Array ( [0] => 15487980 [id] => 15487980 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Balet [uri] => Balet [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Balet (hudební skupina)]]}} [1] => [2] => '''Balet''' je forma scénického [[tanec|tance]], která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo může být součástí opery či operety. Mezi významná baletní představení patří [[Louskáček (balet)|''Louskáček'']], ''[[Labutí jezero]]'', [[Romeo a Julie (balet)|''Romeo a Julie'']], [[Sen noci svatojánské (balet)|''Sen noci svatojánské'']], [[Giselle (balet)|''Giselle'']] a mnoho dalších. [3] => [[Soubor:Ballet-dancer 01.jpg|náhled|Baletka]] [4] => [[Soubor:Pointe shoes.jpg|náhled|Baletní špičky]] [5] => [6] => == Vývoj baletu == [7] => Kořeny baletu lze hledat ve druhé polovině 16. století jednak v tanečních vložkách italských oper a francouzským ''ballet de cour''. Tito předchůdci baletu obsahovali tance, již v tomto období se objevují speciální kostýmy a výzdoba. Balet jako samostatná umělecká forma se začal vyvíjet ve [[Francie|Francii]] během vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] ([[1643]] – [[1715]]), který byl velkým příznivcem tance, a jelikož došlo k poklesu kvality tanečních standardů, založil roku [[1661]] '''Académie Royale''' de Danse (Královskou akademii tance). Dvorním hudebním skladatelem Ludvíka XIV. byl [[Jean-Baptiste Lully]], ten složil první tzv. ''[[Dvorní balet|'''comédie-ballet''']]'' (''La Revente des habits du ballet et comédie'' z roku 1661, [[Jean-Baptiste Lully#Balet|a další]]). V této rané formě baletu byly jednotlivé scény divadelní hry oddělované tancem. Díky Lullymu došlo k rozdělení taneční akademie na dvě části: opéra-ballet a školu pro profesionální tanečníky, která byla spojena s ''Académie Royale de Musique''.{{Citace monografie [8] => | příjmení = BRODSKÁ [9] => | jméno = Božena [10] => | příjmení2 = [11] => | jméno2 = [12] => | titul = Vybrané kapitoly z dějin baletu [13] => | vydání = 2 [14] => | vydavatel = Nakladatelství AMU [15] => | místo = Praha [16] => | rok = 2008 [17] => | počet stran = [18] => | strany = [19] => | isbn = 978-80-7331-106-3 [20] => }} [21] => [22] => V 18. století došlo k popularizaci baletu, která vedla k rozpracování a vylepšení baletní techniky, v této době se balet stal rovnoprávnou dramatickou formou. Na vývoj baletu mělo velký vliv vydání ''Lettres sur la danse et les balety'' ([[1760]]) sepsaných [[Jean-Georges Noverre|Jeanem-Georgesem Noverrem]], díky čemuž došlo k plnému prosazení [[pantomima|pantomimy]] a reformě pohybů, čímž se zlepšily možnosti vyjadřovat příběh. [23] => [24] => V 19. století zájem o balet poklesl, díky velkým sociálním změnám ve společnosti ztratil oporu v aristokratických kruzích a lze říci, že se rozvíjel pouze ve [[Francie|Francii]], [[Rusko|Rusku]] a [[Itálie|Itálii]]. [25] => [26] => Ve 20. století došlo především díky ruské škole k určité renesanci klasického baletu, který díky řadě vynikajících tanečníků postupně získal zpět své ztracené pozice. V [[Německo|Německu]] došlo k rozvoji tzv. [[výrazový tanec|výrazového tance]]. [27] => [28] => [[Sergej Ďagilev]] založil v Paříži soubor ''[[Ruský balet|Ballets Russes]]'' (''Ruské balety''), který později působil v Monte Carlu. Spolupracoval s vynikajícími hudebníky, např. s [[Igor Stravinskij|Igorem Stravinským]], který pro něj složil hudbu k baletu [[Svěcení jara]], stejně jako s výtvarníky formátu [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]]. Působil v něm legendární tanečník [[Vaslav Nijinsky|Václav Nižinskij]]. [29] => [30] => == Historie baletu v českých zemích == [31] => [32] => === Tanec v českých zemích do 17. století === [33] => [[File:Mural at the Zvíkov Castle.jpg|thumb|vlevo|Nástěnná malba na Zvíkově – taneční páry a čtyři [[kurfiřt]]i]] [34] => I v českých zemích byl vývoj tanečních forem spjat s vývojem divadla a s životem lidových i šlechtických vrstev. Již v 15. století se v Čechách tančily společenské tance, což dokladuje