Array ( [0] => 15481892 [id] => 15481892 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Balon [uri] => Balon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Horkovzdušný balon.jpg|náhled|Horkovzdušný balón]] [1] => {{Možná hledáte|[[míč]]}} [2] => {{různé významy}} [3] => '''Balon''' (správně také '''balón''', odborně '''aerostat''') je [[letadlo]], které se na principu [[Archimédův zákon|Archimédova zákona]] pohybuje vzduchem. Skládá se z vlastního balónu a koše posádky. Nejčastějším typem balónu používaným v dnešní době je [[horkovzdušný balon]], plněný zahřátým vzduchem, u řiditelných balónů pak [[vzducholoď|vzducholodě]] plněné netečným plynem [[helium|heliem]]. [4] => [5] => == Historie == [6] => [[Soubor:Montgolfiere 1783.jpg|vlevo|náhled|Balón bratří Montgolfierů]] [7] => [[Soubor:Early flight 02562u.jpg|náhled|Historické kartičky s obrázky důležitých událostí z dějin balonového létání]] [8] => [[Soubor:Hořáky (balón).jpg|náhled|Detail hořáků k vytápění vnitřku balónu]] [9] => [[Soubor:Nahřívání vzduchu (balón).jpg|náhled|Nahřívání vzduchu uvnitř balónu před odletem]] [10] => Za počátek balonového létání je považován [[4. červen]] [[1783]], kdy se vznesl horkovzdušný balon bratrů [[Joseph-Michel Montgolfier|Montgolfiérů]] před zraky dvora [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] Prvními pasažéry byly ovce, kachna a kohout. [11] => [12] => Ještě tentýž rok se vznesl i první plynem plněný balon profesora Charlese. Plynové balony pak byly využívány v civilní a hlavně vojenské sféře. Byly plněny [[vodík]]em nebo [[svítiplyn]]em a nakonec bezpečným [[helium|heliem]]. Koncem [[19. století]] se objevily i první použitelné řiditelné balony – [[vzducholoď|vzducholodě]]. [13] => [14] => == Vojenské využití == [15] => První návrh na vojenské využití balonu podal už v roce [[1783]] Francouz [[Giroud de Villette]] po svém letu [[montgolfiéra|montgolfiérou]]. První praktické použití je připisováno jinému Francouzi. [[Guiton de Morveau]], poradce Výboru pro státní blaho francouzské [[První Francouzská republika|první republiky]], se pokusil balonem přepravit v roce [[1793]] [[depeše]] z obléhaného města [[Condré]]. Netěsný balon však spadl do ležení nepřátel. [16] => V témže roce však přesto získal podporu pro své záměry a už o rok později se svým balonem ''[[Entreprenant]]'' (podnikavý) zasáhl do bojů u Maubeuge. Před tím ale bylo nutné za pomoci chemika [[Antoine Lavoisier|A. Lavoisiera]] a fyzika [[Coutelle]] objevit a zvládnout nový způsob výroby [[vodík]]u. [17] => [18] => Během [[Prusko-francouzská válka|pruského obléhání]] [[Paříž]]e v roce [[1870]] byly balony jediným prostředkem pro spojení obránců města a zbytku [[Francie]]. Během obléhání odstartovalo 66 balonů, z nichž většina dorazila s poštou a pasažéry mimo pruské obklíčení. [19] => [20] => Upoutané balony byly v [[19. století|devatenáctém]] a první polovině [[20. století|dvacátého století]] využívány v [[armáda|armádě]] jako pozorovací prostředek – především pro řízení [[dělostřelectvo|dělostřelecké]] palby, od [[první světová válka|první světové války]] jako proti[[letadlo]]vá baráž, za [[druhá světová válka|druhé světové války]] pak jako proti[[ponorka|ponorková]] stráž. [21] => [22] => == Výzkum a rekordy == [23] => V září [[1901]] dosáhli němečtí vzduchoplavci Berson a Suerig výšky 10 800 m, což zůstalo rekordem až do roku [[1931]]. Ve 30. letech pak byly výškové rekordy několikrát překonány různými týmy z různých zemí. [24] => [25] => Prvním, kdo překonal výškový rekord z roku 1901, byl Švýcar [[Auguste Piccard]]. Ve speciálně vyrobeném balónu o objemu 14 130 [[Metr krychlový|m³]] dosáhl 27. května [[1931]] výšky 15 780 m. Závody o nejvyšší dosaženou výšku však