dobrodruh a cestovatel [[Móric Beňovský]]. Slavným vojevůdcem v rakouské armádě se v té době stal [[Andrej Hadik]], slavným zbojníkem pak [[Juraj Jánošík]], z něhož se nakonec stal slovenský národní symbol. I ve 20. století se několik Slováků proslavilo se zbraní v ruce. [[Jozef Gabčík|Josef Gabčík]] s dalšími československými vojáky provedl atentát na nacistického pohlavára Reynharda Heydricha, generál [[Ján Golian]] byl vojenským velitelem Slovenského národního povstání roku 1944. Prvním slovenským kosmonautem se stal [[Ivan Bella]]. [140] => [141] => Prvním velkým vědcem, který se dá považovat za slovenského, byl lékař [[Ján Jesenský]]. Zakladatelem moderní slovenské vzdělanosti byl osvícenec [[Matej Bel]]. Největších úspěchů dosáhl fyzik a vynálezce [[Aurel Stodola]], který rozvinul technologii parních turbín. K rozvoji optiky výrazně přispěl [[Josef Maximilián Petzval]]. Na konstrukci padáku pracoval [[Štefan Banič]]. Průkopníkem bezdrátové telekomunikace byl [[Jozef Murgaš]]. Astronom [[Peter Kušnirák]] objevil přes 230 planetek. V Bratislavě se narodil německý nositel Nobelovy ceny za fyziku a nacistický exponent [[Philipp Lenard]]. [142] => [143] => Nejvýznamnějšími představiteli národního obrození v oblasti literatury byli v prvé generaci spisovatelé [[Ján Kollár]] a [[Pavel Josef Šafařík]]. Ke generaci štúrovců patřili [[Samo Chalupka]] (autor známé básně ''Mor ho!''), [[Janko Kráľ]], [[Andrej Sládkovič]] či [[Janko Matúška]], autor textu slovenské národní hymny ''Nad Tatrou sa blýska''. Na jejich dílo navázal v další generaci zejména [[Pavol Országh Hviezdoslav]]. Ve 20. století se výrazně prosadil prozaik [[Ladislav Mňačko]]. V posledních letech například [[Milan Rúfus]]. [144] => [145] => Nejznámějším výtvarným umělcem se slovenskými kořeny byl bezpochyby zakladatel pop artu [[Andy Warhol]]. [146] => Nejvýznamnějšími slovenskými hudebními skladateli jsou [[Eugen Suchoň]] a [[Ján Cikker]]. Výrazně se prosadila i operní pěvkyně [[Edita Gruberová]]. [147] => [148] => [[Ján Kadár]] je prvním a dosud jediným Slovákem, který získal filmovou cenu Oscar. K tzv. československé nové vlně patřil [[Štefan Uher]]. Originální vizuální výraz našel [[Juraj Jakubisko]]. V Hollywoodu se prosadil [[Ivan Reitman]], režisér mnoha populárních komedií (''Krotitelé duchů'', ''Dvojčata'', ''Policajt ze školky'', ''Junior'' aj.) [149] => [150] => V modelingu se prosadila [[Adriana Karembeu]]. [151] => [152] => Pod vlajkou Československa uspěla řada slovenských sportovců. Vicemistry světa v kopané se stali [[Štefan Čambal]], [[Viliam Schrojf]], [[Ján Popluhár]], [[Jozef Štibrányi]], [[Adolf Scherer]], [[Jozef Adamec]], [[Titus Buberník]], [[Andrej Kvašňák]] a [[Jozef Bomba]]. Mistry Evropy [[Karol Dobiaš]], [[Jozef Čapkovič]], [[Anton Ondruš]], [[Ján Pivarník]], [[Ladislav Jurkemik]], [[Jozef Móder]], [[Marián Masný]], [[Koloman Gögh]], [[Jozef Barmoš]], [[Pavol Biroš]], [[Ján Švehlík]], [[Dušan Galis]], [[Ladislav Petráš]] a [[Alexander Vencel]]. Také oba trenéři mistrů Evropy z roku 1976, [[Václav Ježek]] a [[Jozef Vengloš]], byli Slováci. Slovenské rodiče měl také slavný hráč [[Ladislav Kubala]]. Zlatou olympijskou medaili získali boxeři [[Július Torma]] a [[Ján Zachara]], cyklista [[Anton Tkáč]], krasobruslař [[Ondrej Nepela]], chodec [[Jozef Pribilinec]] a tenista [[Miloslav Mečíř]]. Kolektivní zlaté mají fotbalisté [[František Kunzo]] a [[Stanislav Seman]] a veslař [[Pavel Schmidt]]. Trojnásobným mistrem světa v hokeji se s československou reprezentací stal [[Vladimír Dzurilla]], dvojnásobným [[Vincent Lukáč]], [[Marián Šťastný]] a [[Peter Šťastný]], jeden titul získali [[Igor Liba]], [[Dušan Pašek]], [[Dárius Rusnák]], [[Jerguš Bača]], [[Július Haas]] a [[Rudolf Tajcnár]]. V NHL se prosadil [[Stan Mikita]]. Mistrem světa v atletice se stal diskař [[Imrich Bugár]]. K významným šachistům narozeným na Slovensku patřil [[Richard Réti]] či [[Ignaz Kolisch]]. [153] => [154] => V éře samostatného Slovenska se z fotbalistů nejvíce prosadili [[Peter Dubovský (fotbalista)|Peter Dubovský]], [[Marek Hamšík]], [[Martin Škrtel]] a [[Róbert Vittek]]. Titul mistrů světa v hokeji vybojovali