nástěnná malba na Zvíkově, kde jsou zobrazeny tančící páry. Dvorský balet, který vznikal v 16. století ve Francii, se v [[České země|českých zemích]] objevil docela brzy - již v roce 1604 píše ve svých pamětech maršálek Bassompierre, že se v Praze tančil ''malý balet.'' [35] => [36] => V pobělohorské době byla v českých zemích uváděna italská opera. Pravá barokní opera té doby byla zakončena tzv. divertissement, ve kterém se tančily různé tance Rakouska a taktéž i hanácké tance. Koncem 17. století se do Čech dostávali komedianti z Itálie se svojí [[Commedia dell'arte|commedií dell' arte]]. V těchto představeních měla svůj prostor i pantomima a balet jako komické číslo v závěru. [37] => [38] => Balet, tanec a mimo jiné i hudba byly rozvíjeny i v klášterech. Zejména jezuité pořádali oslavná představení s baletem. V roce 1680 hráli v [[Klementinum|Klementinu]] k oslavě císařského páru, který sídlil na čas v Praze. [39] => [40] => === Tanec v českých zemích v 18. století === [41] => 18. století přineslo rozkvět baletu a pantomimy. Při korunovaci [[Karel VI.|Karla VI.]] v roce 1723 mu česká šlechta připravila skvělé uvítání - zahrála mu operu Constanza e Fortezza. Bylo postaveno velké jeviště, na kterém se předváděly bitvy, zápasy, tance a balety. K této příležitosti připravili operu i jezuité, v této opeře se také tančilo. [42] => [43] => V 18. století vznikaly uprostřed opery také tzv. intermezza, což byly také taneční či pantomimické výstupy, balety tenkrát poněkud vzdáleně vypovídaly o tom, co se v daném jednání odehrávalo. Mnoho šlechticů mělo v té době na svých sídlech baletní mistry. [44] => [45] => === 19. století === [46] => V 19. století se v baletu událo mnoho důležitých událostí. Roku 1806 zemřel ve Vídni nájemce Stavovského divadla, Domenico Guadasoni, a ta bylo jasné, že končí orientace na italskou operu a nastoupí německá opera. V roce 1823 poprvé stála baletní tanečnice, Italka Amalie Brugnoliová, na špičkách. [47] => [48] => Ve 30. letech nemělo pražské divadlo stálý baletní soubor, a do Prahy jezdily hostovat soubory cizí, například baletní soubor vedený Ferdinandem Occionim. [49] => [50] => S výstavbou [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]] také vznikal jeho samostatný baletní soubor v čele s [[Václav Reisinger|Václavem Reisingerem]]. Za otevření Národního divadla v roce 1883 vystupovalo v tomto divadle 22 tanečnic v souboru, 3 sólistky a jeden sólista. Jejich úkolem bylo představit balet jako samostatný žánr. Autorem prvního samostatného baletu ''Hašiš'' uvedeného roku 1884 v Národním divadle byl [[Karel Kovařovic]]. Dobová kritika ocenila jeho hudbu, chabé libreto (pouze se zařadily tance, a rámcový příběh byl slabý, bez zápletky a rozuzlení) přineslo rozčarování.{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Hašiš [52] => | periodikum = Národní listy [53] => | datum_vydání = 1884-06-22 [54] => | strany = 10 [55] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:fa40244d-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:82446f44-435f-11dd-b505-00145e5790ea [56] => | datum_přístupu = 2021-06-01 [57] => }} [58] => [59] => 19. století také přineslo první baletní školu Království českého zemského a [[Národní divadlo|Národního divadla]] vedenou [[Augustin Berger|Augustinem Bergerem]]. [60] => [61] => === 20. století === [62] => Na počátku 20. století došlo v souboru v Národním divadle ke změnám ve vedení, baletním mistrem se stal Achille Viscusi. U něj se však projevila neznalost českých lidových tanců. Viscusiho poté ve vedení vystřídal Augustin Berger. Soubor byl v té době bez [[Primabalerína|primabaleriny]]. Berger uvedl na jeviště Národního divadla mnoho baletů, jedním z nich je třeba balet Prometheus. [63] => [64] => Období po první světové válce byla pro balet Národního divadla ve znamení improvizace a mezivládím, neboť válka přinesla jak dramaturgické, tak personální změny. Ve dvacátých letech účinkoval v Praze mnoho ruských umělců. [65] => [66] => Ve 30. letech se rozhodovalo, jestli je potřeba tvůrčího choreografa nebo primabaleriny. Úspěch v té době slavila tanečnice [[Jelizaveta Nikolská]]. [67] => [68] => Na konci roku 1938 byla v Brně uvedena světová premiéra baletu [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]] ''Romeo a Julie''.