také měly své oběti - například posádku sovětského stratostatu [[Osoaviachim-1]]. [26] => [27] => [[Felix Baumgartner]] [[14. říjen|14. října]] 2012 vystoupal ve speciálním heliovém balónu do výšky 39 044 m. Odtud seskočil s padákem a pokořil tím další 3 světové rekordy - seskok z nejvyšší výšky (39 km), nejvyšší pádová rychlost (1342 km/h) a byl první, kdo [[Volný pád|volným pádem]] překonal [[rychlost zvuku]]. Balón s gondolou následně přistál na svém padáku a byl rekuperován. [28] => [29] => Baumgartnerův výškový rekord překonal [[24. říjen|24. října]] 2014 [[Alan Eustace]] (*1951, viceprezident společnosti [[Google]]). Celý pokus zajišťoval z vlastních zdrojů bez pomoci společnosti Google, technickou podporu a asistenci poskytla Eustacemu firma [[Paragon Space Development Corporation]]. Mediální zájem byl však menší než u Felixe Baumgartnera. Eustace vyskočil z výšky 41 425 m, při letu dosáhl rychlost 1322 km/h a volný pád za pomoci stabilizačního padáčku trval 4 minuty 27 sekund, rychlost zvuku překonal po zhruba minutě a půl. Eustace stoupal vzhůru po dobu 2,5 hodiny pouze ve skafandru, ve kterém byl zavěšen přímo pod balónem, na rozdíl od Baumgartnera, jenž měl k dispozici speciální modul.{{Citace elektronické monografie [30] => | příjmení = Vachtl [31] => | jméno = Pavel [32] => | titul = Nový rekordní seskok ze stratosféry [33] => | vydavatel = Český rozhlas [34] => | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/novy-rekordni-seskok-ze-stratosfery--1414315 [35] => }} [36] => [37] => === Současnost === [38] => Renesanci [[horkovzdušný balon|horkovzdušných balonů]] v polovině [[20. století]] umožnil dostupný stlačený propan-butan jako zdroj [[Teplo|tepla]] pro ohřev vzduchu i dostatečně lehká a pevná nylonová tkanina pro výrobu obalu balónu. Vývoj byl nejprve v režii armády, jako rychlý a mobilní pozorovací prostředek. Na začátku 60. let byl projekt uvolněn k civilnímu využití a postupem času se stal koníčkem mnoha nadšenců. [39] => První český horkovzdušný balón byl vyroben brněnským Aviatik Klubem a veřejnosti byl představen v roce [[1983]]. [40] => [[Soubor:Balón.png|náhled|Fyzikální popis]] [41] => [42] => == V kultuře == [43] => Balóny se objevily i v řadě uměleckých děl. Často vystupují například v románech [[Jules Verne|Julese Vernea]] ([[Pět neděl v balóně]], [[Tajuplný ostrov]]). [44] => [45] => == Reference == [46] => [47] => [48] => == Související články == [49] => * [[Aerodyn]] [50] => * [[Pohár Gordona Bennetta (balonové létání)]] [51] => * [[Balónová fotografie]] [52] => * [[Meteorologický balon]] [53] => [54] => == Externí odkazy == [55] => * {{commonscat}} [56] => * {{Commons|Balloon}} [57] => * {{Wikislovník|heslo=balón}} [58] => * {{Wikizprávy|zpráva=Francie: 225. výročí prvního letu balónem}} [59] => * [https://web.archive.org/web/20110610231011/http://www.quido.cz/objevy/balon.htm Historie balónového létání] [60] => * [http://www.letkolemsveta.cz/ Let balónem kolem světa] [61] => [62] => {{Pahýl}} [63] => [64] => {{Autoritní data}} [65] => {{Portály|Letectví}} [66] => [67] => [[Kategorie:Balony| ]] [68] => [[Kategorie:Letadla]] [69] => [[Kategorie:Dějiny letectví]] [] => )
good wiki

Balon

Horkovzdušný balón Balon (správně také balón, odborně aerostat) je letadlo, které se na principu Archimédova zákona pohybuje vzduchem. Skládá se z vlastního balónu a koše posádky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'helium','19. století','vodík','1783','1931','vzducholoď','20. století','horkovzdušný balon','letadlo','4. červen','1901','Archimédův zákon'

1783

Rok 1783 je rokem gregoriánského kalendáře, který začal v úterý.

1901

1931

Helium

Letadlo

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Vzducholoď