mj. [[Miroslav Šatan]], [[Peter Bondra]], [[Žigmund Pálffy]] či [[Ján Lašák]], dvě stříbra má [[Zdeno Chára]]. Trojnásobným vítězem Stanley Cupu je [[Marián Hossa]]. Tři zlaté olympijské medaile mají deblkanoisté [[Pavol Hochschorner]] a [[Peter Hochschorner]], dvě zlaté jejich kolegové [[Michal Martikán]] a [[Elena Kaliská]] a také [[Ladislav Škantár]] a [[Peter Škantár]] vybojovali slalomářské olympijské zlato. V chůzi ho získal [[Matej Tóth]]. Dvě zlaté medaile z olympijských her vybojovala pro Slovensko též biatlonistka [[Anastasia Kuzminová]], původem Ruska. Mistrem světa v silniční cyklistice se stal [[Peter Sagan]]. V [[Alpské lyžování|alpském lyžování]] vyniká [[Petra Vlhová]]. [155] => [156] => == Další známí Slováci == [157] => [158] => === Malířství === [159] => * [[Martin Benka]] [160] => * [[Mikuláš Galanda]] [161] => [162] => === Hudba === [163] => * [[Gabriela Beňačková]] [164] => * [[Edita Gruberová]] [165] => * [[Lucia Poppová]] [166] => * [[Peter Dvorský]] [167] => * [[Pavol Breslik]] [168] => * [[Štefan Margita]] [169] => * [[Jožo Ráž]] [170] => * [[Vašo Patejdl]] [171] => * [[Pavol Habera]] [172] => * [[Miroslav Žbirka]] [173] => * [[Marika Gombitová]] [174] => * [[Peter Nagy]] [175] => * [[Hana Hegerová]] [176] => * [[Dara Rolins]] [177] => * [[Rytmus (rapper)|Rytmus]] [178] => * [[Pavol Hammel]] [179] => * [[Ján Lehotský]] [180] => * [[Richard Müller]] [181] => * [[Peter Cmorik]] [182] => * [[Jana Kirschner]] [183] => * [[Zuzana Smatanová]] [184] => * [[Kristína (zpěvačka)|Kristína]] [185] => * [[Dežo Ursiny]] [186] => * [[Vlasta Mudríková]] [187] => [188] => === Film === [189] => * [[Deana Horváthová]] [190] => * [[Juraj Herz]] [191] => * [[Milan Lasica]] [192] => * [[Július Satinský]] [193] => * [[Vica Kerekes]] [194] => * [[Táňa Pauhofová]] [195] => * [[Zdena Studenková]] [196] => * [[Božidara Turzonovová]] [197] => * [[Ladislav Chudík]] [198] => * [[Marián Labuda]] [199] => * [[Vladislav Müller|Vlado Müller]] [200] => * [[Michal Dočolomanský]] [201] => * [[Milan Kňažko]] [202] => * [[Magda Vášáryová]] [203] => * [[Emília Vášáryová]] [204] => * [[Jozef Kroner]] [205] => * [[Andrej Hryc]] [206] => * [[Martin Huba]] [207] => * [[Štefan Kvietik]] [208] => * [[Juraj Kukura]] [209] => [210] => === Politika === [211] => * [[Štefan Osuský]] [212] => * [[Alois Indra]] [213] => * [[Livia Klausová]] [214] => * [[Andrej Babiš]] [215] => [216] => === Literatura === [217] => * [[Gorazd]] [218] => * [[Pavol Dobšinský]] [219] => * [[Jonáš Záborský]] [220] => * [[Martin Kukučín]] [221] => * [[Dominik Tatarka]] [222] => * [[Peter Pišťanek]] [223] => * [[Boris Filan]] [224] => * [[Vladimír Oravský]] [225] => * [[Albert Marenčin]] [226] => * [[Martin Milan Šimečka]] [227] => * [[Ján Kostra]] [228] => * [[Vojtěch Zamarovský]] [229] => [230] => === Věda === [231] => * [[Adam František Kollár]] [232] => [233] => == Reference == [234] => [235] => [236] => == Literatura == [237] => * {{Citace monografie [238] => |příjmení = Tyršová [239] => |jméno = Renáta [240] => |rok = 1918 [241] => |titul = Lidový kroj v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku [242] => |vydavatel = Topič [243] => |místo = Praha [244] => |url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:a64fe210-a81b-11de-92cf-0030487be43a?page=uuid:be5308f0-a826-11de-99b8-0030487be43a [245] => }} [246] => [247] => == Související články == [248] => * [[Slovenská menšina v Česku]] [249] => [250] => == Externí odkazy == [251] => * {{Commonscat}} [252] => * {{Wikislovník|heslo=Slovák}} [253] => * {{Wikicitáty|téma=Slováci}} [254] => {{Autoritní data}} [255] => [256] => {{Portály|Slovensko}} [257] => [258] => [[Kategorie:Slováci| ]] [259] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [260] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [261] => [[Kategorie:Etnické skupiny na Slovensku]] [] => )
good wiki

Slováci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jozef Miloslav Hurban','Gustáv Husák','Anton Bernolák','Štefan Banič','Ľudovít Štúr','slovenština','Milan Hodža','Aurel Stodola','Adam František Kollár','Pavol Országh Hviezdoslav','Edita Gruberová','Andrej Hlinka'

Slovenština