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Romeo a Julie [70] => | periodikum = Lidové noviny [71] => | datum_vydání = 1939-01-01 [72] => | strany = 9 [73] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:2413a120-4ebb-11dd-b28b-000d606f5dc6?page=uuid:248379f0-4ebb-11dd-aecc-000d606f5dc6 [74] => | datum_přístupu = 2021-06-01 [75] => }} [76] => [77] => == Nejvýznamnější balety == [78] => [[Soubor:Snowdance.jpg|náhled|Balet ''[[Louskáček (balet)|Louskáček]]'']] [79] => Nejvýznamnější a nejznámější balety:{{Citace monografie [80] => | příjmení = AMBRUZOVÁ [81] => | jméno = Olga [82] => | příjmení2 = [83] => | jméno2 = [84] => | titul = Balet a jeho repertoár [85] => | vydání = 1 [86] => | vydavatel = Nakladatelství AMU [87] => | místo = Praha [88] => | rok = 2001 [89] => | počet stran = [90] => | strany = [91] => | isbn = 80-903051-0-5 [92] => }}{{Citace monografie [93] => | příjmení = BRODSKÁ [94] => | jméno = Božena [95] => | příjmení2 = VAŠUT [96] => | jméno2 = Vladimír [97] => | titul = Svět tance a baletu [98] => | vydání = 1 [99] => | vydavatel = Nakladatelství AMU [100] => | místo = Praha [101] => | rok = 2004 [102] => | počet stran = [103] => | strany = [104] => | isbn = 80-7331-004-X [105] => }} [106] => {{sloupce|3| [107] => * ''[[Labutí jezero]]'' [108] => * ''[[Louskáček (balet)|Louskáček]]'' [109] => * ''[[Pták ohnivák (balet)|Pták ohnivák]]'' [110] => * ''[[Petruška (balet)|Petruška]]'' [111] => * ''[[Svěcení jara]]'' [112] => * ''[[Kamenný kvítek]]'' [113] => * ''[[Romeo a Julie (balet)|Romeo a Julie]]'' [114] => * ''[[Popelka (balet)|Popelka]]'' [115] => * ''[[Spící krasavice]]'' [116] => * ''[[Coppélia]]'' [117] => * ''[[Spartakus (balet)|Spartakus]]'' [118] => * ''[[Giselle (balet)|Giselle]]'' [119] => * ''[[Korzár (balet)|Korzár]]'' [120] => * ''[[Don Quijote (balet)|Don Quijote]]'' [121] => }} [122] => [123] => == Skladatelé == [124] => [125] => Nejvýznamnější baletní skladatelé: [126] => {{sloupce|3| [127] => * [[Bohuslav Martinů]] [128] => * [[Petr Iljič Čajkovskij]] [129] => * [[Jacques Offenbach]] [130] => * [[Igor Stravinskij]] [131] => * [[Sergej Prokofjev]] [132] => * [[Claude Debussy]] [133] => * [[Adolphe Adam|Adolphe Charles Adam]]}} [134] => [135] => == Výuka baletu == [136] => Pro nadané jedince, kteří uvažují o profesionální kariéře, kterou nezvládne každý, existují výběrové taneční konzervatoře (např. v Praze, Brně, Ostravě). Zde studují po dobu osm let a po úspěšném výběrovém řízení [konkurzu] mohou nastoupit do předních českých i zahraničních divadel. [137] => [138] => == Odkazy == [139] => === Reference === [140] => [141] => === Související články === [142] => * [[Pozice nohou v baletu]] [143] => * [[Dvorní balet]] [144] => * [[Baletní špičky]] [145] => * [[Divadelní fotografie]] [146] => * [[Baletní terminologie a prvky]] [147] => * [[Pozice rukou v baletu]] [148] => * [[Moderní scénický tanec]] [149] => [150] => === Externí odkazy === [151] => * {{Commonscat}} [152] => * {{Wikicitáty|téma=Balet}} [153] => * {{Wikislovník|heslo=balet}} [154] => [155] => {{Autoritní data}} [156] => {{Portály|Hudba|Umění}} [157] => [158] => [[Kategorie:Balet| ]] [159] => [[Kategorie:Obecné hudební formy]] [160] => [[Kategorie:Tance]] [161] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [] => )
good wiki

Balet

Balet je forma scénického tance, která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo může být součástí opery či operety.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Francie','Romeo a Julie (balet)','Svěcení jara','Giselle (balet)','Dvorní balet','Louskáček (balet)','Igor Stravinskij','Sergej Prokofjev','Labutí jezero','Prozatímní divadlo','Kategorie:Obecné hudební formy','Jelizaveta Nikolská'

Francie